Václav Moravec moderátor BBC

Miroslav Kalousek ve studiu BBC

Pod koaliční dohodou jsou už podpisy lídrů sociálních demokratů, lidovců a unionistů. Premiér a úřadující předseda sociální demokracie Stanislav Gross tak završil vyjednávání o nové vládě. Lídři koaličních stran věří, že nový kabinet povládne zemi do roku 2006. Tady jsou slova předsedy US-DEU Pavla Němce.

Pavel NĚMEC, předseda US-DEU (zvukový záznam): Já doufám, že podpis koaliční smlouvy je určitě krokem vpřed, a že je to krok, který posune Českou republiku za ty dva roky, na které je podepisována koaliční smlouva, o kus dopředu. Jsem přesvědčen, že jsme se, že jsme si vzali určitou inspiraci z předchozích dvou let koaličního vládnutí, a že jsme se snažili dát akcent na ty body, které se splnit nepodařilo, a které považujeme za velmi důležité pro další dva roky.

Řekl v pondělí předseda US-DEU Pavel Němec. Nejen o naplňování hlavních úkolů budoucí vlády bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda KDU-ČSL, předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Děkuji za pozvání. Hezký den vám i posluchačům.

Začnu citátem jedné otázky. Formální nebo skutečné ukončení vládní krize? Jak byste tuto otázku zodpověděl?

Já… Formální zcela jistě. Já pevně doufám, že i skutečné. Zda i skutečné záleží na tom, zda všechny subjekty budou ve své vůli pokračovat ve staronové koalici skutečně jednotné. Já v tuto chvíli nemohu skutečně říct nic jiného, než že křesťanští demokraté jsou připraveni držet dohody, že jsem si jist, že u nás nebudou problémy typu pan poslanec Vrbík, pan poslanec Hojdar a do jaké míry vyzráli naši koaliční partneři, to opravdu nevím.

Vy jste je nepozoroval během těch koaličních jednání? Kdo jiný by měl znát koaliční partnery než Miroslav Kalousek, který s nimi podepíše koaliční smlouvu?

Vy nepozorujete dnes a denně svoji vlastní manželku? Máte pocit, že přesně víte, co udělá zítra? Tedy v tom případě vám blahopřeji. Já ne.

Vy to nevíte…

Ne.

… co udělá vaše manželka zítra?

Samozřejmě, že ne.

Vy ji pozorujete málo.

To bude asi moje chyba. Zrovna tak…

Protože víc byste měl pozorovat ty koaliční partnery. Komu věnujete víc času, manželce nebo koaličním partnerům?

Vedete, vedete 1:0. Vedete dokonce 2:0, protože, bohužel, se svými koaličními partnery trávím víc času než se svojí vlastní manželkou, ale…

To znamená nemáte je přečtené ani po tom čase?

Ne, ne. Z jednání se sociální demokracií mám pocit, že ani ta strana si není úplně jista, že ví, jak se rozhodne zítra. Já jsem tam, já jsem v těch jednáních…

Proč jste s nimi podepsal koaliční smlouvu?

Já jsem v těch jednáních byl konfrontován se spoustou dobré vůle. Já…, mně nezbývá, než doufat, že ta dobrá vůle bude opravdu jednotná a tu koaliční smlouvu jsem podepsal z jednoho jednoduchého důvodu. Prostě za stávajícího rozložení politických sil ve sněmovně není jiná alternativa, která by eliminovala vliv komunistů na straně jedné v okamžiku, kdy na samém počátku toho zápasu ta druhá opoziční strana, ODS, se postaví do autu a křičí "my nehrajeme". To znamená tady jsme byli v situaci, kdy na jedné straně byli komunisté, se kterými my prostě nebudeme spolupracovat, na druhé straně byla ODS, která stála v autu a křičela "my nebudeme hrát". Na tom hřišti nás zůstalo 101. Takže já si myslím, že ten zápas dopadl ještě velmi dobře vzhledem k tomu, jak se zachovaly ostatní opoziční strany.

Tu citovanou otázku z úvodu jsem si vypůjčil z textu prezidenta republiky Václava Klause, který před několika okamžiky zveřejnil na svých internetových stránkách svůj komentář k poslednímu dění v zemi. Teď cituji doslova Václava Klause: "Podepsanou koaliční smlouvu nemůže neaktivistický prezident ignorovat a dříve nebo později musí vládu jmenovat." Konec citátu. Ta věta poměrně hodně vystihuje skeptický text Václava Klause k tomu, jak byla vyřešena ta vládní krize. Naznačil vám prezident při vašem společném pátečním setkání své zásadní výhrady k řešení vládní krize a tomu, jak vláda byla sestavena?

Já jsem byl požádán panem prezidentem o schůzku, abych mu podal vysvětlení o tom, jak a v jakých limitech byla ta vláda sestavována. Jestli mi sdělil nebo nesdělil pan prezident své pocity nebo výhrady, je otázka rozhovoru mezi čtyrma očima. Vy jistě pochopíte, že nemám mandát k tomu, abych zveřejňoval rozhovor mezi čtyrma očima s hlavou státu.

Ale přece jenom jsem vám tady citoval už první vyjádření Václava Klause k tomu, jak vláda byla sestavena, které je poměrně kritické. Bylo tak kritické z jeho strany i to hodnocení v tom soukromém rozhovoru?

Ne, prosím nenuťte mě, abych jakýmkoliv způsobem komentoval své setkání s panem prezidentem. Já jsem dnes četl veřejné vyjádření pana prezidenta k vládě. Celé řadě jeho výhrad rozumím, na druhou stranu se ptám, co si pan prezident představoval? Jestliže pokračujou, pokračují ve vládě tři subjekty, jejichž volební program se nezměnil, jejichž reálná politická síla ve sněmovně se nezměnila, protože mají stejné množství poslanců, tak je přece nesmysl předstírat, že vzniká něco úplně nového na zelené louce, kvalitativně úplně jiného, jako kdyby, jako kdyby…

Promiňte, chcete tím naznačit, že prezident by svým způsobem mohl být naivní, pokud s nějakou výraznější změnou počítal při začátku té vládní krize?

Já jsem apel pana prezidenta na výraznou změnu chápal jako jeho apel na Občanskou demokratickou stranu, aby se zapojila do toho řešení, protože kdyby se zapojila nejsilnější opoziční strana a nejsilnější nesocialistická demokratická strana ve sněmovně do těch diskusí, tak pak by skutečně mohlo dojít k výrazné kvalitativní změně. Ale v okamžiku, kdy ODS se postavila do autu a řekla "ne, my nebudeme participovat na jakékoliv kvalitativní změně", no tak nebylo možné žádnou očekávat.

Tedy měl podle vašeho názoru, pokud chtěl prezident výraznější změnu, tak měl daleko víc jako čestný předseda ODS apelovat na svoji stranu, kterou zakládal?

Já netuším, jaké jsou možnosti v tomto případě, pan prezident je prezidentem všech občanů, ale k výrazné kvalitativní změně mohlo dojít jenom tak, že by se změnila politická mapa koaličních partnerů nebo alespoň těch, kteří by participovali na vládním programu. Jestliže pokračují stejné subjekty stejné síly…

Tak hlavním viníkem je ODS?

Ne, naprosto ne. Já říkám pokračují-li v polovině volebního období, pokračují-li stejné subjekty stejné síly, ve stejném složení, no tak jak chcete mít jinak ten výsledný vektor? Já myslím, že tu fyziku druhého ročníku základní, druhého ročníku střední školy jsme studovali všichni.

Teď jsem chtěl se zeptat, kde jste studoval základní školu, že už ve druhém ročníku…

Střední, střední školu jsme studovali všichni, tak víme, že ten výsledný vektor nemůže být jiný. To by do toho musela vniknout prostě ještě jedna síla a ta se postavila do autu a řekla, že ne.

Ještě budu citovat z textu prezidenta Václava Klause, doslovný citát: "Existence nejmenší možné vládní většiny byla zachována, ale za cenu pro veřejnost velmi špatně obhajitelných posunů uvnitř sněmovny. Nečekaným odstoupením jednoho této koalici nepřejícího poslance a přestupem jiného ke koalici od opozice (o jeho problémech s alkoholem ani nemluvě) to velké vítězství určitě není, a to pro nikoho." Konec citátu. Souhlasíte s tím, že ta kredibilita vlády bude stejně tak špatná, jako byla kredibilita vlády předchozí?

Já nechci říct, že špatná, protože si nemyslím, že ta vláda, která byla předchozí, si spoustu své kritiky zasloužila. Pochopitelně, že spekulace o tom, proč ten či onen poslanec se zachoval tak či onak, bude vždycky nějakou skvrnou na kabátě té vlády. Na druhou stranu my všichni si pamatujeme poslance Teplíky a Wagnery a pravděpodobně je to něco, co k demokratickému životu, životu patří.

Když ještě dodám jeden citát Václava Klause: "Nedovedu si představit, v čem se mohla zmenšit rozpornost programů vládních stran. Lidovci a unionisté zůstali ve vládě prakticky beze změny a nepředpokládám, že se názory jejich ministrů mohly díky této vládní krizi změnit. Zmenšení názorových rozdílů pak tedy muselo nastat posunem postojů částečně pozměněné ministerské sestavy sociálních demokratů směrem k lidovcům a unionistům, čili doprava. Je to tak?" ptá se prezident. Jak mu odpovíte?

No já s tou první částí té řečnické otázky v zásadě souhlasím s panem prezidentem. To je to, co jsem říkal o tom výsledném vektoru. Tam nemůže dojít k nějakému výraznému programovému posunu. Prostě my jsme připraveni dál pokračovat, protože lepší variantu nemáme. Samozřejmě nejsme připraveni ani k personálním, ani k programovým, to zejména, k programovým ústupkům. To znamená pokud motivem této změny byla snaha posunout vládní program více doleva, tak to je s námi vyloučeno. Pokud…

To znamená vy byste ten program viděl víc vpravo nebo ho vidíte ve stejné části, jako byl program vlády premiéra Vladimíra Špidly?

Přijmeme-li pravolevé vidění světa, pro zjednodušení, ono to není tak jednoduché, ale řekneme si, že více vlevo znamená větší přerozdělování, větší vládní výdaje, větší regulační zásahy státu do ekonomiky, tak to prostě z toho hlediska tohoto smyslu pro nás je to více vlevo nepřijatelné. Samozřejmě bychom v rámci této zjednodušené definice rádi více vpravo, protože to je blíže programu křesťanských demokratů. Ale koaliční dohoda je o tom, že se vybilancuje nějaký kompromis na základě těch politických sil, které jednotlivé strany dostaly ve sněmovně. To znamená já si myslím, že ten kompromis bude z tohoto hlediska v zásadě stejný. Ptáte-li se mě na vítězství, tak tady je jedno obrovské vítězství a já jsem přesvědčen, že to je, že to je skutečně něco, co lze přičíst křesťanským demokratům, ne jestli Kalousek v určitou chvíli byl chytřejší než Gross, nebo Gross byl chytřejší než Němec, což velmi zajímá novináře. To je to nejméně podstatné. To, co je podstatné, je, že v této nesmírně obtížné situaci křesťanští demokraté zachovali chladnou hlavu, zachovali stabilitu, byli první, kteří řekli, co je vlastně ta jediná reálná varianta, kterou jsou ochotni resuscitovat, a to je postoj, který podle našeho názoru zabránil vlivu komunistů na výkon vládní moci. A jestli jsem si něco dal za úkol, tak zabránit vlivu komunistů na výkon vládní moci a to myslím, že se podařilo.

Ještě závěrečná otázka. Prezident v těch svých výhradách jasně naznačil, že mu nic jiného nezbývá, než vládu a jednotlivé ministry jmenovat. Nicméně s některými z nich si chce sednout a sejít se s nimi. V případě, že by ještě naznačil vám jako lídrům, že není zcela spokojen s personálním obsazením vlády, byli byste ochotni jako lídři diskutovat o možných změnách na ministerstvech s prezidentem?

Já myslím, že tady nemůžeme mluvit o naznačování. Každý neseme svoji ústavní odpovědnost. My jsme učinili to, co bylo v rámci naší odpovědnosti možné. Pan prezident v tuto chvíli může udělat to, že buď odmítne tento návrh, a to je jeho svaté právo, nikdo ho nenutí to podepsat, anebo to přijme.

Počkejte, to znamená, že byste se nedivil nebo je možné, pokud by některého ministra…

Já mluvím, já mluvím o pravomocích. Já teďkom nespekuluju. Já teď mluvím o pravomocích. Já si…, pan prezident nemůže nic naznačovat. Pan prezident musí rozhodovat. Proto je to pan prezident a proto je to ústavní činitel té nejvyšší vážnosti. Pan prezident buď rozhodne, že tu vládu najmenuje, anebo se pan prezident rozhodne, že tu vládu nenajmenuje, ale pan prezident nemůže naznačovat někoho vyměňte, abych mohl, abych mohl konat. To já myslím, že tohle samozřejmě ví i pan prezident a tak se k tomu postaví. Já chápu…

Jeho výhrady?

Já chápu, ne, já chápu to jeho dnešní vyjádření jako, jako jisté řešení kdy ví, že mu z ústavy stejně nic jiného nezbývá a chce od té vlády mít určitou distanc. Chce říct, že kdyby byla sestavována skutečně podle jeho představ, tak by vypadala jinak.

Rozumíte tomu? Jeho distanc je vám blízký, jeho distanc od té vlády v některých ohledech?

Já tomu distanci rozumím, ale na jeho místě bych se choval jinak. Buď bych podepsal, a pak bych nedělal distanc, anebo bych nepodepsal, protože mám distanc.

To znamená je-li tady prezident s jistým distancem, tak ať klidně odmítne?

To je jeho svaté právo.

A byl by pak aktivistický?

Ne, plnil by svoji ústavní roli.

On to tak asi chápe, protože se vymezoval ve svých projevech vůči Václavu Havlovi, že chce být aktivní prezident, ale nikoliv aktivistický.

Ale pan prezident ví zrovna to samé, co vím já a co pravděpodobně víte vy a co bychom asi měli říct i posluchačům. Prostě za situace, kdy je politická scéna rozložena tak, jak je rozložena a ODS se postavila do autu a řekla "my nebudeme se podílet na řešení této situace", tak zbylo na tom hřišti pouze 101 hráčů. Víc jich tam není, protože pro křesťanské demokraty je naprosto nepřijatelné podílet se na spolupráci s komunisty. Pro sociální demokraty samozřejmě existovala varianta spolupracovat s komunisty, pak by tam bylo 111 hráčů. Tak já jsem rád, že se rozhodli, že nepůjdou tou komunistickou cestou do pekla, no a pak už je tam jenom 101.

V pondělí lídři minulé, ale i stávající koalice podepsali koaliční smlouvu. Premiér a úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross věří, že jeho vláda povládne do konce volebního období.

Stanislav GROSS, premiér, úřadující předseda ČSSD (zvukový záznam): Žijeme v zemi, která má parlamentní demokracii, v zemi, kde tato parlamentní demokracie je založena na principu poměrného zastoupení a z toho samozřejmě plyne, že je obvyklé a normální, že v takovéto zemi vládnou vlády založené na koaličním způsobu. K tomu, aby koalice byla schopna vládnout, tak samozřejmě musí mít na začátku zvládnuty své procedurální záležitosti i základní obsahové směřování. K tomu vedla ta naše jednání v uplynulých týdnech. V tuto chvíli podepisujeme dokument, který po mém soudu je dokument, který zajistí České republice stabilní vládu do konce tohoto volebního období, která bude schopna posunout vývoj v našem státě tím správným směrem, samozřejmě v rámci možných mantinelů, které, které máme, protože nikdo nemůže slibovat, že během jednoho, dvou, tří měsíců tady vyřešíme všechny problémy, které před námi jsou.

Oznámil v pondělí veřejnosti premiér Stanislav Gross. I předseda KDU-ČSL, host Interview BBC Miroslav Kalousek věří, že nová vláda povládne do roku 2006. Z čeho především pramení ta vaše jistota, že opět nedojde k rozporům, ať už v poslaneckém klubu US-DEU nebo i v poslaneckém klubu ČSSD?

Takovou jistotu nemůže mít nikdo. My jsme plně odhodláni ten úděl, tu odpovědnost, kterou jsme převzali, donést do konce tohoto volebního období, a pokud mluvíme o nějaké jistotě, tak ta by snad měla pramenit z poučení. Podívejte se, co se tady stalo. Tady se vlastně stalo, že sociální demokracie propadla velké vnitřní diskusi, nechci říct panice, po eurovolbách, které drtivě prohrála, ale možná, že se nerozhlídla dost po Evropě, že úplně stejně dopadlo 21 jejích kolegů z 25 států v Evropě a nikdo z toho nedělal takové dramatické důsledky. Prostě vláda se sestavuje na základě voleb do Poslanecké sněmovny, nikoliv na základě jiných voleb. Vždycky budou nějaké volby. A vláda reflektuje pouze volby do Poslanecké sněmovny. Dobrá, stalo se to, co se stalo. My jsme velmi rádi, že naši partneři z toho našli nějaké východisko, aby s námi mohli pokračovat dál a teď pevně doufám, že si z toho vezmou poučení, protože já jsem slyšel ty argumenty, proč ta vláda musela padnout, že Unie svobody je tam příliš silná. Dobrá. Tak tvrdím, že v této nové vládě bude Unie svobody v exekutivě silnější, že je potřeba, aby sociální demokracie mohla vůči svým koaličním partnerům, bude-li potřeba, hlasovat s opozicí, v tomhle případě s komunisty o věcech, které se týkají jejího volebního programu.

Dobrá. Jsou tam blokační pojistky.

Jsou tam, je tam právo veta, jsou tam blokační pojistky, které dříve nebyly. Já…

Ano, pak, já vám ještě doplním ten třetí argument, že vláda bude víc levicovější, bude víc plnit program sociální demokracie. Vy řeknete dobrá, zůstalo to na stejném. Takže, takže krize může pokračovat.

Takže se musíte zeptat sociální demokracie, co z toho získali. Já si myslím, že, já si myslím, že oni to v tuhle chvíli vědí.

Že nic.

Oni prostě vědí, že z toho získali poučení.

Z krizového vývoje.

Oni z toho získali poučení, že podruhé už by to nemuseli přežít a to je asi ten hlavní důvod optimismu, který mě vede k tomu, že to vydrží do voleb v roce 2006.

Pokud vás uslyšeli členové, významní členové ČSSD, tak bych se nedivil, pokud by nová vládní krize začala hned po tomto vysílání.

Já, oni to ode mě slyší dnes a denně u jednoho stolu. Já nemám co skrývat, protože já mluvím naprosto upřímně, koneckonců tak jako celou vládní krizi.

Pojďme se teď bavit o konkrétních programových věcech. Ještě před tím ale nahlédněme do koaliční smlouvy. V jednom z bodů se doslova píše: "Členové vlády budou v personální politice svých ministerstev respektovat zásadu vysoké odbornosti. Bude respektována zásada obsazení míst náměstků odborníky, kteří budou navrženi koaličními partnery a akceptováni příslušnými ministry." Konec citátu. Velmi jednoduchá otázka. Na kterých resortech KDU-ČSL cítila, že dosud neměla silný vliv a má lidi s vysokou mírou odbornosti, které by chtěla dostat do pozic náměstků? Můžete zmínit ty resorty?

Lidi s vysokou mírou odbornosti máme připraveny pro všechny resorty, ale my nepřeceňujeme, nepřeceňujeme tuhle větu. My, tohle je věta, která vychází z pocitů Ústředního výkonného výboru ČSSD, a my se jí nebráníme. Já to nepřeceňuji. Každé ministerstvo je monokratický orgán. To není, vedení ministerstva není demokratický orgán, kde tři náměstci přehlasují svého ministra. Prostě ministr je šéf, ten nařídí, ten náměstek buď poslechne, nebo vyletí. Tak je daná struktura ministerstva. Je samozřejmě politicky vhodné, aby každý náměstek měl odborníka, pardon, aby každý ministr měl ve svém týmu odborníka, o kterém ví, že pochází z odborného zázemí nějaké koaliční strany, protože ví, že pak nehrozí komunikační šumy, že nehrozí nedorozumění. Ale to neznamená, že když bude náměstek z nějaké strany, že ten ministr si tolik nedovolí. Já znovu opakuji, ministr je šéf, to je něco, na čem trváme na resortech, kde jsou křesťanskodemokratičtí ministři, a co respektujeme na těch resortech, kde jsou ministři jiných stran.

Takže je, je nějaký resort, kde byste chtěli uplatnit větší vliv v pozici náměstků?

My jsme připraveni nabídnout ministrům svých koaličních stran náměstky z našeho odborného zázemí. Jsme připraveni nabídnout skutečné odborníky z našeho odborného zázemí a neurazíme se, když budou odmítnuti a pokládali bysme za komické, kdyby snad někdo z našich koaličních partnerů měl pocit, že jeho náměstek na ministerstvu třeba pana Šimonovského bude zastupující protektor, který bude panu Šimonovskému z pozice té silnější vládní strany diktovat.

Zatím, zatím u pana Šimonovského není žádný sociální demokrat. Máte tam tři lidovecké náměstky. To jste hezky obsadili.

To byste se divil. Tak já vám to, protože my máme jenom tři ministerstva, tak já to vím. Na ministerstvu životního prostředí jsou dva náměstci nominovaní za sociální demokracii. Fakt je, že jsme zjistili, že to sociální demokraté nevědí, nicméně je to skutečnost. Tam jsou dva náměstci nominovaní sociální demokracií, na ministerstvu dopravy jeden, na ministerstvu zahraničí také jeden. Všechna ministerstva, v jejichž čele stojí ministr za křesťanskou demokracii, mají náměstka nominovaného sociální demokracií.

Znamená to, že například když jste zmínil resort zahraničí, odmítáte tu kritiku předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Laštůvky i poslance Jana Kavana, že zahraniční politika pod vedením Cyrila Svobody je pouze jednostranná, nevyvážená a sociální demokraté de facto na ni nemají vliv jako nejsilnější vládní strana?

Sociální demokraté tam mají náměstka, pana Müllera. Je samozřejmě jejich svaté právo, které bychom ctili, si pana Müllera vyměnit. Představa, že by snad ministr Svoboda poslouchal sociálnědemokratického náměstka, je představa, která odporuje ústavě a určitě to žádný sociální demokrat jako demokrat nemohl myslet vážně.

Kredibilita vlády by podle vašeho místopředsedy KDU-ČSL Milana Šimonovského měla být prokázána především v ekonomické, hospodářské politice budoucího kabinetu. Vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn v rozhovoru pro BBC prozrazuje, že do konce roku předloží veřejnosti novou hospodářskou strategii vlády a k programovému prohlášení dodává:

Martin JAHN, budoucí vicepremiér pro ekonomiku (zvukový záznam): Já si myslím, že v tom programovém prohlášení vlády by mělo být to, co chce vláda dosáhnout během těchto dvou let. Vytvoření hospodářské politiky není cíl, ale prostředek. Cíl je urychlení hospodářského růstu, zvyšování zaměstnanosti a podobně. Takže ještě jednou opakuji, ta hospodářská politika je prostředek, ne cíl.

Řekl v rozhovoru pro BBC budoucí vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Jakými kroky, velmi stručně, by se nová vláda měla dobrat k vyššímu hospodářskému růstu, zhruba o jedno procento, jak tvrdí Milan Šimonovský, než se dosud předpokládalo?

Já pana Jahna znám a znám jeho názory. Myslím, že spolu bychom se shodli. Nejsem si jist, jestli to, co si oba dva myslíme, že by se měly snížit přímé odvody, že by se výrazně mělo zjednodušit prostředí pro podnikání, jestli bude politicky průchodné. Možná, že jako nestraník ve vládě velmi brzy zjistí, že to budou přání, která mohou být deklarována…

Vy se obáváte toho, že bude Martin Jahn, řekněme, pod příliš velkým tlakem sociální demokracie, a že ty věci, o kterých mluví, bude mít obtížné, obtížně je prosadí?

Domnívám se, že to přeci není o Martinu Jahnu, ani o Bohuslavu Sobotkovi, ani o Miroslavu Kalouskovi. To je, to je o politické vůli, která je ve sněmovně, a politická vůle, která je ve sněmovně, zatím ukázala, že není nakloněna skutečně hlubokým strukturálním reformám. Já to teď vůbec nekritizuji, ale…

To je docela ale smutné konstatování, na to, že tato vláda má mít větší tah na branku v následujících dvou letech.

To je poměrně příznivé konstatování v okamžiku, kdy si vzpomínám, že kdysi tahle sněmovna měla politickou většinu pro prosazování hlubokých reforem a ta exekutiva k tomu nenašla nejmenší odvahu. V tuto chvíli, kdy vůle ve sněmovně není nakloněná reformám, se přesto této vládě povedlo mnoho reformních kroků učinit. Ale obávám se, že kroky směřující ke snižování přímých daní a výraznému zjednodušování administrativy a omezování vlivu státu do ekonomiky jsou, jsou nástroje, které v okamžiku, kdy ve sněmovně existuje sedmdesát sociálních demokratů a čtyřicet jedna komunistů, jsou velmi obtížně průchozí.

Teď když čtu z koaliční smlouvy zdravé veřejné finance, tak bod c) zní, že smluvní strany, strany vládní koalice budou prosazovat rozpočtově neutrální zavedení ekologických daní do daňového systému v České republice. Konec citátu. Kde, tedy když budou zaváděny ekologické daně, které daně se budou snižovat?

Já si myslím, že tohle přesně vyjde z diskuse. Každá daň má dvě, každá daň má dvě funkce, funkci toho organizovaného násilí zkasírovat občana do státní kasy, aby ten stát měl na svoje výdaje a funkci motivační. Jestliže bude některá spotřeba, která je ekologicky nešetrná, zatížena daní, tak logicky na jiné straně některá spotřeba "ekologicky šetrná" se může dočkat daňové úlevy nebo…

Můžete uvést takový příklad, který budete prosazovat?

… nebo ještě lépe, co já bych si přál, o tyhle peníze budou sníženy odvody z nákladů práce. Takže například…

To znamená snižování vedlejších nákladů na práci.

Takže umím, umím si představit, že se zlevní pracovní místo snížením odvodů a na druhé straně bude uvalena, na spotřebu ekologicky nešetrné suroviny bude uvalena nějaká spotřební daň, což bude mít svůj obrovský motivační charakter, protože na jedné straně by existovalo levnější pracovní místo, které by snáze vznikalo, na druhé straně by producenti nebyli nuceni uvažovat o snižování svých nákladů a snižování těch surovin a těch položek, na které by byla uvalena ekologická daň. Já myslím, že při pečlivé úvaze je takováhle operace ekonomicky, ekologicky i společensky hájitelná. Nesmí samozřejmě znamenat celkovou vyšší daňovou zátěž, to v žádném případě.

Můžete velmi stručně uvést, jak velké by mohlo být snížení odvodů na práci, vedlejších nákladů na práci, když se bude zavádět ekologická daň?

Já nevím, jestli bude zaváděna ekologická daň.

No já věřím tedy koaličnímu dokumentu, když už…

Já vedu, já vedu několik let velký boj o to, aby byl zrušen alespoň onen příspěvek na aktivní politiku zaměstnanosti, což sám o sobě je velmi nelogický a nesmyslný odvod. Jenom ten představuje patnáct miliard korun příjmů do veřejných rozpočtů a sám o sobě z hlediska ceny práce až tak moc neřeší. To znamená pokud by ty změny měly být skutečně zásadní, musely by být velmi hluboké.

Konstatuje předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště na shledanou.

Já vám děkuji za pozvání.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Kalousek míní, že staronová vláda výraznou změnu přinést nemohla

PRAHA 2. srpna (ČTK) - Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek si myslí, že od vlády Stanislava Grosse (ČSSD) těžko někdo mohl čekat zásadní změnu, když jde o kabinet složený ze stejných stran, se stejnými programy a stejným počtem poslanců. Kalousek to dnes řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Po pádu Špidlovy vlády žádali někteří sociální demokraté výrazné změny a také prezident Václav Klaus dal hned na začátku jednání najevo, že by si přál, aby obnovený kabinet zaznamenal víc než jen kosmetické úpravy. Prezident dnes zveřejnil článek, ze kterého je patrné, že má k podobě Grossova kabinetu výhrady.

"Nedovedu si představit, v čem se mohla zmenšit rozpornost programů vládních stran," uvedl mimo jiné prezident.

"Co si pan prezident představoval? Jestliže pokračují ve vládě tři subjekty, jejichž volební program se nezměnil, jejichž reálná politická síla ve sněmovně se nezměnila ..., tak je přece nesmysl předstírat, že vzniká něco úplně nového," řekl šéf lidovců, který prý ale řadě prezidentových výhrad rozumí.

Klausův počáteční apel na výraznější změnu chápal Kalousek jako apel na ODS, aby se víc zapojila do řešení situace. V ODS ale převážil názor, že nejlepším řešením jsou předčasné volby.

Prezident má podle něj "svaté právo" navrhovanou vládu odmítnout. "Distanci (prezidenta od vlády) rozumím, ale na jeho místě bych se choval jinak. Buď bych podepsal a pak nedělal distanci, nebo bych nepodepsal, protože mám distanci," řekl.

Vládní krize vypukla poté, co po prohraných evropských volbách ztratil premiér Vladimír Špidla (ČSSD) důvěru vlastní strany. Kalousek uvedl, že evropské volby prohrála v zahraničí i řada dalších vládních stran, tam kvůli tomu ale nepadl kabinet.

Předseda KDU-ČSL připomněl některé argumenty nespokojených sociálních demokratů, kteří žádali mimo jiné omezení vlivu Unie svobody-DEU. "Dobrá, tak tvrdím, že v této nové vládě bude Unie svobody v exekutivě silnější," uvedl dnes mimo jiné Kalousek

Domnívá se, že vláda by mohla vydržet až do roku 2006. Věří totiž, že sociální demokraté si z pádu vlády a sestavování nové vzali poučení. "Poučení, že podruhé už by to nemuseli přežít, a to je asi ten hlavní důvod optimismu, který mě vede k tomu, že to vydrží do voleb v roce 2006," uvedl.

Kalousek se nebrání jednáním o tom, aby na ministerstva řízená členem jedné strany přišli náměstci z jiných koaličních stran. Jasně dal ale najevo, že nepřipadá v úvahu, aby si ČSSD myslela, že bude prostřednictvím svých náměstků řídit například právě lidovecké ministry. "Ministr je šéf," poznamenal.

ČSSD podle něj navíc na lidoveckých ministerstvech už má náměstky, které nominovala. Na ministerstvu životního prostředí prý dokonce dva, ačkoli v tomto případě o tom ČSSD údajně ani nevěděla. "Fakt je, že jsme zjistili, že to sociální demokraté nevědí, nicméně je to skutečnost," prohlásil předseda lidovců.