Václav Moravec moderátor BBC

Stanislav Gross ve studiu BBC

Čeští vojenští policisté budou zřejmě v Iráku působit i začátkem příštího roku. Česká vláda schválila prodloužení mandátu armádního kontingentu v počtu do stovky lidí, a to od 1. ledna do konce února roku 2005. Návrh ještě musí schválit parlament. Ministr obrany Karel Kühnl k budoucnosti českých vojenských misí v příštím roce dodává.

Karel KÜHNL, ministr obrany (US-DEU) (zvukový záznam): Zejména zvýšíme svojí účast na Balkánu a také v Afghánistánu. V Iráku bude naše účast od příštího roku mít poněkud jinou podobu menšího počtu vojáků, vojáků, lékařů a zdravotníků.

Konstatuje český ministr obrany Karel Kühnl. Nejen o vojenské přítomnosti České republiky v Iráku bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl premiér České republiky, úřadující předseda České strany sociálně demokratické Stanislav Gross, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

"Myslím to upřímně," věta z vašeho billboardu se v uplynulých týdnech a dnech stává větou okřídlenou. Existovaly okamžiky v politické dráze Stanislava Grosse, kdy zcela upřímný ve vztahu k veřejnosti býti nemohl?

Já teď přemýšlím, no, tak určitě při práci v těch bezpečnostních složkách se občas stane, že člověk musí tak trochu kličkovat, aby neřekl žádné slůvko navíc, protože by udělal víc škody než užitku, tak možná v tomto směru ano.

Kdy jste tak kličkoval při nějaké konkrétní příležitosti v bezpečnostních složkách?

A tak určitě byly takové situace v oblasti třeba různých bezpečnostních opatřeních, kdy jsme sice řekli, že něco podnikáme, třeba po 11. září, ale nechtěli jsme být příliš konkrétní a vaši kolegové novináři dotírali a lezli po přehradách a umísťovali tam různé věci, aby dokazovali, jak nejsme ostražití nebo podobně, takže to byly ty chvíle a pak samozřejmě byly i některé úplně konkrétní okamžiky v nějakých konkrétních trestních kauzách.

Voliče se o své upřímnosti a sociálním demokratům a sociálního demokratismu vašeho snažíte přesvědčit také prostřednictvím velkoplošných plakátů doslova na každém kroku, jak byste vyvrátil námitky oponentů v ČSSD, že díky této billboardové kampani propagující vaši tvář nebudou pak peníze v jednotlivých krajích na propagaci krajských kandidátů či senátních kandidátů?

A tak zaprvé, neslyšel jsem takové výhrady a jezdím po těch regionech hodně, samozřejmě ve straně, která má, já nevím, osmnáct tisíc členů, tak určitě sem tam nějaký názor tohoto typu může zaznít, ale nedělám si iluze o tom, že kdyby těch názorů bylo více, tak toho budou plné titulní strany, protože je řada žurnalistů, které se jen, kteří se jen těší na to, jak sociální demokracie tak, jak v minulosti, bude znít nejednotným hlasem, v každém případě ta kampaň, kterou máme na podzim, pokud vím, tak není nejdražší, protože jsou naši političtí konkurenti, kteří do ní investují více peněz, alespoň z toho, co bylo v tisku a za druhé, tento rozpočtový rámec byl v minulosti schválen a…

To znamená, nepřekročíte třicet milionů, pokud je to pravdivá informace, kolik má stát vaše kampaň?

No, tak teď mluvíme o celkové kampani sociální demokracie.

Ano.

Rozhodně ta billboardová část, která probíhá, tak ta tvoří jenom opravdu určitý zlomek té, té celkové kampaně. Já teď nemůžu říct určitě, jestli překročíme, nebo nepřekročíme, aby pak mě někdo nechytl za slovíčko, protože v té kampani samozřejmě vyvstávají situace, já nevím, když nevíte, kolikrát budete co přelepovat, tak to pak náklady rostou, ale v zásadě se budeme snažit ten rozpočet dodržet.

Poslanec ČSSD Josef Hojdar v severočeské příloze deníku Mladá fronta DNES na adresu vaší billboardové kampaně říká, cituji doslova: "Já bych takový styl nevolil, na mě to příliš nepůsobí, nejrozumnější způsob, jak oslovit lidi, je mít výsledky." Konec citátu. Je to tak, že nemáte výsledky, a proto propagujete Grosse?

Ne, tak to určitě není o tom, že by se propagoval Gross, to je přeci o tom, že sociální demokracie tady byla v uplynulých měsících v pozici, kdy to vypadalo, že už je to takový ten vyčpělý obr, že je to strana, která svým způsobem už nemá co říci, nemá způsob, jak zaujmout a nemá schopnost na sebe navázat, na sebe navázat pozornost a my v tuto chvíli jednoznačně chceme, a to je také jasně deklarováno, prostě býti lídrem té české politiky, přestože to zatím nemusí vypadat, třeba podle preferencí, ale jsme strana, která má vládní odpovědnost a musí odvádět gro své činnosti a nepochybně devadesát procent naší energie musí být věnováno na to, abychom zvládali to, co od nás veřejnost očekává a k tomu samozřejmě se musíme snažit dělat také to, co by se možná trošku ošklivě dalo nazvat politickým marketingem, to znamená umět zároveň také se prezentovat jako politická strana, která nechce dopadnout jako občanské hnutí, které mělo velké množství ministrů, které se věnovalo státní politice, ale zapomnělo na to, že žije v zemi, kde je parlamentní demokracie a kde se provádí volná a svobodná soutěž mezi politickými stranami.

Očekává Stanislav Gross, že po volbách, po krajských volbách, bude mít ČSSD alespoň jednoho hetmana, kterého dnes nemá?

Tak ono to přece není jenom o tom, jestli je hejtman, nebo není, ono je to především o konkrétním volebním výsledku, protože…

Promiňte, ale je to i o tom.

No, počkejte, ale ono je to hlavně o tom také, jaký je koaliční potenciál, my třeba můžeme mít hejtmana v kraji, kde skončíme třetí kvůli tomu, že budeme mít největší koaliční potenciál a já za sebe říkám, že bych raději měl silnější výsledek a třeba v radě v krajích měl větší pozici, než jestli budeme mít, nebo nebudeme mít hejtmana, protože být sám hejtman v radě, která je obklopena lidmi, kteří nesdílí stejný politický program, to je kolikrát daleko horší, nežli být silný v té radě a nemít hejtmana, takže já tím chci jenom říci, že to, na co se soustředíme, je spíš volební výsledek, nežli to, jestli získáme, nebo nezískáme nějakou funkci.

Jaký volební výsledek očekáváte?

Tak přeci teď nemůžeme tady tahat nějaká čísla z klobouku, já v každém případě se určitě budu snažit, aby sociální demokracie se dostala na vzrůstovou trajektorii, abychom byli v situaci, kdy jsme strana, která sílí po těch problémech, které jsme měli, a to je základní cíl v těchto dnech.

Hejtmana tedy nechcete získat?

Ne, já neříkám, že nechci, já jenom říkám, že pro nás je důležitá celková pozice a schopnost prosazovat program, než získat nějakou funkci.

Když Stanislav Gross dával souhlas, že to bude jen a pouze jeho tvář z vedení ČSSD propagovaná na velkoplošných plakátech, pohrával si s tím, že je to také skvělá kampaň pro kandidaturu na předsedu?

Tak zaprvé, s tím jsem si rozhodně nepohrával a jestli si někdo myslí, že je to zrovna příjemné jezdit po republice a dívat se, dívat se sám na sebe, tak to teda alespoň já rozhodně tím netrpím, takže pro mě je to spíš nepříjemné, ale v každém případě vás chci ujistit, že…

Zase nemůžete zapomenout, zase nemůžete zapomenout, když se na sebe díváte, že jste sociální demokrat.

No, to já rozhodně nezapomínám a ani nezapomínám na to, že to myslím upřímně, ale v každém případě prostě tímto kampaň sociální demokracie víceméně startuje, takže já vás mohu ujistit, že to nebude tak, že tvář Stanislava Grosse bude viset do krajských voleb…

Já jsem slyšel, že už máte být přelepen v nejbližší době.

No, tak to já jsem přelepován stále, jak zjišťuju a přemalováván, ale v každém případě…

Ale zatím ne sociálními demokraty, ale odpůrci.

No, to zase není tak hrozný naštěstí, ale v každém případě samozřejmě, že přijdou další fáze a budou také jiné tváře, protože sociální demokracie je strana, která si myslím, že je schopna nabídnout dobrý program a řadu schopných lidí.

Ptal jsem se vás na onu kandidaturu na předsedu i proto, že místopředseda sociálních demokratů a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach naznačuje v rozhovoru pro BBC, že zřejmě nebude kandidovat na předsedu ČSSD a chce spíš vytvořit tandem Gross - Škromach.

Zdeněk ŠKROMACH, místopředseda ČSSD, ministr práce a sociálních věcí (zvukový záznam): Situace, která teď nastala, je k tomu uklidnění konsolidovat stranu a vést ji k vítězství ve volbách v roce 2006. Jestliže tahle vláda bude úspěšná a já věřím, že bude úspěšná, tak není důvod k tomu, abychom se na jaře střetli.

Řekl v rozhovoru pro BBC místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Překvapuje premiéra Stanislava Grosse, že nejvážnější protikandidát v souboji o předsednický post to vzdává, že do něj nepůjde?

Já bych neříkal, že to vzdává, já myslím, že Zdeněk Škromach dělá dobře svojí práci a já teda se přiznám, že ten výrok teďko slyším poprvé a mě by vůbec neuráželo a vůbec by mi nevadilo, kdyby kandidoval, prostě já se na politiku fakt nedívám, i když mi to určitě nebudete věřit, jako na něco, kde člověk musí stůj co stůj své teoretické protivníky považovat za, za soupeře a začít s nimi válčit. Já jsem to tak nevnímal za Vladimíra Špidly a nevnímám to tak ani v tuto chvíli, prostě pokud se Zdeněk rozhodne kandidovat, bude se rozhodovat…

On se zatím rozhoduje tedy, že nebude kandidovat a chce vytvořit tandem.

Ale já vám tím chci říct, že pro mě je důležitější, aby ve vedení sociální demokracie byl skutečný tým, který funguje a kdo tam budeme zastávat jakou pozici, to je věc, která se rozhoduje u nás jednou za dva roky na sjezdu a ať už to rozhodnutí bude jakékoliv, já ho budu respektovat a budu dělat maximum pro to, aby sociální demokracie uspěla, ať už budu v té či oné pozici. A hlavně, abychom měli skutečné argumenty, kterými budeme schopni veřejnost přesvědčit.

Potěšilo vás to tedy, že spíš chce Škromach vytvořit tandem Gross - Škromach, než aby kandidoval proti Grossovi?

Mě každopádně těší ta atmosféra a za tu bych chtěl poděkovat všem v sociální demokracii, že ta situace se opravdu zklidnila a že prostě nejsme už v tuto chvíli strana, která mluví deseti jazyky, protože to je nejjednodušší cesta k tomu, jak se dostat do pozice, že nám lidé nebudou rozumět a Zdeněk Škromach k tomu obrovským způsobem přispívá a přispěl, a to je velký dílo.

Vy půjdete do tandemu Gross - Škromach nebo už v něm jste?

No, tak my nepochybně v tuto chvíli ve vedení vytváříme docela solidně fungující tým, myslím si, že velmi dobře fungující tým a jsem připraven zastávat takovou roli, kam mě sjezd určí. Do té doby, do sjezdu, mám odpovědnost a já nemám zvyk prostě utíkat od odpovědnosti.

Když jste se ujímal pozice premiéra, sliboval jste veřejnosti, že vaše vláda bude mít tah na branku. Jako důkaz, že to myslíte vážně, jste prohlásil, že se vzdáte poslaneckého mandátu, to jste požadoval i po svých ministrech, s výjimkami Dostál, Škromach a Sobotka. Mandátu se podle všeho nehodlá vzdát ministr zemědělství Jaroslav Palas, odvolává se na doporučení své stranické organizace. Litujete toho, že jste Palase vzal do vlády, když se nechce vzdát mandátu?

Já bych ještě zdaleka tomu nedával větší význam, než má, já prostě když to myslím upřímně, tak to, co řeknu, tak to platí a já každopádně se svého…

Promiňte, teď vám budu vstupovat…

Počkejte.

Já vám teď vstoupím do řeči, protože budu citovat autentická slova Jaroslava Palase.

Dobře.

"Má okresní organizace sociální demokracie v Bruntále vyjádřila nesouhlas s tímto krokem, takže v této chvíli nepočítám, že bych se v září mandátu vzdal." Autentická slova.

Ano, to je, myslím si, vcelku legitimní, je tam také to slůvko v této chvíli, a to si myslím, že je velmi podstatné, protože samozřejmě kolega Palas tady třeba to stanovisko dával poté, co jednal se svojí místní organizací, nepochybně to není jediné místo, kde o těch věcech bude debatovat. Já si nemyslím, že na tom stojí a padá svět, každopádně já svůj krok, za který já mohu odpovídat, nepochybně udělám, protože se chci té pozici, kterou v tuto chvíli zastávám, věnovat skutečně na sto procent, to znamená, nechci sedět na té poslanecké židli a zároveň premiérské židli, protože tu práci ve sněmovně by měl odvádět někdo, někdo jiný, to je moje pozice. Vím, že je řada nebo několik dalších členů vlády, kteří to vidí úplně stejně jako já. Pokud jde o kolegu Palase, já ho k ničemu rozhodně nutit nemohu, ani ho nutit nebudu, nicméně já předpokládám, že každý chlap drží své slovo…

A on vám slíbil, že se mandátu vzdá?

Tak nepochybně jsme o tom mluvili, a to jeho stanovisko bylo jednoznačné, samozřejmě je jasné, že prostě jsou věci, které člověk konzultuje se svými přáteli, to je bez jakékoliv debaty, ale nedělal bych z toho větší drama.

Můžete mi teda jednoznačně, pane premiére, ale počkejte, tak jestliže vy to veřejnosti slíbíte, je to přece i o vaší kredibilitě, byly jenom tři jediné výjimky, které jste zmiňoval, takže očekáváte, že v září mezi těmi rezignacemi, kde budete rezignovat vy na poslanecký mandát, Petra Buzková a mnozí další, že tam bude i Palas?

Tak já to očekávám, to je nepochybné, ale znovu říkám, platí tady nějaký ústavní pořádek a nikdo nemůže být samozřejmě proti své vůli poslaneckého mandátu zbaven, to je jednoznačné, ale já prostě předpokládám, že skutečně budou platit slova, která se řeknou a já to očekávám, ale říkám, nevidím, že by na tom prostě stál a padal svět, to určitě ne.

Významný počet voličů se rekrutuje ze státních zaměstnanců, byl jste to vy, kdo ještě jako ministr vnitra vymohl navýšení platů policistům, teď se i o tyto prostředky hraje v souvislosti s jednáním o státním rozpočtu na příští rok. Je pro vás nepřekročitelný váš slib, že osm miliard na zvýšení platů bude v příštím roce policistům, je to nepřekročitelné?

Tak nepochybně, nepochybně prostě lze debatovat o lecčems, ale já v každém případě myslím-li to upřímně, tak svá slova budu dodržovat a nemyslím si, že v tuto chvíli vůbec je na pořadu dne, že by nebyl tento slib dodržený, já si myslím, že ta situace tak, jak se tuto chvíli vyvíjí, tak je o trochu lepší, nežli jsme očekávali a myslím si, že dělat nějaké, nějaké kroky, které v tuto chvíli by znamenaly spíše destabilizaci v tom veřejném sektoru, rozhodně nejsou věci, které by byly na pořadu dne. Takže já rozhodně hodlám tento svůj záměr dodržet.

Nebyl byste premiérem České republiky, pokud by těch osm miliard na ony platy nešlo?

Víte co, já nemám rád vydírání stylem: "Když nebude toto, tak já budu odstupovat."

Ne, tak jestliže mluvíte, že něco slibujete, myslíte to vážně, tak se ptám, jak vážně to myslíte?

Počkejte, no, to si počkejte na to, jaký bude výsledek a ten bude takový, jaký říkám, ale když říkám, že nechci vydírání, tak to říkám z toho důvodu, že to nechci ani od členů své vlády. To znamená, nerad bych se dočkal toho, že mi přijde, já nevím, ministr ten či onen a řekne: "Když nezvýšíte platy mým zaměstnancům, tak odejdu z vlády." Proto říkám, že tento styl nějakého vydírání prostě já podporovat nebudu, ale za svými slovy si stojím a dostojím jim.

Ministr financí Bohuslav Sobotka v úterý v BBC oznámil, že je možné snížit schodek státního rozpočtu na příští rok z devadesáti čtyř miliard až na osmdesát tři miliardy i bez škrtání peněz pro příslušníky ozbrojených složek na příští rok.

Bohuslav SOBOTKA, ministr financí (ČSSD) (zvukový záznam): My máme připravený návrh kombinace určitých selektivních řešení a některá z těch řešení počítají i s tím, že by zákon o odměňování příslušníků ozbrojených sborů mohl začít v příštím roce platit. Čili není to tak, že by jediné řešení bylo odložit účinnost zákona o platech příslušníků ozbrojených sborů.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC ministr financí Bohuslav Sobotka. Předseda lidovců Miroslav Kalousek ale namítá, že pokud se platy policistům zvýší, rozevřou se nůžky mezi platy státních zaměstnanců a policisty jako jednou z jejich částí. Nepřesvědčí vás ten argument?

Rozhodně mě nepřesvědčí, protože v minulosti přeci docházelo k diferencovanýmu vývoji odměňování ve veřejném sektoru a tehdy s tím nikdo, včetně pana kolegy Kalouska, nějaký zásadní problém neměl a já teď nechci poukazovat na jednotlivé skupiny, které si minulosti dramatickým způsobem pomohly, dokonce více nežli tak, jak se navrhuje u policistů. Ale já tím chci jasně také říci, že ten mzdový vývoj prostě je věcí, kde vláda bude muset ještě debatovat a já si nemyslím, že zlepšení mzdové situace by se v příštím roku mohlo týkat jenom příslušníků bezpečnostních sborů. Myslím si, že pokud jde o, minimálně o skupinu pedagogických pracovníků ve školství, tak tam ta situace se bude moci také zlepšit, a to docela podstatným způsobem.

Můžete naznačit jakým?

No, tak já jsem také řekl, že si myslím, že bude šance dostat se do situace, kdy zhruba o tisícikorunu si polepší v měsíčních průměrných platech pedagogové.

Co lékaři?

Tak lékaři nejsou placeni ze státního rozpočtu, to je jiná kapitola, ale v každém případě…

Ale…

… ale v každém případě tady nechci teďko střílet nějaká, nějaké laciné údaje, chci tím jenom jasně říci…

Chcete tím říci, že se nebudou rozevírat nůžky mezi policisty a jinými zaměstnanci.

Tak, že ty nůžky prostě se v minulosti selektivně rozevíraly k jednotlivým skupinám a že vláda bude v tomto muset v tuto chvíli hledat priority a nepochybně mezi ty priority patří také učitelé.

Jste přesvědčen o tom, že dojde k dohodě o rozpočtu na příští rok a bude přitom splněn požadavek lidovců, aby z původních devadesáti čtyř miliard navrhovaného schodku se snížil onen schodek a Česká republika dodržela takzvaná konvergenční kritéria, tedy výdajový rámec, ano, nebo ne?

No, ono nejde o schodek, schodek může klidně zůstat na devadesáti čtyřech miliardách. Ono jde o jiné kritérium konvergenčního programu, a to jsou výdajové limity a tam bude vedena ještě debata. Já si myslím, že rozpočet bude schválen, bude nalezena shoda, my máme připravena opatření tak, jak o nich hovořil již ministr financí, ještě budeme některé věci dopřesňovat, takže…

To znamená, je možné, je možné dodržet, že vstupuji do vaší řeči, nebo dohodnete se na tom, že budou dodrženy výdajové rámce o těch deset až dvanáct miliard?

Já si myslím, že je možné se dohodnout na tom, že konvergenční kritéria budou plněna, ale bude to znamenat samozřejmě, aby také kolegové z KDU nekázali vodu a nepili víno. Takže to bude také záležet na tom přístupu.

Co vy budete po nich chtít? Aby pili vodu, aby seškrtali peníze ve svých resortech?

Ne, to není přeci tak jednoduché, ale je to o tom, že prostě není možné si hrát na ty, kteří se prezentují před veřejností, jakože brzdí marnivé a rozhazovačné sociální demokraty a na druhé straně budou předkládat návrhy…

Zeptám se, kde lidovci pijí víno, ano, to teď řekněte, kde pijí víno?

Tak já myslím, že pokud se podíváte třeba na systém udělování individuálních dotací, tak je to docela zajímavé a nepochybně bude zapotřebí, aby všichni pili tu vodu.

Teď buďte ještě konkrétnější, jaké dotace máte na mysli?

Tak já mám na mysli různé, různé instituce, ze kterých se dotace udělují, například samozřejmě státní rozpočet, na druhé straně jsou to například fondy, jako je fond životního prostředí a podobně. O tom je, není sebemenších pochyb, že prostě bude zapotřebí, aby všichni tu vodu pili.

Další téma - přítomnost českých vojáků v Iráku. Vláda se shodla na tom, že prodlouží přítomnost stovky vojenských policistů v Iráku i na první dva měsíce příštího roku. Nemůže být, pane premiére, řekněme, ostudou odchod českých vojenských policistů z Iráku krátce po volbách, to znamená po únoru?

No, to zcela určitě nemůže být ostudou, mě docela překvapuje na BBC taková otázka, protože já bych spíš čekal to, co slýcháme od našich partnerů v zahraničí, a to je obrovský vděk za to, že jsme rozhodli o prodloužení mandátů.

Ano, o dva měsíce, ale ono samozřejmě partneři je něco jiného než nezávislá žurnalistika, pane premiére.

To je sice pravda, ale tady…

My nejsme vaši partneři.

… tady jde o, no, vidíte, já jsem si vždycky myslel, že vztah novinářů a politiků je partnerský, i když svým způsobem stojíme tak trochu každý…

Vy si myslíte, že… Měl by být kriticky, ale ne snad asi partnerský, měl by být kriticky korektní, nazvěme to tak. Vy jste si myslel, že partnerský?

Dobře, já to nechám na vás, no, tak já to nechám na vás v každém případě, protože to není podstata té věci.

Tak, teď odpovězte.

Ale podstata té věci je přeci v tom, že Česká republika, to já prezentuji od nástupu do té pozice, kde v tuto chvíli jsem, a hovořil jsem o tom i s prezidentem Bushem, hovořil jsem o tom i s dalšími kolegy, Česká republika se vůbec nezříká své spoluodpovědnosti za vývoj ve světě, samozřejmě uměřený našim možnostem jakožto desetimilionového státu, na druhé straně také říkám, že budeme muset provést určitou restrukturalizaci našeho angažmá, já neříkám, že celkového jeho snižování, ale restrukturalizaci, stanovit si dobře priority a v rámci těch priorit se snažit býti co nejefektivnější. A také jasně říkám, že priorita pro Českou republiku, alespoň podle názoru mého a podle názoru vlády, je situace na Balkáně a stabilizace situace na Balkáně. Tady jde především o Kosovo, ale také třeba o novou misi v Bosně a Hercegovině, která začne od 1. 1. příštího roku, a pokud jde o Irák, když jste o tom začal hovořit, tak tady jde o důležité gesto, gesto, které spočívá v tom, že irácký premiér požádal o to, aby do voleb došlo k určité stabilizaci těch sil, které tam působí tak, aby volby mohly proběhnout v co možná nejpoklidnější atmosféře, dá-li se samozřejmě o situaci v Iráku hovořit jako o poklidné atmosféře a z tohoto pohledu to rozhodnutí, které vláda dnes udělala, je jasný signál a i konkrétní příspěvek k tomu, abychom nenechali v tuto chvíli irácký lid takzvaně na holičkách, abychom jasně řekli: "Ano, chceme být s vámi do okamžiku, než si přeberete odpovědnost za vývoj ve své zemi a tu odpovědnost si přebíráte proběhnuvšími volbami." To je ta jasná pozice, kterou mi říkáme i tímto gestem.

O iráckých volbách a bezpečnosti mluvil při své návštěvě v Praze náměstek amerického ministra zahraničí Richard Armitage. Takto reagoval na připomínku o vzrůstajícím násilí v Iráku. "Nikdy jsme si nemysleli, že to v Iráku bude jednoduché, očekáváme nárůst násilí s tím, jak se budou blížit lednové volby v zemi, protože volby jsou tím, čeho se útočníci v Iráku bojí," řekl doslova Armitage. Je zde ještě možnost, že by se ta česká přítomnost stovky vojáků prodloužila po 28. únoru nebo to nepředpokládáte?

Já to, upřímně řečeno, nepřekládám, je zapotřebí si ještě uvědomit, že naše přítomnost v Iráku úplně nevymizí po 28. únoru, protože zatím, alespoň v tom, co schválila vláda a bude to ještě projednávat parlament, by měl tým našich zdravotníků působit v rámci britské polní nemocnice, jde o víceméně symbolickou záležitost, ale z toho odborného hlediska samozřejmě důležitou, protože naši experti v oblasti zdravotnictví jsou velmi uznávaní a v těch podmínkách polních nemocnic se dobře uplatňují, takže to je zatím návrh, který vláda schválila a měl by pokračovat i po odchodu tohoto kontingentu. Je zapotřebí si ještě uvědomit, že samozřejmě musí projít také parlamentem ten návrh na prodloužení mise našich vojáků.

Vy očekáváte nějaké, řekněme, průtahy nebo respektive to, že by parlamentem ten návrh projít nemusel, jednoslovná odpověď?

No, já to neočekávám, ale musím uznávat a ctít principy naší ústavy.

OSN požádala koncem srpna Českou republiku o pomoc při ochraně svých pracovníků v Iráku, žádala jednak o bodyguardy pro jednotlivé pracovníky OSN, dále potřebovala síly, které by zajišťovaly bezpečnost objektů uvnitř areálu OSN a další, které by chránily objekty vně areálu. Můžete, pane premiére, vyvrátit, nebo potvrdit informace BBC, že na tuto žádost Česká republika řekne ne?

Tak my zatím jsme žádné stanovisko neřekli, ale jelikož jsem také před chvílí hovořil o našich možnostech a prioritách, v rámci nichž se budeme snažit pohybovat, tak já si spíše myslím, že prostě budeme reagovat v rámci Evropské unie tak, že se budeme třeba i finančně spolupodílet na tom, co, na čem se Evropská unie dohodne, ale tu, teď ošklivě řečeno, živou sílu bych řekl, že na toto vysílat nebudeme. Ono to totiž není jednoduché, tam se nedá na některé z těchto činností nebo dokonce na většinu poslat nějaký malý tým. Ono je to o tom, že to musí být skutečně ucelená sestava lidí, která je spolu sehraná, která má jednotnou výstroj, která má jednotný komunikační systém, protože…

Česká republika tedy nemá na to personálně, technicky, aby pomohla OSN.

Ne, to není tak, že bychom na to neměli, ale museli bychom říci: "Toto je opravdu naše priorita." A třeba tam vyšleme kontingent, který bude takovouto ucelenou jednotku vytvářet. Na to nepochybně máme, to bychom mohli, ale znamená to, že v rámci toho našeho celkového zahraničního angažmá by to bylo, dostalo větší, větší proporci v těch celkových angažovaností zahraničních, nežli v tuto chvíli předpokládáme a museli bychom utlumovat někde jinde a tam už také máme své závazky.

Když jste řekl, že Česká republika se spíš bude angažovat i v rámci Evropské unie a mluvíte o nějaké finanční pomoci, máte už zhruba částku?

Ne, to není o finanční pomoci, to je o tom, že Evropa bude ještě debatovat o tom, jakým způsobem se tato mise bude hradit a financovat a jedna z věcí, o které se debatuje, je, že by byl stanovený nějaký, nějaký příspěvek jednotlivých zemí Evropské unie, které se té mise nebudou účastnit, tak, aby se solidárně podělily o náklady. To je jedna z variant, ale to je zatím skutečně všechno pracovní verze.

Bavíme-li se o situaci v poválečném Iráku, válce v Iráku předcházelo ujišťování prezidenta USA, viceprezidenta USA a dalších, že Irák podporuje síť Al Kajda, proto tady byla jistá souvislost mezi teroristickými útoky na New York a na Washington a Al Kajdou na straně jedné a Irákem na straně druhé. Argumentem měla být informace českých tajných služeb o setkání vůdce teroristů, kteří unesenými letadly zaútočili na budovy Světového obchodního centra v New Yorku, Muhammadem Attou s iráckým diplomatem. Americká média nedávno zveřejnila zprávu, že s největší pravděpodobností se tato schůzka vůbec neuskutečnila. Není zase, řekněme, ostudou českých tajných služeb, že poskytly USA informace ne zcela ověřené?

Ale to vůbec žádnou ostudou není, samozřejmě, že prostě ve Spojených státech se v tuto chvíli také hraje poměrně silná vnitropolitická /nesrozumitelné/, kterou musíme respektovat vzhledem k blížícímu se termínu prezidentských voleb. V každém případě česká, české tajné služby neposkytly žádnou informaci, na kterou by daly palec a ukázalo se, že byla mylná. Ta situace přeci těsně po 11. září byla úplně jiná. Mimochodem tohle téma zrovna souvisí s tou úplně vaší první otázkou, kdy bylo zapotřebí, když jste se mě ptal, jestli jsem trochu mlžil nebo nějak tak zněla ta vaše otázka…

Tak tam jste mlžil, u Atty jste mlžil?

No, nepochybně se tam muselo, protože to jsou přeci tak citlivé zpravodajské informace, které nelze úplně pouštět, obecně…

Ale že by české tajné služby byly blamáží v tom, jak Spojené státy argumentovaly?

Ne, české tajné služby se nemají za co stydět a mimochodem patříme k nejserióznějším partnerům našich, našich kolegů v Severoatlantické alianci. Prostě tady byla nějaká informace, jejíž validitu my jsme jednoznačně nespecifikovali. Toto jsme předali, a to, jestli ta informace byla považována za stoprocentní, padesátiprocentní, dvacetiprocentní, to jsme si nedělali…

Tak je to problém Ameriky.

… toto ohodnocení jsme si nedělali my.

Je to tedy problém americké strany, jestliže…

Já nechci zase, abych byl vtahován do, do té kampaně, která tam probíhá, prostě my jsme udělali to, co bylo naší spojeneckou povinností, protože v té době, která byla těsně po 11. září, bylo přeci řečeno, že je poptávka po všech informacích, které mohou souviset, ale vyhodnotit a ověřovat jednotlivé informace v té době vůbec čas nebyl, takže to byla zhruba ta cesta, která se odehrála.

Teď stručně k dotazům, které přicházely prostřednictvím elektronické pošty od posluchačů rozhlasové stanice BBC. Ministr financí Bohuslav Sobotka navrhne vládě tři varianty prodeje Telecomu, státního podílu jednapadesát procent. Ministři by se měli rozhodovat mezi přímým prodejem akcií, jejich nabídkou na kapitálových trzích nebo kombinací těchto dvou variant. Ke které variantě se kloníte vy?

Mně se docela zamlouvá varianta přes kapitálové trhy, a to z toho důvodu, že prostě odpadnou takové ty tlaky různých lobbyistických skupin, které nepochybně budou, budou najímány různými renomovanými firmami, které…

Už cítíte nějaké tlaky?

Ne, necítím, ale jako co si budeme povídat, prostě každý z účastníků má zájem uspět, to nejsou nečestné věci, to jsou argumenty a pak se v nich vyznávat je někdy velmi obtížné. Jediné, co je důležité a na co budu chtít znát odpověď, je, jestli skutečně platí výhrada, že přes kapitálové trhy bychom přišli o poměrně velké množství peněz, protože by tam nebyl ten bonus za majoritu. Pokud by se ukázalo, že tato cesta by znamenala výrazné snížení příjmů pro Fond národního majetku a jinými slovy pro stát, tak potom bych se spíše klonil k variantě, variantě soutěže…

Prodeje celého balíku.

A potom prodeje celého balíku.

Další otázka, těch přišlo mnoho, se týká snížení trestní odpovědnosti mladistvých poté, co psychologové a část lékařů tvrdí, že nikoliv, že by neměla se snižovat trestní odpovědnost, myslíte si a budete vy na vládě prosazovat snížení trestní odpovědnosti?

Podívejte se, já nechci být žádný populista, přestože jedny noviny, nechci jim dělat reklamu, uvedly, že jsem teď změnil názor, není to pravda, já historicky už minimálně dva, tři roky zpátky říkám, že souhlasím s tím, aby se hranice trestní odpovědnosti snížila a vždycky jsem to při hlasování podporoval, ale nechci se dostat do nějaké soutěže politiků, jestli čtrnáct, třináct, dvanáct, jedenáct, to by měli skutečně říci odborníci, kde je dneska ta hranice z hlediska vyspělosti, takže já se k tomuto trendu kloním, ne nějak fanaticky, ale tu hranici, ta by měla vyplynout spíše z odborné debaty.

Tedy podpoříte ten obecný trend, který na vládě bude prosazovat Pavel Němec?

No, já ho podporuji již, říkám, asi tři roky, takže nebudu nic měnit na svém stanovisku.

Konstatuje premiér České republiky, úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross, děkuji, že jste přišel do BBC, někdy v dohledné době na shledanou.

Děkuji též, mějte se hezky vy i posluchači.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Gross: ČR na ochranu mise OSN v Iráku lidi asi nepošle

PRAHA 15. září (ČTK) - Česká republika zřejmě neposkytne Organizaci spojených národů vojáky či policisty, aby se podíleli na ochraně její mise v Iráku.

Premiér Stanislav Gross dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC řekl, že se Česko bude na ochraně mise podílet spíš finančně. "Tu živou sílu si myslím, že na toto vysílat nebudeme," uvedl.

OSN koncem srpna požádala ČR a další země o osobní strážce pro jednotlivé pracovníky OSN. Dále potřebuje síly, které by zajišťovaly bezpečnost objektů uvnitř areálu OSN, a další, které by chránily objekty vně areálu.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda tehdy uvedl, že žádosti by se mělo vyhovět. Podle Grosse však na takovou misi nemůže být vyslán malý tým, ale ucelená jednotka s výstrojí, výzbrojí a vlastním komunikačním systémem. To si však Česká republika nemůže dovolit.

"Museli bychom utlumovat někde jinde, kde už máme své závazky," řekl premiér BBC. Prioritou České republiky je podle Grosse především stabilizace situace na Balkáně - tedy účast v misi v Kosovu a v nové misi v Bosně a Hercegovině, která začne působit od 1. ledna 2005.

Skutečnost, že právě dnes vláda schválila prodloužení mandátu českých vojenských policistů v Iráku do 28. února 2005, označil premiér za důležité gesto.

Prodloužení mise souvisí s lednovými volbami v Iráku, při kterých se očekává zvýšení bezpečnostního rizika. "Rozhodnutí vlády je jasný signál a konkrétní příspěvek k tomu, abychom nenechali irácký lid na holičkách," dodal Gross.

Jak velkou částkou by mohla Česká republika přispět na ochranu mise OSN, která bude také zajišťovat irácké volby, není podle Grosse zatím jasné.

"Jedna z variant zatím je, že se stanoví příspěvek jednotlivých zemí EU, které se nebudou mise účastnit, aby se solidárně podělily o náklady," uvedl. OSN stáhla své lidi z Iráku loni v srpnu, kdy při atentátu na její sídlo zemřelo 220 lidí včetně hlavního představitele Sergia Vieiry de Mello.

V dohledné budoucnosti zůstane OSN v Iráku vyhledávaným cílem pro útoky, obává se generální tajemník OSN Kofi Annan. Stejné nebezpečí se bude týkat i jejich ochranných jednotek.

V Iráku je nyní zhruba 30 diplomatů OSN, zanedlouho by jich mělo být až 300. O to složitější a nákladnější bude jejich ochrana před teroristickými útoky či únosy.

Citát dne

Lidové noviny, 16. 9. 2004, strana: 13 - "Tu živou sílu si myslím, že na toto vysílat nebudeme. Museli bychom utlumovat někde jinde, kde už máme své závazky." Řekl premiér Stanislav Gross na otázku české redakce BBC, zda Česká republika poskytne OSN vojáky či policisty, aby se podíleli na ochraně její mise v Iráku.

Zvýšení platů policistů a hasičů ohroženo

Právo, 16. 9. 2004, titulní strana - Zvýšení platů policistů a hasičů ohroženo Gross však na splnění svého slibu trvá Ačkoliv ještě v neděli prohlašoval v televizi ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD), že nemusí nutně dojít k odložení zákona, který od ledna příštího roku zaručuje policistům, hasičům či celníkům výrazné zvýšení platů v průměru o šest tisíc, ve středu už bylo všechno jinak.

Ráno na jednání o 14. platech totiž vicepremiér Pavel Němec (USDEU) odborářům sdělil svůj názor, že účinnost zákona o služebním poměru bezpečnostních sborů, který zvýšení zaručuje a je již dávno schválen parlamentem, by se měla odložit nebo by se měl zákon novelizovat tak, aby se plánované zvýšení platů snížilo. Další účastník schůzky za vládní stranu Sobotka přitom nic proti názoru kolegy Němce nenamítl. Právu to řekl šéf Odborového svazu hasičů Vladimír Mühlfeit.

"To by byla supercesta do pekel, protože kdyby do toho zákona začali takto sahat, způsobí nám ještě daleko větší propad platů, než máme letos po zavedení 16třídního systému odměňování. A letos - z výsledků prvního pololetí - se propad na roční mzdě rýsuje až na 20 tisíc korun proti loňsku. Tudy cesta nevede. To už bychom opravdu museli vyjít do ulic. To by měli politici v první řadě vnímat, a nikoliv jenom zpochybňovat zvýšení našich platů," komentoval Mühlfeit Němcův záměr.

"To už by příslušníkům bezpečnostních sborů zbyly jen ty extra zvýšené povinnosti a zákazy, které nový zákon obsahuje," dodal rozhořčený Mühlfeit. Zákon totiž mimo jiné počítá s tím, že příslušníci budou muset například odsloužit až 300 hodin přesčasů ročně zdarma a například i jen malý prohřešek bude důvodem k propuštění. Paragrafy obsahují formulaci, že tímto důvodem bude jednání, kterým příslušník porušil služební slib a mohl ohrozit dobrou pověst sboru.

"To je jednoznačně protiústavní propouštěcí důvod, kdy člověka vyhodí za křivé mrknutí okem, a on ani nemá proti tomu odvolání," konstatoval Mühlfeit.

Šéf hasičských odborářů chce proto okamžitě požádat o schůzku premiéra Stanislava Grosse, který ještě co by ministr vnitra zákon v parlamentu prosadil: "Já to vidím tak, že oba koaliční partneři - jak lidovci, tak unionisté - premiérovi zdatně mydlí schody," prohlásil dále Mühlfeit. Gross chce svůj slib splnit. "Debatovat se dá o lecčems, ale já v každém případě, myslím-li to upřímně, svá slova budu dodržovat," uvedl Gross včera v BBC.

Dodal, že rozhodně nejsou na pořadu dne kroky, které by znamenaly nestabilitu ve veřejném sektoru. Ke sporům v koalici řekl: "Počkejte na to, jaký bude výsledek, a ten bude takový, jaký říkám. Za svými slovy si stojím, dostojím jim."

Zároveň zopakoval, že přidáno zhruba o 1000 korun mají dostat i pedagogičtí pracovníci ve školství. Tím zareagoval na názory některých poslanců ČSSD, kteří v minulých dnech uvedli, že budou mít problém hlasovat pro zvýšení platů policistů, pokud nedostanou přidáno učitelé a lékaři. Lékaři však podle Grosse nejsou placeni ze státního rozpočtu.

Šéf lidovců Miroslav Kalousek včera zopakoval svůj nesouhlas s růstem platů policistů. Zdůraznil, že proti nim nic nemá. "Nůžky mezi platy v ozbrojených složkách, o což se zasloužila ODS a ČSSD, a mezi platy učitelů a vědců, se otevírají, což je trend typický spíše pro totalitní režimy, než pro evropské demokracie," poznamenal Kalousek.

Zákon, který má začít platit od ledna, zaručuje 72 tisícům policistů, hasičů, celníků, příslušníků vězeňské služby a BIS zvýšení průměrného platu o zhruba šest tisíc korun. Státní kasu by to mělo přijít na 5,3 miliardy korun čistého a včetně odvodů (které se ovšem státní kase opět vrátí) kolem osmi miliard korun. Policisté by průměrně brali 32 tisíc korun.

A co 14. platy pro zaměstnance rozpočtových a příspěvkových organizací? Ministři odborům sdělili ať do pátku předají vládě svoji představu. "Říkáme to už poněkolikáté. Podle nás má být letošní 14. plat minimálně ve výši 40 procent," uvedl Mühlfeit. Zaměstnanci státu dostali v polovině roku 13. plat ve výši 10 procent.

Vláda chce nechat vojáky v Iráku i na volby

Právo, 16. 9. 2004, strana: 3 - Stovka českých vojenských policistů má zůstat v Iráku až do konce února příštího roku, tedy o dva měsíce déle, než se předpokládalo. Měli by se podílet na zajišťování bezpečnosti během iráckých voleb, které jsou plánovány na leden. Včera o tom rozhodla vláda a její verdikt musí ještě schválit obě komory parlamentu.

"Je to důležité gesto. Irácký premiér požádal o stabilizaci sil, aby volby mohly proběhnout co možná nejklidněji," řekl v BBC premiér Stanislav Gross. Dodal, že je "důležité nenechat irácký lid na holičkách".

Gross zdůraznil, že česká mise tímto dvouměsíčním působením policistů v Iráku nekončí. Připomněl, že od příštího roku bude v zemi působit tým českých zdravotníků v rámci britské polní nemocnice. Česko zřejmě neposkytne OSN vojáky či policisty, aby se podíleli na ochraně její mise v Iráku. "Tu živou sílu si myslím, že na toto vysílat nebudeme," uvedl včera Gross. Prioritou je podle něj především stabilizace situace na Balkáně.

O prodloužení irácké mise požádal premiér irácké prozatímní vlády Ijád Aláví v dopise RB OSN. "Vláda se rozhodla odpovědět pozitivně a navrhnout parlamentu prodloužení," oznámil na tiskové konferenci ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU). Na podmínkách mise se podle něj nic nemění. "Jde o čisté prodloužení nynějšího mandátu bez změny pravidel nasazení," uvedl Kühnl. Původně se měli čeští vojáci vrátit domů už k 31. prosinci.

Podle Kühnla se budou náklady pohybovat nad 19 milióny korun a budou hrazeny z rozpočtu jeho ministerstva. Náčelník generálního štábu Pavel Štefka však hovořil přibližně o 25 miliónech. "Je to kalkulace na sto lidí za měsíc a peníze za návrat," vysvětlil. Vojáci podle něj budou mít i v prvních dvou měsících příštího roku za úkol školit irácké policisty. České vojáky, kteří nedaleko jihoirácké metropole pracují nyní, v prosinci vystřídají čerstvé síly.

První náměstek ministra zahraničí USA Richard Armitage včera na otázku Práva, zda je spokojen s mírou české účasti v Iráku a zda by byl rád, aby se rozšířila, odpověděl: "O víc jsem nežádal... Jsme nejvyšší měrou potěšeni statečným úsilím českých vojáků zejména těch v Afghánistánu a těch, kteří cvičí iráckou policii na jihu země v Basře." Zmínil se také o tom, že jej prezident George W. Bush požádal, aby v Praze "ujistil, že USA berou ČR velmi vážně a nic za předem dané".

K žádosti irácké strany o nákup zbraní v Česku, Armitage poznamenal: "Irácká vláda může koupit co chce ze svých národních fondů. Nemáme v tom žádné veto." Dodal však, že o exportu českých zbraní v Praze nejednal. Zbrojní potřeby Iráku podle diplomata uspokojí mnoho zdrojů. "Chceme však zajistit, abychom z dlouhodobého hlediska nebudovali iráckou armádu s několika různými logistickými základy. Je třeba jakási ucelenost v tom, kdo poskytuje jaký systém komu."

Záměr vlády prodloužit misi v Iráku má v parlamentu šanci na úspěch. Váhají například někteří soc. dem. poslanci. Pro KSČM je podstatný mandát OSN a skutečnost, aby o účast vojáků požádala irácká vláda. Místopředseda KSČM Vojtěch Filip Právu řekl: "V případě, že tyto podmínky budou splněny, budeme o tom jednat velmi vstřícně."

Místopředseda ODS a stínový ministr obrany Petr Nečas uvedl, že v souvislosti s volbami lze očekávat vyhrocení bezpečnostní situace. "Takže musí být zaručeno, že naše případná armádní jednotka bude mít plné právo použít ke své obraně a ochraně všechny prostředky." Nečas zdůraznil, že ODS vládě nedává bianko šek. "Chceme mít záruku, že naši vojáci tam nebudou jak na střelnici." Odmítl představu, že "tam nakluše několik desítek českých vojáků s pistolkami, a že je pustíme do té mlýnice, která může, neříkám musí, nastat".

Předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD) Právu řekl: "Považuji za možné uvažovat o prodloužení mandátu policistů v Iráku o šest neděl, bude-li třeba o nějaký týden déle."

Zdůraznil, že je v našem nejvyšším zájmu angažovat se také v kontextu svobodného a demokratického průběhu voleb. "To jest, aby se jich mohly zúčastnit všechny politické subjekty, které v Iráku existují. Protože mají-li volby splnit očekávání, které do nich mezinárodní společenství vkládá, pak především musí být akceptovatelné Iráčany samotnými," uvedl Laštůvka.

Mezi soc. dem., kteří zatím prodloužení mise nepodporují, patří Zdeněk Koudelka. ČTK řekl, že kdyby měl jistotu, že čeští vojenští policisté budou v Iráku jen o dva měsíce déle a pak se vrátí domů, nebyl by pro něj vládní návrh problémem: "Protože ale tu jistotu nemám, tak zatím nejsem připraven jej podpořit."

Šéf lidovců Miroslav Kalousek Právu ještě před rozhodnutím vlády řekl, že je na řadě diskuse, jestli nechat v Iráku policisty. "Naše stanovisko je ano, tomuto kontingentu prodloužit mandát o jeden měsíc - ne déle - na pomoc při zajištění voleb." Ministr vnitra František Bublan včera oznámil, že vláda schválila jeho návrh, aby byli do Česka převezeni čtyři iráčtí chlapci s těžkou srdeční chorobou, kteří by bez operace nepřežili.

Čeští vojenští policisté zůstanou v Iráku déle

ČT 1, 15. 9. 2004, 22:30 Události, komentáře, moderátorka: Čeští vojenští policisté zůstanou v Iráku déle, než se předpokládalo. Vláda schválila prodloužení mandátu armádního kontingentu do konce února. Necelá stovka vojáků zůstane v Iráku kvůli volbám, které se tu konají v lednu. Premiér Stanislav Gross dnes ale v BBC upřesnil, že vláda neposkytne vojenské policisty k ochraně mise OSN v Iráku.

Premiér Gross preferuje prodej akcií Telecomu na burze

PRAHA 15. září (ČTK) - Premiéru Stanislavu Grossovi (ČSSD) se zamlouvá varianta prodeje státního 51procentního podílu v Českém Telecomu na kapitálových trzích. Gross to dnes řekl rozhlasové stanici BBC. "Mně se docela zamlouvá varianta (prodeje) přes kapitálové trhy, a to z toho důvodu, že odpadnou takové ty tlaky různých lobistických skupin, které nepochybně budou najímány různými renomovanými firmami," řekl Gross.

Ministr informatiky Vladimír Mlynář, kterému Telecom spadá do resortu, naproti tomu preferuje prodej podílu jednomu nabyvateli. Ministr financí Bohuslav Sobotka vládě navrhne tři varianty prodeje. Vedle nabídky celého podílu jednomu investorovi uvažuje o prodeji akcií přes kapitálové trhy nebo kombinaci obou možností.

"Jediné, co je důležité, na co budu chtít znát odpověď je, jestli skutečně platí výhrada, že přes kapitálové trhy bychom přišli o poměrně velké množství peněz, protože by tam nebyl ten bonus za majoritu," zdůraznil premiér. Pokud by se ukázalo, že prodej přes kapitálové trhy by vynesl státu výrazně méně peněz, potom by se Gross podle svých slov přiklonil k variantě prodeje v soutěži jednomu majiteli.

Podle Mlynáře by mohla nového vlastníka většinového podílu v Telecomu vybrat vláda v březnu. "Budeme podporovat jednoznačně variantu celého balíku státního podílu a to strategickému partnerovi nebo konsorciu, jehož účastníkem bude strategický partner," řekl Mlynář v úterý ČTK.

Odborníci očekávají výnos na 50 až 65 miliard korun. Tržní hodnota firmy, která vlastní 100 procent v mobilním operátoru Eurotel, je podle současného kurzu akcií kolem 110 miliard korun.

Odměny pro šéfy Telecomu? Prověřím to, říká Sobotka

Hospodářské noviny, 17. 9. 2004, strana: 2 - Manažeři a lidé z dozorčí rady Českého Telecomu ještě nemají své vysoké odměny, které jim v červnu schválila valná hromada, jisté. Ministr financí Bohuslav Sobotka se totiž rozhodl prověřit, nakolik jsou mnohamiliónové odměny přiměřené. Stalo se tak poté, co o případu ve čtvrtek informovaly HN. "Pan ministr se příští týden sejde s předsedou představenstva Telecomu a s předsedou dozorčí rady a bude chtít, aby mu vysvětlili parametry, podle kterých jsou odměny vypočítány. Ministr požaduje, aby odměny byly přiměřené," řekl Sobotkův mluvčí Marek Zeman.

Pokud by ministr dospěl k závěru, že jsou prémie přemrštěné, může je dozorčí rada změnit. "O tom je ale zatím předčasné se bavit," podotkl mluvčí Zeman. Sobotka, jehož náměstek přímo sedí v dozorčí radě Českého Telecomu, přitom vůbec nebyl o výši odměn informovaný. "Jak je to možné? Tuto otázku skutečně neumím zodpovědět," prohlásil Zeman. Vedení Českého Telecomu trvá na tom, že odměny jsou zcela standardní. Firma je obhajuje argumentem, že jde o dobrý nástroj, jak motivovat manažery, aby co nejvíc zhodnotili majetek podniku. "Zatím nikdo nenašel lepší systém jak propojit zájmy akcionářů a manažerů," prohlásil mluvčí Telecomu Vladan Crha.

Podle vzorce uvedeného v plánu odměn analytici oslovení HN spočítali, že lidé z vedení Českého Telecomu, kde má majoritu stát, by si podle současných ukazatelů přišli celkem na téměř dvě stě čtyřicet miliónů korun. Plán odměn už ostře kritizovali jak šéf lidovců Miroslav Kalousek, tak předseda ODS Mirek Topolánek. Za absurdní označil prémie i ministr informatiky Vladimír Mlynář. "Dva členové dozorčí rady, které navrhlo Ministerstvo informatiky, hlasovali proti odměnám," uvedl včera Mlynář.

Vysoké odměny si mezi sebe rozdělí čtyři členové představenstva a lidé z patnáctičlenné dozorčí rady. Prémie se však nebudou týkat například náměstka ministra financí Zdeňka Hrubého, či šéfa FNM Jana Juchelky a jeho podřízeného Pavla Kuty. Ti podle zákona nemají na takové odměny nárok. Prémie mimo jiné souvisí i s chystanou privatizací jednapadesátiprocentního podílu státu v Českém Telecomu. Prodej je chystaný na březen příštího roku.

Už nyní se ukazuje, že politici nejsou jednotní ani v tom, jakou cestou by se měl operátor s tržní hodnotou kolem sto miliard korun privatizovat. Ministr informatiky Mlynář považuje za nejlepší prodej celého balíku jednomu uchazeči a to telekomunikační firmě nebo konsorciu, kde bude taková společnost zastoupena.

Premiér Stanislav Gross naproti tomu ve středu v BBC prohlásil, že jemu se zamlouvá prodej přes kapitálové trhy, při kterém odpadnou tlaky lobbistických skupin. Ve hře je ještě kombinace obou variant.

Vláda dostane od ministra financí na stůl návrhy privatizace nejpozději v říjnu. Prodej státního podílu Telecomu podle odborníků přinese 50 až 65 miliard korun. Hlavní postavy ve vedení Telecomu

Mlynář: Při prodeji akcií Telecomu na burze stát získá méně

PRAHA 16. září (ČTK) - Pokud stát nabídne svůj 51procentní podíl v Českém Telecomu na kapitálových trzích, získá podle ministra informatiky Vladimíra Mlynáře méně, než v případě prodeje celého balíku jednomu zájemci. Premiér Stanislav Gross ve středu uvedl, že se mu zamlouvá prodej přes kapitálové trhy, při kterém odpadnou tlaky lobistických skupin. "Vrhnutí celého balíku na trh není možné, aniž by se cena nepropadla," uvedl Mlynář na tiskové konferenci.

Větší výnos na burze by bylo podle ministra možné získat pouze v delším časovém období. K další variantě prodeje jednomu zájemci v tendru by se Gross podle vyjádření pro BBC přiklonil v případě, pokud by se ukázalo, že prodej přes burzy by státu vynesl výrazně méně. Podle analytiků by se vláda prodejem přes kapitálové trhy připravila o prémii, kterou by zaplatil jeden uchazeč za získání majority ve firmě.

Mlynář prosazuje prodej celého podílu telekomunikační firmě nebo konsorciu, ve kterém bude telekomunikační firma zastoupena. Podle něj není vhodný ani prodej finančnímu investorovi.
Například po prodeji irského telekomunikačního operátora finančním investorům si firma znovu vybudovala monopol na poskytování služeb a irská vláda nyní musí budovat nové telekomunikační sítě.

Ministr financí Bohuslav Sobotka by měl vládě nejpozději v říjnu navrhnout tři varianty prodeje. Vedle prodeje celého balíku jednomu investorovi a nabídky na kapitálových trzích je ve hře ještě kombinace těchto variant. Svůj názor chce podle mluvčího Marka Zemana ministr oznámit až na jednání vlády.

Prodej Telecomu by mohl vrcholit v březnu. Odborníci očekávají výnos na 50 až 65 miliard korun. Tržní hodnota firmy, která vlastní 100 procent v mobilním operátoru Eurotel, je podle současného kurzu akcií kolem 110 miliard korun.

Pražská burza dnes přes ztráty ČEZ a Telecomu dále posílila

PRAHA 16. září (ČTK) - Pražská burza dnes vylepšila více než desetileté maximum. Nezbránily jí v tom ani ztráty dvou nejobchodovanějších firem ČEZ a Českého Telecomu. Hlavní index PX 50 stoupl o 0,13 procenta na 857,5 bodu a užší indikátor PX-D narostl o 0,24 procenta na 2124,6 bodu, uvedla burza.

Vzhůru se s podporou zahraničních investičních domů vydala Erste Bank, objemem akcií vůbec největší podnik na trhu. Její akcie se zvedly o 1,39 procenta na 1018 korun. K nákupu rakouské banky například vyzvala investory Commerzbank, která vypočetla hodnotu na 1130 Kč. Podle České kapitálové informační agentury šlo již o třetí zlepšené hodnocení v posledním měsíci.

Tabáková firma Philip Morris pak zpevnila o 1,27 procenta na 15.155 Kč, České radiokomunikace získaly 0,57 procenta na 441,6 koruny a Unipetrol si polepšil o 0,13 procenta na 86,26 koruny.

Historický rekord neudržel ČEZ, který klesl o 0,67 procenta na 237,8 koruny. Nenechal se ovšem připravit o prvenství v pořadí objemu obchodů, kde triumfoval s hodnotou 505 milionů korun. Český Telecom oslabil o 0,69 procenta na 344 korun, podle makléřů zejména kvůli vyjádření premiéra Stanislava Grosse k privatizaci.

Gross ve středu po skončení obchodů ve vysílání BBC uvedl, že se mu zamlouvá prodej státního podílu přes kapitálové trhy, při kterém odpadnou tlaky lobistických skupin. Proti je ministr informatiky Vladimír Mlynář, protože podle něj prodej celého balíku vynese více. S Mlynářem souhlasí například analytik makléřské firmy Atlantik finanční trhy Milan Vaníček.

Celkové obchody s akciemi poklesly po hektické středě s více než dvěma miliardami korun pod letošní průměr na 1,5 miliardy korun. ČEZ s Telecomem tvořily bezmála dvě třetiny kontraktů.

Telecom a lobbisté

Hospodářské noviny, 24. 9. 2004 - Předseda vlády Stanislav Gross prohlásil minulý týden v rozhovoru pro české vysílání BBC, že jemu se "nejvíc zamlouvá varianta prodeje Telecomu přes kapitálový trh, protože tak odpadnou tlaky nejrůznějších lobbistických skupin. Jediné, na co budu chtít znát odpověď, je, jestli skutečně platí ta výhrada, že přes kapitálové trhy bychom přišli o poměrně velké množství peněz, protože by tam nebyl ten bonus za majoritu." Tolik premiér.

Jak si vysvětlit tento Grossův projev? Politik Gross si přece až dosud zakládal na tom, že se k hospodářské politice příliš nevyjadřoval. V tomto případě to vypadá tak, že premiér coby nejmocnější osoba v tomto státě "vypustil testovací balónek" a počká si na reakce. Veřejné, intimní i kuloární. Reakce koho?

No přece zájmových, respektive zainteresovaných skupin. Jinak se jim říká právě lobbisté. Privatizace přes kapitálový trh neznamená, že se vyloučí vliv lobby. Privatizace Telecomu je obrovský byznys. Jeden z posledních. Poradenské a auditorské firmy, investiční banky a velké právnické firmy mohou vydělat stovky miliónů korun.

Své poradce si najímají vlády, zájemci, investoři, podnik. Tak třeba prodej přes kapitálové trhy (tedy i přes pražskou burzu) bude vyhovovat především těm firmám a bankám, které potřebují oživení burzy a její růst, firmám, které chtějí vydělávat na tom, že se na trh budou přivádět nové emise, prostě těm, kdo se na tento segment trhu specializují či chtějí specializovat. I tyto firmy a banky si najmou lobbistické firmy a PR agentury.

Prodej majoritního balíku akcií skrze veřejnou soutěž (patrně za účasti strategického partnera) bude zase vyhovovat těm investičním bankám a poradcům, kteří se specializují právě na tohle. Mluví se ale i o jiné možnosti. O privatizaci hybridní či kombinované. Na kapitálový trh se vrhne řekněme 20 procent prodávaných akcií a zbytek si koupí nějaký strategický partner nebo někdo, kdo se za něj prohlásí.

O tento způsob prodeje mají eminentní zájem některé místní mocné finanční skupiny. A ty jsou v prosazování svých zájmů dovedné a zkušené. Bude třeba rozlišovat, nejen co se říká, ale také kdo to říká a proč to říká.