Václav Moravec moderátor BBC

Karel Kühnl ve studiu BBC

Ještě před týdnem odstupující ministr obrany Miroslav Kostelka prozradil v rozhovoru pro BBC, že je připraven v nové vládě dokončit reformu armády. Nerad by prý odcházel od rozdělané práce.

MIROSLAV KOSTELKA (zvukový záznam): Tak samozřejmě reforma ozbrojených sil je zhruba tak v polovině těch nepříjemných věcí, takže polovina ještě nepříjemných věcí se musí udělat, to znamená redislokace, rušení posádek, propouštění lidí, no, a pak je, řeknu, na začátku příjemnějších věcí, což znamená výstavba nové armády. Takže práce je hodně.

Na jeho místo teď nastupuje místopředseda US-DEU Karel Kühnl. Jaké jsou Kühnlovy představy o správě resortu obrany?

Nejen o tom bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr obrany České republiky, místopředseda US-DEU Karel Kühnl. Vítejte po čase v BBC. Dobrý den.

Dobrý den.

V pátek vás premiér Stanislav Gross slavnostně uvede do úřadu ministra obrany. Už tušíte, co při té příležitosti řeknete novinářům?

Řeknu jim zhruba tři body, které můžu naznačit i tady. Řeknu jim, že moje hlavní představy se týkají civilního řízení resortu jako takového, uskutečnění celé té velké transformace čili profesionalizace armády a otázky zapadnutí nebo zabezpečení činnosti celého resortu, nejenom armády jako takové v rámci našich smluvních a aliančních vztahů s NATO a i s Evropskou unií.

Předpokládám, že si rozebereme detailně tyto tři okruhy. Ostatně, o nichž jste mluvil i s prezidentem republiky Václavem Klausem při svém pondělním, respektive úterním setkání. Z toho, co jste naznačil, tedy Karel Kühnl patří k těm politikům, kteří si pečlivě a dlouho připravují svoji řeč, než aby improvizovali na místě.

Patřím k těm, kteří se připravují.

Jak dlouho jste si připravoval ty tři body, které jste zmiňoval po setkání s hlavou státu a které zmíníte i v pátek?

Ty tři body jsem si nepřipravoval dlouho. Ty tři body mám v hlavě dávno. Ty tři body vycházejí z poměrně, z celkové analýzy té situace a myslím si, že prakticky každý nastupující ministr obrany by se těmito třemi body musel zabývat.

Vy jste, jak bylo řečeno, byl mezi třemi budoucími ministry, které si v úterý prezident republiky pozval před jmenováním na Pražský hrad. Před novináři jste pak setkání s hlavou státu komentoval krom jiného i těmito slovy:

KAREK KÜHNL (zvukový záznam): Neměl jsem pocit, že jsem na koberečku. Měl jsem pocit, že konzultuji, diskutuji s prezidentem, který si je přesně vědom zvláštního vztahu prezidenta a ministerstva obrany, protože je z ústavy vrchním velitelem nebo nejvyšším velitelem ozbrojených sil a myslím si, že jsme si v této věci zcela porozuměli.

Řekl jste novinářům po úterním setkání s prezidentem republiky Václavem Klausem. Pane ministře, existoval nějaký okamžik, kdy jste v průběhu rozhovoru s hlavou státu nebyl zcela spokojen, byl takový?

Tak myslím, že by bylo urážlivé vyjadřovat se vůbec tímto způsobem, ale nebyl rozhodně žádný okamžik, kdy by naše pohledy na věc byly disonantní.

Dovolte, abych se k jednomu problému vrátil. Prezident republiky Václav Klaus ve svém pondělním hodnocení vlády na svých internetových stránkách napsal, že si není zcela jist, zda přetlak ve vládní koalici, způsobený děním v České straně sociálně demokratické: "Uvolňuje umístění pana Kühnla na obranu a ponechání pana Svobody na zahraničí." Přišla v úterním rozhovoru s prezidentem řeč na toto?

Nevím, z jakého důvodu by měla. Nepřišla, protože pan prezident vyjadřoval pochybnost o tom, zda například moje instalace na resort obrany uvolní napětí uvnitř ČSSD. To je otázka legitimní, ale to není otázka o mojí osobě nebo o pohledu pana prezidenta na mojí osobu, ale spíš o pohledu pana prezidenta na situaci v ČSSD.

Sociální demokraté, kteří pravděpodobně patří k těm, kteří to napětí neuvolnili v souvislosti s vaší osobou, vám připomínají minulost. Ostatně o ní psala Mladá fronta DNES. Dotklo se vás to?

Mě se velice dotklo něco jiného. Mě se dotklo, když tito lidé jasně pochopili, že předhazovat někomu minulost jiných osob je prostě nesmysl, který ...

Jen pro úplnost. Jde o vašeho tchána a vašeho otce, nemýlím-li se.

Čili to je samozřejmě nesmysl, který skončil s komunismem, a když viděli prázdnotu této věci, tak začali přicházet s jakýmisi temnými náznaky, že i v mé minulosti a tak dále, a to se mě opravdu dotýká.

Dotýká se vás tedy spekulace o tom, že vaše minulost, respektive minulost vašich blízkých příbuzných je bezpečnostním rizikem?

Já o svých příbuzných nehodlám mluvit. To jsou jiní lidé než já. Já jsem odpovědný sám za sebe. Nehledě na to, že část z nich je dávno po smrti. Já jsem člověk sám za sebe a jestliže někdo chce mě napadnout, ať to udělá čelem, ale opravdu takové ty tupé, temné náznaky vztahující se k mojí osobě, mě hluboce urazily, protože já nechci být nějak patetický, ale já jsem jako osoba byl od komunistů zavřený, de facto vyhnaný ze země. Já jsem proti nim přeci jenom něco udělal jako redaktor radia Svobodná Evropa v Mnichově a nechci přeceňovat svůj podíl, ale jakýsi mikroskopický podíl na pádu komunismu snad také mám a byl jsem xkrát prověřován. Nezapomeňte, že potom jsem se stal velvyslancem České republiky. Mimochodem i v té Svobodné Evropě jsem byl samozřejmě prověřován. Byl jsem už taky jednou ministrem a lidé, kteří mají pouze a jedině své nenaplněné a ničím nepodložené ambice, jsou lidé, jejichž názor mě na jednu stranu nezajímá, ale na druhou stranu musím říct, že svým způsobem i emociálně se mě to dotklo.

Proč jste přistoupil tedy v odpovědi na otázku Mladé fronty DNES, kdy vás jeden člen branně bezpečnostního výboru, konkrétně poslanec ČSSD Radim Turek vyzval, ať si necháte udělat bezpečnostní prověrku. Proč jste v rozhovoru pro Mladou frontu DNES přistoupil na to, že si možná tu bezpečnostní prověrku necháte udělat?

Nemám s bezpečnostní prověrkou naprosto žádný problém. Členové vlády jsou ze zákona prověřeni pro styk s tajnými materiály, a pokud se vláda rozhodne, že přes toto pověření ze zákona si členové vlády udělají prověrku, já budu první, kdo o něco takového požádá.

Ale, že byste to dělal na základě toho, jak vás k tomu vyzývá Radim Turek, to ani náhodou.

Na základě slov Radima Turka nebudu dělat absolutně nic, natož něco takového.

Existuje nějaké znevýhodnění, kterého jste si jako nový ministr obrany vědom?

Tak znevýhodnění určitě existují. Samozřejmě, že resort obrany je zaběhaný systém. Je to ministerstvo, které vždy bylo ministerstvem, armáda tady vždy byla a přichází do toho někdo, kdo v armádě jako takové nikde žádné vedoucí funkce neměl. Na ministerstvu obrany přímo jsem nepracoval a je samozřejmé, že s určitými detaily fungování resortu se budu muset ještě seznámit. Že asi budu pod tlakem jakýchsi vnitřních setrvačností věcných i personálních na tom ministerstvu. To je věc, která čeká každého ministra. Nejenom ministra obrany.

Ale ne asi ministra, který už v úřadu byl a byl de facto v nové vládě potvrzen, nebo myslíte, že i ty ministry ...

Samozřejmě je jasné, že mluvíme o ministrech, kteří přicházejí do úřadu, ne o těch, kteří už tam sedí.

Váš předchůdce ve funkci ministra obrany Miroslav Kostelka se stane a teď, pokud budu citovat článek z deníku Právo, superporadcem premiéra Stanislava Grosse na problematiku obrany. Podle informací BBC se počítá s tím, že premiérovi takzvaní superporadci budou přítomni na zasedání vlády a budou oponovat materiály skutečných ministrů. Přijde vám systémové řešení, že bude existovat vláda oficiální a pak bude ještě taková vláda poradců, kteří budou oponovat na vládě materiály těch skutečných ministrů?

Tak nevím, jestli to takhle bylo napsáno. Být to, tak samozřejmě v praxi to tak být nemůže, protože to by odporovalo jednacímu řádu vlády. Mohli by samozřejmě oponovat materiály jako poradci premiéra a dát premiérovi své vyjádření, písemný podklad. Na vládě to samozřejmě možné není a já jsem s panem Kostelkou dneska dost obsáhle mluvil a mohu vás ujistit, že on mě ujistil, že nebude působit tak, aby celé nakládání s brannou problematikou se jakýmkoliv způsobem zadrhávalo. Čili já předpokládám a jsem si tím téměř jistý, že budeme docela dobře spolupracovat, tak, jako jsme ostatně dobře spolupracovali i dosud.

Dohodli jste se tedy na tom, že vaše spolupráce bude velmi úzká a že budete kooperovat velmi často na všech těch obranných materiálech?

Mám opakovat, co jsem řekl?

Ne. Já se jenom utvrzuji. Už jste se dohodli s Miroslavem Kostelkou po tom dnešním rozhovoru na konkrétním předání agendy.

Předání úřadu se bude konat zítra dopoledne a pan kolega Kostelka samozřejmě bude přítomen.

Počítáte s tím, že na ministerstvu obrany zůstane stávající okruh náměstků? Například náměstek ministra obrany pro finanční řízení Jan Zvoník, náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva, náměstkyně ministra obrany pro personalistiku Jaroslava Přibylová a náměstek ministra Martin Bělčík. Nebo budou změny?

Do úřadu budu uveden teprve zítra a rozhodně se nebudu vyjadřovat k žádným jménům v této chvíli.

A počítáte s tím, že bude naplněna zrovna u vašeho resortu koaliční smlouva, nová koaliční smlouva, že počítáte s tím, že sociální demokraté dodají svého náměstka?

Tak část toho platila i v dosavadní koaliční smlouvě a já musím říct, že považuji myšlenku, že koaliční strany a neplatí to jenom na ministerstvu obrany, ale na všech, platí to také ke všem třem stranám, budou mít své náměstky na těch ministerstvech, kde nemají ministra, je myšlenka správná, protože se domnívám, že to právě přispívá k politickému řízení těch ministerstev a ministerstva jsou tady od toho, aby dávala základní politické směry, které ten aparát uskutečňuje. Myslím si, že to je také myšlenka, která přispívá k mojí myšlence posílení civilního řízení ministerstva.

Počítáte tedy s tím, že vám sociální demokraté dodají odborníka ze svých řad?

Počítám s tím, že navrhnou odborníka ze svých řad, ano.

V úterý se veřejnost velmi obecně dozvěděla vaše představy o směřování resortu obrany, a to na základě tří okruhů, o nichž jste mluvil s prezidentem republiky Václavem Klausem. Vy jste ostatně zmínil i na začátku Interview BBC. Ještě jednou si připomeňme, co jste novinářům k tématům vašeho rozhovoru s prezidentem řekl.

KAREL KÜHNL (zvukový záznam): Posílení civilní kontroly nad celým resortem obrany a ozbrojenými silami, reforma armády. Ve skutečnosti je to transformace armády. Je to daleko víc než reforma a naše alianční působení a komplementární působení bezpečnostních struktur NATO a Evropské unie.

Řekl jste v úterý po setkání s prezidentem republiky Václavem Klausem. Vy už jste mi začal brát vítr z plachet, protože jste řekl, že jedním z kroků, pokud vás budu parafrázovat, posílení civilní kontroly českých ozbrojených sil je to, že budete mít náměstka z České strany sociálně demokratické. Jaké budou další kroky k tomu posílení civilní kontroly českých ozbrojených sil?

Není to tak, že posílení je v tom, že budu mít náměstka z České strany sociálně demokratické. Posílení je v tom, že ministerstvo bude mít jakési politické vedení pod mým vedením, které bude širší. Ale samozřejmě, já spíš bych tady asi měl říct, co to neznamená.

Ale nejdříve řekněte, co to znamená a pak ...

Dovolte, abych řekl, co to neznamená, protože už jsem tyhle ty dotazy dostal. Samozřejmě to neznamená, že ten, kdo je vojákem, nebo byl ještě nedávno vojákem, je jakýmkoliv způsobem diskvalifikován pro výkon vysokých funkcí na ministerstvu. To to neznamená. Bude se postupovat podle odbornosti. Já si spíš myslím, že to znamená větší důraz na použití struktur, které existují a které vlastně představují civilní řízení, strategické řízení celé té oblasti obrany.

Teď vám asi ne zcela rozumím. Můžete být konkrétnější? Pro laika, který se nepohybuje v problematice, armádní problematice.

To jsem přesně chtěl udělat, než jste mě opět přerušil.

Ano? Tak vidíte, jak si rozumíme.

A tím myslím využití zejména struktur takzvané Bezpečnostní rady státu, ona není takzvaná, ona se tak oficiálně jmenuje, kde jsou zastoupeny v podobě předsedů obě komory parlamentu, několik dalších ministrů, samozřejmě předseda vláda a především prezident republiky. Myslím si, že touto cestou je třeba jasně prokázat, že armáda neřídí armádu, že není ponechána i zbytkem společnosti sama sobě, nebo že není ponechána jenom ministerstvu obrany, že obrana republiky v nejširším slova smyslu je věcí celé společnosti, všech deseti milionů občanů.

To znamená, že chcete víc přicházet s agendou armády na Bezpečnostní radu státu, než tomu bylo dosud? Pochopil jsem to správně?

Ne, ne víc, ale víc využívat tuto strukturu. Samozřejmě to také sem zapadá silná spolupráce, ale ta, myslím, byla dosud docela dobrá s oběma komorami parlamentu, s výbory příslušnými, zahraničním a bezpečnostním výborem Senátu, výborem pro obranu a bezpečnost a zahraničním výborem. Tam jsou to dva v Poslanecké sněmovně.

Když jste řekl, že chcete víc využít Bezpečnostní radu státu jako platformu toho civilního posílení, civilní kontroly českých ozbrojených sil, můžete, pane ministře, uvést nějaký příklad z nedávné minulosti, kde byste, na kterém byste dokázal, že ta kontrola, civilní kontrola českých ozbrojených sil byla z vašeho pohledu ne zcela dostatečná? Je nějaký takový příklad?

Já bych nezdůrazňoval tady to slovo kontrola. To je terminus technicus. Tady nejde o nějaké nařizování nebo supervizi. Tady jde o to, těmito cestami, cestami těchto institucí vtáhnout spíš, vtáhnout celou civilní společnost do řízení a do spolurozhodování o věcech obrany. Tady nejde o to, že bych měl pocit, že armáda se řídí v rozporu s přáním civilní společnosti, tak to opravdu není a myslím si, že ty změny, které postupně budou přicházet i třeba v rámci profesionalizace armády, protože i to bude mít vliv na řízení armády, nejsou třeba dramatické, ale jsou potřeba a budou postupné.

Reforma armády. To je další téma, o kterém jste se bavil s prezidentem republiky a které jste teď otevřel. Váš předchůdce ministr obrany Miroslav Kostelka řekl před týdnem v tomto pořadu, že pokud by ve funkci pokračoval, dotáhl by rád dokonce právě reformu armády.

MIROSLAV KOSTELKA (zvukový záznam): Reforma ozbrojených sil je zhruba tak v polovině těch nepříjemných věcí, takže polovina ještě nepříjemných věcí se musí udělat. To znamená redislokace, rušení posádek, propouštění lidí, no a pak je, řeknu tak, na začátku těch příjemnějších věcí, což znamená výstavba nové armády. Takže práce je hodně.

Uvedl před týdnem v Interview BBC odstupující ministr obrany České republiky Miroslav Kostelka. Existuje něco z právě probíhající reformy, co by nový ministr obrany Karel Kühnl, host Interview BBC rád změnil? Je něco takového?

Já si myslím, že není nic zásadního. Já jsem byl součástí vypracování této koncepce, protože výbor zahraniční, jehož jsem dosud členem, nebo vlastně ještě jsem členem, v Poslanecké sněmovně, všechny tyto materiály za přítomnosti pana ministra Kostelky projednával a já jsem se aktivně toho procesu účastnil. Já si ale myslím, že je potřeba si říci, že tato koncepce se v průběhu tří let dvakrát, z toho jednou opravdu dramaticky změnila z důvodu menšího objemu finančních prostředků, které jsou k dispozici a takže se musím podívat na to, jestli tyto poměrně rychlé a za pochodu dělané změny samotné koncepce nevedly k tomu, že není v určitých úrovních detailně připravena a onen souhrn detailů by mohl nakonec hodně znepříjemnit a znesnadnit tuto reformu.

To znamená, chcete si prověřit reformu a podívat se, zda nejsou některá ...

Já chci prověřit její průběh a uskutečňování. Nikoli koncepci jako takovou. S tou souhlasím. Byl jsem sám součástí jejího vypracování.

Budete si prověřovat tedy naplňování uskutečňování reformy a v případě, že se objeví bílá místa, tak je zapotřebí je co nejlépe rozpracovat.

Vy byste mohl přijít rovnou na ministerstvo obrany, pane Moravče.

To radši ne. Mně se tady líbí v BBC, pokud mě tady ještě chvíli chtějí. Co se týče toho prověřování průběhu reformy, na jak dlouho to odhadujete tuto práci?

To se nedá odhadnout časově. To je proces, který bude probíhat neustále.

Ale nějaký asi takový první audit, bych to nazval, není to tak. Ne. To se nedá tak brát? Audit, jako naplňování.

Ne. Ne. Nevytvářejte takovými to trošku dramatickými slovy pocit, že to běží špatně. Neběží.

Ne. Slovo audit má negativní, ne negativní, pardon, neutrální jsem chtěl říct.

Mám pocit, že nemá, ale to je jedno. Ne, samozřejmě, že já chci, aby bylo co nejméně problémů a stížností na to, že v rámci reformy se na něco zapomnělo. Támhle to se neudělalo, protože to vždycky postihne konkrétní lidi, konkrétní obec, konkrétní posádku, konkrétní rodiny. Já nechci, aby to bylo a budu po celou dobu svého působení, tento, chcete-li audit provádět.

Rozpočet resortu obrany a armádní nákupy. To je další téma, které je zásadní v souvislosti s prací nového ministra obrany. Pronájem čtrnácti nadzvukových letounů gripen, výběrové řízení na nákup dvou set třiceti čtyřkolových obrněných transportérů a nákup přibližně tisícovky terénních aut tatra. To jsou největší armádní nákupy těchto měsíců, řekněme roku 2004. Existuje některá z těchto akvizic, kterou jako nový ministr obrany budete chtít přehodnotit?

Myslím, že neexistuje, protože já jsem od samého začátku vehementním zastáncem hypotézy, že stát, který nemá armádu, není státem. Armáda, která není schopna ochránit vzdušný prostor státu není armádou. Proto se domnívám, že máme a musíme mít nadzvuková letadla alespoň v tomto minimálním rozměru tak, jak o tom bylo rozhodnuto. Domnívám se také, že je naprosto nezbytné nahradit těch, já nevím, kolik jich máme, pět set, šest set starých třicet let, třicet let starých ótéček, transportérů, polovičním počtem nebo ještě menším počtem moderních strojů. Bez toho prostě nebudeme schopni plnit naše alianční závazky. Ty také spočívají v tom, že jsme schopni pokrýt obranou naše vlastní území.

A co se týče té tisícovky středních terénních nákladních aut tatra, mluví se o tom, že by to měla být zakázka pro Tatru Kopřivnice, posílení tedy českého průmyslu. Myslíte si, že je skutečně zapotřebí v letech, pokud se nemýlím, 2006 až 2010, co se mluví o této zakázce, že armáda bude potřebovat tisícovku těchto aut?

Na to se musím ještě pořádně podívat. Já se domnívám, že ano, protože armáda musí být velice pohyblivá, velice moderní a je pravda, že současné stroje hodně, hodně dosluhují, ne-li přesluhují a zároveň se domnívám, že pokud se tak děje v rámci platných pravidel, například evropského jednotného trhu, tak není nic špatného na tom, podpořit vlastní průmysl.

S největší pravděpodobností tedy tyto materiály, které vláda už schválila, pokud se nemýlím, tak kolové obrněné transportéry, tam je dokonce v běhu výběrové řízení, pokud ...

Není ještě, není ještě v běhu.

Ale bude v běhu. To znamená, že tyto projekty nebudete nějak přehodnocovat a rušit.

Nevidím důvodu je torpédovat. Myslím si, že zapadají do koncepce přestavby armády na pružnou a mobilní malou profesionální armádu. A ta armáda, která bude mít daleko méně lidí, musí mít tím více kvalitní, ale opravdu kvalitní techniku.

Armádní rozpočet patří, co do objemu, k jednomu z největších v rámci státního rozpočtu. Na příští rok se počítá s výdaji ve výši zhruba padesáti tří miliard korun českých. Připomeňme si, co k výdajům na armádu říká dnes už bývalý ministr obrany Miroslav Kostelka.

MIROSLAV KOSTELKA (zvukový záznam): Obrana a resort obrany už skutečně ušetřily poměrně dost peněz, když si vezmete reformu armády, která byla schválena v roce 2002, počítala zhruba s jednadvaceti miliardami víc, než počítá současná reforma armády. To znamená, během tří let, sedm miliard dolarů každý rok, sedm miliard korun, pardon, každý rok. Jednadvacet miliard není málo. Takže my jsme také resort, která má koncepci zpracovat střednědobý plán na pět let. Každý zásah do schválené koncepce by se samozřejmě odrazil v něčem, co bychom asi nechtěli ani jako resort obrany ani jako stát.

Uvedl v rozhovoru pro BBC odstupující ministr obrany Miroslav Kostelka. Existuje tedy nějaká oblast, kde byste chtěl efektivněji než váš předchůdce vynakládat prostředky daňových poplatníků z těch třiapadesáti miliard, které budete mít pravděpodobně k dispozici příští rok?

Je povinností každého ministra, každého ministerstva kontinuálně a neustále hledat lepší, efektivnější použití peněz, které má k dispozici. Čili cesty k ušetření, a to...

Kde vidíte prostor?

To je otázka dlouhodobá a pohledu na celé ministerstvo. Já jsem ještě nebyl uveden do úřadu, takže prosím ode mne nechtějte slyšet, jestli má úřad moc papírů nebo připínáčků nebo příručních důstojnických šavlí.

Je to dobře, že byste začal i u detailů, ale na tom byste asi moc neušetřil a šavle už se nepoužívají.

Parádní šavle existujou, ne, že by nebyly.

Teď se zastavme asi u té nejvíce problematické armádní akvizice. L-159. Armáda má v současnosti sedmdesát jeden letoun L-159.Vojáci si chtějí ponechat osmnáct strojů pro aktivní službu a šest letounů jako zálohu. Prodat jich tedy armáda bude, nebo uvažuje o tom, že jich chce prodat čtyřicet sedm. Už drahnou dobu se mluví o případných kupcích, ale dodnes nebyla žádná smlouva podepsána. Jak velký je to problém pro nového ministra obrany?

To není ani tak problém pro ministra obrany, to je problém pro Českou republiku. A Česká republika, nejenom ministerstvo obrany, pracuje na tom, na tom pracuje víc ministerstev, aby se našel kupec pro těchto sedmačtyřicet letounů a musíme si uvědomit, že zakázky nebo prodeje, obchody tohoto druhu s takovouto technikou, která slouží dlouhou řadu let, jsou samy o sobě obchody, jejichž uskutečnění trvá dlouhou dobu.

Už se ale jedná rok, to si myslíte, že zase není až tak dlouhá doba.

To si myslím opravdu, že to není zase až tak moc dlouhá doba, ale je pravda, že jsem dosud nebyl samozřejmě detailním účastníkem tohoto postupu a nepochybně to bude jeden z těch větších objektů zájmu hned v prvních týdnech mého působení.

To znamená, aktuální priorita prodej L-159. Ptám se proto, že ...

To není aktuální priorita. To je trvalý úkol. Já jsem řekl, to trvá dlouho ...

Ale pro vás, jako pro nového ministra obrany.

No, tak samozřejmě, ten rozměr té věci je takový, že to musí být jeden z těch velkých předmětů mého zájmu.

Ptám se právě proto, že podle odborníků z armády, se kterými jsem mluvil, by se mělo samozřejmě asi do roka a do dne rozhodnout, zda tedy zakonzervovat. V případě, že by se ten kopec nenašel, tak zda zakonzervovat těch osmačtyřicet, nebo šestačtyřicet letounů, o jejichž prodeji uvažuje vláda? Je to tedy reálné, že by nějaké rozhodnutí, pokud možno pozitivní, mohlo padnout do roka, aby se ty strany daly konzervovat?

Nevím.

Kdy budete vědět?

Nevím.

Doufejme, že brzo budete vědět. Co se týče zahraničních misí, které jsou jednou, dokonce snad výkladní skříní, jak to nazval váš předchůdce ministr obrany Miroslav Kostelka. Vláda Vladimíra Špidly ještě před svým odchodem schválila zahraniční mise pro rok 2005. Existuje něco, kde byste uvažoval o jisté změně a rozložení zahraničních misí a působení Armády České republiky v zahraničí?

Vláda neschválila přímo působení misí. Schválila výhled, ale máte pravdu, určité rozhodnutí, nebo předrozhodnutí přijala. Hlavně to rozhodnutí musí být přijato v parlamentu. Proto můj předchůdce trval na tom, aby bylo už nyní to předrozhodnutí přijato ve vládě. Je otázka, jestli by nestačilo přeci jenom ještě chvilinku s tím počkat, ale prostě to rozhodnutí v té vládě nebo předrozhodnutí padlo. Přijde to do sněmovny. Já se samozřejmě sednu s panem ministrem zahraničí a budeme mít diskusi na toto téma. Ten výhled na rok 2005 zahrnuje v podstatě téměř setrvání dosavadního stavu, plus ...

Plus posílení Afghánistánu?

Určité posílení, plus začínající kontingent v operacích rychlé reakce NATO a samozřejmě určitý počet osob, které by měly být vyslány do operací Evropské unie na Balkáně, což je v našem zájmu. A zatímco v tom návrhu, zatím tedy byl vládou projednán, se počítá s výraznou redukcí působení sil Armády České republiky v Iráku ...

Tam zůstane pouze ten chirurgický tým. Alespoň s tím se počítá. Je to věc, kterou byste a uvažujete o tom, že byste předstoupil před Poslaneckou sněmovnu a navrhl jistou změnu, aby čeští vojáci zůstali v Iráku nejen v rámci toho chirurgického týmu?

Tam nejsou vojáci, tam je vojenská policie, ale ...

Což jsou vojáci.

Vojáci, ale nejsou to, když se řekne voják, myslí se tím něco jiného, než je vojenská policie, ale já musím říct, že přeci jen naše působení se nesmí nechat ztrhávat nějakými povrchními úvahami. To naše působení musí mít svůj smysl. Jak symbolický, tak i věcný.

To znamená, že uvažujete o tom, že byste, že byste ...

No, jestliže se, jestliže se ukáže, že je správné a že to, co je potřeba v této chvíli, protože ať chceme, nebo nechceme, celý svět nese spoluodpovědnost za to, co bude v budoucnu v Iráku. Ta situace tam nějaká je, i ta bezpečnostní situace pro normální lidi není zrovna růžová. Jestliže se ukáže, že nejlepší možný příspěvek České republiky, nejsmysluplnější je vyslání určitého počtu osob do oblasti zdravotnictví, tak je to v pořádku. Jestliže se ukáže, že by smysluplnější bylo ponechat tam třeba i redukovaný počet ...

Vojenských policistů.

... redukovaný počet lidí, kteří cvičí policisty pro normální policejní úkoly v Iráku čili pro ochranu osob, majetku, životů obyčejných Iráčanů, tak si myslím, že to stojí, řekněme, alespoň za hypotetickou diskusi.

Teď de facto potvrzujete názor Cyrila Svobody, který naznačil, že si myslí, jako ministr zahraničí, že je lepší, aby byli vojáci, respektive, aby nové bezpečnostní složky Iráku byly cvičeny přímo v Iráku a on měl právě pochybnosti s tím, zda vojenské policisty stahovat.

Já jsem nepotvrdil ničí názor. Já jsem řekl ...

Ne, vy teď hovoříte podobně.

Ne. Já jsem řekl, pokud se ukáže, že náš nejsmysluplnější příspěvek je v oblasti zdravotnictví, tak je to v pořádku, vlastně zdravotnictví, pokud se po nějaké analýze další ukáže, že výcvik irácké policie je v tuto chvíli významnějším, smysluplnějším příspěvkem, tak je potřeba to znovu zvážit. Čili zdůrazňuji, já jsem řekl: "Pokud ..." A závislé je to na analýze. Rozhodně se bráním výroku, že potvrzuji číkoliv názor. Já mám názor vlastní.

Už jste se vzdal křesla předsedy poslaneckého klubu US-DEU a kdy tak učiníte?

Toho se nepotřebuji vzdávat. To je jaksi automatické, ale samozřejmě, že předpokládám, že 24. nebo kdy bude schůze. Myslím, že to je plánované na 24., k otázce vyslovení důvěry vládě bude zasedat poslanecký klub Unie svobody a buď na něm rovnou zvolíme nového předsedu, nebo se rozhodneme, že na následujícím zasedání zvolíme nového předsedu.

A na něm také zvolíte místopředsedu nebo kandidáta US-DEU na místopředsedu Poslanecké sněmovny, nebo už máte nějaká jména?

Tím se zatím zabývat nebudeme.

Kdy se tím budete zabývat?

Uvidíme. Na to máme dost času.

Konstatuje nový ministr obrany, místopředseda US-DEU Karel Kühnl. Děkuji za třicet minut, děkuji za to, že jste přišel do BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Poslanci ČSSD asi přes výhrady Grossův kabinet podpoří

PRAHA 7. srpna (ČTK) - Zřejmě i poslanci ČSSD, kteří mají výhrady k podobě nové vlády, nakonec ve sněmovně kabinet Stanislava Grosse (ČSSD) podpoří. "Nemám důvod hlasovat proti," řekl ČTK například Miloš Titz, který v uplynulých týdnech ostře kritizoval fakt, že ministrem obrany bude unionista Karel Kühnl.

Titz připomněl, že své výhrady přednesl při jednání ústředního výkonného výboru strany, který ale pak velkou většinou hlasů vládu premiéra a úřadujícího šéfa ČSSD Grosse podpořil. "Od toho ten ústřední výbor je, abychom si věci vyříkali," uvedl poslanec. Navíc ocenil, jak Kühnl ve čtvrtek v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC hovořil o svých plánech na ministerstvu. "Jsem relativně s tím jeho interview spokojen," dodal Titz.

Také z vyjádření Zdeňka Koudelky, dalšího poslance ČSSD, který se netají svým kritickým názorem, vyplynulo, že vládu podpoří. ČTK tento týden řekl, že většinové stanovisko ústředního výboru respektuje, i když podle něj by kabinet měl vypadat jinak.

Při jednání ústředního výboru ČSSD Koudelka koncem července uvedl, že neví, proč padl kabinet Vladimíra Špidly, když teď je na světě stejná koalice. Na Koudelku působí výsledky jednání o vládě dojmem, že Unie svobody posílila a že předseda lidovců Miroslav Kalousek je nejchytřejší člověk na současné politické scéně. Dokázal podle něj obhájit místa ve vládě pro své vnitrostranické oponenty a sám zůstat mimo kabinet. "Tím vyjadřuje současné vládě nedůvěru," prohlásil Koudelka 31. července při jednání ústředního výboru.

Gross sestavil osmnáctičlennou vládu ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Někteří poslanci sociální demokracie nejsou s jejím složením spokojeni, vadí jim hlavně Kühnl v čele ministerstva obrany a lidovec Cyril Svoboda jako staronový ministr zahraničí. Přesto se očekává, že Grossův kabinet ve sněmovně 24. srpna při hlasování o důvěře obstojí, i když se opírá jen o těsnou většinu 101 z 200 hlasů. Klub ČSSD by se měl poprvé sejít v pátek 13. srpna, kdy už by mohly být známé obrysy programového prohlášení vlády.

Kühnl: naši účast v Iráku můžeme přehodnotit

Právo, 7. 8. 2004, strana: 3 - Čerstvý ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) včera pár hodin poté, co byl premiérem Stanislavem Grossem uveden do funkce, připustil, že by se mohla přehodnotit vojenská účast České republiky v Iráku.

Podle Kühnla je na místě, aby s Grossem, prezidentem Václavem Klausem a s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou udělali analýzu mezinárodní situace. "A rozhodli se podle toho, do jaké míry se ukáže, že je správné, že naše spoluodpovědnost za budoucí vývoj v Iráku se dá smysluplně naplnit tím, co je vládou schváleno, či je smysluplnější uvažovat o jiných formách," uvedl Kühnl.

Dodal, že se zatím nechce vyjadřovat konkrétněji. Podle plánu, který předběžně v červenci schválila ještě Špidlova vláda, se počítalo, že asi stovka českých vojenských policistů, která v jihoirácké Basře nyní cvičí policisty, se s koncem roku vrátí domů a v Iráku zůstane okolo deseti zdravotníků.

Exministr obrany Miroslav Kostelka předpokládal, že bychom mohli dál cvičit irácké policisty, ale na našem území. Posílit by měly podle vládního dokumentu jednotky v Afghánistánu a na Balkáně. Revoluce v resortu obrany nebude Kühnl poté, co po svém předchůdci převzal ministerstvo, na tiskové konferenci prohlásil, že nepřichází na ministerstvo "dělat revoluci".

O personálních výměnách zatím nechtěl mluvit. Nejdříve se chce podle svých slov setkat s vedením ministerstva, tj. s náměstky a sekčními šéfy, a s vedením generálního štábu. Ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC uvedl, že počítá s tím, že ČSSD, která na obraně nemá žádného náměstka, mu jednoho nabídne.

Kühnlovým hlavním úkolem bude podle jeho slov dohlédnout na to, aby započatá reforma armády běžela dál v podobě, jak ji schválila vláda. Kühnl prohlásil, že ve vládě bude bojovat za to, aby se obraně nesnížil rozpočet pod dvě procenta HDP.

Připomněl, že z důvodů probíhající reformy ušetřili vojáci proti plánu státnímu rozpočtu za tři roky 21 miliard korun. "Kdyby takto postupoval každý resort vydávající hodně peněz, tak bychom měli již vyrovnaný rozpočet," poznamenal Kühnl. Se snižováním rozpočtu obrany nepočítá ani premiér Gross, který včera novinářům řekl, že by se "neměl prolamovat rámec rozpočtu".

Gross: záleží jen na jeho schopnostech. Podle premiéra to, že do vedení obrany přichází civilní politik, je zcela normální. "Teď záleží na něm, aby prokázal své manažerské schopnosti i schopnost obklopit se dobrými odborníky," poznamenal premiér. Dodal, že pevně věří tomu, že Kühnl své schopnosti prokáže.

Doufá také, že armáda si udrží prvenství v některých oborech, jako například obrana proti zbraním hromadného ničení. Kühnl by zase chtěl prosadit účinnější civilní kontrolu armády.

"Touto myšlenkou není naznačeno, že vojenská hodnost, bývalá či současná, je jakoukoli diskvalifikací," uvedl. Pod civilní kontrolou si představuje celospolečenskou diskusi o podobě národní obrany.

"Otázka obrany je otázkou pro všech deset miliónů občanů," řekl Kühnl. Podle něj by nemělo dojít k situaci, kdy občané budou vnímat armádu jako uzavřenou sektu, která stojí mimo společnost. V praxi by to mělo podle Kühnla vypadat tak, že prohloubí spolupráci s premiérem a vládou, s poslanci a senátory, "a především s prezidentem republiky".

V popředí bude NATO Podle Kühnla je pro Českou republiku a její obranyschopnost důležité se zaměřit hlavně na spolupráci se Severoatlantickou aliancí. České jednotky by se tak měly v budoucnosti zúčastňovat jen takových vojenských akcí Evropské unie, které budou pouze doplňovat akce NATO.

"Nemůžeme v tomto vývoji dopustit žádnou duplicitu," poznamenal nový ministr obrany, který nikdy neabsolvoval vojenskou službu. Novinářům včera řekl, že pouze prošel vojenskou přípravkou na právnické fakultě, ale kvůli tomu, že v průběhu studia emigroval, již nestačil nastoupit na vojenskou službu.

Kühnl byl poslední z ministrů, kterého Gross uvedl do funkce. Začal ve středu na Úřadu vlády, kdy vicepremiéru pro ekonomiku Martinu Jahnovi a ministru bez portfeje Jaroslavu Burešovi předal jejich nové kanceláře.

Ve čtvrtek premiér uvedl do čela resortů ministra spravedlnosti Pavla Němce, ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou, ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka a ministra vnitra Františka Bublana.

Nový ministr obrany Karel Kühnl včera před tím, než ho Stanislav Gross uvedl do funkce, které se ujímá po nestraníkovi Miroslavu Kostelkovi.

Kühnl pustí do svého soukromí tajné služby

Právo, 10. 9. 2004, strana: 3 - Nový ministr obrany Karel Kühnl (US-DEU) se rozhodl k neobvyklému kroku. Požádal Národní bezpečnostní úřad o prověření své osoby na stupeň tajné, byť jako člen vlády se může bez omezení seznamovat se všemi utajovanými skutečnostmi.

Kühnl to včera oznámil poslancům sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, když hovořil o svých představách fungování resortu. "Nechci být ministrem druhé kategorie," řekl Právu s tím, že v rámci struktur NATO je lepší mít platný certifikát o prověření, aby mohl naplno fungovat.

Poslancům řekl, že by se nerad v budoucnu dočkal toho, že by se musel v některých případech nechat zastupovat třeba velvyslancem, který má příslušnou bezpečnostní prověrku. Půjdou i do účtů V Česku jsou čtyři stupně utajovaných dokumentů: vyhrazené, důvěrné, tajné a přísně tajné.

Získání prověrky na stupeň tajné znamená, že v příštích týdnech a měsících se budou v Kühnlově soukromí, včetně jeho rodiny, šťourat do všech detailů tajné služby. Součástí prověrky totiž jsou informace o tom, s kým se prověřovaná osoba stýkala a stýká, jaký je její majetek, výše kont, kdy a kde pobývala dlouhodobě v zahraničí, a další delikátní informace týkající se i rodinných příslušníků.

Prověřovaná osoba tak současně dává všanc své soukromí i pro budoucnost, kdy by padlo podezření, že něco není v pořádku. "Tak si to prověřování pěkně užijte," popřál Kühnlovi předseda výboru Jan Vidím (ODS), který jako někdejší šéf komise pro kontrolu Vojenského obranného zpravodajství má s prověrkami vlastní zkušenost. Kühnl Právu řekl, že si je vědom různých spekulací kolem své osoby.

Například v médiích již čelil dotazům na uvedení jmen svého otce a tchána v tzv. Cibulkových seznamech spolupracovníků StB. Kriticky o tom mluvili v kuloárech například i někteří soc. dem. při sestavování vlády.

Kühnl v srpnu v BBC všechna nepřímá podezření odmítl slovy: "Předhazovat někomu minulost jiných osob je prostě nesmysl, který skončil s komunismem. Já o svých příbuzných nehodlám mluvit. To jsou jiní lidé než já. Já jsem odpovědný sám za sebe."

Dodal, že jako redaktor rádia Svobodná Evropa v Mnichově byl xkrát prověřován a že později byl i českým velvyslancem v Británii a již jednou seděl ve vládě. Prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné má podle svého mluvčího ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL), který s ní již šel do vlády, neboť ji získal ještě jako člen sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS.

Stejně byl prověřen i ministr vnitra František Bublan, a to už za působení v civilní rozvědce, které v posledních letech šéfoval. "V červnu 2004 jsem dostal novou prověrku," řekl včera Právu Bublan s tím, že prověrka platí pět let.

Vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Němec (US-DEU) na dotaz Práva řekl: "Vzhledem k povaze mnou řízeného resortu o tom zatím neuvažuji, protože se v praxi na dennodenním pořádku ani s takovými věcmi neseznamuji."