Václav Moravec moderátor

Jaromír Talíř ve studiu BBC

Předčasné volby jsou jediným východiskem ze současné politické krize, opakují stále občanští demokraté. Pokud však vznikne nová vláda, která povládne do roku 2006, je podle předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého jeho strana připravena spolupracovat na dvou tématech.

Vlastimil TLUSTÝ (zvukový záznam): Občanská demokratická strana je připravena podpořit takové kroky nové vlády, které povedou ke změně volebního systému a ke snížení daňové zátěže.

Stanovisko ODS a předseda poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý. Nejen o možných změnách volebního systému a snížení daňové zátěže bude následujících třicet minut.

Vítejte ve světě otázek a odpovědí. U mikrofonu je Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Přeji dobrý den.

Zdá se jako velmi pravděpodobné, že v České republice v budoucnu povládne kabinet složený ze stran současné vládní koalice. Nemyslíte si, pane předsedo, že i pro voliče KDU-ČSL bude velmi obtížně vyargumentovatelné, proč došlo k vyřešení vládní krize na stávajícím koaličním půdorysu?

Já si myslím, že pro voliče KDU-ČSL by to neměl být velký problém, protože my jsme jasně deklarovali, že v té původní koalici, která de facto modifikovaně pokračuje dál, jsme schopni prosadit nejvíce svůj volební program a jestli toto platí, tak to bude platit i pro to nastávající období. To znamená my neustupujeme od svých požadavků, které jsme měli v původní koaliční smlouvě, které bylo obsaženo v původním prohlášení vlády a na tomto půdorysu prostě předkládáme svoji vůli setrvat v této koalici.

Zatím ani nepociťujete, že byste měli být upozaděni či do jisté míry vytlačeni, protože sociální demokraté dávají otevřeně najevo, že jejich postavení v budoucí vládě se musí zlepšit?

Jistě. Sociální demokracie měla ve stávající vládě, která měla sedmnáct členů, jedenáct míst. Zbytek koalice tam měl šest míst. My jenom říkáme, že se domníváme, že ta místa, která byla obsazena KDU-ČSL, byla spravována ke spokojenosti celé koalice. Nezaznamenali jsme žádné výhrady od svých koaličních partnerů, takže se domníváme, že by bylo správné, aby ti ministři pokračovali v těchto funkcích. Jinak nevznášíme žádné nové požadavky.

Počkejte, ale jedenáct ku šesti je poměr ten, který jste schopni akceptovat nebo v případě, že by se to změnilo dvanáct ku pěti, tak by to pro vás byl zásadní problém jako pro lidovce?

My budeme trvat na tom, aby zůstal zachován počet pro KDU-ČSL, to znamená ta tři místa. Jak se dohodne sociální demokracie s Unií svobody, nechci předpovídat.

Kterou fázi jednání o vládě považuje Jaromír Talíř za klíčovější z pohledu KDU-ČSL, dohodu o koaličním půdorysu, k níž de facto už asi pravděpodobně došlo, anebo prosazení konkrétních závazků do programového prohlášení vlády?

Víte, ono to spolu souvisí, ono se to nedá úplně oddělit, protože samozřejmě ta vláda, která se ustaví, je proto, aby realizovala nějaký politický program. Ten politický program, protože je to koaliční vláda, vychází z průmětu nebo z průniku těch stranických programů a bude-li tam obsaženo to, co prostě je pro nás prioritou a co bylo už deklarováno, tak si myslím, že nebrání nic tomu vytvoření té vlády, v níž samozřejmě bude dána priorita na to, co my bychom rádi, aby tam bylo obsaženo a ...

To znamená, že ta druhá fáze, když jste řekl, že to od sebe není možné oddělovat, tak to nazvěme jako dvě fáze nějakého jednolitého procesu. Tudíž nejdříve dohoda o koaličním půdorysu, k níž pravděpodobně už došlo, a prosazení konkrétních závazků do programového prohlášení vlády. Nevidíte, že by ta druhá fáze byla větším prubířským kamenem?

Já si myslím, že z naší strany určitě ne. Pokud mám informace o těch jednáních, která proběhla vlastně včera, tak tam byly znovu zopakovány ty priority, které KDU-ČSL znovu připomíná. Neměla by to být ani pro naše koaliční partnery žádná velká změna, protože většina z nich byla obsažena už v tom původním koaličním programu. Takže věřím tomu, že dojde k dohodě, a že se dohodneme na těchto prioritách, abychom je mohli v té vládě realizovat.

Záhy se k nim ještě dostaneme v Interview BBC. Zastavme se ale u té fáze první, tedy u koaličního půdorysu. Budoucí unionistický poslanec Zdeněk Kořistka řekl už před týdnem v Interview BBC, že jeho strana by měla prosazovat blokační princip, který by zabránil sociálním demokratům spolupracovat s komunisty.

Zdeněk KOŘISTKA (zvukový záznam): Pokud se tahle otevřeně dnes vyjednává s komunisty, tak samozřejmě tahle hrozba tady existuje a takovéto vábení, že by se tam prosazoval program proti svým koaličním partnerům, tady může existovat, ale znovu, já nechci dělat tady nějaká kategorická vyhlášení dopředu. Prostě ta jednání teprve budou. Já jsem zaznamenal vyjádření předsedy KDU-ČSL pana Kalouska, který také po těchto mechanismech volá a říká, že to je priorita pro KDU. Myslím si, že to bude stejná priorita i pro Unii svobody, takže nechme ta jednání proběhnout. Myslím si, že pokud má tato vláda fungovat, tak se musí na tomhletom dohodnout.

Řekl před týdnem v rozhovoru pro BBC budoucí unionistický poslanec Zdeněk Kořistka. Jak bylo řečeno, s podobným požadavkem vystoupil předseda lidovců Kalousek, následně pak i předseda unionistů Němec. Pane předsedo, mají lidovci jasno, co konkrétně by mělo být tím blokačním mechanismem? Máte to uvnitř strany vydiskutováno?

No, my prostě, já jenom potvrzuji tento, tento požadavek. My bychom samozřejmě byli neradi nebo nemůžeme se účastnit vlády, která by měla podporu 101 hlasů fakticky deklarovanou, ale která by ve skutečnosti vládla jiným způsobem, s podporou jiných, například těch 111 hlasů v Poslanecké sněmovně. To je nepřijatelná vize.

Ano, to jste teď zopakoval to stanovisko, které jsme už jako veřejnost slyšeli. Teď jde o to, zda máte jasno ...

Jak, jakým způsobem.

... jakým způsobem, jak ten blokační mechanismus napsat.

Ten blokační mechanismus byl už částečně definován v původní koaliční dohodě, kde se říkalo, jaké zákony jsou prioritní, jaké zákony bude předkládat vláda. Ty zákony budou prodebatovány ve všech koaličních poslaneckých klubech a ...

Promiňte, teď asi mluvíte o té pasáži, budu citovat doslova z dodatku stávající koaliční smlouvy, který byl sepsán po tzv. povodňovém balíčku ...

Ano.

... který nepodpořila Hana Marvanová. Cituji doslova: "Pokud vláda dojde k závěru, že některý návrh zákona je podmínkou pro její další trvání v rámci koaliční smlouvy, označí takový návrh ve vnitrokoaličním jednání za zásadní. Po řádném projednání takového návrhu v souladu s koaliční smlouvou podpoří takový návrh všichni členové koaličních poslaneckých klubů." Konec citátu. Vy myslíte, že toto je dostatečný blokační mechanismus?

Je to, je to mechanismus, na kterém byla shoda, na kterém se ty tři politické strany shodly.

Neukazovala ale, promiňte, že zase vstupuji do vaší řeči, neukazovala konkrétní politická praxe, že to není dostatečný blokační mechanismus, viz. zákon o nájemném a další zákony?

Nakonec se ukázalo, že žádný z těch zákonů de facto nebo z těch zákonů, které byly označeny tímto způsobem, nebyl mimo rámec této dohody. Já si myslím, že právě nejde oddělit to, co jsme si řekli na začátku, ty programové priority, které musí být garantovány, že budou schváleny koaličními hlasy a já mám pocit, že je dost příkladů na to, kdy to zafungovalo, kdy schváleny byly.

Jako například?

Jako například školský zákon v poslední době. To mě napadá teď. Já honem nemám další příklad. Ten školský zákon je klasickou ukázkou toho, kdy koalice opravdu zafungovala svými hlasy. Stalo-li by se, že by některý z těchto zákonů prošel nějakým jiným způsobem, nebyl by předložen vládou a byla by schválena jiná verze, je to opravdu důvod pro vystoupení z té koalice.

Z toho, co říkáte, tedy je velmi pravděpodobné, že lidovcům, KDU-ČSL, za kterou můžete mluvit jako předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, bude stačit opsání tohoto koaličního dodatku?

Je to minimum, které jsme byli schopni prosadit. Kdybychom našli v těch jednáních nějaký ještě zřetelnější výraz nebo kdybychom to uměli pojistit se souhlasem našich partnerů ještě jinak a lépe, tak to určitě použijeme.

Ukazuje se něco takového? Napadá vás nějaký princip, jak ještě posílit ten blokační mechanismus, aby to nebylo jenom opsání formulace z koaličního dodatku?

Ona politika je založena také trochu na důvěře. Jestliže vedení sociální demokracie bude garantovat, že k tomuto postoji nedojde, tak prostě buď máme k nim důvěru a budeme respektovat, bude stačit tento dodatek, nebude-li ta důvěra, tak pak vám nepomůže žádný psaný dokument, protože v realitě toho politického života to stejně bude jinak.

Z toho, co zatím říkáte, bude fungovat tento, pravděpodobně bude vepsán do nové koaliční smlouvy tento dodatek, že ta vnitrokoaliční jednání v té uplynulé vládě na základě toho dodatku fungovala dostatečně dobře?

Podle mého názoru fungovala tak, aby zabránila tomu, čemu jsme zabránit chtěli, to znamená přímému vlivu komunistické strany na vládní, na exekutivním vládnutí v této zemi.

Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý v tomto týdnu řekl BBC, že lidovci a unionisté budou podle jeho názoru v budoucí vládě využiti nebo dokonce zneužiti sociálními demokraty k ustavení vlády, a pak se projeví spolupráce s KSČM. Poslechněme si Vlastimila Tlustého.

Vlastimil TLUSTÝ (zvukový záznam): Tak já bych to, jestli mohu, nazval pracovním názvem Nosná raketa Saturn a družice Sputnik. Je to zkratka, která má vysvětlit podstatu. Já myslím, že stojedničková koalice je pouze ona nosná raketa, která má vytvořit, vytvořit důvěru vládě Stanislava Grosse jedním jediným hlasováním, to je vyslovením důvěry, a proto ten název americké nosné rakety nebo-li takzvaná středopravá, středopravá koalice. Nicméně ve chvíli, kdy se dostane ten, ta družice na oběžnou dráhu, ve chvíli, kdy ta vláda bude schválena, tak od té chvíle se z ní stane jednoznačně levicově orientovaná vláda tolerovaná komunisty a všechny podstatné kroky jak ve vládě, kde mají většinu sociální demokraté, tak v parlamentu, kde mají většinu sociální demokraté právě s komunisty, a sice 111 hlasů, tak tahle vláda bude dva roky předvádět levicovou politiku.

Řekl v pondělí v rozhovoru pro BBC předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Z těch dosavadních jednání o budoucí vládě označili by lidovci za největší riziko právě, řekněme, vábení sociálních demokratů a komunistů, tedy možnou budoucí spolupráci a tu nosnou raketu, a pak spolupráci, jak ji nazval Vlastimil Tlustý, je to největší riziko v těch dosavadních koaličních jednáních?

Já nevím, jestli to takto mohu označit, protože, víte, on ten stav tady už funguje dva roky. Je třeba připomenout, že tyto poměry, o kterých mluvil pan předseda Tlustý, tady fungují dva roky, a kdyby tomu tak bylo, tak už se to mohlo projevit v řadě příkladů.

Což se projevilo v zákonu o deregulaci nájemného, respektive regulaci nájemného?

Víte, ano, to byl, to je jeden příklad, ale já bych zase na druhou stranu postavil řadu jiných reformních zákonů, kde se to neprojevilo a bude pro nás určitě prubířským kamenem schválení státního rozpočtu, který teď se připravuje, pro které jsou dohodnuty minimální parametry. Zatím všechno nasvědčuje, že by mohl být schválen tak, aby tyto parametry splněny byly.

To znamená těch 94 miliard? To vám přijde o dvě miliardy pouze snižovat deficit, když do toho započteme ztrátu konsolidační agentury, to vám přijde za dostatečné z pohledu KDU?

Ten, ta trajektorie snižování veřejného dluhu byla nastartována, byla naplánována do roku 2006. Přesně v ní se pohybujeme. Bylo jasné, že sestavit nějaký rozpočet, který by byl jiný než ten, který byl schválen, bude velmi těžce průchodné touto sněmovnou, která je složena tak, jak složena je. A jestliže výsledkem té trajektorie v roce 2006 by mělo být dosažení nějakého čtyřprocentního deficitu státního rozpočtu, tak je to asi to maximum, které bylo možné dojednat, a v tomto, přesně v těchto polohách se ten návrh státního rozpočtu pohybuje.

Vy tedy nebudete mít jako řadový poslanec, jako předseda KDU-ČSL, poslaneckého klubu této strany, problém zvednout ruku pro rozpočet na příští rok s deficitem 113 miliard?

Tam musím říct, že ještě jak jsme mluvili o těch 95 miliardách deficitu, že v tom je obsažena ještě určitá rezerva, která je zhruba kolem šesti až sedmi miliard korun, že dohodnutý rozptyl je mezi 87 až 95 miliardami toho deficitu a ...

Ale zároveň jednotlivá ministerstva teď požádala o čtrnáct miliard navíc ...

Ano.

... proto se vláda nedohodla na rozpočtu.

To je předpokládaný průběh, protože stanete-li se ministrem svého resortu, vždycky budete zvyšovat své požadavky tak, abyste maximálně uspokojil všechna přání, ale realita je jiná věc.

Neodpověděl jste mi ale na otázku ...

Bude-li to stačit?

... 113 miliard, když do toho započteme ztrátu konsolidační agentury, jestli pro takovouto deficitní ...

Já nevím, jestli je možné do toho teď po změně rozpočtových pravidel nebo je správné do toho tu ztrátu konsolidační agentury započítávat. Já bych ...

Myslím, že ano, abysme mohli srovnávat i s rozpočtem na letošní rok.

Ano, ano.

V těch 115 miliardách je ta ztráta konsolidační agentury.

Je zahrnuta. Bude-li tedy ta základní část v tom rozptylu těch 87 až 95, což nasvědčuje, že bude. Já jsem přesvědčen, že se podaří udržet 94 plus minus nebo spíš minus nějaká dvě, tři miliardy korun, pak pro mě nebude problém ten rozpočet schválit. A znova zdůrazňuju, protože je v té nastartované trajektorii, která má dovést dluh České republiky k onomu číslu, které bylo dojednáno už na začátku této koalice.

Když jsme zmínili tu možnost spolupráce sociálních demokratů s komunisty v budoucnu a ptal jsem se vás, zda to je největší riziko v těch koaličních vyjednáváních, tak je nebo není, abyste odpověděl jednoznačně?

Tak je to riziko, samozřejmě je to riziko, ale znova říkám, že s tím rizikem pracujeme už dva roky.

Předseda sociálních demokratů Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna řekl BBC, že by se postavení jeho strany mělo v nové vládě, rozumějme postavení sociálních demokratů, posílit. Otevřeně mluví o tom, že by měla ČSSD obsadit ministerstvo dopravy, ministerstvo místního rozvoje a ministerstvo životního prostředí, aby mohla své požadavky účinněji prosazovat. Vy jste tedy řekl, že lidovci do těch prvních, do té první fáze jednání o personálních otázkách půjdou s tím, že chtějí resorty, které měli, to znamená ministerstvo zahraničí, ministerstvo dopravy, ministerstvo životního prostředí. Pochopil jsem správně ten postup?

Ano, přesně tak, protože nemáme pocit, že by bylo cokoliv třeba na tomto personálním obsazení ve vládě měnit, neboť se ukazuje, že ti ministři, kteří zastávají tyto posty, je podle našeho názoru zvládají.

To znamená, že vy do těch prvních jednání o personálním složení vlády půjdete s tím, že Miroslav Kalousek nemusí být součástí vlády?

Miroslav Kalousek nemusí být součástí vlády. Je na Stanislavu Grossovi, jakým způsobem on sestaví potom ten, řekl bych, personální půdorys té nové vlády nebo obsazení jednotlivých resortů.

Vy tedy za KDU-ČSL můžete garantovat, že do prvních jednání jdete se třemi lidmi, s Cyrilem Svobodou, s Liborem Ambrozkem a s Milanem Šimonovským?

Ano, ano.

Bez Miroslava Kalouska?

Bez Miroslava Kalouska, protože požadavek na to, aby Miroslav Kalousek byl účasten ve vládě, vzešel ze strany sociálních demokratů. Vládu bude sestavovat úřadující předseda sociální demokracie a je na něm teda, aby vyřešil tento problém. To znamená buď teda vidím možnost v tom, že se objeví nějaký další post pro KDU-ČSL v této vládě ...

To znamená, že byste chtěli čtyři úřady?

My nechceme čtyři úřady. My chceme tři s tím, že ...

S tím, že Miroslav Kalousek může být vně vlády.

Může být předseda rozpočtového výboru jako doposud. Ukázalo se, že to funguje celkem spolehlivě, že spolupráce ministra financí a předsedy rozpočtového výboru byla taková, že ta vláda fungovala. Našly se mechanismy, mám na mysli třeba koaliční devítku nebo setkání předsedů koaličních stran, které prostě i předsedovi strany, který není v té vládě, umožňuje, aby prezentoval svůj politický vliv na fungování té vlády jiným způsobem.

Deník Právo přinesl ve středu článek s titulkem "Lidovci by vyměnili Teličku za rozpočet". Lidovci už dlouhodobě říkají, že jim nevyhovuje Pavel Telička jako český kandidát nebo český komisař v Evropské komisi. Je i toto součást koaličních jednání, že lidovci vnášejí do jednání o nové vládě to, že by neměl být potvrzen mandát Pavlu Teličkovi, který schválila stávající vládní koalice, tedy mandát do roku 2009?

Rozhodně musím popřít tu informaci, která v Právu zazněla, to znamená, že by se vedla jakákoliv jednání, že se bude vyměňovat podpora rozpočtu za nějaký post, jakýkoliv.

Ale výměna Teličky je součástí těch jednání?

Výměna Teličky ...

Z vaší strany.

Z naší strany je obecně známo, že pan Telička byl nominován touto vládou, že byl nominován bez podpory KDU-ČSL s tím, že prostě ta situace trvá. My nemáme šanci nějakým způsobem měnit tuto nominaci. Je to záležitost vlády, je to záležitost jejího složení, jejího postoje. Náš postoj k tomu se nemění.

To znamená budete vnášet tu agendu opět i do nové vlády nebo jste se smířili s tím, že do roku 2009 Pavel Telička bude komisařem za Českou republiku?

Znova opakuji, KDU-ČSL tento požadavek nastolovat nebude nebo nenastoluje. Nemáme žádný důvod ho nastolovat. Znova opakuji, naše personální složení ve vládě je dáno, my jsme s ním spokojeni a nemáme žádný důvod pro to, abychom vznášeli nějaké další požadavky, které by směřovaly tady to, už vůbec ne ve spojení se státním rozpočtem.

Jaké ústupky jste ochotni udělat v tom personálním složení, když Stanislav Gross řekne, že například ministerstvo zahraničí by měl získat sociální demokrat nebo že ministrem průmyslu, pokud se jím stane Josef Hojdar, takže by ministerstvo dopravy měl obsadit Milan Urban, stávající ministr průmyslu a obchodu?

Víte, já, pro mě bude obtížné teď mluvit o obsazení jednotlivých ministerstev, protože my jsme začali ten rozhovor tím, že bude třeba napřed si definovat ty základní věci a potvrdit si to směřování nebo ty priority na dva roky tohoto vládnutí, ty priority, které se zabývají konsolidací veřejných rozpočtů, podporou rodin s dětmi, boj s nezaměstnaností a tak dále, vytvářením příznivého prostředí. Takže za situace, kdy není zcela jasné, že bude stojednička, která potvrdí tyto programové priority, teď se bavit o tom, kam budeme ustupovat, je poměrně předčasné.

Ne, ale vy už, vy teď můžete jasně říci, že v případě, že by sociální demokraté chtěli některé z ministerstev, které nyní mají lidovci, tak existují programové priority lidovců, to znamená i ministerstvo, které by mohlo vlastně lidovcům umožnit například v jiném resortu prosazovat lépe své požadavky. Takže mi, prosím, zmiňte, když jste řekl podpora rodin s dětmi. To znamená, že například ministerstvo práce a sociálních věcí by bylo tím ministerstvem, které by z pohledu lidovců, rodinné politiky mohlo kompenzovat ztrátu ve stávajících úřadech, je to tak?

Víte, já rozumím vaší otázce a ve snaze prostě ze mě vymámit nějaké prohlášení, které by znamenalo, který z našich ministrů bude jakoby možný k výměně nebo kam bude směřovat ta dohoda. Já jenom opakuji, že ta politická jednání takto dalece nejsou a bylo by ode mě politicky nešťastné, abych já tady dopředu přes média sděloval, jakým způsobem chceme postupovat při dohodě se sociálními demokraty.

Není-li zatím ta otázka na stole, tam, kam patří, to znamená mezi ty tři koaliční partnery. Opravdu se na mě nezlobte, že vám teď nemůžu potvrdit nebo vyvrátit. Jenom chci říci, že jsme připraveni debatovat o všem možném, že jsme připraveni s našimi koaličními partnery jednat o složení té vládě, ale zatím jsme neslyšeli jediný argument, který by znamenal nějaké zpochybnění mandátu těch tří ministrů.

Řekl jste jasné slovo, že jdete do prvních jednání s tím, že Miroslav Kalousek nemusí být ve vládě, a že chcete do vlády ty stávající ministry.

Ano.

Teď se pojďme bavit právě o tom, co jste zmiňoval, programové prvky vládní politiky v následujících dvou letech, opozice, postoj opozice. Občanští demokraté se na výkonné radě dohodli na tom, že trvají na předčasných volbách a budoucí kabinet jsou schopni podpořit pouze ve dvou bodech.

Vlastimil TLUSTÝ (zvukový záznam): Občanská demokratická strana je připravena podpořit takové kroky nové vlády, které povedou ke změně volebního systému a ke snížení daňové zátěže.

Řekl po jednání Výkonné rady ODS předseda poslanecké frakce této strany Vlastimil Tlustý. Nakolik považuje předseda poslanců KDU-ČSL Jaromír Talíř za pravděpodobné, že by vláda mohla do programového prohlášení vepsat další snižování daňové zátěže, což by ODS podpořila, a zásadnější změnu volebního systému, což by ODS, jak jsme slyšeli Vlastimila Tlustého, také podpořila?

Změna volebního systému se debatuje i ve stávající koalici. Mám pocit ale, že ta změna volebního systému je vnímána ze strany ODS a ze strany naší trochu rozdílně, protože ODS by ráda posílila většinové prvky ve volebním systému a má pocit, že to přinese, řekl bych, větší stabilitu při sestavování vlád.

My se domníváme, že by bylo správné se vrátit k tomu původnímu volebnímu systému, to znamená bez toho přepočítávacího mechanismu toho d´Hondtova systému a odstranit druhé skrutinium, které tenkrát dělaly politické strany, což odpovídá více ústavnímu principu, který je zakotven ve stávající Ústavě České republiky. Nicméně, znova říkám, debata o volebním systému nás jistě čeká a já nevylučuju, že to může být zmíněno v tom koaličním prohlášení. A snížení daňové zátěže ...

Je to zásadní, je to zásadní prvek pro lidovce v té budoucí vládě, protože jsme slyšeli od odstupujícího předsedy vlády a předsedy, minulého předsedy ČSSD Vladimíra Špidly, že ty daňové změny, na kterých se ta vládní koalice stávající dohodla, už budou konečné, a že ta stávající vláda, která končí, nepředpokládala další snižování daňové zátěže. Takže je to pro lidovce nový impuls ke snižování daňové zátěže?

Víte, my si musíme asi také vysvětlit ty pojmy, které my používáme. Když řekneme konsolidace veřejných rozpočtů a myslíme tím snižování zadlužení České republiky, tak to má své daňové konsekvence. Když řekneme tvorba příznivého a stabilního podnikatelského prostředí, tak to samozřejmě znamená nějakou realizaci v oblasti daňového systému. Takže my bychom měli začít se bavit podstatně podrobněji o těchto tezích, které tady jsme schopni nadhodit, a které prostě budou obsaženy v tom vládním programovém prohlášení, doufám.

Budou tedy, pokud byste měl, a rozumíme všichni asi tomu termínu snižování daňové zátěže, to znamená jestli se budou opět, jak jste se na tom dohodli v té předchozí vládě, že se budou snižovat daně pro právnické osoby, že se například, což tvrdí i dokonce předseda ústecké ČSSD Jaroslav Foldyna, že by se mělo snížit například daňové zatížení, byť nepřímé, sociální a zdravotní pro podnikatele, tak jestli toto jsou priority, které byste jako lidovci chtěli prosadit do programu?

Já se domnívám, že je tam prosazeny máme právě v těch oblastech, o kterých jsem hovořil. To znamená mluvíme-li o tvorbě příznivého a stabilního podnikatelského prostředí, tak to obsahuje tyto konsekvence.

To znamená, že to budete prosazovat konkrétně do programového prohlášení vlády?

Znova opakuji, je to tam v těch tezích, které jsou tam obsaženy. Ono to vládní programové prohlášení ...

Počkejte, pane předsedo, ale my si nerozumíme. To je, ano, to je obsažené v tom stávajícím programovém prohlášení, některé kroky jste učinili ...

Ano.

... ale Vladimír Špidla řekl, že tyto kroky jsou konečné. Pokud, říkal to ve chvíli, kdy počítal s tím, že ta vláda bude pokračovat. Teď se ptám, zda lidovci berou ty kroky za konečné nebo budou chtít jejich prohlubování v dalším snižování daňové zátěže pro právnické osoby, ve snížení odvodů za zdravotní a sociální pojištění pro právnické nebo i fyzické osoby a podobně.

Já musím říct, že nebudeme nastavovat nové nebo další požadavky, které by byly nad rámec těch původních dohod, to aby bylo jasno. Ale oni některé jsou obsaženy už v těch dohodách.

Teď tomu nerozumím.

No, budu-li se, když řeknu třeba, sám jste zmínil určitý posun v dani z příjmů právnických osob, to znamená to je konkrétní krok, který je, který znamená snížení té složené daňové zátěže, a ta je obsažena, toto je obsaženo už v tom, co si koalice dohodla.

Ano, to ano, ale teď mi jde o to, zda bude docházet k prohlubování těch dohod nebo ty dva roky, budoucí dva roky, pokud spolu chcete vytvořit staronovou vládu, zůstanete u těch dohod, nebo zda je prohloubíte.

Víte, my můžeme s tím požadavkem přijít, ale samozřejmě, že máme ...

Přijdete s ním nebo ne? Nebo ...

Ne, podívejte, já to řeknu takto. My nebudeme vznášet nové požadavky, které by dramaticky šly nad rámec toho, co bylo dosažené, nebude-li to vůle ostatních koaličních partnerů, protože je jasné, že v tomto máme podporu maximálně Unie svobody. Obávám se, já nevím přesně, jaký bude postoj sociální demokracie v této oblasti, ona by mohla přijít opačně s požadavky na zvýšení daňové zátěže. Já si myslím, že rozumné bude zůstat u těch parametrů, které byly dohodnuty.

To znamená že je nerealistické, že by se měnila daňová zátěž nad rámec dohod, ke kterým došlo v uplynulých dvou letech?

Já to moc reálné nevidím. Já vidím za maximálně možné dodržení těch původních dohod v tomto složení parlamentu tak, jak je.

Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý prozradil v pondělním Interview BBC, že jeho strana má dva návrhy na zkrácení volebního období. Předloží je na podzim Poslanecké sněmovně a jeden návrh by se podle Tlustého mohl lidovcům zamlouvat.

Vlastimil TLUSTÝ (zvukový záznam): Ano, my máme dokonce sepsáno více variant, protože těch ústavních postupů, kterými lze dospět k předčasným volbám, je více. Jedna metoda je známa z roku 1997 nebo 1998. To byla metoda, kdy v ústavě bylo přímo uvedeno, že se zkracuje funkční období na dva roky a mohly se díky tomu konat volby v červnu 1998. Vzhledem k tomu, že jsme zaznamenali, že zejména představitelé KDU-ČSL tuhle variantu nepovažují za možnou a naopak zdůrazňují, že za variantu, o které by byli ochotni jednat, považují variantu, kdyby trvale v ústavě byl zakotven paragraf, který by Poslanecké sněmovně umožnil například třemi pětinami hlasů samu sebe rozpustit, tak že by takovou variantu podpořili poslanci KDU-ČSL. My jsme z toho důvodu připravili i tu druhou variantu právě tohodle typu a máme v tuhle chvíli dva návrhy připraveny. Oba dva jsou v podobě hotových poslaneckých návrhů, včetně oněch podpisů, takže máme to v šuplíku připraveno.

Řekl v pondělí v rozhovoru pro BBC předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Najde ODS tím druhým návrhem, jak o tom mluvil Tlustý, podporu u vás, u lidovců?

Debata, která se u nás ve vedení KDU-ČSL odehrávala, je přesně popsána. Nepodporujeme to, aby se použilo mechanismu, kterého bylo použito v té známé krizi kolem roku 98. To, co bylo řečeno, to znamená možnost, kdy by sněmovna svým usnesením sama sebe rozpustila, je k diskusi. Na druhou stranu, znova říkám, je to změna ústavy, která prostě musí projít třípětinovou většinou v Poslanecké sněmovně.

To znamená, že pokud by ODS tento návrh podala jako změnu ústavy, tak jste ochotni v tom, jak byl popsán, ho podpořit jako lidovci?

My se připravujeme na to, že by trvala koalice, která je popsána, která je známá, a opozice v tomto směru reprezentovaná ODS bude jistě předkládat řadu pozitivních návrhů. Bude-li pro to celá koalice, jsme připraveni to podpořit, ale nebude to vytrženo z celého postupu koaličního.

Konstatuje Jaromír Talíř, předseda poslanců KDU-ČSL. Děkuji.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Lidovci nebudou prosazovat Kalouska do vlády

Právo, 15. 7. 2004, strana: 3 - Lidovci nebudou na koaličním jednání prosazovat vstup šéfa KDUČSL Miroslava Kalouska do vlády. Na jednání půjdou pouze se jmény dosavadních ministrů, tedy Cyrila Svobody, Milana Šimonovského a Libora Ambrozka. Včera to BBC řekl šéf poslanců KDUČSL Jaromír Talíř.

Podotkl, že návrh na Kalouskovo působení v kabinetu vzešel od sociálních demokratů. Podle něj by mohl být zachován současný model, kdy je Kalousek předsedou sněmovního rozpočtového výboru. „Ukázalo se, že to funguje celkem spolehlivě," dodal Talíř.

Zástupci staronové koalice začali připravovat základy pro nový koaliční program. Programové prohlášení by mělo vycházet z původní koaliční dohody, mělo by se však stát stručnějším, srozumitelnějším a měřitelnějším. „Vypadne jistě spousta obecných a deklaratorních věcí. Měly by tam být alespoň některé měřitelné věci, ač již v časovém nebo číselném smyslu," řekl včera Právu první místopředseda US-DEU Karel Kühnl.

Ten byl společně s místopředsedy ČSSD Zdeňkem Škromachem a KDU-ČSL Milanem Šimonovským pověřen přípravou podkladů k vytvoření koaliční smlouvy. Podle Kühnla je možné, že se jim podklady pro další jednání podaří připravit do úterý, kdy se znovu sejdou koaliční lídři. Po sestavení koaličního programu by mělo přijít na pořad dne programové prohlášení vlády.

„To je o trošku dál, to bude věcí jmenovaných pánů ministrů," řekl Právu Šimonovský. Klaus čeká od Grosse mezizprávu Prezident Václav Klaus včera pro ČT komentoval současný vývoj slovy: „Já respektuji, že vyjednávání nejsou lehká, myslím si, že ani nemohla být lehká, divil bych se, kdyby proběhla podstatně rychleji." Doufá v brzkou „když ne oficiální zprávu, tak aspoň mezizprávu" od Grosse.

Podotkl, že získání 101 podpisů na podporu nové koalice považuje za důležitý akt. „Je to taky akt, který já jsem výslovně od pana předsedy Grosse vyžadoval už při první naší schůzce," řekl Klaus. Nemohu akceptovat vládu, která předstírá nebo doufá, že bude mít 101 hlasů a pak je mít nebude, dodal.

Talíř: Lidovci nebudou požadovat vstup Kalouska do vlády

PRAHA 14. července (ČTK) - Lidovci nebudou na koaličním jednání o personálním složení nového kabinetu prosazovat vstup šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska do vlády. Na jednání půjdou pouze se jmény dosavadních lidoveckých ministrů, tedy Cyrila Svobody, Milana Šimonovského a Libora Ambrozka. V dnešním rozhlasovém pořadu Interview BBC to řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř.

Podotkl, že návrh na Kalouskovo působení v kabinetu vzešel od sociálních demokratů. Podle něj by mohl být zachován současný model, kdy je Kalousek předsedou sněmovního rozpočtového výboru. "Ukázalo se, že to funguje celkem spolehlivě," dodal. Předseda lidovců tak podle něj může prezentovat svůj politický vliv na fungování kabinetu, ač není jeho členem.

Kalousek by podle tisku vstoupil do nové vlády pouze pod podmínkou, že se počet lidoveckých křesel rozšíří ze tří na čtyři. Již dříve prohlásil, že je s prací tří ministrů za KDU-ČSL spokojen a nevidí důvod, proč je měnit.

Zatím je nejpravděpodobnější, že základem nového kabinetu bude dosavadní koalice, která má ve sněmovně většinu 101 poslanců z 200. Koalice by si mohla podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha rozdělovat ministerstva za 14 dní.

Vládní krize vznikla poté, co se Vladimír Špidla vzdal funkce předsedy vlády i ČSSD, protože po prohraných evropských volbách neobhájil svou politickou koncepci před ústředním výkonným výborem své strany. Jednání o novém kabinetu vede úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross.