Václav Moravec moderátor BBC

Karel Kühnl ve studiu BBC

Osm set padesát milionů korun, zhruba o tolik se musejí v rozpočtu na příští rok uskrovnit ministerstvo obrany, potažmo česká armáda. Stínový ministr obrany za občanské demokraty Petr Nečas dává už delší dobu najevo, že neustálé seškrtávání peněz v resortu obrany ohrožuje armádní reformu.

Petr NEČAS (zvukový záznam): To vypadá, že samotná vláda, a protože máme tady nepřetržitě prakticky tu samou vládu od roku 2002, se s vlastní koncepcí ozbrojených sil příliš neztotožňuje a pravidelně, v horizontu desíti měsíců v průměru, ji překopává a mění.

Slova stínového ministra obrany za ODS Petra Nečase. Nejen o tom, jak je možné v rozpočtu ministerstva obrany ušetřit necelou miliardu a nepoškodit armádní reformu, bude následujících třicet minut.

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr obrany České republiky, místopředseda US-DEU Karel Kühnl. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Česká vláda bude za týden projednávat darování skoro šesti tisíc tun nepotřebné munice z českých armádních skladů vládě Afghánistánu. Proč jste přerušili tento bod?

Tak přerušili jsme ho proto, protože prakticky polovina vlády byla nepřítomná, takže se přerušila řada bodů. Za těchto okolností samozřejmě nelze dokončovat takové body. Byl nepřítomen i ministr zahraničí, ministr vnitra a bez nich by asi nebylo ani správné ten bod dokončit.

Jste přesvědčen o tom, že se vám v příštím týdnu podaří přesvědčit kolegy ve vládě a dají darování šesti tisíc tun nepotřebné munice do Afghánistánu zelenou?

Jsem přesvědčen, že tomu nic nebrání.

Jaké záruky má český ministr obrany Karel Kühnl k dispozici, že konečným uživatelem munice budou složky legální afghánské vlády?

Tak těch záruk je několik. Ta akce není vymyšlená jenom jednostranně. To je akce celé Severoatlantické aliance na pomoc novým strukturám nového afghánského státu a trvá už asi půl druhého roku. Toto je součást naší pomoci, to darování té munice, dopravu té munice bude organizovat americká strana a také koaliční síly v čele se Spojenými státy budou příslušné pro jejich střežení až do okamžiku užití. Takže tu jistotu máme. Navíc máme jistotu v tom poskytnutém certifikátu konečného uživatele ze strany afghánského ministerstva obrany.

Platí to, o čem referoval v pondělí deník Právo, že mezi šesti tisíci tunami munice, která poputuje z českých armádních skladů do Afghánistánu je padesát milionů nábojů do pušek, patnáct milionů nábojů do kulometů, půl milionu ručních granátů a sto tisíc dělostřeleckých nábojů nebo tam jsou jiné věci ještě?

Zhruba, ještě jsou tam nějaké dýmovnice, ale zhruba to tak platí.

Vy jste, pane ministře, řekl, že dopravu nepotřebné munice z českých armádních skladů do Afghánistánu mají zajistit a předpokládám správně i zaplatit Spojené státy americké?

Především zaplatit.

Především. Víte kolik ona přeprava bude stát?

Nevím, to není naše věc. To není důležité. Spojené státy to zaplatí.

Tuší se, kdy by k té přepravě mohlo dojít?

Dojde k ní, pokud to vláda schválí, pravděpodobně před koncem letošního roku.

To znamená, že pravděpodobně v prosinci? Nebude to dříve?

To se nedá úplně přesně specifikovat na měsíc nebo den, ale mělo by to být před koncem tohoto roku.

Vy jste řekl, že to je, pokud vás budu parafrázovat, součást české pomoci nově vznikající vládě nebo nové struktuře v Afghánistánu. Jaké jsou ty další části, které se týkají resortu obrany?

Já jsem řekl součást pomoci, kterou poskytuje Severoatlantická aliance, a toto je český vklad.

Příspěvek pouze.

Český příspěvek, ano.

To znamená, že žádné jiné české příspěvky, třeba týkající se resortu obrany, nebudou?

Samozřejmě budou a jsou. My máme i vojáky v té misi ISAF, to znamená vojáky, kteří se spolu s dalšími koaličními silami starají o to, aby bylo provozuschopné letiště v Kábulu, a budeme tam ty vojáky mít i v příštím roce.

A ona humanitární část mise, o které mluvil německý ministr obrany, jsou už detaily této mise?

Pro tuto část není příslušné ministerstvo obrany.

Kdo tedy?

Ministerstvo zahraničních věcí.

A na tom se s vámi nepodílí?

Na tom se se mnou podílí, ale není na mně, abych tady mluvila za pana ministra zahraničních věcí.

A můžete mluvit za sebe, s jak velkým počtem vojáků v příštím roce počítáte a bude se uvažovat o té společné česko-německé jednotce?

A tak to jsme si nerozuměli. Já jsem teď myslel, že myslíte na humanitární dodávky.

Ne, ne, ne, ne.

To není žádná humanitární mise v pravém slova smyslu. Vy máte na mysli skutečnost, že v příštím roce se bude Armáda České republiky účastnit v zahraniční misi v Afghánistánu i formou společně s německými kolegy v Aizabádu na severovýchodě Afghánistánu v tzv. centru nebo týmu, regionálním týmu pro rekonstrukci. Ano, tam budou skutečně naši vojáci působit. O tom rozhodla vláda. Pokud to ovšem schválí obě komory parlamentu.

Očekáváte, že projde tato část hladce oběma komorami parlamentu nebo to budete mít složité s odůvodněním?

Tak odůvodňování je vždycky potřeba. Dnes o tom jednal výbor pro obranu a bezpečnost, který doporučil přijetí. Předpokládám, že obě komory parlamentu schválí návrh vlády, vlády, upozorňuji, znovu zdůrazňuji, dokonce je to návrh, který vlastně schválila ještě předchozí vláda Vladimíra Špidly.

Vrátím se ještě jednou k nepotřebné munici. Několik dat. Pokud se nemýlím, v českých armádních skladech je necelých sedmdesát tisíc tun nepotřebné munice. Dodávka do Afghánistánu je tedy zhruba desetinou celého množství, pokud se nemýlím. Je to v případě Afghánistánu řekněme jediná dodávka nebo je pravděpodobné, že by afghánská vláda mohla požádat o dodávky další?

Zatím žádná taková žádost neexistuje. Skutečností je, že z těchto asi sedmdesáti tisíc tun nepotřebné munice je část již určena do tzv. projektu ekologické likvidace munice, ten stojí ohromné množství peněz, to je asi 38, 39 tisíc tun. S tím zbytkem zatím není rozhodnuto, co se stane. Nejlepší by bylo, kdybychom ho mohli prodat nebo i tímto způsobem darovat, protože i tím darováním si ušetříme za těch šest tisíc tun zhruba 350 milionů korun, které by stála likvidace těchto šesti tisíc tun, a zhruba čtyřicet až padesát milionů korun, které stojí jejich skladování a střežení ročně.

Pokud to počítám dobře, tak z citovaných sedmdesáti tisíc tun nepotřebné munice je k darování nebo k případnému prodeji určeno zhruba 27 tisíc tun. Kolik tun se už podařilo prodat nebo darovat?

Úplně přesné číslo v hlavě nemám. Je to něco kolem deseti tisíc tun.

Když do toho započítáme šest tisíc tun, teď tu aktuální dodávku do Afghánistánu nebo bez ní?

Myslím, že bez ní, ale neberte mě úplně za slovo.

Má ještě některá ze zemí zájem o nepotřebnou českou munici a darování by mohlo, jak jste naznačil, ušetřit další peníze českých daňových poplatníků?

To je otázka tak citlivá, že bych nerad uváděl jakékoliv další detaily.

Ale můžete potvrdit, zda je reálné, že se podaří splnit ten závazek a prodat či darovat 27 tisíc tun nepotřebné munice nebo to jsou velké oči ministerstva obrany?

Žádný takový závazek neexistuje.

No ale je to napsáno v dokumentech, že se počítá s tím, že by mohlo být prodáno.

To je, to je počet munice nebo to je množství munice, kde ještě není rozhodnuto, jakým způsobem se jí zbavíme. Já říkám, bylo by nejlépe, kdyby se nám ji podařilo prodat nebo darovat způsobem, který nevyvolá nikde žádné nebezpečí.

Vypadá to, že bude nejlépe?

Nerozumím otázce.

Jestli to vypadá tak z těch jednání, když jsem se vás ptal, zda jsou další země, které mají zájem o darování nebo o symbolický prodej či nákup české munice, která je nepotřebná pro českou armádu, že by těch 27 tisíc tun se mohlo udat?

Já bych to spíš řekl naopak. Nezapomeňte, že po konci studené války mají všechny země neuvěřitelné množství dnes již nepotřebné munice, nejenom Česká republika. Situace na tomto trhu, pokud bychom mluvili o prodeji, je velmi nepříznivá. Prodává se za haléře, prodává se za nesmírně málo peněz a my bychom měli mít zájem a máme zájem na tom, abychom takto tu nepotřebnou munici udali, a jak říkám, i případně cestou darů, kdyby projevila zájem nějaká země, kde ten dar by nevyvolával žádné nebezpečí.

Ukazuje se, že tou zemí může být Irák a probíhají taková jednání s iráckou prozatímní vládou?

Já jsem již na začátku této části debaty řekl, že nebudu mluvit o žádných dalších detailech, neboť je to věc natolik citlivá, že by to nebylo na místě.

Na straně jedné je ministerstvo obrany kritizováno, že vyváží munici do Afghánistánu, na straně druhé je kritizováno, že maří obchody například s radarem Věra. Pardubická společnost ERA si podle Hospodářských novin stěžuje na maření obchodů právě s radarem Věra. Naposledy prý ministerstvo obrany nesouhlasilo s prodejen Věry do Pákistánu. Proč, pane ministře?

Domnívám se, že ty důvody vyjádření nejenom ministerstva obrany, ale kromě jiného i ministerstva obrany jsou opět natolik citlivé z bezpečnostních hledisek, že já nejsem oprávněn o nich mluvit veřejně. Myslím si ale, že je třeba akceptovat, že takové rozhodnutí se nedělá lehkovážně. Dělá se po mezinárodních konzultacích poměrně širokého rozsahu a já sám nejsem naplněn štěstím z toho, že se ta Věra málo vyváží, a když jsem hovořil s americkým náměstkem ministra zahraničí panem Armitagem, tak jsem mu také výslovně řekl, buď platí, že radar Věra je natolik efektivní, že se nesmí dostat ani třeba přes jiné země do rukou zemí, v jejichž rukou by mohl třeba způsobit spojencům nějaké nepříjemnosti, buď tedy je tak efektivní, pak musí být ale také tak dobrý, aby nám třeba i Američané pomohli s jeho uplatněním v zemích NATO a v jiných spřátelených zemích, anebo neplatí, že je tak efektivní, pak zase nemůže od nás nikdo natrvalo chtít, abychom ho do určitých zemí nevyváželi. Myslím, že ...

Z dnešního pohledu, co platí, která varianta?

Já jsem jenom tuto logiku řekl panu Armitageovi a on ji uznal a přislíbil pomoc Spojených států při uplatnění těchto pasivních radarů v zemích nejenom NATO, zejména v nových zemích NATO, ale případně i v dalších, ne nebezpečných zemích.

Vy tedy nemůžete zodpovědět námitku zástupců obranného průmyslu, čím jsou pro Českou republiku rizikové země jako Pákistán, Vietnam a Malajsie, které měly zájem o český radar Věra, ale mají smůlu, protože k obchodu nedojde?

Myslím si, že otázky bezpečnosti se do určité míry vymykají detailnímu líčení.

Není tedy možné říci, proč jsou rizikové v té základní obecné rovině?

Myslím si, že otázky bezpečnosti, jak už jsem řekl a nebudu se opakovat.

Náměstek ministra zahraničí Jan Winkler v rozhovoru pro BBC konstatuje, že některé vývozy zbraní není možné uskutečnit, protože by obchod poškodil zahraničně-politické zájmy České republiky. To je podle něj i příklad radaru Věra.

Jan WINKLER (zvukový záznam): Věra je typický příklad výrobků high-tech, prostě toho typu, který bychom měli podporovat, podporujeme a tam chceme vidět české výrobky, ale samozřejmě je potřeba právě s ohledem na to, že to je tak dobrý výrobek, zvažovat také, kam, kam má přijít a jaké to může mít důsledky pro naše spojenecké závazky.

Říká v rozhovoru pro BBC náměstek ministra zahraničí Jan Winkler. Karel Kühnl snad může zodpovědět otázku, která nebude chápána jako riziková z pohledu bezpečnosti nebo nějakého vojenského tajemství. Proč zatím nikdo ze spojenců České republiky v Severoatlantické alianci ve větším množství Věru nekoupil?

Tak my jsme na začátku. Ta Věra samozřejmě je systém relativně nový, byť je to pokračování starších systémů, užívá ho Slovensko a jednáme s dalšími zeměmi, jedná se, nikoliv ministerstvo obrany, ale jedná se o možnosti vývozu do dalších zemí, zejména se náš pohled nebo pohled výrobce soustřeďuje na nové členské země NATO.

Je tedy pravděpodobné, že by mohla přijít éra, kdy větší část nových členských zemí Severoatlantické aliance bude mít Věru a blýská se na lepší časy v tom, že bude možné prodat víc než jeden zkušební typ, který kupují Spojené státy?

To bych věštil z křišťálové koule, ale skutečností je, že nám zástupci Spojených států přislíbili pomoc v této věci.

Jak, v čem ta pomoc bude spočívat? Můžete být konkrétnější?

Oni koupili jednu Věru, takže mohou dát reference o její kvalitě. Je to také otázka financování případných prodejů, čili nákupu ze strany těch, kdo budou kupovat. Tady je možné použít finanční systémy NATO a tam samozřejmě mají Spojené státy značné slovo.

Už víte, jak to vlastně s tou Věrou je, kterou koupily údajně Spojené státy americké, protože po vašem jednání s náměstkem Armitagem se vlastně ukázalo, že Věra pro Spojené státy je stále na českém území a tudíž nebyla zatím vyvezena do Spojených států amerických.

Tak nikoliv údajně. Spojené státy americké ji skutečně koupily, jenomže fyzický odvoz podléhá licenčnímu řízení, podléhá dalšímu dopracování detailů již ve spolupráci s odběratelem. Fyzický odvoz samozřejmě není věcí několika dnů, ale skutečně ke koupi došlo, nikoliv údajně.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes ministr obrany České republiky, místopředseda Unie svobody-Demokratické unie Karel Kühnl. Další téma - peníze v resortu obrany. Když se ve vládní koalici odehrával boj o státní rozpočet, varoval jste, že další úspory v rozpočtu resortu obrany mohou poškodit armádní reformu. Co víme? Víme, že máte ušetřit 850 milionů korun ze zhruba padesátimiliardového rozpočtu. Dá se mluvit, pane ministře, o zásahu do průběhu armádní reformy?

Já se budu velmi snažit, aby těchto 850 milionů nezasáhlo do průběhu armádní reformy. Domnívám se, že se také vyplatilo, že jsem hned po svém nástupu do funkce vydal určité pokyny, kterými jsem resort i do určité míry připravil na to, abychom měli rezervy.

O jaké pokyny jde? Můžete být konkrétnější?

To není teď důležité, protože je to celá řada pokynů, které se netýkají třeba ani jednotlivých konkrétních věcí, některé ano, ale pokyny, které rozpočtově znamenají, že se nerozpouštějí rezervy, zjednodušeně řečeno. Takže jsme si nějakou rezervu vytvořili, to se samozřejmě vyplatilo, a já budu velmi ...

Promiňte, už v roce letošním, která ...

Rozpočet je kontinuální věc. To je celá ...

Ale tušil jsem nebo myslel jsem si, že z rozpočtových pravidel není možné ty peníze převádět.

To samozřejmě je. Existuje princip rezervního fondu. Ale je pravda, že to je princip poměrně nový. Takže lze to, samozřejmě.

Kolik tedy tak jste ušetřili letos a pokryjete ...?

Já jsem připraven, protože si myslím, že každý resort musí být připraven, tak když jsme se rozhodli o dalších deset miliard korun snížit deficit státního rozpočtu a to je velice vysoká suma, každý resort musí být připraven k tomu přispět. Můj resort k tomu připraven je v rozměru těch 850 milionů korun a myslím si, že to zvládneme bez nějakého podstatného zásahu do průběhu reformy.

Po jednání vlády o rozpočtu se veřejnost dozvěděla, že těch 850 milionů korun hodláte v příštím roce ušetřit a vypsal jsem si na důchodových a sociálních dávkách, na mírném snížení příspěvků vojákům na bydlení. O kolik peněz v těchto dávkách půjde zhruba?

Je to součást těch 850 milionů korun a zdůrazňuji, aby to neznělo nějak strašidelně, na těch důchodových a sociálních dávkách to hlavní ušetření spočívá v tom, že při rekrutování nových profesionálních vojáků zčásti postupujeme tak, že současní vojáci, pokud odpovídají kvalifikacemi, věkem a tak dále, ale není pro ně v té struktuře v jejich hodnosti, v jejich funkci nové místo, mohou zvolit nikoliv odchod z armády, to by právě stálo ty peníze na odchodném, důchodech a tak dále, ale přijmout snížení hodnosti a řada z nich to dělá ...

Že přijmou dobrovolně snížení hodnosti, než aby museli odejít?

Ano, snížení hodnosti, snížení hodnosti a zařazení do jiné funkce, která už zapadá do té nové profesionální struktury. Tímto způsobem jsme schopni státnímu rozpočtu ušetřit nemalou část z těch 850, asi tak čtvrtinu nebo pětinu z těch 850 milionů korun v příštím roce. Příspěvek na bydlení podle mého názoru je konstruován hodně velkoryse a my máme alespoň určitou nepatrnou možnost, jinak by se musel změnit zákon, ale něco může udělat i ministerstvo jako takové, tady určité, alespoň malé omezení udělat, což zase přinese další ušetření a jsou i další a další kroky.

Můžete vysvětlit, čemu resort obrany říká mírné snížení příspěvku vojáků na bydlení v porovnání s tím současným stavem?

Mírné snížení bude takové, že jim to i nadále umožní pronajmout si docela odpovídající bydlení.

Prosím čísla, pane ministře.

Čísla nemám ani v ruce. Ten příspěvek je taky různý v Praze, různý mimo Prahu, ale v praxi to budou stokoruny samozřejmě. Jenomže těch příspěvků je takové množství, že po těch stokorunách měsíčně se ušetří miliony.

Neexistují tedy žádné například závazky ve vztahu k Severoatlantické alianci, které by v souvislosti s tím, že musíte ušetřit 850 milionů korun, které by nebyly plněny v roce příštím?

Ne, takové závazky neexistují a kdyby měly existovat, tak si myslím, že by vláda rozhodovala jinak. Kdyby důsledkem bylo nesplnění nějakých závazků, tak by vláda jistě rozhodovala jinak.

Úspory a další omezování armádního rozpočtu kritizoval před týdnem v Poslanecké sněmovně stínový ministr obrany za občanské demokraty Petr Nečas. Připomeňme si jeho slova.

Petr NEČAS (zvukový záznam): Chtěl bych připomenout, že jenom za dobu působnosti této vlády výdaje na obranu přes mezinárodní závazky a ujišťování České republiky klesly z 2,2 % na dvě procenta hrubého domácího produktu a podle připravovaného rozpočtového výhledu mají v roce 2007 klesnout na 1,74 % hrubého domácího produktu. Dámy a pánové z vládní koalice, musíte si udělat jasno, zda opravdu chcete akceschopnou profesionální armádu, nebo zda chcete pouze přehlídkové torzo vhodné pro kladení věnců či pořádání parádních přehlídek. Nemůžete na jednu stranu rozjíždět a schvalovat tady v parlamentu jeden masivní a megalomanský vojenský projekt typu nákupu gripenů jeden za druhým a současně snižovat výdaje na obranu.

Konstatoval před týdnem v Poslanecké sněmovně místopředseda ODS, stínový ministr obrany za tuto stranu Petr Nečas. Jsou oprávněné jeho obavy, že z výhledu státních rozpočtů na další roky dojde k dalšímu poklesu výdajů na obranu ve vztahu k HDP a mohla by být předělávaná armádní reforma?

Tak součástí výhledu bude v tuto chvíli potvrzení rozpočtového výhledu schváleného před rokem, v listopadu 2003, ale samozřejmě s uvedením, že to usnesení vlády, na kterém se ten rozpočtový výhled pro ministerstvo obrany zakládá, může být předmětem dalšího jednání. Jinými slovy, v rámci celkového šetření tzv. mandatorních, povinných, výdajů státního rozpočtu se asi bude znovu jednat o všech resortech a nevylučuji, že ty požadavky na další ani ne tak přímo snížení, ale zabrždění růstu výdajů na obranu, protože ty výdaje porostou v každém případě, byť třeba mírněji, že se to stane znovu předmětem diskuse, tak jako se stalo předmětem diskuse všechny ostatní resorty. Není nic rozhodnuto, takže pan kolega Nečas se obává předčasně.

Ale obává se.

To mu nemůžu vzít, ale v každém případě, znovu, i kdyby se znovu mělo jednat o rozpočtovém výhledu ministerstva obrany, principem musí být, že schválená koncepce reformy Armády České republiky, která zahrnuje také naše závazky v rámci kolektivní obrany, na níž je založená celá naše obrana, že tato koncepce nesmí být narušena, nanejvýš může dojít k nějakým menším časovým posunům v případě třeba některých velkých investičních projektů.

Můžete být konkrétnější?

Nemůžu, protože těch investičních projektů je celá řada a není zdaleka jisté, které ...

Tak budu já konkrétnější s tím, že je budeme vyjmenovávat. Co vy na to? Například na kolik je pravděpodobné, že by kvůli situaci státního rozpočtu se znovu přehodnocovaly projekty, jako je pronájem čtrnácti nadzvukových letounů gripen? Konkrétně jeden projekt.

Tak pokud přehodnocení myslíte zrušení, tak to není pravděpodobné u žádného z vládou schválených projektů. Ale protože těch projektů je opravdu celá řada a mají dlouholeté běhy, tak je možné uvažovat o mírně jiném časovém rozložení těchto akvizičních, tedy nabývacích programů.

Je tedy nereálné, pane ministře, že by se snižoval například počet těch investic v souvislosti s tím, že například čtrnáct gripenů, že by se pořídilo o dva gripeny méně nebo je tady investiční projekt, pokud se nemýlím, výběrové řízení na nákup 234 kolových obrněných transportérů nebo nákup přibližně tisícovky terénních aut Tatra, nikoliv že by se snižovaly počty.

K těm nadzvukovým letadlům, a teď bez ohledu na to, jaká to konkrétně jsou, ale že máme nadzvuková letadla, to je rozhodnuto, tam už není vůbec o čem uvažovat. Je podepsaná smlouva, dodávky jsou na cestě, naši piloti už cvičí. A navíc si myslím, že nespravedlivé je od kolegy Nečase, že kritizuje právě tento projekt, protože ten už je udělaný v minimalistické podobě, a kdybychom se pro něj nerozhodli, tak nemáme žádné letectvo, během dvou nebo tří let žádné nadzvukové letectvo, museli bychom nechat náš vzdušný prostor nechat chránit nějakou jinou zemi Severoatlantické aliance a nedávný příklad baltských zemí, které se vydaly touto cestou a po pouhých šesti měsících přišly do velkých potíží, protože se nehlásil nikdo, kdo by jejich prostor bránil, teď už se to napravilo mezi tím naštěstí, ukazuje, že pro zemi naší velikosti by to byla fatální a katastrofální věc. Pokud jde o ty další projekty, ať už transportéry, nebo ..., je jich asi osm, těch velkých projektů, ty ještě většinou nebyly fakticky zahájeny ve smyslu podepsání smlouvy a dodávek. Ty jsou, ty spadají do té kategorie, kde si myslím, že je možné uvažovat o mírném jaksi časovém protažení plánované doby těch projektů.

Nikoliv o snižování počtu.

Zatím bych mluvil jenom o časovém průběhu jako takovém, což samozřejmě ušetří peníze.

Teď, abychom ještě na jednom příkladě, ilustrativním příkladě, si onu věc ukázali, v letech například 2006 až 2010 měla podle toho původního projektu armáda pořídit tisícovku středních terénních nákladních aut Tatra. Tudíž úspory jsou možné tím, že se tento projekt roztáhne do delšího časového údobí a nezačne třeba v roce 2006?

Ne, já myslím, že musím odmítnout diskusi nad jednotlivými problémy, jednotlivými projekty. Já obecně říkám, že si dovedu představit ušetřit peníze v nejbližších letech tím, že se časově, třeba o rok, ten nebo onen nebo onen nebo onen projekt posune. Nebude ...

Bude to soustava odsunutí projektů, nikoliv že byste vzal jeden nebo jak, teď vám nerozumím, proč nechcete selektivně o tom mluvit.

To mně, rozumíte mně velmi dobře, pane Moravče, protože já o tom nechci mluvit. Já nechci mluvit, jestli to bude jeden nebo šest nebo dva, to je všecko předmětem zkoumání, nebo třeba žádný také. To je všecko předmětem zkoumání a rozpočtového plánování, ale já si myslím, že jestliže trváme na tom, že státní rozpočet nebo veřejné rozpočty mají proběhnout reformou, že ta reforma musí být celá, to si musí uvědomit všichni moji kolegové ve vládě. Je naprosto vyloučené, aby ta reforma spočívala pouze na bedrech ministerstva obrany, když, a to má pan kolega Nečas pravdu, když před pouhým rokem bylo rozhodnuto o tom, že v průběhu příštích pěti let budou výdaje na obranu o téměř padesát miliard korun menší, nižší, než platilo vlastně až do listopadu loňského roku.

Na straně jedné ministerstvo obrany a vy osobně vedete boj o každou korunu, na straně druhé se veřejnost například ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu dozvídá, že armáda dělá chyby při využívání investic od Severoatlantické aliance. Celkem jde o půl miliardy korun, jak je publikováno na internetových stránkách Nejvyššího kontrolního úřadu. Nebylo by dobré si nejdříve zamést doma?

Tak ta půlmiliarda korun je celkový objem těch peněz ...

To jsou velké peníze.

... bezpečnostních investic NATO a z nich bylo, z těch bylo 99 % použito správně, pravděpodobně ještě víc, já teď ta procenta nechci počítat, pravděpodobně to bylo 99,9 %, ale je pravda, že, že kontrola NKÚ přišla na určité nedostatky, které jsou pro mě velmi cennou informací. Nezapomeňte, že ten program bezpečnostních investic NATO byl v roce 1999 úplně novou věcí. Celá naše struktura, ale i ty způsoby naší spolupráce s Bruselem, s NATO se to učila, museli jsme se to naučit a proběhlo to v době, kdy já jsem nebyl ještě ministrem obrany, ale já, a možná na rozdíl od některých jiných kolegů ve vládě, si cením závěru NKÚ. Znovu zdůrazňuji, jsou to pro mě cenné informace a důležité je, že stane-li se chyba, to se stát může, tak je to špatně, ale bylo by katastrofou, kdyby se opakovala a tomu já se budu snažit bránit.

Kterými konkrétními kroky?

Konkrétními kroky na základě informací NKÚ. Tam došlo k nějakému třeba špatnému zaúčtování nějakých peněz, někde byla ve špatné, nebo ne zcela správné podobě vypsána veřejná soutěž, tak zajistím, aby se to neopakovalo. Pokud by se to opakovat mělo, tak by to samozřejmě mělo okamžité personální následky.

Dokdy budou přijata ta opatření, aby se ta věc neopakovala?

Ta, ta opatření už z velké části přijata jsou, protože samozřejmě ta věc se nestala včera, myslím výsledek té kontroly NKÚ, a děje se to kontinuálně. Musíte myslet, že ta věc je personálně zajištěná na celé řadě úrovní a samozřejmě asi nelze očekávat, že ministr, ať už to byl kolega Tvrdík nebo přesněji spíš kolega Kostelka nebo dneska já, bude rozhodovat o každém detailu na nejnižší úrovni.

Velmi stručně ještě jedno závěrečné téma. Vy jste ve vládě předložil a následně vládou byl schválen, byla schválena prodloužení mise v Iráku českých vojenských policistů, kteří školí irácké tamní ozbrojené síly, a to do konce února příštího roku. Média o té misi také referovala v souvislosti se zajištěním iráckých voleb. V případě, že dojde k odložení voleb v Iráku, bude se prodlužovat tato mise?

Já doufám, že nedojde, ale to je otázka, která by se asi musela řešit ve chvíli, kdyby k ní došlo. Já nehodlám na toto téma spekulovat. Já jsem rád, že vláda se jednoznačně přiklonila k tomu, že o ty dva měsíce má být mise vojenských policistů prodloužena a zdůrazňuji, bez jakékoliv změny mandátu. Oni tam nejsou proto, aby hlídali volební urny, ale proto, aby nadále cvičili irácké policisty a irácké instruktory iráckých policistů.

Zeptám se, pane ministře, ale ještě jinak. V případě, že by nakonec k tomu odkladu došlo, protože o tom také v nejbližších týdnech hodlá jednat irácký premiér, má česká armáda peníze na to, existuje nějaká rezerva, aby ještě došlo k prodloužení české mise v Iráku nebo 28. únor je nepřekročitelný a vojáci, respektive vojenští policisté v Iráku definitivně skončí?

Ne, já nehodlám spekulovat na takovéto téma. Pokud by se kdekoliv na světě ukázala nutnost a smysluplnost účasti našich vojáků, tak o tom vláda vždycky bude rozhodovat s vědomím, že na to musí být peníze a to je maximální odpověď, kterou je možné v tuto chvíli dát. Nebudu v žádném případě spekulovat o něčem, co se nestalo, a nebudu to přivolávat, protože já doufám, že k těm volbám dojde v Iráku včas a že dobře dopadnou.

Konstatuje ministr obrany České republiky, místopředseda US-DEU Karel Kühnl. Děkuji, že jste si vyhradil třicet minut pro BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

NKÚ objevil v armádě zmatky za stamilióny korun

Právo, 30. 9. 2004, strana: 3 - Na špatně vedené účetnictví a zmatky přišel Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), když v letech 1999 až 2003 kontroloval, jak ministerstvo obrany využívá bezpečnostní investice NATO. Vyplývá to z včera zpřístupněné zprávy. Celkem šlo asi o půl miliardy korun, řekl Jiří Kalivoda z kontrolního úřadu.

Z investic NATO byla především rekonstruována letiště v Čáslavi a v Náměšti nad Oslavou tak, aby mohla přijímat spojenecké letouny. Kontrola podle Kalivody ukázala, že na obraně "levá ruka mnohdy nevěděla, co dělá pravá".

Celkem 19,9 miliónu korun bylo např. utraceno za dvě soupravy polní informační sítě, umožňující komunikaci mezi českou armádou a NATO. Systém ale nebyl nikdy vyzkoušen, dnes už možná podle Kalivody technice uplynula záruční doba. "Až to otevřou, mohou být nepříjemně překvapeni," poznamenal.

"Kontrola přišla na nedostatky, které jsou pro mě velmi cennou informací," řekl včera v BBC ministr Karel Kühnl.