Václav Moravec moderátor BBC

Martin Klepetko ve studiu BBC

Nejistá, i tak je možné popsat budoucnost Iráku. V Iráku se stále nedaří zajistit bezpečnost.

Irácká prozatímní rada a prozatímní vláda se stále nevzdávají myšlenky připravit parlamentní volby, které by se měly konat počátkem příštího roku.

Americký ministr zahraničí Colin Powell prozatímní vládu v jejím úsilí v průběhu léta několikrát podpořil.

COLIN POWELL (zvukový záznam): Uděláme vše, co bude v našich silách, abychom v nadcházejících týdnech a měsících zajistili vybudování irácké armády, policejních sil, ostrahy hranic a všech dalších vojenských, polovojenských a policejních skupin tak, aby mohly převzít odpovědnost za vývoj ve své zemi. Je nutné, aby Iráčané věděli, že americká strana svůj závazek myslí vážně.

Nejen o bezpečnosti v Iráku bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Díky tomu, že je Martin Klepetko v Praze, unikl středečnímu útoku. Připomínám, že na velvyslanecké auto řízené ochrankou zaútočili střelci. Nikomu se nic nestalo, ale nejméně třicet střel zasáhlo automobil. Co vám, pane velvyslanče, problesklo hlavou, když jste se o tomto incidentu dozvěděl?

Samozřejmě jsem byl rád, že jsem v tom autě nebyl a okamžitě jsem se zajímal o to, v jakém stavu jsou moji ochránci. Volal jsem jim, byl jsem velmi rád, když byli všichni v pořádku. To je holt věc, která se v tuto chvíli dá v Iráku čekat každou chvílí a mohu říct, že to nebylo něco, co by mě mimořádně překvapilo.

Vy ještě budete v České republice čtrnáct dní. Neprobleskne člověku hlavou, že se mu už do Iráku nechce po takovém incidentu?

Pochopitelně se mě na to hodně lidí ptá, ale myslím si, že nemůžeme příslovečně stahovat kalhoty, když ten brod je stále ještě daleko, snad.

Může si diplomat, který žije v Iráku, dovolit strach?

Strach máme určitě všichni. Asi bych nemluvil upřímně, kdybych řekl, že strach nemáme. Máme strach, ale na druhou stranu zase lidi, co jsou na těchto misích, jsou většinou lidi, co s tím už mají nějaké zkušenosti, kteří si prošli podobným prostředím a jsou na takové situace připraveni.

Je na to připravena ale rodina a okolí českého diplomata, velvyslance Martina Klepetka?

Tak, to byste se asi měl zeptat mé rodiny. Samozřejmě, že to je pro rodinu těžké, těžko to snáší jak moje manželka, děti, tak rodiče a celé blízké okolí.

Neříkáte manželka, když si přečetla v deníku Právo o onom incidentu, že by neřekla: "A neuvažuješ o tom, že by ses do Iráku nevrátil, protože já osobně bych si přála, abys zůstal už v Praze?"

Tak mě tato otázka teprve čeká, protože já jsem se s ní od té doby neviděl a teprve večer se uvidíme.

Neříkejte, že jste si netelefonovali?

Samozřejmě jsme si telefonovali.

Do telefonu to neřekla?

Asi hádáte správně, jak se ten hovor odebíral, takže samozřejmě z toho nebyla potěšena.

Bezprostředně po události jste už citovanému deníku Právo řekl, že útok byl cílený a "Už tady o nás vědí a počíhali si na nás". Podle vás útočníci věděli, že střílejí na auto českého diplomata?

Podívejte se, tohle jsou všechno spekulace. V podstatě to, co jsem řekl deníku Právo, to bylo vše, co jsem věděl. Do této chvíle nevíme nic více a všechno, co se kolem toho rozvíjí dál, tak jsou pouze spekulace. Mohli to vědět a také se mohli zcela mýlit, nebo mysleli si, že střílí na kohokoliv z cizinců nebo ze zahraničních diplomatů, ale to se skutečně nedozvíme.

Můžete nás zasvětit do tajů, jak vůbec v zemi, která je po válce a která je ještě stále zmítána násilím a přestřelkami, zda je vůbec možné vyšetřit a zjistit, kdo útočí a proč útočí?

Na to je asi jednoznačná odpověď, není to možné. Irácká policie ani mezinárodní jednotky za prvé se tím vůbec nemohou zabývat, protože takovýchto incidentů je tam skutečně denně několik a za druhé, ani na to nemají kapacity, nemohou to prostě zjistit.

Vy jste naznačil, že se uvažuje o přestěhování ambasády a rezidence. Skutečně je to tak daleko, že by mohlo dojít k takovému kroku?

Tohle byla první reakce na otázku, ale pochopitelně já jsem v té chvíli vůbec nevěděl, jaká opatření se budou činit a nevím to ani do teďka za druhé, kdybych to věděl, tak by asi nebylo případné o tom hovořit, protože samozřejmě tato opatření jsou velice citlivá a jde tady o životy nejen mně, ale mých spolupracovníků a tyto informace by pravděpodobně neměly být poskytovány veřejnosti.

Nebyl jste ale příliš otevřený, když jste mluvil s redaktorem deníku Právo, protože naznačíte-li, že se uvažuje o přestěhování ambasády, tak to přeci jen může číst druhá strana a může si to nějak interpretovat?

Ne, za prvé tam nešlo o přestěhování ambasády. Já jsem mu řekl, že by logickým krokem asi bylo přestěhování rezidence, protože to bylo u rezidence. Samozřejmě přestěhování ambasády je podstatně komplikovanější záležitost. Jestli k tomuto kroku sáhneme nebo ne, to uvidíme. Ale jak jsem řekl, já sám to považuji za logický krok a budeme to asi zvažovat.

Nikoliv ambasádu, ale rezidenci?

Jednalo se o rezidenci, i tak to bylo v té zprávě uvedeno.

Zeptám se jinak. Je vůbec možné přestěhovat rezidenci na bezpečné místo v Bagdádu nebo v Iráku? Jsou tam bezpečnější místa? Nebo, co by se vyřešilo přestěhováním?

Bezpečnější místa jsou tam relativně. Je tam takzvaná bezpečnostní zóna, kterou vlastně hlídají mezinárodní vojenské síly. Je to zóna, která je velmi přísně hlídaná. Je obehnána vysokou několikametrovou betonovou bariérou. Ale, jak říkám, je to relativní, protože tato zóna je chráněna proti útokům podobným jako se stal teď na naši ochranku. Ale na druhé straně je mnohem více vystavena útokům třeba minometným nebo ostřelování různého druhu. Takže skutečně je to relativní. To, co se nám může mimo zónu zdát jako velmi nebezpečné, tak zase v té zóně jsou jiná nebezpečí a nejsme zcela chráněni proti tomu.

Znamená to, že by se muselo vyjednávat se spojenci, třeba s Američany o přistěhování rezidence do té zóny, o níž jste mluvil, tedy, která je obehnána tou zdí a tím blokem?

Tam je to teď trochu komplikovanější, protože ta zóna je sice hlídána mezinárodními jednotkami, ale majetek uvnitř zóny je irácký. Ohledně toho majetku není zcela jasno, komu co patří. Takže tam jsou objekty, které by třeba byly volné, ale to teprve je v začátcích a my možná začneme vyjednávat o tom, zda by nějaký ten objekt nebyl volný.

Jak je to vůbec s pozicí České republiky v případě, že se Martin Klepetko s největší pravděpodobností jako český velvyslanec do Bagdádu po čtrnácti dnech vrátí, zaťuká na dveře nějakého iráckého ministerstva a požádá, aby jeho rezidence byla přestěhována do této bezpečnější zóny? Budou všichni vědět, kdo je to Česká republika a jaké má renomé?

U iráckých úřadů jsme velmi dobře známy. Myslím, že máme i velmi dobré renomé právě díky naší přítomnosti od vypuknutí konfliktu nebo od té spojenecké akce proti Saddámu Husajnovi, ale za prvé, já bych skutečně nechtěl spekulovat o tom, že hned, jak se vrátím, tak půjdu klepat na dveře iráckých institucí. Jak jsem řekl, všechno je to teprve v přípravách. My se teprve musíme na ministerstvu zahraničí rozhodnout, jaká opatření přijmeme a pak teprve mohou hodnotit další kroky. Takže zatím je to skutečně předčasné.

Vy jste navrhl, ale doslova jste řekl, že to je logický krok, aby k přestěhování velvyslance došlo. Podle České tiskové kanceláře v Bagdádu chrání české diplomaty osmnáct členů, policistů Útvaru rychlého nasazení. Považujete toto číslo za dostatečné?

Toto číslo je naprosto dostatečné. V těch podmínkách, ve kterých tam naše ochranka působí. Je třeba si uvědomit, že tento počet byl nasazen v situaci, kdy tam bylo podstatně víc Čechů, kdy tam byly odborníci při koaliční správě a ochranka zajišťovala bezpečnosti nejen ambasádě, ale i těmto členům české mise. Takže teď, když naše přítomnost v koaliční správě, respektive v těch orgánech, které zdědily toto portfolio tak, když se naše účast omezila na jednoho jediného experta, tak ten počet ochranky je podle mě víc než dostatečný.

Považujete to za dobré, že se omezila česká účast pouze na jednoho jediného experta a že už není v Iráku ten tým, který tam byl zhruba před třičtvrtě rokem?

Tohle se samozřejmě dnes velmi diskutuje. To stažení expertů vycházelo zcela logicky z toho, že k 30. 6. respektive na konec dva dny dříve, skončila koaliční správa a s ní zároveň logicky všichni odborníci, kteří k ní byli přiděleni. Z toho jsme i my vycházeli. Naši odborníci byli fakticky staženi o několik týdnů dříve, a to bylo díky situaci, která tam v té době panovala.

Z bezpečnostních důvodů?

Z bezpečnostních důvodů, ano.

Neuvažuje se o tom, že vstupuji do vaší řeči, že by tito odborníci, když skončila koaliční prozatímní správa, že by byli vysláni k iráckým úřadům a spolupracovali s iráckou prozatímní vládou? To znamená, že by se změnil její statut, ale že by se do Iráku v nějakém větším počtu než v počtu jednoho člověka vrátili?

Tohle samozřejmě byla otázka, která byla na stole v době, kdy jsme věděli, že koaliční správa skončí. V té době ovšem irácká ministerstva vůbec nechtěla slyšet na to, že by tam zůstávali nějací odborníci a zdůrazňovali, že všechno zvládnou sami. Teď je situace přeci jen poněkud jiná. Teď již Iráčané připouštějí, že by nějakou zahraniční pomoc potřebovali. My jsme ochotni jim tu pomoc poskytnout a zdůrazňujeme, že ji poskytneme tam a v takovém rozsahu, jak o to budeme iráckou stranou požádáni.

Byl jste vy osobně v uplynulých dnech, než jste odjel z Iráku do České republiky, na setkání velvyslanců požádán o to, aby se nějak ten tým obnovil, aby při iráckých ministerstvech a úřadech začaly opět fungovat čeští experti?

No, sám jsem nebyl osloven tímto způsobem, ale mluvil jsem s několika ministry iráckými a ti naznačili, že by se o něčem takovém mohlo hovořit a když tady byl naposledy na návštěvě irácký ministr vodních zdrojů, pan ministr Rašíd, tak přímo přislíbil, že poskytne české vládě stanovisko vlády irácké, respektive, konkrétní požadavky, pokud nějaké budou.

Tedy v nejbližších týdnech by mohl být sestaven opět nějaký tým českých expertů, kteří by působili při iráckých úřadech a institucích?

Nemohu to vyloučit. Je to skutečně jedna z variant, která se zvažuje, ale zatím je to předčasné, protože ten požadavek zatím nebyl vznesen.

Irácký ministr vodních zdrojů Abdal Latíf Rašíd, jak bylo řečeno, byl v polovině srpna na návštěvě v Praze. On při té příležitosti také řekl, že bezpečnostní situaci v Iráku není tak špatná, jak se zdá z médií. Můžete to vy potvrdit, že nám, kteří pracují v médiích a kteří referují o situaci v Iráku, se ta situace, bezpečnostní situace, zdá horší, než vám, kteří tu situací prožívají na místě?

Určitě to tak je, a to je výsledek toho, že samozřejmě média informují především o těch bezpečnostních incidentech, ke kterým dojde v Iráku a takovému běžnému pozorovateli v České republice nebo kdekoliv jinde, prostě z toho vyvstane obraz, že se tam vlastně neděje nic jiného, jen se útočí na cizince nebo na místní obyvatele, jen se tam zabíjí, jen tam dochází k teroristickým útokům, únosům a tak dále. To samozřejmě není realita. Tak tomu není. Většina Iráčanů žije normálním, byť ztíženým životem.

Dodal bych, že i to je realita, ale není to celá realita.

Ano, přesně tak. Takže pan ministr má pravdu, že ta situace je zkreslená v médiích ve směru, že tam situace je horší, ale neznamená to, že tam je bezpečno. To v žádném případě ne.

Irácký ministr Rašíd domluvil v Praze podzimní cestu zástupců ministerstva průmyslu a obchodu do Iráku. Je už jasné, kdy návštěva proběhne, kdy se uskuteční a kdo pojede?

Tak je to skutečně první myšlenka. Tato iniciativa byla přednesena, byla dohodnuta nebo dohodnuta. Bylo o ní hovořeno při jednáních na ministerstvu průmyslu a obchodu a i na ministerstvu zahraničí, ale je to v prvním stadiu příprav a teď samozřejmě i incident, který se stal, je jedním z těch momentů, které ztěžují přípravu té akce, protože pochopitelně nikomu se nebude chtít do takové situace jet. Takže musíme všechno znovu zvážit.

Středeční incident, rozumím-li vám správně, tak pravděpodobně oddálí přípravu této mise, ministerstva průmyslu a obchodu?

Ta mise neměla žádný stanovený termín, takže budeme těžko hovořit o oddálení, ale určitě vstoupí negativně do toho plánování.

Mělo jít a stále tedy ještě má jít, protože předpokládám správně, že se ta mise nezruší.

Jak říkám, zatím není, co rušit, protože je to pouze iniciativa. Není to žádný konkrétní plán, žádné konkrétní datum. Já sám si myslím, že by se mise uskutečnit měla.

Můžete odhadnout kdy, a dovedete odhadnout, kdy v této bezpečnostní situaci a po středečním incidentu?

Nedokážu, skutečně ne. Mělo by to být v nějakém dohledném termínu, pokud má mít smysl, ale nemůžeme zase zbytečně spěchat, takže možná, řekněme na podzim.

Mělo jít o průzkumnou cestu, která připraví půdu pro české firmy. Iráčané v Praze mluvili o možnostech spolupráce při obnově rafinérií, elektráren nebo zavlažovacích systémů. Pane velvyslanče, rýsuje se nějaký, řekněme, konkrétní kontrakt nebo projekt obnovy, na kterém by se významnou měrou podílely české firmy a čeští podnikatelé?

Já vím, že samozřejmě média jsou dychtivá po tom slyšet konkrétní kontrakty, konkrétní obchody, které se uskuteční. Ono to není úplně tak jednoduché. Samozřejmě ta bezpečnostní situace, která v Iráku vládne, ztěžuje všechny obchodní kontrakty. Pro to, aby se v Iráku kontrakt dojednal, je nezbytně nutná fyzická přítomnost konkrétní firmy. To je v současné době velmi ztíženo. Přesto mohu říci, že tam každý měsíc máme dva, tři zástupce hlavně těch velkých firem, které jsou nejvíce zainteresovány na procesu obnovy a konkrétní věci se rýsujou. Já ovšem nemohu o těchto věcech mluvit, protože samozřejmě nejsou ty projekty ještě v té finální fázi a asi bych firmám spíše prokázal medvědí službu, kdybych o tom hovořil.

V získávání zakázek alespoň podle sdělovacích prostředků v Iráku nejsou Češi, Moravané a Slezané příliš úspěšní, tedy Česká republika jako celek. Můžete zmínit, jaká je výše kontraktů, která byla uskutečněna, když nechcete mluvit o konkrétních projektech, které se chystají a které kontrakty to jsou?

No, které byly uskutečněny? Já, když si takhle vzpomínám, tak vím, že byly pouze dodány neprůstřelné vesty do Iráku. To byl ten první, historicky první větší kontrakt, který byl uskutečněn vlastně krátce po naší první ekonomické misi v lednu tohoto roku. I když objem této zakázky nakonec nebyl tak veliký, jak se předpokládalo.

Jaký to byl objem?

Ten objem byl asi pět tisíc dolarů, jestli se nemýlím. Původně to mělo být mnohonásobně výš. Ale na vině nebyla česká firma, na vině byl zadavatel tohoto kontraktu, že nakonec to nebylo tolik. Já se teď musím opravit. Ten údaj pět tisíc se týkal kusů vest, ne dolarů. To by nebyl moc veliký kontrakt. Nevím skutečně ten objem, kolik bylo v dolarech, ale bylo to na pět tisíc kusů.

Pět tisíc kusů neprůstřelných vest.

Tohle je asi tak jediný konkrétní kontrakt, který se vlastně do teď publikoval. Samozřejmě se tam dodává různý drobnější materiál. Jsou tam firmy menší, které dodávají třeba různé druhy spotřebního zboží nebo dodávky pro koaliční jednotky přímo armádám. Ale myslím si, že to není to, co česká veřejnost čeká. Česká veřejnost samozřejmě čeká na nějakou investiční akci, na nějaký skutečně velký kontrakt.

Ano, česká veřejnost, že vstupuji do vaší řeči, na to čeká i z toho důvodu, že to je v programovém prohlášení kabinetu. Významná role při obnově Iráku. Ty kontrakty ani ne tak z důvodu toho, že by na ně Česká republika musela vydělávat ale, chce-li se aktivně zapojit, tak se může předpokládat, že by tato role byla jednou z hlavních zapojování do obnovy válkou zničené země. Mluvilo se o možné výstavbě montárny, pokud se nemýlím, brněnských traktorů Zetor. Je toto reálný projekt?

Zrovna tahle montovna traktorů je jeden z těch problémů, které jsou problematičtější, a to z toho důvodu, že samotná tato továrna je ve velmi ohrožené oblasti, v oblasti Iskanderíje, to je několik desítek kilometrů pod Bagdádem a je to v tom centru takových těch největších nepokojů, když pomineme Fallúdžu. A jsou tam dále problémy vůbec s tím následnictvím té bývalé továrny. Takže zrovna tento projekt bych neřadil mezi ty, které mají tu největší šanci, ale samozřejmě, nevzdávám se.

Které mají největší šanci?

Myslím, že daleko větší šanci máme všeobecně v průmyslu ropném, v průmyslu zpracování i těžby ropy, v energetice, ve vodním hospodářství. To jsou oblasti, kde máme konkrétní šance.

V dohledné době budou oznámeny nějaké projekty?

Já doufám, že v dohledné době budou především vyjednány a dohodnuty a pak budou samozřejmě oznámeny.

V polovině srpna společnosti UNIS získala od české vlády dvacet milionů korun na obnovu rafinérií u Basry. Kdy by mohlo začít naplňování tohoto projektu, který financuje český daňový poplatník ve výši dvaceti milionů korun?

Nevím teď zcela přesně, kdy plánuje společnosti UNIS se zahájením dodávek, ale ten kontrakt by skutečně měl začít v nejbližší době, ale, jak jsem řekl, všechny projekty jsou v současné době většinou zpožděny díky té zhoršené bezpečnostní situaci, se kterou nikdo nepočítal v době, kdy byly ty projekty realizovány, nebo podepisovány kontrakty.

Podle iráckého ministra vodních zdrojů Rašída je nejlepší, alespoň to tvrdil v polovině srpna, kdy byl v Praze na návštěvě, jet do Iráku osobně a domluvit kontrakty přímo na místě, v souvislosti teď s bezpečnostní situací doporučoval byste to českým podnikatelům?

My to samozřejmě opatrně, ale doporučujeme, protože jsme si vědomi toho, že osobní účast je prakticky nutnou podmínkou pro dojednání čehokoliv v Iráku. Jsme si vědomi toho, že je to velmi obtížné, proto také nabádáme všechny naše firmy, které se tam chtějí nějak účastnit, aby s námi koordinovaly, abychom o nich věděli a případně jim i poskytli pomoc nejen organizační, ale i tu logistickou, případně jsme schopni je doprovodit na jednání a tak dále. A kdyby byly jakékoliv problémy, abychom o nich prostě věděli. Nejhorší je, když se nám tam objeví firma a my o ní nevíme.

Ministr zahraničí Spojených států amerických Colin Powell tento týden prohlásil, že pro Spojené státy americké v tuto chvíli není obnova Iráku prioritou, ale prioritou je zajištění bezpečnosti. Souhlasí s tím, aby pětina peněz vyhrazených na obnovu putovala právě na posílení bezpečnostních sil v Iráku. Je to podle vás nezbytné?

Určitě je to nezbytné. Dneska, čeho jsme svědky, skutečně je důkaz toho, že bezpečnostní situace je špatná. Je, dovolím si skutečně říci, že je mnohem horší než byla bezprostředně po skončení toho válečného konfliktu, a je nutno s tím něco udělat.

Uvažuje český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko, host Interview BBC, že by i on podpořil například ministra obrany Karla Kühnla, ale pokud se nemýlím, tak i svého šéfa ministra zahraničí Cyrila Svobodu, aby česká vláda přehodnotila to, zda by měli zůstat v Iráku vojenští policisté a policisté, kteří pomáhají s výukou a výcvikem nově vznikajících iráckých bezpečnostních sil, tedy, aby i po lednu ve větším počtu zůstali tito muži?

Určitě. Já jsem moc rád, že tato otázka byla znovu nastolena. Já jsem nebyl moc šťastný z toho, že budeme naši jednotku stahovat a jsem moc rád, nebo budu moc rád, pokud se podaří nějakou formu angažmá dalšího vyjednat.

O co vás žádají irácké úřady? Kolik potřebují českých vojenských policistů a policistů normálních, kteří pomáhají s výcvikem a výukou a vznikem nových bezpečnostních složek v Iráku?

Tak nikdo mi zatím neřekl konkrétní počty, ale vycházím spíš z takových těch politických proklamací, které vznáší jak premiér nebo prezident nebo další představitelé a aby ta účast, kterékoliv země na tomto procesu, nebyla symbolická, aby to byla účast, která bude vidět.

Sto mužů je symbolická účast nebo ne?

Ne, já myslím, sto mužů je účast úměrná našim možnostem, a že to není možno považovat za pouhou symbolickou účast.

Přimlouval byste se tedy za zachování zhruba sta mužů, kteří by měli i po 1. lednu, protože ona mise, která je schválena Poslaneckou sněmovnou, vyprší k 31. prosinci roku 2004?

Jestli to bude sto, jestli to bude padesát nebo jiné číslo, ale myslím, že někde pod těch padesát bychom asi neměli jít, abychom nesklouzli do té kategorie té symbolické účasti.

Česká vláda má v nejbližší době rozhodovat, jestli pošle do Iráku další misi a to misi, která by se asi lišila od té mise, která už tam nyní je, tedy od vojenských policistů, kteří pomáhají s výcvikem, protože Organizace spojených národů, která opět otevřela své zastoupení v Bagdádu, žádá především o bodyguardy pro své pracovníky a o vnitřní i vnější ochranku areálu. Vyhoví Česká republika této žádosti?

Já stále ještě nevím, jaká bude odpověď na tuto výzvu OSN, ale já si myslím, že ten návrh je právě teď zvažován, že je to návrh, který má docela širokou podporu, a jestli poskytneme naše vojáky nebo vojenské policisty Organizaci spojených národů, nebo jestli třeba se zapojíme do příští možné mise NATO v Iráku, to ještě je skutečně na tom, aby to příslušná místa zvážila. Ale jak už jsem řekl, já jsem rád, že ta otázka se otevřela, že se o ní diskutuje a vypadá to, že Česká republika z Iráku skutečně neodejde.

Váš ministr, ministr zahraničí Cyril Svoboda chce vyhovět, ale zároveň řekl, že je pro to, aby Češi chránili areál uvnitř, protože venku je to až příliš rizikové. Jak byste se postavil k tomuto názoru? Je možný tento názor označit, řekněme, alibistickým slovem, protože půjdeme do války, ale jen, pokud to bude bezpečné?

No, já samozřejmě nemohu a ani nechci nějak zpochybňovat názor pana ministra Svobody.

Protože byste nebyl už asi velvyslancem?

To mi skutečně nepřísluší a skutečně to nechci dělat. Já myslím, že to takhle vůbec nebylo postaveno, že nám nejde o to, abychom šli bojovat a bylo to bezpečné. Pochopitelně nám záleží na tom, abychom zbytečně nevystavovali svoje lidi riziku, které není nutné, ale že by to zaznělo až v této rovině, toho si nejsem vědom.

Vy jste mluvil i o roli Severoatlantické aliance. Má už sama irácká prozatímní vláda a irácká prozatímní rada, která funguje jako orgán zákonodárný svým způsobem nebo poradní, k irácké prozatímní vládě, zcela jasno v tom, jaké mezinárodní organizace by měly pomoci s rekonstrukcí a obnovou Iráku? Zda to bude Organizace spojených národů nebo to bude Severoatlantická aliance či jiná mezinárodní instituce?

Vy jste řekl, zda má irácká, tedy ta poradní rada, nebo irácká vláda, zda má úplně jasno, to samozřejmě musím popřít, protože úplně jasno určitě nemá. Začíná tušit, co asi pak potřebuje. Všechny ty instituce v Iráku se teprve teď rodí a také si začínají vůbec uvědomovat, co ta země, co to obnáší spravovat zemi a co potřebují pro to, aby ji nějak uvedli v chod. Že ta role Organizace spojených národů, že by měla být jednou z vůdčích, to je jasné od samého začátku, protože tato organizace je vlastně tou nejméně kontroverzní v celém tom velmi zjitřeném mezinárodním prostředí kolem Iráku, takže ONS je zcela logický partner v tomto procesu. Účast NATO vyvstala poté, co byl jmenován nový premiér Aláví, který velmi brzo přišel s tím návrhem a vlastně s tou výzvou k NATO, aby vyslala svoji výcvikovou misi do Iráku. Nemohu říci, že by tento názor byl názorem nějakého širokého spektra iráckého, ale premiér Aláví má velmi důležitý hlas dneska a je nutno ho brát jako legitimní hlas irácké vlády a jako k takovému se k němu istanbulský summit postavil.

Existuje něco, na co se těšíte do Bagdádu?

No, tak pochopitelně, nejsou tam jenom negativní stránky, jsou tam i stránky pozitivní. Já se těším opět na shledání se svými spolupracovníky i s těmi, kteří šťastně přežili tu nepříjemnou událost.

A tečka.

A možná uděláme tečku.

Konstatuje Martin Klepetko, český velvyslanec v Iráku. Děkuji za třicet minut. Děkuji za to, že jste přišel do BBC. Přeji vše dobré.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Klepetko soudí, že útok na jeho vůz ztíží přípravu mise do Iráku

PRAHA 3. září (ČTK) - Středeční útok neznámých ozbrojenců na vůz českého velvyslance v Iráku Martina Klepetka negativně ovlivní přípravu mise zástupců českého ministerstva průmyslu a obchodu, která má v Iráku prozkoumat možnosti pro působení českých firem. Klepetko to připustil v dnešním pořadu Interview BBC. Myslí si ale, že mise by se měla uskutečnit v dohledném termínu, aby měla smysl. Připustil, že by mohla být na podzim.

České experty pozval do Iráku jeho ministr vodních zdrojů Abdal Latíf Rašíd, který v srpnu navštívil Prahu. "Chceme, aby se na místě důkladně seznámili se situací a rozhodli se, jakým způsobem mohou nejlépe pomoci při obnově země," řekl tehdy.

Klepetko dnes nechtěl sdělit, zda české firmy stojí před uzavřením nějakého velkého kontraktu v Iráku. Připomněl jen uskutečněnou dodávku 5000 neprůstřelných vest do Iráku a dodal, že menší firmy dodávají do Iráku "různý drobnější materiál". Jsou tam menší firmy, které dovážejí třeba různé druhy spotřebního zboží, nebo dodávky pro koaliční jednotky, řekl.

Klepetko pochyboval o tom, že se v Iráku podaří vybudovat třeba podnik pro montáž českých traktorů Zetor. Místo vzdálené několik desítek kilometrů od Bagdádu, kde se o závodu uvažovalo, patří totiž podle něj mezi centra velkých nepokojů. Klepetko uvedl, že konkrétní šance má Česko v oblastech těžby a zpracování ropy, energetiky či vodního hospodářství. Doufá, že konkrétní projekty budou domluveny v dohledné době.

Velvyslanec nevyloučil, že by mohl být znovu sestaven tým českých expertů, kteří by působili při iráckých úřadech a institucích. Záležet ale podle něj bude na tom, zda o tyto experty Irák požádá.

Klepetko by byl také rád, kdyby česká vojenská přítomnost v Iráku pokračovala i po 1. lednu příštího roku. V Iráku má teď Česko asi stovku vojenských policistů, kteří se podílejí na výcviku iráckých civilních policistů. Jejich mandát ale skončí v prosinci. "Budu moc rád, pokud se podaří nějakou formu dalšího angažmá vyjednat," řekl velvyslanec. Dal přitom najevo, že počet českých vojáků by neměl klesnout pod 50, "abychom nesklouzli do kategorie symbolické účasti".

Klepetko neví, jak Česko odpoví na výzvu OSN, aby její členské země pomohly zajistit ochranu jejích pracovníků v Iráku. Poznamenal jen, že "to vypadá, že Česká republika z Iráku skutečně neodejde". K posílení ochrany českých diplomatů v Iráku poté, co se Klepetkův služební vůz stal v Bagdádu terčem střelby neznámých ozbrojenců, velvyslanec uvedl, že o konkrétních opatřeních zatím české orgány nerozhodly. Připustil jen, že by se do bezpečnější zóny mohla přestěhovat velvyslancova rezidence.