Václav Moravec moderátor BBC

Pavel Němec ve studiu BBC

Programové prohlášení vlády bude zřejmě méně konkrétní, než se původně předpokládalo. Proč? Tady jsou slova premiéra Stanislava Grosse.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Tam jsou samozřejmě některé formulace, které se mohou zdát tak trochu vágní. A jde o to, že právě proto, aby bylo možné realizovat ta opatření, tak ta vágnost tam musí být, protože to neznamená, že třeba ty podpory, nebo úlevy pro určité sociální skupiny budou v té úplně nejmaximálnější míře.

Říká premiér Stanislav Gross. Nejen o vzniku programového prohlášení nové vlády bude následujících třicet minut.
Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, ne jinak je tomu i dnes, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr spravedlnosti České republiky a předseda US-DEU Pavel Němec. Vítejte po čase v BBC, hezký, dobrý den.

Dobré odpoledne.

Kolik verzí programového prohlášení vám jako předsedovi jedné ze stran vládní koalice prošlo rukama?

Tak prošlo mi jich strašně málo rukama, protože mě zajímá ta konečná, ta, která bude předložena pro jednání koaliční devítky. Já musím říct, že zabývat se a reagovat každým nápadem jednotlivého resortu asi není úplně účelné, protože těch věcí je opravdu velká spousta, těch jednotlivých verzí. Já se chci seriózně zabývat tou, kterou se rozhodneme předložit pro jednání K9. A musím říct, že v ty, kteří připravují podklady pro jednání K9, tedy v tři místopředsedy jednotlivých politických stran, mám důvěru a doufám, že předloží srozumitelný text, o kterém budeme moci jednat.

Pane vicepremiére, přijde vám vůbec šťastný způsob, jakým programové prohlášení vlády vzniká, že existuje několik verzí, několik různých lidí se na těch verzích podílí, to znamená, že novináři mají už asi padesátou šestou verzi od dvacátého osmého člověka?

Příliš ne. Já jsem na to dokonce upozorňovat ve vládě, když jsme se bavili o možnostech, jak má tento programový dokument vzniknout. Navrhoval jsem, aby vlastně jednotlivé resorty dávaly své připomínky prostřednictvím koaličních vyjednavačů. Protože tahle ta ... tento postup se osvědčil při projednávání koaliční smlouvy, kdy byli tři místopředsedové, Karel Kühnl, Zdeněk Škromach a Milan Šimonovský, a připravili velmi dobrý materiál pro vznik koaliční smlouvy. A já jsem právě chtěl, aby jednotliví ministři, kteří jsou vlastně vyslanci svých politických stran, předkládali své návrhy pouze prostřednictvím těchto tří lidí. Tím, že se do toho zapojily jednotlivé resorty přímo, tak vznikla velmi nepřehledná změť návrhů a je třeba tomu učinit přítrž.

Když říkáte, že se vám zcela nelíbí způsob, jakým vzniká programové prohlášení vlády, proč jste neuspěl s tím svým návrhem, aby to šlo přes ty tři lidi, kteří byli garanty i vzniku koaliční smlouvy, tedy přes tři místopředsedy jednotlivých stran?

Přiznám se, že jsem o ten návrh nijak zvlášť nebojoval. Byl to prostě návrh k diskusi, který jsem dal do placu. Kolegové ostatní se domnívali, že je třeba do toho zapojit jednotlivé resorty. A já se domnívám, že současná situace spíše dává zapravdu tomu, aby ... že měla být trochu větší koncentrace přípravy programového prohlášení vlády.

V úterý má vláda schválit programové prohlášení jako celek, pak jej odešle vláda do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V pátek bylo zrušeno jednání K9 o programovém prohlášení, konat se má v pondělí. Připomeňme si, co k odkladu jednání o programu na nejvyšší úrovni řekl v pátek předseda lidovců Miroslav Kalousek.

Miroslav KALOUSEK (zvukový záznam): Tady nejde o to, co vadí, prostě ten text je potřeba, aby prošel ještě několika úpravami, na to jednání je potřeba se velmi pečlivě připravit, protože především musíme zvážit, zda všechny priority, které jsou v jednotlivých kapitolách definovány, ve svém objemu jsou reálné v rámci bilance veřejných rozpočtů a naplnění onoho základního cíle v roce 2006 nemít větší deficit veřejných rozpočtů, než jsou čtyři procenta.

Řekl v pátek předseda lidovců Miroslav Kalousek. Rozuměl jste, pane předsedo, připomínkám lidovců, kvůli nimž bylo projednávání toho programu na nejvyšší úrovni v pátek odloženo?

Je pravda, že programové prohlášení vlády skutečně asi nebylo v tom stavu, že bychom se s tím mohli meritorně zabývat. Měli jsme v zásadě dvě možnosti, buď jsme mohli v pátek si říci, že je třeba ho dopracovat, a dát nějaké zadání, anebo ... pro tu možnost jsme se rozhodli, že jsme jednání přeložili, my jsme ho nijak nezrušili, prostě jsme ho přeložili na základě dohody předsedů tří koaličních stran. Nebyla to žádná zlá vůle jednoho z koaličních partnerů. Večer jsme si telefonovali se Stanislavem Grossem a dohodli jsme se na tom, že není nutné se scházet v devíti lidech jenom kvůli tomu, abychom vlastně poskytli čas pro dopracování, sejdeme se v neděli večer či v pondělí dopoledne, o tom termínu zatím nemám přesné informace, a určitě dokážeme se dohodnout na konečném znění textu.

O definitivní podobě programového prohlášení sice bude možné mluvit až v úterý, respektive ve středu, kdy se pravděpodobně na základě usnesení vlády odevzdá konečná verze do Poslanecké sněmovny. Vy jako vicepremiér a předseda US-DEU jste spokojený s mírou konkrétnosti, která je v té závěrečné verzi toho programového prohlášení?

Závěrečná verze zatím neexistuje, to je ten problém. Vy se ptáte na závěrečnou verzi a na tu já právě čekám.

Tak v té poslední verzi, řekněme.

A která je ta poslední?

No, jedna z těch, kterou mám asi před sebou. Doufám, že je to poslední. Takže s mírou konkrétnosti toho, co víte, jak ten program vypadá.

Chtěl bych, aby programové prohlášení bylo co nejvíce stručné, na tom je třeba výrazně zapracovat, a aby bylo také konkrétní. To je právě důvod, proč, alespoň tak to chápu já, proč se poskytnul určitý časový prostor, aby do neděle, popřípadě do pondělka vzniknul dokument, který bude stručnější, jasný a bude zahrnovat konkrétní kroky, které je možné za ty dva roky stihnout.

Premiér Stanislav Gross po jmenování vlády na Pražském hradě krom jiného slíbil:

Stanislav GROSS (zvukový záznam): A budeme samozřejmě věnovat svoji energii i tomu, abychom zvládali operativní problémy, které prostě před námi jsou a které jsou před každou vládou, ale zároveň abychom si zachovali také kapacitu dívat se na řešení problémů z trochu nadčasového pohledu a pracovat na koncepcích a strategiích, které budou hledět i za horizont roku 2006 a dají jasný směr v různých klíčových oblastech, které musíme mít připraveny na to, aby Česká republika svoji energii a lidé v České republice svoji energii a státní úřady v České republice svoji energii věnovali směrem, který bude společně vytvářet prostor pro dobrou budoucnost, aby se v České republice lidem žilo tak, jak si zaslouží. Toto budou cíle, se kterými k tomu přistupujeme.

Slíbil před čtrnácti dny na Pražském hradě premiér Stanislav Gross. On také krom jiného slíbil konkrétní a jasné programové prohlášení, kterému bude každý rozumět. Všechny ty verze, a teď je jedno, jestli první nebo poslední, mají jednu věc společnou, že jsou poměrně obecné, jsou psány administrativním stylem jazyka a nevejdou se ... předpokládám, že to programové prohlášení nebude mít pět stran, kde by byly jasné úkoly, jasné termíny plnění. Proč se nedá napsat takové programové prohlášení?

Já myslím, že se dá napsat.

Tak proč jste ho nenapsali?

Právě proto, že se do toho vložily jednotlivé resorty a postupovaly takovým tím standardním, zaběhaným způsobem. A proto pořád si říkám, zda se nevrátit ke konstrukci koaliční smlouvy, kterou považuji za dobrou, a doplnit tam právě konkrétní věci, prostě ji rozpracovat a předložit ji jako programové prohlášení.

Je možné, že by k takovému zvratu ještě mohlo dojít? V pondělí, kdy s největší pravděpodobností bude schůzka K9, že byste ten materiál, který je poměrně obsáhlý a který bude pravděpodobně tou poslední verzí programového prohlášení, že byste z něj udělali ještě kratší výcuc s termíny a podobně, je to reálné?

Určitě je reálné to, aby se doplnily určité termíny a aby ještě na K9 v neděli, či v pondělí některé pasáže byly zestručněny a popřípadě určité obecné formulace vypuštěny.

Pane předsedo, u kterých věcí vy konkrétně jako předseda US-DEU budete trvat na termínech a co největší míře konkrétnosti?

Tak určitě co zajímá hodně občanů, je například výstavba dopravní infrastruktury. Já si myslím, že v koaliční smlouvě ... pardon, v programovém prohlášení vlády je zcela na místě, aby byly alespoň některé termíny uvedeny u významných dopravních staveb, protože je to věc, která trápí řadu lidí. Víme, že tady máme poddimenzovanou dopravní infrastrukturu a podobně.

A další oblasti?

Já se nebráním třeba konkrétnímu termínu u nového zákona o úpadku, který je ve velmi pokročilém stádiu a je brán jako jedna z věcí, která brání zdravému podnikatelskému prostředí, protože dochází k vykrádání konkursních podstat a podobně.

To je věc, která patří i k prioritám US-DEU, když jsme se o tom bavili v souvislosti s představením nového programu vaší politické strany, když jste se stal předsedou. Můžete zmínit ještě, které oblasti jsou klíčové z programu US-DEU, které určitě by mělo programové prohlášení obsahovat, nehledě třeba na termíny.

No, já začnu tím, co by nemělo obsahovat. Nemělo by obsahovat nic takového, co jde nad rámec dohodnutého scénáře reformy veřejných financí, tedy musíme ...

A něco takového tam zatím je?

Ale samozřejmě je tam spousta líbivých nápadů a ty líbivé nápady musí mít svoji kvantifikaci, musí mít vyčísleny své nároky na státní rozpočet. A teprve pokud zjistíme, že tyto nároky se vejdou do schválené reformy veřejných financí, tak můžeme programové prohlášení podepsat. Ale nemůžeme ho podepsat s tím, že nebudeme vědět, kolik to bude stát.

To očekáváte a to ekonomičtí experti těch politických stran ještě do pondělka zpracovávají?

Samozřejmě a hlavně navrhovatelé by měli přijít s tím, za kolik jsou schopni tato líbivá opatření realizovat.

Ale v pátek se sešlo vedení České strany sociálně demokratické, připomeňme si, co při té příležitosti řekl Zdeněk Škromach.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Já myslím, že předpokládám, že lidovci postavili své experty na úrovni a že to, co se dohodlo, tak platí. Pro nás to je prostě zásadní věc. A jestli za lidovce jednali nekompetentní lidi, je to jejich vnitřní záležitost, my bereme dohodnuté věci za dohodnuté.

Řekl v pátek po zasedání vedení České strany sociálně demokratické Zdeněk Škromach. Sociální demokraté počítají s tím, že už se nic zásadního v té poslední verzi programového prohlášení měnit nebude.

Je zvláštní, že sociální demokraté mají nějakou verzi za poslední. Pro mě je opravdu důležitá ta verze, která bude předložena na jednání koaliční devítky. A pochopitelně, že v každé politické straně probíhá nějaká debata před schvalováním takto důležitých dokumentů, nicméně konečné slovo přece musí mít vyjednavači. Těžko lze vyjednávat se sedmdesáti poslanci poslaneckého klubu sociální demokracie, tak přeci vyjednávání neprobíhá, určitě vyjednavači sociální demokracie dostali určité ... určitý směr, načerpali poznatky a budeme s nimi jednat.

Z toho, co Pavel Němec říká, K9 asi bude hodně dlouhá, protože se bude asi hodně diskutovat.

Může být krátká a může být dlouhá. Určitě ... určitě přijdeme dostatečně připraveni, abychom dlouho vydrželi.

Než jste se stal vicepremiérem a ministrem spravedlnosti, byl jste ministrem pro místní rozvoj. Před těmito mikrofony jste v červenci řekl, že považujete za zásadní, aby nová vláda vyřešila problematiku nájemného. Předpokládám správně, že s tím, co se objevuje v jedné z posledních verzí programového prohlášení v souvislosti s nájemným, asi nejste zcela spokojen.

Já právě říkám, že ty jednotlivé verze až tolik nestuduji, pro mě je důležitá ta konečná. Nicméně v koaliční smlouvě, která je dokument nejvyšší závaznosti ... při vzniku koaliční smlouvy, tak se počítá s tím, že bude docházet k uvolňování cen bydlení.

Ale když budu citovat z jedné z posledních verzí, byť vy je nestudujete, tak dovolte, abych vám přečetl jednu pasáž. Je to z poslední verze, kterou má BBC k dispozici, ta je z pátku. Cituji doslova. "Vláda bude hledat koncepční řešení v oblasti nájemného z bytů a vytvoří předpoklady pro postupné otevření trhu s bydlením." Konec citátu. To je konkrétnost, co?

Pokud se v tom skrývá to, že vláda přijde s příspěvkem na bydlení a otevře trh s byty tím, že uvolní uměle udržovanou cenovou regulaci, tak je to určitě v pořádku.

To je jedna interpretace, ale v té větě se také může skrývat to, že hledali jsme koncepční řešení, ale nenašli jsme koncepční řešení. To znamená, že ta věta je šalamounská v tom, že se nemusí najít koncepční řešení a že tím si sociální demokraté otevírají prostor pro to, aby se deregulace nájemného nedořešila.

Určitě se tou větou budeme zabývat a budeme chtít slyšet, co tím chtěl autor říci.

Když byl před týdnem hostem Interview BBC váš nástupce ve funkci ministra pro místní rozvoj Jiří Paroubek, krom jiného k rychlosti deregulace nájemného řekl:

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Mírný růst nájemného, tak já chci vidět především ten horizont dvou let, tak vidím, a já jsem to také vyjádřil, že jde o růst, který bude mírným nárůstem nad inflaci. To znamená, jestli inflaci v těch příštích letech můžeme očekávat v rozsahu tři až čtyři procenta ročně, já si umím představit, že ten růst nájemného může být nějakých pět, šest procent.

Řekl před týdnem v rozhovoru pro BBC Jiří Paroubek, podle kterého by se tak regulované nájmy v příštích dvou letech zvýšily maximálně o deset až dvanáct procent. Je pro US-DEU taková míra deregulace mírou přijatelnou?

O tom snad nemůže být ani řeči, že by se jednalo o nějaké uvolnění trhu s byty, to je v podstatě zmrazení současné situace. Pokud hovoří kolega Paroubek o nějakých šesti procentech, tak já předpokládám, že může být prostor pro vyjednávání, tak aby to bylo o něco více. Mimochodem ten návrh, který šel do Poslanecké sněmovny a byl taky rozfázován vlastně na dva roky, tak počítal během dvou let třikrát po sedmi procentech.

To znamená, že vy tu hranici vidíte výš, že je pro US-DEU nepřijatelné deseti až dvanáctiprocentní nárůst nájemného, regulovaného nájemného v příštích dvou letech.

Ale ten návrh zatím není na stole, takže těžko se vyhraňovat proti něčemu, co ...

Promiňte, ale ...

... co tady není.

Jiří Paroubek už to říká, že on nemíní jít s vyšším ...

Neříká, zda připraví sociální kompenzace, protože my současně říkáme, že při vyšším tempu deregulace je nutné přijít i se sociální kompenzací a s adresným příspěvkem na bydlení, který bude zohledňovat jak příjmy, tak náklady na bydlení v dané lokalitě a tak dále. Takže to jsou takové výstupy člověka, který přijde na ministerstvo a samozřejmě musí představit nějaké své priority první den, když přijde do funkce. Takže asi to nelze brát za seriózní návrh k diskusi.

Pane vicepremiére, chcete tím tedy říci, že státní rozpočet, když jste se vymezoval vůči některým slibům, které obsahuje jeden z posledních návrhů programového prohlášení, že by peníze ve státním rozpočtu na příspěvek na bydlení byly pro ty sociálně slabší lidi, kterým by se tak kompenzovala vyšší deregulace?

Zatím tam nejsou. Ale pokud bychom dokázali uvolnit ceny nájemného, tak pochopitelně ti, kteří na to mají, ti, kteří nepotřebují žádné ochranářství, kteří mají vysoké příjmy, padesát, šedesát, někteří třeba i sto tisíc měsíčně, tak nepotřebují žádnou ochranu, ti by platili v podstatě tržní nájemné. A z toho pochopitelně by byl také daňový výnos, protože ten, kdo pronajímá byty, tak by musel odvádět z tohoto vyššího nájemného řádně daně a tím by se do státního rozpočtu peníze nepochybně dostaly. Také by ti majitelé domů mohli více investovat do oprav a podobně. Máte tam další daňový efekt u odvodu daní stavebních firem a podobně. Takže to celkové saldo by vůbec nemuselo být negativní, pokud bychom se k tomuto kroku odhodlali. Mohla by to být výhoda pro nebydlící, to znamená, že by se dostali lépe k bytům, mohla by to být výhoda pro státní rozpočet, který by inkasoval zvýšené příjmy z daňového výběru, a konečně byla by to i výhoda pro vlastníky bytů, ať jsou to soukromí majitelé nebo jsou to třeba obce.

Předpokládám správně, že Unie svobody-Demokratická unie má jasno, s jakou mírou deregulace v příštích dvou letech půjde na koaliční jednání, která se ostatně uskuteční co nejdříve, až vláda získá důvěru?

Podívejte, já si dokážu představit i úplně jiný model, který nebude hovořit o procentech, který například řekne, že lidé, kteří nepotřebují ta ochranná křídla státu, kteří si dostatečně vydělávají, tak prostě do určitého termínu, který by mohl být hodně dlouhý, řekněme rok, nebo i dva roky, musí uzavřít nějakou novou smlouvu mezi pronajímatelem a nájemcem a dohodnout se na smluvních podmínkách, za jakých bude nájem probíhat. A ti, kteří se nedohodnou, tak si prostě najdou byt normálním způsobem na volném trhu. Takto postupovaly například některé postkomunistické státy, které ovšem tento problém už mají dávno vyřešen, protože s tím začaly daleko dříve.

Teď tomu ne zcela rozumím. To znamená, že lidé s vyššími příjmy by ... na ně by se vztahoval zákon o deregulaci nájemného nějaký jiný než ...

On by to nebyl zákon o deregulaci nájemného, bylo by stanoveno přechodné období, po které by byl chráněn a během kterého by se musely obě smluvní strany dohodnout na tom, za jakých podmínek bude pokračovat. Pokud by nedošlo k dohodě, tak by nájemní vztah zaniknul.

A to je návrh, který je pravděpodobnější, že by v této vládní konstelaci mohl projít a se kterým by mohla přijít US-DEU?

Podívejte, já ho dávám v tuto chvíli na stůl jako nápad, protože doposud jsme se hádali o procentech, pro někoho bylo sedm procent moc, pro někoho málo. Dnes kolega Paroubek říká šest procent, nebo pět procent a mně to připadá taková debata pořád dokola. Tak možná by stálo za úvahu to trošku odblokovat a jít na to z jiné strany, protože i ten model, o kterém jsem tady mluvil čistě jako o nápadu, byl úspěšně aplikován v některých postkomunistických zemích.

Abychom uzavřeli tuto pasáž týkající se programového prohlášení vlády a slibů vlády, připouští si vicepremiér, ministr spravedlnosti a předseda US-DEU Pavel Němec variantu, že by koaliční vláda 24. srpna v Poslanecké sněmovně nezískala důvěru?

Vláda získá důvěru.

Další téma, resort spravedlnosti. Vy za jednu z programových priorit, ostatně jak jste ji označil i v úvodu Interview BBC, považujete zákon o konkursu a vyrovnání. Kdy předpokládáte v případě, že vláda získá důvěru, že pošlete tento zákon, úplně nový zákon do vlády?

Ještě nás čeká připomínkové řízení a Legislativní rada vlády. Předpokládám, že Poslanecká sněmovna by se k projednání tohoto zákona mohla dostat do konce tohoto roku.

Zcela nový zákon o konkursu a vyrovnání má být klíčovou normou, která má krom jiného zlepšit podnikatelské prostředí. Připomeňme si slova vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna.

Martin JAHN (zvukový záznam): Ten zákon je důležitý proto, že dobré úpadkové právo posílí do určité míry financování malých a středních podniků, protože právě brzdou pro banky byla špatná bankrotová legislativa. Z tohoto důvodu je tento zákon pro mě důležitý. A pro mě je důležité, aby tento zákon chválili banky a podnikatelé, ostatní skupiny jestli ho budou chválit nebo ne, mně až tak v tuto chvíli nezajímá.

Řekl v rozhovoru pro BBC vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Které konkrétní pasáže Pavel Němec jako nový ministr spravedlnosti bude považovat za klíčové v tom novém, zcela novém, nikoliv v novele, abychom si to nepletli, ve zcela novém zákonu o konkursu a vyrovnání?

Já bych chtěl zmínit dvě věci. Tou první věcí je vztah mezi správcem konkursní podstaty a konkursním soudcem, to znamená způsob jmenování konkursního správce a jeho odpovědnost vůči konkursnímu soudci a vůči konkursnímu ... vůči věřitelům. V tom stávajícím konkursním zákoně je to, že v některých případech, a já v žádném případě nechci prostě paušalizovat a říci, že obecně všechno je špatně, ale prostě v některých případech je evidentní, že došlo k provázání mezi správci konkursní podstaty a konkursními soudci a jejich ...

Viz kauza Berka.

Například. A jejich jednání bylo v neprospěch věřitelů a v neprospěch i toho podnikatele, na kterého byl uvalen konkurs. Takže konkurs nesmí sloužit správci, nesmí sloužit ani konkursnímu soudci, ale musí sloužit věřitelům, musí sloužit ekonomice, to znamená ozdravení podniku a ekonomice jako celku, tedy tomu, aby se věřitelé domohli v co největší míře svých peněz a aby podnik, pokud to dává smysl, mohl dál fungovat, to znamená, aby byla například udržena zaměstnanost, aby byla udržena výroba toho podniku. To znamená více prodávat podniky takzvaně v chodu než na náhradní díly.

Vy jste, pane ministře, řekl, že předpokládáte, že vláda by měla zcela nový zákon o konkursu a vyrovnání projednat do konce roku. Když se podíváme ...

Říkal jsem, že do konce roku bychom mohli mít ambici jej mít už v Poslanecké sněmovně.

Už v Poslanecké sněmovně. Ale když se podíváte na to, jak dlouho procházejí zákony Poslaneckou sněmovnou a Senátem, předpokládáte, že by na tento zákon mělo přijít nějaké zkrácení ... zkrácené řízení, například legislativní nouze? Nebo se spokojíte s tím, že zcela nový úpadkový zákon by v České republice začal platit, pokud to počítám dobře, délku legislativního procesu, asi k 1. lednu 2006?

Je to otázka termínu projednání v Poslanecké sněmovně, ale legislativní nouze určitě ne, to není otázka pro legislativní nouzi. Já si nedokážu představit, že by poslanci neměli možnost řádně projednat ve výborech takto zásadní normu, vlastně nový úpadkový zákon, to je zcela vyloučené.

Začnu další pasáž, která souvisí se stavem justice, a budu citovat z jedné z posledních verzí programového prohlášení. Cituji doslova. "Vláda bude prosazovat realizaci efektivnějšího vnitřního uspořádání soudů s cílem dosáhnout plynulejšího vyřizování soudní agendy." Konec citátu. Můžete to přeložit do češtiny?

Vy se mě ptáte na něco, co nebylo zatím předloženo jako návrh k jednání. Nicméně pokud vaše otázka zní, zda si představuji nějakou jinou organizaci soudů, tak já se netajím tím, že jsem dříve zastával myšlenku třístupňové soudní soustavy, dnes máme čtyřstupňovou soudní soustavu. Je otázka, zda během dvou let funkčního období této vlády je možné tuhle tu změnu udělat, nicméně z dlouhodobého hlediska ji považuji za šťastnou. A není to jenom o organizaci soudního systému v České republice, ale i o jednotlivých procesních předpisech. To znamená občanský soudní řád a trestní řád, obě tyto normy musí jasně přispět k tomu, aby se omezily obstrukce, aby účastníci řízení k procesu přistupovali aktivně, aby se nemohli vyhýbat ať už trestnímu nebo civilnímu řízení.

Počítá Pavel Němec tedy s tím, že je reálné, že by mohl ještě jako ministr spravedlnosti navrhnout zrušení jednoho stupně soudní soustavy v České republice?

O tom se povedou konzultace. Pochopitelně soudní systém je velmi citlivý na nějaké náhlé změny a v tuhle chvíli tedy nedokážu říct, k jakému datu by tahle ta změna byla ...

V každém případě ji budete navrhovat jako ministr spravedlnosti.

Určitě o tom budu mluvit se svými kolegy i s předchozími ministry spravedlnosti, kteří také na to měli určitý názor a požívají ...

Myslím, že velmi vyhraněný názor na to měl Pavel Rychetský, který to předával svému nástupci Karlu Čermákovi. A byl to právě Rychestký, který se vehementně zasazoval o to, aby byl zrušen jeden stupeň soudního ... soudní instance v rámci českého soudního systému. Zastavím se ještě u jedné věci. Je podle vašeho názoru možné předepisovat soudcům i lhůty, v případě některých úkonů? Uvažujete o tom?

Bohužel velmi omezeně. Mě to mrzí, ale bohužel velmi omezeně. Podívejte se na rozdíl mezi kapesní krádeží, když zlodějíčka chytnete takříkajíc za ruku, on se vám přizná, tak je to záležitost, kdy může být odsouzen opravdu během jednoho dne. Na druhou stranu rozsáhlé podvody, organizování takových těch letadlovitých podvodů, kdy máte tisíce poškozených a musíte dělat soudní řízení pomalu na zimním stadionu, tak to asi není záležitost, kterou můžete skončit do týdne. Pokud má spis několik tisíc stran, tak těžko můžete říct, že ten soudní proces má být skončen do jednoho měsíce.

Zastavme se teď u fungování další instituce, která v rámci orgánů činných v trestním řízení je podstatná, a to u fungování státních zástupců. Podle Lidových novin i podle deníku Právo jste se dostal do sporu s nejvyšší státní zástupkyní, když její úřad zveřejnil informace, že chce Česko při žádosti o vydání Viktora Koženého k trestnímu stíhání z Bahamských ostrovů opřít se o smlouvu z roku 1925, kterou byly vázány všechny britské kolonie a tedy i Bahamské ostrovy. Za jak velký svůj spor s nejvyšší státní zástupkyní považujete?

Já si myslím, že to není velký spor. Nechci se vyjadřovat k tomu, jak pracuje Nejvyšší státní zastupitelství, neboť se s nejvyšší státní zástupkyní sejdu, stejně bych se s ní sešel jako se všemi představiteli, kteří mají co do činění s resortem spravedlnosti. Rád navštívím Nejvyšší soud, setkám se s nejvyšší státní zástupkyní, setkám se také s generální ředitelkou vězeňské služby, setkám se ... budu rád, když pan předseda Ústavního soudu mě přijme. To je přeci záležitost dennodenní práce. Bohužel tahle ta "kauza" vyvstala bezprostředně po mém uvedení do funkce, žila si nějaký mediálním životem. Já bych k tomu chtěl říct pouze tolik. Sám sobě si kladu otázku, komu ta informace prospěla, zda bylo nutné ji v tuto chvíli uvolňovat. Já si myslím, že ta informace nebyla nějakým přínosem pro široké publikum, které by vyvažovalo, řekněme, to, že se dostala i k nepovolanému příjemci té informace, tedy Viktoru Koženému. Myslím si, že Nejvyšší státní zastupitelství by se mělo velmi striktně držet trestního procesu a možná trochu méně se zaměřovat na svou medializaci činnosti. Prostě je to, byť velmi důležitý úřad, ale je to úřad, který ... jehož hodnocení bude podle toho, jakou odvádí svoji práci, nikoliv až podle toho, jakým způsobem se prezentuje navenek.

Za nejvyšší státní zástupkyni a postup Nejvyššího státního zastupitelství se ale postavil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Dovolte, abych citoval jeho slova z rozhovoru pro deník Právo. "Vůbec nerozumím slovům, že jde o jakýsi únik informací z Nejvyššího státního zastupitelství. Mezinárodní smlouva je součástí našeho právního řádu a požadavek na její utajování považuji za zcela absurdní." Konec citátu.

Tak to já si myslím, že pan předseda Rychetský se vyjadřoval možná malinko k něčemu jinému, než jak stojí ta otázka. Pokud mi položíte otázku, zda se má utajovat mezinárodní smlouva, tak říkám, ano, mezinárodní smlouvy mají být publikovány ... musí být publikovány a jsou součástí sbírky mezinárodních smluv. Takže pochopitelně v té odpovědi se s Pavlem Rychetským plně ztotožňuji. Ale je otázka, zda má Nejvyšší státní zastupitelství informovat, na kterou kauzu ve kterém případě a jakým způsobem hodlá procesně postupovat.

Vy si myslíte, že ...

To jsou přeci dvě různé věci.

... že tím, že Nejvyšší státní zastupitelství, pokud vám rozumím správně, tím, že odkrylo karty, tak mohlo si poškodit vyšetřování případu Kožený. To je vaše výtka.

Podívejte. Já se domnívám, že ten, kdo má být vydán, se má o tom, že bude vydán, dozvědět v nejlepším případě v okamžiku, kdy je umístěn v tom státě, ve kterém pobývá, do takzvané vydávací vazby, aby nemohl mařit tyto postupy. To považuji za optimální případ, proto se ptám, komu prospělo zveřejnění té informace, že Nejvyšší státní zastupitelství hodlá tímto způsobem postupovat. Já se domnívám, že v tomto okamžiku to neprospělo nikomu. Nicméně mezinárodní smlouvy se nemohou utajovat, protože musí být zveřejněny a musí být součástí veřejně přístupné sbírky mezinárodních smluv, v tom souhlasím s panem Rychetským.

Opozice má dlouhodobě výhrady k práci nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Máte při dlouhodobějším pohledu na práci nejvyšší státní zástupkyně výhrady i vy? A uvažoval jste o tom, že byste jako nový ministr spravedlnosti navrhl vládě její odvolání?

Podívejte, jeden pohled je zvenku, druhý pohled je zevnitř. A bylo by velmi neodpovědné, abych pár dnů po uvedení do pozice ministra spravedlnosti řekl, jak v této věci budu postupovat. Samozřejmě uvítám ten pohled zevnitř a budu se spíše zabývat tím, jak pracuje Nejvyšší státní zastupitelství, nikoliv tím, jak se prezentuje na veřejnosti a jak to může vnímat normální občan, nebo i řadový ministr z jiného resortu. Já jsem jenom ...

A když to vnímáte zvenčí, tak máte k činnosti nejvyšší státní zástupkyně vážné výhrady?

Myslím si, že ten pohled zvenčí prostřednictvím médií nemůže být v tuhle tu chvíli rozhodující, budu se řídit pouze tím pohledem zevnitř a konkrétními výsledky práce Nejvyššího státního zastupitelství. Na to mi, prosím, dejte chvilku času.

Konstatuje Pavel Němec, vicepremiér, ministr spravedlnosti a předseda US-DEU. Děkuji za to, že jste přišel do BBC, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Konflikt ministra Němce s Benešovou skončil smírem

Právo, 18. 8. 2004 - Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová na úterním setkání s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem (US-DEU) měla slíbit, že bez jejího vědomí nebudou pracovníky jejího úřadu médiím a veřejnosti podávány informace o závažných trestních případech.

Slib Benešové by měl ukončit konflikt s Němcem, který minulý týden rozpoutala informace pracovníků Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ), podle níž se české úřady snaží dosáhnout vydání Viktora Koženého Bahamským společenstvím na základě smlouvy z roku 1925. Ministr Němec toto sdělení napadl s tím, že zkomplikuje jednání a dokonce na rozhlasové stanici BBC minulý týden v pátek vyzval NSZ, aby se „velmi striktně drželo trestního procesu a možná trochu méně se zaměřovalo na medializaci své činnosti".

Benešová jednání označila za korektní. „Považuji za důležité, že jsem pana ministra seznámila s nutností vytvořit speciální odbor pro odhalování organizovaného zločinu a terorismu. Proto potřebuji 54 státních zástupců a pro vstupy do konkurzů dalších 13 lidí. Na právu veřejnosti na informace trvám," řekla.

Střet kvůli vydání Koženého nebyl zcela zažehnán. Může propuknout znovu v případě neúspěchu jednání s bahamskými úřady. Obviňování NSZ je sporné. Bahamské úřady se podle policejního prezídia chovají v Koženého kauze svérázně. České žádosti projednávají neúměrně dlouho, nebo neodpovídají vůbec. Interpol v hlavním městě Bahamského společenství Nassau od letošního února neodpověděl Národní ústředně Interpolu Praha na žádost o sdělení, jakou formu materiálů k vydání Koženého vyžaduje.

"Dne 25. 2. 2004 byla žádost odeslána Interpolu Nassau. Přestože Národní ústředna Interpolu Praha poslala dvakrát urgenci, odpověď neobdržela," uvedla mluvčí policejního prezídia Blanka Kosinová. Zdůraznila, že na straně policie nevznikla v kauze Koženého žádná prodlení. A to ani v případě, kdy i bahamský Interpol obdržel od českého Interpolu letos 10. února žádost o mezinárodní pátrání po Koženém včetně zatýkacího rozkazu.

Koudelka: útoky budou pokračovat Podle poslance Zdeňka Koudelky (ČSSD) není ignorace českého Interpolu na Bahamách jediný problém, který ministr Němec v útoku na NSZ zamlčel. "Bude na bahamských úřadech, jestli po zániku Československa k 1. 1. 1993 uznají právní nástupnictví ČR a závazky ze smlouvy o vydávání zločinců z roku 1925 uzavřené s Československem. Právní nástupnictví neuznala ani OSN a přijímala Českou republiku znova," řekl. Útok Němce na NSZ a Benešovou podle něj není opodstatněný a ve skutečnosti špatně skrývá pravý cíl.

"Za vedení paní Benešové NSZ iniciativně stíhá ekonomickou kriminalitu. Kauza Kožený slouží jako zástěrka kruhům, které tato iniciativa ohrožuje a proto se snaží paní Benešové zbavit. V útocích neustanou, dokud bude paní Benešová zastávat svou funkci," zdůraznil Koudelka, kterému pád vlády Vladimíra Špidly letos v létě zabránil v nástupu do křesla ministra spravedlnosti.