Václav Moravec moderátor BBC

Martin Jahn ve studiu BBC

Se zvýšením platů policistům, hasičům a vězeňské službě státní rozpočet na příští rok počítá. O schválení rozpočtu na úterním nočním jednání vlády to novinářům řekl ministr financí Bohuslav Sobotka.

Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvukový záznam): V této oblasti rozpočet respektuje zákonný stav. To znamená, vychází z toho, že zákon platí a jeho dopady na veřejné rozpočty se projeví od 1. ledna roku 2005. Čili v této oblasti nedošlo k žádné změně.

Na platy policistům, hasičům a vězeňské stráži půjde příští rok navíc osm a půl miliardy korun. Další dvě miliardy bude stát daňové poplatníky zvýšení platů kantorům. Česká národní banka už dává najevo obavy z inflačního rizika, kterým je zvýšení mezd státních zaměstnanců. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Vítejte po dvou měsících v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Z aktuálního výzkumu agentury STEM vyplývá, že Martin Jahn patří k méně známým členům vlády. Podle STEM vás neznají tři čtvrtiny obyvatel. Trápí vás to?

Zatím ne.

Proč zatím?

Já jsem neměl čas uvažovat o tom, jestli míra popularity by pro mě měla být nějaké hodnocení mé práce.

Tady jde o známost, zatím ne o popularitu.

Já myslím, že jsem nový člen vlády a asi mě budou znát spíše lidé z odborných kruhů a zatím mi to vůbec nevadí.

Za sebou máte necelé dva měsíce v politice. Klíčové jednání vlády o státním rozpočtu, pokud bych měl zmínit dva hlavní okamžiky. Je něco, na co si v novém prostředí, rozumějme v prostředí politickém, jen stěží zvykáte?

Já to prostředí beru takové, jaké je. Je to krásná ukázka fungování parlamentní demokracie, což je asi, zdá se, zatím nejlépe fungující politický systém, takže není tam nic tak drastického, co by mě vyvádělo z rovnováhy.

Jako byste se připravoval na kariéru diplomata, že pak až odejdete z vlády, budete nějakým velvyslancem?

Na to se nepřipravuji. Já myslím, že až odejdu z vlády, tak budu příliš mladý na to, abych byl ještě diplomat.

Buďte, pane vicepremiére, upřímnější. Je něco, kde jste očekával méně iracionálního prostředí v politice a je tam víc iracionality, než je zdrávo?

Já si opravdu myslím, že ta situace se dala odhadovat. Prostě v parlamentu je křehká koalice, je tam křehká většina. Je zřejmé, že se vláda musí pohybovat v rámci koaliční dohody. Já opravdu nemohu říci, co by tam bylo něco, co by mě zásadně překvapilo.

Zažil jste nějaké zatím největší zklamání v té politice?

Já myslím, že ta největší zklamání na mě ještě asi čekají. Ale zatím se mnoho věcí rámcově podařilo. Ta dohoda o rozpočtu je dobrá. Samozřejmě dobrá zpráva je ten nízký schodek. Druhá věc je, jakým způsobem jsme k němu dospěli. Asi, kdybychom na to měli víc času a dělalo se to víc podle priorit než podle toho, že je potřeba v daném časovém limitu odevzdat výdaje určitým způsobem, tak by ten rozpočet možná mohl být smysluplnější.

V čem není dostatečně smysluplný? Pokud by na něj bylo víc času, kde by byla větší smysluplnost? Můžete být konkrétnější?

Pokud by na to bylo více času, tak bychom se asi mohli více bavit o tom, kde jsou hlavní priority vlády a sestavovat ty škrty více podle priorit. Takhle je to více podle jaksi politiky dosažení možného kompromisu, co nejdříve. Je potřeba si uvědomit, že my můžeme dělat zásadní škrty v rozpočtu na základě snižování mandatorních výdajů a ty prostě vláda příští rok výrazným způsobem snížit nemohla. Na to nebylo dost času, na to jsou potřeba změny zákonů, systémové změny, takže pro mě je důležité, aby se začal schodek rozpočtu snižovat od roku 2006 na základě snižování mandatorních výdajů. To je hlavní úkol vlády.

Ministr financí Bohuslav Sobotka naznačil, že v roce 2006 by měl být schodek rozpočtu sedmdesát šest miliard, v roce 2007 pak osmdesát tři miliardy korun. Myslíte si, že je možné ještě ty schodky dál víc stlačovat, pokud bude dostatek času a začne vláda připravovat rozpočty dřív?

Já si myslím, že ten konvergenční program je velmi ambiciózní, a pokud chceme udržet alespoň určitou sociální soudržnost a chceme udržet určitou životní úroveň, chceme udržet úroveň v budování dopravní infrastruktury, výdaje státu na školství, na zdravotnictví, tak těžko můžeme snižovat ten schodek rychleji. Já si myslím, že k tomu není ani žádný závažný důvod.

Co kdybych vám řekl, že je? Že to například je dluhová služba, která daňové poplatníky přichází v roce příštím třicet čtyři miliardy korun, v roce dalším tam bude nárůst opět o sedm miliard. Vždyť to jsou poměrně velké peníze, které zužují manévrovací prostor investicím vládě?

To určitě, ale i ty investice vlády vytvářejí rozpočtové schodky. Já jsem říkal zcela jasně, že vláda by měla snižovat podíl mandatorních výdajů a mandatorní výdaje jako takové, ale i investice státu do budoucnosti budou zvyšovat schodek rozpočtu, a právě proto říkám, nemá cenu se snažit co nejdříve dosáhnout vyrovnaného schodku, protože musíme investovat do mnoha oblastí a není to projídání budoucnosti. Jsou to prostě investice do budoucnosti naší a našich dětí.

Vy jste byl do vlády Stanislava Grosse povolán, abyste posílil důraz nového kabinetu na řešení ekonomických problémů země a urychlení hospodářského růstu. Objevily se v uplynulých týdnech problémy, které byste jako ekonom, ne jako vicepremiér pomlčka politik, řešil razantněji?

Tak jedna věc byly otázky, o kterých jsme věděli, které jsme popsali v programovém prohlášení. Druhá věc jsou otázky, které se, nebo jejichž hloubka problémů se v současné době objevuje, a to je například situace na našich dálnicích a otázka zavedení mýtného, otázka dálničních známek. Prostě, dnes je Česká republika nejlevnější tranzitní zemí minimálně v regionu střední a východní Evropy a ten objem nákladní dopravy, který přes nás prochází prostě neodpovídá stavu našich komunikací a není ani pro naši ekonomiku žádným přínosem.

Kabinet, promiňte, že vstupuji do vaší řeči, se na tom vašem jednání dohodl na zvýšení dálničních známek na rok 2005. Je reálné, že by došlo k uspíšení zavedení mýtného v České republice a ještě dalšímu zdražování dálničních známek anebo to, co jste dohodli v úterý, je maximum možného?

Já si myslím, že to je maximum možného dnes za stávající situace, ale asi nebude možné urychlit zavedení elektronického mýtného. To i ve státech jako je Německo a Rakousko trvalo dva tři roky, takže, pokud my to chceme zavést od roku 2006, tak je to velmi ambiciózní plán.

Ale vy jste naznačil, že vy byste byl razantnější v této oblasti, pokud byste byl jenom ekonom?

Je potřeba ještě přehodnotit systém dálničních známek, jestli jsme schopni za raných podmínek v Evropské unii schopni dosáhnout lepšího výsledku. To znamená, buď vyšších výnosů pro Státní fond dopravní infrastruktury nebo většího omezení tranzitní dopravy, která není pro českou ekonomiku přínosem.

Můžete být ještě konkrétnější, jak si představujete přehodnocení dálničních známek? Vy jste se dohodli na mírném zdražení a posunutí termínu z desetidenních na patnáctidenní a navýšení dálničních známek jako takových, především u kamionové dopravy.

Ano, ale pořád ještě je Česká republika nebo tranzit přes Českou republiku levnější varianta než jiné trasy, a proto já bych rád hledal ve spolupráci s ministerstvem zahraničí a s ministerstvem dopravy další možnosti, jak jaksi zvýšit poplatky již příští rok za tranzit přes Českou republiku.

To znamená, ještě nad rámec dálničních známek?

Nad rámec toho současného zdražení.

To znamená, že by se ještě pak zdražovaly i v průběhu roku dálniční známky?

Ano.

Můžete naznačit o kolik? Jaká je vaše představa?

No, minimálně o tolik, aby nebyl přejezd přes Českou republiku levnější než přejezd přes jiné trasy, to je určitý benšmark, ze kterého musíme vycházet. V žádném případě nechceme zdražit náklady pro lokální dopravce. Víme, že jejich náklady a jejich marže už se pohybují jaksi na hranici únosnosti, takže musí to být opravdu směřováno na to, abychom zinkasovali maximum z tranzitní dopravy a myslím si, že i Evropská komise by k tomu měla mít určité pochopení, protože Česká republika slouží jako tranzitní země jaksi z naší polohy a z naší infrastruktury, která je mnohem lepší, než je infrastruktura například v Polsku nebo na Slovensku.

Jasné slovo Martina Jahna tedy zní, že by se nerad smiřoval s tím, aby vládou schválené dálniční známky a jejich hodnota pro tranzitní přepravu v roce příštím byla konečná, ale aby došlo ještě k dalšímu zvýšení?

Ano.

Na tom nočním jednání vlády, jak bylo řečeno, bylo také klíčové jednání o státním rozpočtu na příští rok. Schodek státního rozpočtu má být osmdesát tři celých šest desetin miliardy korun. Návrh počítá se zvýšením platů policistům, na platy učitelům kabinet přidal dvě miliardy korun. Resorty musí najít úspory deset miliard korun, polovinu z toho resort práce a sociálních věcí, ministr financí Bohuslav Sobotka dodává:

Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvukový záznam): Pro ten příští rok přispělo ministerstvo obrany částkou cirka osm set padesát milionů korun snížení výdajů, ministerstvo vnitra čtyři sta padesát, ministerstvo životního prostředí dvě stě, ministerstvo zahraničních věcí dvě stě padesát, ministerstvo dopravy pět set s tím, že ještě částečně došlo ke snížení některých výdajů v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí v řádu asi tří set milionů korun.

Konstatoval v noci po jednání kabinetu ministr financí Bohuslav Sobotka. Jak obtížné je pro vicepremiéra Martina Jahna vyrovnat se s růstem platů policistů, hasičů, vězeňské služby a učitelů?

Pro mě to není vůbec obtížné se s tím vyrovnat. Já myslím, že zvyšování platů učitelů může mít i pozitivní dopad na hospodářský růst, protože, zcela upřímně chceme, aby naše školství mělo kvalitní úroveň a zvyšování platů v ozbrojených složkách asi souvisí i s otázkami boje proti terorismu, národní bezpečnosti, což nakonec je také priorita v programovém prohlášení vlády, já s tím problém nemám.

Ano, už vás politika pohltila. Ne, je to krásné, protože očekával bych, že jako, kdybyste tady byl jako ekonom, ta mi ještě dodáte bé, že jistý problém tam může být například v souvislosti s inflací, na což upozorňuje ekonomicky centrální banka. Viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer dal po jednání vlády najevo, že zvýšení mezd státních zaměstnanců může být rizikem pro budoucí vývoj inflace v roce 2005. Vy to nevidíte jako riziko?

To sice může, ale každá mince má dvě strany. Na druhou stranu to zase může zvyšovat koupěschopnou poptávku obyvatelstva, což je také faktor růstu HDP. Dnes samozřejmě HDP je taženo zejména investicemi firem, což je důležité a investice domácností poněkud poklesly, ale já si myslím ...

Že zase vstupuji do vaší řeči, když dáte na misky vah rizika inflace, na které upozorňuje centrální banka a růst spotřeby domácností, což říkáte, že je pozitivum zvýšení platů státních zaměstnanců, která miska vah podle vašeho názoru nyní převažuje?

Já myslím, že to zvýšení nebylo tak drastické, aby bylo výrazným negativem pro inflaci. Myslím si, že to je celkem v rovnováze a nemám s tímto zvýšením problém.

Poté, co se zvednou platy policistům, hasičům a vězeňské službě, rozhodla se vláda, jak bylo řečeno, přidat i kantorům. Ozvali se ale i lékaři, zdravotníci, že chtějí také přidat. Vyhrožují dokonce nátlakovými akcemi. Tady jsou slova prezidenta České lékařské komory Davida Ratha.

David RATH, prezident České lékařské komory (zvukový záznam): Myslím si, že tohle je velmi vážný problém. Já bych ho vůbec nepodceňoval a jsem rád, že vláda se zbývá platy učitelů. Jsem rád, že vláda řeší otázku platů policistů, ale myslím si, že by vláda měla i řešit otázku zdravotníků a jejich odměn.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC prezident České lékařské komory David Rath. Neukázaly ty požadavky lékařů, ale také státních úředníků, ostatně budete s nimi mluvit o třináctých a čtrnáctých platech ještě na rok příští, že vláda zahájila mzdový souboj mezi jednotlivými skupinami státních zaměstnanců?

Já doufám, že ne. Já myslím, že u zaměstnanců ve zdravotnictví existují určité rezervy v hospodaření jednotlivých zařízení. Já si myslím, že tam je možné, pokud dojde k úsporám, tak možná nějakým způsobem navyšovat mzdy.

Promiňte, pane vicepremiére, to myslíte opravdu vážně tuto větu?

Nelze to řešit ...

Ne, teď mi řekněte upřímně, myslíte to vážně tuto větu? S tím, že zdravotnictví ročně padá do miliardových dluhů, letos ztráta deseti, patnácti miliard, kde je tady prostor pro zvyšování platů lékařů?

Pokud budou zdravotnická zařízení lépe hospodařit, může to vést ke zvyšování platů. Nemůžeme dojít ke zvyšování platů na úkor státního rozpočtu nebo navyšování dluhu státního rozpočtu. To je jednoduché a samozřejmě všechny skupiny státních zaměstnanců by možná oprávněně požadovaly navýšení, ale to, o čem vláda rozhodla včera, je naprosto finální limit a dále jaksi jít nemůžeme.

Tedy, podle vás je rezerva na to, aby se i platy lékařů v příštím roce zvedly?

Ano, ale jaksi v rámci těch financí, které jsou v současné době k dispozici.

Nebude ale pro vás těžší odolávat státním úředníkům a výši třináctých a čtrnáctých platů ostatně růstu platů státních úředníků jako takových v příštím roce, když se mohou odvolávat na lékaře, na učitele a i na policisty?

Já myslím, že u státních úředníků v naprosté většině případů je naprosto zřejmé, že tam může ke zvyšování platů docházet pouze, pokud dojde ke snižování počtu těchto zaměstnanců, to znamená, pokud jednotlivé resorty sníží počet zaměstnanců, je možné hovořit o tom, že ty ušetřené mzdové prostředky mohou být použity na odměny nebo na zvýšení platů, ale rozhodně tam nemůže docházet k plošnému zvyšování.

Když jsme se bavili o riziku, inflačním riziku v souvislosti s růstem platů státních zaměstnanců nebo zaměstnanců placených z veřejných prostředků, nejen tedy zaměstnanců státu, ale i krajů a krajských orgánů, tak vy jste naznačil, že si myslíte, že spotřeba těchto platů bude pro ekonomiku daleko lepší a když jsem tady vás prosil o to, abyste zvážil obě misky vah, takže by se převážila jedna miska vah právě k tomuto problému. Česká národní banka ale jasně naznačuje, že se snaží udržet inflaci na uzdě a že by krok vlády mohl vést, rozumějme výše platů státních zaměstnanců, k tomu, že se budou zrychlovat kroky vedoucí k růstu úrokových sazeb? Co byste odpověděl na tento argument?

Tak ten argument je pravdivý. Já jsem pouze uváděl to, že každá mince má dvě strany a že na jednu stranu to může být riziko pro inflaci a na druhou stranu to může být impuls k hospodářskému růstu. Já to neumím posoudit a říci, jestli to zvýšení platů ...

To znamená, že to vláda dělala i s tím vědomím, že může urychlit zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou?

Tak samozřejmě to byl faktor, který vláda musela vzít v potaz, ale asi to nebyl ten hlavní faktor, který byl při tom rozhodování v úvahu. To prostě se řídilo jinými faktory.

Podle odhadů ekonomických analytiků by se úrokové sazby mohly ke třem procentům ze současných dvou a půl u základní sazby dostat ještě do konce roku. Nemáte obavy, že ta tříprocentní úroková sazba může vést k mírnému zpomalení ekonomického růstu?

Já pořád doufám, že díky stabilnímu přílivu zahraničních investic a také díky rostoucí konkurenceschopnosti českých firem by k tomu nemělo dojít. Pokud bude to zvýšení úrokových sazeb pouze na takovéto úrovni, tak se neobávám zásadního zpomalení růstu.

To znamená, tři procenta nejsou relativně pro růst ekonomiky v zemi problém?

Já si myslím, že to je ještě akceptovatelná míra.

A i když to bude do konce roku s tím, že vláda mohla de facto uspíšit svou mzdovou politikou růst úrokových sazeb v zemi?

Ten růst úrokových sazeb se bude odvíjet od mnoha dalších faktorů. Já bych to nesváděl pouze na zvýšení platů státních zaměstnanců.

Ale tak se to může jevit. Ze slov Luďka Niedermayera se to jeví jako inflační riziko.

Jako je to jedno z inflačních rizik a jedno z faktorů.

Další téma - růst české ekonomiky. Není to tak dávno, co se veřejnost dozvěděla, že česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o čtyři celé jednu desetinu procenta hrubého domácího produktu. Prezident Svazu průmyslu a obchodu Jaroslav Míl však řekl, že česká ekonomika roste vysokým tempem navzdory opatřením, která státní administrativa dělá.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR (zvukový záznam): Roste navzdory podmínkám, které státní administrativa dělá, to říkám úplně otevřeně a jsem o tom přesvědčen, že tomu tak je, protože tvořivost lidí v této zemi, schopnosti lidé v této zemi přece v minulosti prokázaly, že dokážeme se posunout z nějakého padesátého místa ve světě na úplně jiné místo, mezi prvních patnáct zemí.

Konstatoval v rozhovoru pro BBC prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. Proč vláda zatím nepodnikla, řečeno slovy Jaroslava Míla, dostatek kroků k tomu, aby předvedla podnikatelům, že opravdu myslí vážně svá slova o zlepšení podnikatelského prostředí?

No, tak tato vláda funguje něco déle než měsíc. A myslím, když posoudíme, co mohla reálně udělat, ta minimálně nastartovala některé kroky a řekla jasně, co chce dělat. Já bych nesouhlasil s tím, že hospodářský růst je zcela navzdory tomu, co vláda dělá. Rozhodně některé programy podpory podnikání jako investiční pobídky nebo programy pro podporu malých a středních firem, mají velký vliv na to, jak dnes hospodářství roste. Víme, že hospodářství je taženo zejména podniky se zahraniční majetkovou účastí a zejména v oborech jako je automobilový průmysl, elektrotechnika, gumárenství, strojírenství a to jsou všechno obory, které vlády v České republice v minulosti podporovaly a podporují. Tak já bych to neviděl zase tak černě.

On Jaroslav Míl uvádí konkrétní příklady jako například slova a kroky, které se zatím nečiní ke zjednodušení daňové soustavy. Uvádí dosavadní stav prací na novém Zákoníku práce, přibývající administrativu a tak dále a tak dále.

No, v současné době probíhá novela zákona o dani z příjmu právnických osob, která bude platit od 1. 1. příštího roku. Na základě této novely dále klesne daň z příjmu právnických osob na dvacet čtyři procent a budou urychleny odpisy.

Což je věc dojednaná už Špidlovou vládou, dodám. To není věc této vlády.

Ano, ale tato vláda ji realizuje a po realizaci tohoto opaření bude pro průměrně investující průmyslovou firmu stejná efektivní míra zdanění jako na Slovensku. My chceme do této novely ještě přidat zvýšené odpisy firem na aplikovaný výzkum a vývoj, což si myslím, že bude výrazný signál pro firmy, aby investovaly více nejen do výrobních zařízení, ale také do vývoje nových produktů.

Můžete naznačit, jaká je vaše představa o odpisové, lepší odpisové politice ve vztahu k výzkumu a vývoji?

Byli bychom rádi, aby na základě novely tohoto zákona mohly firmy odepisovat specifikované náklady na firemní výzkum a vývoj ještě jednou k tomu řádnému odpisování ve výši sto procent v tom roce. To znamená, že ty náklady by si vlastně mohly firmy odepsat dvakrát, což by pro ně výrazně zvýšilo atraktivitu investic do vlastních výzkumných aktivit a v podstatě ze všech /nesrozumitelné/ vyplývá, že to je jedna ze slabin českých firem, ať už velkých nebo malých a středních a i firemní výdaje v procentuálním vyjádření k HDP na výzkum a vývoj jsou v České republice výrazně nižší než v Evropské unii, proto si myslíme, že toto opatření je velmi důležité. Nicméně po této novele připravuje ministerstvo financí ještě další novelu. Ministr financí založil národní diskusní skupinu na zjednodušení daňových zákonů a to zjednodušení by mělo platit od roku 2006 a je potřeba ty změny vykomunikovat s podnikatelskou sférou a právě k tomu bude sloužit tato diskusní skupina.

Není to příliš dlouho vykomunikovávat něco s podnikatelskou elitou? Protože ta říká, že každá změna k lepšímu, to znamená zjednodušení, čím dříve přijde, tím lépe pro podnikání a pro rychlejší růst ekonomiky v České republice? To znamená až v roce 2006?

Já naprosto respektuji právo pana prezidenta za to kritizovat vládu a očekávám ...

On není sám. Já jsem vám ho tady uvedl jako příklad.

Očekáváme, že svaz průmyslu a hospodářská komora a všichni ostatní budou vládu relevantně kritizovat. Na druhou stranu pan prezident ví, že když chystáme zásadní změnu zákona a chceme ji prodiskutovat s podnikateli, podnikatelé si velmi často stěžují, že vláda s nimi nové zákony nekonzultovala a dělá si je sama a teď se hlásíme k tomu, že uděláme detailní debatu, tak zase nemůžou podnikatelé říkat, že to bude trvat dlouho. Pokud chtějí detailní debatu a dobrou změnu zákona, tak to ten rok opravdu bude trvat. To se dřív opravdu udělat nedá.

Očekáváte, že by vláda, protože teď se bavíme, pokud se nemýlím, o debatní skupině ke zjednodušení daně z příjmů, ať už právnických či fyzických osob, ale tady je poměrně komplikovaný zákon o dani z přidané hodnoty, který byl přijat narychlo, začal platit 1. května roku 2004 a Bohuslav Sobotka před těmito mikrofony řekl, že vláda chystá pouze technickou novelu. Neměla by vláda mít ten ambiciózní cíl a přeci jen přehodnotit svůj postoj v souvislosti s přijímáním novely zákona o DPH a přijmout daleko razantnější, daleko radikálnější lepší verzi?

Pokud chce vláda i podnikatelé, aby ta novela, malá technická novela, která odstraní ty největší problémy, platila od 1. 1. 2005, což asi všichni chceme, tak nemáme čas opět na vekou diskusi. Už teď, když se podíváme na legislativní proces, máme co dělat, abychom byli takovouto novelu schopni schválit a uvést v život, takže opět platí to samé, co pro daň právnických osob.

Promiňte, ale teď vám, pane vicepremiére, zase vstoupím do řeči. Ta novela o DPH ještě neprošla ani vládou a vy chcete, aby zase začala platit 1. ledna roku 2005 ta technická novela. To znamená, že ještě neprošla vládou, než projde sněmovnou a Senátem, to si zase podnikatelé budou číst někdy v prosinci, čtrnáct dní předtím, než vstoupí v platnost ta technická?

To je sice pravda, ale ta novela už asi nepůjde ani do vlády, půjde rovnou do parlamentu, aby mohla být co nejrychleji schválena a tady už ta diskuse proběhla. Po 1. 5. se ukázalo, jaké jsou největší problémy v administraci daně z přidané hodnoty, takže tady už víme dost pro to, abychom mohli tuto malou novelu udělat, a pak je prostor pro to, udělat na základě široké a hluboké odborné diskuse novelu větší, systematickou, ale ta opět může platit až od 1. 1. 2006.

A k tomu se chystáte jako vláda?

K tomu se ministerstvo financí chystá, ano.

A uvažujete o tom a bude to Martin Jahn, jako vicepremiér pro ekonomiku, který bude tlačit v souvislosti s tou širší novelou, která by měla vstoupit v platnost 1. ledna roku 2006, aby se sblížily sazby?

To je otázka politické debaty a to bych teď nerad předjímal.

Ne, tak váš názor, politiku, Martine Jahne. Kde budete vy v těch politických debatách? Víte asi, kde budou lidovci a unionisté? Ty budou na straně toho, aby se sazby sbližovaly. Sociální demokraté pravděpodobně asi ne, protože budou chtít zachovat co nejnižší sníženou sazbu pětiprocentní daně z přidané hodnoty. K jaké z těch dvou variant se kloníte vy?

Vy jste to teď tak pěkně politicky položil a vzhledem k mé nominaci do vlády bych měl asi říct, že se budu klonit k tomu zachování stávajících sazeb. Ale já si myslím, že také musíme sledovat, jakým způsobem to bude působit na ekonomiku, jestli to bude pro některé sektory utlumujícím faktorem nebo ne. Zatím si myslím, že bychom mohli opravdu tyto dvě sazby zachovat.

To znamená, že ta základní nebo zásadnější novela daně z přidané hodnoty by podle vašeho názoru neměnila sazby, ale, nebo nesbližovala by sazby, ale spíš by přesouvala jednotlivé položky ze snížených do vyšší a podobně, což se ukázalo jako problém?

Ano a hlavně by asi lépe řešila tu technickou implementaci zákona o dani z přidané hodnoty.

Když premiér Stanislav Gross 24. srpna předstupoval před Poslaneckou sněmovnu se žádostí o vyslovení důvěry vládě, krom jiného mluvil o třech krocích vedoucích k vyššímu ekonomickému růstu.

Stanislav GROSS, premiér (ČSSD) (zvukový záznam): Druhá úroveň se týká efektivního řízení implementace všech vládních programů na podporu podnikání, protože Vláda České republiky dlouhodobě i v minulosti podporuje různé projekty, různé investice, ať už jde o oblast investičních podmínek, pobídek, programu podpory malých a středních firem nebo státní výdaje na podporu výzkumu a vývoje nebo třeba budování průmyslových zón a řady dalších podpor, které máme. My se budeme snažit, a to bude jedním z těch tří pilířů, na kterým realizaci tohoto programu založíme, dosáhnout toho, aby tyto prostředky byly efektivně směřovány k podpoře investic do výrob a služeb s vysokou přidanou hodnotou, zvyšovat zapojení českých firem do mezinárodních sítí a podporovat tvorbu nových pracovních míst, zejména ve strukturálně postižených regionech.

Konstatoval v Poslanecké sněmovně 24. srpna premiér Stanislav Gross. Když byl Martin Jahn ještě designovaným vicepremiérem, sliboval také v Interview BBC, že vypracuje národohospodářskou strategii České republiky, která by právě koordinovala všechny strategie, o níž mluvil i Stanislav Gross v Poslanecké sněmovně. Jak jste daleko?

Začali jsme shromažďovat materiály a pracovat na kostře této strategie. Naším cílem je opravdu dát dohromady všechny partikulární strategie, které máme, ať už je to strategie inovační podpory malých a středních firem, strategie rozvoje dopravní infrastruktury, rozvoje lidských zdrojů. Těch strategií je mnoho. Na většině resortu je minimálně jedna až dvě. My bychom rádi, abychom je dali jaksi systematicky dohromady, abychom se podívali na to, jestli nejdou proti sobě a abychom vytýčili ty hlavní priority, které se budou týkat nosných sektorů české ekonomiky, aby i podnikatelské subjekty věděly, co mohou od vlády čekat v příštích dvou letech, ale i delším časovém období s výhledem do roku 2010.

Budou a rýsuje se z těch zatím nastudovaných sesbíraných materiálů a koncepcí a dávání už rámcové struktury té národohospodářské strategie, že by tam byly některé zcela nové prvky, které zatím v těch dílčích strategiích nebyly?

Já si myslím, že v zásadě ne. Samozřejmě budeme hodně vycházet z finanční perspektivy pro léta 2007 až 2013, to znamená, programy kofinancované ze strukturálních fondů v těchto letech to bude asi to hlavní gró podpory podnikání v České republice, ale také se to bude hodně odvíjet od toho, jakým způsobem budeme schopni financovat dopravní infrastrukturu, jaká bude energetická politika v České republice a podobně. Mělo by to být opravdu komplexní včetně těch předpokladů, jak se bude rozvíjet zemědělství, jak se bude rozvíjet turistický ruch v České republice.

Je reálné, že ona národohospodářská strategie, zcela nová národohospodářská strategie bude hotova do konce roku, jak jste tady sliboval, nebo uspíšíte práce na ní?

Já myslím, že to těžko můžeme uspíšit. I tady potřebujeme určitou seriózní debatu se zástupci podnikatelů. Chceme, aby to byl kvalitní materiál a já myslím, že dodělávat ho dříve než na konci roku, je nereálné.

Konstatuje vicepremiér pro ekonomiku České republiky Martin Jahn. Děkuji, že jste přišel do BBC, někdy příště na shledanou.

Děkuji, hezký večer.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Niedermayer: Růst mezd ve státní sféře je inflačním rizikem

PRAHA 22. září (ČTK) - Zvýšení mezd státních zaměstnanců v příštím roce, které schválila vláda, je rizikem pro budoucí vývoj inflace. Mohlo by totiž rozpoutat vyšší růst mezd v celé ekonomice. Novinářům to po dnešní tiskové konferenci CzechInvestu k investicím řekl viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer.

"V případě, že veřejná sféra odstartuje určitý závod o zvyšování mezd, tak se může stát, že bude následována také privátní sférou, která vykazuje celkem slušné hospodářské výsledky, což by mohlo ovlivnit inflační výhled na příští rok,"
prohlásil.

Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn však tyto obavy zcela nesdílí. "To sice může (být riziko), ale každá mince má dvě strany a na druhou stranu to zase může zvyšovat koupěschopnou poptávku obyvatelstva, což je taky faktor růstu HDP," řekl Jahn rozhlasové stanici BBC.

Inflace měla podle předpokladu centrální banky v příštím roce klesnout zpět ke třem procentům, růst platů státních zaměstnanců by to ale mohl zvrátit. "V příštím roce bude velmi klíčový vývoj mezd v ekonomice. Inflační stimuly jako růst daní a ceny benzinu příští rok odezní a bude důležité, jak se bude vyvíjet kupní síla obyvatel," uvedl viceguvernér. "Já myslím, že to zvýšení (platů) nebylo tak drastické, aby bylo výrazným negativem pro inflaci," tvrdí Jahn.

Inflaci se banka snaží udržet na uzdě postupným zvyšováním úrokových sazeb; ekonomové očekávají, že ČNB letos zasáhne ještě dvakrát. Repo sazba tak do konce roku zřejmě vzroste celkem o půl procentního bodu na tři procenta.

Vláda v úterý schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 83,6 miliardy korun při příjmech 824,8 miliardy a výdajích 908,4 miliardy korun. Ministři také podpořili plánované výrazné zvýšení platů policistů od příštího roku. Přidáno
dostanou i učitelé, průměrně o 2000 korun měsíčně. Vláda zároveň schválila úspory v některých resortech, díky nimž mohl deficit rozpočtu klesnout zhruba o deset miliard z původních 94 miliard.

Podle Niedermayera ale v okamžiku, kdy ekonomika zvyšuje svůj růst, je třeba kromě výše deficitu sledovat také celkové výdaje. "Je třeba, aby výdaje státu v této situaci dynamicky nerostly," uvedl. Vláda si přitom naplánovala, že v příštím roce utratí o 40 miliard korun více než letos.

Viceguvernér také zdůraznil nutnost respektovat závazky Česka v konvergenčním programu. Výdaje rozpočtu přitom tento limit překračují o 2,5 miliardy korun. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky je však překročení limitu zcela nepatrné a nebude znamenat žádný problém. "Ten rozdíl je tak malý, že nepředpokládám, že by ze strany komise byla na toto téma rozvinuta diskuze," řekl.

Jahn: Hlavním úkolem je snižování mandatorních výdajů

PRAHA 22. září (ČTK) - Místopředseda vlády pro ekonomiku Martin Jahn pokládá za důležité, aby se od roku 2006 začal snižovat schodek státního rozpočtu na základě snižování mandatorních, tedy povinných výdajů státu. "To je hlavní úkol vlády," řekl dnes Jahn rozhlasové stanici BBC. V rozpočtu na příští rok vláda podle něj tyto výdaje snižovat nemohla, protože na to neměla dostatek času.

"Na to jsou potřeba změny zákonů, systémové změny, takže pro mě je důležité, aby se začal schodek rozpočtu snižovat od roku 2006 na základě snižování mandatorních výdajů," zdůraznil Jahn. V roce 2006 by měl podle dnešního vyjádření ministra financí Bohuslava Sobotky schodek činit 76 miliard korun a o rok později 83 miliard.

Jahn k tomu dodal, že pokud chce stát zachovat sociální soudržnost i určitou životní úroveň, výdaje na školství i zdravotnictví, nemůže snižovat schodky rychleji. "Já si myslím, že k tomu ani není žádný závažný důvod," dodal.

Mandatorní výdaje, ale i investice státu do budoucnosti budou zvyšovat schodky, uvedl. Proto podle něj nemá cenu se snažit co nejdříve dosáhnout vyrovnaného rozpočtu. "Musíme investovat do mnoha oblastí, a není to projídání budoucnosti, jsou to prostě investice do budoucnosti naší a našich dětí," uzavřel.