Václav Moravec moderátor BBC

Lubomír Zaorálek

Občanští demokraté se chystají podat žalobu na poslance Unie svobody-Demokratické unie Zdeňka Kořistku, a to v občanskoprávním řízení za pomluvu. Důvod? Kořistkův výrok, že mu ODS nabízela desetimilionový úplatek. Místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil dodává:

Jan ZAHRADIL (zvukový záznam): Grémium ODS konstatuje, že takzvanou kauzu "Kořistka", chápe jako pokus o zastření nedávných chyb premiéra Grosse. Počínaje obsazováním některých důležitých postů a konče neschopností předložit občanům této země jakoukoliv rozumnou alternativu.

Místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil. ODS žádá po Kořistkovi veřejnou omluvu a finanční odškodnění ve výši deseti milionů korun. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je dnes předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek. Přeji vám hezký den do parlamentního studia BBC.

Dobré odpoledne.

Znepokojivé. Těmito slovy jste v pátek označil informace unionistického poslance Zdeňka Kořistky. Dovedete, pane předsedo, odhadnout, jak dlouho bude veřejnost čekat na to, zda skutečně byl poslanci Kořistkovi nabídnut úplatek, nebo zda poslanec Kořistka někoho křivě obvinil?

No, to nedokáži samozřejmě říci, jak dlouho bude čekat, ale mně připadá především, že to není jenom věc policie a odpovědí toho typu, který může dát policie. Mně se zdá, že to je spíš vyvrcholení určitého období těch posledních týdnů, kdy pro mě se až příliš často mluvilo o tom, že lítají miliony v souvislosti s poslanci, jejich přestupy a jejich hlasováními a vlastně bude to asi měsíc a půl, kdy jsem poprvé vystoupil a upozorňoval jsem na to, že jakékoliv lehkovážné úvahy o podezřeních spekulace jsou nezodpovědné, pokud nejsou skutečně říkány přesně, konkrétně a není to něco, co lze došetřit a v čem lze zjednat, v čem lze se dobrat toho, o co se jedná a zjednat nápravu.

O tom ještě bude řeč, ale dovolte, abych vám vstoupil do řeči, protože ta první otázka byla zcela jednoznačná. Vy nemáte obavy z toho, že celá věc se bude protahovat, až zase vyzní do ztracena?

No, já mám dojem, že dnešní schůzka, kterou jsme absolvovali s předsedy politických stran, byla, přeci jenom vyzněla daleko jednoznačněji a poměrně jasně v tom, že jsme se shodli, že podobný způsob spekulací, podezření vlastně neprospívá nejen parlamentu, ale i politickým stranám a že by bylo dobré, kdyby se nám podařilo si přesně stanovit ty pravidla, ve kterých se politika odehrává a zdá se, že je celá řada otázek, na které není jednoduchá odpověď. Jako, co lze vlastně nabízet, jakým způsobem lze jednat? Kdy je korektní přetahovat poslance z jedné politické strany do druhé? Vůbec není tak evidentní, co tady je správné, co je morální a co ne. Ty hranice, ty mantinely nejsou jednoznačné.

Dovolte, pane předsedo, abych trval na jednoznačné odpovědi. Vy tedy nemáte strach, že celá aféra se povleče dlouze a pak nakonec vyzní do ztracena?

Nebude, nebude, nevyzní do ztracena, pokud z toho uděláme ten závěr, o kterém mluvím. To znamená, že se dohodneme, že si tady tyto věci, které dneska jasné nejsou, kde není jednoduché říci, kdo, kde udělal jakou chybu, nebo se provinil, kdy jednal, nebo měl, nebo neměl s někým jednat. My si na tohle stanovíme jakási pravidla a způsob chování, které v této chvíli stanoveny nejsou. Proto je těžké, není tak jednoduché říkat, kdo porušil nějaké pravidla nebo kdo, jestli překročil nějaké hranice, nebo ne, když to není stanoveno.

Případ Kořistka a spekulace o údajném uplácení ve sněmovně ovlivnily projednávání programového prohlášení v dolní parlamentní komoře. Například předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý ve svém vystoupení ve sněmovně krom jiného uvedl:

Vlastimil TLUSTÝ (zvukový záznam): Nyní mi dovolte v návaznosti na uvedená fakta, abych se obrátil na státní zastupitelství a policii a tedy veřejně požádal, aby také byla šetřena varianta nebo možnost, že celá kauza, které se dnes říká "Kořistka", byla rozpoutána mediálními experty České strany sociálně demokratické a Unie svobody, jejímž cílem je zastrašit poslance vládní koalice váhající s podporou této vlády, neboť každý, kdo by teď z jakýchkoliv důvodů nepodpořil pochybný vládní program a vládu, bude podezřelý ze zkorumpovanosti.

Prohlásil ve svém úterním vystoupení v Poslanecké sněmovně předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Nakolik je podle předsedy sněmovny Lubomíra Zaorálka pravděpodobná verze, kterou si přeje vyšetřit Vlastimil Tlustý?

Já nepokládám za šťastné teď se podezírat z dalekosáhlých spiknutí. Teď, co je jediné jisté, je, že pan poslanec Kořistka vystoupil s tím, že mu někdo nabídl deset milionů. Ty okolnosti té schůzky mi dále zdaleka jasné nejsou a opakuji ...

Vy nemůžete vyloučit, zda skutečně si celou věc neobjednala sociální demokracie nebo Unie svobody, aby stmelila vládní tábor, jak naznačuje Tlustý?

Tak mi to připadá jako dokonalý nesmysl. A já mám dojem, že opravdu nejde o pocity a o dílčí přesvědčení. Jde o to, jestli jsme schopni vytvořit pravidla, systém a nějaký půdorys, na kterém k něčemu podobnému nebude docházet, protože bude jasné, jak se pohybovat a budou ty mantinely dány, jako rozumíte ...

Pane předsedo, ...

... kdo z nás čemu věří a co nám připadá pravděpodobnější. Teď jde, jestli jsme schopni si společně sednout a najít z toho cestu ven. /Souzvuk hlasů/.

Promiňte. My teď, promiňte, můžete chvíli přestat mluvit, protože my si teď zcela nerozumíme. Vy stále celý případ povyšujete do obecné roviny, což je celkem logické a ještě o ní bude řeč v souvislosti s tím etickým kodexem, na jehož nutnosti jste se shodli jako předsedové politických stran v čele s vámi jako předsedou Poslanecké sněmovny, ale mně jde i o tento konkrétní případ. Ten bude řešit policie, budou ho řešit orgány činné v trestním řízení a Vlastimil Tlustý v souvislosti s tímto případem vznesl toto možné podezření. Můžete ho vyvrátit?

Mně připadá, že je to nesmyslné, ale nevím, jak bych vám to teďka měl vyvracet. Neznám vůbec, jaký ty důkazy byste si představoval, že by měly být předloženy, abych dokázal, že to je nesmysl, abych dokázal, že to je nesmysl. Jako já si myslím, že to je nesmysl, že se mi zdá, že tady často vznikají zcela paranoidní představy a já nemám žádnou informaci o tom, že by něco z toho měla být pravda a jsem přesvědčen, že to pravda není a doporučil bych, aby se zklidnily hlavy, ale to, co tady neustále opakuji a zdá se mi, že mi není rozuměno, je, že nejde jenom o zákony. Tady přeci nejde jenom o právo. Politika musí respektovat i jiná pravidla, než jsou jenom ty, která nám přikazují zákony. Když mluvím o tom etickém kodexu, tak říkám, že my se nedobereme nějakých poměrů, které budou přehledné, pokud nebudeme říkat, že budeme respektovat i jiné principy, než jsou zákony a policie. Jako tady ten nárok na politiku musí být vyšší. To znamená, já, když vám mluvím o etickém kodexu, tak vám neodpovídám méně, ale naopak více, než chcete, když mluvíte o policii a zákonech.

Promiňte, ale to je zjevné. Já vám jenom říkám, abychom si skutečně rozuměli, že nejdříve nastoluji toto dílčí téma a záhy se dostaneme k obecnému. Vy mi stále odpovídáte tou obecnou rovinou, etickým kodexem. K tomu se dostaneme. Máme ještě na to dostatek času.

Teď vám tvrdím, že policie nám v této věci nepomůže, protože se domnívám, že nejsem schopen teďka říci, čeho se může, nebo nemůže policie dobrat, ale domnívám se, že ona neřeší to, co je nejpodstatnější, protože v této chvíli není úplně jasné, jestli lze, nebo nelze přetahovat poslance z jednoho klubu nebo do druhého. Jestli jim lze nabízet funkce, je zřejmé, že pravděpodobně nikdo nemůže souhlasit s tím, aby byl někdo uplácen penězi. Ale co jsou metody, které jsou dovolené a co ne, to jasné není. To znamená, řešení policie je málo na to, abychom si ujasnili, co v těch politických poměrech České republiky lze dělat a co ne. Ten problém není jenom v České republice. Vy asi dobře víte, že ve Spojených státech mají tyto věci upraveny daleko přesněji než třeba v Evropě, ale já vím, že v Evropě dneska, v Bundestagu a v Německu se také vytvářejí etické kodexy a začínají se těmi věcmi zabývat, protože se ukazuje, že prostě pro ně nejsou stanovena pravidla a že to je chyba a že je pak těžké se dohodnout na tom, kdo něco porušil a kdo ne.

Můžete teď pět minut nemluvit o etickém kodexu, prosím pěkně a říkám, dostaneme se k němu v další části Interview BBC. Pojďme teď mluvit o konkrétní kauze "Kořistka". Unionistický poslanec Zdeněk Kořistka už v neděli v České televizi vyzval další poslance, kterým byl údajně nabídnut, ať už přímo, či nepřímo, nějaký úplatek, aby se také veřejně ozvali. Nikdo Kořistku nepodpořil. Jaké pro to máte vysvětlení?

To já nevím. To je snad otázka na poslance Unie svobody a já chápu, že teď je na místě, aby pokud někdo má podobnou zkušenost, tak aby to řekl nahlas.

Nikdo nahlas nic neřekl. Já se vás ptám, jako předsedy Poslanecké sněmovny, jaké pro to máte vysvětlení, že v tom Kořistka, lidově řečeno, zůstal sám?

Celkem jsem rád, pokud tomu tak je, protože pokud by těch případů bylo víc, tak to bylo samozřejmě hůře a ne lépe. Takže, pokud je to tak, že je to ojedinělý případ, tak je to ještě pořád dobrá zpráva.

Unionistický poslanec Zdeněk Kořistka jasně řekl, že má obavu, že nakonec v celé věci skončí sám se žalobou na krku. Ta se ostatně už chystá, jak oznámila v úterý, jak oznámil v úterý místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil.

Jan ZAHRADIL (zvukový záznam): V souvislosti s touto kauzou ODS po konzultaci s právníky podává žalobu na ochranu dobré pověsti právnické osoby, žádá o veřejnou omluvu a o peněžitou satisfakci ve výši deset milionů korun, které hodlá použít na dobročinné účely. Podle vyjádření našich právníků se Zdeněk Kořistka dopustil trestného činu poškozování cizích práv podle paragrafu dvě stě devět trestního zákoníku.

Řekl v úterý novinářům místopředseda ODS Jan Zahradil. Co byste řekl možné Kořistkově námitce, pane předsedo, že vůbec udělal chybu, že o svém případu mluvil, protože nemá v ruce důkazy a případný soud může prohrát?

To mi připadá jako řeč mafie, že jo. Tam to tak je, že pokud nemáte důkazy, tak mi ten, tu vraždu nedokážete. Já si myslím, že to pořád, to vaše stahování toho problému na rovinu policie a důkazů je chyba.

Promiňte, pane předsedo, pane předsedo, nezlobte prosím. Opravdu máme asi dvě a půl minuty vyčerpáno z toho, kdy jste mi slíbil, že nebudeme mluvit, nebo kdy jsem vytušil z vašeho mlčení, že nebudeme mluvit pouze o etickém kodexu.

Já prostě trvám na tom, že já nebudu se plést do práce policie a policie ať koná, co má. To oč mi jde, je jiný rozměr té věci. Já se do toho policii nemám důvod, nemám důvod, abych se do toho policii pletl a domnívám se, že policie nevyřeší problém. Ten nemůže z povahy /nesrozumitelné/ vyřešit.

Ale ona ho může svým způsobem zkomplikovat, což naznačuje Kořistka, protože jakmile on něco zveřejnil v dobré víře, že chtěl na to upozornit, zároveň byl identifikován v rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES a teď čelí desetimilionové žalobě, omluvě a možnému trestnímu stíhání, takže i ten policejní rozměr přeci, probůh, je důležitý pro tu kauzu.

Ano, ale to nepřísluší mně samozřejmě, abych ovlivňoval práci policie, nebo mluvil do toho, jak se mají tady dodržovat zákony. Já předpokládám, že ty orgány, kterým to přísluší, tady budou konat, jak mají, ale já tvrdím, že to je, rozumíte, náš úkol je prostě jiný tady ve sněmovně. Těch, kteří chtějí udělat pořádek v politice.

Když jste před tím měsícem a půl nebo před dvěma měsíci, kde se spekulovalo v kuloárech Poslanecké sněmovny o přetahování poslanců za lukrativní místa nebo peníze, vyzval své kolegy, aby nemlčeli, tak byl vlastně skutečně jediný Kořistka, kdo se nakonec ozval. Co byste řekl na to, že vlastně se neozvali proto, že není možné předložit veřejně důkazy, že není možné získat veřejné důkazy, které by ty, kteří se snaží uplácet, které by je usvědčily?

Tak možné to je, ale to je všechno spekulace. Možná, že máte pravdu, ale já jsem řekl, že nejde jenom o důkazy. To, že nějaký poslanec vystoupí a třeba i nemá důkazy, je pro mě důvod, abych to pokládal za vážnou věc, protože je poměrně dost velká šance a mohu věřit tomu, že ten poslanec si nevymýšlí. Takže pro mě je to důvod k tomu, abychom se tomu věnovali, i když ten dotyčný důkazy nemá. To, prostě to, že já mohu předpokládat, že ta věc je pravdivá. To snad je hypotéza, kterou si mohu dovolit.

Myslíte i potom, co bylo zveřejněno v uplynulých třech dnech, čtyřech dnech, myslíte, že ta věc, Kořistkovo tvrzení je pravdivé?

Můj subjektivní dojem je, že tu je velká šance, že to je pravdivé, ale mně to nepřísluší. To pravděpodobně posoudí někdo jiný.

Teď k tomu vašemu kodexu, byť jste o něm už mluvil už několik minut. Z vašeho podnětu se v úterý před polednem uskutečnila ve sněmovně schůzka předsedů parlamentních stran. Shrnuji, že výsledkem je možné vytvoření etického kodexu zákonodárcem, který by měl stanovit určitá pravidla chování poslanců a senátorů. Jednou větou, považujete výsledek schůzky za uspokojivý?

Velmi uspokojivý.

Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý se vás ve zprávě o programovém prohlášení ale zeptal:

Vlastimil TLUSTÝ (zvukový záznam): Dovolte mi, abych se, pane předsedo, prostřednictvím vás, pane předsedo, na vás obrátil a zeptal se vás, proč jste k obnovení důvěry politické scény, politických stran, ale zejména českého politického státu, českého státu, na kterém občanům záleží rozhodně více, nesvolal podobné jednání předsedů politických stran v následujících šesti situacích. Současný předseda vlády Gross po odstoupení svého předchůdce Špidly veřejně oznámil, že nalezne podporu pro svou vládu individuálně mezi opozičními poslanci, přestože obě opoziční strany se jednoznačně vyjádřily, že Špidlovu vládu bez Špidly s Kottem nepodpoří. A když konkrétní opoziční poslanci veřejně potvrdili, že zajímavé nabídky dostávají, ale že na to nemají důkazy a proto se nemohou v této situaci bránit.

Dotázal se předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka a ještě uvedl příklady dalších pěti situací. Vy jste, pane předsedo, následně Tlustému odpověděl. Jak bude znít ale vaše odpověď na otázku, proč jste vznik etického kodexu poslance neinicioval už dřív?

Tak, protože ty důvody většinou, které uvádí pan poslanec Tlustý, jsou velmi nejasné a sporné. Třeba i to, co jste teď zmínil, že pan poslanec Gross řekl, že se bude ucházet o hlas opozičních poslanců. To není vůbec zřejmé, jestli je to špatně, nebo dobře, jestli je to možné, nebo ne, jestli je tak neetické, nebo je to naopak normální, přirozené. Není jasné, co se dá v takové schůzce nabídnout, jakým způsobem taková schůzka může být vedena, aby byla korektní vůči opozici. To je prostě naprosto v této chvíli mlhavé, jestli to rozhořčení pana Tlustého je, nebo není oprávněné a já, když jsem mluvil o tom kodexu, tak jsem mluvil právě o tom, abychom si řekli, co tady lze a co nelze. Stejně jako ten druhý důvod, který uvedl pan poslanec Tlustý, když řekl, že pan premiér Gross navrhl opozici některé kontrolní funkce, což on prezentoval jako příklad korupce, ale já si dovedu představit, že řeč o tom, co jsou ty kontrolní funkce, které opozice potřebuje, to je naprosto otevřená debata a v různých parlamentech jsou za tyto kontrolní funkce pokládány různé funkce a lze se dohodnout na tom, které to budou v České republice, takže myslím si, že jsou velmi dobré argumenty o tom, co bylo nabídnuto opozici, byla úplně běžná, normální nabídka a není důvod kvůli tomu svolávat předsedy politických stran.

Co kdybych, promiňte, co kdybych vám namítl, co kdybych vám namítl, že diskutovat patnáct let od vzniku jiného systému, politického systému v České republice, vůbec o tom základním, co to jsou kontrolní funkce, to už je snad absurdní. Vy si, vy skutečně jako politici nemáte vydiskutováno, co je kontrolní funkce, co je korupce, co není. To budete definovat ty pojmy třináct nebo čtrnáct let po vzniku režimu, který je označován slovem demokratický, v parlamentní demokracii po patnácti letech?

Oni bohužel, dneska mají problém s tím definováním tady těchto věcí i v zemích, které měly větší štěstí než Česká republika a nezažily totalitní politický vývoj. Takže tenhle problém dnes řešíme společně i s těmi, kteří jsou, řekněme, těmi vyspělými demokraciemi, které měly štěstí na kontinuální vývoj parlamentu, takže toto není nic tak mimořádného a ujasnit si, jaký má být vlastně ten pohyb například lobbyistů, jaké regule mají pro to platit, jestli má existovat nějaká registrace lobbyistů, jestli má, do jaké míry se mají stanovit pravidla, to je věc, která je dneska v běhu v Evropě, které byla v této věci, jak asi víte, liberálnější dlouho než Spojené státy a dneska zjistíte, že v Bundestagu v Německu a v dalších zemích se přijímají podobná pravidla, protože se zjišťuje, že to bez nich obtížně funguje. Takže my tady jsme součástí naprosto regulérní diskuse, která je v současné době v Evropě v běhu a není to žádné přiznání debaklu, když říkám, že je třeba v těch věcech učinit další krok kupředu a ujasnit si to, co doposud, zdá se, dostatečně jasné není.

K vaší iniciativě o vzniku možného poslaneckého nebo etického kodexu zákonodárců politolog Rudolf Kučera doslova říká, cituji doslova: "Nemá to žádný smysl. Je to spíš směšné. Poslanci sami dobře vědí, co je etické a co ne. Přesto se někteří z nich chovají neeticky, protože jim to v nynější podobě politického systému přináší výhody. Problémy politické scény mají kořeny někde úplně jinde a deklaratorní text to nevyřeší." Konec citátu. Vaše odpověď na tuto námitku?

Ta je velice jednoduchá. Já jsem schopen doložit, že opravdu ve sněmovně dneska nemáme jednotnou odpověď na to, co je etické a co ne. V takové otázce, jako je například přetahování poslanců z jednoho poslaneckého klubu do druhého, není jasné, co je tady dovoleno, co je tady možné, co je tady, řekněme, respektováním pravidel, co je jejich porušením. Stejně tak jako, jak jsem uvedl, není vůbec jasné, co je etické z hlediska nabídky opozici a co už je tedy údajná korupce. V tom je poměrně docela slušný zmatek a bez ohledu na to, co říká pan politolog, tak ta politická praxe ukazuje, že tady to potřebuje vyjasnění a kdo by tady chtěl jednat dostatečně eticky, tak si musí nejdříve vyjasnit co etické skutečně je.

Ale on to není jenom politolog Rudolf Kučera, který je skeptický ke vzniku toho kodexu. Česká tisková kancelář odpoledne uskutečnila anketu mezi poslanci a ti pochybují, že chystaný dokument dokáže změnit politickou kulturu v České republice. Vyjádřil se k tomu váš poslanec Zdeněk Jičínský. Ten doslova říká, cituji: "Zdá se mi to problematické. Mám pochybnosti, zda se takový kodex vůbec podaří vypracovat." Podobná slova poslance ODS Marka Bendy, stejně tak skeptický je i komunistický poslanec Karel Vymětal. Nemáte obavy, že nakonec narazíte mezi vlastními?

Pokusím se je přesvědčit.

A zatím ta skeptická slova pro nějaké vysvětlení, vaše vysvětlení i Zdeňka Jičínského, který je doyenem poslaneckého sboru.

Jsme na začátku té diskuse, a pokud budou lepší návrhy, tak na ně budu slyšet.

Když jste naznačil, že vůbec vlastně není vydiskutované ve sněmovně, co je etické, co není etické, co je kontrolní funkce, co není kontrolní funkce. Na jak dlouhou odhadujete diskusi o takovém etickém kodexu?

Je zřejmé, že ten kodex by se měl týkat nejen Poslanecké sněmovny, ale že bychom byli rádi, kdyby se týkal i Senátu, takže bych rád oslovil Petra Pitharta, předsedu Senátu a zároveň bych rád v čase, který teď netroufám si odhadnout, ale, řekněme, měsíce, měsíce a půl, vypracoval jakýsi pracovní návrh textu, na kterém bych se rád setkal s předsedy politických stran a pak bychom to rádi poskytli politickým klubům a jak jsem řekl, také Senátu.

Tedy očekáváte, že do dvou měsíců, zhruba do dvou měsíců byste mohl mít první verzi, pracovní verzi onoho kodexu?

To si troufám říci, že v té, v tom čase bychom to mohli zvládnout.

V případě, že by nakonec ten, on by byl schvalován Poslaneckou sněmovnou a Senátem předpokládáte, nebo by to ...?

Nepředpokládám, že by to byl samozřejmě ten standardní režim. To je cosi, co jde mimo, podle mě, ten jednací řád projednávání zákonných návrhů běžné legislativy ve sněmovně. To si myslím, že by mělo zvláštní režim, a to by bylo daleko méně formální, a dokonce i to přihlášení se k tomu kodexu by bylo, jsem přesvědčen, dobrovolné. To je něco, k čemu by se museli nějak zavazovat poslanci, ale myslím si, že ta práce a diskuse by mohla velice přispět k tomu, abychom si sami objasňovali, kde jsou ty pravidla a kde jsou ty mantinely, abychom příště byli daleko, měli větší šanci se dorozumět, protože i ta dnešní diskuse ve sněmovně ukázala, že ten rozptyl toho, co kdo pokládáme za etické nebo korupční, je obrovský.

Teď se zaměřme ještě na jedno téma. Rozprava k vyslovení důvěry vládě. Existuje nějaký moment, který by z proběhnuvší rozpravy o vyslovení důvěry vládě označil předseda sněmovny Lubomír Zaorálek za překvapivý?

To snad ne, ale ta diskuse bude pravděpodobně ještě trvat několik hodin, takže nějaký závěr bych ještě moc nevyslovoval.

Zatím žádný překvapivý moment jste nezaregistroval?

Předpokládal jsem, že to bude debata, která bude o všech těch položkách programového prohlášení i o těch obecných věcech. Takže myslím si, že to je normální průběh.

Úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross na začátku vládní krize konstatoval, že chce zlepšit vztahy mezi koalicí a opozicí. Ovšem ta rozprava ve sněmovně naznačuje, že se mu to příliš nepodařilo. Kde udělal Stanislav Gross chybu?

Tak já nevím, jestli se mu to nepodařilo. Mně připadá důležité, jak tahle rozprava dopadne, jak dopadne hlasování a já se domnívám, že to je docela otevřená věc a že, já nevylučuji, že jsme schopni vytvořit možná o krok lepší kulturu vztahu ve sněmovně. To já nejsem zdaleka tak skeptický a nepřipadá mi, že dneska se dá mluvit o neúspěchu. Jsme zase na začátku. Je to podle mě nová etapa a já se dívám do budoucna, že je šance ty poměry zase ...

O neúspěchu totiž mluvím i v souvislosti s tím, jak vystupují opoziční politici, jak vystupuje například předseda Komunistické strany Čech a Moravy Miroslav Grebeníček, nebo jak vystupují občanští demokraté. Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny a ODS Miroslava Němcová se v rozpravě krom jiného obrátila i na vás a řekla:

Miroslava NĚMCOVÁ (zvukový záznam): Mně se dobře poslouchalo to, že chcete ctít princip opozice a koalice s tím, že opozice má v demokratické společnosti mít garantovány kontrolní funkce. Pak byste mi ale musel, pane předsedo, vysvětlit, proč jste v uplynulých dvou letech bránil tomu, aby se těchto funkcí opozice, tím myslím Občanskou demokratickou stranu, mohla ujmout. Přece to mělo být vaší ambicí. Neměl jste nečinně přihlížet tomu, že není zvolen prezident nezávislého kontrolního úřadu a tento post dlouhodobě není obsazen. Přece jste neměl přihlížet tomu, aby Občanská demokratická strana svou opoziční funkci nemohla plnit například z pozice předsedy rozpočtového výboru. Jestliže nám tyto kontrolní funkce byly nabídnuty až ve chvíli, kdy vláda potřebovala získat nějakou většinu v Poslanecké sněmovně, nezlobte se na mě, to už opravdu korupčním jednáním zavání.

Prohlásila v Poslanecké sněmovně při rozpravě o vyslovení důvěry vládě její místopředsedkyně a také místopředsedkyně občanských demokratů Miroslava Němcová. Jak se vypořádáte s touto námitkou?

To je nedorozumění. Paní místopředsedkyně Němcová je místopředsedkyní sněmovny stejně jako Ivan Langr, který má také funkci místopředsedy sněmovny. ODS má funkce předsedů výborů. Samozřejmě, že má celou řadu funkcí. Dohodnout se na tom, které jsou ty klíčové funkce pro opozici, pro tu kontrolu výkonu vlády koaliční, to si myslím, je právě ta debata, o které mluvím a která není jednoznačná, protože v různých zemích různé parlamenty pokládají za tyto kontrolní funkce prostě odlišné. Jsou různé. Jako dohodnout se na tom, a to si myslím, že když ministr, když pan Gross nabízel určité funkce, tak tím pouze říkal, že tohle on pokládá za ty funkce, které by opozice mohla potřebovat ke kontrole, ale to neznamená, že tím tvrdíme, že do této chvíle žádné neměla, ale můžeme se bavit o tom, které ona ke svému výkonu kontroly potřebuje, a to si myslím, že je naprosto otevřená debata, ve které není jasné, co jsou ty klíčové funkce.

Vy, ale teď tou svou odpovědí tu věc rozmlžujete. Vždyť přeci se tvrdilo, že kontrolní funkce předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu má opozice už od dob Miloše Zemana, byť za vlády ODS obsadila ODS svým člověkem post prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, ale Miloš Zeman to byl, který stanovil, že si myslí, že opozice by měla z pozice prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu kontrolovat vládu a kontrolovat úřady, které svým způsobem řídí exekutiva. Ale vy jste kandidáta ODS nezvolili. Dokonce jste navrhovali svého vlastního kandidáta. Tudíž, co ta námitka Miroslavy Němcové v tom, že když se vám to hodí, tak považujete za kontrolní funkci post prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, protože jste potřebovali získat opozici k nějaké kooperaci při dojednávání vlády a předtím dva roky, za premiéra Vladimíra Špidly se nepodařilo zvolit prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu?

To mě určitě mrzí, že se to nepodařilo. Necítím to tak, že bych to brzdil, protože si myslím, že to je chyba, že ta funkce zůstala tak dlouhou neobsazena a já bych rád spíš pomohl, pokud to jen půjde, aby se konečně ta věc skutečně vyřešila, a to je, k tomu je třeba i ta diskuse, jaké funkce bude opozice mít, aby tu svou kontrolní roli mohla plně vykonávat, takže já to vnímám jako chybu. Samozřejmě, že se to nepodařilo, ale je to podle mě společný úkol pro opozici i koalici, aby se na tom dohodla, a to si myslím, že chce trochu ovšem konstruktivní přístup na obou stranách.

Vy očekáváte, že se opět sejde předseda ČSSD, úřadující předseda ČSSD a premiér Stanislav Gross s představiteli opozice s Miroslavem Grebeníčkem a s předsedou ODS Mirkem Topolánkem a znovu se bude diskutovat o tom, jaké funkce by mohla opozice získat?

No, minimálně dnes jsme se dohodli, že by to stálo za to ten formát dnešní schůzky podržet a opakovat, ale to si nemyslím, že by byl jediný formát. Rozhodně stojí za to hledat také způsob, jak vést pravidelnou komunikaci mezi opozicí a koalicí tak, abychom se v těch věcech, ve kterých je společný zájem nebo zájem státu, abychom věci dotáhli, protože například neobsazení kontrolního úřadu je rozhodně věc, která je nedobrá, tak abychom do budoucna dokázali řešit lépe, než to bylo v minulosti. O to si myslím, že stojí za to se pokusit.

Předpokládáte tedy, že se, řekněme, do několika týdnů opět uskuteční schůzka na nejvyšší úrovni. Například za vašeho svolání a bude se o ní, bude se na ní diskutovat o tom, které pozice opozice považuje za kontrolní a které by mohla vládní koalice opozici připustit?

To teď vám nedokáži odpovědět, protože nevím, jestli je to přesně pro tuhle úroveň. To se dá řešit jiné, tahle otázka. My jsme se v každém případě dohodli, že se sejdeme nad tím pracovním návrhem toho kodexu, který se mezi tím pokusím připravit, takže domnívám se, že třeba ve sněmovně předsedu klubů a podobně lze leccos také si vzít jako úkol a dovedu si představit, že podobná grémia mohou fungovat ...

Můžete naznačit velmi stručně, které kontrolní funkce, kromě prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, by podle vašeho názoru opozice měla v budoucnosti spravovat, aby se zlepšily vztahy mezi vládní koalicí a opozicí?

No, to se domnívám, že je věc nějaké společné diskuse.

Ne, já se vás ptám na váš názor, na vaši definici toho, co vy považujete za /nesrozumitelné/.

Já se domnívám, že v současné době má opozice poměrně silné postavení ve sněmovně, a pokud by byl dojem, že to je nedostatečné, tak to je debata, která myslím si, že by mohla proběhnout.

Máte tedy pocit, že prezident Nejvyššího kontrolního úřadu je vlastně ta jediná funkce, která zbývá, protože jinak je kontrolní role opozice dostatečně, lidově řečeno, ukojena? Z vašeho pohledu?

Myslím, že má, rozhodně má velice, velice vysoké pozice v ekonomické oblasti, jako je konsolidační agentura a podobně, takže já se rozhodně nedomnívám, že by dnes byla nějak mimo hru. To určitě ne.

Konstatuje předseda Poslanecké sněmovny, host Interview BBC Lubomír Zaorálek. Děkuji vám do Poslanecké sněmovny za třicet minut, které jste věnoval BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Zaorálek chystá etický kodex, poslanci v jeho smysl moc nevěří

PRAHA 24. srpna (ČTK) - Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) se dnes shodl s lídry parlamentních stran na nutnosti vytvoření etického kodexu zákonodárce, který by měl stanovit určitá pravidla chování poslanců a senátorů.

Kodex, který vypracuje Zaorálek, má přispět k posílení důvěryhodnosti
politických institucí.

Členové parlamentu by ho měli dobrovolně stvrdit. Řadoví poslanci, které oslovila ČTK, ale ve smysl chystaného kodexu příliš nevěří.

Kodex by stanovil třeba pravidla pro kontakt poslanců a senátorů s podnikatelským prostředím.

Měl by zabránit tomu, aby si strany navzájem přetahovaly své zákonodárce. O pracovní verzi dokumentu bude se šéfy stran v budoucnu znovu jednat.

Do přípravy chce zapojit také předsedu Senátu Petra Pitharta (KDU-ČSL).

Rádiu BBC Zaorálek večer řekl, že pracovní verzi chce ve spolupráci s Pithartem připravit do měsíce a půl.

Poté se hodlá setkat s lídry parlamentních stran a návrh kodexu dát k veřejné diskusi. Kodex podle něj nebudou poslanci schvalovat stejnou formou, jakou hlasují o zákonech.

Nebudou se k němu ani muset přihlásit, půjde o dobrovolnou akci. "Nemá to žádný smysl a je to spíš směšné," soudí o chystané iniciativě politolog Rudolf Kučera. Zdůraznil, že poslanci sami dobře vědí, co je etické a co ne.

Přesto se někteří z nich chovají neeticky, protože jim to v nynější podobě politického systému přináší výhody.

"Problémy politické scény mají kořeny někde úplně jinde a deklaratorní text to nevyřeší," myslí si Kučera.

Poukázal na propojení ekonomických zájmů různých skupin s politikou, na lobbistické agentury a na to, že korupční skandály
v Česku většinou vyzní do ztracena.

Dnešní Zaorálkova schůzka s šéfy stran a jejich rozhodnutí o přípravě etického kodexu zákonodárce byly reakcí na případ unionistického poslance Zdeňka Kořistky.

Tento politik tvrdí, že mu před třemi týdny muž pověřený ODS nabídl deset milionů korun, když nepodpoří novou vládu. ODS to popřela.

Občanští demokraté chtějí Kořistku zažalovat za pomluvu a jako odškodnění budou od něj žádat stejnou částku, tedy deset milionů.

Poslanci pochybují, že chystaný dokument dokáže změnit politickou kulturu v zemi. "Zdá se mi to problematické. Mám pochybnosti, zda se takový kodex vůbec podaří vypracovat," soudí doyen poslaneckého sboru Zdeněk Jičínský (ČSSD).

Skeptický je i komunista Karel Vymětal. "Je možné, aby něco takového vzniklo, o efektu už tak nejsem přesvědčen. Ve sněmovně se v praxi ukazuje, že možné je úplně všechno a nemyslím, že by to změnil nějaký papír," řekl ČTK.

Poslanec ODS Marek Benda je přesvědčen, že záměr vypracovat etický kodex je jen další zastírací manévr, jak chce Zaorálek odvrátit pozornost od "absurdního programového prohlášení" vlády.

Zaorálek nechtěl upřesnit, jak bude kodex upravovat kontakty poslanců a senátorů s podnikateli a jak zabrání tomu, aby si strany vzájemně přetahovaly zákonodárce.

Uvedl jen, že se chce inspirovat podobnými kodexy, jež existují v USA, Německu a dalších zemích. "S detaily bych počkal, až budeme mít hotový text," řekl.

"Přihlášení se k etickému kodexu bude v principu dobrovolným aktem každého zákonodárce," vysvětlil šéf sněmovny. Kodex by neobsahoval sankce za porušení zásad.

Předseda KSČM Miroslav Grebeníček k tomu dodal, že porušení kodexu by bylo odsouzeníhodné. "I když tam nebude sankce, je tady naděje, že pokud někdo poruší tento kodex, tak to bude odsouzeníhodné a každému nám to spočítá početná řada našich voličů," řekl.

Podle předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska se účastníci schůzky shodli, že zákony jsou minimum morálky. Uvedl, že na zákonodárce by měly být kladeny ještě vyšší požadavky a nad zmíněným minimem by měl existovat ještě etický kodex chování zákonodárce v různých oblastech.