Václav Moravec moderátor

Zdeněk Kořistka ve studiu BBC

Pokračování současné vládní koalice. Tak bude s největší pravděpodobností vypadat nový kabinet. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, u mikrofonu je, tak, jako každý den, Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl budoucí poslanec Unie svobody-Demokratické unie Zdeněk Kořistka. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Hezký den.

Je k čemu blahopřát?

No, nevím, jestli blahopřát, každopádně ty poslední hodiny jsou hodně hektické.

Přijde vám to normální, když každý jeden poslanec je tak zviditelňován v České republice jako v posledních dvou letech?

Já myslím, že Česká republika není žádnou výjimkou. Já sleduji politickou situaci konkrétně třebas na Slovensku. Tam vládní koalice má menšinu a uchází se o různé nezávislé při jednotlivých hlasováních, tak, myslím si, nejsme žádná výjimka.

Dovolte, abych v úvodu citoval jeden z titulků: "Bielesz složil mandát, střídá ho loajální Kořistka." Konec citátu. Jak rozumíte slovu loajální?

Loajální možná vypadá jako nějaké za každou cenu něco podporovat. Já mám názor, že pokud politik v politice je, tak by měl ctít určitá pravidla, to znamená, například většinové hlasování v politické straně nebo většinové hlasování v politickém klubu. Já jsem tím myslel to, že nechci vstoupit do politiky s tím, že si okamžitě začnu klást nějaké vyděračské podmínky tak, jako nám to předváděli někteří politici v minulosti. Prostě nejdříve jednat a pak se k něčemu vyjadřovat, proto jsem vždycky říkal, že vládě, která případně vznikne na současné koaliční dohodě, tato vláda, pokud bude pokračovat v reformách, by mohla získat moji podporu. Tak jsem to myslel.

Které politiky jste měl na mysli, kteří byli vyděrači a ne zcela loajální?

Já nevím, jestli je v tuto chvíli dobré jmenovat, ale každopádně víme, že v těch uplynulých dvou letech tady na politické scéně byli lidé, kteří se vždycky dostali do takové záře reflektorů i to ...

Myslíte Hanu Marvanovou? Myslíte Tomáše Vrbíka?

Nejenom ty, myslím konkrétně i sociální demokraty. V sociální demokracii byli takoví lidé ...

Josef Hojdar?

Jmenujete je vy, ale to bylo i v minulých ...

A vy s tím souhlasíte, s tím seznamem?

Bylo to ale i v minulém volebním období nebo předminulém volebním období. Víme, že tam byli různí poslanci, pan Wagner, Teplík, a tak dále ...

Jaké máte vysvětlení pro tento fenomén v české politice, to znamená, že jednotliví řadoví poslanci ne zcela respektují většinové usnesení své politické strany?

No, zaprvé vždycky tahle situace mohla vzniknout tím, že doopravdy o ten jeden nebo dva hlasy šlo, to znamená, že ta většina byla velice těsná. No, a za druhé, znova zdůrazňuji, to není fenomén jenom České republiky. Určitě tyhle věci vidíme i v zahraničí.

Ještě jste ani nesložil slib poslance a váš mediální obraz je následující. Zdeněk Kořistka je loajální a podpoří vstup US-DEU do případné nové vlády, stůj, co stůj. Ten mediální obraz je podle vás hodně pokřivený?

Je teda hodně pokřivený. Já jsem tady zdůraznil, že nejdříve by se mělo jednat. Mně se absolutně nelíbí takové to vyjádření přes noviny na tiskových konferencích, kdy se vykřikuje: "Chceme tam tuhle stranu, nebo nechceme. Budeme prosazovat více doleva nebo doprava." Prostě tyhle věci by se měly doopravdy nejdříve vydiskutovat. V tuto chvíli v podstatě situaci nijak nemění, protože ještě vlastní jednání o sestavení vlády pravděpodobně otevřeně nezačala, to znamená, jsou to jenom různé kuloárové výkřiky a tohle se mi nelíbí.

Není ale právě problém těchto kuloárových výkřiků jednou z determinant, které budou hrát roli, jak ta vláda, nová vláda bude stabilní, nakolik bude pokračovat vydírání a třenice jednotlivých členů vlády vůči sobě, ať už uvnitř jednotlivých stran, nebo i proti koaličním partnerům?

Může se to stát. Pak by ovšem ta situace byla úplně stejná, jako to bylo v těch uplynulých dvou letech, kdy síla těch jednotlivců se ukazovala v tom, že mohli vydírat. Já bych si hrozně přál, aby tahle politika byla obroušena, aby prostě všichni se chovali zodpovědněji. Doopravdy tohle, si myslím, neprospívá České republice a pak se vlastně občané na to dívají a říkají si: "Ti se jenom hádají a neřeší zásadní věci."

Vy zatím jste vně politiky, ještě jste nesložil slib poslance, zatím nejste členem poslaneckého klubu US-DEU. Když byste měl dát na misky vah, na jedné straně vaše pochybnosti o tom, nakolik stabilní bude budoucí sto jedničková vláda, a na druhou misku vah to, že si myslíte, že stabilní bude. Co zatím převažuje, nestabilita, nebo stabilita?

Zatím jsem přesvědčený, že ta stabilita, ale bude záležet hodně, jak se jednotlivé strany dohodnou na programu, jak bude pokračovat tato příští vláda, jestli bude odpovídající zastoupení Unie svobody-DEU v této vládě, protože, znova říkám, vydírat se nenecháme.

Takže vám vadí například slova předsedy poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibla, který před týdnem v pátek řekl v Interview BBC, že by určitě měla mít US-DEU méně členů vlády než tři místa?

Tam není jenom vyjádření pana předsedy klubu Ibla, ale i některé další vyjádření, že by unie vlastně neměla v této vládě vůbec být a podporovat ji z opozice. To si myslím, že je špatný trend, takže ...

A čím to ale, že jste optimista ve stabilitě sto jedničky?

Protože si myslím, že v tuto chvíli žádná jiná varianta doopravdy není, takže jsou varianty na stole, že se doopravdy postaví menšinová vláda a bude otevřeně podporovaná komunisty, to jsem přesvědčený, že je cesta do záhuby pro ČSSD a věřím tomu, že si to mnozí uvědomují. Samozřejmě je tady potom další možnost, a to nějak se dopracovat k předčasným volbám, ale to je, řekl bych, v dnešní době teoretická možnost, takže tady ta sto jednička v tuto chvíli je na stole nejsilněji.

Čím se ale bude lišit od sto jedničky v roce 2002?

To je těžká otázka.

Máte jí zodpovězenou? Protože to je základní otázka.

Je to pravděpodobně základní, já bych chtěl věřit, že se mnozí z těch lidí, kteří vyvolali tuhle tu krizi, zamyslí a v podstatě vyhodnotí situaci, že doopravdy toto je jediná možná volba, jak dokončit toto volební období, jak dokončit programové prohlášení vlády, jak nastartovat reformy, které v tuto chvíli jsou v půli cesty, to znamená, ještě je toho mnoho před námi.

Co by Zdeňka Kořistku, když se teď stane poslancem, přinutilo, řekněme, Poslaneckou sněmovnu opustit a radši se vrátit do života státního úředníka, který žije v současnosti?

Takže já tam ještě nejsem a už se mám vracet, docela zajímavá otázka. Já nevím, v tuto chvíli nevím, snad, pokud by tady došlo k otevřené spolupráci KSČM s ČSSD, ale nevím, jestli by to bylo na ztrátu mandátu nebo na vzdání se mandátu. Prostě ten mandát je na volební období, asi bych se s touto situací taky musel vyrovnávat, ale byla by to docela silná, silný motiv.

To by byla silná káva, abyste opustil politiku?

To by byla docela silná káva, aby po patnácti nebo čtrnácti letech se takhle znovu vraceli ti, kteří tuto zemi devastovali čtyřicet let. Já, když vidím pana Grebeníčka na tiskových konferencích se usmívat, jako jsou z toho hodně nepříjemné pocity.

Pojďme právě o tomto tématu teď vést řeč. Připomeňme, že Zdeněk Kořistka, dnešní host Interview BBC, vystřídá v Poslanecké sněmovně Mariana Bielesze, který se vzdal mandátu ve čtvrtek. Důvody svého rozhodnutí vysvětlil Bielesz v rozhovoru pro BBC těmito slovy:

Marian BIELESZ, odstupující poslanec US-DEU (zvukový záznam): Stávající situace, kdy ODS prohlásila, že v žádném případě nepodpoří tu vládu bez konání předčasných voleb a já jsem vlastně podobné prohlášení, ovšem ne bez těch předčasných voleb, ale podobné prohlášení, že nepodpořím vládu sestavenou na základě stejné koalice, jak byla doposud, bych rovněž v žádném případě nepodpořil. Pak pro ČSSD, pokud bych zůstal v Poslanecké sněmovně, se logicky nenabízí žádná jiná varianta bez konání předčasných voleb, než spolupráce tak, či onak s Komunistickou stranu Čech a Moravy. Já jsem považoval větší podíl mocí komunistické strany za větší zlo, než pokračování stávající koalice.

Řekl ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC odstupující poslanec US-DEU Marian Bielesz. Existoval některý za argumentů Mariana Bielesze, který vy jste zvažoval v souvislosti s tím, proč by US-DEU neměla být nadále ve vládě se sociální demokracií?

V podstatě on ale tím svým krokem umožnil pokračování té vlády sto jedna, takže asi je ...

Ale nicméně jeho argumenty proti tomu, aby pokračovala ta stávající vládní koalice, se kterými on se nesmířil. On učinil krok: "Radši odejdu, protože se nemohu smířit s tím, že by US-DEU měla být nadále ve vládě."

To se těžko komentuje vlastně, protože já nastupuji po Marianu Bieleszovi do politiky. Každopádně já jsem u něho nezaznamenal až do března letošního roku nějaké výhrady vůči vládní koalici, dokonce psal články do stranických novin, kdy podporoval vládu Mariana, Vladimíra Špidly. Myslím si, že ten jeho krok byl docela pro mě překvapivý, a to, že říkal, že neplníme program, když ještě několik měsíců předtím s tímhle problém neměl, mě docela překvapilo, takže já doopravdy nevím, jaké ty důvody u něho převážily, proč nepodporoval vládní koalici a kde si myslel, že neplníme program. Samozřejmě, že jsme nemohli splnit sto procent našeho programu, ale spousta dobrých věcí se povedla v Unii svobody. Bohužel my jsme to neuměli zkomunikovat na veřejnost.

O čem podle vás vypovídá situace v české politice, když okamžitě, vzdá-li se někdo poslaneckého mandátu, tím de facto zprůchodní existenci sto jedničky, se vyrojí spekulace, že je koupený, že za vzdání se mandátu dostane dvacet až čtyřicet milionů korun a podobně?

Toto je hrůza jako, tohle, co se děje. Každopádně si myslím, že možná ten krok neměl být nijak dopředu avizovaný. Pokud já bych něco takového udělal, tak právě, abych předešel nějakým spekulacím, tak prostě, když bych se rozhodl, tak bych tohle sdělil na veřejnosti a v daný okamžik bych zároveň oznámil, že se vzdávám mandátu. Takovéto prodlužování, protože ty spekulace se objevovaly jako mnoho a mnoho dnů ...

Od té doby, co vystoupil z poslaneckého klubu US-DEU?

Přesně tak, tím pádem, to byl totiž docela nečitelný krok, protože Marian Bielesz, který je můj kamarád, Marian Bilesz řekl, že nesouhlasí vlastně s politikou Unie svobody, ale přitom tu politiku dělá na parlamentní půdě právě klub a on z toho klubu vystoupil až jako druhý krok nebo avizoval a ten třetí byl teda vzdání se mandátu, takže ty kroky byly takové, řekl bych, nelogické a možná z toho důvodu se objevujou takové spekulace. Objevujou se spekulace o penězích, o postech a mně se tohle absolutně nelíbí, protože, pokud novinář něco takového píše, tak by měl vážit svá slova a měl by případně doložit argumenty nebo důkazy.

Novináři se ale opírají, že se budu zastávat novinářů, o sdělení politiků ...

Tak ať řeknou, který politik jim to sdělil, protože to jsou taková vážná obvinění, které v podstatě toho člověka můžou zničit. Jako, jak se asi na něho dívá okolí, když se tohle dočítá v novinách.

Vy jste ale sám naznačil, že ten člověk si za to částečně může sám tím, že opustí nějaký poslanecký klub, a teď je jedno, jestli Unii svobody-Demokratické unie, ČSSD, protože podobné spekulace se množily se jmény, která vy už jste v tomto Interview zmínil, ať už je to Tomáš Teplík, o kterém se psalo přitom, když podpořil státní rozpočet a pomohl tak pravicové vládě v devadesátých letech, že získal místo na kandidátce ODS. Pak se ta informace ukázala pravdivá, protože vstoupil do ODS, přestoupil z ČSSD do ODS a získal místo na kandidátce a byl zvolen a dnes je poslancem, to znamená, že novináři tady mají nějaké historické paralely, které se ukázaly jako pravdivé. Vy byste byl pro to, aby například byl mandát poslance skutečně svázán s tím, že bude v daném poslaneckém klubu a v případě, že by měl problém s tím podporovat politiku své strany, tak by se musel automaticky vzdát mandátu?

Já nevím, jestli by to muselo být někde napsáno, ale docela bych si přál, aby tohle se stala politická zvyklost tak, jako je to běžné například i ve Velké Británii. Tam, když poslanec nesouhlasí s politikou vlády nebo ministrem, tak prostě odstoupí, vzdá se mandátu. Já jsem přesvědčený, že stejná politická kultura by měla fungovat i v České republice, to znamená ...

Říkáte to i s tím vědomím, že poslanecký klub US-DEU drží muž, který byl vyloučen z ODS, tedy poslanec Petr Kott?

Říkám to i s tímhle tím vědomím. Ale znova říkám, toto nemusí být nepsané, psané pravidlo. Je to o politické kultuře a záleží na těch jednotlivých lidech, jak se rozhodnou.

Vy byste v případě, že byste měl problém s politikou US-DEU, tak byste nebyl nezařazeným poslancem?

Určitě ne. Pokud bych se takhle nemohl ztotožnit s něčím, co tento politický klub nebo politická strana dělá, tak si myslím, že je čestnější odejít.

Marian Bielesz sice odůvodnil svůj krok i zabráněním posilování pozic KSČM, po čtvrtku to však nevypadá, že by komunisté umenšovali své pozice v české politické scéně. Předseda KSČM Miroslav Grebeníček ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC naznačil, že se po schůzce s úřadujícím předsedou sociálních demokratů Stanislavem Grossem cítí jeho strana posílena.

Miroslav GREBENÍČEK, předseda KSČM (zvukový záznam): Pokud třeba ze mě vyzařuje pocit zdravého sebevědomí, tak je to pocit dobře vykonané práce. Po patnácti letech dřiny prokazujeme, že si zasloužíme, abychom byli jako demokratická strana zakomponováni v parlamentní demokracii, v parlamentních strukturách. Ctíme ústavní pořádek, myslíme to vážně, a uděláme všechno proto, abychom přesvědčili i nadálé naše voliče, sympatizanty, ale taky naše politické partnery.

Řekl v rozhovoru pro BBC předseda komunistů Miroslav Grebeníček. KSČM je dokonce podle předsedy ochotna podpořit státní rozpočet na rok 2005.

Miroslav GREBENÍČEK, předseda KSČM (zvukový záznam): Ale základní obrysy spočívají v tom, že buď se pokusíme rozjet reálnou ekonomiku, to znamená, dát tam impulsy, aby ta ekonomika opravdu fungovala. Nedá se jenom hrát neustále s daňovým systémem, ale i ten by mohl v lecčems napomoct, čili či to bude opravdu o rozvoji reálné ekonomiky a takový základ bychom podporovali. Ale s tím souvisí samozřejmě otázka řešení tak závažných věcí, jako je třeba vysoká nezaměstnanost, to přiznává i Stanislav Gross, který si uvědomuje, že to je vlastně v rozporu s jejich politikou, s jejich programovými zájmy. Podle mého názoru, kdyby připravili v souvislosti se státním rozpočtem i projekt, jak zabezpečit alespoň sto tisíc nových pracovních míst pro naše spoluobčany, tak by to bylo zajímavé.

Popsal v rozhovoru pro BBC předseda KSČM Miroslav Grebeníček podmínky, za kterých jsou komunisté ochotni podpořit státní rozpočet na rok 2005. Jak se vám poslouchala ta slova?

No, jsou to slova docela zajímavá. Takhle mluvili komunisté i před rokem 48, ještě by tam chyběla ta podpora malých a drobných živnostníků, která tehdy zněla a víme, jak to všechno dopadlo.

Vy jim nevěříte ani slovo?

Já bych řekl, že je třeba vždycky slova naplnit skutky. Zatím komunisté se takhle v historii nechovali, to znamená, doopravdy ta nedůvěra je veliká. Jestli někdo vyzařuje optimismus, jak tady o tom hovořil pan předseda KSČM, tak spíš bych řekl, že to je on v tuto chvíli, a to mě děsí.

Nicméně on k tomu má důvody. Setkal se se Stanislavem Grossem, jejich čtvrteční schůzka skončila otevřenými dveřmi v dalších diskusích o programových tématech a de facto tady Miroslav Grebeníček nepřímo potvrdil i možnou variantu, sto jednička jako jediné řešení, které se v současnosti nabízí, protože jej požaduje prezident republiky, tedy rozumějme nějakou vládní koalici s většinou, která se nebude opírat o hlasy komunistů, tedy, když ODS řekla, že jedině předčasné volby nebo vládu nepodpoří, tak je to sto jednička jako skutečně jediná varianta, a pak možná programová spolupráce na klíčových bodech ČSSD - KSČM. Máte z toho obavy?

Samozřejmě tohle může hrozit, ale já jsem tady hovořil o tom, že bude velice záležet, jak se sto jednička nejenom instaluje, jaké bude mít personální prohlášení, jaký bude mít program a o tom to je, to znamená, jaké bude mít priority a já jsem přesvědčený, že přeci jenom ty priority té příští vlády by měly být jiné, než jsou priority KSČM, ale v některých věcech se pravděpodobně shodneme, to znamená, konkrétně ta nezaměstnanost, akorát ty recepty budou jiné. Nemá cenu dávat na papír, sto tisíc míst vytvoříme, sto tisíc pracovních míst. Jsem spíš pro konkrétní věci, jako je zlevnění pracovní síly, a to vytvoří nová pracovní místa, takže je to o těch prioritách. Samozřejmě tahle možnost existuje, ale podle mě bude klíčová věc, jak se nastaví parametry při vyjednávání v koalici, to znamená, pokud by zde byly mechanismy, které tomu zabrání, tak se toho neobávám.

Váš mediální obraz, jak jsem naznačil v úvodu, je takový, že jste vnímán jako superloajální poslanec, díky kterému teď funguje sto jednička. Jaké budou pro vás důležité záruky pro to, aby sociální demokraté nebyli v budoucnu vábeni, že klíčové věci budou prohlasovávat s komunisty? Jaké záruky budete chtít vy na papíře, než zvednete ruku pro sto jedničku?

Určitě to musejí být takové záruky, aby nedocházelo například v koalici k přehlasovávání partnerů, to znamená, měl by tam být nějaký blokační mechanismus, který neumožní, že, když se koalice nedohodne ve vládě nebo na koaličním jednání, aby nějaká strana v parlamentu prohlasovala zákon s opozicí, konkrétně například s KSČM.

To je vaše základní podmínka?

To si myslím, že, ale to není nějaká základní podmínka. Tenhle mechanismus byl už i v současné koaliční smlouvě ...

Ale nebyl dodržován, protože pokud se podíváme do koaliční smlouvy i do dodatku koaliční smlouvy, tak tam bylo, že klíčové zákony budou označeny nějakým křížkem či podobně a bude se muset držet jednota vládní koalice. Vzpomeňte ale na zákon o nájemném, který US-DEU prohrála a bylo zvláštní, že žádná ze stran ani US-DEU neřekla, že to je závažné porušení koaliční smlouvy.

Ale toto zaznělo, že je závažné porušení. Byla k tomu další jednání. Já jsem přesvědčený, že se znovu k zákonu o nájemném vrátíme v nejbližší době nebo v nejbližších měsících. Ale znovu říkám, tento mechanismus musí fungovat, protože pokud by nefungoval, tak nemá cenu nějakou sto jedničku držet, ale ...

Jak byste ho posílil oproti tomu současnému stavu? Protože jsem vám uvedl jeden příklad, kde se jasně ukázalo, že nefunguje zcela.

Byl to jeden příklad, možná, že byly dva. Já si vzpomínám nebo trošku si vzpomínám, že se tam ještě objevil jeden příklad v minulosti, ale stovky a stovky jiných zákonů a důležitých zákonů nebo desítky důležitých zákonů prošly, koalice se na nich dohodla. Samozřejmě ...

To znamená, že vám bude stačit v té koaliční smlouvě jako poslanci, který bude mít jeden z hlasů pro, či proti vládě, vám bude stačit ten stávající mechanismus, který je v koaličních smlouvách?

Já bych ho posilnil, protože, pokud se takhle otevřeně dnes vyjednává s komunisty, tak samozřejmě tahle hrozba tady existuje a takové to vábení, že by se dal prosazovat program proti svým koaličním partnerům, tady může existovat, ale znovu, já nechci dělat tady nějaká kategorická vyhlášení dopředu. Prostě ta jednání teprve budou. Já jsem zaznamenal vyjádření předsedy KDU-ČSL pana Kalouska, který taky po těchto mechanismech volá a říká, že to je priorita pro KDU. Myslím si, že to bude stejná priorita i pro Unii svobody, takže nechme ta jednání proběhnout. Myslím si, že pokud má tato vláda fungovat, tak se musí na tomhle tom dohodnout.

Můžete popsat, jak by mohlo vypadat podle vašeho názoru posílení těch mechanismů, blokačních mechanismů oproti stávající koaliční smlouvě?

Pravděpodobně nějaké právo veta, ale doopravdy v tuto chvíli nevím.

Teď, když se zaměříme na ono právo veta a na to, jak někteří sociální demokraté vystupují vůči Unii svobody-Demokratické unii, v úvodu Interview BBC jsme už zmínili předsedu poslaneckého klubu ČSSD Petra Ibla. Jaké máte vysvětlení pro to, že Unie svobody-Demokratická unie je pro některé lidi, pro část sociální demokracie, jakoby nechtěné dítě ve vládě?

No, samozřejmě ČSSD a Unie svobody-DEU se programově výrazně liší, to si nebudeme zakrývat. My máme pohledy na mnoho věcí, hlavně ekonomického charakteru, úplně jiné než ČSSD, ale prostě je to koaliční vláda a každý by měl ze svých pozic trošku ustoupit a někde se setkat. Záleží, jak tito lidé vnímají to setkávání. Naši voliči nám vyčítají, že ustupujeme moc doleva, voliči ČSSD zase vyčítají, že ustupuje ČSSD moc doprava. Je to vždycky o nějakém kompromisu, takže doopravdy je toho hodně.

Není to o krizi koaličních vlád, o krizi modelů koaličních vlád v České republice?

To si netroufnu tvrdit. Vždycky v koalici se vládne podstatně hůře, než když se sestaví nějaká jednobarevná vláda, ale ty modely jsou běžné v celé Evropě a myslím si, že nejsme žádná výjimka. Ty krize jsou i v sousedních státech.

Tedy byste nebral v potaz varování některých politologů, například politolog Bohumil Doležal říká, že vývoj na české politické scéně od devadesátých let jasně ukazuje, že by mělo dojít ke změně volebního systému v zemi, aby přeci jenom vládnutí v zemi bylo stabilnější a tím možná i postavené na nějaké větší vizi než obyčejné spravování země, ke kterému koaliční vláda sto jednoho či sto deseti hlasů nemá tak silný mandát?

Sto jedna i sto deset hlasů je v demokracii většina, pokud to bereme z dvě stě, takže s tím bych trošku polemizoval ...

To by ovšem nesměli být ti poslanci tak málo loajální, jak jste naznačil v úvodu.

To je ta podmínka. Co se týče změny volebního systému, já bych se taky k tomu přikláněl, protože se ukazuje, že ten současný systém doopravdy neumožňuje sestavovat stabilní a pevné vlády, které potom nemohou dělat nějaké radikální potřebné kroky, ale ...

Myslíte, že by tento model, tedy změna volebního systému, že by tento princip mohla akcentovat i současná vláda?

Já jsem teď chtěl říct, ale to ale, to musí být vždy založené na nějaké parlamentní nebo politické dohodě všech účastníků. Ne to, co se stalo v minulém volebním období, kde účastníci opoziční smlouvy se prostě mezi sebou dohodli, jak zlikvidovat své politické oponenty a připravili takovou změnu volebního systému, která v podstatě opozici likvidovala a Ústavní soud nám dal tehdy zapravdu. To znamená, já jsem pro změnu volebního systému, neříkám, jestli to má být čistý většinový nebo nějaký kombinovaný, asi spíš bych šel postupnými kroky, ale každopádně by to měla být dohoda všech politických stran. To je jediná možnost, jak tady tuhletu situaci změnit.

Měla by podle vašeho názoru k té dohodě přispět i vládní krize, jejíž důsledky nyní mohou sledovat občané České republiky?

Já nevím, jestli v tuto chvíli bude politická vůle v podstatě ...

Občanští demokraté chtějí a možná by přistoupili na kompromis, že by to bylo postupnými kroky, i když jejich návrh je většinový jednokolový systém.

Jasné, a to je přesně, to je o tom, že tahle ta pozice je s velkou pravděpodobností nepřijatelná pro ty ostatní politické strany. Já nevím, jestli v tuto nazrála ta situace k tomu, že se politické strany začnou bavit o volebním systému. Vím, že vláda připravuje velkou novelu volebního zákona, kde se s nějakými změnami počítá. Možná, že se to stane základem pro nějakou hlubší politickou diskusi, ale neočekávám, že se ten politický systém nebo ty volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu během těch dvou let změní.

US-DEU má od druhé poloviny června nového předsedu, ministra pro místní rozvoj Pavla Němce. Připomeňme si, co krom jiného řekl ve svém kandidátské projevu:

Pavel NĚMEC, předseda US-DEU, ministr pro místní rozvoj (zvukový záznam): Unie svobody tady je a stojí za to se za ní prát. Já si moc přeji, abychom se za Unii svobody prali společně, protože jen tak to můžeme dokázat a jen tak můžeme dokázat se dostat přes magickou procentní pětku.

Řekl na celorepublikovém shromáždění US-DEU při kandidátském projevu současný předseda, nový předseda US-DEU Pavel Němec. Co Zdeňka Kořistku, budoucího poslance US-DEU, stále ještě láká na programu a především na politice US-DEU?

To, že jsme strana, která je liberální. To, že máme program, který, si myslím, že umí nebo měl by umět oslovit značné procento lidí v České republice. Bohužel, bohužel ...

To neumí.

... naším problémem, v těch minulých, v tom minulém období byly neustálé vnitřní spory, špatná komunikace navenek, to znamená, neuměli jsme prodat to, co se nám povedlo v současné vládě, a to považuji za klíčovou věc. Vždyť, já nevím, kdybych to měl konkretizovat, tak vezměme to, že tato vláda, o které se říká, že je středová nebo středolevá, dokázala nebo nastartovala věci, které nedělaly předtím žádné pravicové vlády. Vždyť daně, které se snižují, byly nastaveny za vlád pravicových a byly to vysoké daně. Teď se snižují. Systém nemocenského, sociálního ...

Teď to říkáte jako budoucí poučený politik ODS, který vystoupil ze strany a stal se členem US-DEU?

Tak říkám to, že prostě ty kroky, které se nastavily v minulosti, nebyly ideální a mně se docela nelíbí dnešní kritika zprava těch, kteří vlastně říkají, že to, co tato vláda dělá, že je špatně a že je málo.

Vy si myslíte, že sociální demokracie je téměř víc pravicová, než byly pravicové vlády Václava Klause?

To se tak asi nedá říct, protože samozřejmě ODS a pravicové vlády tady nastartovaly úplně změnu systému, a to je jako jednoznačná zásluha, ale prostě některé věci nebyly dotaženy do konce a tato vláda a myslím si, že i ta příští vláda by prostě v nich měla pokračovat. Sociální systém je zneužívaný. Nemocenské pojištění je zneužívané. To zpřísnění tady musí být, a to je prostě role pro spíše pravicové strany a tam si myslím, že se Unie svobody jednoznačně najde.

Pokud se nemýlím, tak vy chcete zasednout v hospodářském výboru Poslanecké sněmovny. Je to tak?

To je otázka v tuto chvíli na zvážení. Já prostě nevím, jak se Poslanecká sněmovna, protože o tom zařazení rozhoduje celá Poslanecká sněmovna. Samozřejmě já jsem v tom minulém volebním období čtyři roky pracoval v hospodářském výboru jako člen. Ta práce mě bavila. Zajímal jsem se hlavně o investiční pobídky a o tyhle ty věci, pomoc regionům, takže zvažuji, že bych do hospodářského výboru, pokud by mě sněmovna takhle schválila, tak ta práce by mě tam asi bavila.

Daně, investiční pobídky, problematika regionálního rozvoje, to jsou vaše hlavní priority. Můžete říci, co budete považovat jako jeden z poslanců, který bude rozhodovat o tom, zda vláda získá jeho důvěru jako člena dolní parlamentní komory, co budete považovat za klíčové v souvislosti s daněmi, investičními pobídkami, s regionálním rozvojem za podstatné, aby se objevilo v programovém prohlášení vlády, co nebylo v programovém prohlášení vlády, která končí?

To je zajímavá otázka. Každopádně já si myslím, že by se mělo pokračovat v daňové reformě, to znamená, především zjednodušit systém. Vím, že na ministerstvu financí se připravuje materiál, jak vlastně celý daňový systém zjednodušit. To, si myslím, že bude klíčová věc, protože nejde jenom o to snížit o jedno nebo dvě procenta daně. Za druhé jsem přesvědčený, že musíme dotáhnout některé daňové věci, které jsou předjednány, to znamená, společné zdanění manželů a úlevy pro rodiny s dětmi. To bylo ...

Vy tedy od nové vlády očekáváte zpřehlednění a reformu daňového systému?

Přesně tak. Určitě by ten trend měl být minimálně nastartován, ale já bych si hrozně přál, aby byly udělané už v tomto volebním období nějaké výrazné změny, aby se prostě daňový systém pro podnikatele jednoznačně zjednodušil. A jestli si mám přihřát trošku polívčičku, já si myslím, že to nové prohlášení vlády by mělo být i některých věcech trošku netradiční a odvážné a ...

Jako například?

Jako například, tady se hodně hovoří o podpoře neziskového sektoru, rozdělují se pořád přes různé komise a státní úředníky miliardy peněz nebo stovky milionů. To nabádá ke korupci, a tak dále, já jsem přišel už v minulém volebním období s návrhem daňových asignací. To je věc, která funguje v Evropě. Občan si rozhoduje o části svých daní, kde je nasměřuje. Například je dá na charitu, dá je do školství ...

Je to, promiňte, ale je to možné v situaci, kdy státní dluh převyšuje šest set miliard korun českých?

Je to možné, protože zaprvé to není takový návrh, který by zdecimoval státní rozpočet. My jsme tehdy počítali, že by se jednalo asi o jednu a půl miliardu korun, ale v podstatě to by nešlo o to, že tyto peníze by někde chyběly. Ty peníze by občan mohl využít jinak, to znamená, on by je měl možnost nasměřovat někde jinde, anebo zaplatit tu daň opět státu, takže on ...

Jste přesvědčen o tom, že takový odvážný krok, jak to nazýváte, se objeví v programovém prohlášení?

Já se budu snažit, aby se některé takové věci v programovém prohlášení objevily, protože zaprvé to oslovuje značnou část občanů. Za druhé tento systém funguje například i na Slovensku, protože kolegové tehdy ze Slovenska opsali můj zákon a potom ho prosadili a prosadila ho pravicová vláda slovenská, takže já jsem přesvědčenej, že některé takové věci by mohlo vládní prohlášení obsahovat.

Konstatuje nový poslanec US-DEU Zdeněk Kořistka, host Interview BBC. Děkuji za to, že jste věnoval svůj čas rozhlasové stanici BBC a někdy příště na shledanou.

Já děkuji za pozvání a na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Kořistka chce, aby plátci mohli rozhodovat o použití části daní

PRAHA 9. července (ČTK) - Nový unionistický poslanec Zdeněk Kořistka chce, aby se nová vláda v programovém prohlášení zavázala k tomu, že umožní daňovým poplatníkům rozhodovat o použití části daní.

Takzvané daňové asignace se podle něj osvědčily v Evropě a zavedlo je i Slovensko. "Já se budu snažit, aby se některé takové věci v programovém prohlášení objevily," řekl dnes v rozhlasové stanici BBC.

Kořistka by měl převzít poslanecký mandát po Marianu Bieleszovi. Ochoten je podpořit pokračování koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. V dolní komoře se tak obnovuje těsná koaliční většina 101 hlasu z 200.

Podle Kořistky by jeho návrh státní rozpočet nezdecimoval. Podobný prý předložil už v minulém volebním období a tehdy vypočítal, že by šlo asi o 1,5 miliardy korun. Státní dluh nyní převyšuje 600 miliard korun.

Ve veřejném sektoru by podle Kořistky tyto peníze nechyběly. Občan by měl možnost část daní ponechat státu nebo je směrovat například na charitu nebo školství. O jakém procentu daní by měl poplatník rozhodovat sám, ale poslanec neuvedl.

Kořistka poukázal na to, že nyní různé komise a státní úředníci rozdělují neziskovému sektoru miliardy nebo stovky milionů korun. To podle něj svádí ke korupci.

Kořistka má první požadavek na novou vládu

Mladá fronta DNES, 10. 7. 2004, strana: 2 - Sotva se stal Zdeněk Kořistka z Unie svobody novým poslancem, už včera v BBC oznámil, že chce, aby se nová vláda v programovém prohlášení zavázala k tomu, že umožní daňovým poplatníkům rozhodovat o použití části daní.