Václav Moravec moderátor

Jan Kasal ve studiu BBC

Všechny podrobnosti koaliční smlouvy jsou dojednány. Teď záleží na sociálních demokratech, zda dohodu podpoří. Nejen o tom, jak politici vyřešili a zda vůbec vyřešili vládní krizi v České republice bude následujících třicet minut.

Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je po čase místopředseda KDU-ČSL, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan. Kasal. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Hezký podvečer.

Je vládní krize definitivně zažehnána?

Tak to se ukáže v následujících hodinách a dnech, pokud sociální demokraté schválí návrh, se kterým před ně předstoupí Stanislav Gross, to je podmínka nutná. A další nutná podmínka samozřejmě je, prezident republiky musí vyjmenovat novou vládu.

Myslíte, že to půjde hladce, nebo že Stanislav Gross ještě neuspěje?

Snažím se vžít do pocitů normálního člena Ústředního výkonného výboru sociální demokracie, který sledoval diskusi na minulém zasedání, kdy byl víceméně zbaven funkce Vladimír Špidla a kde padly nějaké přísliby. Jedu do Prahy na nové zasedání ústředního výkonného výboru a jsem seznámen s realitou. Kladu si otázku, zdali bych byl spokojen s tím, jaká je situace. Já jako člen KDU-ČSL spokojen jsem, protože my jsme od začátku do poslední chvíle říkali stále to samé a jsme spokojeni s tím, že se naplnilo to co jsme, s čím jsme přišli k vyjednávání, ale je otázkou, co Stanislav Gross delegátům jejich ústředního výkonného výboru přednese. Já...

V případě, že by Stanislav Gross neuspěl, například s personálním složením vlády a hlavně s rozdělením resortů, protože se ozvaly hlasy z České strany sociálně demokratické, které jsou nespokojeny s tím, že došlo k tomu, že sociální demokracie přišla o resort obrany, zároveň ale nezískala resort zahraničních věcí, pouze ministerstvo pro místní rozvoj. Byli by lidovci ochotni znovu diskutovat o personálním složení vlády?

Ono nejde o to, zdali jsme ochotni diskutovat, ale jde o to, zdali KDU-ČSL má vůbec důvod potom důvěřovat svým koaličním partnerům, protože to, co bylo dohodnuto, tak bylo dohodnuto se vší vážností lidmi, kteří mají, alespoň řeknu mít mandát k tomu vyjednávání a nebylo vůbec ani náznakem nastíněno, že by byla možnost, že by v ústředních orgánech Unie svobody nebo ČSSD došlo k tomu, že by nebyla schválena ta dohodnutá varianta. Čili já to nepředpokládám. Kdyby k tomu došlo, tak je to havárie prvního stupně a museli bychom se sejít i jako celostátní výbor KDU-ČSL a hledat cestu ven, protože my jsme přijali včera jednoznačné usnesení, že chceme v tomto složení tuto vládu podporovat.

V případě, že by byly ještě v sociální demokracii k tomu výhrady takové, že by se Stanislav Gross musel vrátit k jednacímu stolu, pro lidovce by to znamenalo,k zda dále sociálním demokratům důvěřovat a možná zvažovat, zda se vůbec se sociálními demokraty podílet na nějaké budoucí vládě?

KDU-ČSL nemusí být v každé vládě, my jsme to jasně deklarovali a domnívám se, že by top bylo vážné ohrožení důvěry mezi koaličními partnery. To není o tom, zdali se na sebe budeme nebo nebudeme mračit. Tady jde o to, přijmout odpovědnost za správu naší země na příští dva roky a my tu odpovědnost chceme přijmout, ale s partnery, kteří to, co říkají, také jsou schopni potom naplnit. Já pevně věřím, a opakuji to znovu, že Stanislav Gross dostojí svému slovu a ústřední výkonný výbor i posléze poslanecký klub sociální demokracie přesvědčí o tom, že má pravdu a že pro sociální demokraty je užitečné tu dohodu naplnit.

Vy jste, Jane Kasale, jako místopředseda KDU-ČSL v tomto pořadu teď zmínil nejvyššího ústavního činitele země, prezidenta republiky Václava Klause. Prezident republiky dal jasně najevo na příklad v článku pro Mladou frontu DNESS, že očekává, že vláda projde výraznou změnou, ať už co se tváří týče, ale i složením resortů a rozdělení resortů mezi politické strany. Poslechněme si ostatně prezidenta republiky Václava Klause, s čím on vstupoval do vyřešení vládní krize.

Václav KLAUS, prezident České republiky (zvukový záznam): Já myslím, že očekáváme, my všichni očekáváme vládu, která je připravena udělat určitý posun, která je připravena udělat změnu, jsem přesvědčen o tom, že to očekává naše veřejnost. Za sebe říkám, že to očekávám i já.

Řekl prezident republiky Václav Klaus. Když se podíváte na rozdělení resortů i na ta jména, která jsou už téměř oficiální, co se týče obsazení vlády, u vás u lidovců to je nejjdnodušší, protože vaši ministři pokračují, myslíte si, že byla krize vyřešena tak, že došlo k výrazné obměně a vláda bude důvěryhodná?

No, to druhé si myslím, že by mohlo platit, a to první velmi pravděpodobně nebude platit podle představ, alespoň jak jsem jim rozuměl, pana prezidenta, ale na druhou stranu jsem si jist, že výrazná obměna vlády nebyla, alespoň ne v našem plánu, protože k tomu nebyl důvod. To, proč došlo k vládní krizi, nebyla krize vládních mechanismů nebo koaličních mechanismů, ale vnitrostranický boj, výraz vnitrostranického boje uvnitř sociální demokracie.

Vy byste se tedy nedivil prezidentu republiky Václavu Klausovi, pokud by měl vážné výhrady k tomu, jak celou krizi Stanislav Gross vyřešil?

Pokud Václav Klaus jako priority zadání a tvorby nové vlády si stanovil, protože jinou možnost nemá, než to stanovovat sám sobě, výraznou obměnu, tak připouštím, že nemusí být úplně a zcela spokojen, ale kladu si otázku, do jaké míry je věcí prezidenta diskutovat nebo dávat zadání budoucímu premiérovi, že musí výrazně obměnit kabinet. Tady si nemyslím, že je to zcela v jeho kompetenci. On samozřejmě má právo...

Promiňte, ale prezident, prezident samozřejmě a připomeňme si 90. léta, kdy prezident republiky Václav Havel tvrdil, že samozřejmě on chce jmenovat lidi důvěryhodné, chce, aby i premiér, kterého on bude jmenovat stejně jako členy vlády, aby byli pokud možno co nejvíce kredibiliní, aby byli důvěryhodní., tudíž pokud takto postupuje a uvažuje o tom i prezident republiky Václav Klaus, tak je to celkem logické.

Je to z jeho pohledu možná logické, ale bylo by to logičtější, tato úvaha, kdyby vládě Vladimíra Špidly byla vyjádřena nedůvěra v Poslanecké sněmovně, tudíž by byla vyjádřena nedůvěra vládě jako orgánu, ale také jednotlivým ministrům de facto. To se nastalo. Tady došlo k vládni krizi proto, že odstoupil premiér Vladimír Špidla, ne proto, že by vláda dostala vyjádřenou nedůvěru v Poslanecké sněmovně. Tudíž v podstatě implicitně v tom prohlášení pana prezidenta Klause je zabudováno, že ta minulá vláda se skládala z lidí, kteří nemají, nejdou důvěryhodní, kdybych tomu tak měl rozumět. Já se přiznám, že drtivé většině těch ministrů já osobně jsem neměl důvod vyjadřovat nedůvěru, takže mně ten požadavek nepřijde úplně případný.

Neočekáváte, že by prezident republiky naznačil Stanislavu Grossovi, že někteří lidé jsou pro něj obtížně jmenovatelní do funkcí?

No, já jsem u toho jednání nebyl a Stanislav Gross v této věci tu informaci nepodal, takže nemám to z čeho dovodit, ale možná mezi čtyřma očima nějaká výhrada k některému ze členů vlády zazněla. Vzpomínám si na jeden z posledních sporů, Václav Klaus versus Jozef Kubinyi, to bylo dostatečně medializováno, abych z toho mohl usoudit, že by bylo docela kuriózní, kdyby měl Jozef Kubinyi pokračovat a kdyby ho měl Václav Klaus jmenovat.

Anebo jeden ze sporů, které, nebo z několika sporů, prezident republiky Václav Klaus měl dva mediální spory s vaším ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Co jmenování Cyrila Svobody jako ministra zahraničí?

Nezaznamenal jsem, že by Václav Klaus měl zájem na tom, aby došlo k výměně na postu ministra zahraničních věcí, spor mezi...

Ani to netlumočil Miroslavu Kalouskovi, když došlo k setkání na začátku vládní krize?

Myslím si, že bych o tom dostal informaci od předsedy naší strany a ta informace nezazněla. Jinak bychom samozřejmě také to museli zahrnout do svých úvah, byť, říkám zřetelně, bychom stejně velmi pravděpodobně rozhodli tak, jak jsme rozhodli, to znamená, že naši tři ministři mají pokračovat.

Existují podle Jana Kasala nějaké otázky, sporné otázky, které si do budoucna s fungováním obměněné vlády pod vedením Stanislava Grosse připouští? Jsou nějaké takové?

No, tak je jich celá řada, pochybuji, že..., a proto je to v koaliční smlouvě tak opatrně formulováno, že dospějeme k závěrečné verzi reformy penzijního systému. To je jeden z bodů, který je poměrně znatelně...

Navoděn.

... diskutován, navoděn. A druhá věc, také dostatečně známá, je otázka trhu s bydlením, nájemného, a to jsou věci, které ve mně vzbuzují obavu, a proto také v té koaliční dohodě jsou zakomponovány určité pojistky, aby nedošlo k tomu, že sociální demokraté podlehnou pokušení prohlasovat tyto věci spolu s komunisty.

My záhy budeme podrobně rozebírat koaliční dokument, který bude podepsán v pondělí, a především řekněme programovou část programového prohlášení, což bude zajímat občany České republiky, kteří očekávají od exekuti... od exekutivy, řekněme, především řešení konkrétních problémů. Chcete tím naznačit, že důchodová reforma a řešení problematiky nájemného jsou dva body, které se s největší pravděpodobností asi vyřešit nepodaří?

Chci tím naznačit, že ta jednání budou velmi obtížná, a proto se také výslovně dostala do textu té koaliční dohody. Proto, abychom se vzájemně, řekněme, pohlídali, aby to nebylo řešeno nějakým jednostranným pohledem na tu věc. V otázce důchodové reformy si myslím, že je shoda v tom, že bude užitečné ty dva roky využít minimálně k tomu, abychom stávající problém dopodrobna a ve shodě s ostatními parlamentními sho... ehm, stranami popsali. To
Není málo, protože řešení, které nabízí ODS a řešení, které třeba nabízíme my, se liší nejen v té formě penzijní reformy, ale také liší se v samotném základu údajů, ze kterých vycházíme. Pokud se na té bázi, na té základní, dokážeme shodnout, tak je to dobrý předpoklad pro to, aby se penzijní reforma podařila. Co se týká, řekněme, řešení trhu s bydlením, otázka regulace, deregulace nájmu, ta věc bohužel naráží na skupinu nepříliš velkou poslanců v sociální demokracii, kteří se už v minulém roce rozhodli zablokovat už uzavřenou dohodu, tenkrát se jim to povedlo, a já se obávám, že pokud zůstanou zatvrzelí, tak nemůžeme nájemníkům ani majitelům bytů slíbit nic dobrého.

Když se podíváme na složení vlády, tak došlo k rozšíření počtu členů vlády, a to o jednoho. Bylo to nutné?

Je-li to přání pana premiéra, mně nepřísluší, abych ho přesvědčoval o tom, že to nutné není. Já se tedy pokusím...

Jde tedy o přání Jaroslava Bureše, udělat z něj ministra?

Ano. Já rozumím důvodům, pro které pan Bureš bude ministrem... /souzvuk hlasů/.

Jsou to důvody satisfakce Jaroslavu Burešovi za neúspěšnou prezidentskou volbu?

Dobře.

To jsem, to jsem teď udeřil hřebíček na hlavičku.

To jste, to jste udeřil, ale já, ode mě ta satisfakce nepřichází, takže až tady bude návštěvou pan premiér Gross, tak mu tuto otázku položte, mě bude také zajímat jeho odpověď, ale ty důvody jsou...

Proč jste to ale nerozporovali?

Ty důvody jsou zřetelné a racionální, abych se zastal rozhodnutí pana Stanislava Grosse. Pan Bureš je zodpovědný za tvorbu legislativy a bude zodpovědný i v příštím období. On z titulu své funkce musí zvát k jednání ministry a jejich náměstky. On jako...

Promiňte, ale... já, já teď vám vstoupím do řeči. Budu oponovat. Celá věc mohla být vyřešena zcela jednoduše. Vicepremiér Pavel Němec mohl být místopředsedou legislativní vlády i ministrem spravedlnosti, jako tomu bylo u Pavla Rychetského. Tak, a teď jsme u...

Pan Pavel Rychetský byl kozákem v oblasti resorty spravedlnosti. Můj odhad je, že pan doktor Pavel Němec k tomu, aby zvládl post resorty spravedlnosti, ministra resortu spravedlnosti, bude muset se s tím resortem řádně seznámit a neumím si představit...

Připouštíte ale pachuť, pachuť toho, že...

Neumím si představit...

... že, že do..., promiňte, že došlo k rozšíření počtu členů vlády o jednoho, o Jaroslav Bureše jako ministra bez portfeje a předsedy legislativní rady vlády v souvislosti s prezidentskou volbou a že si ČSSD řeší i vnitřní problém?

Já bych k tomu chtěl říct, že to je spekulace, která se může, a nemusí ukázat býti pravdivá. Já jsem přesvědčen, že kdyby se nejednalo o pana Bureše, tak i jiný člověk, který je zodpovědný jako předseda legislativní rady vlády, by měl být členem vlády. Bylo to tak i v období, tuším, Tošovského vlády, kdy tento post zastával Miroslav Výborný.

Na jedné straně se v koaličním dokumentu píše o restrukturalizaci státní správy a snižování počtu úřadů, na druhé straně přibyl jeden ministerský post. Není to v rozporu?

Myslím, že s tím ministerským postem bude spojeno jenom málo nákladů na daňové poplatníky. Možná to bude auto s řidičem, pokud ho dosud pan Bureš neměl, a... /souzvuk hlasů/.

A ministerský plat jeden navíc.

Nemyslím si, že by ten ministerský plat o tolik převyšoval plat předsedy legislativní rady vlády. Plat ministra je, tuším 88 tisíc bruto, nevím, kolik má předseda legislativní rady vlády, ale vím, že platy ve státní správě jsou leckdy podstatně vyšší, než je ministerský plat.

Další téma - programové priority nové vlády a rozbor koaličního dokumentu. Je něco, co považujete z pohledu KDU-ČSL za největší úspěch v souvislosti s programovou části koaliční smlouvy?

Musím přiznat, že jsme se dohodli s koaličními partnery, že se nebudeme jako jednotliví politikové tlouci do prsou a říkat: "Toto je právě to, co my jsme prosadili," protože nikdo z nás nemá takovou sílu, aby dokázal ten legislativní proces dovést do zdárného konce sám, takže musím říct, je to náš společný záměr. Ale nebude žádné překvapení, když zmíním alespoň otázku týkající se podpory rodin s dětmi, která i v tento, řekněme, hrubě nastřižené koaliční smlouvě v porovnání s programovým prohlášením vlády je zřetelně cítit. Takže to je jedna oblast. A druhá oblast, náš pan předseda Miroslav Kalousek velmi dbá na to, aby naše účast ve vládě byla spojena také se snižováním zadlužení České republiky, takže reforma veřejných financí je součástí, velmi výraznou součástí i té koaliční dohody. A jako třetí oblast, kde s nad lez vycítit akcent křesťanských demokratů, bych uvedl otázku zemědělství a venkova.

Dovolte, abych teď rozebíral jednotlivé pasáže a abychom se bavili o jejich konkrétním naplnění. V odstavci třetím nazvaném "Důstojný život pro všechny a podpora rodin s dětmi", který vy jste zmiňoval jako jednu z programových priorit lidovců, tak stojí, cituji doslova, že "... smluvní strany, rozumějme strany vládní koalice, změní strukturu systému sociálních dávek tak, aby podporoval rodiny s dětmi a motivoval k hledání zaměstnání." Konec citátu. Můžete uvést, jak, jaká je představa KDU-ČSL, aby se změnila struktura systému sociálních dávek?

Asi jste správně si všiml, že tam není zmínka o plošných přídavcích na děti, což byla součást té minulé koaliční dohody. My se domníváme, že by podporovány měly být rodiny s dětmi, a to tak, že adresně, a současně by mělo dojít k proměně, řekněme, toho systému, který je teď, na systém, který by motivoval k aktivitě. Dám příklad. Přídavky na děti, respektive podpory, může dostávat i člověk, který nepracuje. My se snažíme pomocí daňového bonusu, to znamená odečitatelné položky z daně na každé dítě, rozěl..., řekněme vytvořit, zvýhodnit rty rodiny, jejich rodiče pracují, kteří mají práci. A jim se od daně bude určitý, odečítat oněch šest tisíc na jedno dítě. Ten, kdo nepracuje, tak o tuto výhodu přijde. Čili tady je jeden z těch motivačních prvků. Ale...

Přijdou nějaké nové a další?

No, samozřejmě v této souvislosti jsme zaznamenali, jak se některé další věci vyskytují, ať už je to, řekněme, novomanželská půjčka na bydlení nebo prodloužení mateřské dovolené.

Také jste mluvil o zdravých veřejných financích. V koaliční smlouvě, která s největší pravděpodobností bude podepsána, stojí "Zdravé veřejné finance" v odstavci sedmém a doslova se píše: "... smluvní strany prosadí snižování podílu mandatorních výdajů ve veřejných rozpočtech." Konec citátu. Můžete konkrétně uvést, které mandatorní výdaje vidí KDU-ČSL, že by mohly být sníženy?

KDU-ČSL vidí jako nadále obtížně udržitelné, aby se zvyšoval podíl mandatorních výdajů na výdajích státu. A...

Ale tady se píše o snižování. Takže nebavme se o zvyšování, to nikdo nepředpokládá.

No, ono by k tomu docházelo poměrně samovolně tím, jak se zvyšují, řekněme, mzdy, v návaznosti na to se zvyšují samozřejmě důchody a důchod už patří k těm mandatorním výdajům. Stejně tak, jak se zvyšuje minimální mzda, od které jsou odvozovány další dávky, tak dochází ke zvyšování mandatorních výdajů. Takže jedna z těch věcí je, opatrněji nakládat se zvyšováním minimální mzdy. Samozřejmě máme za to, že ještě stále některé dávky jsou vypláceny zbytečně a lidem, kteří, řekněme, nepotřebují ochranu stát.

Jako například?

Diskutujme o tom, do jaké míry se projeví, řekněme, podpora v nezaměstnanosti pro ty, kteří nechtějí pracovat. Jak se, jak se odrazí tato výše jejich podpory na skutečnosti, jak se odrazí skutečnost, že nechtějí pracovat, na výši jejich podpory. To je další moment, kde si myslím, že je pole relativně slušně otevřené. Dobře víme, že chceme donutit ty, kteří nemají momentálně práce, aby alespoň část svého času věnovali veřejně prospěšným pracem. Ukáže se, do jaké míry toto opatření povede k tomu, že si sami začnou hledat práci nebo přijdou o část podpory.

V odstavci sedmém "Zdravé veřejné finance" také stojí, opět cituji doslova z návrhu koaliční smlouvy, který pravděpodobně bude podepsán v pondělí: "... smluvní strany prosadí snížení počtu ústředních orgánů." Které ústřední orgány bude KDU-ČSL navrhovat ke zrušení?

Teď jsme před chvilkou hovořili o tom, jak bude složena vláda. Z toho jednoznačně vyplývá, že nedojde ke snížení resortů, tedy ke změně kompetenčního zákona co se týká obsazení vládních funkcí a vládních zařízení. Ale je tady celá řada ústředních orgánů, které, státní správy, které působí, řekněme, na té horizontální úrovni a já teď nechci nikoho vyděsit a nechci, aby to bylo bráno, že je to dohodnuté, ale jsou to...

Ale teď...

... třeba inspekční orgány.

Požadavek. Ano.

Různé typy inspekčních orgánů, které, které směřují a kontrolují a...

Inspekce životního prostředí, Inspekce ministerstva školství nebo...

No, Česká obchodní inspekce, hygiena a tak dále, které působí vedle sebe a určitě každý má svůj díl kompetencí, ale ta hierarchická struktura od vrchu až dolu působí, působí jak košatá, rozvětvená, já nechci opravdu nikoho strašit, nedomluvili jsme se na tom, já jen uvádím příklad, kde vidím prostor pro nějakou diskusi.

Dohodli jste se, že vstupuji opět do vaší řeči, při sestavování této budoucí vlády na tom, že by ještě v průběhu jejího funkčního období mohlo dojít ke slučování ministerstev a změně kompetenčního zákona?

Nebylo to na stole v tuto chvíli, nevylučuji, že, že by k tomu nemohlo dojít, ale připomínám, nebo vzpomínám si na jedno z vyjádření minulého premiéra Vladimíra Špidly, který toto v plánu měl, ale už to neměl příležitost realizovat. Nechal to v té poloze velmi obecné, ale viděl jako užitečné, kdyby k některému sloučení došlo.

Vy to považujete tedy za nepravděpodobné, že by ještě v průběhu funkčního období vlády docházelo ke sloučení ministerstev?

Mám za to, že kdyby to bylo, kdyby to premiér Stanislav Gross měl v úmyslu, tak že by to prosadil do koaliční dohody. To, že se to tam nevyskytuje, tak mně předznamenává, že se to nebude řešit.

V koaliční smlouvě je zmiňováno bezplatné zdravotnictví, což byl jeden z požadavků České strany sociálně demokratické, ale kupodivu tam není formulace o bezplatném školství. Znamená to, že KDU-ČSL a unionisté, že se jim podařilo do programového prohlášení tuto větu ze strany sociálních demokratů nevměstnat, to znamená, že by mohlo být zavedeno školné na vysokých školách?

Nepředpokládám, že by mohlo být zavedeno školné na vysokých školách v tomto volebním období, ale ta věc, pokud se chceme co nejvíce blížit pravdě, tak zhruba říká mimo jiné také to, že již dneska třeba studenti vysokých škol, kteří, kteří studují takříkajíc nad plán, osmý, devátý rok, tak musí platit za to, že studují. Stejně tak nebyl změněn zákon o vyšším odborném školství, kde studenti se také podílejí na školném nebo platí školné, takže by bylo falešné, kdybychom něco takového do koaliční dohody dali, protože by to předznamenávalo, že notoričtí repetenti na vysokých školách a studenti vyšších odborných škol se mohou těšit na změnu, a to bych nerad jim sliboval... /souzvuk hlasů/.

Ale podle vašeho názoru je teda nepravděpodobné, že by došlo k zavedení poplatku, řekneme deset tisíc korun za jeden semestr pro všechny studenty?

V tomto volebním období bych řekl, že to mohu vyloučit.

Není ústupkem vás jako lidovců to, pokud jsem četl pozorně a četl jsem tu koaliční smlouvu několikrát, že není v koaliční smlouvě problematika restitucí církevního majetku?

Je tam zmíněno, že i příští vláda bude hledat cestu k budování dobrých vztahů a k vyřešení vztahů mezi státem a církvemi. Já si myslím, že pro koaliční smlouvu je to maximum možného. My budeme hledat samozřejmě prostor v programovém prohlášení vlády, které bude tím pravým dokumentem, který odrazí ty jednotlivé představy jednotlivých resortních ministrů... /souzvuk hlasů/.

Budou lidovci tedy, budou lidovci prosazovat a navrhovat konkrétně do programového prohlášení vlády, aby byl do roku definitivně vyřešen problém restitucí církevního majetku?

Já si myslím, že problém restitucí církevního majetku nelze brát izolovaně. Pokud bych měl odpovědět k restituci, tak si myslím, že k tomu nedojde. Pokud bych měl hovořit o tom, že budou nastavena nová pravidla kooperace mezi státem a církvemi, tak tady už bych byl větším optimistou a samozřejmě tady otázka blokačního paragrafu v zákonu 229 je otázka, která netrápí v tuto chvíli církev nebo církve, ale trápí obce, protože ten paragraf blokuje možnost nakládat s půdou, která je k dispozici, jinak by byla k dispozici pro infrastrukturu, pro výstavbu komunikací, pro parcely, a obce, a přibývá jich, musím říct jako člověk který se pohybuje v regionu mezi starosty u nás na Vysočině i jinde...

Ale přesto nevěříte, že by se to podařilo vyřešit do roku 2006?

... že, že přibývá, přibývá problémů, které mají obce, ne církve. A myslím si, že je na státu, aby hledal to řešení a pokud by bylo dostatek času, tak já bych jeden z možných, jednu z možných cest mohl samozřejmě nastínit, ale...

Naznačte.

Naznačím. Já si nemyslím, že je možná generální naturální restituce za současného rozložení politických sil, jakkoli by to bylo spravedlivé, dokonce za situace, kdy pravicová ODS nepodpořila smlouvu Česká republika - Vatikán, to považuju za téměř vyloučené, takže ten model, který já se domnívám, že by mohl být, řekněme, diskutován, je, že by církve řekly: "Ano, my máme majetku za sto miliard korun, víme, plus mínus, víme, že je pro stát obtížné to vrátit, takže abychom neblokovaly rozvoj obcí a tak dále, takže tady se toho máme tendenci zřeknout." No, a stát by řekl: "Ano, my si této velkorysé nabídky samozřejmě velmi vážíme a za to, milé církve, můžete počítat s tím, že od státu budete, že budete státem zabezpečeny tak, abyste měly nejen na své, řekněme, nezbytné úkony, ale i, řekněme, na své působení v oblasti školství, zdravotnictví, sociální péče." Myslím si, že by to bylo velmi korektní a velmi užitečné, kdyby se... /souzvuk hlasů/.

Takovou představu budete jako lidovci prosazovat do vládního prohlášení?

Je to, je to jedna z možností, ale já jsem neřekl, že to budem prosazovat do vládního prohlášení. Já jsme řekl, že to je moje představa, jak by se ta věc dala řešit.

Vy jste zmínil česko-vatikánskou smlouvu jako, řekněme, jeden z problémů české zahraniční politiky, protože ta smlouva byla dojednána, nebyla však schválena parlamentem, nejen kvůli občanským demokratům, ale také části ČSSD. Byť to samotné znění česko-vatikánské smlouvy dojednal Jan Kavan za Zemanovy vlády. Bude součástí programového prohlášení vlády, že by se měly uzavřít na smluvní bázi vztahy s Vatikánem?

Nepředpokládám to, že by Česká republika ve fázi nebo v etapě 2004 - 2006 se pokusila o nalezení nového textu s ambicí tento text schválit a ratifikovat. Ta smlouva bohužel byla předložena do Poslanecké sněmovny k projednání, proběhlo hlasování, a to hlasování dopadlo v neprospěch této smlouvy. Já si neumím představit mechanismus, že by tato vláda ještě jednou v tomto funkčním období chtěla tuto smlouvu do Poslanecké sněmovny předložit. Nevím ani...

Takže budete vyjednávat novou?

Ani nevím, že by to bylo možné. To, že dříve nebo později, a já doufám, že to bude dříve, dojde k novému kolu jednání s Vatikánem o znění nějaké další verze smlouvy, to je jisté. Já bych byl rád, abychom byli u toho. Ale zároveň jsem realista a obtížně si umím představit, že by toho bylo možné dosáhnout do roku 2006.

Konstatuje místopředseda KDU-ČSL, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Jan Kasal. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.