Václav Moravec moderátor BBC

Josef Bednář ve studiu BBC

V pátek chce největší stavební spořitelna v zemi, Českomoravská stavební spořitelna, podat rozklad proti rozhodnutí českého antimonopolního úřadu. Ten uložil všem šesti stavebním spořitelnám pokutu bezmála půl miliardy korun, a to za údajně uzavření kartelové dohody. Podezření z kartelu odmítá v rozhovoru pro BBC předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Vladimír Staňura.

Vladimír STAŇURA (zvukový záznam): Kartelová dohoda být nemohla. Když se podíváte na strukturu poplatků, která na trhu stavebního spoření dneska existuje, ta je tak odlišná. Stavební spořitelny zvyšovaly poplatky tak odlišným způsobem, jindy, u jiných produktů, že usuzovat na nějakou kartelovou dohodu podle mého názoru je nemožné.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Vladimír Staňura. Nejen o historicky nejvyšší pokutě antimonopolního úřadu bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu i dnes co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvaní přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže České republiky Josef Bednář. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Pane předsedo, dovolte, abych byl v úvodu osobnější. Máte stavební spoření?

Nemám.

A nikdo z vaší rodiny?

Má.

Nebojíte se, že byste mohl být označen za člověka podjatého kvůli tomu?

V zásadě ne.

Píchnutí do vosího hnízda, i tak ekonomický týdeník Euro nazval v pondělním vydání rozhodnutí antimonopolního úřadu udělit zatím historicky nejvyšší pokutu všem šesti stavebním spořitelnám, a to pokutu ve výši bezmála půl miliardy korun. Na kolik označení píchnutí do vosího hnízda považujete za příznačné?

Tak pro nás není rozhodující, jak je hodnocena činnost úřadu z hlediska podnikatelské sféry nebo jaká hodnotící, jaké vyjádření je použito. Pro nás je rozhodující, jestli úřad vykonává svoji funkci řádně, jestli kontroluje, zda nedochází na trzích k závažným porušením protisoutěžních praktik a samozřejmě ty trhy, které mají obrovské dopady na nás, na občany, na naše peněženky a na občany nejenom České republiky, ale nyní již Evropské unie.

Když mluvíte o peněženkách občanů, bylo to píchnutí do vosího hnízda v tomto případě?

No tak samozřejmě zvyšování cen je jistě otázka i pro antimonopolní úřad z toho pohledu, zda k tomu zvyšování nedochází uměle, zda teda to, když očekáváme, že soutěžitelé mezi sebou mají konkurovat, soutěžitelé se nemají domlouvat, a jestliže si vyměňují informace, tak samozřejmě se vystavují riziku nejenom kritiky, ale riziku také v tom smyslu, že úřad se bude ptát, jestli je to zvýšení ceny v přímém důsledku té koordinace, nebo zda existují pro to objektivní důvody.

O které důkazy především opírá český antimonopolní úřad svůj názor, že stavební spořitelny uzavřely jakousi kartelovou dohodu?

Tak já bych chtěl především zdůraznit, že se jedná o nepravomocné rozhodnutí, to znamená, že může být podáno, on už byl podán rozklad, takže já se jím budu zabývat v rozkladovém řízení.

Od koho byl podán rozklad?

Tak samozřejmě to jsou v tuto chvíli informace interní. Jakmile rozhodnutí nabyde právní moci, tak samozřejmě rozhodnutí úřadu zveřejníme se vším všudy.

Byl jeden podán rozklad, to znamená jedna stavební spořitelna nebo už víc stavebních spořitelen?

Tak běží lhůta, kdy mají všechny, všichni účastníci řízení právo využít podání rozkladu, takže tato lhůta ještě neskončila.

Zatím tedy jenom jedna?

Zatím v tuto chvíli, pokud je mně známo, jedna společnost.

A teď, abyste odpověděl na tu otázku, o které důkazy především opíráte jako antimonopolní úřad svůj názor, že stavební spořitelny uzavřely kartelovou dohodu?

Tak v tomto smyslu já musím hovořit obecněji. Chtěl bych zdůraznit, že úřad k tomu, aby prokázal, že byla uzavřena kartelová dohoda, nemusí zajistit přímé důkazy. Samozřejmě kartelové dohody jsou čím dál tím sofistikovanější, takže těžko se asi úřadu podaří zajistit písemný, písemnou dohodu, ještě navíc třeba notářsky ověřenou. To se nám podařilo kdysi v začátku činnosti, kdy jsme objevili náhodně takovouto dohodu mezi autoškolami. To se ovšem od té doby neopakovalo. Takže jsou sofistikovanější. Jinými slovy i například mrknutí oka může být kartelovou dohodou, tudíž soutěžní právo počítá s tím, že nejenom přímé důkazy, ale i nepřímé důkazy mohou sloužit k prokázání kartelové dohody.

Jaké nepřímé důkazy? Není to mrknutí oka u stavebních spořitelen? Jaké nepřímé důkazy právě v tomto případě máte k dispozici jako antimonopolní úřad?

Tak musím mluvit obecněji, znovu opakuji, nicméně nepřímé důkazy nebo rozhodující je, co bylo cílem výměny například informací. Je-li cílem výměny informací zvýšení cen v neprospěch toho konečného spotřebitele a nejsou-li pro to objektivní důvody, například makroekonomické, pak je to jistě důkaz, který slouží k tomu závěru, že byla uzavřena kartelová dohoda. Naopak pokud dojde k výměně informací, třeba i mezi konkurenty a sleduje tato výměna snížení ceny, zkvalitnění nabídky, například u pojištění fyzických osob, jak to také uvádí bloková výjimka, pak takovéto jednání není kartelovou dohodou.

Dovolte, abych já byl zase konkrétnější, když vy jste obecnější. Hospodářské noviny 1. září napsaly, že jedním z hlavních důkazů proti stavebním spořitelnám je souhrnná statistika o nových obchodech, které si stavební spořitelny od roku 1997 měsíčně posílaly. To je jeden z hlavních důkazů?

V žádném případě. Statistika sama o sobě nemůže být označena jako kartelová dohoda. Je zcela běžné, že pro nejrůznější údaje, například pro Český statistický úřad, zasílají podnikatelé nejrůznější informace, které se, které se potom vyhodnocují. Rozhodující je, aby tyto údaje byly, aby o těchto údajích byla veřejnost informována jako o údajích agregátních a ne o údajích jednotlivých soutěžitelů, protože z toho samozřejmě ten konkurent může odečíst a předpokládat budoucí chování toho subjektu na trhu a rozhodující ...

Není to tedy hlavní důkaz, jak psaly Hospodářské noviny?

Ne, ne, ne. Tak, jak jsem říkal, nepřímým důkazem může být výměna informací, nikoliv od nějakého statistického úřadu, ale mezi konkurenty navzájem, jejichž cílem je zvýšení ceny bez objektivních důvodů.

Tedy máte k dispozici statistiku, kterou si mezi sebou vyměňovaly stavební spořitelny?

V žádném případě se nejedná o statistiku ...

Nebo o co jde?

... jedná se o posuzování chování. Každý soutěžitel by se měl chovat naprosto nezávisle a měl by rozhodovat o ceně svého produktu bez toho, že by komunikoval s konkurentem. To je princip.

Oni si tedy vyměňovali důvěrné informace o své strategii, ekonomické strategii a strategii vůči klientům mezi sebou?

Obecně řečeno ano, takovýto, takováto výměna informací, jejímž cílem je, kterou jste teď popsal, jejímž cílem je zvýšit cenu na úkor konečného spotřebitele a nejsou pro to ospravedlnitelné důvody, například inflace či jiné, tak samozřejmě ano, toto je protizákonné, toto je forma kartelu, která škodí nejenom konečným spotřebitelům, ale férovým soutěžitelům a hlavně škodí i celkově ekonomice.

Ty listiny máte k dispozici jako antimonopolní úřad?

Tak, jak jsem říkal, teď nemohu skutečně zveřejňovat žádné podrobné informace. Proč? Protože mají teď účastníci řízení podat rozklad a podání rozkladu má odkladný účinek. To znamená, že není zde povinnost vykonat to rozhodnutí v souladu s rozhodnutím.

Předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Vladimír Štaňura potvrdil před několika okamžiky v rozhovoru pro BBC, že jedním z důkazů, respektive argumentů, kterými antimonopolní úřad vysvětluje svá rozhodnutí, je databáze a dodal:

Vladimír STAŇURA (zvukový záznam): Já jsem to rozhodnutí úřadu samozřejmě velmi pečlivě četl, analyzoval a domnívám se, že to je jediný a ten hlavní argument, a nepovažuji ho za příliš věrohodný. My jsme si vyměňovali informace o nových obchodech, ale usuzovat z nich na to, jaká bude poplatková politika konkurentů v budoucnosti, podle mě nelze. Čili domnívám se, že to naše napadnutí toho rozhodnutí bude úspěšné.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Vladimír Staňura. Jak se předseda českého antimonopolního úřadu Josef Bednář vypořádá s tou výše citovanou námitkou, že z vaší strany nejde o zcela věrohodný argument?

Tak samozřejmě s tím, co jsme tady měli možnost slyšet, nelze souhlasit. Znovu opakuji a platí to i obecně, že pokud soutěžitelé mezi sebou výměnou informací vlastně eliminují soutěž, to znamená, že odstraní riziko z budoucího chování svého konkurenta na úkor konečného spotřebitele, to znamená, že ten konečný spotřebitel, občan nemá z toho žádný profit, takováto praktika je kartelem, je zakázaná a je nutné, aby soutěžitelé od ní upustili.

Dovolte, pane předsedo, abych teď citoval část úvodníku z pondělního vydání týdeníku Euro, cituji doslova: "Je tak velmi pravděpodobné, že Bednář," rozumějme předseda antimonopolního úřadu, host Interview BBC, "trefil cíl, ale nyní bude mít dost potíží, aby své rozhodnutí obhájil. Co předvedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve stavebním spoření, je riskantní krok, který nemusí vůbec vyjít." Konec citátu. Považujete krok vašeho úřadu v této oblasti slovem riskantní?

Tak samozřejmě já neumím hádat z koule. Je otázkou, s jakou argumentací přijdou samozřejmě účastníci řízení a je otázkou, předjímal bych také jakékoliv rozhodnutí, pokud teď bych se zásadně vyjadřoval, což nemohu. Na druhou stranu musím zde konstatovat, že budou zajištěna v plné míře práva účastníků řízení na jejich řádnou obhajobu.

Důkazy a argumentace je čistá a průzračná z vaší strany, jasná?

Tak to bude samozřejmě předmětem přezkumného řízení. Já jsem se vyjadřoval jenom k tomu, že pokud soutěžitelé si mezi sebou vyměňují informace a tyto informace vyloučí jejich predikci, predikci o chování svého konkurenta a je to na úkor konečného spotřebitele, vede to například ke zvyšování cen, pro něž nejsou ospravedlnitelné důvody, ano, takováto výměna informací je jednáním, které je postižitelné podle soutěžního práva.

Kolik lidí a jak dlouho pracovalo na případu stavebních spořitelen?

Tak my, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže má působnost v oblasti ochrany hospodářské soutěže, veřejných zakázek a veřejné podpory. V oblasti hospodářské soutěže, tam spadá tento případ, se zabývá zhruba čtyřicet pracovníků, kteří jsou rozděleni do jednotlivých odborů a oddělení. Část se zabývá fúzemi, většina z nich se zabývá antitrastem, to znamená kartelovými dohodami a zneužití dominantního postavení. Ve složitějších případech je využíváno i analýz například právního odboru, odboru základních otázek a podobně.

Byl tento případ jedním z nejsložitějších, které jste dosud řešili?

Tak složité případy my nerozlišujeme podle délky řízení, ale podle složitosti ekonomických či právních otázek. Nepovažoval bych tento případ za jeden z nejsložitějších.

Tedy lehčí.

To jsem neřekl.

Předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Vladimír Staňura v rozhovoru pro BBC také před několika okamžiky prohlásil, že právníci jeho stavební spořitelny dokončují rozklad a proti rozhodnutí úřadu se odvolávají, tedy pokud máte, jak jste řekl, k dispozici zatím jeden rozklad, tak Českomoravská stavební spořitelna bude další. Stane se tak v pátek, kdy rozklad Českomoravská stavební spořitelna podle informací BBC dodá a ten rozklad se bude opírat o následující argumenty:

Vladimír STAŇURA (zvukový záznam): Žádná kartelová dohoda nebyla, nikdy nebyla. To zdůrazňuju. A budeme opírat naši argumentaci o dva momenty. Za prvé, kartelová dohoda být nemohla. Když se podíváte na strukturu poplatků, která na trhu stavebního spoření dneska existuje, ta je tak odlišná. Stavební spořitelny zvyšovaly poplatky tak odlišným způsobem, jindy, u jiných produktů, že usuzovat na nějakou kartelovou dohodu podle mého názoru je nemožné. A za druhé nás k tomu donutily objektivní ekonomické okolnosti. Podívejte se třeba na to, že jsme snižovali cenu úvěrů. My jsme třeba změkčovali podmínky poskytování úvěrů pro klienty. Tak se tedy ptám, proč jsme to dělali, když jsme měli kartel, tedy ten údajný kartel.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Vladimír Staňura. Vy myslíte, že neexistují objektivní důvody, jak o tom Staňura mluvil, a že navíc ty jednotlivé stavební spořitelny zvyšovaly ty poplatky nezávisle na sobě a to se dá prý dohledat?

Podívejte se, kartelová dohoda není při jejím prokázání výsledkem nějaké kalkulace, výsledkem nějakého vzorečku. Ještě shodné ceny produktů různých dodavatelů na trhu neznamenají, že byla uzavřena kartelová dohoda a naopak velmi rozdílné ceny produktů ještě neznamenají, že kartelová dohoda uzavřena nebyla. To ukazuje celá řada případů. Já bych vzpomenul poslední známý, Lysine, celosvětový kartel, kde byla použita velmi pěkná věta ze strany účastníků řízení, že náš konkurent je náš přítel, náš spotřebitel je náš nepřítel a produkty byly prodávány za tak rozdílné ceny, že na první pohled se vůbec nemohlo jednat, nemohlo nikoho napadnout, že se jedná o kartelovou dohodu. Ty kartelové dohody jsou sofistikované, jo. Prosím vás, nemluvím o tomto konkrétním případu, protože to se prokáže až v přezkumném řízení, ale kartelové dohody často bývají velmi sofistikované, čili na první pohled nelze z cen jenom odvodit, zda uzavřena byla či nikoliv. A zdůraznil bych ještě jednu podstatnou věc, že pokud mluvíme o kartelových dohodách, tak může docházet k zavádění pojmů, poněvadž ta je vnímaná jako dohoda přímá mezi konkurenty formou většinou písemnou, ale právo soutěžní právě proto, že ví, že jsou tyto dohody velmi sofistikované, tak počítá i s možností prokázání tzv. jednání ve vzájemné shodě.

Co jste, pane předsedo, ale říkal nicméně těm konkrétním argumentům jednoho z účastníků řízení?

Tak samozřejmě existují argumenty subjektivní, existují obecně argumenty objektivní.

Vy byste ty argumenty označil za subjektivní, které předestřel předseda Českomoravské stavební spořitelny?

Tak samozřejmě já bych nerad vedl tady přes mikrofon nějakou takovouto analýzu, ale je přirozené, že každý podnikatel má celou řadu svých subjektivních důvodů, nicméně to ho nezbavuje jeho povinnosti dodržovat zákony, včetně zákona soutěžního.

Co především rozhoduje o výši pokuty?

Tak o výši pokuty rozhodují kritéria, která jsou stanovena v zákoně. Za prvé je to závažnost protisoutěžního chování a tady bych chtěl zdůraznit, že kartelové dohody o cenách mají zničující dopad na nás, na občany, na společnost jako celek, a proto je potřeba počítat, a soutěžní právo s tím počítá, s velmi vysokými pokutami, řádově tedy až do deseti procent z celkového obratu za předcházející rok a samozřejmě opakovanost. Když například soutěžitel opakuje, dopustí se opakovaného porušení soutěžního práva, je mu to přičteno, přičteno k tíži. Ale na druhou stranu ...

Vy asi tušíte, proč se na to ptám, protože pokuta stavebním spořitelnám překonala zatím nejvyšší sankci antimonopolního úřadu v historii České republiky. Byla to, ta předchozí, byla to pokuta udělena šesti prodejcům pohonných hmot. Ti se měli dohodnout na společném postupu při zdražení benzinu. Výše pokuty tehdy byla dohromady 313 milionů korun. Jednoduchá otázka, proč stavební spořitelny dostaly pokuty vyšší o bezmála dvě stě milionů?

No protože kromě těchto základních kritérií v zákoně se přihlíží ještě k tzv. přilehčujícím a polehčujícím okolnostem a také celková suma je odvislá od počtu soutěžitelů, kteří se samozřejmě zúčastňují, případně účastní té kartelové, domnělé kartelové dohody v současné chvíli. A také záleží na dopadech na ten konkrétní trh, že? Čili se jaksi kalkuluje určitá újma, která byla způsobena konečnému spotřebiteli.

Ta je u stavebních spořitelen vyšší, že vstupuji do vaší řeči, než u lidí, kteří používají auta, tankují benzin?

Tady skutečně už bych nerad spekuloval. To bude předmětem přezkumu tohoto řízení. Já bych třeba ...

To znamená, že je možné, že vy jako člověk, ke kterému se podává rozklad, můžete ještě tu pokutu snížit, protože se vám může zdát také příliš vysoká, například v porovnání s tou pokutou, kterou dostali prodejci pohonných hmot?

To je velmi zajímavá otázka, ale já také mohu pokutu zvýšit. Podívejte se, praxe například švédského antimonopolního úřadu teď před čtrnácti dny před soudem, žádá soud, aby za kartel v roce 99 také v oblasti pohonných hmot byla zvýšena pokuta celkově z pěti milionů euro na 37 milionů euro, tak to máme zhruba sedmkrát vyšší pokuta právě proto, že v tom mezidobí úřad upřesnil celkovou újmu, ke které mohlo dojít tímto protisoutěžním praktikám. Takže ...

Teď vám ne zcela rozumím. Kterou pokutu můžete zvýšit, například u těch prodejců ještě pohonných hmot, že by šla nahoru?

Ta ne. Ta už je pravomocná, ta je konečná, ale u všech, kde byl podán rozklad a nebylo ukončeno rozkladové řízení, tak teoreticky tato možnost existuje. Pravda je, že spíše úřad v druhém stupni pokuty zatím z hlediska historie snižoval, anebo ve většině případů potvrdil.

Tedy je možné, pokud vy byste mohl srovnávat tu pokutu udělenou šesti prodejcům pohonných hmot a srovnával ji s těmi pokutami nebo s tou pokutou, která byla zatím historicky nejvyšší udělená šesti stavebním spořitelnám, že by mohla být snížena?

Vyloučit to samozřejmě v tuto chvíli nemohu, protože bych předjímal výsledek rozhodnutí a toho se dopustit nesmím.

Můžete popsat ale, v čem to jednání stavebních spořitelen je ještě horší při dopadu na konečného zákazníka než u těch prodejců pohonných hmot?

To jsem neřekl. Samozřejmě já si myslím, že ty pokuty jsou zhruba srovnatelné z hlediska vztahu i k výši obratu jednotlivých společností. Jak jsem říkal, výše pokuty není výsledkem přesného vzorce, ale je výsledkem analýzy správního uvážení, ve kterém úředníci berou v potaz jednak závažnost, jednak samozřejmě opakovanost, a pak polehčující a přitěžující okolnosti. Polehčující okolností může být například i se přiznání.

Jenže váš antimonopolní úřad udělil stavebním spořitelnám pokutu ve výši půl miliardy korun, ale zároveň jim nakázal vrátit poplatky na úroveň roku 99. To si zástupci stavebních spořitelen unisono vykládají jako stavění se antimonopolního úřadu do role úřadu cenového. Opět slova předsedy představenstva Českomoravské stavební spořitelny Vladimíra Staňury.

Vladimír STAŇURA (zvukový záznam): Za prvé, ono nenabylo právní moci. Pokud by nabylo právní moci, ani tehdy to nejsme ochotni učinit, protože ono je totiž technicky neproveditelné. To rozhodnutí je nejasné, nesrozumitelné, domnívám se, že i nepřiměřené. Vemte si, že ty poplatky v roce 99 činily několik, sto korun, dejme tomu, oni byly různé, ale dejme tomu, že sto korun, ale pokud se vrátíme k té době, tak od té doby samozřejmě uplynula celá řada let, pět let a za tu dobu se změnily podmínky, inflace a tak dále. Takže nerozumím tomu rozhodnutí, jak ho mám udělat, a navíc, co se tedy stane. Já se vrátím, kdybych se vrátil na úroveň roku 99 a co potom? Kdybych třeba chtěl ty poplatky z nějakého důvodu objektivního zvýšit, tak musím udělat co? Zeptat se antimonopolního úřadu, jestli to můžu udělat nebo ne? Čili vyrozumívám tomu tak, že z antimonopolního úřadu se teď stává úřad cenový.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny Vladimír Staňura. Co říkáte argumentu, že váš požadavek vrátit poplatky za stavební spoření na úroveň z roku 99 je neproveditelný?

Bez ohledu na to, jestli tento požadavek je či není v souladu se zákonem, což bude předmětem přezkumného řízení, musím to kategoricky, tento názor, odmítnout. Úřad se v žádném případě nestaví do role cenového regulátora, to nám nepřísluší. Na druhou stranu, o čem jiném je soutěž? Soutěž je zejména o cenách a konkurenti by mezi sebou měli soutěžit cenami, ne podbízet se cenou podnákladovou, ale nabízet se spotřebitelům, aby si ten mohl vybrat podle ceny a podle kvality zboží, takže je to o cenách. Musím to kategoricky však odmítnout, že bychom chtěli nahradit cenového regulátora. Na druhou stranu cílem není stanovit přesně cenu. Cílem je, tam jsem se nedočetl v tom rozhodnutí, že by tam byla přesně uvedena cena, ale cílem je navrátit chování subjektů do situace, kdy fungovala soutěž, čili odstranit ty příčiny a příčinou je kartel.

Nikoliv tedy, že by to bylo interpretováno tak, že se budou muset poplatky dávat na konkrétní úroveň z roku 99?

Tak samozřejmě ten kartel pravděpodobně, pokud byl prokázán a bude to potvrzeno, tak začal fungovat od určitého data, od určitého okamžiku, které musí úřad konkretizovat. To nelze říct obecně, ale musí být zřejmé, kdy byl ten kartel uzavřen a odkdy tedy začal mít negativní dopady na ten trh. Takže ...

Musely by pak stavební spořitelny v takovém rozhodnutí vrátit nám jako klientům poplatky, ty poplatky, které byly vyšší, než se vám zdá?

To je velmi zajímavá otázka. Od 1. 5. letošního roku má každý spotřebitel, každý soutěžitel právo přímo domáhat se u soudu náhrady škody způsobené i protisoutěžními praktikami, například konkurentem, jiným soutěžitelem nebo ze strany spotřebitele vůbec podnikatelem, zatímco dříve měl tuto možnost až po vyřešení předběžné otázky vlastně, kterou bylo rozhodnutí tohoto úřadu. Čili ...

Takže by to bylo možné?

To je možné už v tuto chvíli samozřejmě obecně, a pokud úřad by potvrdil toto rozhodnutí, stalo by se pravomocným, tak samozřejmě je možné nárokovat újmu.

Vnímáte rozhodnutí antimonopolního úřadu ve vztahu ke stavebním spořitelnám jako předzvěst rozhodnutí ve vztahu k bankám a jejich poplatkům za bankovní služby, které patří v České republice k jedněm z nejvyšších?

Obecně toto musím odmítnout. Každé řízení je specifické, každé řízení má svůj proces, má samozřejmě proces zajišťování důkazů a teprve na základě řádně zajištěných důkazů může úřad provést správní uvážení.

Není to tak, že byste si stavebními spořitelnami testovali, zda se pustíte i do bank?

V žádném případě takto úřad uvažovat nemůže, poněvadž úřad za ..., na ..., pardon, zahajuje správní řízení v současné době v oblasti antitrastu z vlastního podnětu. To znamená, že získáváme podněty, stížnosti od občanů, soutěžitelů a samozřejmě monitorujeme trhy, monitorujeme i tisk a z tohoto provádíme rozbory, zda v daných konkrétních případech na konkrétních trzích může docházet k porušování soutěžního práva.

Pane předsedo, deník Lidové noviny napsal koncem srpna, že už rok antimonopolní úřad prověřuje problém bankovních poplatků v České republice, například v souvislosti s poplatky za zrušení účtů. Proč jste toto šetření stále neuzavřeli?

Tak samozřejmě úřad může obecně uzavřít jakékoliv pouze správní řízení tedy, žádné předběžné šetření, správní řízení tehdy, pokud nashromáždí důkazy, které, na základě jejichž hodnocení může dospět k závěru, že byl nebo nebyl porušen soutěžní zákon. V této oblasti správní řízení zahájeno nebylo. Já bych chtěl tady připomenout posluchačům, že odhalování kartelových dohod obecně a zajišťování důkazů patří k těm nejsofistikovanějším, nejsložitějším postupům, které soutěžní úřady, které se staví před soutěžní úřady a často šetření kartelových dohod, tak, jak nám to ukazují příklady ze zahraničí, trvá řadu let.

Z toho jste tedy jednoznačně odpověděl na otázku, že je nepravděpodobné, že by v následujících týdnech bylo zahájeno správní řízení právě ve věci bankovních poplatků v České republice?

I soutěžní úřad má určitou strategii, i šetření kartelových dohod má svoji určitou metodologii. Toto úřad dopředu nezveřejňuje ze zcela jasných taktických důvodů, ale tím nepotvrzuji na druhou stranu, že v daném konkrétním případě či jiném případě správní řízení zahájí. Správní řízení úředník nesmí zahájit, pokud by vedlo k šikanování soutěžitele. Může zahájit tehdy, pokud zajistí indicie o tom, že může docházet k porušení ...

Zatím je nemáte?

... k porušení práva. To jsem neřekl.

Ne, tak odpovězte tedy jednoznačně, že už se něco píše u vás na ...?

My nezveřejňujeme zahajování správního řízení před tím, než správní řízení zahájeno bylo. Tuto povinnost nemáme.

Zatím do posledních minut jste nic takového nezahájili?

Ne.

Ale zkoumáte celou věc a shromažďujte důkazy?

Snad není žádným tajemstvím, že úřad monitoruje celou řadu trhů, zejména těch, které mohou mít a mají dopady na peněženku občanů. To není žádným tajemstvím a my dlouhodobě sledujeme tyto trhy a také je pravidelně vyhodnocujeme a dokonce dáváme doporučení i vládě pro provádění nejrůznějších odstranění překážek pro soutěž, například u stavebního spoření tak, aby byla zrušena ta v současné době šestidenní, šestiroční lhůta, kdy klient nemá možnost přecházet ke konkurentovi. To je přece špatně.

Má tedy vaše doporučení a má vaši podporu návrh, aby klienti mezi stavebními spořitelnami mohli přecházet, aniž by přišli o státní podporu?

Ano, má. Ministerstvo financí se vyjádřilo k tomuto našemu návrhu velmi kladně a sdělilo, že v nejbližší době zvažuje přípravu této novely.

Ve které oblasti či oblastech jsou podle vás nejlepší podmínky ještě pro porušování hospodářské soutěže a v nejbližší době navrhnete vládě změnu zákona?

Tak samozřejmě, že je to celá řada trhů. Jak jsem říkal, vyhodnocujeme tyto trhy, pravidelně je sledujeme. Celá řada oblastí, zejména ve službách, je problémem.

Můžete být konkrétnější?

No tak samozřejmě otázka nejrůznějších poradenských služeb, právních služeb a tak dále má překážky, které stojí za to zhodnotit, zda by nemohla soutěž více ještě pomoci při nastartování třeba i hospodářského růstu. Já se domnívám totiž, že by u nás mohla být věnovaná větší pozornost analýzám každého problému, zda právě odstranění překážek pro konkurenci nemůže přispět řešení toho problému i vzhledem k tomu, co, čeho chceme všichni dosáhnout.

Teď vás poprosím přece jenom o konkrétnější ještě informace. Můžete to uvést na konkrétnějším příkladě ze života?

Tak pokud třeba existují nejrůznější překážky pro podnikání, například i zápis do obchodního rejstříku, to není nic jiného než překážka, když vám to trvá několik měsíců, protože samozřejmě několik měsíců chybí soutěžitel na trhu a chybí tedy konkurence, že? Tak to je překážka, která určitě, o které každý posluchač ví, a která brání rozvoji, rozvoji konkurence, protože zpožďuje vstup nových soutěžitelů na trh.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže loni šetřil zhruba dvakrát víc podnětů ohledně kartelů než v roce 2002. Je ten nárůst i už v prvním pololetí roku letošního, že by byl dvojnásobný?

Ano, je. Zatím nemáme samozřejmě ukončen kalendářní rok, tak jsme nevyhodnotili tuto situaci, ale dá se předpokládat, že těch podnětů úřad obdrží více. Ono to totiž souvisí s tím, že od 1. 5. v souvislosti s modernizací soutěžního práva, my jsme neměli možnost o tom hovořit, ale zásadně se změnilo prostředí soutěžního práva v České republice, tak de facto se zaměřuje úřad na zahajování řízení z vlastního podnětu a tudíž, tak se mně jeví teď ta situace i na základě vydaných rozhodnutí, že začínají i občané i soutěžitelé lépe chápat, k čemu slouží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zdá se, že v posledním půlroce skutečně ty stížnosti jsou sofistikovanější.

A vy také víc vyhledáváte?

Ano, to je také pravda.

To znamená, že tam bude zase zhruba stoprocentní nárůst v souvislosti s kartely.

A nejenom vyhledáváme, ale také v rámci tzv. sítě soutěžních úřadů, což je instituce, tak samozřejmě si vyměňujeme nejrůznější poznatky s jinými úřady i s komisí, takže i zde je zdroj nových poznatků.

A věřím, že o tom bude další Interview BBC s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže České republiky Josefem Bednářem, který přijal mé pozvání. Děkuji za rozhovor a věřím, že přijdete příště.

Určitě přijdu.

Děkuji.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

ÚOHS: Proti pokutě za kartel podala zatím rozklad jedna spořitelna

PRAHA 7. září (ČTK) - Jedna ze stavebních spořitelen, kterým Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložil pokutu za kartelové dohody, již podala rozklad. V rozhovoru pro BBC to uvedl předseda antimonopolního úřadu Josef Bednář. Neuvedl ale, která z šesti pokutovaných spořitelen to byla.

"Už byl podán jeden rozklad, já se jím budu zabývat v rozkladovém řízení," řekl Bednář BBC. Rozhodnutí ÚOHS dosud není pravomocné a spořitelny se proti němu mohou odvolat. Lhůta ještě běží a jakmile rozhodnutí nabude právní moci, úřad své rozhodnutí zveřejní, ujistil Bednář.

Pokud úřad potvrdí rozhodnutí jako pravomocné, mohou spotřebitelé nárokovat zvýšení poplatků jako újmu, poznamenal Bednář. "Každý spotřebitel má od 1. května právo domáhat se u soudu náhrady škody způsobené i protisoutěžními praktikami," uvedl.

V diskuzi rovněž zmínil, že jedním z hlavních důkazů proti spořitelnám není souhrnná statistika o nových obchodech. "Statistika sama o sobě nemůže být označená jako kartelová dohoda," dodal.

Proti pravidlům hospodářské soutěže se podle úřadu provinilo všech šest stavebních spořitelen na tuzemském trhu - Českomoravská stavební spořitelna, spořitelna Wüstenrot, Stavební spořitelna České spořitelny, Hypo stavební spořitelna, Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky a Raiffeisen stavební spořitelna.

Podle dřívějších informací České televize by měla nejvyšší pokutu zaplatit Českomoravská stavební spořitelna, které antimonopolní úřad udělil pokutu 228 milionů korun. Výše pokut se přitom liší, celkem mají spořitelny zaplatit 484 milionů korun.