Václav Moravec moderátor BBC

Jan Mládek ve studiu BBC

Podle ekonomického poradce premiéra Stanislava Grosse, Jana Mládka, chce nový kabinet pokročit v plánované privatizaci a za své priority považuje prodej podílů v Českém Telecomu a v Severočeských dolech. Agentuře Reuters poradce ministerského předsedy Jan Mládek také prozradil, že se s největší pravděpodobností bude privatizovat i šestnáctiprocentní podíl v elektrárenské společnosti ČEZ. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn tuto úvahu v rozhovoru pro BBC odmítá. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban zase tvrdí, že se o této věci povedou tvrdé diskuse.

Milan URBAN, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD) (zvukový záznam): Myslím si, že to musí být ve shodě ministra financí a ministra průmyslu a vedení ČEZ. Pokud by taková shoda nastala, tak by to pravděpodobně možné bylo, ale v této chvíli je to věc velmi otevřená. Jsou to spíš individuální názory.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban však nepředpokládá, že by došlo ke shodě na privatizaci menšinového balíku akcií ČEZ. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl poslanec České strany sociálně demokratické a především teď nově, poradce premiéra Stanislava Grosse pro ekonomiku, Jan Mládek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Měl jste se stát ministrem průmyslu a obchodu ve vládě premiéra Stanislava Grosse, nakonec jste skončil jako jeho poradce. Proč jste dal přednost pozici poradce před ministrem?

Já jsem přijal funkci, která byla mi nabídnuta, všechno ostatní byly spekulace médií.

Vy jste skutečně nedostal nabídku státi se ministrem průmyslu a obchodu?

Já jsem dostal nabídku být poradcem pana premiéra. Opakuji, vše ostatní byly spekulace médií. Těch spekulací bylo daleko, daleko víc, jediná ministerská křesla. Takže já bych se s tím tolik nezabýval.

Patříte mezi pětici hlavních poradců nového premiéra, v otázkách národní bezpečnosti má Grossovi radit bývalý ministr obrany Miroslav Kostelka, v oblasti zahraniční politiky velvyslanec České republiky v Rakousku Rudolf Jindrák, v oblasti vzdělávání a lidských zdrojů Ivan Fišera a tým má vést Zdeněk Šarapatka. Budete poradcem na celý úvazek?

To je otázka, která se musí vyřešit, protože, chtěl bych zdůraznit, že tato funkce poradců, řekl bych, vysoce profilovaných, zatím není v České republice vyzkoušena, proto by to měli být poradci s právem mluvit na vládě, čemuž zatím odporuje jednací řád vlády, který bude zapotřebí změnit. Takže, já si počkám, až se v září tyto věci vyjasní, a pokud to bude fungovat tak, jak jsem naznačoval, tak jsem připraven se někdy začátkem příštího roku vzdát mandátu.

To znamená, že byste se vzdal poslaneckého mandátu v případě, že bude změněn jednací řád vlády a že se stanete tím, co médii bývá novinářsky označováno jako super poradce?

Ano, pokud to bude fungovat, tak ano.

A vy nevěříte tomu, že by to mohlo fungovat?

Já v zásadě věřím tomu, že to bude fungovat, ale jistotu nemám, protože to bude vyžadovat hodně silné vůle to prosadit.

A obáváte se toho prosadit, myslíte, u koaličních partnerů? Kde by to mohlo narazit?

Ne, ne, u koaličních partnerů to narazí na systém, který není na toto připraven, tuto formu práce.

V čem není systém připraven krom změn jednacího řádu? Protože zatím poradci nemohou vystupovat na vládě, jak jste naznačil?

To je poměrně důležitý moment, protože zatím ta vláda funguje tak, že na vládě mluví a hlasuje ministr, respektive jeho zástupce, jeho náměstek. Tak ten systém je nastaven. Není nastaven na funkce poradců jak to nazvala média.

Premiér Stanislav Gross vám slíbil, že dojde co nejdříve ke změně jednacího řádu? Kdy vy osobně počítáte s tím, že byste se mohl účastnit jednání vlády?

Ne, já předpokládám, že toto se vyřeší někdy spíše začátkem září po vyslovení důvěře vlády, jak pevně doufám, sněmovna vysloví důvěru.

A v případě, že by došlo k vyslovení důvěry, že by byl tým super poradců ustaven s tím, že by mohli hovořit na zasedáních vlády, tak byste byl poradcem na celý úvazek nebo zatím na nějaký zkrácený, než se vzdáte mandátu?

S tím zkráceným pochopitelně.

A od nového roku v případě, že se vzdáte mandátu, tak na celý?

Ano.

Vy jste byl prvním náměstkem ministra financí Pavla Mertlíka, když zemi vládl kabinet premiéra Miloše Zemana. Nelákalo vás být někdy ve vládě premiéra Stanislava Grosse přímo ministrem financí?

Co mě lákalo je jedna věc, druhá věc je, co je nabídnuto a situace je taková, jaká je.

Teď mi odpovězte na to, co vás lákalo?

Co mě lákalo? Mě už lákalo v minulosti mnoho věcí.

Ministr financí by vás lákalo?

Ministr financí? Já myslím, že v této chvíli to není otázka, která je na stole.

Ne, to je jasné, protože ministrem financí je Bohuslav Sobotka. Mně jde o to, zda vy byste přijal pozici ministra financí, pokud by vám byla nabídnuta?

Já myslím, že to není dobrý směr hovoru říkat, co by bylo, kdyby bylo.

Ne, víte, ptám se proto, že v týdeníku Respekt jste 19. července popisoval, jak se Vladimír Špidla jako ministr práce a sociálních věcí stavěl k možnosti reformy veřejných financí. Popsal jste i změnu Špidlova postoje, když se stal premiérem a hovořil jste velmi konkrétně o svých představách reformy financí. Liší se hodně s tím, co přijal Špidlův kabinet a co s největší pravděpodobností bude dělat i Grossova vláda, s tím, jak byste vy dělal reformu financí jako ministr financí?

Vy my stále podsouváte jednu myšlenku, ale odpovím na tu věcnou část.

Je podstatná z hlediska ekonomické situace České republiky.

Já si myslím, že Vladimír Špidla a jeho kabinet se nakonec dopracoval k poměrně rozumné verzi reformy veřejných financí, jenomže ztratil důležitých devět měsíců a bohužel i čas je v politice strašně důležitý.

Nakolik podle vás neschopnost Vladimíra Špidly vysvětlit veřejnosti reformu veřejných financí vedla k výrazné ztrátě důvěry veřejnosti ve Špidlův kabinet?

Já si myslím, že to byl velmi výrazný moment, protože v politice platí, že se nemají měnit postoje. A když už náhodou přece jenom dojde ke změnám postojů, tak se mají vysvětlit veřejnosti, straně a všem. A to bohužel Vladimír Špidla neudělal, protože on tam byl původně chápán jako jednoznačný zastánce sociálních dávek a to často bez omezení a pak najednou jako premiér začal prosazovat jinou politiku, a to měl vysvětlit.

Pro úplnost, koaliční vláda premiéra Vladimíra Špidly se dohodla na reformě veřejných financí proto, aby se Česká republika do roku 2010 stala součástí eurozóny, tedy zóny, v níž platí jednotná evropská měna. V koaliční smlouvě nové vlády premiéra Stanislava Grosse stojí i následující cíl, a teď budu citovat doslova: "Ozdravení veřejných financí a zvyšování efektivity veřejných výdajů s cílem dosažení podmínek pro přístup k Evropské měnové unii nejpozději do roku 2008." Existuje podle Jana Mládka něco, co bude pro nový kabinet obtížné z dojednané reformy splnit? Je něco takového?

Samozřejmě budou některé problémy obtížné splnit. Tam je závazek dosáhnout onoho čtyřprocentního deficitu v roce 2006, což je vlastně příští rozpočet. Není tam už jako přesně pro ty maastrichtská kritéria stanoveno, jakým způsobem toho dosáhne a může tam být určitý problém toto splnit. Ale nemyslím si, že by tam byl problém zásadní, protože v tom programovém prohlášení, jak jste řekl, tento cíl je jednoznačně stanoven. Dále bych chtěl zdůraznit, že tento cíl je jednoznačně v zájmu České republiky, jejího lidu, jejího průmyslu, protože my máme ekonomiku, která je velmi citlivá na kolébání kurzů a my potřebujeme, aby s našimi hlavními obchodními partnery, kterými jsou země Evropské unie, jsme obchodovali v eurech, aby nás nějaké výkyvy, případně spekulace jaksi neohrožovaly náš průmysl.

Dovolte, abych dal skeptickou připomínku. Přeci jen za těch dvanáct let, co člověk zpovídá veřejné činitele, bylo mnoho věcí, které byly závazky k nějakému dokumentu, ať už vládnímu prohlášení a byly důležité pro občany České republiky a nebyly splněny. Skutečně nemáte obavy, že může dojít k rozmělnění, protože tato vláda, nová vláda, která se pravděpodobně ujme moci, se ujímá moci ve druhé části volebního období?

Samozřejmě může dojít a došlo k rozmělnění určitých slibů, ale tady ta situace je trochu jiná. Jednak tam máme mezinárodní závazky a jednak ten mechanismus té měnové unie je neúprosný, protože, aby nás mohli přijmout, tak my musíme ty závazky plnit, jinak by na nás někdo doplácel. Čili já jsem přesvědčen, že to bude splněno.

Teď si dovolím opět citovat vaše slova z týdeníku Respekt z 19. července. Cituji doslova: "Promarněných devět měsíců je téměř fatální ztráta." To jste ostatně řekl v tomto Interview BBC: "S reformami musíme začít rychle. Čím blíž jsou volby, tím víc si voliči žádají vlídnější zacházení," konec citátu. Můžete naznačit, z čeho především máte obavy z prosazování kterých zákonů, které omezí mandatorní výdaje a které jsou klíčové pro to, aby byl splněn ten závazek, o kterém mluvíte, čtyři procenta deficitu HDP ve vztahu právě k veřejným financím? Můžete naznačit, kde máte největší obavy? Co se může nepodařit prosadit v souvislosti s omezováním mandatorních výdajů?

No, může se, tak jako se obávám některých věcí ze sociální oblasti, kde možná nebude takové odhodlání.

Buďme konkrétní. První náměstek ministra financí Eduard Janota už v červnu naznačil v rozhovoru pro BBC, že stále nejsou přijaty zákony, které by snižovaly výdaje státu povinné ze zákona a s nimiž reforma veřejných financí počítá.

Eduard JANOTA, první náměstek ministra financí (zvukový záznam): Je podmíněno určitými legislativními úpravami, zejména v oblasti mandatorních výdajů, v oblasti důchodů, v oblasti nemocenských dávek, v oblasti zdravotního zabezpečení a v oblasti sociální péče vůbec. Takže předpokládáme, že například se nebudou zvyšovat částky životního minima. Předpokládáme, že otázka valorizace důchodů se bude pohybovat v té, řekněme, nejnižší zákonné úrovni. Předpokládáme, že dojde k odložení služebního zákona v oblasti civilní, že dojde k výraznému snížení dopadu služebního zákona v oblasti bezpečnostních složek.

Řekl v červnu v rozhovoru pro BBC první náměstek ministra financí Eduard Janota. Vy, pokud se nemýlím, tak jste v tom týmu, který koriguje programové prohlášení vlády. Bude programové prohlášení vlády obsahovat konkrétní závazky, jak snížit výdaje státu povinné ze zákona ano nebo ne?

To já nemohu v této chvíli bezpečně říci, protože v této chvíli je to v takové situace, že je to jakási první verze, kterou zítra bude projednávat poslanecký klub sociální demokracie, další grémia a poté příští týden vláda, která jaksi zcela logicky musí dát konečné slovo. Je to pro nové prohlášení vlády a pak ji dostanou poslanci příští čtvrtek.

A v té verzi jsou konkrétní závazky z toho, co vy víte?

V této podobě, jak to říkal pan náměstek Janota, se obávám, že to tam asi takto není. Ale ono je to programové prohlášení o něco obecnějším jazyce, než ony jaksi konkrétní slova, jako odložení služebního zákona a podobně.

Bavme se o státním rozpočtu na rok 2005. Předpokládáte, že se jako ten poradce, superporadce premiéra Stanislava Grosse, budete hodně detailně účastnit projednávání státního rozpočtu na příští rok?

To já v této chvíli neumím posoudit, ale rozhodně se budu účastnit jako člen rozpočtového výboru, kterým stále jsem.

Navíc místopředsedou?

Ne nejsem už místopředsedou.

Nejste, tak jde mi o to, jestli je pro vás přijatelný ten schodek, který už schválila Špidlova vláda? To znamená, o dvě miliardy korun nižší, než schodek plánovaný pro letošní rok?

Já bych ještě počkal v nějakém hodnocení, protože ona ta jaksi Špidlova vláda to nemohla zcela uzavřít, a přenechala to té vládě následující, která se nějakým způsobem vyjádří k tomu rozpočtu, protože ještě tam nějaký prostor existuje. Není ho sice mnoho, ale může se.

Jak vidíte prostor pro možné snížení schodku státního rozpočtu na příští rok? To znamená, zatím se počítalo, když do té ztráty započítáme i ztráty České konsolidační agentury, tak se počítalo se schodkem sto třinácti miliard korun oproti letošním sto patnácti?

Já bych teďkom nespekuloval a nechal to na té nové vládě.

Promiňte, ale vy jste její součástí. Jste v nejbližším týmu a nejbližším člověkem.

Ne, ne, ne.

Já nespekuluji.

Vy jste ne zcela přesně, ale jaksi já budu ustaven do funkce poradce, do toho poradce v září a tady k tomu bude muset dojít rychleji.

To znamená, že vy ani nemůžete říci, zda se vláda zaváže například, že bude zvyšovat důchody, jenom podle zákona stanovené valorizační klausule, nikoliv nad její rámec? To nemůžete říci, zda bude v programovém prohlášení?

Nepochybně tam nebude prohlášení, prohlášení tohoto typu, ale programové prohlášení se dělají jako pozitivní prohlášení, to znamená, že předpokládám, že tam bude ...

Mnoho slibů?

Ne, ne, ne. Že tam bude jaksi, že vláda zajistí navýšení důchodů minimálně v zákonem daném objemu.

Má ekonomický, budoucí ekonomický, poradce premiéra, Jan Mládek, představu, kolik peněz by se dalo ze státního rozpočtu ušetřit přijetím přísnějších zákonů, které by omezovaly mandatorní výdaje?

Tak, to záleží na tom, které ze všech těch položek, které tady jmenoval pan náměstek Janota, případně další, by se vzaly do úvahy. Já si osobně myslím, že úplně optimální by bylo, kdyby došlo k ušetření mandatorních výdajů a použití některých nemandatorních kromě úspory deficitu veřejných financí.

Já se omlouvám. Jste nekonkrétní. Můžete být konkrétnější?

Já nevím, v čem chcete být konkrétnější?

To je obecná proklamace, že k ušetření mandatorních výdajů. Jakých mandatorních výdajů?

Vláda samozřejmě má závazek, ke kterému se hlásí v programovém prohlášení, šetřit, snižovat počet úředníků, což zatím nejsou mandatorní výdaje, ale kvazi mandatorní výdaje, ale ona chce /nesrozumitelné/ kvazi mandatorní výdaje. Samozřejmě pak jsou tam ty věci, které jsou dány zákony, případně posunutím některých zákonů a to záleží na rozhodnutí sněmovny.

Třeba vy zmíníte snižování počtu úředníků. Ano, státní správa stojí, když jsem pročítal rozpočet, spočítal všechny částky, sto miliard korun českých, já nepředpokládám, že by tato vláda propustila polovinu státních úředníků, a tím ušetřila.

Ne, mluvíme o dvou, pokud chcete tohle.

Aha, tak to jsou drobné zhruba v osmisetmiliardovém státním rozpočtu?

Drobné? Jaksi to je, jde také o ten směr, protože jaksi snižování počtu státních úředníků je také o tom, že neporostou ty výdaje do budoucna, protože tady je bohužel ta potíž, jakmile se tato věc nechá, tak jaksi dochází k samovolnému nárůst a je třeba zlomit ony trendy. Na to, já myslím, že bylo nastartováno a teď jde samozřejmě o to v tom pokračovat.

Další téma, privatizace a výnosy z ní. Ve středu jste v rozhovoru pro agenturu Reuters označil pokrok v privatizaci za jednu z priorit nové vlády. Očekáváte, že programové prohlášení vlády bude obsahovat konkrétní podniky určené k privatizaci, ano nebo ne?

My budeme s vysokou pravděpodobností v osnovách prohlášení pokračovat v privatizaci.

Nikoliv se zmiňováním konkrétních podniků?

Nikoliv se zmiňováním konkrétních podniků.

Reuters totiž ve středu napsal, že během následujících dvou let by mohlo dojít k prodeji podílů v elektrárenské společnosti ČEZ a v Českém Telecomu. S kým jste konzultoval, zda by mohlo dojít k privatizaci minoritního balíku akcií ČEZ, o čem Reuters referoval?

Já bych to ještě trochu vysvětlil, ale nerad bych zase této věci věnoval pozornost větší, než zasluhuje. Já jsem Reuters sdělil, že jednoznačnou prioritou vlády je privatizace Českého Telecomu, která je připravená, odpracovaná, protože zmizely z Českého Telecomu ony dva /nesrozumitelné/ strategičtí investoři. Pak jsem sdělil, že v úvahu připadá i privatizace minoritního balíku, to znamená, oněch zhruba šestnácti procent v ČEZ. Ovšem teprve poté až budou stanoveny podmínky, to jest vyřešena ona akvizice na Slovensku, ať už tím či oním způsobem a dále provedena vnitřní restrukturalizace ČEZ, protože ČEZ na její provedení potřebuje v některých případech kvalifikovanou většinu, to jest, oněch šedesát sedm procent a dokud to neudělá, tak by si vlastně sám sobě zahradil, nebo stát by mu zahradil cestu k provedení této operace.

Když jste ale mluvil o těchto dvou podmínkách, které teď jste popsal, mluvil jste s nimi s tím vědomím, že mohou být splněny už do konce funkčního období Grossova kabinetu? Nebo byste označil například restrukturalizaci jako věcně reálnou?

Ne, ne, ne. Toto je velmi reálná a velmi konkrétní věc, ale řekněme, jestliže ta vláda má mandát na ty dva roky, tak jako předpokládám, že někdy zhruba ve druhé polovině by to mohlo být splněno. Ale chtěl bych ještě říci jednu věc, jak pracují média. Ony bohužel nejprve publikovaly jenom jakési headliny, jakési názvy a pak teprve celou tu historiku, takže jako trh reagoval na onu zkrácenou verzi a ne na tu celou story, kterou jsem jim sdělil tak, jak jsem ji teďkom sdělil vám.

Ano, to se chci právě zeptat. Rád bych se tomu věnoval i v souvislosti s dopadem na trhy. Středeční zpráva o možném záměru nové vlády prodat šestnáctiprocentní státní podíl ČEZ srazil akcie ČEZ na pražské burze o více než tři procenta, zhruba na sto devadesát šest korun. To znamená, zhruba jedna akcie klesla o sedm až osm korun. Jste si ale vědom, že jste mohl tím výrokem poškodit akcionáře?

Poškodit akcionáře? Podívejte se, jestliže nějaká firma dělá akvizici, tak je samozřejmě trh nervózní a reaguje na každý i neadekvátní podnět, protože, kdyby byli četli celou tu zprávu a nikoliv jenom ty titulky, tak by nepochybně k tomu nedošlo. A já předpokládám, že se vše zase vrátí do původní hodnoty, tady není důvod.

Diskuse o možnosti privatizovat šestnáctiprocentní balík akcií elektrárenské společnosti ČEZ vedl už ve Špidlově vládě ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, je podle čtvrtečních slov připraven diskutovat o prodeji akcií energetické společnosti ČEZ. On sám je stále proti tomuto prodeji, ale debata podle něj není vyloučena.

Milan URBAN, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD) (zvukový záznam): Teprve poté, až se ČEZ stane významným subjektem v energetice v této části Evropy, pak si myslím, že je možné uvažovat o nějakém spojení, o nějakém sňatku. Co se týká šestnácti procent, těch, které jsou nad majoritu, tak tam samozřejmě ta debata o tom se vyloučit nedá. Ona je vedena snahou získat privatizační výnos, to znamená, prostředky do veřejných rozpočtů. Já nejsem příliš velkým zastáncem tohoto kroku, ale jsem připraven o tom diskutovat. Myslím si, že to musí být ve shodě ministra financí, ministra průmyslu a vedení ČEZ. A pokud by taková shoda nastala, tak by to pravděpodobně možné bylo, ale v této chvíli je to věc velmi otevřená. Jsou to spíše individuální názory.

Řekl ve čtvrtek novinářům ministr průmyslu a obchodu Jan Urban. Jane Mládku, bude podle vás stát potřebovat z toho, jak víte, jak vzniká programové prohlášení, jaké závazky pravděpodobně v tom programovém prohlášení budou, budou zapotřebí ty peníze, ze šestnáctiprocentní balík akcií ČEZ.

Já bych to znovu vrátil k tomu začátku. Budou potřebné výnosy z privatizace, ale ty, znovu opakuji, by měla dodat především privatizace Českého Telecomu.

To znamená, vystačí si stát zhruba s padesáti miliardami, což jsou odhady?

Já pevně věřím, že to bude více než šedesát, ale nechtěl bych spekulovat.

Ale nebudou ty výdaje, které se napíšou do programového prohlášení vlády takové, aby kvůli nim bylo zapotřebí stůj co stůj privatizovat šestnáct procent akcií ČEZ?

Já si myslím, že to je docela blízko toho, co říkal pan ministr Urban. Podívejte se, teď musí být provedeny ony dvě věci, to znamená, vyřešena akvizice na Slovensku, vyřešena restrukturalizace ČEZ, a pokud jaksi bude to potřeba, tak si dovedu představit, že někdy po tom roce možná bude na stole i tato věc. Neumím si zatím představit v dohledné době onu ztrátu majority u českého státu. To opravdu není na stole. Ale v okamžiku, kdy bude provedena ona restrukturalizace, to je formálně právní záležitost, tak jako, myslím si, že ta debata se může znovu otevřít. Chtěl bych ještě říci jednu věc. Ty výnosy z privatizace by měly pomoct především jedné věci, kterou česká ekonomika potřebuje, a to je ke stavbě dálnic, protože ty zdroje částečně budou přesunuty do fondu dopravní infrastruktury, pokud se provede privatizace Českého Telecomu.

Vy očekáváte, že zhruba by se ta částka mohla pohybovat víc než odhadovaných padesát miliard. Mluvil jste o šedesáti miliardách. Když se ale podívám do toho všeho, co zatím bylo obsaženo v té první pracovní verzi toho programového prohlášení, ponechme teď stranou šestnáctiprocentní balík privatizovaný, možný privatizovaný balík akcií ČEZ. Pojďme se bavit skutečně o tom, kolik ty sliby budou stát daňové poplatníky, a na co je zapotřebí výnosy z privatizace v těch následujících letech uplatnit? Když si vezmete, že ve Fondu národního majetku existují staré ekologické zátěže a závazky, které údajně dosahují až sto miliard korun, tyto závazky, pak zde máte sliby, jako jsou například novomanželské půjčky, věci financované z fondu bydlení, jak naznačil vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Do toho vy mluvíte o fondu dopravní infrastruktury na výstavbu dálnic určit. Jak velkou částku byste si představoval do výstavby dálnic?

Já bych se nejprve rád vrátil k tomu, o čem jste hovořil. Tj. sto miliard ekonomických závazků. Tohle to je, prosím, ta nejhorší varianta a je to něco, co je rozloženo do poměrně dlouhé doby, co není splatné okamžitě. Ony jsou tam i některé další závazky z některých privatizací, které stále Fond národního majetku má. Ono je tam nějakých šedesát, sedmdesát miliard, které bude třeba zaplatit za deficit České národní banky v okamžiku, kdy vstoupíme do eura. To jsou samozřejmě další závazky, ale to nejsou věci, které jsou okamžitě splatné. Novomanželské půjčky samy o sobě by nemusely představovat žádnou výraznou zátěž, protože, koneckonců, i v minulosti fungovaly tak, že většina těchto půjček byla vrácena, protože jsou to půjčky fyzickým osobám a stát pouze dotoval rozdíl v úrocích, což nemusí být žádná vysoká suma. Samozřejmě je tam otázka měkčích či tvrdších garancí pro soukromé subjekty, takže si nemyslím, že zrovna novomanželské půjčky představují nějaký výrazná náraz na státní rozpočet.

Co tedy z těch slibů, o nichž se mluví, bude?

Já pevně doufám, byť mě to systémové netěší, že asi vypadnou ony jednotné přídavky na děti. Tam jsme se dostali do jakési pasti, protože jednotné přídavky na děti si myslím, že je dobrá myšlenka, akorát je pouze problém, jak to znovu zavést.

Podle vás tedy z programového prohlášení říkáte, že zcela jasně vypadnou plošné přídavky na děti?

Předpokládám, že ano.

Kolik by to celkem stálo, plošné přídavky?

Vycházím z jedné věci, samozřejmě, teoreticky by to šlo udělat strašně jednoduše, že by se vzal objem peněz na dětské přídavky a rozdělil mezi všechny děti. To ovšem znamená, že by některé přídavky poklesly a přídavky na děti by dostali někteří, kteří by je zatím neměli, nebo je měli v nižší úrovni. Takže jedinou politicky únosnou variantu vidím, že by všechny děti dostaly tu nejvyšší hladinu těch přídavků, což je tuším, nějakých pět, šest miliard ročně. A to zjevně nebude průchodné, aby se udržela jaksi udržitelnost veřejných financí.

Ekonomičtí ministři se údajně bavili ve středu o privatizaci Severočeských dolů. Vy jste už v citovaném rozhovoru pro týdeník Respekt z poloviny července řekl, opět cituji doslova: "Osobně bych byl nejradši, kdyby vláda se Severočeskými doly nedělala nic. Nemalá část činnosti dolů je dnes zahlazování těžby. Rekultivace dělá relativně nejméně špatně stát," konec citátu. Platí citovaná slova, pane Mládku?

Ano, samozřejmě.

Na kolik je reálné, že se vám podaří tento názor obhájit a vláda premiéra, kterému budete radit, Severočeské doly privatizovat nebude?

Tak tam jde spíš o to, že privatizace Severočeských dolů vyžaduje nějakou pozitivní alternativu a vzhledem k tomu, že už se jedna soutěž nepovedla, tak je teď otázkou, jak by se to mělo udělat jako, jestli vyhlásit novou soutěž?

Ano což je velmi pravděpodobná varianta. Ostatně ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, který prosazuje privatizaci Severočeských dolů, mluví o novém tendru, a také mluví o dalších čtyřech variantách?

Milan URBAN, ministr průmyslu a obchodu (ČSSD) (zvukový záznam): Já si myslím, že všechny ty varianty jsou, vycházejí z principu integrace pánve, jsou čtyři. To jsou staronové varianty a já bych řekl, že nejvýznamnější z těch čtyři je varianta, kde by se do té privatizace zapojil ČEZ prostřednictvím společného podniku.

Řekl ve čtvrtek novinářům ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Kterou variantu byste, pokud by mělo dojít k privatizaci, k novému kolu premiérovi doporučil?

No, to by musely ty varianty ležet na stole. Samozřejmě nejlepší varianta by bývala byla, kdy byl vítěz soutěže, kdo dal největší nabídku. Tuto možnost už nemáme a teď v podstatě zbývají takové varianty, kde tam bude nějakým způsobem vstupovat státní podnik, protože předtím jsme si řekli, že privatizace majority ČEZ nepřichází na dlouho dobu v úvahu, tak je otázka, jak by to bylo zaranžováno a to se těžko hodnotí v této chvíli.

Vy byste tedy preferoval, když ne nový tendr, tak jakou možnost?

Tak, já si myslím, že tam je nejjednodušší varianta, která leží na stole, v tomto případě je skutečně nedělat nic.

To znamená, nechat Severočeské doly státní, ať fungují dál jako státní podnik?

Já si myslím, že to je prostě varianta, která je relativně jednoduchá a vůči ní je třeba porovnávat tu privatizační variantu prostě.

Co privatizace Českých aerolinií, České pošty do konce funkčního období ano či ne?

V případě České pošty bych si dovedl představit jaksi převedení na akciovou společnosti a floating, neboli převedení na trh nějaké minoritní části, ale stát by si měl ponechat většinu. V případě Českých aerolinií bych byl velmi opatrný, protože České aerolinie už jednou zprivatizovány byly a nepovedlo se to a tam je daleko důležitější ta aliance, která se zdá být úspěšná.

Konstatuje Jan Mládek. Děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Mládek pro BBC: Z programu vlády zřejmě vypadnou plošné přídavky

PRAHA 12. srpna (ČTK) - V programovém prohlášení vlády se pravděpodobně neobjeví slib plošných přídavků na děti. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to dnes řekl poradce premiéra pro ekonomiku Jan Mládek. Opatření by stálo zhruba pět až šest miliard korun ročně, což podle něj není průchodné.

Plošné přídavky by se podle Mládka daly zavést i tak, že by se současný objem peněz na dětské přídavky rozdělil mezi všechny děti. To by však podle něj znamenalo, že by některé přídavky poklesly a přídavky by dostali i ti, kteří je dosud neměli.

Jedinou politicky únosnou variantou by bylo, kdyby všechny děti dostaly nejvyšší hladinu přídavků, uvedl. To by ale podle něj narušilo udržitelnost veřejných financí.

Mládek se na BBC rovněž vyjádřil k možným privatizačním krokům vlády.

"Privatizace Severočeských dolů vyžaduje nějakou pozitivní alternativu," řekl. Nejednoduší variantou je podle něj v současnosti zachování Severočeských dolů jako státního podniku.

Česká pošta by podle Mládka mohla být převedena na akciovou společnost při zachování majority státu.

Českým aeroliniím podle poradce svědčí současná aliance Sky Team, která se zdá být úspěšná.

"Zde bych byl velmi opatrný, protože České aerolinie již jednou zprivatizovány byly a nepovedlo se to," řekl Mládek BBC.