Václav Moravec moderátor

Zdeněk Škromach ve studiu BBC

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC měl být úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross, svoji účast v tomto pořadu na poslední chvíli zrušil. Pozvání tedy přijal a k protějšímu mikrofonu usedl místopředseda České strany sociálně demokratické Zdeněk Škromach, vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Už dvacet dní se úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross pokouší sestavit novou vládu. Co nyní zbývá, aby se představitelé tří stran stávající koalice dohodli na programové části koaliční smlouvy?

Teď v podstatě dá se říct, že jsme ve fázi, kdy byly předloženy návrhy ze všech tří stran. Dalo by se říct, že texty jsou takové zeleno-červeno-černé a teď bude potřeba z toho udělat jeden text, který bude v podstatě srozumitelný pro všechny strany. Předpokládáme, že by tato část programová mohla být dokončena někdy v polovině příštího týdne.

Kolik mají ty návrhy stránek?

My bychom byli rádi, kdybychom se, ty návrhy samozřejmě mají řádově deset, patnáct stran. My bychom byli rádi, kdyby konečný návrh byl velmi stručný, přehledný, taková vlastně kostra pro obalení masem potom v rámci vládního prohlášení, takže já si myslím, že bychom se měli vejít do konečné části pěti až sedmi stránek poměrně jasného textu.

Existují z pohledu České strany sociálně demokratické nějaké sporné body týkající se programu budoucí koaliční vlády?

Pokud jde o koaliční program v rámci koaliční smlouvy, tak samozřejmě...

A sporné body.

Sporné body samozřejmě jsou a je jich nemálo, protože myslím, že i formulačně budeme hledat někde složitě, někde jednodušeji pohledy určitě, pokud jde třeba o ekonomický rozvoj, o to, aby rostla ekonomika, prorůstala opatření, tam se asi shodneme celkem bez problémů. Když pak přejdeme zase do té oblasti sociální, ať už to jsou důchody, sociální dávky, zdravotnictví, tam asi to bude složitější.

Před vámi leží všechny tři dokumenty. Jsou to tři dokumenty, vy jste je tak popsal, navíc jste je barevně pojmenoval, byť je to obyčejný bílý papír a na něm mnoho textu. Sporné body, kde vy, řekněme, neustoupíte jako sociální demokraté, buďte konkrétnější než důchody a sociální problematika.

Já bych se nerad dostal do role Unie svobody, která v průběhu jednání představí jakési své priority, které chce dostat do koaliční smlouvy a pak každý bude snadno porovnávat tady je úspěch, tady ne a už to bude první takový střet, který bude. Myslím si, že náš program je jasný, ten máme daný, máme ho prezentovaný ať už v té širší formě, nebo ve formě, bych řekl, takové známější takzvané /nesrozumitelné/ a podobně. Tam jsou dány naše priority a z těch budeme vycházet.

Místopředseda lidovců Milan Šimonovský tvrdí, že v čele návrhu priorit programu budoucího koaličního prohlášení jsou, cituji doslova: "Konsolidace veřejných rozpočtů, snižování povinných výdajů státu, všestranná podpora rodin, a to s pomocí nejrůznějších opatření a pak následuje boj s nezaměstnaností." O jaké další teze by místopředseda sociálních demokratů Zdeněk Škromach výčet místopředsedy lidovců Milana Šimonovského doplnil?

Tak, myslím, že tady ty věci jsou víceméně rámcově dány jako témata, myslím, že tam je potřeba ještě do toho dostat problematiku důchodové reformy, stabilizace zdravotnictví, bydlení, dostupného bydlení pro rodiny, pro mladé lidi, pro každého, kdo prostě potřebuje bydlet.

Ale pane místopředsedo, když jste byl před těmito mikrofony zhruba před třemi měsíci, řekl jste, že stojedničková koalice svou silou nemůže prosadit nějakou hlubší důchodovou reformu, nebo reformu zdravotnictví. Stojí tedy stojedničkové vládní koalici, aby dávala zásadní reformy, pokud by to slovo reforma mělo být dodržené, pokud by nemělo jít i pouze nějaké parametrické změny, je reálné, abyste splnili slib důchodové reformy, zdravotnické reformy při konstelaci sto jedna?

Tak, tady jednoznačně jsou body, které se týkají hledání širšího kontextu a myslím, že i to je rozdíl v koncepci minulé a této vlády, to jest, že by neměla v mnoha věcech stát pouze na sto jedna, nebo sto dvou hlasech, protože my jsme počítali pana poslance Vrbíka, že by mohl podpořit některé návrhy, ale že budeme hledat širší podporu v rámci opozice, protože je to o zodpovědnosti a i opozice má zodpovědnost vůči občanům tohoto státu.

A když se nepodařilo onu shodu na důchodové reformě najít do současnosti, kde berete ten optimismus, že se to podaří do roku 2006?

Tak, jednak já jsem optimista od přírody, ale myslím, že i reálná situace...

Víte, co se říká o optimistech? Že optimisté jsou lidé, kteří mají nedostatek informací.

Tak, já si myslím, že informací je dostatek a myslím, že byly i určité náznaky, určitě jste zaznamenal, že v podstatě problém důchodu se nestal nějakým politickým bojem v posledních možná měsících, možná dvou letech, a to je náznak toho, že všechny strany, které do toho mají, co mluvit, to cítí jako zodpovědnost, ať už spadne na kohokoliv, takže čím dříve se ten problém vyřeší, tím to bude snadnější. Myslím si, že teď po eurovolbách, krajských a senátních na podzim je ten správný čas, kdy je potřeba najít širokou vlastně politickou dohodu a řešení těch zásadních problémů.

Vy tedy budete prosazovat do onoho programového dokumentu, ať už v rámci koaliční smlouvy, nebo i do vlastního programového prohlášení budoucí vlády důchodovou reformu a zdravotnickou reformu?

Já myslím, že bez řešení těchto dvou problémů se těžko pohnou veřejné finance dopředu.

Zastavme se u té priority, kterou Milan Šimonovský vyjmenoval v pořadí jako druhou. Snižování povinných výdajů státu. Má Zdeněk Škromach představu, kterými kroky dospět k vyššímu snižování výdajů státu?

Snižování výdajů státu je velmi relativní pojem. Navíc to nejsou věci, které jsou dnes dohodnuty a pokud hovoříme o tom, tak se hovoří i o snižování deficitu veřejných financí. To neznamená, že se sníží výdaje, protože ty ještě celá léta porostou, protože budou samozřejmě stoupat i příjmy státu.

To znamená, že to, co Milan Šimonovský vydává jako už za téměř dohodnutou věc, tak snižování výdajů státu dohodnutá věc není v rámci toho programového dokumentu?

To je určitá prezentace, řekněme, pohledu pana kolegy Šimonovského. Určitě si nejsem vědom, že by takováto formulace byla v tom dokumentu a navíc, že by byla dohodnuta.

Předseda ústecké ČSSD Jaroslav Foldyna už předčasem v tomto programu naznačil, že by budoucí vláda měla ještě víc zpřísnit vyplácení sociálních dávek.

Jaroslav FOLDYNA, předseda ústecké ČSSD (zvukový záznam): Tak ušetřím především na neadresných dávkách, které prostě dostává celá řada, velká skupina obyvatel, kteří se naučili na těch dávkách žít. Je potřeba podpořit malé a střední podnikání, drobné podnikání, to slovo "drobné podnikání" se jaksi vytratilo.

Řekl v rozhovoru pro BBC předseda sociálních demokratů Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna, který trvá na tom, aby sociální demokracie se vrátila ke svému programu. Existuje podle Zdeňka Škromacha pro budoucí vládu prostor v tom dalším zpřísnění sociálních dávek?

Já jsem rád, že jeden z mluvčích toho levicového proudu v sociální demokracii má představu o tom, že to je tedy ten směr zpřísnit sociální dávky. Jinak kroky, které jsme podnikli za ty dva roky na ministerstvu práce, tak vede k zefektivnění toho systému, to si myslím, že je přesnější. To znamená, v podstatě ti, kteří skutečně ten systém potřebují a nejsou schopni si vlastní prací a vlastní aktivitou zajistit prostředky, tak musí mít jistotu, že v takové situaci o ně bude postaráno.

Ale Foldyna naznačil před několika dny, že by mohlo být ještě efektivnější. To znamená, uvažujete o tom, že by budoucí vláda ještě víc zpřísnila vyplácení sociálních dávek?

Nejenom, že uvažujeme, ale ta příprava samozřejmě běží, například úprava systému vyplácení nebo stanovení životního minima, kdy by se mělo dělit například náklady na bydlení a náklady na ošacení, stravu a podobně, protože není asi normální, když ve stejném bytě, nebo ve stejném domě žije pětičlenná rodina, anebo pět lidí samostatně žijících, kteří vlastně jsou srovnatelní s tou rodinou a ti, kteří žijí samostatně, tak jsou na tom vlastně finančně lépe, přitom náklady na bydlení jsou vlastně stejné. Čili ten systém vlastně bydlení pod jednou střechou a podobně, čili ten systém, ano, je potřeba ho upravit tak, jak se řeklo, aby byl efektivnější. Nejde ani tak uspořit na tom systému, ale ty prostředky přerozdělit tak, aby skutečně směřovaly k těm, kteří je skutečně potřebují a tam si myslím, že je možné souhlasit s kolegou Foldynou v tom smyslu...

Krom příspěvku na bydlení, tak které ještě další dávky?

To se týká všech dávek, protože systém životního minima ten jako vlastně se dotýká, od něj jsou odvozeny všechny sociální dávky, takže to je samozřejmě otázka nejenom dávek státní sociální podpory, je to i otázka sociální péče, tady možná by stálo za úvahu například nějakým způsobem zainteresovat města a obce, které vyplácí dávky sociální péče, protože v podstatě dneska nejsou nijak finančně zainteresovány na této výplatě a když jim dojdou peníze, tak prostě ministerstvo financí dodá další, ale tam myslím, že bude taky možné ještě hledat další podmínky. No, a samozřejmě vytvářet patřičný tlak na to, aby lidé byli motivováni k tomu hledat si práci a ty hospodářské části by měly vytvářet zase pracovní příležitosti tak, abychom se dokázali s tím vyrovnat a aby skutečně lidé, kteří chtějí pracovat, aby tu práci našli.

Předseda ústecké ČSSD Jaroslav Foldyna řekl BBC, že by větší hospodářský růst mohl pomoci zvýšeným příjmům státního rozpočtu. Přimlouval se za snížení odvodů na zdravotní a sociální pojištění, a to pro malé a střední podnikatele. Nakolik tento nápad pro budoucí českou vládu považuje Zdeněk Škromach za reálný?

Já myslím, že vždycky, když hovoříme o tom, že chceme něco snížit, musím říct, z jakých prostředků pokryjeme případný výpadech, čili...

Větší hospodářský růst, lepší nastartování malého a středního podnikání.

To jsou obecné pojmy a je potřeba je nějakým způsobem naplnit. Jestliže tady existuje nějaký hospodářský růst, teďkom něco mezi třemi, čtyřmi procenty HDP, je to dobrý příslib do budoucna.

Spíš mezi třemi se držte, ano.

Mezi třemi a čtyřmi říkám.

No, spíš třemi.

Já jsem viděl odhady České národní banky a ty byly spíše blíže k těm čtyřem, ale...

Tři a půl, ne že bych se chtěl přít o drobné, ale také asi znáte odhady, že pokud by se použilo a podařilo využít lépe potenciál ekonomiky jako celku, mohl by být pěti až šestiprocentní růst, což tvrdí i sám viceguvernér centrální banky Oldřich Dědek.

Tak, já myslím, že centrální banka má také dost prostředků, otázka různých, řekněme, odborných diskusí nad jejich postupem...

Ne, vy pokud, počkejte, pokud zcela vážně, vy nevidíte prostor pro možné snížení zdravotního a sociálního pojištění pro malé a střední podnikatele?

Já myslím, že to je zase obecně řečeno. Tady nelze rozlišit malé a velké podnikatele, prostě každý z nás platí nějaké pojištění a tady nelze to rozlišovat podle nějakých skupin.

Foldynův nápad tedy nereálný?

Já myslím, že to je trošku mimo rámec možností toho, co je, ale každopádně tady je ve hře otázka snížení pojistného například na nemocenské pojištění, které platí zaměstnavatelé. Tady to jsou reálné věci, které jsou připravovány a které, například jenom tato operace by měla přinést do podnikatelské sféry pět až sedm miliard korun, které by měly jít, mohly využít podnikatelé pro rozvoj.

Vy jste zmínil, že nová vláda by se rozhodně neměla vzdát ambice reformovat české zdravotnictví. Zhruba jedenáct až patnáct miliard korun, pravděpodobně v takové ztrátě skončí letos české zdravotnictví. Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi představil veřejnosti svoji představu zdravotnické reformy. Ministr chce víc vtáhnout pacienty do hry, a to tím, že by si některé věci připláceli, ale celkový podíl spoluúčasti pacientů by se nezměnil. Příspěvky nemají podle Kubinyiho ani tak přinést do zdravotnictví víc peněz, ale spíš regulovat využívání zdravotnické péče. Koncepce, alespoň to tvrdí Jozef Kubinyi, tak nejde proti sociálnědemokratickým programům.

Jozef KUBINYI, ministr zdravotnictví (ČSSD) (zvukový záznam): Nakonec právě systém limitací je systémem, který umožňuje prezentovat to, aniž by se člověk musel skutečně stydět, že předkládá něco, co odporuje zásadám a programům v sociální demokracii. Takže je možné o tom psát v tomto duchu, pokud to nikdo neviděl a nepochopil vůbec smysl toho celého.

Řekl novinářům odstupující ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. Jozef Kubinyi je už druhým sociálnědemokratickým ministrem zdravotnictví, který je přesvědčen o tom, že limitace nebo příplatek jako regulační prvek by mohl učinit systém zdravotnictví efektivnějším. Vy před sebou máte nástin toho programového prohlášení. Co si o té tezi možného regulativu, tedy připlácení, ale aby se nezměnila spoluúčast pacientů, myslíte?

Nevím, jak by to šlo udělat, prostě spoluúčast jako taková, to znamená přímé platby u lékaře stejně jako školné, to jsou základní vlajkové lodi v programu sociální demokracie...

Jaké máte ale vysvětlení, že už druhý sociálnědemokratický ministr zdravotnictví tvrdí, že platba za recept a podobně by vlastně zefektivnila systém zdravotnictví?

Já jsem se touto problematikou zabýval ještě jako předseda zdravotně-sociálního výboru v parlamentu čtyři roky, takže situaci trochu znám. Mně v té koncepci nebo v tom předpokladu chybí zásadní věc, to jest ta druhá strana výdajová. Pokud nedokážeme regulovat výdaje v oblasti zdravotnictví, tak samozřejmě pak je to vždycky jednoduché se obracet na to, že nějaké poplatky něco vyřeší. Měl jsme možnost seznámit se i s tím, jak tyto věci fungují v zahraničí. Většinou tam, kde tyto poplatky zaváděli, tak v konečné fázi zjistili, že náklady na jejich vymáhání jsou vyšší než samotný efekt a...

Teď mluvíte i o Slovensku, protože tam Světová banka, pokud se nemýlím, právě doporučila i České republice, aby šla tou slovenskou cestou. Slováci mají ty drobné příplatky a ukázalo se, že ten systém pak funguje efektivně.

Světová banka, která se většinou zaměřuje na země třetího světa, má s tím určitě zkušenosti, ale já myslím, že Česká republika mezi takové země nepatří.

To znamená, vy tento nápad Jozefa Kubinyiho zavrhujete?

Já myslím, že pokud jde o tuto, některé myšlenky jsou určitě k diskusi, ale v podstatě bohužel jsem nenašel na tom jeho návrhu ty základní věci, to jest řešení v podstatě výdajové stránky ať už v oblasti lékové politiky, nebo v oblasti financování velkých zdravotnických zařízení, které prakticky čerpají šedesát, sedmdesát procent všech prostředků.

Kubinyi v té své koncepci navrhuje také to, aby stát přestal platit veřejné zdravotní pojištění za děti a důchodce, za své potomky by ho hradili rodiče, penzisté by si je odváděli sami. Podle návrhu by peníze, které stát nyní na zdravotní pojištění vydává, měly být použity na zvýšení důchodů a náhrady pro rodiče. Zdravotní pojišťovny by měly také zdravotnickým zařízením vybrané prostředky stoprocentně přerozdělovat. Tento nápad se vám také nelíbí?

Tyhle věci nebyly nikdy diskutovány a myslím si, že bez patřičných propočtů to prostě nejde. Já tady v tom vidím velký chaos a zmatek a naprostou nekoncepčnost celého toho systému, který zasahuje do mnoha různých oblastí a...

Počkejte, jako Kubinyiho koncepce a jeho návrhy jsou nekoncepční a nepromyšlené?

Myslím, že jo, protože tak, jak jsou položeny, tak v podstatě hledají další zdroje v jiných kapitolách státního rozpočtu a podobně a nějak moc se nezabývají právě tou stránkou výdajovou ve zdravotnictví.

Nakolik se jednotlivé kroky Kubinyiho koncepce uskuteční, není jasné. Vláda podala demisi, s Jozefem Kubinyim se pravděpodobně v novém kabinetu nepočítá. Kubinyi k osudu své reformy říká:

Jozef KUBINYI, ministr zdravotnictví (ČSSD) (zvukový záznam): Kdyby nebyla vláda v demisi, tak bych toto řádným způsobem předložil, nechalo by se to propočíst a dostal bych pokyn, jestli mám v tom pokračovat a zadat, protože ta práce bude i něco stát a budou se muset ty propočty udělat detailní, kterou variantu mám rozpracovávat, nebo nemá rozpracovávat nic. V této chvíli je vláda v demisi, takže to dávám na stůl jako otevřený materiál k připomínkování a vůbec se nemíním v této chvíli zabývat tím, že bych zadával někomu detailní propočty.

Řekl novinářům ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. Vy jste v tomto pořadu označil jeho koncepci za chaotickou a zmatenou. Měla by si Česká strana sociálně demokratická resort zdravotnictví ponechat?

To je věc jednání, které bude. To, co je podstatné ještě k tomu je potřeba říct, že každý takovýto návrh by měl nejdříve projít diskusí uvnitř té politické strany, jejíž zástupce ve vládě takový návrh předkládá a pak by měl být projednán v rámci koaličních jednání. Nic takového se u tohoto materiálu nestalo.

To znamená, že jde Kubinyi i proti své vlastní straně?

No, podle reakcí našeho odborného zázemí to tak je.

A teď ta otázka. Vy jste i v těch dřívějších třenicích v rámci koalice před dvěma lety, nebo v uplynulých dvou letech označovali resort zdravotnictví za jeden z nejsložitějších. Měla by na něm sociální demokracie trvat, mělo by být ambicí sociálních demokratů, aby oni reformovali zdravotnictví?

Já myslím, že pokud nedokáže sociální demokracie vyřešit problematiku stabilizace zdravotnictví, tak myslím si, že žádná jiná strana nemá tak ucelenou představu o tom, jak by to mělo být řešeno, ale je škoda, že naši ministři málo naslouchají našemu odbornému zázemí.

To znamená, že máte dostatek lidí, kteří by mohli v tom odborném zázemí, kteří by mohli odsadit post ministra zdravotnictví a sociální demokracie by si podle vašeho názoru měla klást ty ambice, obsadit znovu resort zdravotnictví?

Máme jich několik, jak se zkušenostmi ve zdravotnictví a vzdělání v oblasti, tak i se zkušenosti z ekonomikou zdravotnictví, což si myslím, že je klíč vlastně k řešení problému zdravotnictví.

Ta znamená, ta ambice ČSSD by tedy měla být měla, zachovat si resort zdravotnictví?

Myslím si, že určitě ano, ale říkám, bude to věc jednání v rámci koalice.

Kdy očekáváte, že jednání o tom, kolik členů bude mít vláda a jaké bude rozvržení resortů přijde?

Myslím, že už první takové zahajovací, či zahřívací kolo by se asi mělo odehrát zítra na koaličním jednání.

Takže, tam už by mohlo přijít, tam už by mohla přijít řeč na to, kolik členů bude mít vláda a jak budou přerozděleny resorty?

Alespoň v takovém tom základním půdorysu, protože určitě ještě nebude možná dohoda, ale vzhledem k tomu, že bychom chtěli uzavřít koaliční jednání do konce příštího týdne, tak je čas k tomu začít o tom jednat.

S jakou představou půjdete jako sociální demokraté k těm koaličním jednáním? Dokument, který je přede mnou, tedy předběžný návrh koaliční smlouvy zatím má vytečkovaný počet členů vlády a poměr obsahuje X, Y, Z, to znamená, už jsou nějaká čísla v sociální demokracii?

Čísla samozřejmě nejsou, ale zítra budou předložené naše představy, jak bychom si představovali rozložení sil v rámci vlády, protože to není jenom otázka počtů, ale samozřejmě každej ten resort má i svoji váhu.

Budou se lišit ty počty v tom základním, když doplníme poměr X, Y, Z, budou se lišit významně od stávající vlády, tedy poměr jedenáct, tři, tři?

Určitě to nebudou kosmetické změny.

To znamená, budou se, nebo vy do těch jednání jdete tak, že se poměry budou lišit výrazně?

Změny ve vládě budou výrazné.

Rozdělení resortů?

To je věc jednání s koaličními partnery a samozřejmě nečekáte, že vám před jednáním řeknu, jak si to představujeme.

Sedmnáct členů kabinetu, s tím počítáte, že zůstane zachován počet členů kabinetu?

To je také věc jednání. Byly vlády, které měly více členů, byly vlády, které by mohly mít třeba i méně.

Kloníte se k tomu méně?

V této chvíli je to otázka zase jednání v rámci koalice, pokud jde o resorty ty jsou dány a pokud bychom to chtěli změnit, tak musíme v rámci kompetenčního zákona, čili v podstatě teď v tuto chvíli budeme obsazovat vládu v takovém rozložení sil, nebo rozložení resortů jako v tuto chvíli neexistuje.

Jednoduchá otázka. Stanislav Gross podle informací BBC má jít v pondělí na Pražský hrad prezidentu republiky sdělit svoji představu a hlavně výsledek toho dvacetidenního až pětadvacetidenního vyjednávání o budoucí vládě. Přinese Stanislav Gross na Pražský hrad už nějaký náčrtek koaliční dohody, nebo půjde na Pražský hrad pouze se seznamem těch podepsaných poslanců?

Předpokládám, že by měl jít v podstatě se seznamem, ale v podstatě měl by pana prezidenta seznámit s tím, jak je připravena sestava koalice, že má podporu většiny v Poslanecké sněmovně. Pokud jde o otázku koaliční smlouvy nebo sestavení vlády, to si myslím, že by měla být záležitost dalších kroků a dalších jejich setkání.

Zdeněk Škromach tedy počítá pouze s tím, že v pondělí Stanislav Gross ukáže prezidentu republiky, že má stojedničku a že bude pověřen už výkonem designovaného premiéra?

Tak, že v podstatě má připravený projekt na to sestavit většinovou vládu.

Co nejdříve by podle místopředsedy vlády, ministra zahraničí a místopředsedy lidovců Cyrila Svobody měl kabinet vyhodnotit práci českého komisaře v Evropské komisy Pavla Teličky?

Cyril SVOBODA, místopředseda vlády, ministr zahraničí, místopředseda KDU-ČSL (zvukový záznam): Česká republika, to znamená, vláda, má naprosté právo teď si vyhodnotit působení Pavla Teličky jako komisaře, protože teď se sestavuje nová komise a vláda vyhodnotí působení Pavla Teličky jako komisaře, vyhodnotí i možnosti, jaké oblasti se otevřou jako šance pro Českou republiku a podle toho se rozhodne. To, že Pavel Telička má ten původní mandát, to je rozhodnutí vlády, které se udělalo v minulosti, protože takto se rozhodlo u všech těch komisařů. Nicméně, teď jsme v nové situaci, je tu nový předseda komise, je tu nová skladba Evropského parlamentu a bude se ustavovat nová komise.

Řekl v úterý v rozhovoru pro BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. Jednoduchá otázka na Zdeňka Škromacha. Ukazuje se ta rodící se dohoda o nové koaliční smlouvě a nových poměrech, že koalice přehodnotí postoj k Pavlu Teličkovi na pozici evropského komisaře?

Tak, dá se říct, že naši koaliční partneři mají jaksi ve své představě, že by tady mělo dojít ke změně, bude to záležitost ještě koaličních jednání.

Koaliční partneři, rozumějme lidovci, kteří od začátku protestovali proti jmenování Pavla Teličky, nebo se přidali i unionisté?

Dá se říct, že zatím to můžeme identifikovat s KDU.

Sociální demokracie si tedy myslí, že je velmi možné, nebo že je reálné, že by došlo ke změně a podporuje snahu lidovců změnit českého komisaře?

Tady je potřeba říct, že ta změna, nebo ten návrh na případnou změnu je potřeba udělat v příštích týdnech, ten čas není...

Dokonce bych řekl, že by mělo dojít do začátku srpna, aby Česká republika...

...že to nebude jednoduché. Sociální demokracie podporovala tu nominaci pana Teličky, dneska vyjednáváme další podmínky. Myslím si, že ještě bychom jednali, nebo oslovili i opozici, protože i ta by se měla vyjádřit v podstatě k takového případné změně nebo nominaci, protože nakonec volba do Evropského parlamentu má nějakou skladbu a vezmeme-li počet poslanců, europoslanců za ODS a za KDU, tak ten hlas asi tam bude výrazně slyšet, čili o této věci musíme jednat.

Z toho, co naznačujete, je tedy zřejmé, že je nepravděpodobné, že by přes tu stávající koalici a pravděpodobně i budoucí koalici prošlo opětovné prodloužení mandátu Pavlu Teličkovi, byť vláda rozhodla, a to Cyril Svoboda vysvětlil, do roku 2009 původně?

Samozřejmě, ale, řekněme, politická situace se změnila od té doby a je potřeba o té věci jednat. Každopádně je to legitimní, a to, že by sociální demokracie takovýto krok jednoznačně podporovala, tak není, ale budeme muset reagovat na vzniklou situaci.

Když jste řekl, že tedy Pavel Telička s největší pravděpodobností skončí jako evropský komisař, řekl jste by měla být vztažena opozice do toho procesu, to znamená, že by bylo dobré opět oslovit ODS i KSČM, aby předložily své možné kandidáty?

Každopádně by měla proběhnout určitá konzultace. Nedovedu si představit, že budou prostě prezentováni nějací kandidáti, o kterých se bude hlasovat nebo podobně, ale každopádně by tady měl být nastolen systém jakýchsi konzultací a možností, obzvláště pokud se týká zahraniční politiky České republiky nebo zásadních kroků v rámci Evropské unie.

Diskutuje se ve vedení České strany sociálně demokratické, nevím, zda mi potvrdíte odpověď na otázku, zda nabídlo vedení ČSSD ústy Stanislava Grosse odstupujícímu premiéru Vladimíru Špidlovi, že on by byl vhodným kandidátem ČSSD na pozici evropského komisaře, stalo se tak?

Četl jsem v dnešních novinách, že paní Viktorii Špidlové by se to líbilo, ale žádná taková oficiální nabídka nebyla.

A uvažuje ale sociální demokracie o tom, že v případě, že koaliční partneři přišli s tím, že by Telička neměl být už evropským komisařem, že by sociální demokracie mohla mít ambici postavit svého kandidáta?

Pokud by nastala tedy situace, která je teď naznačována, to znamená, že by pan Telička nepokračoval v tom výkonu své funkce, tak samozřejmě sociální demokracie by měla a bude mít zájem a pokud se třeba hovoří o Vladimíru Špidlovi, já si myslím, že je to určitě jeden z vhodných kandidátů na tuto funkci.

Jaké jsou přednosti Vladimíra Špidly právě v pozici možného evropského komisaře za Českou republiku?

Já myslím, že odpracoval mimořádné úsilí při vlastně našem vstupu do Unie, podmínkách, myslím, že má velmi dobré vztahy s představiteli jednotlivých států, a to, co je důležité, jako bývalý premiér, tak si myslím, že i ta jeho pozice je velmi významná v tom vnímání, řekněme, autority i při jednáních v rámci Evropské unie, té evropské pětadvacítky.

Abych tomu rozuměl zcela. Pozice evropského komisaře se tím, že vlastně stávající vláda už nemůže rozhodovat o zásadních věcech, tak spíše nová nominace se stane předmětem koaliční dohody rodící se?

Dá se to očekávat.

Kdy by to rozhodnutí mělo padnout, je to možné, aby se do týdne rozhodlo, nebo je to nereálné, pokud chcete, aby proběhly konzultace s opozicí?

Myslím, že ten týden, možná čtrnáct dnů, to je reálný čas, který bychom ještě mohli využít, protože to není záležitost hodin ani těch nejbližších dnů, ale řekneme, že asi v tom rozsahu týdne, čtrnácti dnů určitě ten prostor existuje.

Konstatuje místopředseda České strany sociálně demokratické, host Interview BBC Zdeněk Škromach. Děkuji, že jste přišel a stal se aktuálním hostem Interview BBC a někdy příště na shledanou.

Díky, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Vladimír Špidla nejspíš bude eurokomisařem

Mladá fronta DNES, 23. 7. 2004, titulní strana - Vladimír Špidla se s největší pravděpodobností stane eurokomisařem v nově sestavované "evropské vládě". Hned několik vysoce postavených sociálních demokratů včera MF DNES potvrdilo, že odstupující premiér se pro práci v Bruselu už opravdu rozhodl. Sám Špidla to však nechce potvrdit: "Vláda není sestavena a já veškeré osobní věci odvozuji až teprve od toho okamžiku. Tak teď žádné komentáře a žádná rozhodnutí," zopakoval včera. Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross řekl, že už skutečně zná Špidlovo rozhodnutí. "Znám výsledek, vím, že už se rozhodl, ale nemohu říct jak. To je na něm," řekl Gross.

Tomu, že Špidla přijal bruselský post, nasvědčují i další včerejší události a výroky. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach v rozhovoru pro BBC prohlásil, že by Špidla byl "určitě jeden z vhodných kandidátů na tuto pozici". A navíc naznačil, že by jeho strana byla ochotna diskutovat o výměně stávajícího českého eurokomisaře Pavla Teličky, jehož odchod žádají lidovci. "Politická situace se změnila, je legitimní to diskutovat," řekl Škromach. Úvahy o takové rošádě navíc přicházejí v "pravou chvíli". Nová evropská komise se totiž právě teď, po evropských volbách, začíná sestavovat a její šéf José Barroso chce co nejrychleji znát jména kandidátů z jednotlivých členských zemí unie.

Stejně jako Vladimír Špidla se s vládní funkcí rozloučí pravděpodobně více než polovina členů jeho kabinetu. Budoucí premiér Stanislav Gross totiž chce svou vládu od té předchozí co nejvíce odlišit. "Chystám výraznou obměnu ministrů," zopakoval včera Gross. Podle informací MF DNES chce Gross do svého kabinetu přivést více žen a také několik nestraníků se zkušenostmi z hospodářské oblasti. Kromě šéfa CzechInvestu Martina Jahna se mluví třeba o bývalé šéfce Transgasu Aleně Vitáskové.

Špidla už kývl na eurokomisaře

Právo, 23. 7. 2004, titulní strana - Odstupující premiér Vladimír Špidla má zájem jít do Bruselu jako nový český eurokomisař. Právu to potvrdily zdroje z ČSSD, které jsou zevrubně informovány o jednáních kolem budoucí vlády vedených úřadujícím šéfem soc. dem. Stanislavem Grossem. Samotný Špidla včera odmítl své rozhodnutí jakkoli komentovat: "Doposud jsem se nerozhodl, dokud nebude jasno s vládou, je všechno na vodě," vyhýbavě sdělil Právu. "Vláda není sestavena a já veškeré osobní věci odvozuji až teprve od toho okamžiku. Tak teď žádné komentáře a žádná rozhodnutí," řekl poté v Táboře, kde se zúčastnil otevření nového domu s pečovatelskou službou.

Gross pro Právo připustil, že se Špidlou na téma uplatnění v Bruselu hovořil. Vedle postu v Bruselu bylo ve hře také předsednictví Sněmovny. Jak přiznal Gross, byl by raději expremiéra viděl ve vedení Sněmovny. "Chci respektovat Špidlovo rozhodnutí, ať bude jakékoli," dodal. Podle zdrojů z ČSSD Grossovi nešlo ani tak o Špidlu, jako o setrvání dosavadního eurokomisaře Pavla Teličky v jeho funkci, do které ho schválila Špidlova vláda letos na pět let. Telička totiž není napojen na žádnou politickou skupinu v ČR a tak by byl loajální k soc. dem., která ho do funkce dosadila.

Grossovo politické okolí dokonce naznačuje, že i přes respektování Špidlova přání jít do Bruselu nemusí být situace s odchodem Teličky z Evropské komise pro Grosse příjemná. Ke stylu úřadujícího šéfa soc. dem. totiž patří, že se snaží nevytvářet politické nepřátele. Kdyby se však bralo jako hotová věc, že Špidlu do Bruselu protlačil Gross, mohl by se potenciální premiér obávat, že Telička nikdy nebude patřit k jeho spojencům.

Odpovídá tomu i Grossova oficiální reakce pro Právo: "Formulace, že jsem nabízel funkci eurokomisaře, je hodně nepřesná. Hovořili jsme o různých možnostech dalšího uplatnění Vladimíra Špidly. Řekl jsem, že budu respektovat jeho rozhodnutí. Pravda je, že jsem preferoval spíše působení Vladimíra Špidly na domácí politické scéně." Špidlova manželka Viktorie by manželův přestup do Bruselu uvítala. "Bylo by škoda, aby svůj potenciál tady utrácel a v té Evropě má skvělé renomé. Vůbec snad nezáleží na mém názoru, vždycky se rozhodne sám po úvaze," řekla včera v televizi.

To, že Špidla nedostal od Grosse přímou oficiální nabídku, aby se stal eurokomisařem, řekl v rozhovoru pro BBC místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Nepopřel nicméně, že Telička v Bruselu skončí a že Špidla je vhodným kandidátem na jeho místo. Podle Škromacha kandidatura nového eurokomisaře musí být projednána nejen v koaliční vládě, ale i s opozicí. Odhadl, že by na přijetí rozhodnutí o novém českém členovi Evropské komise stačil týden až čtrnáct dní. Špidla jako eurokomisař je přijatelný pro předsedu KDU-ČSL Miroslava Kalouska: "ČR si zaslouží, aby její reprezentant v EU byla osobnost s politickým profilem a politickou vahou. Takovou osobností pan Telička není, takovou osobností pan Špidla nesporně je," řekl Kalousek novinářům. Podle něho nejde o trafiku pro expremiéra. Takové označení považuje za "pejorativní, urážlivé a zcela nespravedlivé".

Příprava programových tezí vlády spěje k závěru; vévodí finance

PRAHA 22. července (ČTK) - Konsolidace veřejných rozpočtů a snižování povinných výdajů státu vévodí návrhu společného programu staronové koalice lidovců, socialistů a unionistů, který bude podkladem pro vládní prohlášení. S ním kabinet žádá sněmovnu o důvěru. Jeho zhruba třístránkový náčrt projednají v pátek na společné schůzce reprezentace vládních stran. "Ještě v noci na tom budeme pracovat, hlavní body jsou už určeny," řekl dnes ČTK místopředseda lidovců Milan Šimonovský.

"O něco jasněji bude o některých věcech zítra," připustil místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach po polední schůzce se Stanislavem Grossem, který se stal po odstoupení Vladimíra Špidly úřadujícím předsedou ČSSD. "Máme černé, zelené a červené texty, které musíme uvést do souladu," řekl ČTK. Výsledkem má být dokument "obhajitelný" pro lidovce, unionisty i socialisty.

Radiu BBC v podvečer řekl, že by v programu rád viděl důchodovou reformu a reformu zdravotnictví. Po podzimních volbách do krajských zastupitelstev by se podle něj mohl otevřít prostor pro širší diskusi na toto téma, a to i s opozicí. "Směřujeme k tomu, aby do konce příštího týdne byla hotová koaliční smlouva, aby ji mohla stranická grémia přes víkend projednat," uvedl místopředseda. Obsahovat by už měla rozdělení resortů a obsazení ministerských křesel. Sociální demokraté podle Škromacha o víkendu na přelomu července a srpna svolají opět předsednictvo a ústřední výkonný výbor.

Dosud se oficiálně o rozdělení a obsazení resortů nejednalo, tvrdí Škromach. "Každý musí vnímat, že jde o jinou situaci, než když se domlouval Cyril Svoboda s Vladimírem Špidlou a Hanou Marvanovou," řekl. Při rozdělování ministerstev mezi koaliční strany nepůjde jen o jejich počet, ale také o jejich váhu, uvedl bez dalších podrobností.

Sociální demokraté dali už dříve najevo, že by chtěli získat alespoň jedno z ministerstev dopravy, místního rozvoje a životního prostředí. Na dotaz, zda by vyměnili zdravotnictví za místní rozvoj, Škromach dnes odpověděl: "Fakt je, že některé věci by si klidně mohli zkusit chlapci z koalice."

V příštích dnech bude podle Škromacha kolem nové vlády rušno. V pátek se ještě před avizovanou dopolední schůzkou koaliční devítky sejde sociálnědemokratické politické grémium. V neděli nebo v pondělí by měl být stanoven termín Grossova přijetí prezidentem Václavem Klausem, na kterém ho úřadující šéf ČSSD pověřený jednáním o nové vládě seznámí s výsledky dosavadního snažení.

Když se stranické reprezentace příští víkend na koaliční smlouvě a složení nové vlády shodnou, bude moci Gross jít opět na Hrad a prezidentovi navrhnout jmenování členů nového kabinetu. Za čtrnáct dní poté, mezi 15. a 20. srpnem, by pak mohla sněmovna hlasovat o důvěře novému kabinetu, odhadl možný postup řešení vládní krize Škromach.