Václav Moravec moderátor BBC

Vlastimil Tlustý ve studiu BBC

Stovky milionů korun, na tuto sumu odhadli ekonomové ztrátu pro státní pokladnu, když ratingová agentura Standard & Poor's snížila začátkem září ohodnocení dlouhodobých korunových závazků Česka, a to o jeden stupeň na hodnotu A z dosavadního A plus. Ministr financí Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro BBC odmítá, že by za tímto snížením byla příliš měkká reforma veřejných financí.

Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvukový záznam): Si myslím, že to poslední snížení ratingu bylo reakcí na to, že v České republice na rozdíl od Polska, Maďarska nebo Slovenska ještě nedošlo k faktickému zahájení penzijní reformy. To je jeden z hlavních argumentů, o kterém jsem informován, který vedl k tomu poslednímu snížení ratingu.

Říká v rozhovoru pro BBC český ministr financí Bohuslav Sobotka. Nejen o důvěře zahraničních agentur a investorů v českou ekonomiku bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimil Tlustý. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Občanští demokraté jsou od roku 1998 v opozici. V letech 98 až 2002 však byli v opozici limitováni takzvanou opoziční smlouvou. V čem především ODS podle Vlastimila Tlustého prospěla opoziční role?

V tom, že si musela zvyknout na to, že musí přebít sílu a pozice vlády, ministrů, kteří vystupují často autoritativně. Použil bych dnešní příklad ze sněmovny. Vláda a její koalice se rozhodly z programu dnešní schůze parlamentu nebo sněmovny vyřadit všechny návrhy poslanců a projednávají se výlučně návrhy vládní. Prostě naši poslanci si museli zvyknout na to, že je to z principu nerovný souboj, že na jedné straně stojí padesát sedm poslanců a na druhé straně stojí ministři, tisícihlavá stáda jejich úředníků a zaměstnanců, kteří vlastně všichni vystupují proti nám, takže je to takové těžké cvičiště, na kterém, když se uspěje, tak pak na bojišti už je to snadné.

Uspěli jste?

Já myslím, že ano. Já myslím, že ODS dokazuje, že v opozici působit umí. Dokazuje, že umí jednak nastavovat zrcadlo tomu, co vláda navrhuje. To je první role. Za druhý, že k tomu nastavenému zrcadlu umí i přidat vlastní námět, vlastní obraz, předkládat alternativy k jednotlivým reformám a že umí v parlamentu i dávat dílčí návrhy, které někdy mají šanci na úspěch, jindy bohužel ne. Jinými slovy fungujeme jako dobrý obraz, fungujeme jako koncepční konkurence, ale fungujeme i v té legislativní práci konkrétními drobnými návrhy, kdy se většinou snažíme zmenšit katastrofy, které chystá vláda.

Existuje něco, v čem podle předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého není ODS ještě dostatečně připravená na převzetí moci v zemi? Pokus o kritickou sebereflexi, zatím jste se chválil.

Já myslím, že ODS je připravena převzít řízení tohohle státu. Myslím, že od toho roku 97 dodneška jí to prospělo, že byla v opozici. Myslím, že pokud se ODS k moci vrátí, tak že bude vládnout s touhle zkušeností. Já se odvažuju rozdělovat politiky na ty, kteří mají za sebou jenom růst a na ty, kteří už jednou prodělali i nějaký pád a ODS takový pád prodělala a myslím, že jí je to ku prospěchu.

Úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross tvrdí, že ODS se nechová jako konstruktivní opozice a šíří špatnou náladu v zemi. Připomeňme si narážky Stanislava Grosse na adresu ODS z konce srpna.

Stanislav GROSS, premiér, předseda ČSSD (zvukový záznam): Myslím si, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, že v České republice není důvodu ke skepsi, že v České republice není důvodu k tomu, abychom měli strach z budoucnosti. Česká společnost je velmi bohatá a přes řadu problémů, které máme, si myslím, že bychom všichni měli mít důvod k optimismu a já se budu snažit, doufám, že i společně s vámi nebo alespoň s většinou z vás, ten optimismus v České republice šířit, protože je to oprávněné a je to něco, co nás spíše posune dopředu, než neustálé upozorňování na problémy, které mnohdy a, skoro si troufám říct, častěji nepřijdou a šíření toho, co kdysi prezident Václav Havel nazval blbou náladou.

Pronesl 24. srpna v Poslanecké sněmovně premiér a úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross. V sobotu šel Gross ve svých výpadech vůči ODS ještě dál, když řekl, cituji doslova: "K příjemným povinnostem otce osmileté dcery patří čtení pohádek a my nyní čteme Harryho Pottera. Já jsem si vzpomněl na ODS při popisu mozkomorů. Ti totiž patří k nejohavnějším tvorům, jací kdy kráčeli po povrchu této země. Libují si v rozkladu a zoufalství, ve vzduchu kolem sebe vysávají štěstí a naději. ODS skutečně šíří skepsi, špatnou náladu a beznaděj." Konec citátu. Nakolik musí být opoziční strana opatrná, aby kritiku vlády nepřeháněla, aby pak leader vlády nemluvil o mozkomorech?

Tak já jsem teď váhal, jakým tónem na to zareagovat. To je obrovská kampaň, kampaň, kterou pravděpodobně řídí profesionálové. Myslím, že je to mimochodem kampaň za obrovské peníze.

Teď mluvíte o kampani Stanislava Grosse?

Teď mluvím o těchhle výrocích a já individuálně nechci komentovat, protože to je prostě reklamní kampaň profesionálně řízená přesně stejně jako na hygienické prostředky. To je ...

Které máte na mysli hygienické prostředky?

Ať si každý domyslí, co to může být. To je v podstatě snaha prezentovat Stanislava Grosse jako usměvavého mladíka, který šíří dobrou náladu a stojí za to za ním stát, protože pak bude všem dobře a je úplně jedno, že je evidentní, že neví, proč tu dobrou náladu šíří, teda ví, možná jeden důvod k tomu má, chce uspět v příštích volbách, ale nic víc. Nemá žádný program, dokonce se odvážím tvrdit, ničemu v podstatě nerozumí. Nerozumí žádným potřebným reformám, neví nic o tom, jaké reformy by tomuhle státu mohly prospět a které jsou nezbytné. Evidentně bagatelizuje stanoviska mezinárodních institucí. Snaží se zatajit před veřejností, že zhoršený rating není jenom problém státu, ale že je to problém každého občana, který si chce někde půjčit, každého, kdo už má nějaký spotřebitelský úvěr. Zkrátka je to snaha zabouchnout hrnec plný problémů, který se za vlády sociální demokracie v téhle zemi vytváří, nádhernou pokličkou. Pokličkou, která stojí desítky, možná stovky milionů korun a já k tomu dodám jediné, je to přiznání té prázdnoty. Je to přiznání toho, že konkrétní program nemají, nic neumějí, nevědí si s tím rady, tak se na nás budou usmívat z každého rohu a peníze, které naslibovali, naslibovali lidem, tak ty nakonec dají agenturám za to, aby ty rohy oblepily.

Vy nevěříte tomu, že ta kampaň stojí třicet milionů?

Ne, já tomu nevěřím.

A máte nějaké konkrétní údaje k tomu, že nevěříte?

Tak máme k tomu konkrétní pocit a v každém případě jim ty billboardy spočítáme. Spočítáme, kolik to tak mohlo stát a já jsem přesvědčený o tom, že to stojí víc.

Vy tedy se budete jako ODS snažit spočítat náklady ČSSD na volební kampaň?

No, pokud by se totiž ukázalo, že se jí nedá věřit ani to, kolik stojí, tak pak už se jí nedá věřit ani to, jak se jmenuje.

Vy nevěříte, že stojí třicet milionů?

Já tomu nevěřím.

Proč tomu nevěříte? Vy dokonce budete mít dražší volební kampaň, jestli se nemýlím, vy budete mít čtyřicetimilionovou.

Ale budeme ji mít v rozsahu, který bude té částce přiměřený a nechme to na odborníky. Já prostě teď jenom říkám, že je potřeba to prozkoumat, že je potřeba, já bych skoro vyzval Stanislav Grosse, když to tedy myslí upřímně, ať nechá nahlédnout do nákladů téhle akce. Ať zpřístupní rozpočty těch jednotlivých firem, které to organizují. Ať tak, jako kdysi ODS udělala forenzní audit svého hospodaření. Ať sociální demokracie položí na stůl forenzní audit této své kampaně.

Vy si myslíte, že tím, když vyzýváte ČSSD k takové věci, že některé ty věci, které ona platí, tu reklamní kampaň, že jsou černé?

Já v tuhle chvíli bych nic nepředvídal. To by měl ukázat ten forenzní audit, jak jsem to nazval. Mimochodem sociální...

Ale máte pochybnosti o hospodaření ČSSD?

Já říkám, že tahle pompézní kampaň stojí velké peníze a říkám, že by bylo dobré pro všechny, včetně sociální demokracie, aby bylo položeno na stůl, jak to je.

Neodvádíte tím ale pozornost od té původní otázky, zda ODS není až příliš kritickou nebo nekonstruktivní opozicí?

Vůbec ne. Já jsem si s sebou vzal poslední návrh, který budu ve sněmovně předkládat a mohl bych jich jmenovat víc. My systematicky předkládáme drobné návrhy, o kterých si myslíme, že je musí každý chtít prostě, protože jsou rozumné. Přesto jsou nám systematicky zamítány a poté, co jsou nám zamítány, tak je nám dávána nálepka málo konstruktivních, takže to bych se musel pana předsedy vlády zeptat, proč, když jsme tak málo konstruktivní, proč naše návrhy, které jsou evidentně k všeobecnému prospěchu, a řeknu příklady, fond na záchranu po povodních a jiných katastrofách zamítnut vládou, fond na provedení důchodové reformy, mimochodem v programovém prohlášení vlády zmíněn poté, co nám byl zamítnut, řeknu další příklad, budu předkládat návrh, který se pokusí dát smluvní jistotu při stavebním spoření, aby nemohly stavební, pojišťovny, které poskytují stavební spoření během toho spoření měnit podmínky a zvyšovat poplatky a tím toho pojištěnce vlastně připravovat o část státní podpory ...

Teď mluvíte o tom návrhu, aby mohli lidé přecházet mezi stavebními spořitelnami v průběhu toho spořícího období?

Teď mluvím o, já teď mluvím o příkladu, o úplně novém návrhu, aby, když uzavřete smlouvu a v ní máte nějaké poplatky, nějaká pravidla hry, aby vám nemohli dopisem vaši partneři sdělit, že už je to jinak a vám ty podmínky zhoršit.

Vy tedy vlastní poslaneckou iniciativou reagujete také na šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže tím, že stavební spořitelny zvyšují poplatky?

V pravdě ano, na výsledek šetření, které naznačuje, že by mohly postupovat ve shodě a hlavně na zjištění, že část té státní podpory vlastně v konečném důsledku neslouží těm pojištěncům, ale přes ty zvýšené poplatky slouží těm pojišťovnám.

Kdy ten návrh předložíte sněmovně?

Dneska ho schválil poslanecký klub ODS. Já jsem ho právě jako autentický návrh, který ukazuje, že reagujeme na konkrétní problémy a snažíme se je řešit, já ho uvádím proto, aby bylo vidět, že jsme konstruktivní, že nejenom ukazujeme na problémy, ale k těm problémům také přiřazujeme ta řešení. Bohužel, jak jsem říkal, skoro vždycky s neúspěchem, protože vládní koalice nás nepodporuje.

Vy jste teď tento návrh změny o stavebním spoření v České republice uvedl jako jeden z příkladů, kdy tvrdíte, že ODS je alternativou a konstruktivní opozicí. O ODS bylo v souvislosti s opoziční rolí slyšet například při schvalování takzvaného eurozatykače v Poslanecké sněmovně. V dolní parlamentní komoře bude s největší pravděpodobností přehlasováno veto prezidenta republiky a takzvaný eurozatykač vstoupí v platnost. Předpokládám správně, že ODS trvá na tom, že uplatnění evropského zatýkacího rozkazu na území České republiky je v rozporu s ústavou. Ano, nebo ne?

Přesně tak. My jsme zadali našim expertům, právníkům posouzení té základní otázky, jestli může být občan České republiky nucen nějakým zákonem k opuštění České republiky. Naši experti dospěli k závěru, že v Listině základních práv a svobod občana je výslovně uvedeno, že nesmí a je nepochybné, že takzvaný eurozatykač je konstruován tak nešťastně, že k tomuhle rozporu dochází. Takže my v tuhle chvíli počkáme na to, zda opravdu vládní koalice demonstrativně přehlasuje veto prezidenta republiky, který na tenhle rozpor upozornil...

Právní analýzu ODS má, eurozatykač je v rozporu s ústavou?

Ano, přesně tak. Jakmile vládní koalice prezidenta přehlasuje, což uvidíme ještě tento týden, my potom takový návrh podáme Ústavnímu soudu.

Podáte ho okamžitě. Máte jej tedy sepsaný?

Máme ho posouzený tak, abych se tady odvážil říci, že bude podán, pokud veto prezidenta bude přehlasováno.

Ale vaši právníci v té analýze počítali s tím, jaká proti by mohl Ústavní soud dát, tudíž je podle vás opravdu šance na úspěch u Ústavního soudu?

Ústavní soud, já nejsem ústavní soudce, ale podle mého názoru může udělat jediné. Může vzít Listinu základních práv a svobod, zjistit, zda je v ní skutečně napsáno, že nikdo nemůže nutit občana k tomu, aby opustil svou zemi. Pak posoudí příslušnou pasáž takzvaného eurozatykače a dojde k závěru, že to je buď v rozporu, nebo není. To je celé. Takže my jsme přesvědčeni o tom, že to v rozporu evidentně je a podáváme to s tím, že jsme přesvědčeni, že k témuž závěru musí dojít každý, kdo si ty dva texty přečte.

Víte, proč se ptám? Protože ministr spravedlnosti, předseda US-DEU, Pavel Němec tvrdí, že eurozatykač v tom znění, v jakém je přijímán v České republice, už platí na Slovensku. Na Slovensku platí stejná Listina základních práv a svobod jako v České republice a na Slovensku s tím problém nemají.

Já se opravdu nemohu pustit do dalších spekulací. Já jsem to, co vím, k tomu řekl. Naše přesvědčení je podloženo stanovisky našich expertů. My takový návrh v každém případě podáme a jak rozhodne Ústavní soud, je samozřejmě zcela na něm. My ho v tom nebudeme jakkoliv ovlivňovat ani žádnými příklady. My jsme prostě přesvědčeni o tom, že naše listina neumožňuje, aby byl občan nucen opustit svou zemi.

Další téma stav veřejných financí v České republice. Předseda ODS Mirek Topolánek v tomto pořadu prohlásil, že opoziční strana nemůže předkládat zásadní návrhy zákonů, jako je například zákon o státním rozpočtu. Pane předsedo, opravdu ODS není schopna předložit do sněmovny alternativní návrh rozpočtu na rok 2005, jeho základní rámec?

Tak vy jste teďko použil několik klíčových slov, a to je "nemůže předložit", pak jste řekl "není schopna předložit" a já bych to...

Já jsem citoval předsedu vašeho.

Já bych k tomu řekl, nemá smysl, aby předkládala, to je, to jsou jiná slova a jiný význam. My v situaci, kdy každodenně vidíme, že vládní strany nejsou ochotny s náma diskutovat ani v těch velmi jednoduchých případech, v zákonech, které jsou na jednu stránku, v zákonech, kde jde o schválení relativně malého rozsahu změn, takovéhle zákony, jaké jsem tady říkal, a proto jsem uváděl ty příklady, jsou nám šmahem zamítány v podstatě jenom proto, že jsou od nás. Řeknu jiný příklad, aby bylo vidět, že jich je hodně. Já jsem navrhoval ...

Promiňte, neříkejte žádný jiný příklad. Vy to neděláte ale jenom pro vládní koalici, vy to děláte pro veřejnost. Nebylo by, neposílilo by to ještě kredibilitu ODS v očích veřejnosti, pokud byste takový návrh předložili, ukázali veřejnosti: "Podívejte se, opravdu my si myslíme, že víme, kde se dá šetřit. Máme..."

My to děláme tam, kde si myslíme, že je naděje, byť malá, že by vládní koalice mohla sundat ty černobílé brýle a dívat se na to: "To je vaše. To je naše," a podívat se na to rozumně. Já ten příklad přeci jenom uvedu, aby na výplatní pásce občan viděl výši svého zdravotního důchodového pojištění. Byl to návrh, který dokonale zapadal do vládního prohlášení minulé vlády, přesto byl zamítnut. A když jsou nám zamítány takhle nadějné a relativně nepolitické a jednoduché novely, pouštět se do návrhu státního rozpočtu, což je práce, která svým rozsahem, množstvím problémů mnohonásobně, a teďko nechci říkat, jestli desetkrát nebo stokrát, převyšuje problém rozsah takových novel, jako tady uvádím. Pouštět se do toho s tím, že naděje na úspěch není vůbec žádná, že by to bylo jenom gesto, to my považujeme za plýtvání našimi kapacitami. My se prostě ...

Když mluvíte, promiňte, o černobílých brýlích vlády, nemá ODS podobné černobílé brýle nebo neměla v souvislosti s nulovou tolerancí, to znamená, že zamítá šmahem dobré návrhy vlády?

Ne, neměla. No, já teď tady s sebou bohužel nemám statistiku, ale i v dobách oné nulové tolerance ODS řadu návrhů zákonů podpořila. Bez její podpory by se neuskutečnilo mnoho věcí. My jsme se vymezovali s onou nulovou tolerancí jenom v těch zásadních věcech, jako je státní rozpočet na letošní rok s deficitem sto patnáct miliard. Tam opravdu žádný kompromis nebyl. Nicméně v dílčích věcech, rozumné jsme v každém případě podporovali a dá se to v hlasování sněmovny dokázat.

Pojďme se bavit o rozpočtu. Vláda premiéra Stanislava Grosse snížila schodek státního rozpočtu o víc než deset miliard korun v porovnání s návrhem rozpočtu, který ještě projednávala Špidlova vláda. Připomeňme si, co ke snížení výdajů v rozpočtu o víc než deset miliard korun uvedl vicepremiér, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Zdeněk ŠKROMACH, vicepremiér, místopředseda ČSSD (zvukový záznam): Státní rozpočet na příští rok, sociální demokracie hledala možnosti tak, abychom naplnili kritéria, které, kterými jsme vázáni. Na ranním jednání s našimi koaličními partnery sociální demokracie předložila základní parametry státního rozpočtu a ty byly našimi koaličními partnery akceptovány. Pokud jde o úspory, které bude potřeba v rozpočtu provést, tak toto je záležitost vlády nikoliv koaličních jednání, tak jsme se dohodli a vláda rozhodne. Abychom ukázali, že právě resorty, které zastupuji nebo které reprezentují ministři nominovaní sociální demokracií, tak právě v těchto resortech dochází k úsporám a k úsporným opatřením a docházelo tak, že ministerstvo práce našlo čtyři a půl miliardy v rámci svého resortu.

Konstatuje vicepremiér, místopředseda sociálních demokratů Zdeněk Škromach. Předpokládám správně, že snížení výdajů a deficitu o deset miliard korun ODS ústy předsedy poslaneckého klubu Vlastimila Tlustého uvítá?

Tak já bych začal tu odpověď čísly. Ona ta čísla jsou neoddiskutovatelná a tomu, kdo chce jim rozumět, tak řeknou hodně.

Ne, můžete na začátek říci, zda to uvítáte těch deset miliard snížení, nebo ne?

Já bych začal těmi čtyřmi čísly a pak vám odpovím.

Ne, ne, vy začnete odpovědí na mojí otázku, pak si řekněte ta čtyři čísla.

Tenhle problém byl krásně relativizován. Dneska to vypadá jako něco úžasného, že deficit místo devadesát čtyři bude osmdesát čtyři, ale devadesát čtyři a osmdesát čtyři jsou obě dvě tak katastrofální čísla, tak strašná čísla, že radovat se nad tím, že jedno to jedno je o deset lepší, než to druhé, když to první je skoro sto. Já bych se radoval přiměřeně té relativitě, že to je to strašné číslo devadesát čtyři snížené o přibližně deset procent. V tomto rozsahu ano, ale nechte mě říct ta čtyři čísla. V letech 93 skončil státní rozpočet přebytkem jedna celá jedna miliarda, jinými slovy zbylo navíc, 94 deset celých čtyři miliardy, 95 sedm celých dva miliardy. V roce 96 byl první deficit jedna celá šest miliardy. Teď se, řekněme, to jsou období té v uvozovkách často kritizované Klausovy vlády.

Kdyby tady teď seděl sociální demokrat, tak vám bude říkat: "Ale vaše dluhy jsou v konsolidační agentuře sto miliard."

Ne, ne, tam žádné nebyly v té době, to je celkem snadno prokazatelné. 2002 minus čtyřicet pět celých sedm, 2003 sto devět celých jedna, 2004 očekávaných sto patnáct a teď tedy onen zázrak místo devadesát čtyři osmdesát čtyři, jak říkal pan místopředseda vlády, našel na svém ministerstvu čtyři miliardy, to mu blahopřeji. Já bych to všechno hodnotil výrokem z oblíbeného filmu Marečku, podejte mi pero. Tak tedy máme, pane redaktore, tu první vlašťovku, tu krásnou čtyři minus.

Teď tomu vůbec nerozumím. Té závěrečné fázi.

Tomu nerozumíte? No, ...

Čtyři minus je jako co?

To je, že to není pětka, to, že to hodnotit pětkou, že opravdu proti devadesáti čtyřem je osmdesát čtyři o kousek lepší, tak to by ten pan profesor v onom filmu zohlednil a nebylo by to za pět, milý studente, ale za čtyři minus.

Tak aspoň tak, že jste ohodnotil sociální demokracii. V rozpočtu se nenabízí mnoho prostoru pro škrtání, protože drtivou většinu výdajů je nutné vydávat ze zákona. Říká se jim mandatorní výdaje. Chystá ODS nějaké návrhy změn zákonů, které by snížily povinné výdaje ze státního rozpočtu?

Tak to je podstata našich reforem, stále zmiňovaná a snad už i vážně diskutovaná rovná daň, patnáctiprocentní sazba na všechny daně, takzvaná negativní daň nebo rovná dávka místo složitého systému sociálních výdajů. Všechny...

Promiňte, pane předsedo, to jsme slyšeli mnohokrát. Teď ještě...

... všechny tyhle reformy...

... za vládnutí vlády premiéra Stanislava Grosse předložíte nějaké zákony, které by snížily mandatorní výdaje?

Tomu jsme se dlouze věnovali a odpověď je jasná. To jsou přesně ty zákony, u kterých nemáme s touhle vládou bohužel vůbec žádnou šanci. Když nám odmítají ty malé, my dál budeme předkládat ty malé a ty, o kterých tady mluvím, rovná daň, negativní daň, důchodová reforma, a tak dále, ty nezbývá nic jiného, než předložit poté, co, doufám, ODS uspěje ve volbách.

Vy jste při své poslední návštěvě v tomto pořadu mluvil o dluhové službě jako jednom z hlavních problémů státního rozpočtu. Dodám základní fakta. Podle odhadů ministerstva financí úroky dluhu příští rok vzrostou na pětatřicet miliard korun z letošních sedmadvaceti. Vy jste naznačil, že ODS, až se ujme vlády, tak bude chtít snižovat mandatorní výdaje. Vy, když jste předkládat modrou šanci jako alternativu, tak se přeci jenom psal jiný rok. Předpokládal jste i s menšími dluhy a s, mohu říct, menší dluhovou pastí, když jsem studoval ta čísla, která nyní se nabízejí v dlouhodobějším výhledu státního rozpočtu. Budete muset modrou šanci přepracovat?

Už jsem vám říkal minule, a tak to zopakujeme, modrá šance byl alternativní návrh reforem, který vzniknul v tuto chvíli přibližně před dvěma lety. Navrhoval přesný vývoj reformy veřejných financí, všechno to, co jsem tady říkal ...

Ano, ale vy jste mi na to minule neodpověděl.

Já jsem vám odpověděl. Říkal jsem, že tam byl přesný harmonogram, jak se zavedou jednotlivé reformy a jak se to také projeví ve státním rozpočtu. Bylo tam, že splníme kritéria pro přijetí eura do roku 2009, myslím, že si vzpomínám dobře. Teď je jasné, že po dvou letech takové reformy uskutečněny nebyly, dokonce je velmi pravděpodobné, že nebudou uskutečněny další dva roky. Pokud toto vezmeme jako fakt, já bych byl rád, kdyby to nebyl fakt, ale to se ještě ukáže, pak by to samozřejmě znamenalo, že ten harmonogram ony reformy, ale i dopady do hospodaření státu by byly proti okamžiku vzniku toho reformního programu o čtyři roky odloženy. To je bohužel realita.

Ale teď mi šlo o to, jestli nějakým způsobem, krom odkladu těch důsledků o čtyři roky, oproti modré šanci původní, která vznikla v roce 2001, na konci roku 2001, jestli tam budete chystat ještě nové další změny, obsahové, nikoli to, že ty věci, které jste přijali, tak...

My je v tuto chvíli nechystáme. Na podstatě těch návrhů se nic nemění. Je to pořád stále stejná rovná daň s patnáctiprocentní sazbou, a tak dále, čili nepřipravujeme žádné změny. Samozřejmě hodně záleží na tom, kam nás vláda v uvozovkách doveze do roku 2006 a vy jste mluvil o dluhové službě. Ono to každému zní hrozně vznešeně. To není nic jiného než úroky. To je platba, kdy do státní rozpočet vlastně dává úroky bankám, od kterých si půjčuje a podíváme-li se na pravděpodobný vývoj tak, jak ho plánuje tato vláda, já ho jenom řeknu, 2002 čtyři sta dvacet dva miliard stav vládního dluhu, 2003 pět set dvacet tři, 2004 šest set čtyřicet šest, 2005 osm set tři, 2006 devět set padesát čtyři, 2007 bilion osmdesát šest miliard. Protože při tomto vývoji se bude dále zhoršovat rating neboli důvěryhodnost České republiky jako dlužníka, tak každý, kdo nám půjčuje, bude chtít větší úroky, protože bude mít větší riziko nesplácení, tak když provedeme odhad toho, jak porostou tyhle splátky úvěrů, tak se dá jedno říct. Splátky úroků, pouze úroků z těchto nových dluhů, která dělá stávající vláda Stanislava Grosse, pohltí všechny programy, které si umíme představit, všechna zvyšování platů, výstavby silnic, v podstatě vše, co je dneska diskutováno.

Vy jste, pane předsedo, mluvil také o ratingu. Doplním, že začátkem září mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s snížila ocenění České republiky, a to o jeden stupeň. Ministr financí Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro BBC před týdnem odmítl, že by zhoršení ratingu přišlo kvůli pomalé reformě veřejných financí a dodal:

Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvukový záznam): Myslím si, že to poslední snížení ratingu bylo reakcí na to, že v České republice na rozdíl od Polska, Maďarska nebo Slovenska ještě nedošlo k faktickému zahájení penzijní reformy. To je jeden z hlavních argumentů, o kterém jsem informován, který vedl k tomu poslednímu snížení ratingu.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr financí Bohuslav Sobotka a ještě dodává:

Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvukový záznam): Já si myslím, že je dobře, že vláda deklarovala, že nebude váhat s tím, aby předložila příští rok do parlamentu návrh koncepce penzijní reformy a pokud by parlament tento návrh schválil, pak se mohou začít rozpracovávat konkrétní návrhy zákonů, čili neměli bychom nabrat nějaké zpoždění z hlediska přípravy penzijní reformy. Já to vnímám jako hlavní nedostatek České republiky z pohledu hodnocení její schopnosti splácet dlouhodobé závazky, to znamená, závazky v horizontu patnácti, dvaceti let, kdy už budeme mít demografický program.

Slova ministra financí Bohuslava Sobotky. Dovede předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý odhadnout, jaká bude role ODS při možnosti reformovat důchodový systém, ke kterému se vláda zavazuje v programovém prohlášení?

Já bych především řekl, že panu ministrovi bohužel nemohu věřit ani slovo a řekl bych tady, co mi řekla jedna známá, že při jednom jeho vystoupení v televizi její tatínek, starý ekonom prvorepublikový, málem zkolaboval, protože to se opravdu nedá poslouchat. Já se neumím smířit s tím, že pan ministr nechce přiznat, jaká je realita. Prostě pokud mezinárodní instituce řekne, že snižuje rating, tak tím říká, že ten, komu ho snižuje, je méně důvěryhodný, že mu hrozí horší ekonomický vývoj a okamžitě to znamená, ne jak tvrdí vláda, že buď nic, anebo možná nějaké problémy státního rozpočtu, to znamená, zvýšení úrokových sazeb úplně každému. Každý, kdo si půjčil na koupení pračky, bude díky tomuhle ratingu platit větší úroky, každý podnik...

Pane předsedo, nechtějte, abych také dostal infarkt jako vámi zmiňovaný dědeček ekonom, odpovězte mi na otázku, jakou roli sehraje ODS při těch jednáních o důchodové reformě.

Odpověď zní, že by ráda nějakou sehrála, kdyby to pan ministr a jeho vláda myslela vážně, ale z kroků, které udělali, je jasné, že se důchodové reformě vyhýbají jako čert kříži. Do svého programového prohlášení dali formulace typu, že předloží k projednání Poslanecké sněmovně svůj návrh. Z těch formulací je naprosto jasný, že vědí, že ten návrh bude nereálný, neberou to vážně, nechtějí žádnou důchodovou reformu. Chtějí se dočkat roku 2006 a nechat všechny reformy na svých nástupcích.

Ve vládní koalici se vede spor o platy státních zaměstnanců. Předseda lidovců Miroslav Kalousek navrhl odložit o dva roky plánované razantní zvýšení mezd policistům, hasičům, celníkům a vězeňským dozorcům. Nový služební zákon, který se zvýšením platů počítá, má přitom začít platit už od ledna. Zvýšení platů uvedených složek má státní pokladnu přijít na osm a půl miliardy korun. Tady jsou slova předsedy lidovců Miroslava Kalouska.

Miroslav KALOUSEK, předseda KDU-ČSL (zvukový záznam): Tady jde o nějaký princip sociální soudržnosti těch, kteří jsou vypláceni ze státního rozpočtu. Já neumím hájit princip, proč má mít státní úředník sedmiprocentní nárůst a policista dvacetisedmiprocentní nárůst.

Dodám, že o návrhu předsedy lidovců Miroslava Kalouska má sněmovna hlasovat zřejmě v polovině října. Podpoří ODS tento návrh?

Tak to je horká novinka dnešního dne. Když jsem sem za vámi jel, tak právě v Poslanecké sněmovně tenhle návrh na odložení zvyšování platů padl a určitě to bude jedna z hlavních dnešních aktualit, takže trošku předbíháme teďko tomu, co budou říkat večer televize a zítra noviny. Já k tomu musím říct, je to určitě důvod k tomu, že bude svolán mimořádný klub ODS, pravděpodobně i mimořádné grémium ODS. Je to docela zásadní obrat, to rozhodování není jednoduché. Já vyjmenuju faktory, které jsou ve hře. Prostě je pravda, že tahle vláda nebo předchozí vláda zákonem upravila, že k tomu zvýšení má dojít, mimochodem pan předseda Kalousek byl součástí té vládní koalice už v té době a určitě pro to hlasoval, jen tak mimochodem dodávám. Druhý složitý faktor je, že je naprosto evidentní, že ty miliardy nikdo nemá, to je velmi složitý problém. A třetí už pan předseda Kalousek uvedl, a to je, že to není harmonické k vývoji v jiných sektorech.

Byl byste pro to, aby ODS podpořila návrh lidovců?

Já teď řeknu jenom to, co mohu říct, a to je můj názor. Já rozhodně na poslaneckém klubu budu doporučovat, aby ODS návrh pana kolegy Kalouska podpořila.

Konstatuje předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Děkuji, že jste přišel do BBC. Někdy příště na shledanou.

Děkuji za pozvání a zdravím všechny posluchače. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Lidovci navrhli zmrazit platy policistům, hasičům a celníkům

PRAHA 21. září (ČTK) - Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek dnes navrhl odložit o dva roky plánované razantní zvýšení mezd policistům, hasičům, celníkům a vězeňským dozorcům. Nový služební zákon, který se zvýšením mezd počítá, má přitom začít platit od 1. ledna 2005. Zvýšení platů uvedených složek má státní pokladnu přijít na 8,5 miliardy korun. O lidoveckém návrhu by měla sněmovna hlasovat zřejmě v polovině října.

Návrh by mohl získat podporu části opozice. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý podle vyjádření v BBC předpokládá, že kvůli návrhu bude mimořádně svolán poslanecký klub a možná i grémium ODS. On sám klubu doporučí, aby Kalouskův návrh podpořil.

Zákon s výrazným nárůstem platů od Nového roku prosadil již dříve nynější premiér Stanislav Gross (ČSSD). Podle menších koaličních stran se ale příjmy příslušníků bezpečnostních složek
zvyšují neúměrně v porovnání s platy učitelů a dalších státních zaměstnanců.

Pokud bude účinnost zákona odložena, nevyužité peníze v rozpočtu bude možné podle Kalouska rozdělit mezi ostatní tak, aby nebyl porušen princip sociální soudržnosti. "V čase, který získáme odložením návrhu tohoto zákona, dohodneme koncepci vývoje platů ve státní správě," řekl.

Také místopředseda unionistů František Pelc nesouhlasí s výrazným nárůstem platů policistů. Již dříve novinářům řekl, že ve hře je možnost nezvyšovat platy tak razantně, ale přidat policistům třeba jen polovinu plánované částky. Ostře proti jsou sociální demokraté.

Kalousek navrhl odložit zvýšení platů bezpečnostním složkám v rámci v rámci předlohy, která má již v letošním roce odejmout 14. platy soudcům, poslancům, ministrům a státním zástupcům. Upozornil na to, že na odejmutí takzvaných dalších platů se shodli všichni politici v rámci takzvané sociální soudržnosti. Z rozpočtu se přitom podle něj ušetří asi 200 až 300 milionů korun, "což z hlediska celkového objemu výdajů ze státního rozpočtu je dopad marginální," řekl Kalousek, který předsedá sněmovnímu rozpočtovému výboru.

Princip sociální soudržnosti podle něj ostře kontrastuje s tím, že stát kvůli finanční tísni nepřidá učitelům a vědcům, ale příslušníkům bezpečnostních sborů bude vyplaceno o 27 procent víc, než jsou jejich příjmy v roce 2004. ČSSD ovšem koncem minulého týdne oznámila, že navrhne příští rok učitelům středních a základních škol přidat 2000 korun měsíčně.

Kalousek ale upozornil i na to, že pokud nebude nový zákon odložen, vzrostou pro státní rozpočet povinné, takzvané mandatorní výdaje, a to díky výsluhovým příspěvkům a sociálnímu zabezpečení. Výsluhový příspěvek a sociální zabezpečení se totiž bude vypočítávat z navýšené mzdy.

"Žádná vláda v budoucím období nebude schopna regulovat nárůst platů ve státní správě tak, aby byl dodržen princip sociální soudržnosti a byla dodržena fiskální disciplína, vstoupí-li tento zákon v platnost. Bude moci platit jedno nebo druhé, nebude moci platit obojí," řekl Kalousek.

Problém se zvyšováním platů jedné skupině přirovnal k rodině, která sedí kolem stolu, uprostřed má jedno kuře, ale jeden člen rodiny sní půlku kuřete a ti ostatní, bez ohledu na to, kolik jich je, se budou muset rozdělit o druhou půlku.

ODS chce stavebním spořitelnám zakázat změny podmínek smluv

PRAHA 21. září (ČTK) - Občanská demokratická strana předloží v Poslanecké sněmovně zákon, který bude zakazovat stavebním spořitelnám měnit během spoření podmínky smluv. Uvedl to dnes v rozhovoru na BBC předseda poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý s tím, že návrh reaguje na nedávné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Antimonopolní úřad potrestal stavební spořitelny téměř půlmiliardovou pokutou za kartelovou dohodu o zvyšování poplatků. Většina stavebních spořitelen po loňském enormním zájmu lidí o nové smlouvy na začátku roku zvýšila poplatky za vedení účtu. Lidé se staršími smlouvami, a tím i vyšším úročením vkladů, musejí navíc platit zvláštní poplatek za úrokové zvýhodnění.

"Když uzavřete smlouvu a v ní máte nějaké poplatky a pravidla hry, aby vám nemohli dopisem vaši partneři sdělit, že už je to jinak a ty podmínky zhoršit," vysvětlil Tlustý záměr zákona. Šetření ÚOHS podle něj naznačuje, že nyní část státní podpory v konečném důsledku neslouží pojištěncům, ale přes zvýšené poplatky pojišťovnám.

Všechny spořitelny nařčení z kartelové dohody odmítají a proti rozhodnutí antimonopolního úřadu se odvolaly. Odvolání posuzuje předseda úřadu Josef Bednář. Ten podle informací z tisku nadále trvá na tom, aby spořitelny poplatky snížily, podle jeho názoru však do nich mohou promítnout inflaci nebo změny na trhu.

Ministerstvo financí také do budoucna uvažuje o změně zákona, která by nespokojeným zákazníkům umožnila přechod k jiné stavební spořitelně, aniž by přišli o státní podporu.

ODS chce spořitelnám zakázat změny smluv

Hospodářské noviny, 23. 9. 2004, strana: 22 - Občanská demokratická strana předloží v Poslanecké sněmovně zákon, který bude zakazovat stavebním spořitelnám měnit během spoření podmínky smluv. Uvedl to v rozhovoru na BBC předseda poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý s tím, že návrh reaguje na nedávné rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Antimonopolní úřad potrestal stavební spořitelny téměř půlmiliardovou pokutou za kartelovou dohodu o zvyšování poplatků.