Václav Moravec moderátor

Evžen Amler

"Nikdo se za nás nepostavil," tak si stěžovali rozhodčí po propuknutí korupční aféry v českém fotbale letos v květnu. Například fotbalová rozhodčí Dagmar Damková na adresu vedení Českomoravského fotbalového svazu říká:

Dagmar DAMKOVÁ, fotbalová rozhodčí (zvukový záznam): Je to, co mě, co mě mrzí, no. Myslím si jako, že ta podpora by tam asi trošku mohla být, protože rozhodčí jsou třeba k utkání, jako jsou třeba hráči, je tam třeba ten míč, tak je tam třeba ten rozhodčí. A funkcionáři jsou k tomu taky třeba. Říkám, jestli se někde něco stalo, tak asi, jak už bylo zmíněno, je to chyba jednotlivce, ale ne všech dohromady, ale bohužel my jsme hozený všichni do jednoho pytle.

Říká v rozhovoru pro BBC fotbalová rozhodčí Dagmar Damková. Od začátku května jednotlivá státní zastupitelství obvinila kvůli uplácení ve fotbale osmnáct prvoligových rozhodčích. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl zakladatel Unie českých fotbalových rozhodčí Evžen Amler. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

"Pozice rozhodčího, to je jediný způsob, jak dělat fotbal," toto rčení používají údajně Italové při náboru rozhodčích. Platí to do puntíku u Evžena Amlera?

No, úplně jednoznačně. Já si myslím, že to je rčení, které platilo u mě a doufám, že bude platit i u náboru nových rozhodčích tady v Česku, což bude velmi obtížné, ale fotbal je krásná hra. Já jsem na ni nezanevřel a myslím si, že pro spoustu mladých kluků je to příležitost.

Vy jste se už v několika rozhovorech svěřil, že jste chtěl hrát fotbal, ale moc se vám to nedařilo. V čem byl problém?

Protože jsem byl nešikovnej. Já si myslím, že opravdu je strašně důležitý poznat, co člověk neumí, aby to nedělal a věnoval se něčemu jinýmu, v čem má větší šanci uspět.

Neříkejte, že nešikovný fotbalista se stane šikovným rozhodčím?

A proč ne? Já znám spoustu šikovných fotbalistů, kteří jsou pak nešikovnými rozhodčími, nebo nešikovnými trenéry, a zase naopak spoustu trenérů, kteří jsou pak šikovnými, teda byli dříve šikovný hráči, a totéž platí i o rozhodčích.

Jak dlouho vám to trvalo, než jste zjistil, že jste nešikovný fotbalista?

Poměrně krátce. Já si myslím, že v tomto směru jsem docela sebekritickej.

A o čem především to bylo? O tom, že vám nešla placírka se, tuším, tomu říká v naší fotbalové terminologii, nebo v něčem jiném to bylo?

Ne, já si myslím, že já když něco dělám, tak se chci dostat na špičku. A věděl jsem, že tady šanci nemám. A tehdy opravdu to rčení, že to je jiný způsob dělání fotbalu, to mně sedělo.

V týdeníku Mladý svět jste 28. května roku 2002 prozradil, že své první fotbalové utkání jste pískal ve svých šestnácti letech, a následuje citát, cituji doslova: "Na škvárovém hřišti v Praze - Kbely jsem odpískal svou premiéru v zápase žáků. Často si na to své první utkání vzpomenu, zvlášť když třeba sedím v kabině rozhodčích vedle Coliny, či Frisca," konec citátu. Které momenty vám z vašeho prvního odpískaného zápasu vytanou především na mysli?

Dřevěná kabina, velká žízeň, prach všude, dáma, která odešla vlastně dřív, než zamkla kabinu, prostě taková anarchie, anarchie, která v těchhle těch nízkých soutěžích je, a taky si myslím, že dodneška zůstává v mnoha.

V rozhovoru pro Lidové noviny jste pak 11. července 2002 ke svému působení v roli mezinárodního rozhodčího, což považujete za vrchol, jak jinak, na mistrovství světa ve fotbale v Japonsku a Koreji řekl, opět citát: "Myslím, že mou výhodou byla i klidná, vyrovnaná povaha, nebo spíš že dokážu se připravit natolik, že klidně působím. Je to dané zkušenostmi, na mistrovství jsem byl s osmadvaceti lety praxe služebně nejstarší," konec citátu. Existovaly ve vaší zhruba třicetileté praxi rozhodčího okamžiky, kdy vaše klidná, vyrovnaná povaha, řekněme, byla hodně rozkolísaná?

Určitě. Já si myslím, že to je v každým člověku, a pak samozřejmě záleží na tom, jak se s tím vyrovnáte. Určitě jsem rozkolísaný i dneska a je potřeba všecky ty emoce zvládnout a dívat se na problémy tak racionálně a z takovýho nadhledu, jinak to nejste schopen řešit, a to jsem aplikoval, i pokud se týká fotbalu, jako rozhodování fotbalu.

Rozkolísaná povaha byla nejvíc rozkolísaná v souvislosti s tím, co prožíváte, tedy obviněním z korupční aféry?

Já si hlavně myslím, že nejde ani tak o mě jako o fotbal. Ten fotbal hrozně trpí. Myslím si, že to vidíme na všech stránkách. A je to zvláštní, já sám to někdy, ten svůj současný příběh prožívám, jako když čtu detektivku nebo knížku, ale řekl bych, že to má dvě roviny pro mě, rovinu osobní a pak rovinu fotbalovou. A je mi hrozně líto toho fotbalu.

A co ta rovina osobní, pokud byste se měl svěřit?

Je to hrozně těžký, hrozně těžký. Těžko to nesu a myslím si, že tu emoci zvládám s velkými obtížemi, nebo tu emotivní stránku, ale opravdu mně hrozně pomáhají mí přátelé. Ty prostě, těch spousta SMS, co jsem dostal, mě opravdu drží nad vodou.

Vy jste použil příměr s detektivkou, pokud jsem vás poslouchal pozorně. Víte, jak to skončí?

Nemám ponětí, nevím, doufám, že dobře, protože si nejsem ničeho vědomej.

Ještě jednou si dovolím odcitovat vaše slova z rozhovoru pro Lidové noviny z 11. července 2002, kdy jste na adresu fotbalových sudí řekl, cituji doslova: "Rozhodčí chyby dělají a dělat budou, to vám podepíšu. Teď jde o to, jak omyly eliminovat, jak zlepšit tok informací, které má sudí k dispozici, aby mohl situace správně vyhodnotit," konec citátu. Kterými kroky by podle rozhodčího Evžena Amlera bylo možné, pokud možno, co nejvíc potlačit možnost omylů fotbalových rozhodčích?

Já si opravdu myslím, že ty omyly budou. Je to věc naprosto přirozená, protože jsou to lidé. Jako nedá hráč penaltu nebo brankář pustí školácký gól, tak rozhodčí prostě udělá chybu. Mockrát jsem rozebíral výkon rozhodčího, já ho vidím ve dvou rovinách. První rovina je morální, etická a o té je teďka především řeč v současné společnosti. A pak je tady rovina, která v tomhle okamžiku je trošičku malinko zapomínána, a to je rovina, řekněme, technická, aby sebelepší rozhodčí, sebekvalitnější rozhodčí, sebečestnější rozhodčí udělal správné rozhodnutí, tak musí mít i kvalitní informaci. A o tom je ta technika, o tom je to množství, řekněme, informací, které k tomu rozhodčímu musí dolehnout. Například Ovčinikov by asi nebyl vyloučen, kdyby technika na mistrovství světa byla k dispozici.

Když se podíváte na současný český fotbal s vědomím těchto dvou rovin, které jste popsal, morální a etické na straně jedné, technické na straně druhé. Kterých omylů v které rovině se čeští rozhodčí především dopouštějí?

Myslím, že obě dvě roviny nelze oddělovat. Je nutný je udělat sjednocený, prostě je dát dohromady, protože jedna bez druhé nemůže existovat...

Ale dá se, promiňte, že vstupuji do vaší řeči, říci, že v té morální a etické využívají té technické, například i v souvislosti s tím, o čem se píše v novinách?

Já bych řekl, že ta morální rovina je předpokladem nutným, nikoliv však postačujícím, totéž se týká i o té druhé. A řekl bych, že jakkoliv rozhodčí může být čestný, tak musí být taky dobrý. A o tom já taky častokrát mluvím, protože samozřejmě že dobré rozhodování, a to my chceme, je průnikem obou dvou těchhle těch jako elementů. To znamená, že ten člověk musí být čestný a zároveň i zdatný technicky a jako odborně. A není to jednoduché, tyhle ty roviny protnout a vybrat lidi, kteří můžou kvalitně rozhodovat.

A zamluvili jsme moji původní otázku, kterými kroky by podle vašeho názoru v obou rovinách bylo možné co nejvíce potlačit možnost omylů fotbalových rozhodčích?

No, především teďka se jedná o tu etickou. Já si myslím, že je nám tady potřeba vytvořit systém, který nám pomůže i do budoucna, a to zejména do budoucna, protože nám jde především o budoucnost českého fotbalu, který nám tady vytvoří systém kontroly a sebekontroly tak, aby skutečně jsme mohli přesvědčit veřejnost, že tady stojí lidé, kteří, kterým stojí za to důvěřovat. Bez té důvěry té veřejnosti je to hrozně špatné, protože jakmile důvěra veřejnosti není, tak jakákoliv chyba, jakýkoliv omyl se hnedka přenáší do té roviny první, do té roviny etické nebo morální. A já si myslím, že toto je věc, za kterou především musíme nyní bojovat.

Dovedete odhadnout, na jak dlouho bude boj o opětovné získání důvěry veřejnosti, když osmnáct prvoligových fotbalových rozhodčích čelí policejnímu obvinění?

Já bych ještě počkal, kolik z těch obvinění skutečně bude odsouzeno. Problém je v tom, že veřejnost to ovšem vnímá jinak. Veřejnost je v tomto okamžiku nasměrována velmi výrazně proti rozhodčím, protože bohužel u nás je to tak, že jakmile se obvinění sdělí, tak je ten člověk v podstatě vinen.

Nejen u rozhodčích, ale toto chápání presumpce viny spíše než presumpce neviny v českém právním vědomí u veřejnosti funguje, ale vy si myslíte, že z toho, co víte, a pravděpodobně jste v kontaktu se svými kolegy, kteří jsou obviněni, tak myslíte, že soudy nedají za pravdu a těch osmnáct obviněných bude zproštěno viny?

Tak především nejsem vědma, abych toto nějakým způsobem mohl predikovat, ale dokázal bych si tipnout, víc ne, víc bych asi nechtěl říct, než tipnout, že několik z nich určitě dobře dopadne, protože si myslím, že ty lidi znám. A i když třeba v těch vztazích našich současných to není až takový, jako to bývalo, že se stýkáme méně, než jsme se stýkávali dřív, tak jsem přesvědčen o tom, že mnozí z toho současného, řekněme, obvinění vyjdou čistí.

Bude to víc, bude to většina z těch osmnácti?

Já bych se nechtěl opravdu zabývat tou predikcí, protože skutečně znám jenom velmi málo případů osobně.

Vy věříte, že budete mezi těmi, kteří budou očištěni?

Tak já jsem nic neudělal.

Vy jste v roce 2002 se zmínil hned v několika rozhovorech o tom, že chystáte studii, v níž se budete snažit přijít na systém, který by rozhodčím usnadnil práci a vyloučil zbytečné chyby. Studie je napsána?

Vědecká práce nikdy nekončí.

Vy to píšete jako vědeckou práci?

Je to svým způsobem vědecká práce. Samozřejmě že to je trošku jiná vědecká práce, než jsem já ve svém zaměstnání. Je to taková moje, řekněme, domácí zábava. Ono to není vůbec jednoduchý vymyslet systém takový, aby i rozhodčím pomohl a zároveň divákovi neublížil. První krédo nebo první dogma celé té, celého toho systému je, že divák nesmí nic poznat a zároveň musí být rozhodování kvalitnější. Takže já to mám rozpracováno na několika úrovních. Řekněme, že úroveň verbální komunikace, pak tam do toho vstupuje systém, ve kterém by byla vlastně další rozhodčí u nějakého videosystému. Těch systémů nebo těch nápadů je spousta.

Kdy je reálné, že by byl závěr té studie, když to vezmeme z toho vědeckého diskurzu, že by část byla zveřejněno a začalo se podle ní?

Ono je to, ono je to o penězích. Každá studie, každá vědecká práce potřebuje finance a ono je to o tom, že to je vůbec celá vědecká práce na tom založená, že vy máte nějaký nápad, nějakou nabídku čehosi, vědecké studie nebo jakéhokoliv projektu, a musíte pak přesvědčit nějakou stranu, která je ochotná tu studii financovat. A tady se dostáváme k jádru věci, protože samozřejmě že v současné době je velmi obtížný najít partnera, který by byl takovéto studie ochoten financovat.

Hledáte ho například v rámci Českomoravského fotbalového svazu?

Aktivně nevyhledávám. Samozřejmě že o té studii občas mluvím, ale aktivně nevyhledávám.

V pozici mezinárodního rozhodčího jste působil na dvou světových šampionátech, pokud se nemýlím. Po vypuknutí korupční aféry v českém fotbale jste založil Unii českých fotbalových rozhodčích. Jednoduchá otázka, to nebyla před propuknutím aféry Unie fotbalových rozhodčích zapotřebí?

Byla.

A proč nebyla?

Byla. Ona tady už byla v minulosti a existovala před zhruba deseti lety. A tohle to zájmový sdružení v jistém okamžiku, tuším někdy na počátku devadesátých let, zaniklo. Důvody jeho zániku...

Takže nebyla zapotřebí od začátku devadesátých let až do současnosti?

Já nechci, protože když ty informace neznám dokonale, tak se nechci pouštět do spekulací, ale mám takový pocit, že v té době ta unie, která se nazývala asociací, v podstatě byla, řekněme, nebyla s radostí trpěna. Takže ona zanikla z toho důvodu, že nebyla podporována. A ta doba nazrála opět k tomu, aby vznikla. Každá, nebo většina vyspělých fotbalových zemí takovouto podobnou organizaci rozhodčích má. Myslím si, že je to i dobrý bonton a dobrý výraz kvality práce v České republice.

Po založení Unie českých fotbalových rozhodčích jste byl, jak bylo už řečeno, i vy policií obviněn a z dění kolem fotbalu jste se stáhl, rezignoval jste na pozici předsedy Unie českých fotbalových rozhodčích. Proč to bylo nutné rezignovat?

Já jsem byl, tuším, taky nějak obviněn, že jsem hysterický.

Ano, týdeník Reflex o tom psal.

Ano, já si myslím, že ta moje reakce nevypadá hystericky, aspoň bych si myslel, že hysterický nejsem. Já bych předpokládal, že to je slušnost každého člověka, který je ve funkci, veřejný funkci, v takovémto okamžiku přistoupit především k organizaci, kterou zastupuje. A já si nedovedu představit, co by asi tisk psal, kdyby členem nebo předsedou unie byl obviněný člověk. V současný době v České republice je toto nepřijatelné, a tak mi nezbývalo nic jinýho, než po racionální úvaze odejít.

Přijde vám to jako lepší řešení, než..., teď jsem si vyhledal onen text Pavla Kováře z týdeníku Reflex. Cituji doslova: "Zdá se, že," a píše se o vás, "Amler poněkud zpanikařil. Oznámil, že se stal obětí komplotu, zatím končí veškeré aktivity a až do uzavření případu nechce mít s českým fotbalem nic společného. Od muže, který chtěl založením Unie rozhodčích vylepšit jejich pošramocený obraz, je to reakce přinejmenším hysterická. Čekal bych naopak postoj nad věcí. Takže kdoví, nemá-li nakonec i on trochu máslo na hlavě," konec citátu.

Já si především myslím, že jsem neříkal nic o komplotu. To jsem dalek toho, abych použil takovéto výrazy. Znova říkám, myslím si, že bych očekával od každého veřejného činitele podobný postoj.

Aha, ještě jednou budu citovat váš rozhovor pro Lidové noviny z 11. července roku 2002. Začínám citovat: "Nejsem kariérista, pískání mě stále baví, ale jako rozhodčí jsem dosáhl vrcholu a vnitřně jsem připravený na to, že mohu skončit. Stojím na plochém vrcholu kopce," konec citátu. Předpokládal jste, že cesta, řečeno vašimi slovy, z plochého vrcholu kopce bude tak bolestivá a že ji bude provázet to obvinění?

Já nemyslím, že jsem..., tak především ten plochý kopec pro mě znamená to, že jsem dostal se na vrchol, kde už dál není cesta vzhůru, pokud se týká mého pískání nebo mého působení jako rozhodčího. Myslím si, že odchod z vrcholu není bolestný. Je to provázeno samozřejmě pro mě úplně novou situací, kterou občas s velkýma problémama zvládám, ale já si myslím, že ten život je o něčem jiným. Já ten fotbal skutečně mám rád, myslím si, že pro fotbal dokážu hodně žít a hodně mu ještě jsem chtěl dát a snad mu i možná dám. A když mu nedám, tak mu nedám. Já znám spoustu postižených lidí, se kterýma se stýkám, a jejich každodenní život je mnohem těžší.

Další téma - situace v českém fotbale. Navažme na část předchozí. Jak bylo řečeno, od začátku května jednotlivá státní zastupitelství obvinila kvůli uplácení ve fotbale osmnáct prvoligových rozhodčích. O čem především podle Evžena Amlera to číslo vypovídá?

No, vypovídá to o tom, že něco v tom fotbale špatně je, to není žádný pochyb.

Pokud byste měl pojmenovat, co to je?

Já bych řekl, že, pokud to můžu analyzovat ze svého pohledu, je to způsob etického chování. Jsou to normy chování, které byly, které tady byly nastaveny, které se dědily z generace na generaci, myslím tím rozhodcovské generace na generaci.

U rozhodčích tedy? Teď se bavíme pouze o rozhodčích.

Bavíme se samozřejmě o rozhodčích. Já nemám ponětí, jaký, co dědili manažeři nebo lidi, kteří se kolem fotbalu točí. Já se samozřejmě bavím o rozhodčích, protože nic jinýho neumím, než se pohybovat v rozhodcovském prostředí, pokud se týká fotbalu. Já už jsem několikrát řekl, že skutečně snad jedině to rozhodování je pro mě oblast fotbalu, které dokážu něco pořádného jako dát. Takže bavíme se o rozhodčích. Myslím si, že za celou dobu, skutečně pískám třicet roků, jak jste správně poznamenal, za celou dobu mé kariéry jsem se nesetkal s ničím, co by připomínalo, řekněme, trénink rozhodčího proti útokům manažerů. Nesetkal jsem se ani s tím, že by se rozhodčím říkalo, co už je trestné, co trestné není. Já jsem třeba osobně, já sám osobně velmi překvapen vlastně zněním toho právního řádu, protože člověk najednou, když toto zná, tak se najednou kouká na ten svět úplně jinými brýlemi. Já to vidím tak, že tato společnost se vyvíjí do nové podoby, a to nejen fotbalové, ale prostě celá společnost. Začali jsme z jistého marasmu, který tady byl, teďka mluvím o etickém marasmu, morálním, a dostáváme se do nové situace, nebo chceme se dostat do nové situace. A do této situace se nemůžeme dostat jinak, než prostě postupnou prací, systematickou nějakou prací, a to je věc, která samozřejmě v tomto okamžiku je nejdůležitější.

Vy jste se o to pokusil ještě před tím obviněním. Unie českých fotbalových rozhodčích, kterou jste zakládal, má svůj etický kodex. Cituju z paragrafu druhého, odstavce třetího: "Zjistí-li člen unie podvodné, nebo korupční jednání, anebo se oprávněně domnívá, že se na něm vyžaduje, aby jednal způsobem, který je v rozporu s právními předpisy, nebo je neetický, oznámí to bez zbytečného odkladu představenstvu unie," konec citátu. Měřeno tímto novým kodexem, kolikrát vy jste uplatnil citovanou pasáž během své kariéry?

Ono je to skutečně o tom, že si to člověk musí uvědomit. Když si to uvědomuju zpětně, tak člověk samozřejmě v jistém období svého života, a to bylo kdysi před patnácti lety, tak byl okamžik, kdy jsem to uplatnil, dokonce dvakrát.

Můžete ho popsat stručně?

Můžu. Bylo to dorostenecké utkání v Trutnově a tehdy to pro mě znamenalo to, že tehdejší předseda komise rozhodčích mně výrazně pomohl k tomu, že jsem okamžitě postoupil výš, protože samozřejmě to byl člověk, který v té době měl za cíl, a skutečně já mu věřím, že v té době to byl jeho opravdu nejlepší cíl podle jeho nejlepšího vědomí, vymýtit z tehdejšího fotbalovýho prostředí jisté, řekněme, neetické způsoby jednání, ale pak jsem se setkal při druhé možnosti, nebo při druhé situaci přesně s obráceným jevem. Stalo se to v utkání v Kolíně, kdy jsem zase byl v podstatě konfrontován s obrácenou situací, nepodlehl jsem jakémukoliv prostě jednání, nebo nátlaku. A v okamžiku, kdy jsem jednal s předsedou, nebo byl jsem pozván na disciplinární, tehdy to byla komise rozhodčích, tak jsem najednou zjistil, že právě proto, že jsem takto jednal, tak jsem byl potrestán, protože ten člen toho oddílu, o který šlo, v podstatě to překroutil, posunul to úplně někam jinam a já jsem v podstatě trpěl za to, že jsem se choval tímto způsobem. A najednou si člověk začne uvědomovat, že v tomto systému jednání chcete buď dvě věci. Já si vzpomínám jednoho svého kolegu, který se jmenoval Fendrych, jestli poslouchá, tak ho velmi zdravím, toho si velice cením, protože to byl jediný člověk, kterýho jsem já za celých třicet let kariéry potkal, poznal, který v okamžiku, kdy se potkal s tímhle tím způsobem jednání, tak se vzdal veškerý činnosti.

Když, že vám vstupuji do řeči, když korupční aféra propukla, vy jste volal po očistě českého fotbalu, začátkem srpna jste se ocitnul na černé listině, jak bylo řečeno, byl jste obviněn, a teď cituji z vaší reakce pro Mladou frontu DNES: "Moje obvinění bylo vykonstruováno na základě údajné nesouhlasné reakce na nabídku úplatku ve výši dva tisíce eur v případě vítězství Viktorie Žižkov Praha nad Synotem a tisíc eur při remíze," konec citátu. Nabídka údajně zazněla v telefonickém rozhovoru od bývalého manažera pražské Viktorky Žižkov Ivana Horníka. Už jste se seznámil s tím svým spisem, nebo máte jenom obvinění?

Ne, ne, ne, zatím ne, mám jenom obvinění.

V pondělním rozhovoru pro časopis Týden jste ke svému obvinění krom jiného řekl, a teď opět cituji: "Policie odposlouchávala určité hovory a interpretovala je podle svých zkušeností nikoliv podle zkušeností fotbalových," konec citátu. Jsou jediným důkazem proti vám jenom odposlechy?

Podle mých informací ano.

Co možná námitka, zda nezpochybňuje vaši věrohodnost to, že na začátku aféry mluvíte o očistě fotbalu, pak vyjde najevo, že vám někdo nabídne úplatek, vy ho sice odmítnete, ale tu věc nenahlásíte?

Já si myslím, že jsem před malou chvilkou říkal o nějakém systému, který tady ve fotbale existoval. Systém, za prvé, toho, že člověk musí se pohybovat po tý cestičce, která je klikatá, a bohužel ty vztahy v tom fotbalu vůbec nebyly jednoduchý. UEFA a FIFA...

Promiňte, pokud bych to měl teď opravdu z pohledu laika, před kterým sedí člověk, který zná dobře, řekněme, vnitřnosti fotbalového prostředí, to je to tak tenký led?

Je to velmi tenký led, ano.

Taková kruhová kanalizace?

Ale já nevím teďka, jak to myslíte, kruhovou kanalizaci, ale v každým případě, víte, problém rozhodčích je v tom, že musí být naprosto nezávislý. Ten orgán, který rozhodčí řídí, a vůbec ta komise rozhodčích a všechno, co je kolem těch rozhodčích, musí být naprosto nezávislý. Do toho nemůže vstupovat žádný oddíl ničím. Dneska jste ale v situaci, kdy spousta oddílů do toho přímo, nebo nepřímo mohla svým způsobem mluvit. A teďka...

Jak například?

No, tak například tak, že pro mnoho, mnoho manažerů nebylo problémem třeba například rozhodčího v tisku nějakým způsobem, řekněme, prezentovat buď tak, anebo onak. Řekl bych, že to jsou věci, a to nemluvím jenom o tisku. To znamená, chtěl bych říct, že ten člověk - rozhodčí se pohybuje v situaci, kdy není odstíněn od vlivů, který kolem něho jsou, a to odstínění, čím je to odstínění lepší, čím je větší, tím méně můžeme, tím více můžeme očekávat, že ten rozhodčí bude nezávislej.

Můžete velmi stručně popsat kroky, které by ještě mohly víc odstínit rozhodčí? Je to například i v jejich odměňování, že část rozhodčích může brát úplatky, protože jsou špatně odměňováni?

Tak já si především myslím, že odměňování rozhodčích je u nás otázka, která by se řešit měla. Tady to by samozřejmě souviselo i s profesionalizací rozhodčích, protože to by byl krok, kterej jistě by stál za to se nad ním zamyslet. Profesionální rozhodčí by samozřejmě měli úplně jinej charakter toho vztahu k tomu fotbalu.

Prospělo by to tedy očistě fotbalu - profesionalizace rozhodčích?

Já myslím, že určitě by to částečně prospělo, ale určitě ne pro všechny rozhodčí, protože nedovedu si představit, že by všichni rozhodčí chtěli si vzít profesi rozhodčí jako povolání. Řekl bych, že to je natolik rizikový, a současná doba to naznačuje, že si myslím, že by to mohlo být i kontraproduktivní, ale je to otázka jistě k široké diskusi.

Poté, co se jméno respektovaného rozhodčího Evžena Amlera objevilo v další části obvinění z korupce v českém fotbale, Evžen Amler vydává prohlášení, v něm se píše, cituji: "Zajímavé je, že se obvinění objevuje v době, kdy jsem rázně vystoupil proti poměrům v českém fotbale," konec citátu. Můžete tu tajemnou formulaci vysvětlit a odpovědět mi na otázku, komu, nebo čemu by prospělo Amlerovo obvinění a zatažení do korupční aféry?

Ale vy jste ale zvídavý.

Teď odpovězte.

Takže já si osobně myslím, že jsem už na to částečně i odpověděl. Rozhodčí jako takový musí být nezávislý, musí mít za sebou silnou pozici, nebo silnou podporu svazu, která mu dává, nebo těm rozhodčím dává v situaci, kdy udělají chybu, nebo kdy dojde k nějakému problému, tak mu dává most, aby přes tento problém mohli přejít, mohli ho překlenout. Já jsem osobně cítil, a nejen zřejmě já, že je potřeba tento most posílit, že je potřeba tady vybudovat další opěrnou hráz, která umožní těm rozhodčím, kteří byli v tomto okamžiku vydaní napospas, říci: "Ano, my jsme tady, jsme tady, mezi náma lepší, jsou mezi náma horší, jsme průměrnej vzorek této společnosti. Nejsme o nic lepší a ani o nic horší, jsme tady," a kdybysme tento podobný průzkum udělali mezi jakoukoliv jinou, nebo mezi většinou jiných zájmových skupin, tak možná bysme se divili, k čemu bysme dospěli.

Tady se ale nabízí jednoduchá námitka. Vy si myslíte, že by policie hrála nějakou vnitrofotbalovou hru?

Tak to si nemyslím. To je věcí, to jste řekl vy, já si to skutečně, není to věcí, kterou bych chtěl nějak si myslet, nebo myslím si.

Předseda Českomoravského fotbalového svazu Jan Obst od začátku korupční aféry odmítal nést osobní odpovědnost za celý případ a například v polovině května v Interview BBC prohlásil.

Jan OBST, předseda Českomoravského fotbalového svazu (zvukový záznam): My tady neustále hovoříme o odpovědnosti předsedy a vedení svazu, přitom tu korupci, pokud existuje, tak ji provádí někdo úplně jinej. Provádějí ji funkcionáři klubů a rozhodčí. Proč těch se nezeptáte na jejich míru zodpovědnosti? Proč neustále všichni obviňují pouze vedení svazu? To vedení svazu má na starosti tisíce a tisíce jiných věcí, zodpovídá za fotbal v týhle republice, který má tři a půl tisíce členů, tři a půl tisíce klubů a půl milionu registrovaných členů. A myslím si, že se v posledních letech, teď myslím nejenom to svoje tříletý období, ale i v období mého předchůdce pro ten fotbal málo neudělalo. A jestli toto chceme všechno smazat jenom díky tedy určitému počtu nepoctivců, kteří používají nečestných prostředků, nevím, jestli je to korektní.

Řekl v polovině května v Interview BBC předseda Českomoravského fotbalového svazu Jan Obst. Bylo podle vás jediným řešením v dané situaci odstoupení vedení svazu v čele s Janem Obstem?

Tak já nejsem v jeho kůži, já samozřejmě nemůžu říkat názory, který by si měl spíš říct někdo jiný...

Ale váš názor na tu věc.

No, tak můj názor jsem prezentoval tím, že jak jsem se zachoval já sám osobně.

To znamená, že by mělo vedení odstoupit?

No, to jste řekl vy.

No, protože vy jste odstoupil z čela Unie českých fotbalových rozhodčích. Jde mi ještě o jednu věc. Souvisí podle vás celá ta aféra i s tím, že se bude volit nové vedení Českomoravského fotbalového svazu?

To jsou spekulace, do kterých samozřejmě se novináři rádi pouští. Já si myslím, že to jsou spekulace, které jenom nepomáhají fotbalu, jenom mu ubližují, protože pro fotbal je samozřejmě nejdůležitější stabilita. V tomto okamžiku si neuvědomujeme jednu jedinou věc, přicházíme o spoustu diváků a tím i sponzorů.

Konstatuje zakladatel Unie rozhodčích Evžen Amler. Děkuji.

Taky děkuji.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Amler věří v milost sudím

Mladá fronta DNES, 20. 8. 2004, strana: 4 - Podle bývalého rozhodčího Evžena Amlera bude část sudích z korupčního skandálu zbavena viny. Řekl to v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Mezi obviněnými je i on. Amler přiznal, že během kariéry sudího se dvakrát setkal s pokusem o uplácení. Když to tehdy oznámil, nedočkal se pochopení, jednou byl dokonce potrestán.

Na základě této zkušenosti není prý divu, že se sudí bojí. "Jsou to klikaté cestičky, často se pohybujete na tenkém ledě," uvedl Amler, který se po zapletení do úplatkářské aféry dočasně vzdal role šéfa unie rozhodčích.

Amler věří, že část obviněných rozhodčích bude zproštěna viny

PRAHA 19. srpna (ČTK) - Bývalý fotbalový rozhodčí Evžen Amler dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC prohlásil, že podle jeho mínění bude část sudích figurujících v korupčním skandálu zbavena obvinění. Mezi těmi, kteří se nedopustili žádného protiprávního jednání, je prý také on sám. Uvedl však, že se během kariéry s pokusy o podplácení setkal.

Amler přiznal, že to bylo v začátcích jeho třicetileté dráhy, kterou ukončil letos na jaře. V obou případech prý pokusy ohlásil, ale dočkal se rozporuplných reakcí. V jednom případě byl dokonce potrestán. "Poprvé to bylo při utkání dorostu v Trutnově. Po nahlášení celé události mi ale tehdejší předseda komise rozhodčích pomohl, abych postoupil okamžitě do vyšších soutěží," řekl Amler.

Hůře prý dopadl později, když rozhodoval v Kolíně. "Tam jsem byl konfrontován před komisí rozhodčích, jenže funkcionář to celé překroutil a já za to pak trpěl," popsal druhý případ.

Na základě těchto zkušeností není podle Amlera divu, že se rozhodčí někdy ocitnou ve složité situaci. "Jsou to klikaté cestičky, často se pohybujete na tenkém ledě," uvedl.

Za celou kariéru se prý setkal pouze s jedním kolegou, kterého tyto praktiky znechutily tak, že píšťalku definitivně odložil. "Byl to kolega Fendrych, kterého tím zdravím. Já si ho za to dodnes velmi vážím," prohlásil účastník dvou světových šampionátů, který je obviněn z korupčního jednání.

Amlerova dočasná rezignace na post předsedy Unie českých fotbalových rozhodčích prý byla vedena snahou ukázat, že ve veřejné funkci nesmí zůstat nikdo, kdy by byl podezírán z nečestného jednání. "Takovou reakci bych očekával od každého veřejného činitele," uvedl Amler. Na dotaz, zda tak mělo reagovat po propuknutí skandálu i vedení fotbalového svazu, však odpovědět nechtěl.

Nynější korupční aféra má prý svůj původ v minulosti. "Způsoby morálky a chování rozhodčích se přenášely z generace na generaci. Nelze z toho okamžitě usuzovat, že se všechno náhle změní, a také rozhodčí je potřeba vychovávat. Nejsou mezi nimi horší ani lepší lidé, než v jiné zájmové skupině," domnívá se Amler.

Zastaveno stíhání tří rozhodčích

Právo, 2. 9. 2004, strana: 4 - Předseda komise delegátů Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Ladislav Dofek a rozhodčí Evžen Amler, Milan Šedivý a Miroslav Liba již nejsou obviněni a stíháni pro korupci v případě fotbalového klubu Viktorie Žižkov.

"Odposlechy telefonických rozhovorů ukázaly, že pánové Dofek, Amler, Šedivý a Liba nabídky úplatků za ovlivnění zápasů odmítli. Proto jsem zrušil jejich trestní stíhání v případě Viktorie Žižkov," řekl ve středu Právu obvodní státní zástupce Petr Cibulka. Uvedl, že v souvislosti s Viktorií Žižkov zamítl stížnosti proti trestnímu stíhání u třinácti obviněných. "Důkazy jsou dostatečné. Zvláště v případě sportovního ředitele Viktorie Ivana Horníka, který má v této kauze významnou roli," poznamenal žalobce.

O stížnosti čtrnáctého obviněného, rozhodčího Ladislava Míky, ještě rozhodne. Amler včera ČTK přiznal, že při zprávě o zastavení trestního stíhání pocítil psychickou úlevu. "Jsem rád, že demokracie v této zemi funguje," řekl bývalý mezinárodní sudí, který po minulém ročníku kvůli věku ukončil aktivní činnost. Svá obvinění považoval od začátku za absurdní a několikrát zopakoval, že žádný úplatek ani nabídku nikdy nepřijal. "Přesto člověk cítí po této zprávě uvolnění," řekl Amler.

Přesvědčení, že bude zproštěn viny, vyslovil již před dvěma týdny v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Hned po zveřejnění kauzy Viktorie Žižkov, v níž se objevilo jeho jméno, Amler dočasně rezignoval na funkci předsedy Unie českých fotbalových rozhodčích. Po zrušení stíhání se do čela unie s novou chutí vrací. "Musíme udělat spoustu věcí, aby se nám podařilo zlepšit image českých rozhodčích. Za měsíc máme valnou hromadu," dodal.

Policie obvinila v souvislosti s Viktorkou 17 lidí. Horníka za to, že korumpoval, a ostatní obviněné z toho, že úplatky brali. Výše úplatků se při jednotlivých utkáních pohybovala v řádech desetitisíců korun za jeden zápas. Ve většině případů se korumpování rozhodčích a delegátů ČMFS týká zápasů, ve kterých Viktorie hrála. Ve dvou případech šlo o zápasy Blšany-Olomouc a Olomouc-Plzeň.

Vyšetřování korupce v českém fotbalu zasáhlo jedenáct klubů. Okresní státní zastupitelství v místech sídel klubů dozorují nad vyšetřováním prvoligových klubů Slovácko (dříve Synot), Viktorie Žižkov, Sparta Praha, SFC Opava, FK Jablonec 97, FK Teplice, Slovan Liberec a druholigových klubů FC Vítkovice, FC Siad Most, Xaverov Horní Počernice a 1. HFK Olomouc.

K obvinění někdy stačilo zvednout telefon

Mladá fronta DNES, 2. 9. 2004, strana: 6 - "Potkáte se s urostlým mužem, ale zdá se vám, že vám ruku podala devadesátiletá stařenka. K tomu jiskřivý úsměv ve stylu: Služebníček, k vašemu prospěchu. Úlisnost, z jaké se dělá zle." Sugestivně popisuje sportovní magazín Hattrick v srpnovém čísle setkání s Václavem Zejdou, jedním z fotbalových rozhodčích obviněných z korupce. Je to nemilosrdné hodnocení. Akomentář, jenž z něj vyplývá, v podstatě tvrdí: Co rozhodčí, to špína.

Opravdu to bezezbytku platí? Ten, kdo jako sudí řídí vrcholový fotbal, se zřejmě více či méně musel ušpinit. Přesto rozlišujme. Vina nařčených nebude zdaleka u všech stejná. Rozdíly mezi obviněnými Včera byli obvinění z korupce prozatím zproštěni rozhodčí Milan Šedivý, bývalí sudí Evžen Amler a Miroslav Liba a šéf komise delegátů na fotbalovém svazu Ladislav Dofek.

Znamená to, že v současnosti je v souvislosti s úplatky ve fotbale policií viněno třiadvacet lidí. Z nich patnáct je aktivních rozhodčích. Nemusí to být konečné číslo: nelze vyloučit, že další obvinění přibudou, ani to, že z jiných bude sňato. Také míra viny jednotlivých aktérů nemusí být stejná. Někteří jsou nařčeni z braní úplatků, jiní z toho, že si ho nechali slíbit.

To je zásadní rozdíl. Těžko házet do stejného pytle člověka, který si vědomě nechal zaplatit za ovlivnění utkání, a toho, kdo nabídku nepřijal, ale výslovně a důrazně ji neodmítl. "Takových nabídek jsem v kariéře slyšel několik," říká prvoligový rozhodčí, který nechce být jmenován. "Nechal jsem je v podstatě viset ve vzduchu, neřekl jsem tak ani tak." Sudí, který takto vypovídá, není mezi obviněnými. Ale klidně by mohl být. Měl zkrátka štěstí.

Kdyby všichni ligoví rozhodčí odpovídali upřímně na otázku, zda se s nabídkou na protislužby za ovlivněné utkání setkali, v drtivé většině by museli odpovědět kladně. Lze docela snadno zrekonstruovat situaci, která stojí za částí obvinění: policie se "napíchla" na mobil konkrétního funkcionáře ligového klubu. Jestliže ten učinil za časové období, v němž byl odposloucháván, návrh rozhodčímu na úplatek a oslovený jej razantně neodmítl, mohl uvíznout v síti obvinění.

V zákoníku totiž mimo jiné stojí, že kdo nabídku k úplatku neodmítne a nebrání se jí, jeho jednání může být kvalifikováno jako trestný čin slíbení si úplatku. A na to byli nejspíš někteří sudí "chyceni". "Dostal jsem vícero finančních nabídek od žižkovského manažera Ivana Horníka," prozradil MF DNES anonymně jeden ze stíhaných. "Nereagoval jsem na ně a v zápasech Žižkova jsem nic ve prospěch týmu nedělal, což považuji za své osobní vítězství. Mám čisté svědomí."

Jeho problémem je však pravděpodobně to, že se do telefonu - jak přiznává - úplatku vysloveně nebránil. Proto mu přišla od policie obsílka: je viněn, že si nechal úplatek slíbit, byť ho nepřevzal. Pokud nechtěl mít rozhodčí potíže, měl zřejmě ještě jednu možnost: obsah telefonátu nahlásit policii. "Jenže jak bych mohl něco takového dokázat," argumentuje sudí.

Obviněný nevěděl, že byl Horník odposloucháván. Pokud by on obvinění popřel, což by zcela jistě učinil, stálo by tvrzení proti tvrzení. Rozhodčí by se tím vystavil hrozbě křivého obvinění. A ve fotbale by se vše s velkou pravděpodobností obrátilo proti němu. Jemu samému by hrozil trest, který mu mohl výrazně zkomplikovat kariéru.

Aby nedošlo k mýlce: žádného sudího nenapadlo nabídku na úplatek hlásit. Korupce ve fotbalové lize prakticky nerušeně fungovala dlouhá léta. Nemuselo jít vždy jen o finance. Sudímu Zejdovi byla údajně k dispozici prostitutka za náklonnost k týmu Opavy v zápase minulé sezony s Olomoucí. Sex se měl odehrát na hotelu, který z poloviny vlastní další ligový rozhodčí Lubomír Puček. Puček, který není na rozdíl od Zejdy na listině viněných, tvrdí, že o tom neměl ponětí. "Tomu nevěřím. Je blbost, aby nevěděl, co se děje v jeho hotelu," míní internacionál Jan Berger.

Korupce se přitom neodehrává jen v nejvyšších patrech českého fotbalu. Zasahuje podle mnohých i do mládežnického a výkonnostního fotbalu. "V nižších třídách je to hotové Palermo," říká další bývalý reprezentant Ladislav Vízek. Ve fotbalovém "Palermu" se rozhodčí naučili žít. Přistoupili na pravidla pokřiveného prostředí, pokud nechtěli rezignovat na ambice. A takových bylo velmi málo.

"Za kariéru jsem se setkal pouze s jedním kolegou, kterého praktiky znechutily tak, že píšťalku definitivně odložil. Byl to kolega Fendrych a já si ho za to velmi vážím," řekl někdejší sudí Amler stanici BBC. Jediný rozhodčí z mnoha, které Amler znal, se odmítl "umazat". Je to svým způsobem vypovídající vzkaz o morálce lidí, kteří fotbalové zápasy rozhodovali či rozhodují.

Kredit ligových rozhodčích je v současnosti velmi nízký. Kdyby jej symbolizovala stupnice teploměru, byl by pod bodem mrazu. To je nezpochybnitelné, přestože je na sudí minimálně do verdiktu soudu nutno nahlížet jako na nevinné.

Už dnes však nelze všechny nařčené rozhodčí automaticky podezírat z braní úplatků. Podle Amlera se někdy rozhodčí ocitnou ve složité situaci: "Jsou to klikaté cestičky, často se pohybujete na tenkém ledě." Někomu zřejmě k obvinění stačilo přijmout telefonní hovor od funkcionáře klubu.