Václav Moravec moderátor

Miroslav Kostelka ve studiu BBC

Leadeři stávající, ale i budoucí vládní koalice se dohodli na programu nové vlády. Premiér Stanislav Gross vypočítává jen některé priority budoucího kabinetu.

Stanislav GROSS, předseda vlády /ČSSD/ (zvukový záznam): Takže první je otázka rozvíjení a ochrany národních zájmů České republiky v rámci Evropské unie. Druhá oblast se týká zajištění národní bezpečnosti, včetně zapojení do boje s terorismem. Další část se týká urychlení hospodářského růstu. Další oblast je podpora rodin s dětmi, další je podpora znalostní společnosti a podpora lidských zdrojů.

Říká premiér Stanislav Gross. Nejen o možných krocích budoucí vlády v resortu obrany bude následujících třicet minut.

Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl odstupující ministr obrany České republiky Miroslav Kostelka. Vítejte po čase v BBC, hezký, dobrý den.

Dobrý večer.

26. března zveřejnil Český rozhlas informaci, že zvažujete rezignaci kvůli tomu, že jste prý znechucen věčnými spory v rozhádané vládní koalici. Vy jste informaci označil za lživou, nepravdivou, ve vládě jste zůstal. Tehdy jste argumentoval, a teď vás budu citovat doslova, vzpomínáte, jak jste tehdy argumentoval, ať vás nemusím citovat?

Myslím, že od rozdělané práce se neodchází. Ale směju se dodneška.

Čemu? Tomu, že se neodchází od rozdělané práce?

Ne, té fámě.

Vy jste skutečně řekl, že nerad odcházíte od rozdělané práce. Jak rozdělaná či dodělaná je práce v okamžiku, kdy vláda, jejímž jste ministrem obrany, končí?

Tak samozřejmě reforma ozbrojených sil je zhruba tak v polovině těch nepříjemných věcí, takže polovina ještě nepříjemných věcí se musí udělat, to znamená redislokace, rušení posádek, propouštění lidí. No a pak je, řeknu, tak na začátku těch příjemnějších věcí, což znamená výstavba nové armády. Takže práce je hodně.

Existuje nějaký rozdělaný úkol, který byste jen velmi nerad předával svému případnému nástupci?

Ale tak všechny úkoly jdou předat a svým způsobem bych je předával rád, ale je jich hodně, které se prostě musí dotáhnout. Takže je vždycky lepší je dotáhnout, jak se říká, od začátku, než je předávat, protože každému chvilku trvá, než se zorientuje.

Buďte konkrétní, co byste si rád ohlídal.

Tak v první řadě já osobně, já osobně bych si ohlídal rád, aby armáda skutečně byla to, co být má, to znamená malá, moderní, dobře vyzbrojená, dobře vycvičená. Když jsme to začali, tak bych to rád dokončil. Ale netrvám na tom.

Vy jste v současnosti jediný nestraník v odstupující vládě. Za jak komplikovaný považujete pro nestraníka pohyb ve skrze politickém prostoru a spory i mezi stranami vládní koalice?

Tak pro nestraníka je složité, že nemá vždycky politickou podporu v té straně, za kterou byl nominován. Já byl nominován za ČSSD. Na druhou stranu si myslím, že resort obrany je takový průřezový resort a že našeho občana nezajímá, za kterou stranu má být bezpečnost zajišťována. Bezpečnost prostě je pro všechny občany České republiky. Takže já se spíš musím chovat jako občan, a proto hledám podporu napříč politickým spektrem, tak aby obrana byla zajištěna.

Můžete uvést konkrétní případy, kdy jste za handicap bral své nestranictví?

Tak já myslím, a teď to myslím zcela upřímně, já jak v koaličních stranách, tak ve vládě nemám problémy s komunikací a se svými kolegy jsme se vždycky domluvili. Někdy jsme narazili na otázku třeba zahraničních misí, ať třeba v ČSSD, tak v koaličních stranách, ale vždycky jsme to nějakým způsobem překonali. Naopak se snažím najít i u opozice určitou podporu tam, kde to možné je, protože si skutečně myslím, že obrana tohoto státu není otázkou politických stran, ale je to otázka všech lidí.

Myslí to tak i straníci?

Já se domnívám, že v drtivé většině ano.

Strany vládní koalice se už dohodly na způsobu koaliční komunikace, dohodly se už na programu a začíná diskuse o složení vlády. Premiér Stanislav Gross mluvil několikrát o tom, že počítá i s nestraníky ve svém kabinetu. V úterý před novináři svá slova rozvinul následovně.

Stanislav GROSS, předseda vlády /ČSSD/ (zvukový záznam): Ale pokud jde o nestraníky, tak za prvé je zapotřebí skutečně také jasně říci, že neplatí to, že straníci nejsou odborníci. Jedno z kritérií, o kterých jsme také hovořili, že musí být obecná kritéria pro obsazování exekutivních pozic, je to, že i když je to člověk z té či oné politické strany, tak musí splňovat odborné předpoklady a odborná kritéria. Pokud jde o odborníky, kteří ve vládě mohou být a nebudou členy žádné politické strany, tak já jsem o tomto hovořil a hovořím především jako předseda sociální demokracie, nebo úřadující předseda sociální demokracie, protože je samozřejmě jasné, že strana, která ve vládě by měla obsazovat větší počet křesel, tak tento manévrovací prostor má větší, než-li strana, kde je zapotřebí, aby byla také ta politická provázanost, včetně nesení politické odpovědnosti. Takže z tohoto pohledu já si troufám říct, že to je věc, která spíš je přístupem sociální demokracie, než-li vlády jako takové.

Řekl novinářům po úterním jednání koaliční devítky premiér Stanislav Gross. Mluvil s vámi Stanislav Gross, že by měl dál zájem o vaše služby?

My jsme spolu prakticky v každotýdenním styku. Já bych se v tomto okamžiku nechtěl vyjadřovat, protože designovaný premiér potřebuje určitou volnost v jednání a tu volnost já osobně mu poskytuju, protože taky nevidím důvod proč ne. Takže je to na něm, pokud mě osloví. I vzhledem k tomu, co říkají moji kolegové, tak tu nabídku přijmu. Ale není to podmínka.

To znamená, že neuvažujete o tom, že v případě, že by ta nabídka vám nebyla učiněna, tedy byla učiněna, že byste řekl "ne"?

Tak byla, nebo nebyla?

No, to se často v Čechách neví. Znáte tu národní pohádku "oblečená - neoblečená".

Kdyby mně nebyla učiněna, tak se rozhodně nezblázním. A kdyby mně byla učiněna, tak v zájmu toho, co jsem řekl, že od rozdělané práce se neodchází, tak ji přijmu.

Strany vládní koalice se dohodly na mechanismech vzájemné komunikace, budoucí koaliční dohoda počítá s touto formulací. Slovo má premiér Stanislav Gross.

Stanislav GROSS, předseda vlády /ČSSD/ (zvukový záznam): Smluvní strany se zavazují, že vládní návrhy zákonů, první odrážka, o státním rozpočtu na roky 2005 a 2006, druhá odrážka, o daních a poplatcích, včetně zákonů na podporu jejich správy, třetí odrážka, s výrazným dopadem na veřejné rozpočty, čtvrtá odrážka, týkající se ochrany vlastnictví a bydlení, a zásadní rozhodnutí týkající se zahraniční a obranné politiky státu budou předloženy výlučně jako koaličně dohodnuté ve smyslu toho článku, který jsem předtím citoval.

Řekl už před týdnem premiér Stanislav Gross. Za jak velkou komplikaci považuje odstupující ministr obrany Miroslav Kostelka to, že existují v té budoucí koaliční smlouvě blokační mechanismy, které se týkají obranné politiky? Zkrátka na kterých když se nedohodnou strany vládní koalice, tak může být například ministr obrany při případné krizi vyslání jednotek do nějaké země vystaven nepříjemné situaci.

Tak já si myslím a dosavadní praxe mi to potvrzuje, že jak koalice, tak, musím říct, i část opozice, část opozice pouze, se chová velmi vstřícně k misím, které armáda vykonává. Myslím si, že na tom dosavadním systému se nic nezmění, protože jak ve vládě, tak v parlamentu musí existovat minimálně sto jedna ... v parlamentu hlasů pro to, aby mise proběhly. A já si myslím, že nedošlo k nějakému případu velmi závažnému, který by ty mise omezoval. Já se nedomnívám, že ...

Ale sám asi víte, že byly jisté třenice týkající se vyslání vojáků do Iráku poté, co válka začala. Týkalo se to vlastně i samotných stran vládní koalice, lidovců, kde část lidovců byla proti tomu. Týkalo se to sociálních demokratů.

Pak ať nastoupí blokační mechanismy a koalice se rozhodne, jestli ano nebo ne, a pak s tím předstoupí do parlamentu. Už se asi rozhodne ve vládě při hlasování. Takže já v tom problémy nevidím. Nakonec je to odpovědnost vlády a parlamentu, jak tato Česká republika bude vystupovat vůči NATO a dalším našim spojencům.

V každém případě nemáte obavy, že by ty blokační mechanismy v budoucnu mohly vystavit ministra obrany do nějaké nepříjemné situace týkající se vyslání vojáků do zahraničí, týkající se případné krizové situace v nějaké oblasti?

Já osobně si je vysvětluju tak, že ne, protože spíš jsou zaměřeny vůči, podle mého názoru, části opozice.

Vůči komunistům.

Dejme tomu.

Když se zaměřím ještě na jeden problém, který se stal poměrně hodně diskutovaným, a to na základě několika článků, naposledy v britském deníku Guardian, který napsal, že americká vláda vyjednává s Polskem a Českou republikou ohledně svého kontroverzního programu raketové obrany a chce umístit svou největší vojenskou obrannou základnu mimo americké území, do střední Evropy, mluví se o České republice a o Polsku. Myslíte si a jste přesvědčen o tom, že jste jako ministr, placený z peněz daňových poplatníků, veřejnosti dostatečně objasnil, že žádná jednání neprobíhají?

Tak kdybych říkal, že neprobíhají konzultace a rozhovory, tak bych lhal. Řekl jsem to i České televizi, nebo, myslím, Nově. Ale to jsou otázky velice technické, které nemají nic společného s otázkou rozhodování. Já si myslím, že pokud by například Američané nebo NATO přišli k České republice a řekli, "my chceme základnu na území České republiky, nebo my vás žádáme o základnu na území České republiky," pak to začíná být otázka vysoce politická a je to otázka, která musí jít celým širokým politickým spektrem, napříč politickým spektrem.

Pokud byste měl tedy naznačil, tak ta jednání o nějaké případné základně jsou pouze na začátku, jsou technická.

Jsou maximálně technická. Skutečně nejde o politiku a já bych se klonil dokonce k tomu, že jak pan prezident, tak parlament, tak dokonce v tomto případě bych řekl, že by to stálo i za otázku referenda. V případě, že by takováto otázka tady stála, ta tady nestojí, nikdo nás takto neoslovil.

Počkejte, tak čeho se zatím týkají ty technické konzultace, můžete být konkrétnější?

Technické konzultace se týkají toho, že se vyměňují data, to znamená, že se zjišťuje, jak vypadá geografická mapa Evropy, netýká se to vůbec jenom České republiky, týká se to prakticky celé Evropy. Probíhají semináře na úrovni Severoatlantické aliance. To je asi tak všechno. Je to na úrovni, kterou ani já úplně neznám, protože je to pod úroveň ministra. Jakmile se to stane politickou úrovní, tak samozřejmě vláda, parlament, prezident, referendum, možná.

Lidově řečeno, Američané zatím sondují terén ve střední a východní Evropě, kde by mohla být umístěna taková základna týkající se raketové obrany.

Přesně tak.

Týkají se ta jednání vybraných členů Severoatlantické aliance, nebo jsou v tom téměř všechny země Severoatlantické aliance nově přistoupivší po roce 1999?

To se netýká jenom nově přistoupivších zemí. Když si vezmete, tak Evropa musí být svým způsobem chráněná. Protiraketová obrana není jenom otázka, řeknu, raket dlouhého, nebo dalekého dosahu, ale to je otázka několika vrstev obrany, protivzdušné obrany, takže to je velmi složitá technická otázka a je skutečně na zvážení, jestli je pro Českou republiku výhodná nebo ne. Já se osobně domnívám, že by byla.

Vy byste v referendu hlasoval jako občan České republiky pro umístění americké základny týkající se raketové obrany, to znamená o umístění amerických raket na českém území?

Já osobně jako občan této republiky ano.

I za těch okamžiků, kdy by, protože údajně taková raketová, radarová základna má mít rozlohu sta čtverečních kilometrů, byla by prohlášena exteritoriálním suverénním americkým územím ... tomu se smějete, to je nesmysl či co?

Ne, já na tohle neumím odpovědět, protože sto kilometrů čtverečních, to skutečně asi ne. Nevím, kde jste tyhle údaje vzal.

To cituji z Guardianu.

Rozhodně ... no, dobře, já jsem to nečetl bohužel tedy, ale rozhodně by byla stále územím České republiky. Já ji teda nevidím reálnou příliš v naší situaci. Rozhodně by to nebyly stovky čtverečních kilometrů.

Co teď nevidíte reálnou, tu základnu? Že by Američané nakonec začali politicky vyjednávat s Českou republikou, to nevidíte jako reálné?

No, vzhledem k tomu, jaká je situace v České republice, tak jí reálnou nevidím, protože o to usilují Poláci zejména. A myslím si, že v tomto směru to vidím spíš tak.

Teď mluvíte o politické situaci. Že poté, co byla tato informace zveřejněna, že dochází k výměnám dat, tak si myslíte, že to je pro Američany signál, že Polsko by bylo lepším politickým územím, kam by bylo možné umístit takový ...

Nevím. To, co já se domnívám, vychází právě z toho, že nikdo nás o něco podobného nepožádal. Pokud by tomu tak bylo, tak bysme to začali vážně zkoumat. Pak to musí být skutečně politická otázka napříč politickým spektrem a pak by k tomu byly relevantní informace. Takto je to prostě nafouklá bublina, kterou někdo vyvolal za určitým účelem zřejmě. Ale prostě informace k tomu nejsou.

A máte informace, kdy by mohlo padnout ono rozhodnutí, kde Američané, s kým a kde začnou vyjednávat o umístění ...

Ne, bohužel ne.

To znamená, že není nějaký deadline, nějaký konečný termín, kdy by ...

No, nějaký konečný termín určitě bude existovat, protože ty jednání nejdou ... jednání, hovory a případná jednání nejdou protahovat donekonečna. Ale určitě to není v tomto, ani v následujícím roce.

Vy byste se rozhodl v případě, že by došlo k takovému oslovení Američany, že byste začal vyjednávat s politickou reprezentací? Protože byste tady tu základnu chtěl.

Pokud bych byl ministrem obrany, tak by mně ani nic jiného nezbývalo, protože prostě to je povinnost ministra obrany, informovat vládu a parlament. Já se osobně domnívám, že by to vůbec nebylo na škodu České republice, že by byla lépe chráněna, lépe zabezpečena.

Nebylo by to také ... není to možné otočit, že by byla Česká republika hrozbou, že by mohla být ohroženým územím, protože tady bude raketová základna?

Když si to vezmete zcela logicky, jakým způsobem ohrozíte raketovou základnu, která jaderné rakety má ... sestřelí na vzdálených přístupech, někde nad, dejme tomu, Středozemním mořem, která musí být chráněna druhou vrstvou protivzdušné obrany, mimochodem která by pomohla České republice k obraně jako protivzdušné vůbec. Takže si můžete představit maximálně nějaký omezený teroristický útok. A já si neumím představit útok jadernými zbraněmi. Představte si, že bude v Polsku, a teď bych asi, to jenom fabuluji, základna někde v severním, nebo v jižním Polsku a bude proveden jaderný útok. Jak to pomůže České republice? Prostě jaderný útok se nepředpokládá. Jaderné rakety v této základně rozmístěny nejsou.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je odstupující ministr obrany České republiky Miroslav Kostelka. Další téma - pokračování reformy ozbrojených sil a témata s tím související. Vy už máte na stole návrh státního rozpočtu na rok 2005. Počítá ten návrh státního rozpočtu na rok 2005 v resortu obrany s tím, že bude pokračovat armáda reformy, reforma armády?

Já předpokládám, že zejména vláda počítá s tím, že bude pokračovat reforma armády, protože obrana a resort obrany už skutečně ušetřily poměrně dost peněz. Když si vezmete reformu armády, která byla schválena v roce 2002, počítala zhruba s jednadvaceti miliardami víc, než počítá současná reforma armády. To znamená během tří let sedm miliard dolarů každý rok, sedm miliard korun, pardon, každý rok. Jednadvacet miliard není málo. Takže my jsme taky resort, který má koncepci, zpracoval střednědobý plán na pět let. Každý zásah do schválené koncepce by se samozřejmě odrazil v něčem, co bysme asi nechtěli ani jako resort obrany, ani jako stát.

Když se zaměřím na reformu armády, vy pravidelně v souvislosti s reformou armády dáváte za vzor české vojáky, kteří slouží v zahraničí a kteří už jsou profesionály. Vy jste měl ještě před pádem vlády, řekněme, termín předložení budoucnosti zahraničních misí. Měl jste tento materiál předložit do konce července. Stihne to ještě stávající vláda?

Zítra bude buď projednán, nebo rozjednán na vládě.

To znamená, že předkládáte, i když vláda odstupuje, předkládáte materiál budoucnosti zahraničních misí.

Předkládám ho zejména proto, že je velmi složité, protože ... dodržet pak časový sled. Ten materiál musí být projednán v parlamentu, musí být projednán jak ve sněmovně, tak v Senátu, což určitou dobu trvá. My máme určité povinnosti vůči našim spojencům, protože nemůžeme neustále říkat, "možná vám dáme jednotku tam a tam," my musíme už přijít a říct, "ano, náš parlament potvrdil, že vám dáme jednotku tam a tam." Pak je to otázka přípravy těch vojáků, protože vysílat vojáky do misí bez nějaké přípravy je hazard. Pak je to otázka plánování a technických otázek, které znamenají vyslat tu jednotku, zabezpečit jejich přepravu, zabezpečit jejich všestranné zabezpečení. Takže bych byl rád, kdyby buď já nebo můj zástupce tuto otázku měl projednánu zřejmě tak v září, nejpozdějc začátkem října.

Co je podle vás reálné, že by tato vláda, odstupující vláda, ještě mohla ve středu ten materiál schválit, nebo spíše bude otevřen, rozjednán?

Reálné jsou obě varianty. Může být ...

Která je reálnější?

Může to být tak i tak. Ale já ...

Ale, pane ministře, nezlobte.

Ale může to být, skutečně může to být tak i tak, protože já si myslím, že vládě nic nebrání ten materiál schválit, protože jinou variantu si těžko umí někdo představit. A k té variantě jsme nedospěli ze dne na den, ale po dlouhých diskusích jak s generálním štábem, tak podle možností Armády České republiky.

Vy osobně budete navrhovat ve středu, aby vláda ten materiál schválila, že to bude ...

Já osobně budu navrhovat, aby schválila, i když je možné, že to tak nebude.

Že vás přehlasují.

Je to možné.

Zaměřím-li se na samotný obsah toho materiálu, který je podstatný, počítáte v tom materiálu s tím, že dojde k posílení přítomnosti českých vojáků v oblasti Kosova, kde by údajně mohlo Česko velit mnohonárodní jednotce?

Tak počítáme s tím zhruba od srpna příštího roku s tím, že by v Kosovu v rámci sil Severoatlantické aliance, v rámci sil KFOR mohlo dojít k restrukturalizaci na kulová uskupení a pak Česká republika by mohla od srpna příštího roku jednomu takovému uskupení velet.

Jak velké by to tedy bylo uskupení?

To uskupení je několik tisíc lidí a Česká republika by v tom hrála roli asi s šesti sty vojáky.

To znamená, že se počítá s posílením vojáků v Kosovu od srpna o kolik mužů?

Zhruba o dvě stě. Přitom počítáme, že naši slovenští partneři by se účastnili taky. Ale to už není v těch šesti stech, to je něco navíc.

Můžete naznačit, jak dlouhá je podle vašeho názoru možná vojenská přítomnost České republiky na Balkáně? Protože vy jste řekl, že Balkán, pokud vám rozumím správně, bude prioritou České republiky, co se týče zahraničních misí.

Prioritou ano, protože Balkán je nejblíž České republice. Ale obecně bohužel se domnívám, že mise Severoatlantické aliance jak na Balkáně, tak v Afghánistánu, tak možná časem v Iráku budou dlouhodobé.

Existuje nějaký dlouhodobý plán, jak dlouho budou vojáci Severoatlantické aliance přítomni například v oblasti Kosova?

Existují optimistické varianty, pesimistické varianty, samozřejmě bez vyřešení otázky Kosova se to neobejde. Čím dřív bude vyřešena, tím dřív tam vojáci Aliance skončí. Ale dneska říkat prognózy, to bych si netrouf.

Kosovo tedy první oblast budoucího působení a vlastně i stávajícího působení českých vojáků v zahraničních misích, které budou další mise, se kterými počítáte a které předložíte ve středu vládě?

Tak hovořili jsme o Balkáně, hovořili jsme o Afghánistánu, kde se chceme zúčastnit, nebo návrh je zúčastnit se v rámci provinčních rekonstrukčních týmů a dál na letišti Kábul s tím složením, který tam máme. Pak ...

To znamená, že počítáte s prodloužením stávajícího počtu mužů a žen, kteří slouží v Afghánistánu, i v celém příštím roce?

Je to trošku jiné složení, protože samozřejmě dneska tam máme jednotku na letišti Kábul a zhruba do sto dvaceti lidí ve speciálních silách v operaci Enduring Freedom. Speciální síly stáhneme koncem září a rotovat je nebudem, potřebují určitou obnovu nejen z hlediska lidské síly, řeknu, vojáků, ale i z hlediska materiálu a techniky, protože ta činnost je tam skutečně velmi náročná. Ale chceme se zúčastnit navíc týmem do provinčního rekonstrukčního týmu, takže zhruba v Afghánistánu do devadesáti vojáků.

A pak počítáte s tím, že by se v budoucnu ještě bojová jednotka do Afghánistánu vrátila, bude-li to vyžadovat bezpečnostní situace v Afghánistánu?

To záleží samozřejmě na situaci, a to nejen na situaci v Afghánistánu, ale i na situaci v České republice. Já si myslím, že naši vojáci tam odvedli perfektní kus práce a díky tomu jsou tam tedy vyžadováni znova, ale ...

To znamená, pokud byste je měl, tak by Severoatlantická aliance požadovala i v roce příštím bojovou jednotku do Afghánistánu.

Nejde o Severoatlantickou alianci, jde o naše americké spojence, protože Enduring Freedom, operace Enduring Freedom je vedena Američany. Oni by velmi rádi viděli naše speciální síly opět v Afghánistánu, ale to si netroufnu odhadovat.

Nedovedete odhadnout, kdy by bylo možné znovu ty muže vrátit do ...

Rozhodně ne v roce 2005.

Další ... dalším teritoriem, kde nyní čeští vojáci působí v rámci zahraničních misí, je Irák. Tady přicházely rozporuplné informace, vy jste nakonec řekl, že vojenští policisté a vlastně vojenská část, pokud nebudeme do ní započítávat zdravotníky, kteří jsou pod vaším resortem, tak v Iráku do konce letošního roku skončí. Navrhujete to v té koncepci?

Navrhujeme samozřejmě a máme to potvrzeno od našich britských spojenců, protože oni nepředpokládají od začátku nového roku, že by zahraniční instruktoři školili irácké policisty. Takže my navrhujeme zůstat v Iráku, zůstat v Iráku omezeným kontingentem, pravděpodobně chirurgickým týmem v počtu do deseti lidí v britském sektoru, na základě Šajba.

Můžete naznačit, jakým způsobem a zda už je propracován nějaký harmonogram. Protože vy jste se na summitu Severoatlantické aliance v Turecku dohodli na tom, že budou cvičeni vojenští specialisté a bezpečnostní specialisté v České republice. Existuje už nějaký takový plán, jak by příští rok česká armáda měla školit irácké experty v České republice?

My jsme se na summitu v Istanbulu dohodli, že je potřeba školit irácké bezpečnostní síly, to znamená jak armádu, tak policii. Prakticky Česká republika předběhla dobu, protože už to rok dělá. Ale neřekli jsme, že je to nutné v České republice nebo kdekoliv jinde. Jsou státy, které říkají: "Ano, je školit na vlastním území." Já osobně ...

Promiňte, on to také neříká ... neříkají to jen jiné státy, v České republice, pokud se nemýlím a pokud jsem velmi pozorně četl tisk, tak se podobně vyjádřil i vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda, který si myslí, že efektivnější je školení těch lidí na jejich vlastním území.

Jako myslíte v Iráku?

Ano.

Já mám trošku opačný názor, protože domnívám se i z takového lidského, psychologického hlediska školit ty osoby, nevím teď jaké, protože to ještě není rozhodnuto a nejsou známy požadavky irácké strany a není známo rozhodnutí Severoatlantické aliance, ale když si představíte, že několik možná desítek, možná víc iráckých specialistů je školeno například v České republice, nebo v jakémkoliv státu Evropy, tak i z psychologického hlediska ti lidé uvidí, že je možno žít jinak, že prostě ta demokracie může fungovat, že lidé mají jiné podmínky. Já si myslím, že to může mít hluboký psychologický efekt na to, aby sami chtěli žít jinak. To je i trošku pozadí toho přání, aby se školili jinde než v Iráku.

A plán tedy neexistuje, kolik lidí by mělo být školeno a kdy začne školení na českém území ...

Zatím ne, zatím ne, ale jsme připraveni nabídnout různé varianty. Uvidíme, s čím přijde shape a jaké budou požadavky irácké strany.

Ten materiál, který předkládáte ve středu vládě, počítá s tím, že souhrnné finanční náklady související s účastí české armády ve všech zahraničních operacích v roce 2005 budou činit přibližně jeden a čtvrt miliardy korun českých. Nemáte obavy, že ten materiál může být rozporován v Poslanecké sněmovně? A teď, víte, asi narážím na ty poslance, kteří si myslí, že by se Česká republika měla méně angažovat v zahraničí a ty peníze využívat jinak, na rozvojovou pomoc či podobně.

No, tak já myslím, že Česká republika a její reputace jedině získala právě misemi v zahraničí, protože ať už navštívím kteroukoliv misi, tak naši spojenci, ale nejenom spojenci, ale místní lidé oceňují pomoc České republiky. Já ...

To znamená, že ta miliarda a čtvrt je dobře vynaloženou investicí.

Určitě, určitě. Jen jí musí všechny státní orgány také patřičně využít.

V čem jí nevyužívají?

Ale ne nevyužívají, ale je otázka, jestliže jsme byli v Kuvajtu, neprodali jsme do Kuvajtu téměř nic. Bohužel jsme tam dodávali masky, které se ukázaly jako nepříliš funkční. Takže já si myslím, že naše podniky, naše zbrojní závody, které nám ještě zbývají, by té přítomnosti českých vojáků mohly využít víc.

Teď když jste zmínil zbrojní závody, dovolte, abych zmínil Aero Vodochody. To je problém, který v případě, že se stanete ministrem obrany, tak byste asi měl dokončit. V případě, že se jím nestanete, tak ho předáte svému nástupci. Prodej třiceti nadbytečných letounů L-159. Po aerosalonu, na kterém jste byl uplynulý týden, rýsuje se už skutečně podpis nějaké dohody, že byste vy jako ministr obrany mohl prodat třicet přebytečných L-159?

Tak ono by jich mohlo být možná víc než třicet, dejme tomu čtyřicet. Ale samozřejmě nějaké možné kontrakty se rýsují, ale pochopte, že ...

Pane ministře, to už říkáte několik měsíců.

Ale to je normální. Kdo dělá takovýto obchod, tak nikdy neřekne, že ta a ta země má zájem o tolik a tolik letounů, to prostě se nedělá, mohlo by to ten kontrakt zhatit. Takže já vám neřeknu konkrétní státy, já vám jenom říkám, že se rýsují možné kontrakty.

Kdy by mohlo být dorýsováno?

Mohlo by být dorýsováno, ano, správné slovo, mohlo by být dorýsováno taky do konce roku nebo taky nikdy, jo, protože to u těchto obchodů nikdy nevíte, jak to dopadne.

Vy myslíte, že reálný ... dojde-li k podpisu nějaké smlouvy o prodeji těch nadbytečných letounů, řekl jste až čtyřiceti, to znamená, zvyšujete ještě, je možné najít nějaký nadbytečný L-159?

Tak já jsem říkal, že naše armáda bude mít zhruba k dispozici dvacet osm, nebo dvacet šest až dvacet osm letounů a do sedmdesáti jedna, tak si do spočítejte sám, je to víc jak čtyřicet.

A mohlo by to být do konce roku v případě, že by došlo k podpisu nějakého kontraktu.

Může se tak stát, ale říkám, tyto obchody jsou natolik citlivé a natolik ... správné slovo není vágní, problematické, že nemusí dojít k žádnému kontraktu.

Ministr obrany Miroslav Kostelka. Děkuji za váš čas, někdy příště na shledanou. Takové bylo Interview BBC.

Děkuji. Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Iráčtí vojáci mají cvičit v Česku

Právo, 28. 7. 2004, strana: 4 - Odcházející kabinet Vladimíra Špidly projedná dnes působení českých vojáků v zahraničních operacích v příštím roce. Materiál, který předkládá ministr obrany Miroslav Kostelka, počítá s rozšířením české vojenské účasti na Balkáně a v Afghánistánu.

Například v Iráku má být kontingent jen do deseti lidí. V dokumentu je ale zmíněn i pobyt stovky iráckých vojáků v Česku. ČR totiž slíbila pomoci s výcvikem irácké armády.

Podle Kostelkových slov v BBC jde i o to, aby si Iráčané ověřili, jak se žije v demokratických podmínkách. Souhrnné finanční náklady související s účastí české armády ve všech operacích v roce 2005 činí 1,25 miliardy korun.

Na Balkáně se ministerstvo obrany chystá posílit účast v misi KFOR v jihosrbské provincii Kosovo až na 600 lidí. Dosud tam je ve společném česko-slovenském praporu 400 českých a 100 slovenských vojáků.

Z Iráku odejdou vojenští policisté, kteří tam tento rok cvičí místní policii. V britské vojenské nemocnici nedaleko Basry ale zůstane pracovat jen armádní chirurgický tým, celkem ne více než deset lidí.