Václav Moravec moderátor BBC

Yvona Legierská ve studiu BBC

Zákon o dani z přidané hodnoty projde další novelou. Chystá ji ministerstvo financí a novela má napravit chyby, které vznikly při rychlém příjímání zákona o dani z přidané hodnoty, který platí od 1. května letošního roku. Někteří ministři chtěli využít projednávání novely zákona o DPH ke snížení daňového zatížení některých oblastí. Například ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek míní, že devatenáctiprocentní sazba DPH na ubytovací služby brání rychlejšímu rozvoji cestovního ruchu.

Jiří PAROUBEK, ministr pro místní rozvoj (ČSSD) (zvukový záznam): Podívejte, já jsem se díval na ty sazby DPH, jak jsou v jednotlivých zemích Evropské unie, je to různé, ale nicméně ty sazby jsou někde mezi těmi pěti až devatenácti procenty, když bych to řekl takto, takže tam by to bylo asi rozumné mít, čili těch devatenáct procent je přeci jenom silné zatížení toho oboru.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Nejen o novele zákona o dani z přidané hodnoty bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla náměstkyně ministra financí Yvona Legierská, vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Vy máte na ministerstvu financí na starosti především daňovou problematiku. Vybavíte si nějaký velmi komplikovaný daňový případ, o kterém jste slyšela nebo který jste řešila?

Vzhledem k tomu, že jsem více než deset let pracovala v daňové správě na finančním ředitelství, a to v oblasti nepřímých daní, DPH a spotřební daň, tak samozřejmě v těch devadesátých letech byly řešeny ty známé případy LTO, motorová nafta, líh, lihoviny, karbopur. Také samozřejmě celá řada případů nejrůznějších řetězců, kdy na konci byly vylákány neoprávněné a nadměrné odpočty. Víceméně na základě těchto zkušenostní jsme sepsali celou řadu metodických materiálů, jak mají finanční úřady postupovat, zejména při řešení všech těchto, těchto případů.

Myslíte, že dnes už by se takové kauzy jako lehké topné oleje a podobně nestaly, protože daňový systém a normy, ve kterých se pohybují ti, kteří zdaňují, že už by to ony normy neumožnily?

Daňová správa tři roky, od roku 1994, 5, upozorňovala na obrovské daňové úniky, které právě byly v této oblasti. Nicméně myslím si, že až od roku 1998 ministerstvo financí reagovalo tím, že zavedlo stejnou sazbu spotřební daně u lehkého topného oleje jako u motorové nafty v systému, se systémem vracení této daně, kdo toto LTO protopí, no, a na základě časových řad dovozů LTO se ukázal obrovský skok v tom roce 1998, kdy vlastně LTO se de facto přestalo dovážet do České republiky nebo velmi minimálně.

Dovolte teď úsměvnější příběh v souvislosti s daňovým systémem České republiky. Koncem července Lidové noviny referovaly, že někteří politici České strany sociálně demokratické se mohou dostat do potíží s finančním úřadem kvůli lovu bažantů, na který je pozval ministr zemědělství Jaroslav Palas. Podle deníku vnímá finanční úřad účast na honu bažantů jako přijetí daru a ten je nutné zdanit, což politici neudělali. Vypovídá podle vás tato historka i o tom, že český daňový systém nebo daňové právo je komplikované?

Já se přiznám, že tady tuto informaci jsem v médiích nezachytila, to znamená, že jsem si ani nenechala podat nějaké bližší informace. Nicméně pokud hovoříte o zjednodušování daňové soustavy, tak bych chtěla jenom sdělit, že podle našich analýz Česká republika nepatří k těm zemím, kde by tyto zákony byly komplikované. Nicméně samozřejmě s každou ...

Odmítáte tedy, promiňte, že vstupuji do vaší řeči, odmítáte, že by český daňový systém byl stejně tak komplikovaný jako například francouzský, který je považován za jeden z nejkomplikovanějších v Evropě?

Já si myslím, že podle, podle informací, které mám k dispozici, jeden z nejsložitějších systémů, právních systémů, je právě v Německu. Nicméně s každou novelizací každého zákona přibývá ustanovení, odstavců, paragrafů a samozřejmě s větším počtem slov je zákon komplikovanější. A chtěla bych říci, že to dokládá zejména zákon o daních z příjmů, který byl více než padesátkrát novelizován od roku 1993, kdy vstoupil v účinnost poprvé a že dnes obsahuje obrovské množství všelijakých výjimek, osvobození, odčitatelných položek a tak dále. Zhruba v polovině září bude odstartována národní diskusní skupina, která bude pracovat na věcném záměru zákona o daních z příjmů, na zcela novém zákoně.

K tomu se záhy dostaneme. Když jste říkala, že máte k dispozici srovnávání komplikovanosti daňových systémů v rámci ať už starých, nebo i nových členských zemí Evropské unie, když říkáte, že Česká republika nepatří k těm nejkomplikovanějším daňovým systémům, do jaké skupiny patří, kde jsme?

Takže pokud bych přímo citovala, citovala z analýzy, daňový systém v České republice spíše patří k zemím nebo mezi státy spíše s jednodušším daňovým systémem. Tento systém je starý pouze dvanáct let a nestačil se ještě vyvinout tolik jako u států, kde tržní ekonomika existuje po dlouhou dobu jejich vývoje.

Do které skupiny například patří teda Česká republika?

To znamená tedy s těmi jednoduššími, jednoduššími zákony.

Jaké země tam další jsou?

To znamená, to znamená, není zde obrovské množství různých daňových příjmů, ty jsou, ten počet se pohybuje okolo třiceti, kdežto, dejme tomu, ve Francii to je sto druhů daňových příjmů, v Dánsku osm, ve Spojených státech šedesát a podobně.

Je tedy nepravdivá ta informace, pokud by někdo srovnával daňový systém francouzský s českým, tak ten český daňový systém, pokud jsem vás poslouchal pozorně, je zhruba o dvě třetiny jednodušší než daňový systém francouzský.

To je pouze měřítko, měřítko, měřítko počtu daňových příjmů, ale samozřejmě tím dalším měřítkem může být i ta délka slov v daňových zákonech. A tady, jak už jsem řekla, rovněž nepatříme mezi země, kde by ty zákony byly enormně rozsáhlé. Nicméně jsme si vědomi, že je nutné přesto učinit změny, a to zejména v tom zákoně o dani z příjmů.

O tom právě mluví i profesor Jan Švejnar a nejen on, který volá po zjednodušení daňového systému, především tedy po zjednodušení daně z příjmů.

Jan ŠVEJNAR, profesor ekonomie (zvukový záznam): Je trochu příliš komplikovaný. Bylo by velice žádoucí, kdyby se dal systém zjednodušit, samozřejmě vždycky bude určitý počet sazeb a určitá komplikace se nedá vyloučit, na druhé straně myslím, že by bylo dobré se na celý systém podívat, některé položky úplně zrušit, některé redukovat, zjednodušit.

Říká v rozhovoru pro BBC profesor ekonomie Jan Švejnar. Pro zajímavost, pokud u daní z příjmů spočítáme osvobození od daně, nezdanitelné částky, položky snižující základ daně, odpočitatelné položky a slevy na dani, dostaneme se k číslu sto patnáct výjimek. Co říkáte tomuto číslu?

Ano, bohužel, bohužel dostaly se tam v průběhu devadesátých let a já mám takový pocit, že v posledních letech zaznívá stále více volání po tom, aby se podpořila třeba, já nevím, jazyková výuka tím, že se zavede další odpočitatelná položka nebo že se má zvýšit mobilita pracovních sil tím, že se zavede nová odpočitatelná položka pro zaměstnance dojíždějící třeba nějakou určitou vzdálenost do zaměstnání.

To znamená, že vy jako náměstkyně musíte hodně odolávat tlakům, aby těch výjimek nepřibývalo a aby se číslo sto patnáct nezvýšilo.

Já si myslím, že zejména pan ministr financí Sobotka musí odolávat tady těmto tlakům, protože vlastně byla nastartována reforma veřejných rozpočtů a je nutné samozřejmě zachovat určité, určitou výši daňových výnosů a samozřejmě s každou takovouhle výjimkou, odčitatelnou položkou se ty daňové výnosy snižují.

Vy jste to už, paní náměstkyně, zmínila, že zákon o dani z příjmů, který byl přijat v roce 1992, se víc než padesátkrát novelizoval. Jeho rozsah se zvětšil ze čtrnácti tisíc na padesát sedm tisíc slov a ekonomové z ústavu /nesrozumitelné/ spočítali, že slovo výjimka se nyní v zákoně objevuje třikrát častěji než v té původní verzi z roku 1992. Vy jste naznačila, že by měla začít pracovat, pokud jsem dobře poslouchal, celonárodní skupina.

Národní diskusní skupina složená samozřejmě z nejrůznějších odborníků, kteří by měli celý tento systém přehodnotit a navrhnout, jak efektivně vybírat daně. Nicméně samozřejmě je to problém, bych řekla, dlouhodobější, nelze počítat, že k 1. 1. 2006 by byl nový zákon zaveden, budeme ale také diskutovat o možnosti, jak zejména osobám samostatně výdělečně činným, fyzickým osobám usnadnit život.

Jak?

Protože výdajové paušály, to je sice výborná věc, ale tak, jak je máme dnes nastaveny, málo velkoryse v zákoně o daních z příjmů, tak je nutné také tuto věc přehodnotit. Máme už návrhy, máme už návrhy, tak také tato národní diskusní skupina je bude hodnotit.

Pokud vám rozumím dobře nebo vyvodil jsem si z vašich slov dobře, že ten zcela nový zákon o dani z příjmů je tak komplikovaný, že se nedá předpokládat, že by byl přijat do roku 2006, tedy do konce volebního období?

My musíme nejdříve zpracovat, protože u každého nového zákona se musí zpracovat věcný záměr a ten nezpracujeme dříve než tak do konce roku, začátku příštího roku, musí projít legislativním procesem, vnějším připomínkovým řízením, legislativní radou vlády, vládou a teprve, když vláda tento princip, tento věcný záměr odsouhlasí, tak na základě ní se budou vypracovávat paragrafovaná znění.

Dovedete tedy odhadnout, kdy by mohl v České republice začít platit zcela nový zákon o dani z příjmů?

Co mohu říci stoprocentně, nebude to v tomto volebním období nebo do konce roku 2006.

A váš odhad, kdy by to mohlo být?

2008 nejdříve.

Že by začal platit k 1. lednu roku 2008. Počítá se tedy s tím, že budou opět přijímány nějaké novely, aby se zjednodušila daň z příjmů?

My v podstatě máme v současné době připravenu novelu zákona o dani z příjmů s účinností od 1. 1. 2005, kde bude, kde bude podpořena podnikatelská sféra dalším zrychlením odpisových skupin, a to z dnešních čtyři, šest, dvanáct let na tři, čtyři, deset let, což bude znamenat minus třináct miliard, cirka třináct miliard pro státní rozpočet. Ale jsme si samozřejmě vědomi, že je nutné v té podnikatelské sféře odlehčit, odlehčit tady těmito daněmi a na druhé straně je nutné samozřejmě i podporovat rodiny s dětmi tak, jak to už bylo prezentováno, nahrazení odčitatelné položky, slevou na dani a společné zdanění manželů s dětmi.

Nová vláda se v programovém prohlášení zavazuje, že cituji doslova: "Zahájí širokou diskusi o zjednodušení daně z příjmů s cílem zpřehlednit podmínky pro placení daní při zachování motivace podporující růst a inovaci." Konec citátu. Premiér Stanislav Gross pak v úterý v Poslanecké sněmovně při žádosti o vyslovení důvěry vládě uvedl.

Stanislav GROSS, premiér (zvukový záznam): Ale také chceme a tady si myslím, že ten závazek může být ještě větší, nežli je v programovém prohlášení vlády, zjednodušit stávající, stávající znění zákona o dani z příjmů tak, aby byl lépe spravovatelný jak pro správce daně, tak především pro plátce a nebyli nuceni investovat tak velké prostředky pro zvládání a plnění svých daňových povinností vůči státu.

Prohlásil v úterý v Poslanecké sněmovně premiér Stanislav Gross. Vy jste, paní náměstkyně, už řekla, že byste byli rádi, aby od 1. ledna 2005 začal platit vlastně jiný způsob odpočítávání, respektive odpisování ...

Zrychlení odpisových skupin.

Přesně, na čemž se dohodla vládní koalice letos na jaře v Kolodějích. Zjednodušení daňového systému, pak myslíte, že by bylo možné do konce volebního období tedy přijmout ještě nějaké novely, které by snížily počet výjimek z těch sto patnácti směrem dolů?

Počet těch výjimek nebudeme v této fázi přehodnocovat, nicméně já už jsem se zmínila o tom, že bychom zejména chtěli usnadnit život fyzickým osobám, osobám samostatně výdělečně činným a velkorysejším způsobem nastavit výdajové paušály.
Potom ty ...

To znamená, že pokud je, promiňte, abychom tady dodali konkrétní čísla, pokud je dnes paušál, nemýlím-li se, pětadvacet a třicet procent ...

Třicet a padesát procent pro zemědělce.

Tak, jak byste rádi nastavili paušály, odpočitatelné paušály, to znamená, že tyto paušály vlastně těm lidem, abychom to vysvětlili posluchačům, kteří si dělají daňové přiznání, tak nemusejí vést účetnictví, ale odepisují paušál a je to daleko jednodušší.

Vedou pouze evidenci svých, svých příjmů a samozřejmě potom určité procento je tím nákladem, takže základ daně se pak spočítá rozdílem a samozřejmě pak se upraví o odčitatelné položky. Tím, že máme nastaveno těch několik procent pro určité typy podnikání, těch pětadvacet, třicet, padesát procent, pro pronájmy je tam, myslím, dvacet procent, tak toto je příliš komplikované, určitě bychom chtěli sjednotit tady tuto sazbu.

Můžete říci zhruba, na jaké výši je představa?

Předpokládáme, předpokládáme, ale bude to samozřejmě ještě předmětem diskusí, že tak zhruba kolem poloviny, ale samozřejmě pro, dejme tomu, maloobchodníky by to až příliš vysoký význam nemělo, protože při jejich maržích patnáct, dvacet procent by bylo možné nasadit i jiné varianty, které by byly k tomuto ještě velkorysejší. Ale ponecháváme to rovněž na diskusi v rámci národní diskusní skupiny.

Když tedy tvrdíte, že asi do konce roku 2006 nebude snížen počet výjimek v zákoně o dani z příjmů z těch sto patnácti, není možné, když se člověk podívá do programového prohlášení, kde se vláda zavazuje k zavedení ekologických daní, k dalšímu daňovému zvýhodnění rodin s dětmi, k zavedení daňového zvýhodnění na vyživované dítě v rámci koncepce Národního programu podpory rodinám s dětmi, mluvit o tom, že se počet těch výjimek ještě zvýší z těch sto patnácti nahoru?

Pane redaktore, to, co jste teď všechno udělal výčtem, samozřejmě ne vše se týká jenom daňových zákonů, ale samozřejmě i zákonů, které mají vazbu na výdajovou stranu státního rozpočtu. To zjednodušení, zejména pro ty malé a střední podnikatele, bude velmi enormní, protože právě po tomto se volá. Velké renomované firmy mají samozřejmě daňové poradce, účetní poradce, případně samozřejmě týmy těchto lidí, kteří problematiku zvládají, takže ti problémy nemají, ale tady jde o malé a střední podnikání.

A že by se zvýšil počet těch výjimek u daně z příjmů, například i právě u fyzických osob, tím, že vláda chce udělat daňová zvýhodnění, například, jak jsem četl, rodiny s dětmi, vyživovaného dítěte v rámci koncepce Národního programu podpory rodinám s dětmi a podobně?

Ta podpora, ta podpora rodin s dětmi, já už jsem o tom hovořila, tam je nastavení vlastně nebo změna odčitatelné položky na dítě slevou na dani, ta už bude vlastně zavedena od 1. 1. 2005, pokud se to legislativně stihne, nejpozději pak od roku 2006.

Vy už návrh máte připravený?

Návrh je připraven, je v současné době před prvním čtením v Poslanecké sněmovně. A další údaje, které jsou vedeny v programovém prohlášení vlády, se mohou eventuelně týkat u těch podpor s dětmi zvýšení tady těchto, tady těchto daňových slev nebo úprav prostě na nějakou optimální hodnotu.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl požádal koncem července premiéra Stanislava Grosse, aby finanční úřady musely v budoucnu povinně vykládat daňové zákony, aby podnikatelé měli jistotu, že postupují správně, co si myslíte o tomto nápadu?

Já bych doporučila, aby všichni, kteří volají po editační povinnosti, si přečetli paragraf třicet čtyři b) zákona o správě daní a poplatků, který říká, že takováto záznamní povinnost už existuje od 1. 1. letošního roku, pokud je to uvedeno v hmotně právním předpise. A tím hmotně právním předpisem, který vlastně reagoval na tady tuto úpravu, je zákon o daních z příjmů, který v paragrafu třicet osm na) uvádí přesně, na co se může zeptat příslušný daňový subjekt a finanční úřad je povinen rozhodnutím vlastně o této věci nebo musí prostě popsat a rozhodnout, takže je to rozhodnutí s kulatým razítkem, proti kterému je možné se odvolat a podobně.

Jinak řečeno, to je tedy vlamování se do otevřených dveří, to, co požaduje Míl.

No, je to samozřejmě taková první vlaštovka. V žádném případě ale v žádné zemi, členské zemi Evropské unie, není zavedena absolutní editační povinnost tak, jak už se o tom několik let hovoří, protože pak bychom místo finančních úřadů, které vybírají daně, měli daňově-poradenská pracoviště a na tu vlastní ...

Je tedy nereálné, ano ...

... práci by neměly čas. To znamená, je nutné ...

Je tedy nereálné ...

... je nutné tomu nastavit určité, určité mantinely a o těch věcech se v současné době hovoří v rámci Rady pro rozvoj podnikatelského prostředí.

Můžete naznačit, jak vy byste si ty mantinely, laikům vysvětlit, jak vy byste si ty mantinely představovala, jakým způsobem by tedy, když ne povinně, všechny daňové zákony, aby, jak jste to nazvala, finanční úřady nebyly poradenským centrem a vykladači zákonů, ale aby se staraly o správu daní, jaká je vaše představa těch mantinelů?

Já bych chtěla jenom sdělit, že je zcela běžné, pokud se obrátí ústně, písemně na finanční úřad, na finanční ředitelství nebo na ministerstvo financí jakýkoliv daňový subjekt, zeptá se na něco, tak samozřejmě je mu odpovězeno. Největší zádrhel poslední dobou máme samozřejmě na odboru daně z přidané hodnoty, kde máme v současné době nevyřízeno asi tři tisíce dotazů, což je dáno bohužel tím časovým skluzem při schválení a zveřejnění nového zákona o dani z přidané hodnoty ve Sbírce zákonů.

Kdy je stihnete zodpovědět, tři tisíce dotazů, probůh.

Na druhé straně já si myslím, že celá řada těchto dotazů už je odpovězena, protože my jsme okamžitě po 1. květnu letošního roku začali vydávat informace o uplatňování DPH v určitých oblastech a tam právě mnozí mohou nalézt odpovědi na jejich dotazy.

Oni podnikatelé právě, že mluvíte o dani z přidané hodnoty, mluví o tom chaosu nebo o poslední kapce v rámci daňového chaosu právě v souvislosti s novelou a jejím rychlým přijetím, respektive rychlým nabytím platnosti od 1. května letošního roku. Ministerstvo financí má připravenou, pokud se nemýlím, novelu novely. To znamená, že je už hotová novela zákona o DPH?

Není to novela novely, ale zákon o dani z přidané hodnoty 235/2004 sbírky od 1. 5. 2004 je novým zákonem a toto bude první novelizace zákona. Já bych jenom chtěla říci, že v roce 1993 nikdo netušil, jak funguje princip daně z přidané hodnoty v praxi. Také jsme se to všichni učili za pochodu a tehdy zákon vyšel ve Sbírce zákonů 24. listopadu 1992. Zvládli jsme to a bohužel i přes ten nešťastný legislativní proces tohoto nového zákona s účinností k 1. 5. 2004 já jsem přesvědčena, že se tady toto zvládá a že možná to volání, to volání po tom, že zákon je plný chyb a tak dále, těmi vysvětleními, těmi informacemi k uplatňování DPH, které jsou na webové stránce ministerstva financí, se celá řada věcí vyřešila.

A teď k té novele.

Nicméně jsme si, ano, jsme si vědomi toho, že v průběhu legislativního procesu byla celá řada pozměňovacích návrhů a buď byly konzultovány s ministerstvem financí, či nikoliv, zejména ty druhé dělaly nebo dělají v praxi velikánský problémy, já bych jenom zmínila například vratné obaly ze skla, kdy prostřednictvím poslaneckého pozměňovacího návrhu neprokonzultovaného s ministerstvem financí se nastavil zcela nový systém, který, kterému chybělo přechodné ustanovení a my jsme tuto nedůslednost poslaneckého pozměňovacího návrhu napravili rozhodnutím o prominutí daně u těch vratných lahví, které byly vykoupeny ještě do 30. dubna letošního roku.

Teď se dostaňme k té mé otázce, je tedy na ministerstvu financí už připravena novela zákona o dani z přidané hodnoty, kdy půjde do vlády?

Novela zákona o dani z přidané hodnoty je připravena, příští týden by měla být projednána na politické úrovni a ihned vlastně může jít do legislativního procesu.

Kdy očekáváte, že by mohla novela zákona o dani z přidané hodnoty, která napraví některé chyby, vstoupit v platnost?

Počítáme s účinností od 1. 1. 2005.

Myslíte, že se to dá stihnout?

Stihnout se dá všechno, je to teoretická možnost a my s ní počítáme, že tato teoretická možnost vyjde.

Aby to nebylo zase tak uspěchané jako k 1. květnu roku letošního, aby si podnikatelé nestěžovali.

Pokud samozřejmě nebudou přidávány nějaké další pozměňovací návrhy, které nejsou prokonzultovány s ministerstvem financí, tak by takováto situace neměla nastat.

Které největší nedostatky nyní platného zákona o DPH, ta novela, kterou začne příští týden projednávat politická reprezentace a pak pravděpodobně začátkem října i Vláda České republiky, které největší nedostatky odsraní?

To, na tuto otázku je velice těžké odpovědět, protože to je celá řada drobných věcí. Uvedu vám jeden příklad. Nedávno mi volal jeden podnikatel z Plzně, že vyváží z České republiky do Švýcarska, tedy nečlenské země Evropské unie, nějaké zboží a ta přepravní firma, u níž je obecně mezinárodní přeprava osvobozena od daně, toto měla doložit potvrzením celního orgánu vystupující země, což je Německo. Nicméně jsme se dozvěděli, že celní orgány Německé spolkové republiky odmítly potvrdit přepravní doklad a samozřejmě teď nastávala otázka, jestli ta mezinárodní přeprava zůstane osvobozena či bude posuzována jako tuzemská s devatenáctiprocentní sazbou. Takže samozřejmě v té novele je nastaveno, že může předložit i jiné důkazní prostředky, což je vlastně například jednotná deklarace, na níž je uvedeno třeba SPZ toho auta, které tu přepravu provádí či jiné důkazní prostředky.

To znamená, že jde ...

A víceméně už i ten výklad v současné době je, protože by nám připadalo absurdní, abychom české přepravní firmy znevýhodnili oproti zahraničním a vlastně znesnadnili jejich podnikání.

Říkáte, že jde o technickou novelu, ilustrovala jste to na tomto příkladě, ovšem někteří ministři nové vlády chtěli novelu zákona o DPH, kterou bude projednávat vláda v září, využít ke snížení sazeb v některých oblastech. Například ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek nepovažuje za dobré pro rozvoj turistického ruchu devatenáctiprocentní sazbu DPH na ubytovací služby, která začne platit od 1. ledna roku 2005.

Jiří PAROUBEK, ministr pro místní rozvoj (ČSSD) (zvukový záznam): Podívejte, já jsem se díval na ty sazby DPH, jak jsou v jednotlivých zemích Evropské unie, je to různé, ale nicméně ty sazby jsou někde mezi těmi pěti až devatenácti procenty, když bych to řekl takto, takže tam by to bylo asi rozumné mít, čili někdy, až se bude vytvářet v těch příštích letech sazba, řekněme, jednotná z těch pěti na devatenáct, nějakých třeba čtrnáct, patnáct procent, tak bych to, nebo dvanáct procent, já nevím, to říkám akademicky, tak bych to považoval za rozumné, ale těch devatenáct procent je přeci jenom silné zatížení toho oboru.

Řekl v rozhovoru pro BBC ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Jednoduchá otázka, prosím o jednoduchou odpověď, dojde v rámci této novely o dani z přidané hodnoty k posunům v sazbách, nebo ne?

Nedojde k posunu v sazbách, pouze v případě ubytovacích služeb poskytovaných vysokoškolským studentům na kolejích zůstane zachována pětiprocentní sazba i po 1. 1. 2005, nicméně ono by si to zasloužilo vysvětlení. Od roku 1993 se hovořilo o sbližování sazeb daně z přidané hodnoty, s výjimkou roku 1994, kdy se tehdy třiadvacetiprocentní sazba snížila na dvaadvacet procent. Žádná následující vláda neměla odvahu, aby k tomuto kroku přistoupila. Po povodních byl připravován povodňový balíček, kde se měly vlastně přibližovat sazby DPH - základní a snížená - vždy o dva procentní body shora, zdola. Nicméně víme, jak to dopadlo a pro kolodějská politická jednání 1. února ministerstvo financí připravilo celou řadu možných variant. Politici si vybrali variantu pouze jednostranného přiblížení sazeb, to znamená pouze snížení základní sazby z dvaadvacet na devatenáct procent.

Nikoliv to, že by se zvyšovala ta zvýšená sazba.

Ano, a samozřejmě z tohoto důvodu bylo nutné některé zboží a služby ponechat v základní sazbě, i když příloha h šesté direktivy umožňuje, aby byly v sazbě snížené. A to je právě problematika těch ubytovacích služeb, že mohou být v pěti procentech, nicméně budou v sazbě základní z fiskálních důvodů.

Pokusíte se vy ještě ministra financí přesvědčit a je to reálné do konce volebního období, aby se sbližovaly ještě sazby DPH?

Samozřejmě k tomuto kroku je možné přistoupit kdykoliv, nicméně ...

Vidíte to jako nereálné?

Nicméně neočekáváme a nemám ani takovéto signály od pana ministra, že bychom tento krok do konce roku 2006 nebo do pololetí roku 2006 učinili.

Vy jste to řekla zcela jasně, že jedinou změnou sazby bude, že bude ponecháno ubytování studentů na vysokoškolských kolejích i po 1. lednu roku 2005 ve snížené pětiprocentní sazbě DPH. Ovšem BBC už upozornila na to, že Evropská unie nesouhlasí s tím, aby zůstaly pleny, tak diskutované téma v České republice, v té snížené pětiprocentní sazbě, protože všechny ostatní členské státy Evropské unie je mají v té sazbě základní, tedy v České republice devatenáctiprocentní. Proč toto neřešíte v té novele, že byste pleny dali z té snížené do devatenáctiprocentní, abyste, aby to nebylo v rozporu s Evropskou unií?

Tady tuto změnu samozřejmě je možné udělat kdykoliv, nejenom v rámci této novely, rozsáhlejší novely, ale i případně dalších kroků, nicméně zatím tuto problematiku řešit nebudeme, i když jsme si vědomi, že nebyla vyjednána Českou republikou výjimka pro dětské pleny a že tedy nemohou zůstat ve snížené sazbě.

A to vám Evropská unie zatím nevytýká, že je nutné, aby v rámci novely, když už se bude novelizovat DPH, zákon o DPH, abyste tuto změnu udělali?

Já si myslím, že ji budeme muset udělat určitě.

A proč ne teď v té novele?

Já jsem naznačila, že příští týden budou kolem novely zákona o dani z přidané hodnoty s účinností 1. 1. 2005 politická jednání a ještě může být rozhodnuto o mnohých jiných skutečnostech.

Konstatuje náměstkyně ministra financí České republiky Yvona Legierská. Já vám děkuji za rozhovor, děkuji, že jste si našla čas pro BBC a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Legierská: V novele zákona o DPH nebudou posuny v sazbách

PRAHA 27. srpna (ČTK) - Novela zákona o dani z přidané hodnoty, kterou připravilo ministerstvo financí, nepočítá s posuny v sazbách daně. Rozhlasové stanici BBC to dnes řekla náměstkyně ministra financí Yvona Legierská. "Nedojde k posunům v sazbách," uvedla Legierská. Neočekává ani, že by ministerstvo financí přistoupilo ke sblížení sazeb DPH.

"Samozřejmě k tomuto kroku (sblížení sazeb) je možné přistoupit kdykoli. Nicméně neočekávám a nemám ani takovéto signály od pana ministra (financí Bohuslava Sobotky), že bychom tento krok do konce roku nebo do pololetí roku 2006 učinili," doplnila.

BBC upozornila na nesouhlas Evropské unie s tím, aby dětské pleny zůstaly ve snížené pětiprocentní sazbě. Podle Legierské však ministerstvo tuto problematiku řešit nebude. "Zatím tuto problematiku řešit nebudeme, i když jsme si vědomi, že nebyla vyjednána Českou republikou výjimka pro dětské pleny a že tedy nemohou zůstat ve snížené sazbě," řekla.

"Příští týden budou kolem novely zákona o dani z přidané hodnoty politická jednání a ještě může být rozhodnuto o mnohých jiných skutečnostech," dodala.

Náměstkyně hovořila i o přípravě nového zákona o dani z příjmů. Podle Legierské začne v září fungovat skupina složená z odborníků, kteří by měli navrhnout, jak efektivně vybírat daně. Zdůraznila, že zcela nový zákon o dani z příjmů musí nejdřív projít legislativním procesem. Rozhodně však nezačne platit v tomto období nebo do konce roku 2006, dodala.