Václav Moravec moderátor

Jiří Kolář ve studiu BBC

Podle posledního výzkumu veřejného mínění agentury STEM/MARK většina lidí policii věří. Tři čtvrtiny respondentů si ale myslí, že policisté mají sklony k diskriminaci, ať už rasové, národnostní nebo i pohlavní. Pravděpodobně překvapivě vyzněly výsledky týkající se korupce. Jen málokdo z dotázaných si myslí, že korupce v policii je organizovaný a často se vyskytující jev. Nejen o tom bude následujících třicet minut.

Vítejte ve světě otázek a odpovědí, u mikrofonu je Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl policejní prezident Jiří Kolář. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Před necelým rokem jsme v tomto pořadu rozebírali pokles důvěry veřejnosti v Policii České republiky. V těchto dnech spatřil světlo světa výzkum agentury STEM/MARK, ze kterého vyplývá, že pro tři čtvrtiny obyvatel České republiky je policie institucí, na kterou je možné se s důvěrou obrátit. Překvapil vás tak velký počet lidí, kteří policii důvěřují?

Tak já dlouhodobě, je to zhruba třičtvrtě roku až rok, jsme tvrdil, že ta prezentace, která tvrdila pravý opak, že není zcela objektivní, že ty průzkumy, které se dělaly, takové ty jednověté, že nejsou, nemají takovou validitu jako jakási takováto seriózní práce. A upozorňuji také, že jsme trošku dnešním rozhovorem předběhli dobu. Ta tisková konference bude zítra, ale není z iniciace policie, protože to provádí ta agentura a ten materiál nebyl připraven pro informování veřejnosti o výsledku, nějaké bombastické výsledky, ne. Ten materiál je pro policii, abychom s ním pracovali, sebehodnotili svoji práci a zlepšovali to, co je potřeba zlepšovat, a to z toho průzkumu vyplývá také. O to nám jde, o slabé stránky policie.

Ano, nicméně ten průzkum je zajímavý a právě se týká mnoha částí práce policie. Vy jste něco naznačil v souvislosti s mojí další otázkou. Jak je možné ten průzkum dát do souvislosti s těmi jinými průzkumy, například agentury STEM, jejíž únorový průzkum ukázal, že policii důvěřuje jen čtyřicet procent lidí?

Ano, já vám to zkusím vysvětlit úplně stručně. Prostě ty jednověté otázky "důvěřujete", "nedůvěřujete" prostě mohou zachytit jakýkoliv stav toho respondenta. Kdežto tento průzkum, ten byl dělán, řekl bych, systémově v takzvaných souvislostech kontextových. To znamená, že ten respondent odpovídal na mnoho otázek předtím, než odpověděl na tu zásadní, která stojí na takové té hierarchii pomyslné, to znamená, on věděl, proč říká, že ano, věděl, proč říká, že ne a věděl, proč říká, že spíše ano, spíše ne, tudíž to nebyla žádná náhodná odpověď. Ten rozhovor trval průměrně sedmadvacet minut, takže byl dostatečně komplexní, a proto ta validita je úplně jiná.

Jaké máte vysvětlení pro to, že po roce 2003, který jste i vy osobně kvůli množství selhání policie označil za černý rok v dějinách policie, si policie zachovává důvěru tří čtvrtin veřejnosti podle toho průzkumu, o němž se bavíme, tedy podle průzkumu agentury STEM/MARK?

Úplně jednoduché a zase to velice rychle vysvětlím. Je to proto, že veřejnost je schopna vnímat práci celku, instituce jako celku, její poctivou práci, která za ní je každodenně vidět, a rozlišovat individuální selhání, byť jsou to profesní selhání fatálního charakteru, tak dokáže je rozlišovat, protože ví, že v padesáti tisících policistů se vždy najde nějaká chyba, někdo, kdo dělá nepoctivě, dokonce šlendrián, ale není možno to vztahovat na celek. A bohužel v tom posledním období se to často dělalo, že se to bralo institucionálně. Není to tak a veřejnost to umí rozlišovat.

Znamená to tedy, že je důvěra veřejnosti k instituci a není nalomena jednotlivými selháními? Tak si interpretujete tu tříčtvrtinovou podporu obyvatel?

Ano, ale chci říct, že nás zajímá ne ten velice pozitivní výsledek, ale zejména ty negativní stránky nebo ty naše slabé stránky, na které poukazuje veřejnost také. Je jich tam pět, šest, které jsou zásadní, proto jsme ten materiál ...

Které byste vy osobně označil za alarmující? To, co vyšlo z toho průzkumu, nad čím se jako policejní prezident zamýšlíte a je to hodně vážný důvod k zamyšlení?

Nejenom k zamyšlení, my musíme úplně přesně identifikovat, analyzovat a připravit možná na několik let dopředu takové postupy, abychom je minimalizovali ...

Co je alarmující tedy z toho průzkumu?

Je to především otázka komunikace. Tím není myšleno jenom komunikace například policie s veřejností a s médii, ale také dovnitř. My prostě v této instituci neumíme po roce 1990 dostatečně komunikovat ani s vlastním personálem. Toto zjištění je tam také ...

Vy jste tedy nedělali ten výzkum jenom u veřejnosti nebo nezadali jste si výzkum jenom k veřejnosti, ...

Ale i dovnitř.

... ale i mezi policisty.

Ale i dovnitř.

A ukazuje se, že v rámci policie funguje špatně komunikace?

Ano, my jsme se jaksi zvláštně uzavřeli do sebe a budeme muset tuto záležitost zlepšit. Není tam dobrá motivace vlastního personálu k tomu, aby dosahoval těch nejvyšších výkonů. Jsou tam samozřejmě problémy také s rovností přístupu policistů k jednotlivým eventuelně našim klientům, to znamená těm, co porušují zákon. Prostě to jsou věci, které musíme řešit a budeme se jimi muset do budoucna velice zásadně zabývat.

Dovolte, abych citoval teď dílčí data z onoho průzkumu agentury STEM/MARK: "Víc než polovina lidí, přesně padesát čtyři procenta populace, si myslí, že policie nedostatečně postihuje přestupky policistů. O dostatečném postihu je přesvědčeno pouze třiatřicet procent lidí." Na kolik vás zneklidňuje toto číslo?

Já bych dokonce řekl, že je to docela objektivní pohled na policii. My jsme schopni docela solidně identifikovat problém, zda je individuálním selháním, zda to je systémové selhání, zda to je problém komplexní, ale už ne vždy jsme schopni ho řešit. To znamená, veřejnost zajímá především, ne, že jsme odhalili příslušného přestupce uvnitř policie, ale zda se to bude nebo nebude do budoucna opakovat, zda se to neobjeví jinde, za jiných okolností znovu, a to se nám nedaří ...

A tam sankce funguje jako, sankce funguje i jako preventivní věc ...

Tak, a to se nám nedaří.

A proč se to nedaří?

No, je to záležitost docela systémová, protože jak jsem řekl, kontrolní mechanismy odhalují různé odchylky od kýženého stavu, ale to jejich řešení, to vlastní řešení se často bagatelizuje, prostě se neustále zohledňuje ten obrovský tlak, který na jednotlivé policisty je a nedokážeme dostatečně diferencovat, co je závažné, co je méně závažné, co je systémové, co je opravdu individuální a stává se nám, že pak vyznívá docela neefektivně tento systém.

Jakou uděláte systémovou změnu, abyste přesvědčil v budoucím průzkumu většinu veřejnosti o tom, že vedení policie dostatečně postihuje přestupky policistů?

Chtěl bych říci, že by bylo mylné se domnívat, že jsme schopni během jednoho měsíce nebo ani jednoho roku úplně definitivně zareagovat na všechna negativa, která se v tom průzkumu objevila a v tom sebehodnocení a sebereflexi policie jako celku. To je práce na dlouhé měsíce, ale důležité je začít, umět identifikovat, postavit se k tomu čelem, přesvědčit celou policii, kde jsou naše slabé stránky a také je zlepšovat, minimalizovat ten problém.

Jak začnete u tohoto konkrétního případu, tedy u tohoto konkrétního jevu, který jsem popsal? To znamená, abyste přesvědčil veřejnost v delším časovém horizontu změnou systému, že vedení policie dostatečně postihuje přestupky policistů?

No, těch slabých stránek policie není jenom ta jedna, kterou jste řekl ...

Ne, pojďme nejdřív rozebrat toto, jak změníte ten systém?

... je jich zhruba čtyři nebo pět a já chci říct ... No jo, ale já chci říct, o co jde. Ten průzkum se dělal pro účel projektu, do kterého se policie zapojila zhruba před rokem, a ten projekt je řízení kvality. To je metoda, jak minimalizovat problémy a zvyšovat efektivnost. Já chci říct, ... řízení, kvality řízení. Já chci říct, že ty identifikované slabé stránky policie budou do konce září rozpracovány, definovány, rozpracovány a já vydám řídící akt do celé policie, v rámci něhož budou postupně v termínech minimalizovány ty věci, které jsme schopni minimalizovat, to znamená odstranit.

Můžete ale naznačit, jak byste mohl odstranit to, že veřejnost je přesvědčena o tom, že nejsou dostatečně postihovány přestupky policistů?

Tady tato věc je docela jasná. To je záležitost managementu, je to záležitost příslušných řídících aktů a nastavení takových kritérií, která zcela jasně a řekl bych, velice průhledně popíší jednotlivé postupy. Jinak se asi toho řešení nedosáhne.

Abychom byli konkrétní. Vy jste, jak jsem říkal, rok 2003 označil za rok černý kvůli pochybení v případu sériových vrahů Stodolových. Začátkem července se veřejnost dozvěděla, že za neodhalení vražd později připsaných manželům Stodolovým nakonec žádná obvinění nepadnou. Původně se mluvilo o možném trestním stíhání čtyř bývalých vedoucích pracovníků. Pochybení se podle státního zástupce nepodařilo prokázat. Nemůže například tento případ prohloubit skepsi veřejnost, že dopustí-li se policista pochybení, neskončí za to před soudem?

No, to si nemyslím. U tohoto případu byla vyvozena, a to zásadně, jednak funkční odpovědnost z hlediska jednotlivého funkčního horizontu, také personální, ale i kázeňská. Otázka je, jestli jsme byli schopni dostatečně diferencovat mezi těmi jednotlivými pochybeními. Jestliže jsme vyvodili funkční odpovědnost a prakticky celý okres, celý řídící aparát okresu byl vyměněn, tak také měl samozřejmě tenhleten přístup být, nebo měl být uplatněn i na těch výkonných rolích. Tam se to vůbec nestalo, nebyla vůbec posuzována otázka, zda ten výkon jako takový, který způsobil, že vlastně výsledek je takový, jaký je, zda byl v pořádku. To si myslím, že je špatně ...

A ta trestněprávní odpovědnost?

Bohužel ta trestněprávní odpovědnost byla namířena vůči těm osobám, vůči nim jsme my v rámci svých personálních pravomocí přijali opatření personální, a to je špatně. Tady ty osoby, které měly být stíhány, byli zase jenom ti funkcionáři okresu, což si myslím, že nešlo vůbec propojit příčinnou souvislost mezi jejich selháním, které bylo spíše funkční, než to vlastní na místě činu. Oni tam vůbec nebyli ...

Tak ale měli být snad ... A byla prošetřována práce těch, kteří byli na místě činu? Neměli oni být trestně stíháni?

No, to je to, co jsem před chvílí řekl. Otázka je, zda dokázala inspekce dostatečně diferencovat.

Vy si myslíte, že nedokázala?

Já si myslím, že nebylo možné ztotožnit trestní odpovědnost s tou funkční. To se bohužel stalo. Funkční jsme řešili my jako funkcionáři. Inspekce se případem zabývala. Já jsem očekával, že bude řešit veškeré ty role, které tam ..., to znamená i to vlastní selhání na místě činu. To se nestalo.

Uvažujete o tom, že byste se ještě obrátil na Inspekci ministra vnitra? Že aby veřejnost byla dostatečně přesvědčena o tom, že policejní prezident Jiří Kolář chce učinit maximum pro to, aby ti, kteří byli na místě činu, vyhodnotili nesprávně, že šlo o sebevraždu, přitom to byla vražda těch čtyř případů, pokud se nemýlím, aby byla prozkoumána trestněprávní odpovědnost těch, kteří byli na místě činu, pokud odvedli šlendrián? Uvažujete o tom, že byste ...?

To jsme ale udělali. My jsme nikdy nenavrhovali nic jiného, než prověření celého toho postupu, a to jsme udělali už tím, že jsme materiály předali k přezkoumání z tohohle pohledu trestněprávní inspekci, která je příslušná.

Ale zjevně nejste spokojen s tou prací inspekce, protože ta zkoumala ...

Ne, já jen komentuji, že ..., já jen komentuji to, že ten výsledek, který byl nedávno vlastně uveřejněn v novinách, že nikdo nebude stíhán, upozorňuje na to, a to veřejnost možná ani neví, že to trestní stíhání směřovalo zase vůči těm osobám, vůči kterým byla vyvozena jiná odpovědnost. A já jsem neviděl příčinnou souvislost mezi jejich jednáním, za které byli oni postiženi personálně, a mezi selháním na místě činu. To prostě nešlo propojit ...

To znamená, ten výsledek je pro vás také neuspokojivý?

No, to v podstatě ano.

A je možné, abyste ještě nějak intervenoval ...

Tak my jsme udělali to, co jsme udělat měli a já v tomto případě ...

... znovu směrem k inspekci?

Já nejsem kompetentní prostě prošetřovat podezření z trestné činnosti policistů. To v policie je rozděleno jinak ...

Ale můžete se obrátit na šéfa inspekce.

To se stalo už.

Teď aktuálně poté?

To ne. Bylo to už někdy na podzim a výsledek je teď znám.

A znovu kvůli tomu výsledku, že jste s ním nedostatečně spokojen?

To můžeme znovu konzultovat, ale my jsme veškeré materiály ...

Uvažujete o takové konzultaci?

My jsme veškeré materiály předali.

Uvažujete o takové konzultaci, že by to byla ...?

Neuvažoval jsem, abych řekl pravdu.

A teď, když jsem se vás na to zeptal?

No, já to musím říct takto. Jestliže ..., jako já řídím nějakou organizaci a já jsem jasně stanovil odpovědnost ve své kompetenci. Jiný orgán musí stanovit jinou. Já bych tím musel revidovat rozhodnutí inspekce, rozhodnutí státního zástupce. Já k tomu nejsem oprávněn.

Ne, ne, ne, mně jde samozřejmě o to, že jste-li nespokojen s tím, jak inspekce celou věc uzavřela, že se můžete obrátit na jejího šéfa, aby ještě jednou se pokusila prověřit, pokud to neudělala, onu trestněprávní odpovědnost těch lidí, kteří byli na místě činu.

Já se spíš domnívám, že ta záležitost není ještě definitivně uzavřena, že nevylučuji totiž, že to šetření inspekce ještě se nebude ubírat dalšími směry. To já nevylučuji.

Vy jste v souvislosti s tím případem manželů Stodolových nařídil přezkoumat v policejních databázích případy starších sebevražd. Mezi více než pěti stovkami vytipovanými spisy se objevilo zhruba sedmadvacet případů, které vzbudily pochybnosti. Kolik z těch sedmadvaceti případů je už uzavřeno, zda šlo skutečně o sebevraždy nebo zda se objevila nějaká vražda?

Já si myslím, že v současné době ten aktuální stav je takový, že z těch sedmadvaceti případů, které byly u toho nejvyššího stupně přezkumu, to znamená procesního, zbývá už tak třetina na to, aby byly ošetřeny a zatím u žádného z nich nedošlo k tomu zvratu toho původního rozhodnutí, to znamená, konstatování toho původního šetření. Ale upozorňuji na to, že ve většině těch spisů ale jsou zjišťována pochybení, byť formálního charakteru, někdy i procesní, nicméně ne taková ...

Budou opět předána inspekci?

No, pozor, ne taková, která by zakládala právě ten totální zvrat toho výsledku šetření. Takové jsme ještě ...

Ale bude vyvozena nějaká odpovědnost v rámci vnitřních mechanismů policie?

Ta je vždy i u těch drobných selhání, vždy je vyvozována, ale to je otázka kázeňská.

Už jste učinil nějaké kroky v souvislosti s těmi prozkoumanými podezřelými sedmadvaceti případy kázeňsky?

No, myslím si, že jedenáct jich je ukončeno už s tím, že výsledek je potvrzen tak, jak byl, a až bude záležitost úplně dořešena, tak se tím budu zabývat, zatím to není.

Bavíme-li se o práci policie, veřejnost je dostatečně spravena o posledním případu policisty v Plzni, který střílel na přechodu pro chodce. Pro úplnost, policista střílel po chodci, který na červenou přecházel silnici. Nejdřív vyzval chodce, aby zastavil, chodec muže zákona neposlechl a snažil se utéct. Policista použil služební zbraň k varovnému výstřelu, pak zasáhl projíždějící auto, onen výstřel. Výstřel nikoho nezranil. Přijde policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi, hostovi Interview BBC normální, že po dvou dnech od střelby nebyl policista obviněn?

Tady musím říci především, že ten zákrok jako takový nebyl adekvátní, ale on nebyl adekvátní hned z dvou hledisek. Za prvé, ve vztahu k těm skutkovým okolnostem, které se staly, to znamená charakteru přestupku, to za prvé. A za druhé ve vztahu k právu. Ani k vnitrním předpisům, ale ani k zákonu. To znamená, použití té zbraně nebylo zcela nebo vůbec v souladu s předpisy. To je předmětem teď trestního řízení. Já ...

A to, že nebyl obviněn?

Já si myslím, že byla spíše otázka přesné právní kvalifikace, protože přicházelo do úvahy hned několik skutkových podstat a že to je záležitostí inspekce, ale že to není teď otázka obvinění. To může být napraveno během krátké doby, jak se zcela jasně se státním zástupcem stanoví právní kvalifikace, ale problém je spíše motivace toho policisty. Já si myslím, že z toho trestního řízení vyplyne zcela evidentně, že motiv jednání policisty spočívá zcela mimo systém, že on nikoliv reálně hodnotil skutkové okolnosti a reálný svět kolem sebe a všechno tomu nasvědčuje, i jeho postoje poté, kdy psal příslušný úřední záznamy a tak dál. Tak já si myslím, že to nebylo zcela adekvátní, nebylo ani reálné, tak jak on posuzoval dané okolnosti a je to individuální záležitost, je to individuální selhání, které nelze řešit nějakými systémovými kroky.

Na to jsem se chtěl zeptat, protože případů, kdy policisté, mírně řečeno, ne zcela adekvátně reagují na situaci, je víc. Vzpomeňme na červenec roku 2001, kdy dopravní policista z Mělníka při pronásledování ukradeného auta vystřelil z jedoucího vozu a zastřelil náhodnou chodkyni. Není to možné srovnávat, případ plzeňský s tím mělnickým?

Já si myslím, že nikoliv právě z hlediska těch motivů a z hlediska oprávněnosti použití zbraně. Tam to možné srovnávat není. V té Plzni si myslím, že to použití zbraně vůbec nenachází oporu v žádných předpisech. Vůči přestupcích právního přestupku prostě nelze použít zbraň, a to samozřejmě každý policista, každý policista ví ...

Pane policejní prezidente, to znamená, že vy ... Jak byste si poradil s otázkou: Jaká ponaučení si může vzít policie z toho posledního plzeňského případu, může-li si vzít nějaké ponaučení?

No, tak je to o tom, že máme jakousi personální základnu. Je nás téměř padesát tisíc, sedmačtyřicet tisíc a opravdu se může stát, že k takovýmto posunům v uvažování lidí dojde. Prostě to není ..., to si myslím, že dopadá na všechny profesní skupiny a může se to stát ...

To znamená, že ta výpověď toho policisty, který střílel v Plzni na přechodu, jasně ukázala, že psychicky byl labilní nebo je psychicky labilní?

To bych si teď nedovolil říci, protože já nemám příslušné znalecké posudky, které budou právě vyžádány v rámci trestního řízení, k dispozici. Ale co mohu říct, tak je, že v současné době ze všechno vyplývá, že ten policista ..., byla mu odebrána zbraň, policista beze zbraně není policista a budeme to muset řešit personálně bez ohledu na trestní řízení ...

To znamená, bude propuštěn?

Já si myslím, že jiné řešení nelze nalézt. Bez ohledu na to, jak dopadne trestní řízení, to je úplně mimo.

V žádném případě tedy není možné vyvodit nějakou systémovou věc. Bezesporu jste četl v novinách, v českých novinách, že by bylo možné se zamýšlet nad tím, zda vůbec dopravní policisté, protože těch případů, kdy dopravní policista použije zbraň a někoho postřelí nebo kulka někoho mine, nebo naopak je někdo zastřelen, že těch případů je víc, o možném odebrání zbraní dopravní policii jako systémovém řešení.

No, jsme v kontinentální Evropě. Srovnávat s jinou tradicí, to znamená, s Velkou Británií toto, to si myslím, že nelze. Tato lokalita a je to celá vlastně kontinentální Evropa, si myslím, že je odůvodněná záležitost, že policisté mají zbraně. Pokud jde o dopravní policii, tak policista ...

Proč musejí mít dopravní policisté zbraň?

... policista beze zbraně není policistou. Protože i dopravní policista, mohu vám říci statistiku, i dopravní policista se setkává se zcela shodnými riziky, jako pořádkový policista, jako policista kriminální policie, eventuelně vyšetřování. Prostě je to úplně jedno, to riziko je naprosto shodné a často se nám stává právě, že do kolize se dostává dopravní policista. Mohu vyjmenovat několik případů, kdy například v obchodním domě nebo před obchodním domem Globus v Brně před dvěma lety byl takhle postřelen policista, který pronásledoval pachatele loupežného přepadení. Sám pak střílel po pachateli, ten pachatel dopaden byl a ...

To znamená, odebrání zbraní dopravním policistům, změna zákona, protože říkáte, že z toho právního vymezení policista beze zbraně není policista, ...

Ano.

... tak tady by spíš taková změna zákona a taková změna systému přinesla víc škody než užitku?

Já nevím, kde bychom pro takovou změnu našli argumenty. Jestli v tom plzeňském případu, kde mohlo dojít k těmto, řekl bych, naprosto neadekvátním postojům policisty vzhledem k jeho například zdravotnímu stavu a podobně, to si myslím, že je úplně špatně.

Je takových případů obecně víc, o kterých veřejnost neví? Přece jenom existují mediální případy, které jsou sledovány a k nimž se média dostanou a referují o nich poměrně zevrubně. Existuje víc podobných případů, kdy byste naznačil, že policista neadekvátně reagoval například kvůli svému zdravotnímu stavu? Je takových případů víc?

No, to ... Řekl bych to takto, musíme to vázat na použití zbraní. Těch použití zbraní buď proti vozidlu nebo proti pachateli je tak dvě do týdne, takže si můžete udělat obrázek, jaká je frekvence. Pravidelně jsou všechny tyto zákroky použití zbraně vyhodnocovány. Samozřejmě vždy se závěry, jestli byla oprávněná, nebyla, eventuelně stíhání a podobně. Takže to je zcela mizivé procento toho, kde bychom vyhodnotili neoprávněné použití zbraně. Ale co bych řekl v této souvislosti, je, že jsou určité úseky policejní práce, kdy ti policisté jsou pod obrovským tlakem a já vůbec nevylučuju, že k takovým změnám, někdy i patologickým, opravdu může dojít v jejich zdravotním stavu. To prostě nelze vyloučit. Já ve své praxi jsem se setkal s takovým případem ...

A není možné ty věci odhalit například častějšími prohlídkami zdravotními, psychologickými testy a podobně?

Tady ta vstupní diagnostika, psychodiagnostika, kterou děláme a samozřejmě pravidelné lékařské prohlídky, které musí každý policista pravidelně absolvovat, mohou mnoho odhalit. Ale já mám spíš dojem, že tyto signály by se měly projevovat na pracovišti přímo při kontaktu se spolupracovníky, v rodinách a podobně. Těžko říci, že systémově jsme schopni zajistit nějaký filtr ...

Víte, proč se na to ptám a proč jsem dal to do souvislosti s Mělníkem při té střelbě před zhruba dvěma a půl lety? Tam dopravní policista, který v tom Mělníce střílel a postřelil tu ženu, která posléze zemřela, tak vyvázl s podmínkou. Vyšla strategie obhájce toho policisty, který celou věc před soudem postavil tak, že, teď cituji doslova: "Policisté nejsou dostatečně cvičeni a připravováni na krizové a emocionální situace."

Především musíme říci, že Mělník se liší tím, že ten policista střílel po pachateli trestného činu a zasáhl osobu naprosto nezúčastněnou, takže to je velký rozdíl. Ta oprávněnost použití zbraně tam byla ...

Ano, to jsem pochopil, ale teď jde o tu, jak jsem citoval doslova, nedostatečnou vycvičenost a přípravu na krizové a emocionální situace, kde by bylo možné ještě posílit.

Nevím, z čeho ten advokát to vyvozuje, protože ten policista, ani z jeho stanovisek a postojů, které já dobře znám z té doby, nikdy se nevymlouval na to, že by něco emocionálně nebo psychicky nezvládl. On prostě se snažil střílet po pachateli a zasáhl, bohužel, a to byla tragická záležitost, zcela nezúčastněnou, nevinnou osobu, a to je ten obrovský rozdíl. Určitě to není v tom, že by policisté nebyli psychicky, fyzicky připraveni nebo ... Pravidelně chodí na střelby každý měsíc, pravidelně ročně dělají pověrky, zda ovládají dobře svou zbraň, takže tomu nevěřím.

Vraťme se ještě k výzkumu agentury STEM/MARK. Třicet devět procent veřejnosti je přesvědčeno o tom, že policisté často zneužívají svého postavení. Opačný názor má čtyřicet šest procent lidí. Deník Hospodářské noviny začátkem července referoval, že Policie v České republice je v poměrně mnoha případech propojena s místními vlivy, možná i s místními zločineckými strukturami, které pak policisté kryjí. Co můžete jako policejní prezident systémově udělat pro to, aby došlo k omezení těch místních vlivů?

My jsme samozřejmě v posledních letech přijímali řadu antikorupčních opatření, protože ta opatření s tím hodně souvisí a takové kroky, které by eliminovaly právě tato rizika. Samozřejmě každá ta složka policejní, ať je to obvodní oddělení, ať je to okres, ať je to kraj, se nachází v nějaké lokalitě, v nějakém konkrétním prostředí, kde se pohybují lidé, kteří se znají, takže ta propojenost s tím místním prostředím tady určitá je. Ale já musím říci velmi důležitou věc. Proto máte útvary s celorepublikovou působností, které úplně evidentně eliminují tu jednoznačnou autonomii teritoriálních útvarů právě v tomto smyslu, že si žádný policista nemůže být jist, ať jsou to možnosti korupční, potenciálně korupčního stavu, čehokoliv, že jiný útvar se tím nezabývá, který není v rámci tohoto kraje vůbec situován nebo podřízen, takže zcela nestranně je schopen šetřit. To jsou důležité ...

Je možné ten systém prohloubit ještě?

No, tak já bych neviděl teď v současné době tu situaci tak, že by nám to dělalo nějaké neskonalé potíže. Ten systém tak, jak funguje, tak, jak je nastaven, tak dostatečně eliminuje ty negativní jevy, které jste spojil vy s tím, ta propojenost s prostředím.

Když jste před necelým rokem v tomto pořadu obhajoval práci policie, krom jiného jste řekl, že je, cituji doslova: "Nutné přesvědčit veřejnost o dobré práci policejního sboru každodenní prací," konec citátu ...

Ano.

V uplynulých dnech se veřejnost mohla setkat s prací policie při další dopravně-bezpečnostní akci nazvané Akce X. Během této pětidenní akce policisté zkontrolovali sto sedmdesát čtyři tisíce aut, udělili pokuty za zhruba patnáct milionů korun českých. Jaké máte vysvětlení pro to, že i přes tyto dopravní akce, dopravně-bezpečnostní akce počet nehod za první pololetí letošního roku vzrostl?

No, především posluchač by se měl dozvědět, co znamená slovo "počet nehod". Ano, vzrostl počet nehod v tom absolutním vyjádření těch méně závažných, kde nedošlo k následku kromě škody, to znamená, ani lehké, ani těžké zranění, ale samozřejmě, a to je to rozhodující, k úmrtí. To znamená, tyto nehody absolutně vyjádřeny narostly zhruba o čtyři procenta. Ale pozor, posluchač se musí dozvědět, že za ten rok poslední, kdy tomu mimořádnou pozornost opravdu věnujeme, fenoménu dopravy, tak došlo o šestnáct procent, k poklesu o šestnáct procent úmrtí, je to celých devadesát sedm osob, devadesát sedm osob, kterých je usmrceno v letošním roce v souvislosti s dopravní nehodou méně, a to je nebývalý, nebývalý pokles.

Jaký vliv ... Vy byste přičítal hlavní vliv tomu poklesu o šestnáct procent usmrcených osob těmto dopravně-bezpečnostním masovým akcím?

Jednoznačně, není to v represi, není to ani v té prevenci jako takové, to není samoúčelné. Je to v jediném, došlo, byť k mírnému, ale přeci jenom došlo k posunu v postojů řidičů. Chovají se o milimetr možná nebo o dva, ale chovají se jinak, pozitivně lépe, pozitivně lépe ...

Je to i těmi akcemi?

Víte, v čem je to, že narostly nehody a přitom úmrtí je méně? Protože narostly nehody, které jsou méně závažné. Ještě jednou opakuji, to znamená, že byly způsobeny méně závažným porušením pravidel, to znamená, méně závažným porušením předpisů. A jde o to, že to nejsou jízdy pak na červenou, není to rychlá jízda v tolika případech, není to nesprávné předjíždění, nedání přednosti. Takové ty hrubé porušení, ta hrubá porušení pravidla. A teď jde o to, že my musíme pokračovat dál. Jestliže dnes je to dva milimetry, musíme dosáhnout toho, aby to bylo ještě víc.

I těmito akcemi?

Samozřejmě. Ta, řekl bych, zvýšená policejní přítomnost v terénu, ta není ..., jejím účelem není jen sankce, ale především ovlivňování postojů řidičů.

Vy tedy máte rozplánované ..., v plánu další akce X?

Samozřejmě, příští týden proběhne další akce, která je celoevropská v rámci Evropské unie a my nepolevíme v tomto směru. A jestliže dosáhneme toho, že ten pokles, kdyby byl o jednu osobu, ale zatím je téměř o sto oproti loňskému roku, a to si myslím, že je výsledek krásný, šestnáct procent minus.

Kolik policistů bude v ulicích, teď jich bylo devět tisíc, příští týden při té akci?

Já nebudu teď říkat žádné detaily, je to celoevropské akce, ale bude zaměřena samozřejmě na některé specielní věci, zejména na otázku dodržování těch procedur v souvislosti s nebezpečnými náklady, přeprava nákladními vozidly, tiráky, mezinárodní přeprava, všechny tyto okolnosti, ale my nebudeme polevovat a budeme do konce tohoto roku opravdu velice intenzivně v terénu.

Konstatuje policejní prezident Jiří Kolář. Děkuji za to, že jste přišel do BBC. Někdy v dohledné době na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Příští týden se v Evropě uskuteční dopravně-bezpečnostní akce

PRAHA 21. července (ČTK) - Dopravní policisté v zemích Evropské unie budou mít příští týden pohotovost. V rámci celoevropské dopravně-bezpečnostní akce se letos zaměří především na kontrolu nebezpečných nákladů a mezinárodní přepravu. Rozhlasové stanici BBC to dnes řekl policejní prezident Jiří Kolář. Žádné další podrobnosti sdělit nechtěl.

"Účelem zvýšené policejní přítomnosti na silnicích nejsou jen sankce, ale především ovlivňování postojů řidičů," uvedl. Minulý týden se v České republice uskutečnila akce X. Například v Praze během ní zkontrolovali policisté přes 19.500 řidičů. Přestupek spáchal každý čtvrtý.

"Nebudeme polevovat a budeme do konce tohoto roku opravdu velmi intenzivně v terénu," uzavřel Kolář.

K celoevropské dopravně-bezpečnostní akci se Česká republika připojila už loni na podzim. Tehdy se soustředila především na provoz na dálnicích a rychlostních komunikacích; policisté kontrolovali hlavně autobusy a kamiony a zjišťovali případný alkohol v krvi řidičů. V rámci této akce zkontrolovala policie téměř 80.000 vozidel. Pod vlivem alkoholu bylo přistiženo 203 řidičů.

Policista, jenž střílel v Plzni po chodci, není zatím obviněn

PRAHA 21. července (ČTK) - Policista, jenž střílel v pondělí v Plzni na přechodu na chodce, zatím nebyl z ničeho obviněn. Policie dosud nezná ani muže, po němž pálil. ČTK to dnes řekla plzeňská státní zástupkyně Jaroslav Pašková. Podle úterního vyjádření minstra vnitra Stanislav Grosse se dá postup policisty předběžně kvalifikovat jako neoprávněné použití zbraně.

"V případu není nic nového. Chodec, po němž policista střílel, se sám nepřihlásil a policisté ho zatím nevypátrali. Událost stále vyšetřuje inspekce ministra vnitra," uvedla Pašková.

Policejní prezident Jiří Kolář je přesvědčen, že policie střelce bez ohledu na výsledek trestního řízení propustí. "Jiné řešení nelze nalézt," řekl dnes stanici BBC Kolář. "Je to individuální selhání, které nelze řešit systémovými kroky. Je nás 47.000 a opravdu se může stát, že k takovýmto posunům v uvažování lidí dojde," uvedl.

Případ se stal v pondělí kolem 15:00 na velmi frekventované Klatovské třídě. Policista střílel po chodci, jenž na červenou přecházel silnici. Nejdříve vyzval chodce, aby zastavil, ten však na výzvu nereagoval, ale snažil se uprchnout. Policista použil služební zbraň k varovnému výstřelu a poté zasáhl projíždějící automobil. Nikdo nebyl zraněn. Kulka, která zasáhla projíždějící vůz, trefila pouze boční sloupek mezi předním a zadním oknem. Odborné expertizy a balistické zkoušky pokračují.

Policejní šéf obrátil

Mladá fronta DNES, 22. 7. 2004, strana: 2 - Policejní prezident Jiří Kolář ze dne na den změnil názor. Ještě v úterý Kolář ústy své mluvčí MF DNES vzkázal, že případ, kdy plzeňský policista střílel na neukázněného chodce, je „regionální záležitostí", na niž není třeba reagovat. Včera už jednání střelce ostře odsoudil. Svého podřízeného, který při zmatené střelbě naštěstí chodce netrefil, ale zasáhl projíždějící vůz, chce Kolář propustit.

„Policistovi z Plzně nadřízení odebrali zbraň a bez ní nemůže sloužit. U sboru zůstat nemůže - bez ohledu na výsledek trestního řízení," prohlásil včera v BBC policejní prezident. Ten označil plzeňskou střelbu za neadekvátní zákrok a individuální selhání s nejasným motivem. „Policista v Plzni naprosto nereálně vnímal okolnosti na místě. Proč, to musíme teprve zjistit," soudí Kolář.

Dopravním policistům by však přesto pistole ponechal, protože podle něj už několikrát čelili nebezpečným zločincům. Policistu, který střílel v Plzni, se státní zástupkyně Jaroslava Pašková chystá obvinit z několika trestných činů.

Policista, který střílel v Plzni, přijde o práci

Lidové noviny, 22. 7. 2004, strana: 3 - Čtyřiačtyřicetiletý policejní inspektor plzeňské dopravky, který v pondělí odpoledne neuvěřitelným způsobem zakročil proti chodci, nebyl zatím obviněn. Inspekce ministra vnitra stále shromažďuje důkazy, které by objasnily, jak došlo k nevídané události střelbě na chodce přecházejícího frekventovanou třídu.

Jedno je jasné, delikvent přijde o práci. Policejní prezident Jiří Kolář včera prohlásil, že policie ho bez ohledu na výsledek trestního řízení propustí. "Jiné řešení nelze nalézt," řekl Kolář stanici BBC.

"Posouzení případu je velmi složité. Potřebujeme k tomu vyslechnout osobu, po které policista střílel," konstatovala šéfka Okresního státního zastupitelství Plzeň-město Antonie Zelená, jejíž úřad na případu pracuje. Dotyčný totiž před střelcem prchal a palba jej nepřiměla ani k stížnosti na policistův postup.

"Moje úvaha je, že kdyby to byl slušný člověk, který nemá problémy s policií, tak by neutíkal. Nepředvedl by takový kalupový útěk a na policistu by počkal," míní státní zástupkyně Zelená.

Podobného názoru je i policejní psycholožka Ludmila Čírtková. "Pro posouzení věci je třeba zjistit okolnosti střelby. Policistou pronásledovaný totiž může být člověk, jehož problém není ten, že přechází na červenou, ale třeba to, že je sám nějak nebezpečný," poznamenala. Po terči policistovy střelby by totiž mohlo být třeba vyhlášeno celostátní pátrání jako po nebezpečném recidivistovi. Nebo by mohlo jít o uprchlého pacienta některé z psychiatrických léčeben, uvažovala Čírtková.

Policejní inspektor, který byl nadřízenými v souvislosti se zmíněnou událostí v úterý vyslán na nucenou dovolenou, tvrdí, že nepochybil. Jak vyplývá z jeho pondělního vyjádření, které udal i v povinném hlášení o použití služební pistole, střílel prý ve snaze "dopadnout pachatele". Inspekce ministra vnitra, která začala případ prověřovat již krátce po incidentu, v úterý navrhla obvinění policisty. Ten by mohl být stíhán minimálně pro zneužívání pravomoci veřejného činitele, popřípadě pro obecné ohrožení.

Podle mínění státní zástupkyně Jaroslavy Paškové bude otázkou několika dní vyhodnotit celý případ a posoudit jeho případnou právní kvalifikaci. "Prozatím probíhají vyšetřovací úkony, které bych nechtěla specifikovat," podotkla. Žalobkyně míní, že by poskytnutím podrobností mohla ovlivnit výpověď svědků a také podezřelého policejního inspektora.

Střelba se odehrála na Klatovské třídě v centru Plzně. Policista nejprve vypálil varovný výstřel. Chodce tím nezastavil, tak vystřelil ještě dvakrát, prý směrem po prchajícím. Zasáhl jen projíždějící vozidlo. "V současné době probíhají expertizy, které mají potvrdit, zda je poškození vozu skutečně způsobeno střelbou," konstatovala žalobkyně. Ani jedna z vypálených kulek se zatím nenašla.