Václav Moravec moderátor BBC

Vladimír Špidla ve studiu BBC

Češi, Moravané a Slezané by o přijetí evropské ústavní smlouvy měli rozhodnout v referendu v červnu 2006. Je o tom přesvědčen premiér Stanislav Gross, který chce koaličním partnerům navrhnout spojení voleb do Poslanecké sněmovny a referenda.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Mým cílem v těch politických debatách bude to, aby k ratifikaci došlo referendem a aby referendum probíhalo současně s volbama do Poslanecké sněmovny v červnu roku 2006.

Říká premiér Stanislav Gross. Nejen o referendu o evropské ústavní smlouvě bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl bývalý český premiér, budoucí eurokomisař pro sociální otázky /výpadek signálu/. ... odpustit, že by se vám nemuselo podařit udržet pozici premiéra. Už jste si, pane expremiére, v uplynulých měsících odpověděl na otázku, kde se stala chyba?

Myslím, že to je ještě čas to zanalyzovat, moje zkušenosti říkají, že to vyžaduje odstup minimálně půlrok, třičtvrtě rok, než je možné udělat analýzu tak složité události. Ale to rozhodnutí prostě bylo.

Jedním z indikátorů nálad veřejnosti jsou průzkumy veřejného mínění. Z průzkumů, průběžných průzkumů agentury STEM vyplývá, že během dvouletého působení v čele kabinetu jste ztratil dvě třetiny svých příznivců. Jaké pro to máte vysvětlení.

Tak, když se podíváte na tu linii, tak vidíte zřetelně, že těch sedmdesát sedm procent na začátku, to bylo neobvykle vysoké a myslím si, že to souviselo s povodněmi, které byly ohromnou výzvou a podařilo se ji zvládnout. A dál si myslím, že to souviselo především s nutností rozsáhlejších reforem, které nikdy nemohou být populární a když se podíváte, jak to vypadá s popularitami jiných premiérů, které, kteří se pustili do reforem, většinou to nebývá jiné.

Jako historik dovedete odhadnout, jak bude v historii zapsána dvouletá Špidlova vláda?

To ponechávám opravdu jiným.

Jedním z indikátorů, jak bylo řečeno, jsou právě ty nálady veřejnosti. Řídí se jimi člověk, který je v jedné z nejvyšších ústavních funkcí, tedy ve funkci premiéra, hodně?

Tak náladami veřejnosti, nálady veřejnosti musíte nutně brát v úvahu. A ovšem nejsou to jedině nálady veřejnosti, kterými se člověk v takovéto pozici řídí, protože on se musí řídit tím, čím ..., na co vlastně přísahá v okamžiku, kdy se ujímá funkce, to znamená, že bude působit ve prospěch všeho lidu a nálady ne vždycky vyjadřují a jdou tím směrem, který je prospěchem lidu.

Které své rozhodnutí z éry premiéra jste musel korigovat právě kvůli náladám veřejnosti, tedy kdy Vladimír Špidla uvažoval jinak, jak by se rozhodl a byly to nálady veřejnosti, které pozměnily jeho rozhodnutí?

Tak, snažím se upamatovat, ale možná, že byste mi mohl pomoct, ale myslím si, že takových rozhodnutí mnoho nebylo, protože já jsem vždy bral v úvahu ...

Co válka v Iráku, to například.

Tak ve válce v Iráku, to ..., postup, který jsme zvolili, tak byl postup, který přesně naplňoval to, co, o čem jsem hovořil, co bylo prospěchem České republiky. My jsme získali, udrželi jsme si bezpečné spojenecké vazby, získali jsme dokonce poměrně značnou podporu v arabském světě a v Iráku samém, naši lidé neudělali nic, za co bychom se museli stydět nebo vůbec, o čem bychom mohli pochybovat. Sám jsem zaznamenal několik velmi působivých reakcí přímo z Iráku, jednu si pamatuji takovou, protože mě opravdu dojala, kdy jakýsi irácký občan říkal: "Pro Čechy bych udělal všechno."

Premiér Stanislav Gross poté, co byla oznámena vaše kandidatura na pozici evropského komisaře, prohlásil, že on osobně by vás raději viděl v domácí politice. Jak velkou roli při rozhodování Vladimíra Špidly, co dál v české politice, hrála úvahu ta myšlenka, že po Špidlově pojetí politiky není v Česku poptávka.

Úvahy jsem samozřejmě vedl vnitřní nejrůznější. Je fakt, že ta základní reformní cesta už byla otevřena a já jsem nakonec dospěl k názoru, že úsilí na evropské úrovni v oblasti, kterou považuji za velmi důležitou, je dobré.

To znamená, že jste cítil, že v české politice už pro vás není prostor?

No, nikoliv, myslím si, že prostor v politice samozřejmě existuje a nikdy to není tak, když je to demokratická politika, že by prostor nebyl, to ne.

Kazily vám radost komentáře, které poukazovaly na to, že jste to byl vy, kdo prosadil nominaci Pavla Teličky na i budoucí Evropskou komisi a byl jste to vy, který střídá Pavla Teličku?

Jistě, že jsou to, že člověk musí hodnotit z nejrůznějších hledisek a fakt je, že to rozhodnutí nebylo nijak zvlášť lehké, ale vycházelo ze zcela změněné situace.

To znamená, že je to rozhodnutí, se kterým jste neměl na začátku problém, že to budete vy, který vytlačí Pavla Teličku.

Bylo to, bylo to rozhodnutí vlády, když se podíváte na jednotlivá, jednotlivé životopisy komisařů, tak zjistíte, že všichni jsou nějakým způsobem politickými figurami a poměrně silnými vládními figurami. Nebylo to lehké prostě.

Mrzelo vás, že to byl Stanislav Gross, který v Událostech, komentářích České televize říkal, že by novináři měli klást tu otázka také hlavně Vladimíru Špidlovi, protože si svým způsobem o pozici evropského komisaře řekl?

Tento výrok Stanislava Grosse jsem nezaznamenal přímo a ponechávám to skutečně na něm.

Vy se ocitáte v mezidobí, pokud se nemýlím, opouštíte českou politiku, á propos, už jste rezignoval na poslanecký mandát písemně?

Na poslanecký mandát tak, jak jsem řekl ve sněmovně, rezignuji k zítřejšímu datu, ty dokumenty jsou připravené a zítra je doručím do sněmovny.

Je to pro vás těžké opouštět po tolika letech českou Poslaneckou sněmovnu?

Není to nic lehkého, protože práce v Poslanecké sněmovně byla práce velmi důležitá, která mě skutečně ..., pro mě velmi mnoho znamenala a nepochybně se dá zaznamenat v řadě případů i můj osobní vklad, takže to není žádná lehká věc odcházet ze sněmovny.

Psal jste ten dopis vy nebo, že jsem tak poťouchlý, ho psali právníci.

A ne, to je dopis, který má v podstatě formulářový charakter.

To znamená, že se stačí přihlásit na internetové stránky sněmovny a napsat rezignaci na mandát poslance.

Ne, to ne, to musí být notářské prohlášení, to právně a je to trošku složitější, aby to skutečně v tak důležité věci bylo jednoznačné a nepochybné, ale jinak je to v podstatě něco, co byste nazval, zařadil do sbírky "vzory právních úkonů".

A práce evropského komisaře, pokud se nemýlím, se ujmete k 1. listopadu, může Vladimír Špidla v tom mezidobí, ve kterém se teď nachází, upřímně odpovědět na otázku, co nejvíc ho trápilo v české politice?

To, co jsem považoval za ..., pro mě alespoň nejtěžší a co můžu říct, že mě trápilo, i když asi to je trochu nadsazené slovo, je, jak málo je v české politice hodnocen kompromis. U nás je kompromis hodnocenej vždy jako slabost, ačkoliv poctivý kompromis je nepochybně sílou. Ale to vnímání, které má takový, bych řekl, bolševický charakter, že vítěz bere vše, že prostě ten, kdo je vítězný, tak ten nemá brát vůbec v úvahu vůbec nebo velmi málo brát v úvahu zájmy menšin, to ..., nebo těch, kteří jsou slabší, tak to je věc, kterou, která mě, ano, trápila ...

Jaké pro to máte vysvětlení, že je takto vnímán v české politice kompromis.

Já si myslím, že to je opravdu souvislost těch čtyřiceti let komunismu, kdy vždycky ten, kdo byl slabší, se poměrně tvrdě vytlačovat a takzvaně zadupával do země, že prostě hodnota efektivního kompromisu, kde v rámci, to je ta klasická debata o tom, jak dalece ta která strana plní svůj volební program ve vládním prohlášení, protože vládní prohlášení je kompromisem mezi jednotlivými politickými stranami, je dohodou, která se sepíše a poté ji schvaluje parlament. Jestliže ji schválí parlament, který je jakoby zástupcem, teda ne jakoby, ale je zástupcem vzešlým z voleb, tak to je ten model, to je ta dohoda, která se pak musí dodržovat. A vládní prohlášení jsme dost dobře plnili, ale nebylo oceněno nebo respektive nebylo vnímáno jako vysoká hodnota, to si myslím, že je chyba pro naši politiku.

Stav české politiky velmi vhodně ilustruje i poslední, řekněme, aféra s údajným uplácením v Poslanecké sněmovně, tajemník předsedy ODS Mirka Topolánka Marek Dalík v páteční Mladé frontě DNES uvedl, že jste Topolánka už v létě varoval, že teď je na řadě on. Dal jste svému rivalovi v ODS takové varování?

Ale ..., já nevím opravdu, co to je za, za výroky do novin, a to nestojí skutečně za komentář, to opravdu je, je hloupost to, co se píše v Mladé frontě.

Vy jste se drahnou dobu pohyboval v politice, můžete občanu Moravcovi vysvětlit, jak interpretujete celou tuto událost s údajným uplácením?

Neumím, neumím to opravdu interpretovat způsobem, který bych považoval za nějaký zcela věrohodný, jenom si ..., no, myslím si, že jak je, že tak, jak se říká, jak se říká slovy zákona o nutné obraně, kdy je to zformulováno, nemýlím-li se, že se člověk domníval a s okolností domnívat se mohl, tak si myslím, že pan poslanec Kořistka se prostě domníval a s okolností domnívat se mohl, čili já nepochybuji o tom, že ta jeho základní výpověď vychází z toho, o čem je přesvědčen a co nějakým způsobem interpretoval, co se prostě nějakým způsobem dělo, ale jestli to skutečně, jak ta situace vypadala a co se skutečně stalo, to posuzovat nemohu.

Existuje podle vás nějaké řešení té aféry, které by prospělo české politice jako celku?

Tak já si myslím, že nějaká taková jednoduchá formální metoda asi neexistuje.

A složitá neformální?

Složitá neformální je v žádném případě nepřipouštět, aby vznikaly okolnosti, které právě umožňují domnívat se, že k něčemu takovému došlo.

Teď vám nerozumím, můžete být konkrétnější v té odpovědi?

No, tak, je to velmi jednoduché. Znamená to, že například, jestliže jednáte s nějakými lidmi, tak se to jednání má odehrát formálně definovaným způsobem, s příslušnými zápisy, se svědky a podobně a pak konstatujete, ano, já jsem jednal, tady je zápis, co o tom můžete říkat dalšího.

Nechodit na večeře s lobbyisty.

Ale můžete jít samozřejmě na večeři s lobbyisty nebo můžete jít na večeři, na večeři s někým, ale znamená to, že to nemají být potom nějaká uzavřená jednání, že ten základní záznam má být stejně účinně /nesrozumitelné/ a nesmí se takové věci tajit, prostě věci se mají odehrávat maximálně transparentně a v okamžiku, kdy se ukáže, že takové nejsou, no, tak, se o nich má minimálně mluvit. Ale abych se vrátil ...

Podle vás bylo dobré, že Zdeněk Kořistka promluvil.

Já o jeho charakteru nepochybuju.

To vypovídá za vše tato odpověď podle vašeho názoru.

Další už nezamýšlím.

Když odcházíte z české politiky, předpokládám správně, že se budete zásadně angažovat v evropských otázkách v České republice?

Tak, česká politika je součástí evropské politiky a evropská politika svým způsobem má vliv do české politiky, takže takové to absolutní tvrzení asi neodpovídá realitě, ano, mě Evropská unie jako projekt vždy velmi zajímala a samozřejmě, že se míním v evropských otázkách angažovat.

Rozšířenou Evropskou unii čeká rozhodování, zda jako celek přijme, nebo odmítne evropskou ústavní smlouvu známou ve veřejnosti pod označením evropská ústava. Vy jste už jako premiér tvrdil, že by o ústavě měli lidé hlasovat ve všelidovém hlasování, tedy v referendu. Z vašeho pohledu, který termín konání referenda z pohledu evropské ústavy by byl nejvhodnější v České republice.

Kupodivu tady v zásadě není žádná volba. Ten termín bude nějakým způsobem splývat s parlamentními volbami technicky.

To znamená, že teď se přikláníte k názoru, protože premiér Stanislav Gross v pondělí vyslovil návrh, že on osobně chce spojit referendum o evropské ústavě s volbami v roce 2006.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Mým cílem v těch politických debatách bude to, aby k ratifikaci došlo referendem a aby referendum probíhalo současně s volbama do Poslanecké sněmovny v červnu roku 2006. Myslím si, že to sebou nese velké množství výhod a že to také umožní to, aby jednotlivé politické strany bez nějakých předvolebních laciných slibů se dokázaly jednoznačně postavit k poměrně zásadním otázkám, které budou předurčovat budoucí vývoj České republiky.

Konstatoval v pondělí premiér Stanislav Gross. Když jste se, pane expremiére, přiklonil k tomu, že tady není mnoho voleb respektive, je to podle vás skutečně jediná možná volba uskutečňovat referendum o klíčovém dokumentu o evropské ústavě v čase parlamentních voleb, kdy dominují především domácí témata, možná i aféry, pseudoaféry.

Tak, myslím, že to je správné politické rozhodnutí, že má svůj obsah. A čistě z ústavně-technického hlediska se prakticky referendum oddělit od parlamentních voleb nedá. Uvědomte si, že není zákon o referendu, vůbec neexistuje, čili při všech ústavních procedurách ...

Ale referendum o vstupu země do Evropské unie nebylo v souvislosti s volbami, když říkáte, že jiná procedura ...

No, to ano, to samozřejmě je v pořádku, to není protimluv, protože referendum do Evropské, o vstupu do Evropské unie bylo v polovině volebního období, tehdy byl zákon uzákoněn a bylo možné, aby byl k tomuto datu. Teď není přesné datum formálně dáno z hlediska ratifikace ústavy a současně není zákon o referendu a čas, kdy budou příští parlamentní volby, se velmi krátí. Takže tak či onak by referendum mohlo být jenom několik měsíců maximálně předsunuto před parlamentní volby ...

A to je má námitka, zda by nebyla hlubší ta diskuse o evropském referendu, promiňte, o evropské ústavě jako takové v případě odděleného referenda, zatímco asi víte, jak témata, která se hrají před volbami do Poslanecké sněmovny, mohou překrýt evropskou ústavu jako takovou.

Ne, to si myslím, že ta vaše úvaha sice možná je, ale že by se nenaplnila, protože v roce, který už má v pololetí volby, prakticky žádnou politickou akci většího rozsahu nemůžete oddělit od parlamentních voleb. Takže z ústavně-technického hlediska to prakticky možné není a politicky, si myslím, že to je správné, protože přístup k Evropské unie, k Evropské unii a k evropskému, k evropské ústavě je nepochybně jedním ze zásadních politických obsahů, kde každé politické uskupení má jít se svou vlajkou vzhůru, čili nevidím, vidím to jako správné rozhodnutí a nepochybuji o něm.

Existuje podle vašeho názoru v souvislosti s evropskou ústavou nějaké téma, které politici stále ještě ne zcela zřetelně prokonzultovali nebo vyargumentovali s veřejností a co bude především nutné tlumočit veřejnosti v souvislosti s referendem o evropské ústavě v České republice?

Podle mého soudu jsou dvě otázky, které je dobré si uvědomit. První je, že ta smlouva nebo respektive evropská ústava neznamená zásadní změnu, zásadní změnu těch smluvních vztahů, protože ona v podstatě znamená shrnutí a zjednodušení smluvních vztahů. A za druhé, že evropská ústava, bude-li schválena, posiluje pozici národních parlamentů, čili snižuje ten takzvaný demokratický deficit a dává možnosti Evropě, aby více a efektivněji jednala jako Evropa. Myslím si, že mezinárodní situace a globální situace jasně ukazuje, že Evropa musí mít své slovo v mezinárodních, teda v celkových světových otázkách.

Ze kterých zemí máte především obavy, tedy které země by mohly napoprvé euroústavu odmítnout a je možné, že by mezi nimi byla Česká republika podle vašeho názoru?

Není na místě na takovémto začátku debaty vůbec spekulovat. Pro mě jsou jednotlivé země, pro mě jsou všechny země v tomto okamžiku na své startovací čáře a nevidím mezi nimi rozdíl.

Teď další téma - budoucí působení Vladimíra Špidly v Evropské komisi. Zhruba za měsíc vás čeká klíčové slyšení před Evropskou, před Evropským parlamentem, můžete popsat stručně vaši přípravu na toto slyšení?

Tak, příprava je samozřejmě běžnou přípravou, to znamená studium dokumentů, debaty s důležitými lidmi, formulace strategických otázek.

Už píšete projev, máte ho napsaný?

Projev už píšu, ale napsaný ho nemám.

Co vaše angličtina, která byla také předmětem spekulací médií, když jste se stal nebo když bylo oznámeno českou vládou, že nahradíte Pavla Teličku.

Tak, všechny informace o slyšení minulých komisařů, konstatuji, že komisaři hovořili při slyšení národními jazyky a ...

Ale pak odpovídali, pokud se nemýlím, i Pavel Telička odpovídal ...

Na některé otázky.

Ano.

Ano, já považuji za zcela přirozené, že v parlamentu zazní čeština a za zcela přirozené, předpokládám, že budu, že budu odpovídat na otázky podle úvahy v tom jazyce, ve kterém byly vzneseny, čili pro mě to je, jsou němčina a francouzština nebo francouzština a němčina podle toho.

Angličtina ne?

Angličtinu neovládám do té míry, abych mohl odpovídat na otázky, i když otevřeně řečeno, pracovními jazyky Evropské unie jsou tyto tři jazyky - němčina, francouzština a angličtina a já ovládám dva z nich, což není zcela obvyklé.

Každý komisař, tedy i Vladimír Špidla, má právo jmenovat šestičlenný kabinet složený z nejméně tří národností, ve kterém budou nanejvýš polovinu tvořit jeho spoluobčané, tedy Češi, Moravané, Slezané. Už máte, pane premiére nebo expremiére, některá jména vašeho týmu?

Prozatím jsem se dohodl s bývalým velvyslancem Evropské unie v České republice Ramiro Cibrianim, že mně pomůže sestavit kabinet a že se potom stane šéfem mého kabinetu a ostatní místa jsou ještě otevřená a probíhají na ně výběrová řízení.

I ta místa česká zatím není uzavřeno.

Ne, ne, ne, není uzavřena žádná smlouva, žádná dohoda, snad příští týden bude uzavřena smlouva na administrativní práce.

Proč jste zvolil Ramira Cibriana jako šéfa kabinetu.

Je to člověk, kterého si mimořádně vážím, který prokázal na mnoha, za mnoha okolností, že je opravdu velkým a přesvědčeným Evropanem a je to člověk, který má nepochybně dobrý vztah k České republice a nepochybně má zkušenosti z další velmi významné země, tj. Španělska, které absolvovalo přednedávnem vstup do Evropské unie, před sice už více lety, ale přece jenom to není tak dlouho. Čili já považuji za velmi vhodné, aby člověk, který povede můj kabinet, měl tyto znalosti k procesu přistoupení dvou různých zemí a nevadí mi, že ... nebo respektive považuji i za jistou výhodu, že je to člověk, který má dobré znalosti z takzvaného jižního křídla, tj. té oblasti, která velmi významně čerpá ze strukturálních fondů.

Kdy budete znát jinak definitivní složení svého týmu.

To je dost složitý proces. Vyhradil jsem si září na pohovory, a tak předpokládám, že ...

Do konce září.

... že někdy, ne, ne, ne, do konce září pohovory, a tak do poloviny října padnou ta rozhodnutí.

Prvním, ano, prvním velkým úkolem pro Vladimíra Špidlu jako nového eurokomisaře bude zpracování pětiletého programu sociální politiky, který má být hotov na přelomu roku. Máte už představu, co především budete chtít do toho dokumentu prosadit?

Ta, ten dokument se teprve teď vytváří, dotváří se, bude několik důležitých jednání, ty, které jej učiní, ta hlavní jednání začnou probíhat až na začátku příštího roku, takže to nelze nějakým způsobem jednoduše shrnout, ale obecně musím říct, že považuji za podstatnou složku svého působení vědomí a přesvědčení, že evropský sociální model je součástí evropské konkurenceschopnosti, že jeho opuštění by znamenalo jaksi oslabení konkurenceschopnosti, na druhé ...

Odmítáte tedy, že je přežilý a ...

... na druhé straně ..., nemůže být, nemůžeme samozřejmě ho považovat za strnulý a dokonalý, ale na druhé straně je třeba, aby došlo ke změnám, které zajistí jaksi větší pohyblivost, podporu, větší podporu lisabonskému procesu a rovnováhu mezi pružností a sociální ochranou, to není lehké, ale je to důležité.

Použil jste sousloví "lisabonský proces", pro úplnost, lisabonská strategie, to je cíl Evropské unie přeměnit Evropskou unii do roku 2010 v nejdynamičtější světové hospodářství založené na znalostech s vysokou mírou zaměstnanosti a beroucí ohledy na životní prostředí. Přijata byla před čtyřmi lety, jak řečeno v Lisabonu, profesor ekonomie Jan Švejnar vidí splnění cílů takzvané lisabonské strategie pesimisticky.

Jan ŠVEJNAR (zvukový záznam): Já myslím, že se to stává čím dál tím méně reálné, začal bych tím, že reálné je to v tom smyslu, že evropská, celoevropská ekonomika je velká, je to největší ekonomika nyní na světě, má velice dobře vzdělanou pracovní sílu, různé velice vynikající předpoklady, historicky od II. světové války rostla rychleji než třeba například ekonomika americká. Zlom nastal vlastně na počátku devadesátých let, od té doby Amerika roste rychleji, je pružnější, dynamičtější, vývoj se tam činí rychle a tudíž lisabonský proces nebo ony cíle, které byly vytyčeny v Lisabonu, jdou správným směrem. Bohužel, jak jste již naznačil, během posledních čtyř let se ukazuje, že evropská ekonomika není schopná, jsou samozřejmě výjimky, menší země si počínají lépe než větší země uvnitř Evropy, ale že jak celkově ta ekonomika není schopná opravdu pružně se přizpůsobit, dynamicky se rozvíjet a zde je základní otázka, proč vlastně v tomto smyslu pokulhává za Amerikou.

Říká v rozhovoru pro BBC profesor ekonomie Jan Švejnar. Které otázky si klade budoucí eurokomisař mající na starosti zaměstnanost a sociální politiku Vladimír Špidla v souvislosti s tím, aby byly splněny alespoň některé cíle lisabonské strategie.

Tak, já nejsem skeptik v tom směru, že by cíle lisabonské strategie nebyly správně formulovány a že nejsou dosažitelné. Jistěže se dá různým způsobem debatovat o časovém rámci, ale principielně to je správný směr a je důležité ho naplnit a já osobně jsem si jist, že rozšíření Evropské unie, které umožní využít přímo kapacity přistoupivších zemí, které prostě jsou země zdatné s velkým kulturním, sociálním a politickým a vědeckým potenciálem, že to je ten zlom, který nám umožní, abychom se cestou lisabonské strategie dali daleko rychleji. Nevím, jestli je můj ...

Která jsou slabá místa, z toho, jak jste studoval, předpokládám, lisabonskou strategii a oblasti, které se vás budou týkat, budete-li mít na starosti a máte mít na starosti sociální záležitosti.

Snad jistým slabým místem je doposud efektivní využívání spojených kapacit evropského vědeckého prostoru, jsou poměrně složité debaty o trhu práce a o jeho efektivitě, ale dlužno říct, a to si myslím, že si málokdo úplně uvědomuje, že Evropská unie zvládá, z nich, jeden ze států Evropské unie, ten velmi mimořádně silný - Spolková republika Německo, zvládá mimořádnou úlohu spojenou se sjednocením Německa. To je naprosto nesrovnatelné, ukazuje to gigantickou sílu sociálního státu, protože takto rychle docílit sociální přeměny, i když za cenu, za cenu mimořádných nákladů a zdaleka ne dokonale, ukazuje, že kapacita v tom systému je. Čili já vidím jako základní co nejrychleji propojit všechny faktory, které sebou přinášejí přistoupivší země s evropským, s Evropou jako takovou.

Už se dohodl Vladimír Špidla s předsedou Evropské komise Barrosem na tom, zda jako komisař mající na starosti zaměstnanost a sociální oblast bude součástí užší skupiny komisařů, kteří budou vyhodnocovat plnění těch lisabonských cílů?

Součástí mé agendy je záležitost rovných příležitostí a tady je zřejmé, že budu vedoucí té skupiny komisařů, která se bude touto otázkou zabývat.

A je tedy pravděpodobné, že budete součástí toho užšího týmu?

To je součást, samozřejmě rovné příležitosti jsou širší součást lisabonské strategie, protože lisabonská strategie mimo jiné považuje za nutné, aby byla vytvářena kvalitní pracovní místa a samozřejmě, že nemůže připouštět žádnou diskriminaci na pracovním nebo vůbec, diskriminaci vůbec a na pracovním trhu zvláště.

Očekává Vladimír Špidla, že bude s členskými státy Evropské unie, respektive s těmi takzvaně starými otevírat otázku rychlejšího otevírání pracovních trhů poté, co se rozšířila Evropská unie?

Žádná z otázek, které jsou důležité pro sociální politiku, není předem uzavřena, není tabu, na druhé straně je třeba si uvědomit, že byla podepsána smlouva, ta smlouva říká, že kontrolní body jsou dva - pět a sedm let a myslím si, že, že důležité bude, aby v těch kontrolních bodech, v těch zlomech se postupovalo na základě dobrých analytických podkladů a ne předpojatě.

Co tím chcete říct, že bude velmi nepravděpodobné, aby některé staré členské státy, většina z nich rušila ta přechodná období a pracovní síla z Východu mohla dříve vstoupit na tyto pracovní trhy?

To je ..., záleží na úvaze těch jednotlivých států, myslím si, že je nepravděpodobné, že by se tak dělo dříve, než bude rozhodnuto o ..., v těch kontrolních bodech, ale na druhé straně váš výrok neodpovídá realitě. Nikdy nebyly naplněny kvóty například pro Spolkovou republiku Německo, takže v zásadě jaksi reálně žádná překážka není. Formálně ano.

Konstatuje expremiér, budoucí evropský komisař Vladimír Špidla. Já děkuji za to, že jste byl třicet minut hostem Interview BBC a těším se někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Šéfem Špidlova kabinetu v Bruselu bude Ramiro Cibrian

PRAHA 30. srpna (ČTK) - Tým spolupracovníků budoucího eurokomisaře Vladimíra Špidly povede Španěl Ramiro Cibrian. Špidla to dnes řekl rozhlasové stanici BBC. Cibrian stál do loňského roku v čele pražského zastoupení Evropské komise. Zbytek celkem šestičlenného kabinetu by měl mít Špidla sestaven do poloviny října.

Špidla v Evropské komisi v listopadu vystřídá dosavadního českého zástupce Pavla Teličku. Expremiér dostane na starosti zaměstnanost a sociální záležitosti. "Prozatím jsem se dohodl s bývalým velvyslancem EU v ČR Ramiro Cibrianem, že mě pomůže sestavit kabinet a že se potom stane šéfem mého kabinetu. Ostatní místa jsou ještě otevřená a probíhají na ně výběrová řízení," řekl bývalý premiér.

O Cibrianovi řekl, že je to člověk, kterého si mimořádně váží a který prokázal za mnoha okolností, že je opravdu velkým a přesvědčeným Evropanem. "Je to člověk, který má nepochybně dobrý vztah k České republice," dodal. Upozornil také, že Cibrian má znalosti z procesu přistoupení dvou různých zemí a dobře se orientuje i v oblasti čerpání ze strukturálních fondů.

O spolupráci s Cibrianem přitom uvažoval i první kandidát na eurokomisaře Miloš Kužvart. Cibrian poslední rok přednášel na univerzitě v Los Angeles. Dalším z možných členů Špidlova týmu v Bruselu, jak počátkem srpna spekulovaly Lidové noviny, by měla být expremiérova poradkyně pro zahraniční politiku a jeho blízká spolupracovnice Jana Šilhanová.

Špidla dnes ale kromě Cibriana žádná jiné jména neuvedl. Komisař má právo vybrat si do svého týmu nejbližších spolupracovníků šest lidí, přičemž maximálně tři mohou být ze stejného státu, jako pochází on sám.

Bývalý předseda vlády dnes také potvrdil, že se v úterý 31. srpna vzdá písemně poslaneckého mandátu. "Ty dokumenty jsou připravené a zítra je doručím do sněmovny," řekl Špidla. Práce v Poslanecké sněmovny byla podle něj důležitá a znamenala pro něj velmi mnoho. "To není žádná lehká věc odcházet ze sněmovny," dodal.

Mandátu se má Špidla v úterý vzdát formou doručení notářského prohlášení. Bývalého premiéra by měl ve sněmovně nahradit funkcionář ČSSD v jižních Čechách a písecký zastupitel Karel Kratochvíle. Mandátu by se měl naplno ujmout v září, kdy složí při sněmovní schůzi poslanecký slib.

Gross chce, aby referendum o euroústavě bylo v červnu 2006

PRAHA 30. srpna (ČTK) - Premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross soudí, že čeští občané by o přijetí evropské ústavní smlouvy měli rozhodnout v referendu v červnu 2006. Plebiscit by se konal ve stejném termínu jako volby do Poslanecké sněmovny. Gross to dnes řekl českým velvyslancům při jejich pravidelné poradě v Praze.

Český premiér očekává, že ratifikační proces nebude snadný. Věří ale, že čeští voliči budou mít dostatek hodnověrných informací a nakonec ústavu schválí. O termínu referenda se podle něj ještě bude diskutovat ve vládní koalici. Premiér při ní bude prosazovat, aby se referendum o euroústavě a parlamentní volby konaly v jednom termínu.

"Tady v zásadě není žádná volba. Ten termín bude nějakým způsobem splývat s parlamentními volbami. Myslím, že to je správné politické rozhodnutí, že má svůj obsah," řekl dnes rozhlasové stanici BBC bývalý premiér Vladimír Špidla.

Gross: Spojme referendum a volby

Mladá fronta DNES 31. 8. 2004, strana: 2 - Premiér Stanislav Gross včera poprvé řekl, kdy by mohli jít Češi k referendu o evropské ústavě. O jejím přijetí by mohli rozhodnout v roce 2006 ve stejném termínu, kdy budou volby do Poslanecké sněmovny.

"Schvalovací proces nebude snadný. Věřím ale, že Češi získají dostatek hodnověrných informací a ústavu schválí," řekl Gross na setkání s českými velvyslanci v Černínském paláci. O záměru spojit referendum a parlamentní volby bude ještě rozhodovat vláda, která musí zároveň připravit zákon, jenž by vůbec vypsání referenda umožnil.

"Tady v zásadě není žádná volba. Ten termín bude nějakým způsobem splývat s parlamentními volbami. Myslím, že to je správné politické rozhodnutí, že má svůj obsah," řekl včera rozhlasové stanici BBC bývalý premiér Vladimír Špidla.

Všelidové hlasování o euroústavě a volby v jednom termínu se však nezamlouvají ODS. Její místopředseda Petr Nečas to včera označil za nesmysl: "Od premiéra je to zákeřný a rafinovaný tah, jak dělat kampaň ČSSD do voleb a přitom tvrdit, že jde o kampaň o Evropské unii."

Grossova vláda chystá kampaň, která by měla přesvědčit mnohdy spíše euroskeptické Čechy o potřebě nové ústavy. Ta především upravuje způsob rozhodování uvnitř unie, zavádí více oblastí, kdy není ke schválení návrhu potřeba jednomyslného názoru všech členských zemí.

Špidla si do Bruselu bere Cibriana

Mladá fronta DNES, 31. 8. 2004, strana: 2 - Tým spolupracovníků budoucího eurokomisaře Vladimíra Špidly povede Španěl Ramiro Cibrian. Špidla to včera řekl rozhlasové stanici BBC. Cibrian stál do loňského roku v čele pražského zastoupení Evropské komise. "Je to člověk, který má nepochybně dobrý vztah k České republice," řekl Špidla, který by zbytek celkem šestičlenného kabinetu měl mít pohromadě do poloviny října.

"Prozatím jsem se dohodl s bývalým velvyslancem EU v ČR Ramiro Cibrianem, že mi pomůže sestavit kabinet a že se potom stane šéfem mého kabinetu. Ostatní místa jsou ještě otevřená a probíhají na ně výběrová řízení," vysvětlil bývalý premiér.

O Cibrianovi řekl, že je to člověk, kterého si mimořádně váží a který prokázal za mnoha okolností, že je opravdu velkým a přesvědčeným Evropanem. Špidla v Evropské komisi v listopadu vystřídá dosavadního českého zástupce Pavla Teličku. Expremiér dostane na starost zaměstnanost a sociální záležitosti.

Šéfem Špidlova týmu v Bruselu bude nakonec Ramiro Cibrian

Lidové noviny 31. 8. 2004, strana: 2 - Nejbližším spolupracovníkem Vladimíra Špidly v Bruselu bude Ramiro Cibrian. Tento Španěl, který stál do loňského roku v čele pražského zastoupení Evropské komise, povede tým spolupracovníků budoucího eurokomisaře. Špidla to včera potvrdil BBC. ¨

"Prozatím jsem se dohodl s bývalým velvyslancem EU v ČR Ramirem Cibrianem, že mě pomůže sestavit kabinet a potom se stane jeho šéfem. Ostatní místa jsou ještě otevřená a probíhají na ně výběrová řízení," uvedl bývalý premiér. Ten v Evropské komisi v listopadu vystřídá dosavadního českého zástupce Pavla Teličku. Na starosti bude mít zaměstnanost a sociální záležitosti.

O Cibrianovi řekl, že je to člověk, kterého si mimořádně váží a který prokázal za mnoha okolností, že je opravdu velkým a přesvědčeným Evropanem. "Je to člověk, který má také nepochybně dobrý vztah k České republice," dodal.

Ramiro Cibrian má krom jiného znalosti z procesu přistoupení dvou různých zemí a dobře se podle Špidly orientuje i v oblasti čerpání ze strukturálních fondů. Zbytek celkem šestičlenného kabinetu by měl mít Špidla sestaven do poloviny října. Maximálně tři jeho členové však mohou být ze stejného státu jako on.

Jedním ze Špidlových lidí v Bruselu by mohla být expremiérova poradkyně pro zahraniční politiku a blízká spolupracovnice Jana Šilhanová. Svoje budoucí angažmá však nechce komentovat. "Zatím jsme si nic oficiálního neřekli. Na to je ještě čas," řekla už dříve LN Šilhanová, která žila v Nizozemsku a mluví několika cizími jazyky.

Referendum o Evropské ústavě

ČT 1, 30. 8. 2004, 19:15, Události, Bohumil Klepetko, moderátor: Premiér Stanislav Gross chce, aby se referendum o evropské ústavě v Česku konalo v červnu roku 2006 spolu s volbami do Poslanecké sněmovny.

Řekl to na pravidelné poradě českých velvyslanců v Praze s tím, že o termínu referenda se ještě bude diskutovat ve vládní koalici.

Nový český eurokomisař Vladimír Špidla večer v českém vyslání BBC oznámil, že jeho kabinet v Bruselu povede Španěl, Ramiro Cibrian, bývalý velvyslanec Evropské unie v Praze.

Bývalý premiér Špidla končí s poslancováním

Impuls, 31. 8. 2004, 13:00, Jan Benešovský, moderátor: Bývalý premiér Špidla končí s poslancováním. K dnešnímu datu se vzdává poslaneckého mandátu, protože od 1. listopadu bude evropským komisařem. Stanici BBC Špidla řekl, že se mu neodchází s lehkým srdcem.

Vladimír Špidla, budoucí evropský komisař pro zaměstnanost a sociální záležitosti, bývalý předseda vlády (zvukový záznam): Není to nic lehkého, protože práce v Poslanecké sněmovně byla práce velmi důležitá, která mě skutečně, pro mě velmi mnoho znamenala a nepochybně se dá zaznamenat v řadě případů i můj osobní vklad, takže to není žádná lehká věc odcházet ze sněmovny.

Bývalý premiér Vladimír Špidla se dnes vzdal poslaneckého mandátu

PRAHA 31. srpna (ČTK) - Bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD) se dnes podle očekávání vzdal poslaneckého mandátu. Špidla by měl od listopadu začít pracovat jako komisař v evropské exekutivě. Nahradí dosavadního zástupce Pavla Teličku. Ve sněmovně na Špidlovo místo nastoupí funkcionář ČSSD v jižních Čechách a písecký zastupitel Karel Kratochvíle.

Mandátu se Špidla vzdal písemně, a to doručením notářského zápisu o vzdání mandátu předsedovi Poslanecké sněmovny. ČTK o tom informoval Libor Vacek ze sekretariátu předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD).

Svůj odchod ze sněmovny Špidla avizoval již 24. srpna, kdy se v dolní komoře hlasovalo o důvěře nové vládě Stanislava Grosse. Právě po hlasování o důvěře kabinetu se Špidla oficiálně rozloučil s ostatními poslanci. Poděkoval jim za "spolupráci i zápasy" a řekl, že práce ve sněmovně pro něj byla velkou výzvou a velkou ctí. Zákonodárci tehdy v reakci na jeho slova povstali a zatleskali.

Špidla opouští sněmovnu po osmi letech. Rozhlasové stanici BBC expremiér v pondělí řekl, že práce v Poslanecké sněmovny byla důležitá a znamenala pro něj velmi mnoho. "To není žádná lehká věc odcházet ze sněmovny," dodal. Kratochvíle by se měl mandátu naplno ujmout v září, kdy složí při sněmovní schůzi poslanecký slib.

V evropské komisi dostane Špidla na starosti zaměstnanost a sociální záležitosti. V těchto dnech formuje svůj nový šestičlenný kabinet. Tým jeho spolupracovníků povede Španěl Ramiro Cibrian. Cibrian stál do loňského roku v čele pražského zastoupení Evropské komise. Zbytek kabinetu by měl mít Špidla sestaven do poloviny října.

O Cibrianovi řekl, že je to člověk, kterého si mimořádně váží a který prokázal za mnoha okolností, že je opravdu velkým a přesvědčeným Evropanem. "Je to člověk, který má nepochybně dobrý vztah k České republice," dodal. Upozornil také, že Cibrian má znalosti z procesu přistoupení dvou různých zemí a dobře se orientuje i v oblasti čerpání ze strukturálních fondů.