Václav Moravec moderátor

Cyril Svoboda ve studiu BBC

Leadeři tří koaličních stran se v úterý dohodli na formě prosazování zásadních návrhů v budoucím kabinetu. Co se bude dít dál? Slovo má úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross.

Stanislav GROSS, úřadující předseda ČSSD (zvukový záznam): Myslím si, že je před námi několik klíčových bodů. Jeden jsme překonali dnes, to znamená, dohodu nad těmi složitými a citlivými procedurálními otázkami a druhá věc je to, že já skutečně nechci blamovat ani sebe, ani veřejnost ani prezidenta republiky. To znamená, chci mít jistotu, že ten projekt, který se tvoří, který podpořil i ústřední výkonný výbor sociální demokracie jednoznačně, takže je to projekt, který, kde je společná vůle ho dotáhnout do konce u všech sto jedna, nejméně sto jedna poslanců.

Řekl v úterý po koaličním jednání úřadující předseda sociální demokracie Stanislav Gross. Součástí takzvaných blokačních koaličních pojistek je i oblast zahraniční politiky. Proč? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl odstupující vicepremiér, ministr zahraničí, místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den. Jenom drobnou opravu. Vláda nepodala demisi, žádný ministr nepodal demisi. Demisi podal pouze premiér.

Ale s premiérem padá celá vláda podle interpretace naší ústavy. Vy nejste odstupující?

To je výklad. Já jsem přesvědčen o tom, že až bude jmenovaná nová vláda, tak tím končí ta vláda původní. Ale to bychom zde mohli vést docela hezkou debatu ústavněprávní na toto téma /nesrozumitelné/.

Já vím, že vy vyučujete na právnické fakultě ústavní právo, takže to byste chtěl, abyste si povídal o ústavněprávním vymezení, zda jste odstupující či nejste odstupující. Podle jedné užší interpretace jste odstupující, shodněme se na tom pro těchto třicet minut.

Já to beru, že to je váš postoj k této věci a pojďme dál.

Zahraniční politika se stala jedním z hlavních témat při sestavování budoucí české vlády. Exministr zahraniční Jan Kavan řekl explicitně, že nepodpoří vládu, jejíž zahraniční politika by byla nesrozumitelná a nevyvážená. Připouští Cyril Svoboda, že zahraniční politika pod jeho vedením trpěla jeho nedostatky?

Politika vlády, koaliční vlády, nejen zahraničí, každá politika je koaliční. To znamená, že se nerealizuje program jedné politické strany, ale dohoda všech stran a to hodnotí strany, poslanci, voliči jako celek, na to může mít vyhraněný názor Jan Kavan, ale to je pouze jeho vyhraněný názor.

Vy tedy odmítáte tím ona slova, že by zahraniční politika České republiky byla nevyvážená a trpěla nesrozumitelností?

Já tady nemusím nic obhajovat, protože tady není, co bych obhajoval. Většinou je zřetelné, že ta politika je dobrá a Jan Kavan na to má svůj vlastní názor, který nerad slyším, ale znovu říkám, postoj k vládě a k její politice, je postoj, který zaujímají politické strany, poslanci a konečně úsudek podle voličů.

Ale také právě ti poslanci, kteří budou hlasovat o důvěře budoucí vládě, protože to je poměrně podstatné, vznikne-li stávající vládní koalice se stojedním hlasem a jestliže jeden z poslanců kvůli tomu, jak vypadá zahraniční politika, uvažuje o tom, že nepřipojí svůj podpis.

No, tak to je otázka pro předsedu sociální demokracie, který vyjednává a který také nese odpovědnost za to, že sociální demokracie podpoří společný projekt.

Nebo také otázka na ministra zahraničí Cyrila Svobodu, co může udělat pro to, aby zahraničí politika byla vyváženější a srozumitelnější, aby mohl ji podpořit i Jan Kavan?

Já jsem před chvílí řekl, že nemá smysl, abych teď tady něco obhajoval, protože to, co děláme, je naprosto zřetelné a já jsem přesvědčen o tom, že názor Jana Kavana je v tomto ohledu ojedinělý, protože to je jeho hlas. Zaznívá teď aktuálně.

Není ojedinělý. Předseda zahraničního výboru Vladimír Laštůvka připojil se.

Tak se připojil.

Tak to už nejsou, to už jsou dva ojedinělé hlasy?

Tak jsou to dva hlasy. Ale politika, znovu opakuji, je politika koaliční a zahraniční politika vlády podle mého názoru může někdo mít dojem, že jsem podjatý, ale podle mého názoru patřila k nejúspěšnějším politikám minulé vlády.

Dovolte, abych ještě jednou přeci jen citoval Jana Kavana z deníku Právo ze 12. července, abychom se bavili o konkrétních rysech české zahraniční politiky, na kterou Kavan i Laštůvka směřují svoji kritiku. Citujme Jana Kavana doslova: "Chtěl bych věřit, že příští vláda si nebude hrát na jakousi kompromisní "chytrou horákyni", jak to bylo například ve vztahu k válce v Iráku. Postoj Špidlovy vlády demonstroval neschopnost skloubit proevropskou politiku, to znamená, i podporu společné zahraniční a bezpečnostní politiky na jedné straně a potřebu udržet dobré transatlantické vazby na straně druhé," konec citátu. Jste přesvědčen o tom, že postoj České republiky například k problematice Iráku či k problematice Středního východu jako celku nepřipomínal "chytrou horákyni"?

Politika, zahraniční politika, České republiky byla předvídatelná, stabilní a je to politika, která udržuje nejen pevnou vazbu evropskou, ale také pevnou vazbu transatlantickou. Naopak, já si myslím, že Jan Kavan by chtěl právě tu vazbu na Spojené státy americké výrazně oslabit. A naopak jeho politika by vedla k velkému vychýlení té politiky z toho vyváženému postoji, ale znovu říkám, je to pouze komentář teď. Já k tomu nepřikládám žádnou velkou váhu, protože jde o celkový projekt a já si myslím, že teď není čas na to, abychom si vzkazovali nějaká silná sdělení přes média.

Promiňte, pane ministře, ale ono opravdu to souvisí s tím, že zahraniční politika je jedním z úhelných kamenů pro sociální demokraty nebo pro vlivné sociální demokraty, kteří se rozhodují o tom, zda pokračovat ve stávající vládní koalici či nikoliv, takže není ta bagatelizace přeci jen příliš krátkozraká, o kterou se teď pokoušíte?

No, protože teď se mluví o zahraniční politice, ale dokážete si představit, že pro některé poslance bude důležité to, co se děje na ministerstvu životního prostředí, obrany, školství, na kterémkoliv ministerstvu. To je přirozené. Teď se jedná o sestavení nové vlády, tak je přirozené, že se objevují některé tyto názory. Znovu opakuji, je to společný projekt, jde o koaliční vládu, to znamená, že nemůže se realizovat v žádné koaliční vládě program jedné politické strany.

A vy myslíte, že, ať už Vladimír Laštůvka nebo Jan Kavan chtějí de facto oslabit nebo zcela upustit od transatlantické vazby a chtějí pouze proevropskou zahraniční politiku?

Já si myslím, že chtějí, aby se realizovala pouze politika sociální demokracie. A znovu opakuji, v každém resortu, nejen v zahraniční věcech, v každém resortu se v koaliční vládě musí dohodnout všichni tři partneři. Já bych také tady mohl vykřikovat silná slova, co všechno se musí prosadit na tom či onom resortu a citovat program KDU-ČSL, ale vím, že, znovu opakuji, jde o dohodu a ta dohoda znamená vůli k dohodě všech.

Leadeři stran stávající a pravděpodobně i budoucí vládní koaliční v České republice se v úterý dohodli na způsobu prosazování svých návrhů, takzvaných blokačních mechanismech, které by neumožnily některé ze stran koalice prohlasovat návrhy s opozicí. Z dohodnutého dokumentu cituje úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross.

Stanislav GROSS, úřadující předseda ČSSD (zvukový záznam): S tím, že tedy tady jsme se shodli na formulaci, která zní takto: "Smluvní strany se zavazují, že vládní návrhy zákonů, první odrážka, o státním rozpočtu na roky 2005 a 2006, druhá odrážka, o daních a poplatcích včetně zákonů na podporu jejich správy, třetí odrážka, s výrazným dopadem na veřejné rozpočty, čtvrtá odrážka, týkající se ochrany vlastnictví a bydlení," a zásadní rozhodnutí týkající se zahraniční a obranné politiky státu, budou předloženy výlučně jako koaličně dohodnuté ve smyslu toho článku, který jsem předtím citoval.

Citoval úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross. Dal by odstupující ministr zahraničí, vicepremiér, Cyril Svoboda, znaménko plus nebo minus tomu, že se ve výčtu těch blokačních mechanismů ocitla i zahraniční politika?

Samozřejmě, že plus. Proč ne? Vždyť, vždycky mně jde o to, aby politika byla realizována v dohodě všech a to, co jsme teď slyšeli, tak je potvrzení mých slov. Totiž, že i zahraniční politika musí odrážet vůli všech tří politických stran, že se nemůže realizovat pouze politika jedné politické strany.

Není ale pak problém u takového blokačního mechanismu, který je přeci jen silnější, než byla ta dohoda a hledání dohody ve stávající vládní koalici, která ještě dosud vládne, přeci jen jistým ohrožením, že pokud bude na jedné straně Vladimír Laštůvka, Jan Kavan v sociální demokracii prosazovat pouze proevropskou politiku nebo větší posílení proevropské politiky, lidovci zase zachování transatlantické vazby, že ta politika může být rozmazaná, nečitelná a podobně?

Podívejte se, ve vládě se diskutuje i s velmi jasným odborným pohledem na věc samotnou, takže nemám z toho vůbec žádnou obavu a je zřetelné, že, pokud nás bude čekat nějaké zásadní rozhodnutí, jako je vyslání nějakých vojáků do nějakých misí nebo něco podobného, takže na tom musí být shoda všech. To je přeci nemyslitelné, že by to byla pouze vůle jedné nebo dvou politických stran, takže to, že je to v tom výčtu, je dobře, zásadní rozhodnutí, o kterém jsem teď mluvil, například vyslání polní nemocnice, vojáků a tak dále, musí být podpořeno všemi, takže nic dramaticky nového se neděje.

Ale, když se rozhodnou sociální demokraté a například premiér, budoucí premiér, že kvůli klidu ve své straně sociální demokraté například nepodpoří vyslání těch vojáků, lidovci a unionisté ano, takže nemůže nastat zahraničně politický problém České republiky?

Teď tu spekulujeme. Nic takového nenastalo.

No, ne, ale já se bavím o té pojistce, a varianta, promiňte, to je zcela přeci legitimní otázka, že jestliže vydáte do koaličního dokumentu takový blokační mechanismus, tak musíte počítat s variantami, jste-li zodpovědný politik, které varianty mohou nastat?

Ten blokační paragraf ustanovení říká, že v těchto zásadních věcech musí být shoda všech. To nic nového není. A znovu opakuji, až tato situace nastane, nebo nastane-li vůbec, tak budeme hledat shodu všech. A to, že do toho vstoupí možná sociální demokrati s nějakým postojem, my s nějakým postojem, tak je jasné, že dojde-li ke shodě nebo se ta věc nebude realizovat, nebo se najde nějaké řešení.

A když se nebude realizovat, což je, což je jedna z variant, tak nebude mít Česká republika podle vás zaděláno na problém, jak bude vnímána zahraničními partnery, možná koaličními spojenci v Severoatlantické alianci?

Ale, vy teď předjímáte něco, co nenastalo, protože jedna věc je partnerství. To partnerství se totiž nemusí projevit účastí jednoho typu. Může být i více účastí, může být i jiná forma pomoci a podobně. Tady je vždycky více variant řešení. Já si myslím, že tady jenom zabíháme do nějaké jako představy, která zatím nenastala, je taková jenom fabulace.

Promiňte, pane ministře, bavme se o tom, že jestliže se zahraniční politika dostala do toho dokumentu, tak já se ptám, jaké mohou nastat negativní varianty v odrazu české zahraniční politiky. To je legitimní otázka, jestliže je v blokačním mechanismu tato oblast, oblast zahraniční politiky.

Můj přístup k tomu je, že já hledám pozitivní řešení a pozitivní řešení znamená, že chci hledat shodu, a to je pozitivní přístup k věci. Já přeci nejdu do vlády, abych přemítal nad tím, jaké krize mohou nastat a jaké z toho vyvodíme důsledky. Řešme situaci tehdy, jak bude, a to je všechno, co k tomu teď mohu říct.

Podle některých zdrojů má Česká strana sociálně demokratická zájem o ministerstvo zahraničí. Vy jste slyšel takové informace?

Prosím?

Vy jste mě neposlouchal? Přemýšlíte pravděpodobně nad nějakým dalším optimistickým řešením v budoucí vnitropolitické a zahraničněpolitické oblasti České republiky. To je krásné. Ještě jednou opakuji otázku. Podle některých informací, například deníku Mladá fronta DNES má Česká strana sociálně demokratická zájem na ministerstvo zahraničí. Dostanou se vám takové informace od vašich stranických kolegů?

Četl jsem to v Mladé frontě DNES. Jsem to četl. Byl to dneska úvodník, takže si toho všiml každý, kdo vzal do ruky Mladou frontu DNES. Takže je to jako z mnoha dalších návrhů a spekulací. To znamená, že pro mě je důležité, jaké budou návrhy zcela konkrétní a oficiální. Tady jenom mohu potvrdit za KDU-ČSL, že náš naprosto jasný a pevný postoj je, že ministři za KDU-ČSL zůstávají, protože krize nenastala díky nebo vzhledem KDU-ČSL a my z tohoto důvodu nemáme důvod, proč bychom měli z našich pozic jakkoliv ustupovat.

Ano, to jsme slyšeli několikrát. Co si pak tady pomyslíte? Co si pak tedy pomyslíte, až nastane ta varianta, že KDU-ČSL nebude mít ministerstvo zahraničí?

Tak tohle to je mandát, který mají naši vyjednavači. Ten, o kterém jsem teď mluvil. Takže já jsem přesvědčen, že tento mandát obstojí.

V případě, že by nedostáli, tak by to vypovídalo o neschopnosti těch vyjednavačů?

Opět říkám a věřím v to, že se toto podaří vyjednat, protože můj přístup k tomu je zcela pozitivní.

Kdy jste naposledy byl negativní a měl negativistický přístup k něčemu? Ne, vy jste teď velmi pozitivní a já jsem vás takto dlouho neviděl, tak se vás ptám, kdy naposledy.

Nevím.

Pojďme se zaměřit na to, co řekl Stanislav Gross novinářům, když Mladá fronta DNES napsala, že by měl ministerstvo zahraničí vést předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Stanislav Gross k tomu řekl, že se Zaorálkem se bavili, ale konkrétní post mu nenabídl.

Stanislav GROSS, úřadující předseda ČSSD (zvukový záznam): My jsme mluvili o významu zahraniční politiky, to jo, ale, že bychom hovořili o konkrétních křeslech, to nikoliv.

Řekl doslova Stanislav Gross. Je z těch koaličních vyjednávání ministerstvo zahraničí jako resort silový z vašeho pohledu?

Ministerstvo zahraničních věcí je obecně vnímáno jako jeden z těch silových resortů vedle vnitra, obrany, financí, také tam platí už teď nejen koaliční mechanismy. Například, že jsou tam zastoupeni náměstci z ostatních koaličních stran a podobně, takže ministerstvo zahraničních věcí je silovým resortem, ano.

Programová část budoucího programového prohlášení vlády, respektive ten náčrt, který bude v koaliční smlouvě, má být uzavřen přibližně do pátku. Pokud tedy je Cyril Svoboda tak pozitivistický v těch jednáních, věří, že vládní vyjednavači, respektive vyjednavači v KDU-ČSL jsou schopní vyjednavači a obhájíte resort ministerstva zahraničí, můžete říci, jaké priority budou obsaženy v programovém prohlášení vlády, pokud lidovci obsadí post a resort zahraničí?

Tak, pokud jde o priority, tak nepochybně je důležitá kontinuita naší zahraniční politiky, takže to budou sousedské vztahy. Určitě je mít dobré vztahy se sousedy. Fungování v Evropské unii, to znamená, formaci budoucí politiky Evropské unie, ať už společně bezpečnostní a zahraniční politiky, popřípadě politiky obranné, nepochybně silná euroatlantická vazba a role Severoatlantické aliance a otevření se trhům, a to i trhům tam, kde jsme teď moc aktivní nebyli.

Jako například?

Například to jsou trhy z bývalého Sovětského svazu, to znamená, nové země, které se teď transformují a znamenají nové šance i tam, kde jsme původně obchodovali před rokem 1989 výrazněji než teď, tak tady se nám ta šance otevírá, takže to je důraz na ekonomickou dimenzi české zahraniční politiky, takže to jsou priority, které je třeba sledovat /nesrozumitelné/.

Jak byste označil nebo, pokud byste měl něco označit slovem nejvýraznější, proměna české zahraniční politiky od stávajícího kabinetu a vlády budoucí, pokud byste zůstal ministrem zahraničí, tak k té nejvýraznější změně by došlo přesně v které oblasti?

Ono není třeba dělat výraznou změnu. Proč musíme dělat výraznou změnu, když kontinuita toho, co děláme, je kontinuita stabilní, pevné, zahraniční politiky? Tak tady teď nemusíme vymýšlet něco, že kvůli tomu, že se řeší krize, která se dotýká výrazně jedné politické strany, tak to ještě kvůli tomu se nemusí měnit zahraniční politika. To spolu vůbec nesouvisí, takže znovu opakuji, česká zahraniční politika má písemně zpracované své priority, má je odsouhlasené parlamentem, takže je potřeba pokračovat v této politice.

Jaký je postoj České republiky k možným úvahám v Evropské unii, respektive přímo u Evropské komise, že by mohla vzniknout pozice superkomisaře?

Ta otázka, kterou kladete, je potřeba rozdělit do dvou věcí, za prvé, do dvou skutečností. Za prvé vznikne funkce superkomisaře, projevil o ni jasný zájem Gerhard Schröder, kancléř Spolkové republiky Německo, a to je fakt.

Počkejte, alespoň podle těch informací například i od designovaného šéfa Evropské komise José Barrosu není zas tak jasný fakt, že vznikne. Vy myslíte, že vznikne, že už je to dané?

No, dohoda taková v Evropské radě v zásadě je, že bude Evropský komisař, že se bude zabývat otázkou finanční perspektivy, protože to je klíčové téma do budoucnosti Evropské unie. Finanční perspektiva pro posluchače znamená velký rozpočet Evropské unie, to znamená, i způsob financování, tak na to bude určitě komisař, který za to ponese odpovědnost. O tom není nejmenších pochyb. Jaké bude mít označení, jestli superkomisař nebo ne, to už není tak důležité. Důležité je, že komisař odpovědný za definování budoucího rozpočtu Evropské unie bude existovat.

A Česká republika tu snahu Německa podporuje česká diplomacie, ano nebo ne, jednoznačný postoj?

Česká republika, pokud jde o komisaře, tak je ve fázi nominace člověka, který bude komisařem. Jednání s budoucím předsedou Evropské komise, panem Barrosou a samozřejmě i k tomu přihlížíme, jaké možné orientace nebo, jak se říká cizím slovem, portfolia by padala v úvahu.

Vy mi asi ne zcela rozumíte. Já jsem se nejdříve ..., tak mi odpovězte jednoznačně, jestli podporuje Česká republika postoj Německa.

Ale kdybyste trpělivě vyčkal mé odpovědi, tak se dozvíte, že Česká republika potom jistě se vyjádří i k té komisi jako celku, protože jedna věc je, jestli bude vhodný kandidát, německý kandidát na tu funkci toho komisaře, toho superkomisaře, nebo jestli se ukáže nějaká jiná varianta, že to bude vhodný kandidát pocházející z jiné evropské země. To zkrátka tam ty otázky jsou otevřeny, a zatím ta komise není představena jako celek. A nejde o podporu jednotlivých členských zemí, ale podporu bude vyslovovat Evropský parlament. Předseda Evropské komise bude jednat s jednotlivými vládami o kandidátech, tak bude samozřejmě chtít znát jejich názor, ale konečný soud nad celou komisí budou mít poslanci Evropského parlamentu, nikoliv vlády jednotlivých zemí.

Česká republika má tedy teď neutrální postoj, pokud bych chtěl jedno slovo, k tomu, aby bylo vytvořeno něco, co je nazýváno superkomisařem?

Podívejte se, já si myslím, ne, my jsme pro vytvoření funkce toho superkomisaře ano, tu myšlenku ano. To si myslím, že má být.

Tak to zapadlo asi z toho, jak jste déle mluvil, tak to zapadlo.

Ne, já jsem měl dojem, že se ptáte na to, jestli budeme podporovat německého kandidáta.

Ne.

Tak dobře. Potom máte pravdu.

Ne, já se ptám na německou myšlenku, protože Německo bylo první zemí.

Můj dojem je, já jsem zastáncem toho, že tady komisař pro tuto otázku má být.

A i poté, co vytvoření superkomisaře kritizoval český komisař, který teď je v té dosluhující Evropské komisi, Pavel Telička?

Já jsem si nevšiml, že by tu pozici kritizoval, protože Vláda České republiky si myslí, že tento post by měl vzniknout odpovědného komisaře za budoucí finanční perspektivu, takže to je postoj vlády České republiky.

Když jste mluvil o nominacích, to jste, abych tomu rozuměl ještě úplně zcela. to jste mluvil o nominacích možného německého kandidáta té komise?

Na všechny.

Nebo i českého?

Česká republika podle mého názoru nebude kandidovat na toho superkomisaře.

Ne. Teď mi jde o komisaře jako celek, jestli Česká republika a budoucí vláda podle vašeho názoru by měla dodržet vládní usnesení, to znamená, Pavel Telička jako komisař do roku 2009, nebo jestli například i poslední událost, to znamená, rozhovor Pavla Teličky pro Financial Times, Deutschland, kde pak Pavel Telička upřesňoval, že nebyl pochopen jeho vtip nebo jeho nadsázka, zda Česká republika bude nominovat někoho jiného.

Česká republika, to znamená, vláda, má naprosté právo teď si vyhodnotit působení Pavla Teličky jako komisaře, protože teď se sestavuje nová komise a vláda vyhodnotí působení Pavla Teličky jako komisaře, vyhodnotí i možnosti, jaké oblasti se otevřou jako šance pro Českou republiku a podle toho se rozhodne. To, že Pavel Telička má ten původní mandát, to je rozhodnutí vlády, které se udělalo v minulosti, protože takto se rozhodlo u všech těch komisařů. Nicméně, teď jsme v nové situaci, je tu nový předseda komise, je tu nová skladba Evropského parlamentu a bude se ustavovat nová komise.

Z čehož vyplývá, že Pavel Telička nemusí být komisařem do roku /nesrozumitelné/?

Může a nemusí.

To vyhodnocování bude připravovat ministerstvo zahraničí pro vládu?

Víte, právě proto, že v této věci čtu noviny a různé zprávy, tam se objevuje moje jméno, tak já nechci být ten, který by vynášel soudy nad fungováním komisaře Pavla Teličky. To podle mne by bylo nejlépe, kdyby to do vlády předložil třeba předseda vlády.

Ale samozřejmě asi resortně se to týká ministerstva zahraničí.

Proč? Proč?

Vy nemyslíte, že tu agendu evropskou daleko více sleduje ministerstvo zahraničí a dopady působení jednotlivých komisařů než premiér a jeho úřad premiéra?

To v žádném případě, protože i výbor Evropské unie, který funguje, který se zabývá vazbami s evropskými strukturami, je složen ze zástupců všech resortů. My už jsme unijní země. To znamená, že to, co rozhoduje komise, se dotýká už bytostně našich věcí, protože my jsme součást Evropské unie, takže to není otázka jen pro ministerstvo zahraničních věcí. Navíc to, čím se zabývá komisař Pavel Telička, je, tuším, že je to otázka zdraví a ochrany spotřebitelů.

Ochrana spotřebitele.

Co má ochrana zdraví a spotřebitele společného přímo s náplní ministerstva zahraničních věcí? To se týká ministerstva zdravotnictví, ministerstva průmyslu a obchodu a dalších.

Když vy jste řekl, že nebudete hodnotit práci Pavla Teličky a že by budoucí premiér měl zhodnotit jeho práci a předložit návrh vládě, zda Telička bude nominován?

Možná, že i stávající premiér, toto se má rozhodnout velmi brzy.

To myslíte do kdy?

Budoucí předseda komise zahájí konzultace s členskými státy počínaje od příštího týdne, od pondělka začne, tak určitě všichni chápou, že my tady sestavujeme novou vládu, tak jsou schopni jistě pár dnů počkat.

To znamená, že je velmi reálné, že by ještě Vladimír Špidla a současná vláda mohla rozhodnout, zda potvrdí mandát Teličky nebo, že Telička nebude už nominován.

Bude se o tom určitě mluvit, v koalici se o tom bude mluvit, bude se o tom rozhodovat ve vládě. Tak možná to počká na novou vládu, časově to není tak důležité. Vláda zkrátka o této věci rozhodne. Důležité je, že pro budoucího předsedu komise je potřeba, abychom my byli v tomto jasni na počátku někdy srpna, protože proběhnou potom konzultace.

Ano, což je ale velmi pravděpodobné, že to bude ta stávající vláda.

Je to možné, nebo možná už bude nová vláda. Já nevím, jak ty věci půjdou rychle.

Když jste ale pane ministře řekl, že vy, protože si čtete v médiích, že vaše jméno padá jako možného nástupce Pavla Teličky, proto vy nechcete vůbec hodnotit jeho práci? Tím ale zavdáváte spekulaci, že byste, pokud by vás někdo navrhl, že byste o tom uvažoval.

K tomu nezavdávám žádnou spekulaci. Já jen říkám, že je nevhodné, aby ode mě vycházel jakýkoliv soud fungování Pavla Teličky.

Pokud ty spekulace neodmítnete. Vy můžete říci: "Já neuvažuji o tom, že bych chtěl být evropským komisařem za Českou republiku." Mohu tedy říci, že Teličkovo hodnocení bylo takové nebo pro mě je takové nebo takové. To znamená, vy o tom opravdu uvažujete, že, pokud by vám někdo nabídl, že byste to udělal?

Podívejte se, každý z nás, myslím tedy každý odpovědný politik není solitér, není soukromník a realizujeme politiku politických stran, které reprezentujeme a vládu, kterou reprezentujeme. To znamená, zatím nikdy žádná taková nabídka nebyla učiněna, takže já se k nabídkám, které čtu v novinách, nevyjadřuji.

Ale v případě, že by vláda či strana řekla: "Ty nejsi solitér, my bychom tě chtěli vyslat do Bruselu, abys byl kandidátem," tak byste o tom uvažoval?

No, že bych o tom uvažoval, no uvažovat ano, samozřejmě, přece bych o tom neuvažoval.

Ale, pak byste se rozhodl, že asi ano.

To říkáte vy, ale znovu opakuji, kdyby byly tyto otázky položeny takto, tak je to vhodné úvahy. To je všechno, co k tomu mohu říci, vhodné pouze úvahy.

Jaký resort by podle vás Česká republika v té budoucí komisi, na který resort by si měla dělat ambice?

Velmi zajímavá je oblast rozšíření, budoucího rozšíření, protože to se týká oblasti západního Balkánu, Turecka. To jsou velmi zajímavé a důležité otázky. Velmi zajímavá oblast je oblast vnitra a justice, protože tito dva komisaři odcházejí bezpečně, ti nebudu nadále vykonávat to, co vykonávali. To je otázka ochrany hranic, spolupráce v oblasti vnitra, evropský zatykač a podobně, tyto otázky, tak to jsou velmi zajímavé oblasti, které jsou například před námi.

Ani se nedivím, že byste o tom uvažoval vážně o možném postu evropského komisaře, protože právník jste, ministrem vnitra jste také byl. Co mlčíte?

No, protože mohu vám vyjmenovat ještě další oblasti, abyste tady takto nespekuloval, protože si myslím, že to není ani vhodné jako na to téma takto spekulovat. Také je tam oblast dopravy, tak by to mohl být ministr Šimonovský.

Ano. Já vám děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. Těším se někdy příště na shledanou a takových bylo třicet minut s Cyrilem Svobodu. Díky.

Děkuji.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Lidovci brání Svobodu, on sám by šel do Bruselu

Mladá fronta DNES, 21. 7. 2004, strana: 2 - Otázku, jestli přijdou lidovci o místo ministra zahraničí, chce nechat úřadující šéf ČSSD Stanislav Gross ještě chvíli otevřenou. S předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem z ČSSD, který by mohl v čele diplomacie vystřídat Cyrila Svobodu, již přitom jednal o tom, jaké priority by podle něho měla mít nová česká zahraniční politika. "Mluvili jsme spolu o významu zahraniční politiky. Hovořit o konkrétních křeslech je ale teď zatím předčasné," řekl včera Gross.

Zaorálek přitom již v pondělí potvrdil, že s ním Stanislav Gross v minulých dnech začal mluvit i o možnosti, že by se přesunul na ministerský post. Na postu ministra zahraničí trvají lidovci, kteří chtějí, aby na něm zůstal Svoboda. "Kalousek ho bude do poslední chvíle držet, aby to nevypadalo tak, že chce potopit svého soupeře ve straně," řekl MF DNES člen nejužšího vedení KDU-ČSL. Sám Svoboda včera pro BBC připustil, že pokud by přišel o ministerské křeslo, uvažoval by o případné kandidatuře na funkci českého komisaře v Evropské komisi.

Svoboda uvažuje o Bruselu

Právo, 21. 7. 2004, strana: 3 - Odstupující ministr zahraničí a místopředseda lidovců Cyril Svoboda nevyloučil, že by přijal po Pavlu Teličkovi funkci člena Evropské komise (EK) v Bruselu. Včera sice řekl v BBC, že zatím takovou nabídku nedostal, ale dodal: „Že bych o tom uvažoval, no uvažovat ano, co bych o tom neuvažoval," uvedl Svoboda na opakovanou otázku, zda by křeslo vzal. Svoboda nechtěl Teličkovo působení komentovat: „Čtu různé zprávy a objevuje se i moje jméno, takže já nechci být ten, který by vynášel soudy nad fungováním komisaře Pavla Teličky," uvedl Svoboda.

Na otázku, o která místa v EK by se Česko mělo ucházet, Svoboda uvedl komisaře pro oblast rozšíření, případně vnitra či justice. Česká vláda by podle něj měla mít o tom, zda případně Teličku nahradí a kým, jasno již na počátku srpna. V kuloárech české politiky se říká, že by na Svobodovo ministerské místo mohl přejít soc. dem. šéf Sněmovny Lubomír Zaorálek.

Šéf soc. dem. Stanislav Gross však včera řekl, že se Zaorálkem hovořil jen o významu zahraniční politiky. „Ale že by bylo jednání, kde bych mu říkal - nechceš se stát ministrem zahraničí, tak to ne," uvedl Gross v Českém rozhlase. Podle něj se nerekonstruuje vláda, ale staví se nová. V tu chvíli „žádný ministr nemá křeslo vysezené", dodal. Šéf lidovců Miroslav Kalousek však již několikrát zopakoval, že lidovci svá tři vládní křesla nepustí.

Grossova koalice se dohodla, kde bude hlasovat jednotně

Právo, 21. 7. 2004, titulní strana - Lídři Stanislavem Grossem vytvářené vládní koalice včera dohodli prioritní zákony, které budou ve Sněmovně schvalovat jednotně. Do okruhu zákonů, kterým bude muset dát svůj hlas každý ze 101 koaličních poslanců, spadá

* státní rozpočet na příští dva roky,
* zákony o daních a poplatcích (vč. zákonů proti šedé ekonomice - mj. registrační pokladny a majetková přiznání),
* zákony s výrazným dopadem do veřejných rozpočtů,
* zákony týkající se ochrany vlastnictví a bydlení,
* zásadní rozhodnutí v mezinárodní a obranné politice.

V těchto oblastech by se měli shodnout již ministři při sestavování vládních návrhů. Za závazný koaliční návrh bude považován takový, který schválí nejméně polovina ministrů z každé koaliční strany.

V případě neshody by strany zahájily smírčí řízení. Vyplývá to z první části dohody, kterou budou muset ještě stvrdit grémia ČSSD, lidovců a US-DEU. "Je to ochrana stran vládní koalice před pokušením prohlasovat závažné věci s opozicí," řekl místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal.

Podle šéfa ČSSD Stanislava Grosse však dohoda nezabraňuje přijímat ve vládě jiné návrhy než koaliční. "Pak nepůjde o koaliční návrh. Samozřejmě že z toho plyne i příslušný politický postoj té či oné strany například při projednávání ve Sněmovně," uvedl Gross.

Podle něj to je tak, že v zákonech, které jsou vyjmenovány, se musí koalice shodnout. "Ale ve všech jiných můžeme prohlasovat zákony většinou ve vládě. Pak je jasné, že kdybychom v nějaké věci přehlasovali ministry za KDU-ČSL, nemůžeme po nich ve Sněmovně chtít slepě podporu k tomu konkrétnímu návrhu," dodal Gross.

V takovém případě by ČSSD mohla využít hlasy KSČM, zatímco lidovci s unií hlasy ODS. Naopak poslanecké iniciativy (což lidovci využívali například u zákonů k rodinné politice) podpoří celá koalice jen po souhlasu všech stran.

Podle šéfa lidovců Miroslava Kalouska byla včera sjednána naprosto přijatelná dohoda, "která posiluje důvěru koaličních stran". Předseda US-DEU Pavel Němec předpokládá, že se lídrům podařilo nastavit takové procedurální mechanismy, v kterých se poučili z fungování odstupující vlády.

Pokud budou chtít soc. dem., kteří budou mít ve vládě většinu, rozhodnout silou svých hlasů, nikoli na základě koaliční shody, bude takový návrh podle Kasala koaličně nedohodnutý. "Usnesení vlády by bylo platné, ale nebyla by podpora koalice a v Poslanecké sněmovně by nemohl být takový návrh přijat." Dodal, že koaliční smlouva je pouze politická dohoda. Sankce za její nedodržení tudíž mohou být zase jenom politické. "Nejvážnější sankcí bude rozpad koalice," podotkl.

Co Teličkův osud a vojenské mise?

Kasal podle svých slov "vymodeloval 27 případů, kdy může dojít ke kolapsu koalice". Například v případě, že vláda bude rozhodovat o prodloužení mandátu eurokomisaře Pavlu Teličkovi, který se lidovcům nelíbí, bude před jednáním vlády rozhodovat koalice.

Pokud se nedohodne, bude podle Kasala platit vládní většina. Kdyby platily současné vládní počty, soc. dem. by s 11 hlasy hravě zdolala po třech lidovcích a unionistech. Podle ústavy vláda rozhoduje ve sboru, a tudíž platí i většinové rozhodování. Koaliční smlouva toto ústavní zakotvení nemůže zrušit.

Kasal však připomněl, že v tomto konkrétním případě existuje i jiná pojistka: "Evropská komise a parlament jsou složeny z většiny z lidovců, takže představa, že by naše soc. dem. vláda proti vůli KDU chtěla prosadit něco do Bruselu, považuji za neuvážené." Mezi kontroverzní body, kde bude koalice těžko hledat shodu, bude případné vyslání českých vojáků do zahraničí, proti němuž tradičně bývá několik soc. dem. poslanců a lidovců.

Odstupující ministr zahraničí a místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda včera v BBC na dotaz, zda by mohli ministři soc. dem. zablokovat například právě vyslání vojáků, řekl: "Pokud tato situace nastane, nastane-li vůbec, tak budeme hledat shodu všech. Je jasné, že buď dojde ke shodě, nebo se ta věc nebude realizovat nebo se najde nějaké jiné řešení."

Nájemné neprojde, ale je to pojistka

Dalším zákonem, na kterém se může koalice střetnout, je zákon o nájemném. Ten se nepodařilo přijmout Špidlově koalici ani v kompromisní variantě. Podle Kalouska i Němce nelze předpokládat, že by novou koalicí zákon prošel, ale jeho vsazení do koaličních oblastí by mělo podle Kalouska zabránit soc. demokracii, aby prosadila svou - pro lidovce a unii nepřijatelnou - verzi s komunisty.

Kalousek připomněl, že do okruhu témat, nad kterými by měla být koaliční shoda, spadají i nástroje na potírání šedé ekonomiky, jako jsou registrační pokladny či zákon o majetkových přiznáních, jehož návrh již sjednala dosavadní koalice.

* Přiznání se budou týkat pouze majetku nabytého až po 1. lednu 2005.
* Finanční úřady mají moci kontrolovat původ majetku bez omezení jeho hodnoty. Netýká se to ale finančního majetku a majetku registrovaného v zahraničí, kde bude platit hranice nad 1,5 miliónu korun.
* Bude se vycházet z údajů zapsaných již v dosavadních registrech.
* Sankci 70 procent z hodnoty nepřiznaného majetku zaplatí každý, kdo majetek nepřizná, nebo se neprokáže, že jej získal ze zdaněných peněz.

V pátek by měli koaliční lídři projednávat program. Podle Grosse jsou v něm obsaženy jenom základní priority. "Podrobnější text by měl být v programovém prohlášení vlády," uvedl.