Václav Moravec moderátor BBC

Jiří Paroubek ve studiu BBC

Ministerstvo pro místní rozvoj, jedno z ministerstev, o které se při vyjednávání o nové vládě vedl urputný boj. Sociální demokraté nakonec získali ministerstvo pro místní rozvoj výměnou za ministerstvo obrany a spravedlnosti, což musel před některými sociálními demokraty před týdnem na zasedání ústředního výkonného výboru strany obhajovat premiér Stanislav Gross.

Stanislav GROSS (zvukový záznam): Řeklo-li se, že musíme mít ministerstvo dopravy, ministerstvo životního prostředí a ministerstvo místního rozvoje. To, přátelé, přeci pravda není. Tady se rozhodlo o tom, že máme posílit a tady se rozhodlo o tom spíše než usneseným slibem, že jedno z těchto ministerstev se pokusíme získat tak, abychom za něj skutečně převzali odpovědnost. Tato část se naplnila za nějakou cenu. A bavme se, jestli platí teze, kterou tady, myslím, řekl Radim Turek, že jsme za to zaplatili i draze tím, že jsme předali ministerstvo obrany a ministerstvo spravedlnosti.

Řekl sociálním demokratům jejich úřadující předseda, premiér, Stanislav Gross. Nejen o tom, jak si sociální demokraté představují chod ministerstva pro místní rozvoj bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl nový ministr pro místní rozvoj, bývalý náměstek pražského primátora, Jiří Paroubek. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když sociální demokraté při koaličních jednáních začali vést boj o ministerstvo pro místní rozvoj, bylo už tehdy zřejmé, že se Jiří Paroubek může stát ministrem?

Tak to se musíte zeptat pana premiéra, to já nevím, v tuhle chvíli.

Kdy to bylo zřejmé u vás?

Já si myslím, že v určité obecné rovině jsme začali hovořit s panem premiérem na přelomu června, července, v obecné rovině tedy, pokud jde o moji účast ve vládě. Konkrétně jsem tuto nabídku dostal 26. července.

Není to příliš nejisté místo v porovnání s pozicí náměstka primátora?

Já myslím, že je to tak srovnatelné, takže, myslím si, že vést finance na úrovni města jako je Praha po šest let, tak si troufám tvrdit, že je velice složité a samozřejmě také stresující. Musím říci, že nevidím pokud jde o tu zátěž, velký rozdíl.

Už za sebou máte několik desítek hodin pozici ministra pro místní rozvoj. S čím se velmi obtížně vyrovnáváte?

No, tak já se přiznám, že to jsou spíš věci, které nejsou obsahové, spíš jsou formální, takže to je takové to, řekl bych, přicházím spíše z civilnějšího prostředí pražské radnice, kde, řekněme, nejsou turnikety, nejsou nějaké rámy odbavovací pro příchozí.

Však vy jste slíbil novinářům, že budete i turnikety i rámy odstraňovat. Je odstraněno?

Vy to říkáte za mě. Tak já myslím, že to tak rychle asi nepůjde, ale budu se o to snažit. Já musím vlastně zjistit, jestli to jde z nějakých národně bezpečnostních důvodů. Já doufám, že ano, protože si neumím představit, že tohle to by pokračovalo. Je to opravdu nepříjemné nejen pro novináře, pane redaktore.

Bylo by asi ale pravděpodobně hodně pošetilé zjistit, že ministerstvo pro místní rozvoj je možným bezpečnostním rizikem, proto tam musíte mít turnikety a bezpečnostní rámy?

No, právě. Já si umím představit, že tím bezpečnostním rizikem nebo bezpečnostní rizika má třeba ministerstvo vnitra nebo ministerstvo obrany, ale místní rozvoj, to si myslím, že může být tak civilní úřad, jako je třeba pražská radnice.

Jedním z hlavních argumentů při boji o ministerstvo pro místní rozvoj byl ten, že přerozděluje peníze z fondů Evropské unie. Jde však o pět miliard korun, nemýlím-li se, v roce letošním?

Ne, to určitě ne. To jde, pokud jde o těch pět miliard korun, to je rozpočet ministerstva, a pokud jde o to, co se rozděluje ještě z těch fondů Evropské unie, tak to jsou samozřejmě v průběhu těch dalších let řádově vyšší částky.

Ale nepřecenili obecně sociální demokraté sílu ministerstva pro místní rozvoj při pohledu na to, kolik vlastně můžete přerozdělit?

Pane redaktore, já bych se ještě zastavil u toho, co jste říkal, to je takový utilitární pohled, že se tam rozdělují peníze. Já bych řekl, že sociální demokracii nešlo prvořadě o tohle to, že se tam rozdělují peníze. Ty peníze se rozdělují i na jiných ministerstvech, ale sociální demokracii šlo o to, že ona, jako strana, která má v této koalici největší vládní odpovědnost, tak ani jedno z těch nejvýznamnější infrastrukturních ministerstev, přes které jdou ty peníze, to znamená, MMR, životní prostředí a samozřejmě doprava, nemá. A to byla anomálie, a to byla disproporce v té předchozí vládní sestavě, a to jsme chtěli samozřejmě také změnit.

Pojďme se teď bavit velmi stručně o penězích z fondů Evropské unie. Ty se mohou podle některých informací stát penězi nedostupnými. Evropská komise už 4. srpna pozastavila čerpání asi dvou miliard korun z předvstupního fondu Phare. Teď se navíc koná audit, který v případě špatného výsledku může uzavřít České republice dveře k dalším penězům. Za jak velký problém celou věc považujete?

Pane redaktore, já musím říci, že to je pro mě problém dneska nový. Mezi těmi mnoha problémy, které jsem slyšel, viděl dnes na ministerstvu, tak je to jeden z problémů, které samozřejmě mohou být velmi vážným problémem, a proto se na něj zaměřím, třeba v příštím týdnu, ale pro vaši informaci, dneska třeba se odevzdávaly také návrhy do rozpočtu, do státního rozpočtu, z ministerstva místního rozvoje.

Já jsem naštěstí ekonom, rozpočtář, když to tak mohu říci, tak jsem si je vzal alespoň přes víkend, abych si je mohl prostudovat, vyjádřit se k nim a v poslední chvíli jsme ještě dělali určité zásahy třeba v rozpočtu státních návrhů rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení, aby třeba ty priority, o kterých já hovořím, že jsou to priority, aby skutečně se převedly do těch čísel, protože bez toho by to zůstalo jenom tedy jako vize.

Z toho, co tedy říkáte, tak onu hrozbu považujete za problém, a je to problém, který se pro vás stane prioritou příštího týdne, že se na ni budete chtít podívat?

Tak jednou z priorit, těch priorit je samozřejmě více. Je to jednak ten rozpočet, jednak je to programové prohlášení, na kterém jsme dneska intenzivně pracovali v rámci koaliční spolupráce.

Pro úplnost Česká republika může letos z Bruselu získat až dvacet devět miliard korun. Naopak do společné unijní pokladny odvede téměř sedmnáct miliard korun. Pak do roku 2006 může Česko z fondů Evropské unie čerpat dvě celé tři desetiny miliardy eur, což je v přepočtu na české koruny sedmdesát čtyři miliardy korun. Váš předchůdce v pozici ministra pro místní rozvoj Pavel Němec několikrát před těmito mikrofony prohlásil, že Česko bude v čerpání pomoci z Evropské unie úspěšné, podle něj mají obce, regiony i podnikatelé o pomoc z Unie velký zájem.

Pavel NĚMEC (zvukový záznam): Smyslem dotační politiky Evropské unie není udržovat regiony v pozici závislosti, to znamená, cpát do nich peníze na zalepování děr, ale cílem je postavit regiony na vlastní nohy. To znamená, pomoci jim tak, aby mohl vzniknout větší projekt, který na sebe naváže potom už další rozvojový potenciál.

Řekl koncem května v rozhovoru pro BBC tehdejší ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Je nový ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek přesvědčen o tom, že nemůže nastat problém ve chvíli, kdy obce nebudou mít peníze na spolufinancování projektů? Vy jste to asi z pražské radnice tak neznal, protože Praha patří mezi ty bohatší regiony.

No, tak samozřejmě jsem to z pražské radnice také znal. My jsme samozřejmě na tento rok našli určité peníze v pražském rozpočtu. Jen tak mimochodem je to sto padesát milionů korun, ale, jestli Praha bude chtít v těch příštích dvou letech získat v rámci cílů dvě a tři, zhruba další čtyři miliardy korun, tak bude muset ty čtyři miliardy také najít ve svém rozpočtu, a to se bude hledat setsakra špatně a já si myslím, že jediná cesta je, třeba si i půjčit, protože prostě jinak o ty peníze Praha přijde.

Není cestou, když se teď budeme bavit o menších obcích a jiných regionech České republiky, než je Praha, protože na letošní rok má ministerstvo pro místní rozvoj vyčleněnou částku zhruba čtyř set milionů korun na spolufinancování projektů. Jak velkou prioritou pro vás bude získání a navyšování těch peněz na spolufinancování, aby Česká republika vyčerpala celou částku v těch následujících dvou letech, to znamená, ty sedmdesát čtyři miliardy?

Tak samozřejmě, že tohle to je asi tím základním problémem toho návrhu rozpočtu, se kterým my jdeme na ministerstvo financí, a právě to, s tím se chci seznámit přes sobotu neděli, do jaké míry vlastně bychom potřebovali přidat, do jaké míry je to také v zájmu země, abychom měli ty peníze, které pak můžeme přikládat, vlastně spolufinancovat, k těm penězům bruselským.

Vy jste se, Jiří Paroubku, ujal pozice pro ministra pro místní rozvoj ve středu. Vyměnil jste už dva náměstky. Prvním náměstkem se stal Jaroslav Král, který se na ministerstvo pro místní rozvoj vrací po dvou letech. Na tomto postu dost působil Ivo Hartman, který by se měl stát náměstkem pro cestovní ruch, je-li to pravdivá informace.

Ano, je to pravdivé, ale neujal jsem se úřadu ve středu, ale včera.

Beru to, že jste byl jmenován, tudíž, že se stáváte ministrem pro místní rozvoj dnem jmenování. Náměstkem pro bytovou politiku se stal Ivan Přikryl, který do loňského června působil třináct let jako předseda Svazu českých a moravských bytových družstev. Proč Přikryl?

Tak ještě se nestalo, ale stane se v příštím týdnu, myslím hned v pondělí. Především chci říci, že je to člověk, který bezvadně zná tu bytovou problematiku. Člověk, který má široký rozhled právě v téhle té oblasti bydlení a já si myslím, že je to člověk iniciativní a že k té určité změně, ke změně, řekněme, vizí, je to ten správný člověk v té realizaci těch vizí.

Jsou tyto změny definitivní, nebo ještě chystáte na pozici některého náměstka změnit?

Já si myslím, že určitě časem je to možné, protože já bych rád sledoval také, pokud jde o ty šéfy dalších sekcí, jak se vyvíjí tedy ta jejich pracovní činnost, jaké jsou pracovní výsledky a pak zvážím.

Teď aktuálně tedy to je definitivní?

Teď v tuto chvíli pro ten příští týden je to definitivní. Chtěl bych také říci, že já musím plnit i určité závazky politického charakteru, to znamená, určité, řekněme, koaliční představy a samozřejmě také to, že je potřeba snížit tedy ten počet náměstků, protože dosud to bylo sedm.

Ano, to jsem právě chtěl, začínáte mi brát vítr z plachet, protože jsem napočítal sedm náměstků. Není to přeci jen příliš?

No, já si myslím, že ano. Takže myslím, že tento úřad, který je samozřejmě významný, tak se domnívám, že by měl mít uměřenější počet.

Čtyři?

Maximálně pět.

Maximálně pět. Ivana Hanačíková, která je, řekněme, náměstkem s politickou stranou za zády, tedy US-DEU, tam je dohoda, že zůstane vaší náměstkyní?

Já bych se tady nechtěl vyjadřovat k těmto personálním věcem. Určitě ta dohoda nějaká je, ale, myslím, že se budu snažit hledat na každý resort co nejvhodnějšího člověka. Jestli to bude paní Hanačíková, já v tuhle chvílí nevím.

V každém případě snížíte počet náměstků zatím o dva, možná o víc?

Přesně tak.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je nový ministr pro místní rozvoj, Jiří Paroubek. Další téma je problematika bydlení. Někdejší ministr pro místní rozvoj Pavel Němec vedl se sociálními demokraty dva roky, řekněme, boj o rychlejší deregulaci nájemného. Poslanec ČSSD a muž, zastupující nájemníky, Stanislav Křeček, už koncem července řekl BBC, že nová vláda pravděpodobně problém deregulace nájemného nevyřeší.

Stanislav KŘEČEK (zvukový záznam): Podle mého názoru se neshodne vládní koalice, ale to ne proto, že by nebyla dobrá vůle. My všichni víme, jak by se to mělo řešit. To jsou dva kroky, dát státní příspěvek chudým lidem, kteří by nájemné měli, a potom to deregulovat, jenže v tom je právě ten problém.

Konstatoval 21. července v rozhovoru pro BBC poslanec sociálních demokratů Stanislav Křeček. Je ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek připraven býti ministrem, který zachová status quo k problematice regulovaného nájemného? Jednoslovná odpověď ano nebo ne?

Tak takováto odpověď není možná. Ten posun určitý bude, ale ta deregulace nájemného si vyžádá určitý čas.

Určitý čas je u vás co?

Já si myslím, že pět, šest, sedm let.

Není to přeci jenom hodně dlouhá doba, když už na vyřešení toho problému se čeká let čtrnáct?

Je to možné, ale právě proto se nemůže čekat, že by se to dalo vyřešit za dva roky.

Já doplním, že přijetí zákona o nájemném, a propos, když říkáte, že jste dnes intenzivně pracoval na programovém prohlášení vlády, bude obsahovat programové prohlášení vlády ve vašem resortu přijetí zákona o nájemném, nového zákona o nájemném?

Určitě.

Jaká bude vaše představa, když dáte slib veřejnosti, že bude přijat zákon o nájemném?

No, tak moje představa je jedna věc, koaliční jednání další věc, a to, co projde, řekněme, sněmovnou, to může být ještě trošku jiná věc, i když si myslím, že ta shoda koalice v tomhle tom bude nutná. Vám se jedná asi o to, o tu konkrétní výši nájemného.

V každém případě ale podle vašeho názoru dojde k dohodě na zákonu o nájemném?

Určitě, určitě, protože ten stav, který je teď, nevyhovuje nikomu, ani nájemníkům ani majitelům domů.

Nebojíte se, že narazíte v sociální demokracii?

Já myslím, že ne. Sociální demokracie vždycky prosazovala to, aby byl, prosazovala to, aby byl na zákon o nájemném.

Doplním, že přijetí zákona o nájemném čeká, jak bylo řečeno, novou vládu. Předchozí ministři se o růstu regulovaných cen v bytech nedokázali dohodnout. Ministr financí v nové vládě, ale i ve vládě předchozí, Bohuslav Sobotka, ve druhé polovině července konstatoval, že věří v dohodu o zákonu o nájemném.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Musím říci, že bych pokládal za užitečné, pokud by se podařilo nalézt kompromis a podařilo se schválit zákon, který by sociálně únosným způsobem uvolnil nájemné. Nepokládám za přirozenou situaci, kdy v současné době díky tomu, že žádná dohoda a žádný zákon není, tak je v zásadě nájemné zmraženo a myslím si, že potřebujeme pružnější trh s byty.

Řekl 21. července ministr financí Bohuslav Sobotka. Jiří Paroubek řekl jasné slovo, že věří, že dojde k dohodě na zákonu o nájemném. Vy jste alespoň podle svých slov pro Českou tiskovou kancelář pro mírnou deregulaci nájemného. To platí? Pro úplnost v březnu se vládní koalice pokusila ve sněmovně prosadit zákon, podle kterého se nájmy měly zvýšit nejvýš o deset procent třikrát po sobě do roku 2006. První růst se měl uskutečnit letos 1. července, další o rok později a poslední k 1. lednu 2006. Nakonec ale koalice neuspěla, a to především kvůli nejednotnosti vládního tábora. Můžete, pane ministře, v procentech a v časovém sledu navrhnout, co vy rozumíte tím obecným konstatováním mírná deregulace?

Mírný růst nájemného, tak já chci vidět především ten horizont dvou let, tak to vidím a já jsem to také vyjádřil a noviny s výjimkou Hospodářských novin to interpretovaly velmi přesně, že jde o růst, který bude mírným nárůstem nad inflaci. To znamená, jestli inflaci v těch příštích letech můžeme očekávat v rozsahu tři až čtyři procenta ročně, já si umím představit, že ten růst nájemného může být nějakých pět, šest procent.

Každý rok? To znamená, že podle ... a dáte do vládního programu konkrétní číslo?

Já si myslím, že by to nebylo vhodné, protože v tuhle chvíli není zralá situace, není prostě dohoda politická.

Z toho, co ale naznačujete, když to spočítám s tím, jaký růst nájemného prosazoval Pavel Němec, tak váš růst je poloviční. Jestliže on ve třech krocích prosazoval třicet procent, tak vy, bude-li to patnáct?

Pane redaktore, to bych tak neřekl. Já si myslím, že to musíte vidět souborně. Já jsem ekonom, a já si umím také představit, jaký dopad mají, řekněme, ta opatření, která byla učiněna v souvislosti s reformou veřejných financí, jaký dopad měly do spotřebního koše, to znamená, do ekonomické situace domácností, takže z tohoto hlediska já si myslím, že zásah, který by byl silnější, by byl velmi kontraproduktivní politicky a neumím si představit, že by určitá část, nebo možná většina sociálnědemokratických poslanců pro tento takovýto postup prostě byla.

Vy si myslíte, že pro ten postup, pro který by sociální demokraté zvedli ruku, by bylo těch zhruba dvanáct procent nárůstu nájemného v příštích dvou letech?

Já si myslím, že to může být východisko k jednání a umím si to představit. Protože těch třikrát deset procent se prostě ukázalo jako východisko, pro které sociální demokraté, alespoň někteří nejsou ochotni zvednout ruku.

Jak se vypořádáte s námitkou například předsedy občanského Sdružení majitelů domů Tomislava Šimečky, že a teď ho budu citovat doslova: "Pan ministr opět nerespektuje ústavu a nálezy Ústavního soudu." Protože podle ústavních nálezů, jak je interpretuje Šimeček, nájemné, které roste pouze o inflaci, nestačí ani na údržbu nemovitostí?

Já si nechám udělat právní rozbor a pak panu Šimečkovi odpovím.

To znamená, že v případě, že by ten právní rozbor ukázal, že byste nerespektoval ústavu a nálezy Ústavního soudu, tak byste přišel do vlády i s vyšším růstem nájemného?

Já si to neumím představit, že bych přišel s vyšším nárůstem.

Teď k tomu, co jste vy říkal, to znamená, abych viděl celý problém v kontextu, budeme se bavit o sociálních dopadech možné vyšší deregulace nájemného. Dejme ještě jednou slovo poslanci ČSSD Stanislavu Křečkovi, který v souvislosti s deregulací nájemného říká:

Stanislav KŘEČEK (zvukový záznam): V průzkumu, který dělal Magistrát hlavního města Prahy, šedesát sedm procent Pražanů řeklo, že pro ně je zvyšování nájemného těžko únosné. Jedna třetina nájemců podle ministra Němce těžko platí dnešní náklady na bydlení. Čili, to je pak velmi těžké říkat nějaké obecné teorie, jak by se to mělo liberalizovat, řekněte těm lidem, jak jim zvýšíte nájemné, když oni už dneska to těžko platí. Samozřejmě chudí lidé musí dostat příspěvek, ale až mi pan Sobotka řekne, pan Sobotka také říká, že tři roky nebude žádný zvláštní sociální příspěvek, takže, pokud nebude příspěvek pro příspěvek pro chudé lidi, nemůžeme s tím nájemným hnout.

Řekl 21. července v rozhovoru pro BBC poslanec sociální demokracie Stanislav Křeček. Je reálné, že programové prohlášení vlády a navrhujete to vy osobně, aby se v programovém prohlášení vlády objevil sociální příspěvek na bydlení v souvislosti s možnou vyšší deregulací nájemného?

Podívejte se, já si myslím, obraťme to. Já si myslím, že ten příspěvek na nájemné, respektive to, aby bylo ve výdajové části státního rozpočtu, aby bylo dost peněz na ten příspěvek na nájemné, je prostě předpokladem, základním předpokladem toho, aby byla uskutečněna deregulace.

I ta vaše mírná?

No, to si myslím, že ne. To nepotřebuje žádné tedy zatížení státního rozpočtu, proto také navrhuji jenom takovéto východisko.

To znamená, že programové prohlášení vlády nebude obsahovat ten příspěvek?

K tomu se přeci vláda nemůže zavázat, když na to nemá peníze?

Vy jste to zkoušel zeptat se ministra financí?

Takže nějakých pět, šest miliard korun, no tak to já přeci vím, že, když se v tuhle chvíli, když se bojuje o každou miliardu ve státním rozpočtu na příští rok, takže na tohle prostě peníze nebudou. Takže, já si myslím, že to skutečně není ten hlavní problém ministerstva místního rozvoje. Já vím, že pro řadu mladých redaktorů je to asi tíživá věc, když bydlí určitě v bytech s tržním nájemným, ale ty hlavní problémy toho ministerstva místního rozvoje je získat peníze na kofinancování projektů z Evropské unie.

To jsou miliardy korun. Další peníze na, řekněme, rozvoj bytové výstavby pro mladá manželství, pro, řekněme, nižší příjmové střední vrstvy a samozřejmě je potřeba rozvíjet cestovní ruch. Tohle je určitě důležitý problém, ale není to ten hlavní problém ministerstva místního rozvoje.

Regulace nájemného?

Ano.

Vy chcete vytvořit projekty, které by umožnily lépe dosáhnout na bydlení mladým manželstvím, lidem s nižšími příjmy?

Pane redaktore, ještě bych řekl takhle. Dokonce bych řekl, že třeba tyhle ty projekty jsou dokonce v zájmu těch majitelů domů, těch stávajících, protože prostě povedou ke snížení té ceny toho tržního nájemného, když tady na trhu bude větší nabídka bytů, kterou se my pokoušíme tedy takovýmto způsobem, pokusíme tedy oživit a pak samozřejmě, když to nájemné bude nižší, tak i ty příspěvky na to nájemné do budoucna budou nižší velmi pravděpodobně, tedy ten objem těch peněz, který bude potřeba pro to vymezit ve státním rozpočtu, tak bude nižší. Takže to půjde rychleji.

Takže k těm projektům, to znamená, že by se mohl uspíšit ten váš časový horizont pěti až sedmi let?

Já si myslím, že těch pět, šest let, to bude vyžadovat.

A teď k těm projektům pro mladé a lidé s nižšími příjmy bude obsahovat programové prohlášení vlády, tak jak ho píšete, tu novomanželskou půjčku na bydlení dvě stě tisíc korun, jak o ní mluvil Stanislav Gross v obecné rovině?

My z ministerstva jsme tam dávali tento návrh, pokud jde o to bydlení pro novomanžele, myslím, že je to dobrá věc. My jsme tam nedávali jenom tuhle záležitost, která má samozřejmě svůj význam, ale myslím si, že z hlediska dopadu do bydlení mají význam i jiné návrhy ministerstva místního rozvoje.

Například?

To znamená, za předpokladu rychlého schválení zákona o neziskových společnostech, by tyto společnosti si mohly s určitou záštitou obcí, to znamená, že by byly vytvářeny obcemi, respektive jejich zakladateli by byly obce. Ty by si půjčovaly od bank úvěrové peníze, stát by do toho vstupoval tím, že by dával dotace na úroky z úvěrů. Čili ty objemy těch státních peněz by byly poměrně malé.

Můžete říci řádově tu částku?

Já si myslím, že to záleží na objemech těch peněz, které by byly, ale nebylo by to dramatické. V každém roce tak, jak by to nabíhalo, tak si umím představit ze začátku, že by to byly spíše stamiliony. Určitě ne miliardy. A samozřejmě obce by do toho mohly vstupovat tím, že by za předpokladu, že by dávaly levně nebo dokonce zdarma pozemky a za tohoto předpokladu si umím představit, že by Státní fond rozvoje bydlení mohl dávat příspěvky na vybudování infrastruktury pro výstavbu těch bytových domů.

Kdy by se ty novomanželské půjčky dvě stě tisíc korun na nové bydlení pro novomanželské páry mohlo rozběhnout?

Já si myslím a já bych se vrátil k tomu projektu, o kterém já jsem hovořil. Tyhle ty půjčky, ty novomanželské, tak si myslím, že budou mít samozřejmě svůj význam, ale z hlediska objemu potřebných prostředků na výstavbu bytů spíše samozřejmě doplňkový, ale to, o čem hovořím já, to je to, kde se dá rozběhnout výstavba tisíců bytů, tisíců bytů.

Máte odhad, jak velkého tisíce bytů?

Já si myslím, že ten bankovní trh je schopen poskytnout hodně peněz, že těch volných prostředků na trhu, třeba Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB mají velké objemy.

Váš odhad řádově, řekněte kolik tisíc?

Tisíce, dva, tři tisíce, pět tisíc ročně. Ale samozřejmě ne za rok, takže vyžaduje to určitý čas na přípravu, já si myslím, že za ty dva roky už by měly být vidět první výsledky. Jenom bych ještě reagoval na jednu výhradu, kterou měl v Lidových novinách analytik, myslím, Patria Financial, který se vyjádřil v tom směru, že by to vyžadovalo garance obcí. Nikoliv. Ty garance obcí by nebyly nutné, protože prostě banky tak, jak jsem s nimi hovořil, by mohly brát tu zástavu právě těmi domy a těmi pozemky.

A váš projekt, o kterém teď jste mluvil, se rozběhne kdy?

To si myslím, že jsme schopni rozběhnout v příštím roce.

To znamená, od 1. ledna?

Já se domnívám, že ano. Nevím, jestli od 1. ledna nebo od 1. února, ale uděláme pro to všechno, aby už se změnil rozpočet Státního fondu rozvoje bydlení, aby se s těmito částkami počítalo.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je nový ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Poslední téma, rozvoj cestovního ruchu v České republice. Vy jste při nástupu do úřadu prohlásil, že se v cestovním ruchu chystáte vytvořit podmínky pro znásobení příjmů, kterými kroky, heslovitě vyjmenujte, toho chcete docílit?

Tak především bych chtěl říci, že cestovní ruch je můj mateřský obor, že mě samotného překvapilo, že třeba Maďarsko, které nemá zas až tak příliš rozdílné podmínky a nepracuje v jiném prostoru než Česká republika, počítá, že v tom desetiletém horizontu bude mít zhruba šestinásobné devizové příjmy z cestovního ruchu.

To si myslím, že stojí za zamyšlení, a proto se musíme podívat na koncepci propagace cestovního ruchu v České republice tak, jak ji děláme do světa a podívat se, jestli bychom ji neuměli udělat třeba razantněji, třeba trošku jinak, třeba účinněji. I když si myslím, že v poslední době se přeci jen ta propagace zlepšila.

Mluvíte o propagaci jako o jednom z prvků, jak docílit vyšších příjmů z cestovního ruchu. Dovolte, abych vám nabídl prvek další. Váš předchůdce ve funkci, někdejší ministr pro místní rozvoj Pavel Němec naznačil v tomto pořadu koncem května, že chce znovu navrhnout ministrovi financí přesun ubytovacích služeb do snížené pětiprocentní sazby DPH z dnešních devatenácti procent, v této sazbě se ocitly ubytovací služby k 1. květnu letošního roku. Tady jsou slova Pavla Němce.

Pavel NĚMEC (zvukový záznam): Ale určitě se té myšlenky nevzdávám, protože resort cestovního ruchu má budoucnost, a je to prostě odvětví krásné a odvětví, které přináší státnímu rozpočtu velké peníze.

Konstatoval koncem května v rozhovoru pro BBC někdejší ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Bude programové prohlášení vlády obsahovat to, o čem Pavel Němec mluvil, že chce prosadit snížení sazby daně z přidané hodnoty u ubytovacích služeb, aby se cestovní ruch ještě více rozvíjel, to znamená, z devatenácti do pětiprocentní?

Zkusíme to.

To znamená, že o tom uvažujete, že by se v programovém prohlášení objevil závazek vlády snížit sazbu DPH u ubytovacích služeb?

Ty texty tak, jak jsou zpracovány na ministerstvu místního rozvoje, texty programového prohlášení, tak my to tam dáváme za ministerstvo. Jiná věc je, jak se k tomu vyjádří ministerstvo financí, protože samozřejmě to je zásah do státních financí.

Už jste něco předjednal se svým stranickým kolegou Bohuslavem Sobotkou a je reálné?

Já myslím, že o tom budeme jednat.

Za jak velký prvek považujete právě sazbu DPH jako brzdu vyššího rozvoje cestovního ruchu?

Podívejte, já jsem se díval na ty sazby DPH, jak jsou v jednotlivých zemích Evropské unie. Je to různé, ale nicméně ty sazby jsou někde mezi těmi pěti až devatenácti procenty, když bych to řekl takto, takže tam by to bylo asi rozumné mít, čili někdy, až se bude vytvářet v těch příštích letech sazba, řekněme jednotná z těch pěti na devatenáct, nějakých třeba čtrnáct, patnáct procent, tak bych to, nebo dvanáct procent, já nevím, to říkám akademicky, tak bych to považoval za rozumné, ale těch devatenáct procent je přeci jen silné zatížení toho oboru.

Proto budete navrhovat snížení do pětiprocentní sazby?

Ano, rád bych.

A ještě velmi stručná dopověď na moji otázku, jsou to ty dva hlavní kroky, to znamená, lepší propagace České republiky a snížení sazby DPH, nebo byste zmínil ještě nějaké?

Já si myslím, že ten druhý krok, ten fiskální, nemá zas až takový význam. To si myslím, že to z hlediska cen je Česká republika velice konkurenceschopná. Tady samozřejmě řada těch podnikatelů bude mít problém nákladovosti.

Konstatuje nový ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Děkuji za třicet minut vyhrazených BBC, někdy příště na shledanou.

Já děkuji také.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.