Václav Moravec moderátor

Jaromír Drábek ve studiu BBC

Nová vláda premiéra Stanislava Grosse slibuje ve svém programovém prohlášení kroky ke zlepšení výkonu ekonomiky a podmínek pro podnikání.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Ten národohospodářský aspekt si myslím, že v této vládě bude daleko, daleko zřetelnější a s tím souvisí všechno, co pod pojem moderní národohospodářská politika se vztahuje včetně rozvoje lidských zdrojů, včetně sociální soudržnosti společnosti a řady dalších věcí.

Říká k závazkům nové vlády její premiér Stanislav Gross. Nejen o možných krocích vlády, které povedou ke zlepšení podmínek pro podnikání, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl prezident Hospodářské komory České republiky Jaromír Drábek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Začnu citátem. "Pokud se chce člověk chovat zodpovědně, měl by podle mě přijmout nabídku, která by mu umožnila měnit věci, k jejichž fungování má výhrady." Konec citátu. Pane prezidente, zdalipak už víte, kdo a kdy a v jaké souvislosti pronesl citovaná slova?

Tak samozřejmě tuším, ale to byla slova komentáře k určité aktuální situaci, která byla aktuální několik hodin. A myslím si, že dneska už aktuální nejsou.

Ano, byl jste to vy, stalo se tak v deníku Mladá fronta DNES třicátého července, když se o vás psalo jako o možném kandidátovi na pozici ministra průmyslu a obchodu. Považujete za chybu, že na svém místě zůstal stávající ministr průmyslu a obchodu Milan Urban?

Určitě ne. Obsazování ministerských funkcí je vždycky věc koaliční dohody. Ty změny, které byly navrhovány, vyplývaly z přerozdělení ministerských funkcí a já musím říci úplně upřímně, že s ministrem Urbanem je dobrá komunikace, přestože na řadu věcí máme odlišné názory. To je normální, ale že je to férový partner.

V čem především?

V tom, že tak, jak z jeho zkušeností vyplývá, chápe těžkosti podnikatelské sféry, které dnes jsou, a myslím si, že je jednoznačná snaha tyto těžkosti řešit. Druhá věc je, jak je tato snaha efektivní, a to je asi taky téma dnešního rozhovoru.

V čem by měl přidat ministr Urban?

Určitě je řada záležitostí, které postupují pomaleji, než bychom si představovali.

Uveďte příklad, prosím.

Ono se to odráží právě i například v tom koncipovaném vládním prohlášení, protože my jsme už v dubnu letošního roku předkládali vládě i poslancům základní požadavky na to, aby se podnikatelské prostředí v České republice zlepšilo. To není samoúčelný požadavek, to je jenom prostředek k tomu, aby se zlepšil rozvoj ekonomiky, zrychlil růst ekonomiky i v souvislosti se zapojením do Evropské unie. A řada těch věcí se i dnes objevuje v tom programovém prohlášení. Jde jenom o to, aby nezůstalo u deklarací, aby i ty záležitosti, které ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu jsou zpracovány tak, aby se také dostaly na politickou úroveň a měly skutečně tu politickou prioritu.

Vy jste v obecné rovině hodnotil programové prohlášení vlády, když ještě byla jedna z posledních verzí nikoli schválené programové prohlášení. To teď máme před sebou oba dva. Jednoduchá otázka, jste přesvědčen o tom, že pokud byste byl nominován na pozici ministra průmyslu a obchodu, že by programové prohlášení vlády bylo výrazněji odlišné v tom, jak pomoci podnikatelům?

Nemyslím si a nemyslím si, že je to otázka jednotlivých formulací, protože skutečně je to tak, že ty základní záležitosti, které my jsme v požadavcích předkládali, zpřehlednění a zjednodušení zákonů, méně byrokracie pro podnikání, efektivnější výběr daní, obnovení činnosti hospodářské rady vlády jako základního způsobu právě prosazení těch požadavků na politické úrovni, tak ty se v tom vládním prohlášení objevují. Jde spíše o to, jakým způsobem, jak rychle, kolik měsíců bude trvat, než se přijmou konkrétní opatření.

Z toho především máte obavy, že to bude trvat příliš dlouho?

Určitě, jednoznačně a neskrýváme to, protože nejde tady jenom o ministra průmyslu a obchodu nebo o ministerstvo průmyslu a obchodu, jde o to, že na tom musí mít podíl řada dalších resortů. A zkušenost posledních měsíců, když mám jít jenom do krátké historie, ukazuje, že vláda jako celek nepřikládá dostatečnou prioritu právě téhleté oblasti, té oblasti podnikání.

Pane prezidente, když jste v obecné rovině hodnotil programové prohlášení, respektive návrh programového prohlášení, ne ještě schválenou verzi, tak jste to hodnotil v té nejobecnější rovině tak, že kroky v programu vlády rozhodně nezlepšují podmínky pro podnikání. Změnila by se tato formulace poté, co před sebou máte definitivní verzi vládního programu?

Ano, tak změnila by se, ale musím říci, že spíše v tom, že ty kroky, které byly konkrétně specifikovány v těch předchozích verzích, tak dnes jsou specifikovány spíše na obecné rovině. A takže z nich nelze úplně přesně vyvodit, jakým směrem ten posun půjde. Já dám jeden takový příklad. U těch průběžných verzí vládního prohlášení bylo například napsáno, že se počítá s tím, že se zvýší daňová progrese. To je jednoznačně v naprostém rozporu s tou preambulí, která říká, že se bude vytvářet prostor pro zvyšování rychlosti hospodářského růstu.

Vysvětlete laikovi sousloví daňová progrese.

Daňová progrese znamená, že čím více člověk vydělá, tak tím větší procento ze svého příjmu odvádí. To zaprvé vede k tomu, že takzvanou optimalizací se snaží ten dotyčný člověk rozdělit ty příjmy na svoje rodinné příslušníky, na svoje spolupracovníky a tak dále. Takže ten výsledný efekt je takový, že používá mnohem více své časové zátěže na to, jak optimalizovat daně a méně mu zbývá na to, jak ty peníze vydělávat. V tomhletom samozřejmě principiálně nejjednodušší je rovná daň, ale nemusí to být jenom rovná daň. Jde o to, zda ta daňová progrese je tak silná, že to vybízí právě k té optimalizaci.

Ale od toho se ustoupilo, pokud se nemýlím.

Od toho se pravděpodobně ustoupilo, dnes je ve vládním prohlášení napsáno, že se počítá se snížením daňové zátěže pro nízkopříjmové kategorie zaměstnanců. Ale co to znamená v důsledku, zda to bude skutečně jenom snížení daňové zátěže nebo zda to bude vyrovnáno tím, že těm ostatním se daně zvýší, to už tam napsáno není, a to je právě to ...

Čeho se bojíte, že například když se bude snižovat daňová zátěž pro sociálně slabší skupiny, tak aby vláda neměla tu tendenci bohatším brát.

Tak to také původně bylo plánováno, protože tak jak neoficiální informace říkají, tak se předpokládalo, že odpočitatelná položka, ta základní, kterou si každý občan odpočítává ze základu daně, bude nahrazena odpočtem daně, což vypadá jako slovíčkaření, ale ono to slovíčkaření není. Ale znamenalo by to, že zejména pro střední vrstvu, pro ty střední příjmové kategorie bude ta daň zvýšena. A pokud léta ukazují, že co u nás chybí, je právě silná střední třída, ta vždycky přispívá k rychlému rozvoji ekonomiky, tak tímto by byla ta aktivita té střední příjmové kategorie ještě potlačena.

Jakou známku byste dal vládnímu prohlášení jako celku, jeho schválené verzi?

Já nejsem pedagog, takže neumím jednoduše známkovat a myslím si, že by to bylo příliš schematické. Řada těch obecných záležitostí je formulována tak, že proti nim nelze nic říct. Jenom mi to někdy připadá, že to programové prohlášení je spíše na funkční období šesti let než na funkční období dvou let. Když si vezmeme, že za dva roky jsou volby ...

Z toho, co vláda tedy vepsala do programového prohlášení, je podle vás nereálné, aby ty sliby splnila do dvou let?

Já budu rád, když mě vláda přesvědčí v tom, že si položila takové cíle, které dokáže splnit. Budu jen rád.

Ještě jednou budu citovat vaše slova z rozhovoru pro deník Mladá fronta DNES, která jste pronesl třicátého července, a odpovídal jste tentokrát na otázku, které problémy byste jako ministr průmyslu a obchodu řešil především. Cituji doslova: "Stát by měl co nejméně překážet podnikatelům v jejich činnosti. Pokud už přece jenom musí k nějakým regulacím přistoupit, pak by měl stát účinně dohlížet na to, aby byly předpisy dodržovány. Dnes naše legislativa obsahuje tolik různých předpisů, že se v nich podnikatelé nemají šanci vyznat. A na druhou stranu úřady z nich není kontrolováno, zda je někdo dodržuje." Konec citátu. Můžete, pane prezidente, heslovitě vyjmenovat, která omezení byste zrušil co nejdřív?

Za tím, co jsem říkal, si stojím a já to vezmu z druhé strany. Dnes je skutečně základní problém v tom, že řada předpisů se vůbec nekontroluje anebo se kontroluje jenom namátkově u jednoho, dvou procenta podnikatelů, a to v podstatě, když bych to chtěl přehnat a nadsadit ...

Promiňte, abyste se nevykroutil z té mé otázky, vemte to nejdříve z té strany mé otázky, tedy uveďte stručně příklady, které předpisy, které regulace byste zrušil co nejdřív, kdybyste byl například ministrem, ať už čehokoli.

Tak já dám několik příkladů. Jeden příklad je takový, že dnes při zahájení podnikání ten živnostník, který získá živnostenský list, tak se musí přihlásit asi na sedmnácti různých institucích. To znamená jednoduchá, poměrně jednoduchá změna legislativy je v tom, že žádný státní orgán kromě jednoho vyjmenovaného nesmí vyžadovat žádnou další registraci, protože prostě jednou už ten člověk v registru je a při dnešních schopnostech informačních technologií si dokonce každý může najít, kdo je například registrován v živnostenském rejstříku.

Ale to v programovém prohlášení, pokud jsem ho četl pozorně, je pro podnikatele jedno místo.

Ano, to v programovém prohlášení je a také je to dobře.

A co byste ještě zrušil, co v programovém prohlášení není?

Například zase ale jeden vytržený příklad, prosím. Nedávná novela asi z před dvou let zákona o sociálním pojištění říká, že každý podnikatel, každá právnická osoba je povinna předkládat jednou za rok správě sociálního zabezpečení výkaz o tom, v kterém měsíci ta dotyčná firma zaplatila sociální pojištění a v kterém nezaplatila a kdo byl v kterém měsíci v orgánech té společnosti, tedy v představenstvu nebo jako jednatel. Zase to jsou všecko věci, které jsou jednoznačně doložitelné a nalezitelné ve veřejných informačních zdrojích.

A teď přistupuji na vaši hru. Vy jste v deníku Hospodářské noviny pátého srpna napsal, cituji: "Státní regulace by měly být minimální. Ty, které jsou zavedeny, by ale měly být důsledně kontrolovány a jejich dodržování by mělo být důsledně vymáháno." Konec citátu. Něco podobného jste řekl zhruba před dvěma minutami. Můžete uvést příklady, kdy nejsou důsledně kontrolovány a vymáhány státní regulace omezující podnikání?

Určitě. Takový nejexemplárnější příklad je práce finančních úřadů. Všichni podnikatelé ze své praxe znají, že finanční úřady dnes už po deseti nebo jedenácti letech zavedené daňové soustavy mají skutečně úředníky na dobré úrovni, celkem zkušené, orientující se v problematice, ale kontrola je vždycky zaměřena pouze zpětně. Vždycky je to následná kontrola na období, které je rok zpátky, dva roky zpátky, tři roky zpátky. Absolutně se neprovádí průběžná kontrola. A to je taky problém, který se dnes objevuje a diskutuje ohledně registračních pokladen. Jak je možné, že neznám případ, že by finanční úřad kontroloval, zda nějaký živnostník, nějaký obchodník, nějaký podnikatel má zaneseno do evidence tržeb to, co ten den prodal nebo neprodal? Jak je možné, že se vymlouváme na to, že nelze zjistit úniky v restauracích, že nelze zjistit úniky u služeb. Vždyť to přece všude na světě umějí a dokonce i naše daňové zákony pro to vytvářejí předpoklady, že to jde.

Proč to nejde v České republice?

Já si myslím, že chybí osobní odvaha těch lidí, kteří ty kontroly provádějí. Protože je samozřejmě jednodušší kontrolovat podle dokladů a podle papírů, než jít do terénu.

Největší problémy, které podnikatelům podle názoru Hospodářské komory překáží v podnikání, předložila, a vy jste se o tom ostatně zmínil na začátku Interview BBC, vaše instituce vládě premiéra Vladimíra Špidly letos v dubnu. Jde o sedm bodů. Vy jste už prozradil, co vám udělalo radost, které z těch sedmi bodů se v programovém prohlášení vlády objevily. Naopak čím jste zklamán? Které z těch sedmi bodů se v programovém prohlášení neobjevily a vy to považujete za chybu?

Neobjevilo se to, že zákony by měly být připravovány s dostatečným předstihem, s takzvanou dostatečnou /nesrozumitelné/. To je záležitost, která možná v programovém prohlášení nemusí být, ale přesto si myslím, že spíše by tam být měla, protože je to jedna ze základních podmínek pro to, aby podnikatelské prostředí bylo průhledné, aby se neopakovaly takové skutečně absurdní situace, kdy zásadní zákon, jako byl zákon o dani z přidané hodnoty, je přijímán několik dní před jeho účinností. To prostě není možné.

Ještě něco?

Určitě jednoznačně náš názor je, a už jsme o tom mluvili, že daňová progrese by měla být snižována, nikoli zvyšována. Třetí věc, která možná bude nějakým způsobem řešena, jsou otázky podnikatelského rejstříku, ale formulace ve vládním prohlášení jsou poměrně obecné, takže se nedá usuzovat, jak rychlý bude posun v řešení celkové koncepce obchodního rejstříku a návaznost na živnostenský rejstřík. Čtvrtá a poslední věc, a ta se týká podnikatelské sféry jako takové, to jsou záležitosti, řekl bych, vnitřní podnikatelské sféry, jaké kompetence má podnikatelská samospráva a jakým způsobem napravit ten stav, kdy v řadě evropských zemí je běžné, že takové záležitosti jako propagaci českých výrobků do zahraničí a takové podobné věci dělá podnikatelská samospráva, protože stát je dokonce ani podle přístupových dohod k Evropské unii dělat nemůže.

Premiér Stanislav Gross a jeho vláda se v programovém prohlášení zavazují ke zlepšení podmínek pro podnikání a zrychlení ekonomického růstu.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Ten národohospodářský aspekt si myslím, že v této vládě bude daleko, daleko zřetelnější a s tím souvisí všechno, co pod pojem moderní národohospodářská politika se vztahuje včetně rozvoje lidských zdrojů, včetně sociální soudržnosti společnosti a řady dalších věcí.

Řekl po schválení programového prohlášení vládou a také lídry koaličních stran premiér Stanislav Gross. Předseda lidovců Miroslav Kalousek doplnil premiéra v tom, v čem především se liší nová vláda od vlád předchozích.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): Z naprosto zásadních změn je deklarovaná vůle vlády ve svém programovém prohlášení zásadním způsobem změnit konstrukci sociálních dávek a podpor s důrazem na maximální motivaci. Stávající systémy u všech minulých vlád, nejenom u té vlády Špidlovy, nabízely bohužel plnohodnotnou alternativu, ekonomicky plnohodnotnou alternativu ke slovu pracovat. Pokud se nám podaří ty systémy změnit tak, aby ta plnohodnotná alternativa neexistovala, aby tady skutečně existovala maximální motivace k práci, myslím si, že to určitě není ta priorita poslední.

Řekl novinářům předseda lidovců Miroslav Kalousek. Vidí prezident Hospodářské komory České republiky Jaromír Drábek v programovém prohlášení kroky, které ve svém důsledku jako celku výrazněji urychlí hospodářský růst v zemi? Ano nebo ne?

Určitě ano, ale jsou všeobecně formulované a uvidíme, jakým způsobem budou konkrétně naplňované. Tam jsou samozřejmě pasáže, které se týkají takových těch obecných záležitostí, jako jsou pracovněprávní vztahy, podpora investic, podpora exportu, ale to jsou věci, které potřebují konkrétní naplnění. Na druhou stranu také jsou tam zmíněné záležitosti, a my jsme na ně už narazili, které se týkají výkonu exekutivní funkce státu, a to jsou neméně důležité podmínky, možná ještě důležitější než ty konkrétní podpory podnikání investic a tak dále.

Pane prezidente, jste přesvědčen také o tom, že jak to zmiňoval Miroslav Kalousek, budou zavedeny sociální motivace, které vám jako podnikatelům také usnadní práci s vašimi zaměstnanci, že lidé budou víc motivováni, aby brali práci a aby nebyli na sociálních podporách?

Motivace je určitě správné slovo. Myslím si, že v mém chápání je to ale už druhý krok. První krok je skutečné dodržování práva. Pokud dneska víme, že je poměrně vysoké procento šedé ekonomiky, poměrně vysoké procento zaměstnávání načerno, tak to jsou ty základní předpoklady. Pokud je tím myšlena ta motivace, tak naprostý souhlas.

A našel jste v programovém prohlášení kroky, které povedou k potlačení šedé zóny, to znamená vyplácení se i podnikatelům, aby zaměstnávali lidi načerno?

Našel jsem tam deklaraci toho, že budou takové kroky přijaty, ale ta konkrétní specifikace tam není.

To znamená, že máte obavy, že takové kroky vláda nemá?

A tak já doufám, že takové kroky jsou připraveny, když je to v programovém prohlášení vlády. Jde, je tam jednoznačně napsáno, že bude zpřísněn režim pro vyplácení sociálních dávek, zpřísněn režim pro vyplácení nemocenských dávek tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Samozřejmě tam není napsáno, jakým způsobem to bude provedeno.

Co byste vy doporučoval a co budete jako Hospodářská komora navrhovat vládě, protože pravděpodobně bude obnovena Hospodářská rada vlády, které se vy jako Hospodářská komora asi bude zúčastňovat, které kroky budete navrhovat?

Tak jednak účast nebo složení Hospodářské rady vlády je záležitost otevřená. My předpokládáme, že Hospodářská rada vlády bude právě ta platforma, která bude sloužit k vyjasňování názorů mezi vedením státu a podnikatelskou samosprávou, která nakonec existuje ze zákona.

To je krok, který vy vítáte, tedy ustavení hospodářské, znovuobnovení Hospodářské rady státu.

Jednoznačně určitě a v tomhletom určitě dobrou úlohu sehraje i to, že byla obnovena funkce vicepremiéra pro ekonomiku. Myslím si, že to je záležitost, která posílí právě to, že ekonomika a hospodářský růst bude jasně deklarovanou prioritou vlády.

A teď k té původní otázce. Ano, já se omlouvám, skočil jsem vám do řeči dvakrát.

K původní otázce ... Ten problém je zase na té úrovni zejména kontrolní. To znamená, jakým způsobem budou kontrolovány nemocenské dávky, jakým způsobem budou kontrolovány sociální dávky a jde také o to, jak už jsem říkal, aby stejně tak jako jsem říkal před tím ten příklad finančních úřadů, aby úřady práce kontrolovaly nejenom to, jak firma dobře vede evidenci o svých zaměstnancích, ale také to, jestli nezaměstnává zrovna v tu chvíli nějaké zaměstnance načerno. Prostě zase přejít od té kontroly zpětné k té, k posílení kontroly průběžné tak, aby se ...

Umožňuje už to ale současné právo, například úřady práce nebo podle vás selhávají a nekontrolují dostatečně?

Naše právo už je na velmi srovnatelné úrovni s tím, co je ve světě běžné. Pokud se často vymlouváme na to, že něco právo neumožňuje a chceme přidávat další paragrafy a další zákony, abychom nějakou situaci napravili, pak to většinou vede jenom k tomu, že zákony jsou složitější a ještě nepřehlednější. Já si myslím, že těch mechanismů je dostatek.

Tedy byste spíše hnal, řekněme, bičem úředníky, aby lépe kontrolovali, protože právo mají kontrolovat?

Já bych je nehnal bičem, já si myslím, že tak jako v každé firmě je potřeba zavést standardní cílování. To znamená, že finanční úředník nebo kontrolor úřadu práce nebo kontrolor okresní správy sociálního zabezpečení bude hodnocen také podle toho, jak má rozdělené časové úseky na kontrolu, řekl bych, byrokratické dokumentace, ale také na kontrolu v terénu.

Vám by to nevadilo, pokud by se zpřísnila kontrola, protože ta kontrola v terénu může být přísnější a je to zase posílení kontrolních a regulačních mechanismů státu?

Ne, to tak není. Taková kontrola je prospěšná pro každého, který dodržuje pravidla. A určitě pro ekonomiku je důležité, aby co největší procento podnikatelů ta pravidla dodržovala, a na tom se shodneme i se všemi zástupci všech oborů, všech regionů.

Existuje něco, na čem byste vládě jasně dokázal, že bude stěžovat podnikatelům jejich život v následujících dvou letech, pokud bude uskutečňovat některé věci z programu?

Určitě typickým případem je deklarace toho, že budou zavedeny registrační pokladny s fiskální pamětí. Ono to vypadá jako celkem rozumné opatření na první pohled, ale to dosloví s fiskální pamětí znamená, pokud jsem to správně pochopil, že se vracíme k návrhu zákona o registračních pokladnách, který byl přibližně před dvěma lety a který znamená, že budou nuceni podnikatelé nakupovat drahé pokladny určeného typu s určenými firmami, které je budou obsluhovat a opravovat, zaplombované. To znamená, že ke každému zaplombování a odplombování bude muset být přítomnost finančního úředníka nebo nějakého státem placeného jiného člověka a ten výběr daní bude velmi nákladný ...

Můžete odhadnout, má Hospodářská komora k dispozici odhady, kolik zavedení, když už tvrdíte, že to je návrat k něčemu, co bylo, kolik to bude stát?

Ta čísla z hlavy neumím, analýza na to byla zpracována. Ty částky šly do velmi vysokých čísel a ...

Jsou to miliardy?

Jsou to miliardy, protože to se týká ...

A podle vašeho názoru ty miliardy nejsou vykompenzovány vyšším výběrem daní?

Určitě ne, protože jednoznačně, a ta zkušenost ze světa je naprosto jasná, jednoznačně stačí běžné registrační pokladny. A zase je to o tom způsobu kontroly. Pokud má někdo registrační pokladnu a namátková kontrola z finančního úřadu zjistí, že nevydal paragon nebo že ten paragon nebyl zaevidován, dodržen, no, tak prostě musí být dostatečně potrestán tak, aby to bylo jasný signál i pro ostatní, že se to nevyplatí, ale na to není potřeba fiskální paměť složitá a drahá.

Premiér Stanislav Gross by vám řekl asi něco jiného, protože on, k dohodě o registračních pokladnách ve čtvrtek dodal:

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Pokud jde o registrační pokladny, tak by měly být prosazeny v takové podobě, aby obsahovaly i fiskální paměť, protože ta účinnost tohoto kroku podle našeho názoru by byla výrazně snížena, kdyby fiskální paměť neobsahovaly.

Řekl ve čtvrtek po oznámení dohody o programovém prohlášení vlády k registračním pokladnám s takzvanou fiskální pamětí premiér Stanislav Gross. Podle vás není k dispozici, nejsou k dispozici žádná tvrdá data, která by podepřela Grossovu argumentaci, že to je účinnější?

Jednoznačně ne, protože to zvýšení účinnosti ze strany výběru daní je velmi výrazně převýšeno na druhé straně těmi zvýšenými náklady jak na straně finančních úřadů, tak na straně podnikatelů.

Místopředseda vlády a lidovců Milan Šimonovský ovšem řekl v rozhovoru pro BBC, co dojednali lidovci, proč na registrační pokladny kývli a jaké podmínky kontrérně vyjednali.

Milan ŠIMONOVSKÝ(zvukový záznam): Aby to mělo určité přechodné období, aby tyto pokladny byly jednorázově odepisovatelné. Bude určité přechodné období, to je taky významné pro ty podnikatele, kteří si pořídili jiný ty pokladny v nějaké rozhodné době. Já myslím, že by to měla být lhůta do čtyř let, aby se odepisovaly již ty nakoupené investice.

Říká místopředseda vlády a lidovců Milan Šimonovský v rozhovoru pro BBC. Co si myslíte o tom jednorázovém odpisu a přechodném období? Lidovci budou pravděpodobně navrhovat čtyři roky. Tedy vaše stanovisko k tomu?

No, co se týká přechodného období, tak to je samozřejmě standardní záležitost. Určitě není možné, aby stát nutil podnikatele, kteří už jsou vybaveni registračními pokladnami, aby si jednorázově teď hned kupovali jiné pokladny.

Ale zhruba čtyři roky ...

Takže to považuju, to považuji za základní slušnost vůči podnikatelské sféře alespoň. Ale zase se vracíme k tomu, že tento návrh zákona o registračních pokladnách již byl na stole, počítal, jestli si dobře vzpomínám, s přechodným obdobím tři roky, nakonec nebyl schválen. Nebyl schválen právě proto, že byly jasné věcné argumenty. Prostě ta fiskální paměť je nevýhodnější jak pro stát, tak pro podnikatele, protože náklady na to jsou prostě naprosto neúměrné tomu zlepšení.

Vy si myslíte, že tedy tím, že to říkáte, si myslíte, že tato pasáž programového prohlášení nakonec nebude naplněna k vaší radosti?

Já tomu věřím, že tato pasáž programového prohlášení nebude naplněna.

A jednorázový odpis?

A jednorázový odpis je záležitost ne úplně systémová, samozřejmě zlepšující možnosti alespoň toho, že ten, kdo si pořídí tu pokladnu, tak ještě část té ceny nezaplatí navíc na daních. Ale to jsou jenom lehká změkčení něčeho, co je principiálně nesmyslné.

Když říkáte, že věříte, že nakonec registrační pokladny s fiskální pamětí nebudou přijaty, tak vy jste se ještě při dojednávání vládního programového prohlášení, řekněme, vyjádřil nezcela hezky o majetkových přiznáních. Majetková přiznání další téma, o které se vedl spor při dojednávání vládního programu. Premiér Stanislav Gross k dojednané dohodě o majetkových přiznáních říká:

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Pokud jde o majetková přiznání, tak my v tuto chvíli budeme předkládat návrh, který povede k tomu, aby se výrazným způsobem zvýšila transparentnost veřejného prostředí, došlo k uplatnění majetkových přiznání u veřejných činitelů. Tady nemáme na mysli pouze poslance, členy vlády, senátory, ale máme na mysli to, aby bylo možné tento institut cíleně rozšiřovat o takové veřejné činitele, jako jsou třeba lidé, kteří působí, já nevím, v různých fondech a podobně, kde může docházet k tomu, že by nebo kde mohou být podezření, že není nakládání s veřejnými prostředky dostatečně transparentní.

Říká premiér Stanislav Gross. Jste proti majetkovým přiznáním i v té dohodě, jak byla dojednána, vztahující se pouze k veřejným činitelům? To znamená k politikům, k lidem na krajích, k zastupitelům na městských úřadech, k radním.

Podstatné je, že nebyla v koaliční dohodě dohodnuta plošná majetková přiznání, Plošná, tím myslím samozřejmě i v té kategorii nad nějakou úroveň příjmů, protože tam skutečně byla velká rizika zaprvé zneužitelnosti a za druhé zbytečné byrokratické zátěže. Co se týká kategorie veřejných činitelů, tam je situace trochu jiná, protože ten člověk, když to bude vědět předem, tak přece se může sám rozhodnout, jestli jde do toho, že bude muset veřejně říci, jaký majetek má. Takže tam si myslím, že to je otázka politické dohody, zda chceme, aby veřejní činitelé byli otevření vůči společnosti, aby museli svůj majetek přiznat. Netýká se to příliš podnikatelské sféry jako takové.

Z toho, co ale říkáte, tak už teď nejste proti majetkovým přiznáním, protože když se dojednávalo programové prohlášení vlády, tak jste v několika prohlášeních a vystoupeních deklaroval svoji, řekněme, rozhořčenost z toho, že se uvažovalo o zaprvé retroaktivitě majetkových přiznáních a pak také de facto o plošnějším zavedení majetkových přiznáních i na lidi podnikající.

Jednoznačně a zase to bylo přesně z toho důvodu, který už tady padl několikrát, protože je to další byrokratická zátěž, která nijak nezlepší výběr daně nebo nijak nezlepší prostředí v našem státě jako takovém.

Z toho, jak majetková přiznání nakonec byla dojednána, tak mají vaši podporu?

Nemůžu to tak říct. Podnikatelské sféry se v podstatě nedotýkají.

Velmi stručná odpověď ještě na otázku, myslíte si, že je správné, že vláda rezignovala na zpřehlednění daňového systému v České republice?

Určitě to správné není, náznaky v programovém prohlášení jsou. Byli bychom rádi, kdyby ty kroky postupovaly co nejrychleji, protože daňové zákony je potřeba zpřehlednit, zjednodušit a na tom si myslím, že se shoduje i politická reprezentace.

Konstatuje prezident Hospodářské komory České republiky Jaromír Drábek, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za to, že jste přišel do této rozhlasové stanice, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.