Václav Moravec moderátor BBC

Jaroslav Bureš ve studiu BBC

Do 17. srpna chce mít nová vláda premiéra Stanislava Grosse vypracované programové prohlášení. Ministři však už před týdnem při první schůzi kabinetu dostali návrh vládního programu. Například ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou překvapilo, že vládní návrh neobsahoval samostatnou kapitolu zdravotnictví.

Milada EMMEROVÁ, ministryně zdravotnictví (ČSSD) (zvukový záznam): No, po pravdě řečeno, mě to překvapilo a když bych byla měla tento materiál jako definitivní návrh a už nic k němu tedy jaksi nenamítat, tak bych se byla přihlásila a ozvala se. Ale vzhledem k tomu, že tam byl právě vyzván každý ministr, aby s určitými odborníky navrženými vypracoval konkrétní podobu tohoto programového prohlášení, pokud možno co nejkonkrétnější, tak jsem si říkala, že to nebudu komplikovat a že takovou pasáž zpracujeme.

Řekla v pondělí v rozhovoru pro BBC ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Nejen o tom, jak vzniká programové prohlášení nové vlády, bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr bez portfeje a předseda legislativní rady vlády Jaroslav Bureš, vítejte po více než roce v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den. Dobré odpoledne.

Třetího srpna jste se svěřil v rozhovoru pro deník Právo, že nejméně dva roky stojíte před otázkou, zda usilovat o návrat do justice nebo zvýraznit svůj pobyt v legislativě. Proč jste nedal přednost justici?

Zejména díky nabídce pana premiéra Grosse, abych zvýraznil svůj pobyt v legislativě a došel jsem k závěru, že tam budu nyní platnější a taky nezastírám, že mě ta práce, která mi byla nabídnuta, velmi zajímá, velmi mě láká a cítím tam ...

A ještě před tím, než jste tu nabídku dostal, vy jste pravděpodobně nemohl tušit v průběhu uplynulých dvou let, že bude nějaká vládní krize.

To rozhodně ne, opravdu jsem byl před rozhodnutím a kdybych byl býval neměl možnost pod vlastní odpovědností uvádět v život své představy legislativní, tak bych asi požádal ministra spravedlnosti, jestli by mi neumožnil navrátit se do justice.

Nebýt vládní krize, Jaroslav Bureš by v následujících týdnech a měsících uvažoval o návratu do justice?

Zřejmě ano.

Vy jste působil jako soudce Městského soudu v Praze, Nejvyššího soudu či jako předseda pražského vrchního soudu, o jaké justiční pozici byste uvažoval, pokud byste nebyl ministrem?

No, tak jedině soudce.

Ještě jste také mohl být navržen do Ústavního soudu?

Tak, o tom jsme se tady, pane redaktore, bavili, myslím, před rokem asi, když jsem říkal, že ještě není čas, abych nechal se obrůst mechem. Možná jednou přijde čas, kdy budu chtít zužitkovat svůj pobyt ve světě práva v taláru ústavního soudce, ale teď se mi prostě ještě nechce. A myslím si, že jsou mnozí jiní.

Takže až to zase zkusím, až to zase zkusím za rok, tak stále ještě budete natolik mlád, že mechem ..., u Ústavního soudu se obrůstá v kolika?

Určitě. Stále ještě budu velmi mlád a stále budu mít pocit, že mám ještě získávat životní a právní zkušenosti.

Teď nevím, zda s tím mechem a připomínkou mechu jste se nedotkl poměrně mladých ústavních soudců, které navrhl prezident Václav Klaus.

Ne, to je otázka, jakým právníkem chcete být. Já jsem právníkem neklidným, dynamickým a ta práce by mě asi svazovala.

Vy jste se stal v roce 2001 ministrem spravedlnosti poté, co se ujal vlády kabinet premiéra Vladimíra Špidly, v létě roku 2002 jste se stal místopředsedou legislativní rady vlády, tuto funkci jste vykonával do jmenování ministrem bez portfeje, kterým jste nyní. Také jste se stal kandidátem sociální demokracie na prezidentský úřad, neuspěl jste. Připustil jste si, že vám premiér Stanislav Gross nabídl pozici ministra i, aby vám osobně on jako Stanislav Gross odčinil tu, řekněme, zpackanou prezidentskou volbu?

To jsem si nepřipustil ani na jednu vteřinu z jednoduchého důvodu, že to není trafika odpovídat za vládní legislativu, to musíte umět a když to neumíte, tak tu práci nemůžete dělat. To nelze nabízet jako odměnu za nějakou zpackanou kampaň. Koneckonců to bylo mé rozhodnutí, já ho nelituji.

Navíc zpackaná, ale věc Stanislava Grosse, což on uznal.

A proč Stanislava Grosse? Jestliže já jsem na sebe převzal tu odpovědnost ucházet se o kandidaturu s vědomím, že zvítězit může jeden a s vědomím toho, co všechno je ve hře, tak je to, tak to byla moje věc a já cítím svou osobní odpovědnost za roli, kterou jsem sehrál, ale vůbec jí nelituji. Takovou míru životních zkušeností v tak krátké době je velmi unikátní získat, nejméně se lidi v mém okolí rozdělili na skutečné přátele a na ty, kteří se jenom chvíli chtěli hřát ve výsluní.

Přiznám, že když se člověk podívá do vašeho životopisu od roku 2001, do těch peripetií, kterými jste si prošel od roku 2001, ať už role ministra spravedlnosti, prezidentského kandidáta, místopředsedy legislativní rady vlády a podobně, tak to je zkušeností víc než dost.

No, s výjimkou té kandidatury krátké se stále pohybuji v oblasti justice, anebo legislativy. Koneckonců v Evropě je řada prezidentů, kteří začali působit pracovně v justici a dostali ...

Chcete tím naznačit, že si nedáte pokoj, že to ještě zkusíte na prezidenta?

Vůbec ne, vůbec ne. Co může být za deset let, pane redaktore, za patnáct let, kdo to ví.

Možná budete buď obrůstat tím mechem, nebo si ještě troufnete na prezidentský úřad. Vláda premiéra Stanislava Grosse má o jednoho člena víc, než měl kabinet Vladimíra Špidly. Přibyla pozice právě ministra bez portfeje, kterou zastáváte. Jaká je konkrétní představa Jaroslava Bureše o velikosti jeho bezportfejní sekce, mohu-li to tak říci, na úřadu vlády.

Tak já předpokládám, že posluchači rádia BBC vědí, co je to slovo bez portfeje, jenom aby si někdo nemyslel, že jsem bez domova a že vládu a legislativu vlády řídí bezdomovec. Já jsem ministrem a předsedou legislativní rady vlády a může být, že mi ještě pan premiér svěří jinou agendu než jenom legislativní radu vlády.

Můžete naznačit, co máte na mysli?

Já nevím, ale mnohé z těch agend, které byly třeba soustředěny u pana místopředsedy Mareše, ještě nejsou rozděleny ve smyslu určení kompetencí místopředsedů vlády, tak možná, že ..., ale to vůbec nemluvím s nějakou jistotou.

Ale můžete naznačit, co by ...

Naznačuju, že ...

... co by pod vás eventuelně mohlo být převedeno z agendy vicepremiéra Mareše?

Tak například pan premiér ví, a v tom jsme se shodovali spolu, že když jsme vedle sebe seděli ve vládě Miloše Zemana, tak jsme byli velmi kritičtí ke koncepci vládní protidrogové problematiky, naše názory se velmi shodovaly. Tak třeba, kdyby došel k závěru, že tu agendu je někomu třeba svěřit, tak chci říct, že ten, ta má pozice ministra by to umožňovala, ale vůbec neříkám, že jsme spolu o tom mluvili a už vůbec ne, že je nějak rozhodnuto.

A měl byste o to zájem, pokud by vám to nabídl?

Měl bych o to zájem, protože je to problematika, kterou, která mě dlouhodobě zajímá.

Jak byste tu protidrogovou koncepci změnil v případě, že ...

Nic nového nikdo nevymyslí, pane redaktore. Především jde o kontrolu těch finančních prostředků, které vláda vynakládá a ...

Ta je podle vás nedostatečná?

Já myslím, že zejména je třeba posílit preventivní programy, ale ne preventivní programy typu, že se mladým lidem říkají věci, které už dávno znají. A že je třeba výrazně směřovat k informacím, které v plné nahotě ukazují tu tragičnost těch, kteří skončí na drogách.

Opět se ale vrátím k té otázce, kterou jste mi nezodpověděl, tedy jak velký ...

Omlouvám se.

... jak velký by měl být váš bezportfejní úřad, kolik by měl čítat lidí.

Můj bezportfejní úřad se nerozšíří ani o jednoho jediného člověka, protože z titulu prvního místopředsedy legislativní rady a ředitele sekce legislativní jsem měl pod sebou tak kolem stovky zaměstnanců úřadu vlády a na tom počtu se nezmění vůbec nic.

Budete tedy jako ministr bez portfeje mít sto zaměstnanců pod sebou.

Víceméně, jedinou korekcí by mohlo být, a já doufám, že bude, by mohl být projekt, o němž hodlám přesvědčit pana premiéra, totiž, že také koordinace legislativních pozic České republiky v Bruselu je třeba řídit z budovy úřadu vlády, čili nejenom takzvaně, promiňte ten výraz, tuzemskou legislativu, ale i způsob, jakým se koordinuje, koordinují pozice třeba ministerstva zemědělství na jedné straně a ministerstva průmyslu, jde-li o naší účast na přípravě evropské legislativy.

A zatím tato věc je pod jakými úřady?

Zatím je koordinován ten proces spíše z budovy ministerstva zahraničních věcí a já si myslím, že, a je to i model v řadě členských států Evropské unie, že takzvaná evropská agenda je soustředěna v úřadu, ve kterém sídlí premiér.

Chcete se tedy dohodnout s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou a premiérem, aby pod vás, jako pod ministra bez portfeje, který má na starosti legislativu, přešla i koordinace české legislativy a českých postojů při tvorbě evropského jednotného práva.

Ano, chci panu premiérovi snést všechny argumenty proto, že by to bylo velmi dobré pro Českou republiku, aby byly tyto práce řízeny z jednoho centra.

To znamená, že by se v tom případě počet vašich podřízených ze stovky rozšířil o kolik?

Nikoliv o mnoho, protože část té agendy zajišťují už zaměstnanci odboru kompatibility. Já bych řekl o několik málo, rozhodně já nejsem ...

Desítek nebo ...

... ten, kdo by přicházel do vlády s nějakými náramnými personálními nároky. Má pozice ve vládě nezvyšuje ...

Do dvaceti byste se vešel.

To v každém případě.

Ptám se proto, že, pro úplnost, úřad vlády nyní zaměstnává zhruba pět set lidí, premiér Stanislav Gross si představuje zeštíhlení úřadu. Z toho, jak mluví nový ministr bez portfeje Jaroslav Bureš, tedy nevyplývá, že jeho sto zaměstnanců, které doposud vedl a měl pod sebou na úřadu vlády, že by se propouštělo u vás.

Rozhodně ne a včera jsem o tom mluvil s panem magistrem Přibylem, vedoucím úřadu vlády, a docela jsme se shodovali v koncepci, jakou by bylo možné naplnit ten projekt zeštíhlení zaměstnanců úřadu vlády.

Můžete naznačit, kde by se především mělo propouštět na úřadu vlády?

Ne propouštět, to je otázka, co to je úřad vlády. Já jsem hluboce přesvědčen, že úřad vlády je zázemím pro premiéra, nic víc a nic míň.

A to je v současnosti pět set lidí.

No, a já si myslím, že to není zcela zázemí pro premiéra, že tam lze nalézt i činnosti, které mají hodně daleko jasnému ...

A pro koho tedy, pro koho tedy fungoval úřad vlády, když ne pro premiéra Vladimíra Špidlu a zaměstnával pět stovek lidí.

No, tak fungoval i pro agendy, které bezprostředně nesouvisí s agendami, které má na starost premiér jako předseda vlády ...

Buďte konkrétní.

... parafráze, to já, pane redaktore, bych nerad předjímal práci vedoucího úřadu vlády, v jehož odpovědnosti ...

Ne, ale to je minulost, na co se vás ptám, to je minulost ...

Dobře, tak já pojmenuju, jak ..., moje osobní představa je taková, že do budovy nepochybně patří takzvaná vládní agenda, která připravuje zasedání vlády a, řekněme, kontakt vlády s Poslaneckou sněmovnou. Jistě tam patří, i když by mohla sídlit jinde, vládní legislativa, kterou řídím já. Jistě tam patří, a to je to, o čem jsem hovořil, i takzvaná evropská agenda, tedy jak politické pozice České republiky v Evropské unii, tak ty legislativní pozice České republiky v Evropské unii. No, určitě tam patří agendy místopředsedů vlády, kteří nemají ministerstvo vlastní a sídlí v budově a ...

Nechtěl jsem vám skákat do řeči, ale musím, co tam nepatří?

Pak už jenom nějací kuchaři, aby premiér neměl hlad, a to je tak všechno. A ti, co se starají o vlastní budovu, a to je tak všechno.

A to je kolik lidí tedy, z těch pěti set sestoupíte na kolik.

Já vám neřeknu číslo, ale myslím si, že ...

Byla by to polovina? No, to ne, když vy máte sto lidí.

Polovina ne, to rozhodně ne, polovina by to ...

Tři sta.

... polovina to určitě nebude, ale myslím si, že to bude ...

Na tři sta bychom se dostali.

... zřetelné omezení početního stavu, tak vidím ten projekt pana magistra Přibyla, ale opakuji, nemohu hovořit za něj.

Ještě jednou budu citovat vaše slova z rozhovoru pro deník Právo ze 3. srpna. Doslovný citát: "Můžeme hovořit o výrazném posílení legislativy, která je v budově, v níž sídlí premiér." Konec citátu. Může nový ministr bez portfeje a předseda legislativní rady vlády Jaroslav Bureš popsat, jak si představuje výrazné posílení legislativy na úřadu vlády, krom toho, že by pod vás případně přešla agenda, kterou nyní spravuje ministerstvo zahraničí.

Tak to byla jedna věc a druhá věc je, že bude uveden v život projekt takzvané E vlády, čili elektronické kontroly legislativního procesu. Ten je téměř před dokončením a měl by ve zkušebním provozu začít běžet na podzim tohoto roku a znamená, že úřad vlády, tedy jeho legislativa, získá absolutní kontrolu nad přípravou přepisů od stádia zrodu v budově jednotlivých ministerstev a dodávám, a doufám, že až do konce legislativního procesu v parlamentu, což je nabídka parlamentu, aby využili všech informací, které v rámci toho, té elektronické kontroly legislativního procesu budou k dispozici. Takže příklad, jakmile začne legislativec v budově ministerstva psát, je to text, který si objedná z hlediska šablony v budově úřadu vlády a v tom okamžiku v programu je text zachycen a už tam bude až do konce, kdy prezident svým podpisem stvrdí vůli publikovat předpis, zákon ve Sbírce zákonů.

A to je ...

To je velký projekt.

... váš, a to je váš druhý projekt, který by měl posílit, jak jsem citoval doslova, legislativu, která je v úřadu vlády.

Ano.

Další téma - programové prohlášení budoucího kabinetu. Před týdnem byl nový kabinet na Pražském hradě jmenován, premiér Stanislav Gross při té příležitosti prezidentu republiky Václavu Klausovi slíbil:

Stanislav GROSS, předseda vlády (ČSSD) (zvukový záznam): Chtěl bych vám za druhé říci, že tato vláda nepřistupuje a nebude přistupovat ke svému úkolu jako vláda, která je zde jenom po zbytek volebního období s vědomím, že ty dva roky se zdají býti krátkou dobu. Je to celá polovina volebního období a jsou země, kde volební období je kratší, nežli čtyři roky a stejně ty vlády musí s plnou energií se věnovat tomu, aby zodpovědně zvládaly řešení problému toho či kterého státu.

Slíbil před týdnem na Pražském hradě při jmenování vlády premiér Stanislav Gross. Gross dal také v několika rozhovorech jasně najevo, že programové prohlášení bude stručné, jasné, výstižné a úderné. Jenže na prvním zasedání vlády, hned po jmenování kabinetu, dostali ministři takzvaně pracovní první verzi vládního programu. Jde o materiál o zhruba o třiceti normostranách plných úřednických frází a nekonkrétních slibů. Vy, pane ministře, máte celý dokument na starosti. Jak vznikla ta první verze, která se dostala do médií.

Ta první verze vznikla tak, že na posledním zasedání vlády, tehdy řídil vládu pan dnešní premiér Gross a vyzval odstupující ministry, aby za resorty sdělili své představy fungování resortů do konce volebního období a, řekněme, určité střednědobé vize. Ministři vyhověli, většina z nich, a z toho já jsem sestavil pouhou kompelací pracovní text, který měl být pouze podkladem pro to, aby nově jmenovaná vláda v rámci těchto, řekněme, tematických okruhů, a to na základě dohodnutého koaličního programu, nabídla jednotlivé konkrétní informace, jednotlivé konkrétní texty pro skutečný návrh programového prohlášení vlády.

Ono to nicméně ale moc konkrétní není, kdo to čte s jistým odstupem a ...

No, vy nevíte, pane redaktore, co v tom návrhu je, ty texty ...

Já to vím, já to tady před sebou mám.

To, co máte před sebou, to je ta pracovní verze ...

No, právě, ale ta byla hodně nekonkrétní.

Ta byla, řekněme, hodně nekonkrétní asi proto, že odstupující ministři tehdy to skutečně pochopili nebo pojali, spíš pojali tak, že zaslali takový sumář úkolů, nic víc, nic míň. To, v jakém stavu je nyní pracovní text návrhu programového prohlášení, je něco zcela jiného, já jsem obdržel od všech ministrů, kteří garantovali i koaliční dohodu nad jednotlivými, jednotlivými, řekněme, kapitolami budoucího programového prohlášení, jednotlivé texty a nad nimi sedím více než dvacet hodin už a snažím se dát jim tu podobu, o kterou mě požádal pan premiér Gross. Já jsem redaktorem toho textu, ničím jiným, nemám žádné právo nějaké originální nápady a myšlenky do toho vkládat ...

Navíc jste moderátorem, to znamená, že to je také ...

Moderátorem částečně.

Zúčastňujete těch jednání a koordinujete je. Dokument, který se dostal na veřejnost a vy tvrdíte, že jde pouze o nástin odstupující vlády, která připravila první materiál pro vládu novou. Tak například lidovci ústy předsedy strany Miroslava Kalouska a místopředsedy Jana Kasala dali najevo, že s tím prvním návrhem nemají nic společného a že to bude skutečně úplně jiné. Můžete garantovat, že to bude úplně jiné než to, co vyšlo v novinách, a to, co se dostalo na veřejnost?

Tak, nemůže to být jiné v jedné věci, že by se snad to programové prohlášení vlády odchýlilo od koaličních priorit tak, jak se pod ně podepsali předsedové koaličních stran, to v žádném případě. Ale bude to určitej, určitě jiné v míře konkrétností jednotlivých kroků, kteří, které chtějí ti či oni ministři ve zbytku volebního období učinit.

Ten první pracovní návrh, který je přede mnou, má, jak jsem říkal, zhruba třicet normostran, kolik teď máte normostran vy.

Tak, když jsem si složil všechny texty, které jsem dostal od jednotlivých ministrů, tak to bylo padesát pět stran ...

To znamená, rozšiřuje se programové prohlášení.

... včera, včera, včera ráno to bylo padesát pět stran. Před hodinou, než jsem šel k vám do studia, tak jich bylo čtyřicet, v redukci jsem pokročil na těch čtyřicet, ovšem každý z členů vlády, z ministrů je přesvědčen, že texty, které dodal, jsou maximálním zestručněním toho, co by chtěl napsat. Takže můj úkol není snadný. Ale ...

Kam si myslíte, že se dostanete.

No, tak já jsem včera někde říkal, ne někde, v Událostech a komentářích, že moje představa tradičně justiční vychází z toho, že víc než deset stran nikdo nečte, ale ...

Já tu otázku ale musím položit znovu, protože nedovedu si představit, že když jste z padesáti stran teď udělal čtyřicet, že půjdete na deset. To je asi nereálné.

Je to velmi smělý cíl, který se ...

Nepodaří naplnit?

... ukazuje čím dál tím méně reálným, ale zdaleka jsem neskončil a je to otázka koncepční. Samozřejmě, že chcete-li to programové prohlášení poctivě sestavit tak, že zcela konkrétně sdělíte občanům, co tato vláda do konce volebního období udělá a na jakých programech z hlediska střednědobých vizí hodlá pracovat, tak ta míra konkrétnosti předurčuje i rozsah.

To znamená, že spíš bude reálnější dvacet stran než těch deset.

Když skončím, dnes vidím, teď v pět padesát, že když to bude dvacet stran, tak to bude velký úspěch z hlediska těch mých představ, ale ty se nemusí nakonec shodovat s představami celé vlády.

Ano, to znamená, že může zůstat i na třiceti.

Uvidíme.

Vláda totiž má finální verzi vládního programu schvalovat příští týden na druhé schůzi, která se bude konat, právě jak bylo řečeno, v úterý. Myslíte, že definitivně bude schválena ta verze programového prohlášení v úterý nebo jaký očekáváte postup?

Určitě vláda bude mít text, který bude moci projednat a lze předpokládat, že ještě nějaké drobné výhrady budou. Čili, že vláda přijme takové standardní usnesení, skončí-li projednávání v úterý, že budou zapracovány připomínky členů vlády tak, jak čtete texty usnesení na internetových stránkách vlády. A to by znamenalo potom redukci toho textu během jednoho, dvou dnů, déle si myslím, že ne.

S největší pravděpodobností by se tedy text poslanců měl dostat do sněmovny ve čtvrtek.

Řekněme, že ano, a řekněme, že taková je i představa pana premiéra tak, jak jsem s ním o tom naposledy hovořil.

Vláda, jak bylo řečeno, bude ten materiál projednávat v úterý. Vy tedy očekáváte ještě připomínky, které budou dány do usnesení a budete na tom textu ještě pracovat ve středu, aby ve čtvrtek se dostal poslancům na lavice. Ovšem nejspornější body mají projednat lídři stran vládní koalice v pátek, které konkrétní sporné body, teď jako redaktor a moderátor vládního programu, vidíte.

Mnoho jich už není, myslím si, že ...

Zdeněk Škromach mluví o pěti až osmi, je to, zredukoval se ten počet?

No, já myslím, že se zredukoval a já bych nehovořil o sporných bodech, já bych hovořil o tématech, ve kterých ta společná představa textů ještě není zcela úplná. A jsou to témata, která provázejí existenci této koalice od počátku a jsou dána rozdílnými politickými programy Unie svobody na jedné straně a sociální demokracií na druhé. Tedy například ...

Když nechcete mluvit o sporných bodech, tak můžete ...

Já řeknu.

Ne, ne, sporných bodech, vy jste říkal tématech.

Témata, témata.

Tak kolik jich je, které, kolik početněji budou muset vyřešit lídři?

A tak já myslím, že už snad jenom dvě.

A která to jsou.

A je to ale moje osobní vnímání té spornosti - takzvané plošné rodinné přídavky, ale já si prostě myslím, že, že je zřetelné, že půjde o ekonomickou analýzu v tom slova smyslu, zda cílené rodinné přídavky adresné jsou administrativou, nezatěžují státní rozpočet, což bývá pravidelný argument více, než kdyby se vyplácely plošně. Na druhou stranu zastánci adresných říkají, že plošné jsou zase demotivující z hlediska, z hlediska rodičů dětí ...

Takže plošné přídavky jako první sporné téma, druhé.

Druhé, to je na jedné straně otázka registračních pokladen, řekněme to téma, které se v širším slova smyslu v programech sociální demokracie objevuje jako boj s šedou ekonomikou, jsou to registrační pokladny, majetková přiznání a i otázka podoby zákona o střetu zájmů, který, jehož projednávání přerušila legislativní rada vlády a který se ..., z mého pohledu spíš by se měl nazývat majetková přiznání veřejných činitelů.

To znamená, že vy vidíte, že by mohlo na těchto tématech v pátek dojít ke shodě, že by ...

Vidím, vidím, jak poslouchám argumenty jednotlivých ministrů, tak myslím, že by mohlo dojít ke shodě.

Můžete naznačit, jak by ta shoda z toho, jak posloucháte argumenty, mohla vypadat?

Tak já, já doufám, že k té shodě přispějí touto argumentací. Stát má dostatek informací o majetku svých občanů, počínaje daňovými zákony a konče předpisy ve ..., konče údaji ve veřejných registrech, které se týkají vlastnictví nemovitostí a movitých věcí, například motorových vozidel. Čili myslím si, že je tu prostor říci, že vyžadování těchto údajů znovu cestou zvláštních majetkových přiznání není ta pravá cesta. Navíc, a také jsem přesvědčen, že tato vláda se k této myšlence přihlásí, neměl by stát žádat od občanů podruhé informaci, kterou občan pro potřeby jednoho úřadu státu již sdělil.

Tam by mohli ustoupit sociální demokraté, v té velké rozsáhlé verzi majetkových přiznání.

Já myslím, že sociální demokracie to, tu mojí argumentaci považuje za racionální, nenarazil jsem na žádné, na žádná nedorozumění a ...

V čem očekáváte ústupek koaličních partnerů na druhou stranu.

Je to otázka požadavků, řekněme, na finanční náročnost s nákupy těch registračních pokladen, které na jedné straně by sebou nesly ty pokladny s pamětí, jak se říká, anebo bez paměti, což je v podstatě otázka možnosti využít to, co mají podnikatelé dnes většinou.

Prezident Václav Klaus v neděli v rozhovoru pro Českou televizi už kritizoval strukturu programové části koaliční smlouvy a dodal:

Václav KLAUS, prezident České republiky (zvukový záznam): Mně ta koaliční smlouva v té své programové části se zdá strašlivě bezzubá, podle mého názoru nic konkrétního a zásadního neříká a zejména, a to je vždycky hlavní problém, řadí věci vedle sebe. To znamená, chybí tam jakékoliv seřazení priorit, co více, co dříve, co silněji a je tam celá řada věcí, které znamenají "bylo by třeba", "je potřeba", "musí se" nebo "bude se dělat", ale pokud se neřekne jak a kdy, já si myslím, že si musíme počkat na vládní prohlášení.

Řekl v neděli v rozhovoru pro Českou televizi prezident Václav Klaus. Ten první text, který vy jste naznačil, že se úplně liší od toho, jak bude vypadat vládní program, tak bude obsahovat konkrétní termíny a řazení priorit, nikoliv že by například šel po resortech?

Jistě. Bude řazení, bude obsahovat řazení priorit a ty priority budou řazeny podle zřetelného cíle, který my z této vlády, který je, myslím, jasně formulován v koaliční smlouvě, totiž představa demokratického a sociálního státu v integrující se Evropě, který je vybaven vysoce výkonnou ekonomikou a maximálně využívá potenciál lidí, kteří v tomto státě žijí a pracují, čili vzdělanosti, ekonomika.

A bude tam konkrétně a bude tam konkrétně obsažen u jednotlivých návrhů zákonů termín.

Ano, bude tam termín jeden, a to zcela zásadní, že vláda se zaváže všechny zákony, chci to, chci v to plně doufat, předložit do konce června příštího roku z jednoduchého prostého důvodu, že je to, že takové, takový závazek je jediná seriózní časová představa, jestliže vláda chce usilovat o to, aby těm významným návrhům, které chce sněmovně předložit, bylo ve sněmovně dopřáno dostatek časového prostoru ...

Kolik zákonů to celkem bude, když ...

To číslo já teď nemohu říci, ale ...

Řádově.

... ale snažím se přesvědčit své kolegy ve vládě, že méně je v tomto případě více. Podívejte, pane redaktore, v Poslanecké sněmovně leží nový, nová kodifikace trestního práva, ono se o tom málo mluví, mnozí redaktoři a novináři píší o novele, to je nesmysl. Tato kodifikace vyvolá, a právem a je to zcela nezbytné, velkou debatu. Nemůžeme zatížit sněmovnu dalšími zákony kodexového typu. Čili půjde o významné, významné novelizace, které zjednoduší ty administrativní nároky na podnikání, určitě to bude, budou změny v úpravě konkurzů a vyrovnání, ve fungování obchodního rejstříku, určitě vláda musí předložit nový zákon o elektronických komunikacích, antidiskriminační zákon, zákon o zdravotnických zařízeních a o zdravotní péči. Toto jsou takové nosné kameny a z toho výčtu je zřejmé, že již tento přehled zákonů je zcela zásadním legislativním dílem.

Vy do toho programového prohlášení vlády dáte svůj projekt postupné očisty právního řádu?

Ano, dám ho tam v podobě představy, jak postupovat a v podobě pilotního programu, o kterém už hovořím a netajím se s tím, že bych viděl právo životního prostředí jako ideální prostor pro koncepci vzít těch dosavadních, řekněme, šestnáct zákonů, které se hodně překrývají a nabídnout jeden kodex životního prostředí.

A na to navážeme v příštím Interview BBC.

Velmi rád.

Jaroslav Bureš, ministr bez portfeje, host Interview BBC. Děkuji za třicet minut, děkuji za to, že jste přišel do rozhlasové stanice BBC.

Děkuji za pozvání.

A někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Sobotka chce v prohlášení škrtat; sporných je maximálně osm bodů

PRAHA 11. srpna (ČTK) - Ministr financí Bohuslav Sobotka chce z vládního prohlášení škrtnout některé návrhy vedoucí k utrácení. Spory se podle místopředsedy ČSSD a vicepremiéra Zdeňka Škromacha ještě vedou nanejvýš kolem osmi návrhů. Otevřeny jsou podle ministra bez portfeje Jaroslava Bureše například plošné rodinné přídavky, registrační pokladny a majetková přiznání veřejných činitelů. Rozhlasové stanici BBC řekl, že koalice v těchto bodech s velkou pravděpodobností najde shodu v pátek.

"Na dnešním jednání Sobotka svým kolegům sdělil, že je nutné návrhy na další utrácení ve vládním programovém prohlášení omezit. Věří, že prohlášení ještě dozná změn. Na některých změnách se již ministři dnes dohodli," informoval ČTK o výsledku schůzky vládních ekonomických expertů mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.

Podle Škromacha zůstává v prohlášení pět až osm sporných bodů, o kterých bude muset "politicky" rozhodnout vedení koaličních stran. "Některé položky by mohly mít dopad na rozpočet, je jich ale minimum. Musí o nich rozhodnout K9," řekl ČTK. Dnešní debatu ekonomických expertů vlády podle něj narušily spekulace tisku. Noviny podle Škromacha přinášejí neaktuální informace o obsahu prohlášení, čímž komplikují vyjednávání.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek ČTK řekl, že na tom, co dnes tisk představil jako verzi programového prohlášení, se lidovci nepodíleli. "Mohu vás ujistit, že skutečné programové prohlášení bude společné a bude vypadat jinak," uvedl.

Také místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal ČTK řekl, že programové prohlášení rozhodně není hotové, v médiích se podle něj objevily některé verze, jež nelze dost dobře nazvat ani pracovními. "Mně to je líto, to zase bude vypadat, jako že vláda od něčeho ustupuje," uvedl. Pro lidovce je podle něj naprosto nepřijatelné zvyšování daňové zátěže. Stavět 50.000 bytů ročně je úkol možná pro příští vládu, uvedl Kasal v souvislosti se spekulacemi o počtu nových bytů. "To by už dnes musela být stavební příprava a infrastruktura, aby se s něčím takovým dalo počítat," soudí.

Kasal ani Kalousek se dnešní schůzky u Sobotky nezúčastnili. Kasal se domnívá, že programové prohlášení by za určitých okolností mohlo být hotové už příští týden v úterý. To by se ale podle něj musela na jeho podobě v zásadě shodnout už tento pátek takzvaná koaliční devítka.

Podle účastníka dnešní schůzky, vicepremiéra Martina Jahna, chce vláda řadu opatření a podpor, jež by měly být součástí jejího programového prohlášení, platit z fondu rozvoje bydlení, který není součástí státního rozpočtu. Takto by kabinet mohl financovat například novomanželské půjčky na bydlení, řekl ČTK. Vláda by tak mohla vydat více miliard, aniž zvýší schodek rozpočtu. Zpřísnění vyplácení sociálních dávek by zase podle Jahna mělo umožnit v příštím roce zvýšení životního minima, a tím i některých dávek.

Jahn považuje za možné, že fond bydlení získá peníze i z nových privatizací, ty by však měly být určeny především na financování fondu dopravní infrastruktury. Privatizovat by se měly Severočeské doly a Český Telecom.

V programovém prohlášení nejsou podle Jahna zásadní rozpory a spíše se dolaďují detaily. Poslední ze čtyř účastníků dnešní schůzky, ministr bez portfeje Jaroslav Bureš, má na starosti redakční a stylistickou úpravu dokumentu. Již dříve dal najevo, že bude chtít prohlášení "zhustit" zhruba do deseti stránek a dát mu takovou formu, která bude čtivá i pro občany. "Prohlášení je stále ve stavu rozpracovanosti," vzkázal dopoledne ČTK. Večer v BBC uvedl, že text zatím z 55 stran zkrátil na 40. Velkým úspěchem podle něj bude, když se mu povede ho zhustit ještě na polovinu.

Premiér a úřadující šéf ČSSD Stanislav Gross chce programové prohlášení uzavřít na jednání vlády v úterý 17. srpna. O týden později s ním předstoupí jeho kabinet před poslance s žádostí o důvěru. Ještě dva dny po zasedání vlády budou podle Bureše trvat poslední redakční úpravy prohlášení, takže poslanci text dostanou příští čtvrtek, na prostudování budou mít pět dnů.

Klíčové jednání se uskuteční v pátek ráno, kdy se lídři koaličních stran sejdou na jednání K9. V pátek by se rovněž měly na společném jednání sejít předsednictvo ČSSD a poslanecký a senátorský klub strany. Ačkoli někteří poslanci ČSSD mají k podobě Grossovy vlády výhrady, očekává se, že nakonec ji podpoří.

Bureš chce od ministerstva zahraničí získat evropskou legislativu

PRAHA 11. srpna (ČTK) - Ministr bez portfeje pověřený legislativou Jaroslav Bureš by se chtěl starat i o koordinaci českých postojů k evropské legislativě. Tato agenda zatím spadá pod ministerstvo zahraničí. "Chci přesvědčit premiéra Stanislava Grosse, že je třeba koordinovat naše pozice v Bruselu z Prahy," řekl dnes rozhlasové stanici BBC. Doplnil, že ve většině zemí evropské pětadvacítky se evropská agenda řídí ze sídla předsedy vlády.

Bureš zatím vede legislativní radu vlády, rád by se ale staral například i o protidrogovou agendu, která zůstala na Úřadu vlády po odstoupivším vicepremiérovi a bývalém šéfovi US-DEU Petru Marešovi. Gross zatím nerozhodl, kdo z jeho kabinetu drogy, menšiny a lidská práva po Marešovi převezme. Spekuluje se o tom, že si předseda vlády tyto oblasti nechá pod vlastním dohledem.

Nestraník Bureš, který řídil na Úřadu vlády legislativu za premiéra Vladimíra Špidly, dnes uvedl, že se mu přístup unionistů k protidrogové politice nelíbil. Problematika boje s drogami jej prý dlouhodobě zajímá. Místo vkládání peněz do "preventivních programů, které sdělují, co už všichni vědí", by chtěl veřejnosti ukázat tragické konce narkomanie "v plné nahotě".

Agendu pro vědu a výzkum, která patřila též Marešovi, už Gross přidělil místopředsedovi vlády pro hospodářství Martinu Jahnovi. Povede tak i rady pro vědu a výzkum a pro rozvoj lidských zdrojů. Pod sebou bude mít přibližně 50 lidí.

Navázání lidských zdrojů, výzkumu a vývoje na funkci místopředsedy vlády pro hospodářství doporučoval i Mareš. ČTK již dříve řekl, že by ho naopak nepotěšilo, kdyby na protidrogovou politiku měli větší vliv lidovci. Křesťanští demokraté totiž v zimě vyhlásili svou Válku drogám a požadovali přísnější postup.

Ministři se ještě neshodli na přídavcích, přiznáních a pokladnách

Právo, 12. 8. 2004, titulní strana - Po včerejší schůzce několika členů Grossovy vlády s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou nad návrhem programového prohlášení kabinetu je jasné, že shoda zatím není kolem přídavků na děti, majetkových přiznání a registračních pokladen. Krátké schůzky se včera zúčastnili vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, Sobotka a ministr bez portfeje Jaroslav Bureš, aby posoudili možnosti vlády a rozpočtu.

"Schůzka byla nad kompilátem všech resortních částí návrhu vládního programového prohlášení z hlediska finančního zajištění a hospodářského růstu," řekl Právu Škromach. Podle Bureše, který má na starosti redakci textů prohlášení, si politici vyjasnili, které námitky ministerstva financí k návrhům ostatním resortů trvají a které nikoliv. Podle něj zbývají ještě dvě témata, o kterých by se nejpozději v pátek ráno mělo jednat.

"První se týká nároků na podnikatele, tedy otázky registračních pokladen a také otázky majetkových přiznání, zda by se měla týkat i podnikatelské sféry nebo jen lidí vstupujících do veřejných funkcí," řekl Právu Bureš. Druhým tématem schůzky by pak měla být otázka přídavků na děti. "V té druhé věci se ale téměř rýsuje shoda v tom, že je především třeba prozkoumat, zda je levnější systém plošných nebo adresných přídavků," uvedl Bureš.

Kabinet naposledy posoudí své prohlášení 17. srpna a předložené připomínky budou podle Bureše zapracovány do konečné podoby do dvou dnů. Verze prohlášení, jehož je Bureš garantem, by podle jeho předchozího vyjádření měla být zhruba desetistránková a srozumitelná široké veřejnosti. Včera však pro BBC uvedl, že rozsah bude zřejmě větší, neboť doposud se mu podařilo zkrátit několik desítek stránek předložených ministry pouze na čtyřicet. Platit by se mělo i z fondu bydlení Jahn uvedl pro ČTK, že až na základě konkrétního jednání o státním rozpočtu se ukáže, co bude možné realizovat. Priority podle něj stanoví páteční koaliční jednání, o jejich konkrétní realizovatelné podobě však rozhodne právě až bitva o rozpočet.

Vláda se chce v prohlášení zavázat například k vytvoření až sta tisíc nových pracovních míst, k zajištění každoroční výstavby desetitisíců nových bytů či ke zlepšení podmínek pro mladá manželství. Řadu opatření a podpor chtějí ministři platit z fondu rozvoje bydlení. Tak by se nezvyšoval schodek státního rozpočtu, protože fond není jeho součástí. Podle Jahna by kabinet tímto způsobem mohl financovat například novomanželské půjčky na bydlení.

Vláda zároveň hodlá zpřísnit vyplácení sociálních dávek. Celý systém by měl být nastaven tak, aby se utlumilo jeho zneužívání a sloužil jen potřebným. Toto opatření by se podle Jahna mělo už v příštím roce odrazit ve zvýšení životního minima, a tím i některých dávek.

Jahn také nevyloučil, že fond bydlení získá finanční prostředky také z privatizací, například Severočeských dolů či Českého Telecomu. Peníze z nich by však měly být určeny především na financování fondu dopravní infrastruktury. Sobotka: žádné mrhání! Další utrácení se však nelíbí Sobotkovi. Ten se po včerejším jednání vyjádřil, že programové prohlášení ještě dozná změn. Každý ministr, který navrhuje další úlevy a výhody, by podle něj měl zároveň říct, kde bude škrtat, aby získal volné prostředky.

Nová vláda zřejmě nebude hýbat se sazbami daně z přidané hodnoty, uvedl včera Jahn. Dřívější návrh bývalého ministra pro místní rozvoj a nynějšího ministra spravedlnosti Pavla Němce na přesun ubytovacích a stravovacích služeb do nižší sazby DPH se tak do vládního prohlášení s největší pravděpodobností nedostane a tyto služby budou nadále zdaněny 19procentní sazbou.

Zároveň se nebudou snižovat ani sazby pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které patří k nejvyšším v Evropě. Určitou úlevu by ale mělo přinést zavedení stropů pro platby sociálního a zdravotního pojištění. "Limity budou zavedeny, otázkou je o kolik," uvedl nedávno Škromach. Podle Jahna by mohlo jít o hranici ve výši pětinásobku až osminásobku průměrné mzdy.

Programové prohlášení bude také obsahovat daňové úlevy pro nízkopříjmové skupiny, aby se těmto lidem vyplatilo pracovat i za nižší mzdy. "Ten, kdo bude pracovat, bude mít i se sociálními dávkami vyšší příjem než ten, kdo nepracuje," slíbil Škromach. ČSSD se sejde ihned po devítce Zítřek bude pro chystané programové prohlášení vlády klíčovým dnem. Nejdříve se sejdou nejvyšší představitelé koaličních stran a pak se návrhem prohlášení bude zabývat široké grémium soc. dem.

O definitivní podobě prohlášení, se kterým chce kabinet předstoupit 24. srpna před Poslaneckou sněmovnu a požádat o důvěru, bude jednat v pátek od rána na Úřadu vlády koaliční devítka, tedy předsedové tří vládních stran - premiér Stanislav Gross (ČSSD), Miroslav Kalousek (KDU-ČSL), Pavel Němec (US-DEU) a po dvou dalších členech vedení stran.

Ještě v pátek dopoledne bude program vlády dolaďovaný koaliční devítkou společně posuzovat předsednictvo ČSSD s poslaneckým a senátorským klubem. Poslanci Jan Kavan a Vladimír Laštůvka podmínili svou důvěru vládě požadavky v zahraničněpolitické části prohlášení.

Unionisté se připraveným prohlášením budou zabývat až počátkem příštího týdne, uvedla pro Právo jejich mluvčí Simona Cigánková. Ministr obrany a místopředseda US-DEU Karel Kühnl by chtěl, aby se programové prohlášení více podobalo koaliční smlouvě, která je stručná a jasná. "Obecně je tam hodně slibů, na které podle mého názoru nebudou peníze," řekl včera Kühnl.

Lidovci se sejdou až 24. srpna ve Sněmovně před hlasováním o důvěře vládě. "V našich odborných komisích pracuje většina ministrů, poslanců a senátorů, kteří jsou v neustálém kontaktu, takže není třeba mimořádně svolávat parlamentní kluby," řekl na dotaz Práva mluvčí KDU-ČSL Ondřej Jakob.

Bureš chce od Svobody získat evropskou legislativu

Právo, 12. 8. 2004, strana: 3 - Ministr bez portfeje pověřený legislativou Jaroslav Bureš by se chtěl starat i o koordinaci českých postojů k evropské legislativě. Tato agenda zatím spadá pod ministerstvo zahraničí. "Chci přesvědčit premiéra Stanislava Grosse, že je třeba koordinovat naše pozice v Bruselu z Prahy," řekl včera rozhlasové stanici BBC. Doplnil, že ve většině zemí evropské pětadvacítky se evropská agenda řídí ze sídla předsedy vlády.

Bureš zatím vede legislativní radu vlády, rád by se ale staral například i o protidrogovou agendu, která zůstala na Úřadu vlády po odstoupivším vicepremiérovi a bývalém šéfovi US-DEU Petru Marešovi. Gross zatím nerozhodl, kdo z jeho kabinetu drogy, menšiny a lidská práva po Marešovi převezme. Spekuluje se, že si tyto oblasti nechá pod vlastním dohledem.

Nestraník Bureš, který řídil na Úřadu vlády legislativu za premiéra Vladimíra Špidly, včera uvedl, že se mu přístup unionistů k protidrogové politice nelíbil. Místo vkládání peněz do "preventivních programů, které sdělují, co už všichni vědí," by chtěl veřejnosti ukázat "tragické konce narkomanie v plné nahotě".

Ministr Bureš se chce starat o evropskou agendu

ČRo 6, 11. 8. 2004, Zprávy 23:00 hodin - Ministr bez portfeje pověřený legislativou Jaroslav Bureš by se chtěl starat i o koordinaci českých postojů k evropské legislativě. Bureš to dnes řekl rozhlasové stanici BBC. Tato agenda zatím spadá pod ministerstvo zahraničí. Ministr doplnil, že ve většině zemí evropské pětadvacítky se evropská agenda řídí ze sídla předsedy vlády.

Bureš zatím vede Legislativní radu vlády, rád by se ale staral například i o protidrogovou agendu, která zůstala na úřadu vlády po odstoupivším vicepremiérovi a bývalém šéfovi Unie svobody-DEU Petru Marešovi. Gross zatím nerozhodl, kdo z jeho kabinetu drogy, menšiny a lidská práva po Marešovi převezme.