Václav Moravec moderátor BBC

Bohuslav Sobotka ve studiu BBC

Bezmála o dvanáct miliard korun se hraje v souvislosti s rozpočtem na příští rok. Vláda má zatím na stole rozpočet s deficitem devadesáti čtyř miliard. Kabinet se ale v takzvaném konvergenčním programu zavázal, že schodek v příštím roce nepřesáhne osmdesát tři miliardy. Podle bývalého vicepremiéra, ministra financí Pavla Mertlíka by kabinet měl škrtat, aby nebyla poškozována důvěryhodnost české ekonomiky. Mertlík naráží na další možné snížení mezinárodních ratingů.

Pavel MERTLÍK, bývalý vicepremiér, bývalý ministr financí, hlavní ekonom Raiffeisenbank (zvukový záznam): Protože jestli budou mít, řekněme, zemědělci o několik miliard v rozpočtu více, nebo méně pro příští rok, to je zcela bagatelní záležitost v porovnání s tím, co by potkalo českou ekonomiku v případě právě bylo snížení ratingů. Znamenalo by to podstatné navýšení ceny peněz pro všechny české subjekty veřejné i soukromé a ročně by to byly dodatečné náklady, nebo ztráty pro českou ekonomiku v rozsahu stovek milionů, či miliard korun, možná ještě více, koneckonců poslední takový, taková epizoda snížení ratingů nás potkala v roce 1997 v souvislosti s tehdejší recesí začínající.

Říká v rozhovoru pro BBC bývalý vicepremiér a ministr financí Pavel Mertlík. Nejen o snižování schodku státního rozpočtu a důvěryhodnosti české ekonomiky bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr financí České republiky Bohuslav Sobotka. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Jak rozumíte souslovím politicky riskantní krok, či politická odvaha?

Politicky riskantní krok je asi krok, který může mít negativní dopady z pohledu politických preferencí, to já myslím, že je taková přímá pragmatická definice z pohledu parlamentní demokracie.

A politická odvaha?

Politická odvaha je jednání a myšlení, které přesahuje horizont jednoho volebního období.

Které události, které jste zažil zatím ve funkci ministra financí, byste ze svého pohledu na svých vlastních krocích právě popsal tím souslovím, to znamená, politicky riskantní krok nebo dostatek politické odvahy?

Já se domnívám, že přirozeně pro každou vládu je politicky riskantní, pokud se rozhodne snižovat veřejné výdaje, je přirozeně riskantní, pokud se rozhodne zvýšit příjmy státního rozpočtu tím, že zvýší některé daně. To jsou kroky, které se odehrály za dobu, kdy jsem ve funkci a nepochybně řada z nich vyžadovala určitou míru odvahy. Přirozeně pak jsou rozhodnutí, kdy musíte čelit tlakům na veřejné rozpočty, jako tomu bylo v případě garance za výstavbu haly Sazka, jako tomu bylo v případě pádu Union banky, a to jsou jednotlivé kauzy, kdy je potřeba také odolat určitým tlakům.

Ze zpětného pohledu je nějaký krok, který byste z dnešního pohledu označil jako málo odvážný, nebo málo riskantní?

Já se domnívám, že koalice měla příležitost po povodních v rámci povodňového balíčku, který předložila, navrhnout zásadnější změny a možná jsme měli udělat více proto, abychom povodňový balíček prosadili. Tehdy jsme pravděpodobně ztratili cenné měsíce.

Teď je tady ale vláda nová. Má ta, ona, šanci být ještě razantnější, napravit to, co se nepovedlo na začátku vládě Špidlově?

Vláda má před sebou dva roky. Může urazit velký kus na cestě ke splnění podmínek pro přijetí jednotné evropské měny a především má povinnost neváhat všude tam, kde je potřeba udělat pozitivní změny zejména v oblasti dlouhodobě udržitelných reforem, to znamená, penzijní reformy z pohledu vytváření lepších podmínek pro podnikání.

Na to ostatně navážu za okamžik. Jako každý rok, i letos svádí strany vládní koalice boj o státní rozpočet na příští rok. Jak bylo řečeno, původní návrh počítá se schodkem devadesáti čtyř miliard, Česko se však v konvergenčním plánu zavázalo k výdajům ve výši osmdesát tři miliardy korun. Přemýšlel jste, Bohuslave Sobotko, o tom, že raději nebudete ministrem financí, než abyste v zahraničí především v Bruselu odůvodňoval, proč Česká republika neplní výdajové rámce, které si stanovila?

Já si myslím, že to je až to poslední. Já především hledám cestu jak tyto závazky dodržet.

V případě, že by se na příští rok nedodržely, tak je to na rezignaci ministra financí?

Já si myslím, že žádný ministr financí nemůže zůstat ve funkci, pokud by země šla cestou rozpočtové politiky, která by byla škodlivá a já bych za škodlivou pokládal takovou politiku, která by zvyšovala výdaje v následujícím období.

To znamená včetně toho nedodržení výdajového rámce?

Nepřiměřeným způsobem, to znamená, bez ohledu na faktickou rozpočtovou situaci. Česká ekonomika roste, poroste v příštích letech, kdy jindy bychom měli snižovat deficity, kdy jindy bychom měli snižovat tempo zadlužování, než právě v takovéto chvíli? Samozřejmě, Francie, Německo jsou v jiné situaci, tamní ekonomiky stagnují a škrty se dělají daleko obtížněji. My v tuto chvíli máme šanci výdaje snížit a ministerstvo financí od počátku předkládá různé varianty postupu, který by vedl ke snížení deficitu i státního rozpočtu na příští rok, ale především musíme snížit výdaje i vzhledem k roku 2006 a 2007.

Všanc dáváte svoji funkci v souvislosti s tímto?

To není nic, co by mělo nějakou speciální hodnotu. Myslím si, že ministr financí pokud má dobře dělat svoji práci, tak musí trvat na snižování deficitu v příštích letech.

A dodržení výdajového rámce, protože pro vás je to, je to krajně nepříjemné tomu politikovi, když přijede do Bruselu a řekne: "Prosím pěkně, chci vám zdůvodnit, že v roce příštím nedodržíme výdajové rámce o deset, dvanáct miliard."

Já si myslím, že za prvé, pro Českou republiku by to nebyla dobrá vizitka takto vysoké překročení výdajového limitu, za druhé, výdajové limity jsou pouze pomocný ukazatel, který zabraňuje tomu, aby vlády mohly obcházet fiskální cíle z hlediska snižování deficitu tím, že by zvyšovaly příjmy a zvyšovaly výdaje. Protože v oblasti příjmů a výdajů v minulých letech docházelo k velké pružnosti, a já bych chtěl říci, že ten rozpočtový proces se mění k lepšímu a ministerstvo financí neprovedlo žádnou revizi příjmů během rozpočtového procesu a trváme na svém a snažíme se realisticky odhadnout parametry státního rozpočtu v příštím roce. A to, co je klíčové, je, že ten návrh rozpočtu tak, jak je předložen, zajišťuje splnění fiskálního cíle v příštím roce, to znamená, že se deficit veřejných rozpočtů přiblíží zhruba ke čtyřem celým dvěma desetinám procenta.

Především KDU-ČSL je ochotna podpořit pouze takový schodek státního rozpočtu, který dodrží výdajové rámce, de facto, KDU-ČSL a US-DEU se postavily na vaši stranu jako ministra financí a podporují vaše kroky. Předseda lidovců Miroslav Kalousek k požadavku své strany ještě dodává:

Miroslav KALOUSEK, předseda KDU-ČSL (zvukový záznam): Se domníváme, že celkové výdaje by měly být nižší o řád deset miliard. Celkové číslo je jedenáct celých osm, ale je to samozřejmě věcí výkladu. To znamená, určitě nechci, určitě nechci vést diskusi o sto milionech. Nicméně faktem je, že předpokládaná výše výdajů překračuje parametry konvergenčního programu, což není podle našeho názoru zcela v souladu s programovým prohlášením vlády.

Řekl před týdnem předseda lidovců Miroslav Kalousek. Cítí Bohuslav Sobotka, jako ministr financí, podporu samotného premiéra Stanislava Grosse, aby schodek rozpočtu v příštím roce byl osmdesát tři miliardy korun?

Já s premiérem na toto téma intenzivně vedu dialog a podporu cítím, ale musím říci, že mě mrzí, že KDU-ČSL dělá z debaty o rozpočtu politický cirkus a snaží se získat nějaké politické body na úkor ostatních koaličních partnerů. Myslím si, že tím může ztratit jedině koalice jako celek, pokud se takovýmto způsobem budeme nad rozpočtem dohadovat. Já bych uvítal méně halasných slov a více času strávených v jednacích místnostech nad konkrétními podklady.

Ale byl jste to ostatně vy, kdo tvrdil, že by se výdajové rámce byly dodržet, tudíž KDU-ČSL přišla s tím, co vy jste říkal.

KDU-ČSL přišla se svým návrhem. Ministerstvo financí přišlo se svým návrhem, já jsem zdůraznil, že fiskální cíl plníme v obou variantách. Samozřejmě ten návrh obsahoval nepovolené překročení výdajového limitu a ministerstvo financí má návrhy na to, jak toto překročení snížit.

Jaké?

Znovu opakuji, jsou to návrhy, které směřují jak na k mandatorním výdajům, tak i k běžným výdajům oproti výdajovému rámci. Ale chtěl bych znovu zdůraznit, že pokud se debata vede tímto způsobem, pak je daleko složitější dosáhnout dohody i kompromisu v rámci koalice.

Myslíte, že tedy KDU-ČSL tím svým vyhrocením té situace, de facto, může zabránit i tomu, aby se nakonec dodržely výdajové rámce, to znamená, že schodek by nemusel být osmdesát tři miliard, jak s tím počítají výdajové rámce, ale vyšší?

Já musím říci, že v mnohém tento postoj KDU-ČSL zkomplikoval rozpočtovou diskusi a zkomplikoval i snahu těch, kdo se snaží snížit výdaje v příštím roce...

Tedy vaši snahu, jako ministra financí.

Moji snahu, jako ministra financí, ale i jiných představitelů i sociální demokracie, protože našim cílem je sestavit dobrý státní rozpočet na příští rok a ono v řadě ohledů dobrým je, ale nemyslím si, že to, jakým způsobem se nyní ubírá rozpočtová diskuse, takže pomůže vládní koalici a nakonec si myslím, že to ani příliš nepomůže KDU-ČSL.

Z toho, co říkáte, bude muset dojít ke kompromisu, kdy nebudou dodrženy ty výdajové limity, protože KDU-ČSL svým chováním posílila tlak, nebo, řekněme, posílila skupinu v sociální demokracii, která nechce ustupovat lidovcům, je to tak?

Musím říci, že v první fázi se podařilo odolat dodatečným tlakům resortů na výdaje ve výši cca třiceti miliard korun a mezi těmi, kdo požadovali další výdaje nebyli jenom ministři za sociální demokracii, čili není tomu tak, že by ministři za koalici chtěli ve vládě šetřit a ministři ČSSD pouze rozhazovali finanční prostředky. To se podařilo v první fázi tento tlak odvrátit a nyní v druhé fázi musíme najít koaliční kompromis ve věci dalšího snížení výdajů na příští rok. Jestli...

Je jasné, že osmdesát tři už to nebude, výdajového rámce.

Já si nemyslím, že v důsledku té debaty, ke které došlo, může být nějaká strategie toho, že jeden bude stoprocentní vítěz a druhý bude stoprocentně poražený. Takto koaliční dohody nemohou fungovat, ale přirozeně já bych uvítal, kdyby se podařilo najít takové řešení, kdy by žádný z partnerů neztratil tvář a vydělal na tom státní rozpočet a jeho podoba pro příští rok.

Ale to už se nepodaří. To znamená, že výdajové rámce osmdesát tři miliard schodku už nebude.

My jsme ve složité situaci. Jednání pokračují. Klíčové koaliční jednání se bude odehrávat ve čtvrtek dopoledne a věřím, že koalice najde řešení, které sníží deficit státního rozpočtu směrem dolů, to znamená, z devadesáti čtyř miliard směrem dolů a o to se sníží také výdajový rámec pro příští rok. Ale...

Ale řekl byste, dnes už to třiaosmdesát nebude?

To nemůžu, já bych nevylučoval jakýkoliv výsledek koaličního jednání, ale chtěl bych zdůraznit...

Je to málo pravděpodobné.

...ale chtěl bych zdůraznit, že to není celá debata a že debata bude také o tom, jaké změny promítneme do výdajů veřejných rozpočtů v letech 2006 a 2007.

K tomu se také záhy dostaneme. Bývalý vicepremiér, ministr financí, nyní hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík tvrdí, že pokud vláda nedodrží konvergenční program, tedy výdajový rámec pro příští rok osmdesát tři miliard, může dojít k dalšímu snížení ratingů mezinárodních agentur, které hodnotí českou ekonomiku.

Pavel MERTLÍK, bývalý vicepremiér, bývalý ministr financí, hlavní ekonom Raiffeisenbank (zvukový záznam): Totiž dodržení, přesné dodržení konvergenčního programu a popřípadě překročení, bych řekl, v tom směru dolů je právě cestou, jak obnovit důvěru světových finančních trhů v Českou republiku. Ne, to snížení není tak fatální věcí, ale je to již třetí snížení během posledních asi tří, nebo čtyřech let, k poslednímu došlo v listopadu roku 2002, kdy šlo o snížení jednoho z vedlejších ratingů České republiky agenturou Standard&Poor´s, není vůbec vyloučeno, že po určité době, pokud ta vůle dělat další změny v oblasti veřejných financí nebude prokázána činy tak, že dojde i k snížení toho takzvaného hlavního, čili devizového dlouhodobého ratingu České republiky, a to by byl velmi vážný problém.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC bývalý ministr financí, hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Připouští současný ministr financí Bohuslav Sobotka, že nedodržení těch výdajových rámců, pokud se na něm ve čtvrtek vládní koalice nedohodne, může nalomit důvěryhodnost české ekonomiky a dojde ke snížení dalších ratingů?

Především to poslední snížení ratingů nebylo reakcí na aktuální rozpočtovou situaci. Ta se vyvíjí velmi dobře a my v letošním roce dosáhneme lepších výsledků, než máme v konvergenčním programu, čili pokud půjde o faktické plnění konvergenčního programu, pak Česká republika v letošním roce bude mít nižší deficit, než se původně předpokládalo.

Jaký? Můžete naznačit?

Bude to níže, než jsme předpokládali v konvergenčním programu, tam je plán pět celých tři desetiny procenta HDP, já věřím, že to bude v letošním roce nižší. Samozřejmě...

Dostanete se pod pět?

Pro kredibilitu, nechci spekulovat, ale...

Je to reálné, že by bylo pod pěti...

...v letošním roce dosáhneme o něco lepšího výsledku, než byl definován v konvergenčním programu, čili bude to výrazné snížení oproti loňskému roku, kdy byl deficit podle metody "key Maastrichtu" dvanáct celých devět. Ale každé snížení ratingu, každé snížení, respektive ohrožení kredibility České republiky může vést k nějakým negativním důsledkům. Já si myslím, že to poslední snížení ratingu bylo reakcí na to, že v České republice na rozdíl od Polska, Maďarska nebo Slovenska ještě nedošlo k faktického zahájení penzijní reformy, to je jeden z hlavních argumentů, o kterém jsem informován, který vedl k tomu poslednímu snížení ratingu.

Vy chcete uspíšit reformu důchodovou, tudíž...

Já si myslím, že je dobře, že vláda deklarovala, že nebude váhat s tím, aby předložila příští rok do parlamentu návrh koncepce penzijní reformy a pokud by parlament tento návrh schválil, pak se mohou začít rozpracovávat konkrétní návrhy zákonů. Čili, neměli bychom nabrat nějaké zpoždění z hlediska přípravy penzijní reformy, já to vnímám jako hlavní nedostatek České republiky z pohledu hodnocení její schopnosti splácet dlouhodobé závazky. To znamená, závazky v horizontu patnácti, dvaceti let, kdy už budeme mít demografický problém.

Je to ten hlavní krok, který vláda učiní, aby se ratingy, mezinárodní ratingy zvýšily, rychlé prosazení důchodové reformy, nebo chystáte ještě kroky další?

Já to pokládám za jeden z nutných kroků, to znamená, pokračovat v práci na penzijní reformě v intenzivním hledání konsensu a předložení koncepce penzijní reformy tak, aby byl jasný návrh na stole. Tady funguje expertní skupina, která by měla tyto návrhy předložit na začátku příštího roku k politickému rozhodnutí. Další věc je představení realistického plánu pro dodržení konvergenčního programu v letech 2005 až 2006. Naším cílem je snížit deficity veřejných rozpočtů tak, aby v roce 2008 byly nižší než tři procenta. To samozřejmě nejde udělat z roku na rok a proto máme dlouhodobou trajektorii.

Vraťme se tedy právě k rozpočtům a ke snižování deficitů. Ještě zůstaňme u rozpočtu na rok příští. Bývalý vicepremiér, ministr financí, nyní hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík v rozhovoru pro BBC říká, že úspora deseti miliard, aby se státní rozpočet, respektive deficit státního rozpočtu, na příští rok dostal k citovaným osmdesáti třem, říká, že ta úspora deseti miliard nejsou pro státní rozpočet velké peníze.

Pavel MERTLÍK, bývalý vicepremiér, bývalý ministr financí, hlavní ekonom Raiffeisenbank (zvukový záznam): Tak já si myslím, že téměř ve všech takzvaných větších kapitolách cestou může být i plošný škrt, může to být vypuštění určitých nemandatorních programů. Tady asi není na místě, abych radil, ale v tom rozsahu těch veřejných výdajů, které dneska přesahují osm set miliard korun, to je skutečně poměrně malá položka a týká se v podstatě velké části kapitol především těch takzvaně velkých kapitol.

Na otázku, zda by škrtal plošně nebo právě ve vybraných kapitolách, Pavel Mertlík říká:

Pavel MERTLÍK, bývalý vicepremiér, bývalý ministr financí, hlavní ekonom Raiffeisenbank (zvukový záznam): Pokud by šlo o částku asi deseti miliard korun, tak ten plošný škrt vůbec není špatná alternativa, ale tady nedovedu tohle říct bez znalosti dalších podrobností, například politické situace ve vládě a podobně. Každopádně ministerstvo financí je technicky schopné najít jak individualizované škrty, tak samozřejmě připravit ten plošný škrt.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC bývalý vicepremiér, ministr financí, teď hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Uvažuje současný ministr financí Bohuslav Sobotka o tom, že by navrhl vládě plošné úspory ve všech kapitolách na příští rok?

Plošné krácení odmítla minulá vláda. Bylo to součástí přípravy rozpočtu tak, aby bylo zajištěno nepřekročení výdajových limitů. Vzhledem k tomu, že minulá vláda to plošné krácení odmítla...

Teď je vláda nová ale.

Tak právě proto došlo k tomu překročení výdajových limitů v návrhu rozpočtu. To nebylo v plánu ministerstva financí. Vzhledem k tomu, že vláda je nová, ovšem většina klíčových ministerstev je obsazena stejnými ministry, tak návrh na plošné krácení nemá ve vládě šanci na, na, na průchodnost. My máme připraven návrh kombinace určitých selektivních řešení, a některá z těch řešení počítají i s tím, že by zákon o odměňování příslušníků ozbrojených sborů mohl začít v příštím roce platit. Čili není to tak, že by jediné řešení bylo odložit účinnost zákona o platech příslušníků ozbrojených sborů...

Která řešení tam tedy jsou?

Je možné toto spustit. Je to kombinace úspor v oblasti mandatorních i nemandatorních výdajů...

Naznačte.

Jde to těmi, jde to napříč těmi největšími výdajovými kapitolami, které státní rozpočet má, a já se domnívám, že pokud bude mít koalice dobrou vůli, tak ještě může deficit snížit směrem dolů.

Můžete naznačit, ve kterých kapitolách, to znamená, ministerstvo práce sociálních věcí?

Já se omlouvám, já v tuto chvíli nechci dále komplikovat rozpočtovou debatu, myslím si, že KDU už ji zkomplikovala dostatečně.

Budete-li ministrem financí i v roce příštím, jak jste naznačil, bude před vámi ještě větší problém, výdajové rámce na další dva roky jsou také v ohrožení. Pro rok 2006 musíte snížit výdaje o dvacet miliard, pro rok 2007 o dalších třicet miliard. Kde budete škrtat, tady už můžete být konkrétní?

No, já si myslím, že ta věc nebude složitější, než je v letošním roce. Poslanecká sněmovna bude schvalovat tříletý rozpočtový výhled a součástí toho výhledu už budou výdajové rámce pro následující dva roky, to znamená, pro léta dva šest a dva sedm a vláda již poté nebude mít jinou možnost, než respektovat tyto výdajové limity. Nová rozpočtová pravidla, které jsme prosadili, tento postup předpokládají, no, a koalice se bude muset při příležitosti předložení nového konvergenčního programu, který budeme do Bruselu předkládat někdy v listopadu letošního roku, dohodnout na konkrétních opatřeních, která zajistí dodržení výdajových limitů.

To znamená, ten nový konvergenční program bude, ten nový konvergenční program bude počítat s tím, že v roce 2006 snížíte výdaje o dvacet miliard, v roce 2007 o třicet miliard?

V zásadě to tak platí. My v plánech, které jsou připraveny na ministerstvu financí k projednání, máme navržen rozsah úspor v tomto rozsahu, nepředpokládáme další zvyšování příjmů státního rozpočtu, to znamená, plnění programu by mělo být zajištěno snížením výdajů, odložením některých konkrétních selektivních výdajů v některých kapitolách státního rozpočtu tak, aby...

Buďte konkrétní teď.

...bylo, bylo dosaženo tohoto cíle. Znovu opakuji, nechci komplikovat rozpočtovou diskusi. První, kdo se s tímto návrhem seznámí, budou představitelé koaličních stran.

Kdy očekáváte? Teď už ve čtvrtek, že se bude jednat o novém konvergenčním plánu?

Ve čtvrtek dostanou představitelé koaličních stran na stůl nejen návrhy ministerstva financí, které jsou staženy k roku 2005, ale dostanou i návrhy, které se budou týkat roku dva šest a dva sedm.

V pátek se veřejnost dozvěděla, že česká ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o čtyři celé jednu desetinu procenta a tempem růstu překvapila i trhy. Naposledy se českému hospodářství dařilo lépe na konci roku 2000, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl v rozhovoru pro BBC ale říká, že ekonomika roste navzdory vládě.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy (zvukový záznam): Já si myslím, že vláda, nebo řeknu, státní administrativa opatření kroky, které se realizují, v podstatě vedou k tomu, že ekonomika neroste tak, jak má, tedy je brzděna, ano. Já vám dám dva příklady. Tím prvním je například zákoník práce. Vláda taky říkala, že legislativa, nebo legislativní změny, zákony, budou přijímány tak, že se nejdřív projednají zásady zákona. Ty se vydiskutují a teprve potom bude zpracováváno paragrafované znění. U zákoníku práce konkrétně ještě k této podmínce vláda přijmula jednu podmínku, že by měl být novelizován společně s občanským zákoníkem. A teď si představte, že od obou těchto zásad v naprostém klidu odstoupila.

Říká v rozhovoru pro BBC prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl s tím, že druhým příkladem je nepřehledný daňový systém. Je si ministr financí České republiky Bohuslav Sobotka vědom citovaných chyb?

Nejsem si vědom chyby, která by se týkala zákoníku práce, pokud jde o daňový systém, pak musím říci, že náš systém je středně rozvinutý, to znamená, je přibližně komplikovaný tak zhruba na úrovni průměru Evropské unie. Náš zákon o dani z příjmu má nějakých sedmdesát tisíc slov, ten německý má zhruba sto tisíc a pro zajímavost zákon na Novém Zélandě má pět set tisíc slov. To je jeden z ukazatelů, který...

Já jsem, pane ministře, očekával, že se budete srovnávat s lepšími, ne s těmi...

... o kterém, o kterém by se dalo hovořit. Musím říct, že ta novozélandská úprava je obecně vnímána jako velmi progresivní. Ale já souhlasím s tím, že náš zákon konkrétně o dani z příjmu zaslouží zjednodušení. My jsme se dohodli, že předložíme konkrétní návrhy, začne fungovat národní diskusní skupina, ve které bude mít zastoupení i Svaz průmyslu, Komora daňových poradců a chtěl bych, aby bylo dosaženo shody na té základní filozofii, kterým směrem jít při zjednodušení zákona o dani z příjmu, a nejenom abychom jednali o filozofii, ale abychom také připravili balíček naprosto konkrétních zjednodušení, která by již mohla platit v roce 2006.

To znamená, že vy chcete zásadně zjednodušit zákon o dani z příjmu k 1. lednu roku 2006?

Ne. K 1. lednu roku 2006 by začal platit určitý paket těch jednoduchých kroků, které by mohly ovšem výrazně daň zjednodušit a současně by se v té době pracovalo na novém zákonu o dani z příjmu, to znamená, na věcném záměru tohoto návrhu, který by byl široce diskutován. Jedná se mi o to, aby se rychle dohodlo, jakým směrem filosoficky to zjednodušení půjde. Jednou z možností je rozšířit daňový základ tím, že zrušíme některé výjimky a zvláštní režimy a úměrně tomu dále můžeme například snížit sazbu daně z příjmu právnických osob, pokud by se rozšířil základ.

To znamená, že by tato, že tato vláda by ještě mohla snížit daň z příjmu právnických osob ze čtyřiadvaceti procent na kolik?

Vláda by proto mohla připravit podmínky z hlediska přípravy legislativy. My nepředpokládáme, že bychom snížili sazbu nad rámec toho scénáře, to znamená, v roce 2006 se sazba sníží na dvacet čtyři procent a pokud by byl připraven nový zákon o dani z příjmu, tak ten by mohl navrhnout pro následující období další pokles, ovšem v souvislosti například se zrušením některých speciálních režimů a výjimek, které dneska komplikují zákon o dani z příjmu.

Těch výjimek je, pokud se nemýlím, sto třináct pokud se posčítají, nebo sto patnáct pokud se posčítají všechny. V tom prvním, v té první novele o kolik by se mohl zredukovat počet výjimek a různých odpisů?

Já nebudu střílet od boku, ale jsou některé konkrétní návrhy, které už jsou tady na stole, a myslím si, že to může být i deset, patnáct návrhů na zjednodušení zákona. Jedná se mi o to, aby byly, aby byly určité konkrétní první kroky. Za druhé, jde především o to, aby se ujasnila filozofie zjednodušení, protože, musím říci, že všichni volají po zjednodušení daně z příjmu, ale když se pak přijde na konkrétní odečitatelné položky, výjimky a zvláštní režimy, každý urputně hájí tu svoji výjimku a nepřipustí, aby ze zákona vypadla.

Když jste mluvil o té celonárodní skupině, která bude diskutovat o snížení počtu výjimek a zpřehlednění zákona o dani z příjmu, budou v ní i zástupci opozice, rozumějme ODS a KSČM?

Národní skupina znamená, že by ta debata neměla probíhat jenom mezi úředníky ministerstev, ale měli by být do ni zataženi představitelé jednotlivých velkých zájmových skupin, to znamená, zástupci zaměstnavatelů, podnikatelů, hospodářská komora, auditoři, daňoví poradci, ale i zástupci odborů. Není cílem stavět tuto skupinu politicky, nebo napříč politickými stranami.

Opozice tam tedy nebude?

Opozice přirozeně, pokud bude mít zájem, bude mít přístup tak, jako i koaliční strany k výsledkům práce této národní skupiny. Ale já bych chtěl, aby nebyla tato národní diskusní skupina postavena politicky.

Kdy končí činnost a kdy zahájila, už byla ustavena?

Tato skupina byla jmenována a v tuto chvíli se připravuje její první setkání, které by mělo být ještě v měsíci září.

Kdy očekáváte, že ukončí svoji práci?

To bude záležet na dohodě odborníků, kteří v této skupině budou pracovat. Předpokládám, že by to mělo být v horizontu několika měsíců.

Ministerstvo financí ve své poslední prognóze tvrdí, když se vrátím k růstu hrubého domácího produktu, že ekonomika příští rok zrychlí tempo na tři celé dvě desetiny procenta, předpověď růstu cen, který by měl podle ministerstva financí v roce 2005 zpomalit na dvě celá osm desetiny procenta z letošních dvou celých devíti desetin procenta. Neukazuje se ve světle nových čísel, především růstu hrubého domácího produktu v uplynulém kvartále, že vaše prognóza je příliš pesimistická a změníte ji?

Já musím říct, že ta prognóza vycházela z údajů Českého statistického úřadu za první čtvrtletí. Poté, kdy ČSÚ sám revidoval své vlastní údaje, které poskytl směrem nahoru, ministerstvo financí provede revizi odhadu vývoje české ekonomiky v následujícím období, mimo jiné také proto, aby ji bylo možné použít pro rozpočtové práce pro léta dva pět až dva sedm, ale chci říci jasně dopředu, že tato revize nepovede k tomu, že bychom zvýšili odhad daňových příjmů pro příští rok.

Ale budete optimističtější, než tři celé dvě desetiny procenta v roce příštím v růstu HDP?

Ano, v tuto chvíli na základě revidovaných údajů ČSÚ lze říci, že ministerstvo financí přehodnotí svůj odhad růstu ekonomiky směrem nahoru.

Můžete naznačit o kolik vy si myslíte, že by v příštím roce mohla růst česká ekonomika?

Ministerstvo financí v tuto chvíli pracuje na údajích, které jsme obdrželi z Českého statistického úřadu a já nebude předbíhat výsledek práce analytiků ministerstva financí.

Počítáte s tím, že se dál budou zvyšovat sazby, úrokové sazby ze strany České národní banky? Pro úplnost. Česká národní banka už dvakrát zvýšila úrokové sazby, a to celkem o půl procenta na dvě a půl procenta s největší pravděpodobností, což naznačil člen bankovní rady Pavel Racocha s odkazem na inflaci v průmyslu, která je vyšší a překvapila i centrální banku. Počítáte s tím, že se budou opět v následujících měsících zvyšovat možná až na tři procenta úrokové sazby?

Já jsem svůj názor již vyjádřil, já spoléhám na to, že centrální banka se bude chovat odpovědně jak v oblasti měnové politiky, tak v oblasti vlivu jejich rozhodování na hospodářskou situaci v České republice a respektuji nezávislost centrální banky.

To znamená, že nemyslíte, že by zvýšení o dalšího půlprocentního bodu mohlo nějakých způsobem ohrozit růst české ekonomiky?

Já musím říct, že nemám strach z budoucího rozhodování centrální banky a pokud budu mít připomínky, pak k tomu budu využívat své účasti na jednání bankovní rady.

Vy jste toho nevyužil na tom posledním měnovém zasedání, kde byly zvýšeny sazby o čtvrt procentního bodu?

Té příležitosti jsem nevyužil, ale předtím jsem sdělil guvernérovi svůj názor.

Jaký byl?

Již jsem ho publikoval a nevidím důvod se k němu vracet. Musím říct, že předpokládám, že se Česká národní banka bude chovat rozumně.

To znamená, mírné zvyšování je rozumné chování z vašeho pohledu?

Centrální banka je nezávislá instituce.

Byť v programovém prohlášení vlády se píše, že chcete dál pokračovat v koordinaci společné politiky.

Nepochybně, myslím si, že debatujeme o strategii přistoupení k jednotné evropské měně, že poměrně rozsáhle vyměňujeme vzájemné informace. Koneckonců v určitém porozumění je stanovován i inflační cíl centrální banky. Já nevidím nějaké problémy v komunikaci s centrální bankou, na které bych si jako ministr financí teď mohl stěžovat.

Opozice vás, jako ministra financí, kritizuje za skutečnost, že Česká republika má pozastavené peníze z čerpání fondu Phare z evropských fondů. Už jste se dohodl s Evropskou unií, zda můžete zveřejnit důvody, proč Česká republika nemůže čerpat peníze?

To není specifická chyba, nebo problém České republiky, stejně tak opozice v Polsku, na Slovensku a v Pobaltí kritizuje tamní vlády, jsou ve stejné situaci. Evropská unie tam rovněž pozastavila čerpání prostředků z Phare. My máme v tuto chvíli identifikovány problémy, které byly, řešíme je, výsledky odevzdáme do konce září a předpokládám, že by na přelomu prosince a listopadu mohla komise znovu posoudit situaci v České republice a jsem optimista, domnívám se, že čerpání prostředků bude povoleno.

Myslíte od prosince, že by mohlo dojít k čerpání?

To rozhodnutí komise by mělo padnout na přelomu listopadu a prosince.

Můžete ty důvody zveřejnit, nebo jste se už definitivně s komisí dohodli, že zveřejněny nebudou?

Ona to byla zvláštní situace. Já musím říct, že jsem neviděl žádné důvody proto to utajovat. Komise ovšem sdělila názor, že jsou to technické informace, které jsou určeny pouze úředníkům, kteří s nimi pracují. Já ho v tuto chvíli respektuji, nechci eskalovat konflikt s komisí, ale můj názor je stále stejný. To jsou informace, které by mohly být klidně zveřejňovány.

Ale nebudou.

Nebudeme eskalovat konflikt s komisí.

Konstatuje ministr financí České republiky Bohuslav Sobotka. Děkuji, že jste přišel do BBC, někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Czech FinMin sees scope for cut in 2005 budget gap

PRAGUE, Sept 14 (Reuters) - Czech governing parties, which have clashed over the 2005 budget, may yet agree on a lowering of the budget deficit below the proposed 94 billion crowns, Finance Minister Bohuslav Sobotka said on Tuesday. Speaking two days before Thursday's meeting of coalition party leaders on the budget, Sobotka said a final compromise might be found on a deficit anywhere between 83 and 94 billion bilion crowns ($3.21-$3.64 billion).

"I believe that the coalition will find a solution which will cut the deficit, meaning below the 94 billion, and this will correspondingly lower next year's spending," Sobotka said in an interview on the Czech section of the BBC radio. Financial markets have been closely following the budget talks within the centre-left coalition government because the bloated fiscal deficits remain the biggest obstacle to the new EU member country's euro zone entry.

Social Democrat Sobotka lashed out at his party's junior coalition partner, the Christian Democrats, saying they had narrowed the room for compromise by insisting on a budget gap no bigger than 83 billion crowns. The Christian Democrats have urged the senior government Social Democrats to agree to cut next year's expenditure by 11.8 billion crowns to bring the gap down to 83 billion crowns and adhere to the spending cap envisaged by the country's euro adoption plan.

This year's central state budget foresees a 115 billion crown gap which however includes a one-off expenditure of 19 billion crowns to cover the old losses incurred on bad debts the state took over in past bailouts of banks and firms. The narrowly-defined central state budget is the biggest part of the overall general government fiscal balance, which also includes municipal finances, health care and various off-budget state agencies.

Sobotka said he expected this year's overall fiscal balance to end in a gap below the 5.3 percent of gross domestic product (GDP) envisaged by the euro adoption road map which sees the central European country joining the euro by 2010. To qualify for the euro, the Czechs must cut the deficit below three percent of GDP which they are planning by 2008.