Václav Moravec moderátor

Vláda premiéra Vladimíra Špidly odchází. Jaký kabinet ji nahradí? Pokud bude sestavovat vládu úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross, jeho představa je následující:

Stanislav GROSS (zvuková ukázka): Já jsem ústřednímu výkonnému výboru řekl, že se budu snažit, aby vláda, která bude vznikat, byla vláda, která se nebude opírat o Komunistickou stranu Čech, Moravy a Slezska. Toto, předpokládám, že se podaří splnit, alespoň pro to budu dělat maximum.

Prohlásil o víkendu úřadující předseda sociálních demokratů Stanislav Gross. Podaří se tento závazek dodržet? Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je místopředseda České strany sociálně demokratické, odstupující ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Jste odstupujícím ministrem, když padne vláda.

Od středy jsem ministrem ve výpovědi.

Dovolte, abych začal citátem: "ČSSD nesesedá na koně, nesesedá z koně a nejede už ani na oslu, ale ryje držkou v zemi." Konec citátu. Kdopak to prohlásil a kde?

No, tak nějak v této, v této, nevím, jestli to bylo, takhle bylo úplně přesně, tak to byl můj bonmot na sobotním ústředním výkonném výboru a ještě doplnění tedy klasikem Karlem Krylem: "Ne, my nejsme na kolenou, my držkou ryjeme v zemi."

Můžete mi říci, zda tento váš bonmot platí i po víkendovém zasedání ústředního výkonného výboru ČSSD?

Já myslím, že na ÚVV byly udělány kroky, které vedou k tomu, aby se konsolidace strany, aby pokročila, aby, a myslím si, že i Standa Gross jasně deklaroval to, co já si myslím, že je důležité pro sociální demokracii, najít vnitřní soulad a vnitřní pohodu. Prostě takové ty spory a přestřelky z Vysočiny a podobně by měly skončit. A myslím si, že i účast Miloše Zemana na tomto zasedání, podání si rukou Grosse se Zemanem, myslím, že to jsou určité symboly, které mají svůj smysl a svoji cenu.

Byť je Miloš Zeman nejnověji v rozhovoru pro Mladou frontu DNES zpochybňuje a říká, že to de facto bylo formální, že když přišel Gross, nabídl mu ruku, tak on přece ho neodmítne a podobně?

Já myslím, že to je samozřejmě otázka výkladu. Důležité ...

Vykládá to Zeman, to znamená, že skutečně věříte tomu, že už přestřelky z Vysočiny do Prahy a naopak skončily a nebudou pokračovat?

Můj názor je konsistentní dlouhou dobu, prezentoval jsem ho i na sjezdu a na dalších zasedáních. Prostě je nutné najít společnou řeč a myslím si, že teď je ten prostor. Já jsem neřekl, že teď už to nastalo, ale myslím, že ten prostor, který máme v nejbližších týdnech, měsících a měl by vyvrcholit v podstatě sjezdem sociální demokracie, tak by měl být prostorem právě pro hledání konsensu a souladu, protože jinak skutečně nedokážeme překonat krizi, která byla vyvolána po skončení vlády Miloše Zemana a která v podstatě byla zažehnutá maximálně prezidentskou volbou. Od té doby prostě ty přestřelky pokračují a myslím si, že to je prostě nutné ukončit a že je potřeba do toho vstoupit tvrdou rukou a dostat stranu pod kontrolu. Já doufám, že i jednotliví protagonisté najdou způsob, jak spolu komunikovat, protože jinak prostě v politice nelze fungovat.

Jednoduchá otázka. Podle vás Stanislav Gross má na to, aby ona komunikace proběhla a aby krize v ČSSD skončila?

Já myslím, že to jasně deklaroval i na ÚVV a myslím, že je nutné prostě vést boj s našimi politickými oponenty a nikoliv boj mezi sebou.

Když jste mluvil o Miloši Zemanovi, Stanislav Gross v neděli naznačil, že jej chce vtáhnout do hry, ale konkrétně neodpověděl, jakým způsobem. Je pravdivá informace, že byť Miloš Zeman veřejně deklaruje, že se do politiky vrátit nechce, že dodnes nepřekousl, lidově řečeno, porážku z prezidentské volby a že by chtěl být prezidentem?

Tak, já si myslím, že určitě přetrvává situace, kdy určitě Miloš Zeman je vhodným člověkem, který by mohl být v budoucnu prezidentem, a určitě asi i situace na politické scéně by se vyvíjela jinak, pokud by na Hradě v tuto chvíli byl proevropský prezident, byť, řekněme, někdy se svými bonmoty, například Miloš Zeman.

Souhlasíte tedy s tezí, že by sociální demokraté v rámci té konsolidace měli uvažovat o tom udělat maximum v budoucnosti, až se bude opět rozhodovat za tři a půl roku, kdo bude prezidentem, že by měli udělat vše pro to, aby byl zvolený Zeman?

Já myslím, že na to je teď ještě příliš brzy, ale určitě volební kampaň nějak, bych řekl, začala a je potřeba v těchto intencích uvažovat. Já myslím, že tady důležitá je jedna věc, a to, co, myslím, lidi obecně nikdy nepochopili, a to, co vlastně teď bourá jen Standa Gross, to je vlastně určitá provázanost mezi minulou vládou sociální demokracie a současnou vládou, protože prostě nelze tady říct, že to byla jiná vláda než naše. Byla naše, prostě byli jsme u toho a mnozí protagonisté byli ve významných pozicích. Takže toto, myslím, že bude pochopitelné a myslím, že je tady prostor i pro to získat podporu veřejného mínění.

To znamená, že Miloš Zeman je žhavým kandidátem na příštího prezidenta?

To v tuto chvíli není asi možné takto deklarovat. Myslím, že to bude záležitost samozřejmě dalších politických jednání, tak jak jsem říkal, klíčových pro další pozici a pokračování sociální demokracie bude sjezd strany.

Podle Zdeňka Škromacha je tedy nezbytné, aby už na příštím sjezdu ČSSD, který bude v březnu příštího roku, bylo deklarováno, že cílem sociální demokracie je získat v budoucnosti post prezidenta a že Miloš Zeman je tím nejvhodnějším kandidátem?

Myslím, že to samozřejmě je věc, která bude diskutována. To, co je zásadní a k čemu musíme směřovat, je úspěch v podzimních krajských a senátních volbách a sjezd musí nastavit jasný směr k tomu, aby sociální demokracie zvítězila ve volbách v roce 2006, ve volbách, které budou do Poslanecké sněmovny a které určí, jak bude vypadat budoucí vláda.

Zastavme se o tom, proč se sociální demokracie dostala do krize. Premiér Vladimír Špidla v pátečním Interview BBC charakterizoval situaci v ČSSD těmito slovy:

Vladimír ŠPIDLA (zvuková ukázka): První je sociální demokracie sama, protože ona se skládá z několika základních proudů. Z toho plyne určitá programová nevyjasněnost, anebo respektive hledání nového, nové programové koncepce. A třetí otázka je, že z té tradiční politické linie u nás je příliš mnoho pojato, anebo přijímáno něco, co bych možná, tedy ale opravdu ne zcela přesně se dá nazvat politickým bolševismem, to jest ona základní představa, že vítěz bere všechno.

Řekl premiér Vladimír Špidla, odstupující, dnes už odstupující premiér Vladimír Špidla v pátečním Interview BBC. Ještě budu citovat jeden Špidlův výrok, a to podle deníku Právo, výrok, který padl na zasedání ústředního výkonného výboru ČSSD. Cituji doslova: "Byl veden skrytě i otevřeně boj za prosazení menšinové vlády s podporou komunistů." Konec citátu. Je to podle vás správná charakteristika, že ČSSD se dostala do té krize kvůli tomu, že byl veden skrytý boj o menšinovou vládu?

Já myslím, že ten problém je složitější. Myslím, že ten problém byl vyhrocen tím, že představa Vladimíra Špidly byla o tom, že může zvítězit pouze jedna představa, jeden proud, který v sociální demokracii, řekněme, existuje nebo je prezentován a bylo málo snahy o hledání konsensu v podstatě z širšího, který ve straně, v každé politické straně existuje.

Podle vás tedy Vladimír Špidla udělal už chybu v roce 2002 po volbách, když se rozhodl pro stojedničkovou koalici, kterou neměl uvnitř strany vydiskutovanou?

Já myslím, že to byl jeden z těch prvků, stejně tak v podstatě se odříznutí vlastně od navázání na předchozí vládu, ve které byl místopředsedou vlády a vnímal vlastně jako ten člověk, který tu vládu vlastně pracovitě držel, a ta nepochopitelnost byla v tom, že prostě se nemohou distancovat od ničeho, u čeho jsem byl ve významné pozici, a to si myslím, že je ten omyl, který se tady, který tady přetrvává, a je ten omyl v tom smyslu, že je možné tuto, takovouto válku vyhrát. Prostě v každé politické straně, obzvláště straně, která chce oslovovat poměrně široké politické spektrum, a tím omylem bohužel na to doplatili a já doufám, že jsme ve správné chvíli zastavili tento proces, například občanská hnutí nebo jiné strany, které se soustřeďují na jakýsi pomyslný střed, neboli bod, který, kde, který v podstatě nemá žádné voliče. To jsou lidé, to jsou tady, každá strana, když se chce deklarovat jako strana, která má širokou voličskou základnu, tak musí mít svého Špidlu, Grosse, Škromacha, já nevím, Buzkovou, Zemana, čili lidi, kteří reprezentují jakýsi pohled různých skupin, které jsou naší voličskou základnou.

Základní otázka. Má sociální demokracie po zasedání ústředního výkonného výboru po víkendu jasno, jak využije schopností Vladimíra Špidly v budoucnu?

Já myslím, že v tom nemá jasno ani sám Vladimír Špidla. Bude samozřejmě, myslím si, že dobře, že k tomu přistoupil konstruktivně, to znamená, že chce dál pracovat na sociálním státu, sociální společnosti, myslím si, že lidí, kteří mají znalosti a schopnosti, jako má Vladimír Špidla, sociální demokracie zas nemá nazbyt a myslím, že je potřeba hledat jeho pozici. Samozřejmě ...

Můžete prozradit, kde vy osobně, na jaké pozici si myslíte, že by Vladimír Špidla byl sociální demokracii s tím, že on je ochoten se dál angažovat, kde by byl nejprospěšnější?

Já myslím, že to samozřejmě bude záležet i na něm samotném a na jeho rozhodnutí, protože to je vždycky důležité. Já osobně si myslím, že využije tu dobu do sjezdu, kdy bude chtít se nějakým způsobem prezentovat a zřejmě se ucházet i o přední funkce v sociální demokracii, ale to je ...

Vy si myslíte, že by měl být místopředsedou?

Tak, předpokládám, že taková snaha bude, on určitě k tomu má předpoklady a nejenom, možná, že se projeví i jeho snaha se znova vrátit do funkce předsedy, protože tady se vytváří určitý prostor.

Vy si myslíte, že by bylo pravděpodobné, že by Vladimír Špidla kandidoval na předsedu proti Stanislavu Grossovi? Á propos, vy se nebudete ucházet o post předsedy?

Zatím o tom nevím. Na druhé straně si myslím, že samozřejmě pokud Vláďa Špidla prohlásil, že do vlády nechce, do Grossovy, čemuž samozřejmě rozumím, tak určitě bude i zřejmě vzhledem k sestavování nové vlády a sestavování trošku jiných poměrů i v Poslanecké sněmovně, budou prostory pro určité posuny, čili já myslím, že v tuto chvíli o čemkoliv hovořit v konkrétní podobě je složité. Proto říkám, že samozřejmě není, nemůže být vyloučeno ani to, že se bude moci ucházet i o ty nejvyšší posty ve straně. Jaké, to ukáže čas.

Ano. Vy jste naznačil, že vy osobně si myslíte, že by bylo pravděpodobné, je pravděpodobné, že by se mohl stát místopředsedou ČSSD, že do toho tandemu patří, do toho týmu, který nyní je.

Já si myslím, že budoucí vedení strany musí jednoznačně obsahovat všechny proudy, které v sociální demokracii jsou, to znamená i výraznější skupinu takzvaných "prozemanovců", kteří byli dlouhodobě vytlačováni vlastně ze všech linií funkcí. Myslím si, že ...

Vy tam patříte k těm, vy jste "prozemanovec"?

Já jsem Škromach.

Ne, ale vy jste tak, tam nepatříte do té skupiny?

Já patřím, já jako se nerad ...

Vy patříte do které skupiny?

Do své vlastní.

To tam je přímo takový proud? Ke Škromachům vpravo, takže tam jsou zemanovci, škromachovci, Špidla, špidlovci jsou tam také, takže to znamená, že tam patří Vladimír Špidla na místopředsednický post?

Ale já tuhle personifikaci prostě nemám rád.

Vy jste si s tím začal. Já to neřekl.

Já jsem, já jsem jenom řekl ...

Vy jste řekl zemanovci.

Já jsem jenom řekl, že se nerad zařazuji do nějakých proudů, že mám svůj vlastní rozum a svůj vlastní názor.

A svůj vlastní proud?

To nevím. Možná, že mám taky své nějaké příznivce, to uvidíme.

To znamená, že Vladimír Špidla by určitě měl být zastoupen v novém vedení, protože jeho proud je silný, když už jste začal s personifikací.

To ukáže, to ukážou konference. Nemyslím si, že existuje, že prostě to je otázka, otázka osobností, které máme ve straně, myslím, že bude záležet i na samotném Vláďovi Špidlovi, jak si tuto záležitost dokáže ošetřit a jak se dokáže prosadit. O tom, že by měly být ve vedení strany zastoupeny rovnoměrně v podstatě jednotlivé názorové proudy, které existují, říkám názorové, nikoliv personální proudy, to je potřeba rozlišovat, tak si myslím, že to je nezbytně nutné. Samozřejmě ta personifikace s těmi proudy, ta samozřejmě určitým způsobem existuje, ale to, co je důležité, je, aby ti, kdo se budou ucházet o tu účast ve vedení, jasně deklarovali v podstatě ten svůj názor a podle toho pak můžou být zařazeni. Proto jaksi odmítám takovéto zařazování do proudů.

Nicméně ještě jednou opakuji, že jste si s tím začal, když jste mluvil o zemanovcích.

Dobře, omlouvám se, že jsem to zjednodušil jako.

Takže se omlouváte. To je hezké. Abychom odpověděli, aby vy jste jednoznačně odpověděl na tu základní otázku, kde vy osobně si myslíte, že by nyní měla ČSSD využít schopností Vladimíra Špidly, pokud on s tím bude souhlasit? Myslíte si, pane místopředsedo, že je reálné, aby pokud například o to Vladimír Špidla zájem projeví, že by ČSSD mohla využít jeho schopností například v čele Poslanecké sněmovny? To znamená opět rozehrát hru s výměnou obsazení pozic, když se bude měnit vláda, i změnit pozice v Poslanecké sněmovně?

Pozice v Poslanecké sněmovně jsou předmětem politických jednání, a to i o sestavování vlády, čili jestliže budou tato jednání, tak určitě budou vedena. Samozřejmě je otázkou, zda, řekněme, personální změna, případně i změna politická, politické příslušnosti předsedy ať už sněmovny, anebo výboru a podobně, bude určitě možná při jednání o budoucím uspořádání vlády, takže ...

S pozicí předsedy je to zřejmé, ta patří sociální demokracii. Slušel by Vladimíru Špidlovi post předsedy Poslanecké sněmovny?

To nikde není dáno, že by měl být předseda nejsilnější strany nebo zástupce nejsilnější strany předsedou Poslanecké sněmovny. V minulých obdobích to bylo právě naopak.

Vy si myslíte, že by se mohla rozehrát v současnosti tak, jak vypadá politická situace v zemi, že zde je vládní krize, že by na těch jednáních, která přijdou v následujících dnech a hodinách, mělo dojít i ke změnám pozic obsazení, například předsedy Poslanecké sněmovny, že by mohl patřit ODS a podobně? Je k tomu situace?

Vy jste říkal, jestli si dovedu představit, že by mohlo dojít ke změně této pozice ve prospěch třeba Vladimíra Špidly. Já jen říkám, že pokud tato pozice se obsazuje, pokud se bude obsazovat, tak se obsazuje vždycky na základě politických dohod, to znamená, že samozřejmě při jednání o vládě by taková situace mohla, zdůrazňuji, že mohla vzniknout, neříkám, že vznikne, protože všechno je momentálně ve stavu nula, to znamená, že jednání se začínají a samozřejmě budou taky o tom, za jakých podmínek bude sestavena nová vláda. A ta vláda musí získat podporu Poslanecké sněmovny, čili to znamená, že taková ta zpětná vazba tady určitě bude muset být.

Základní otázka. Vladimíru Špidlovi by podle vás slušel významný post ve vedení sněmovny?

Já myslím, že teď je předčasné mluvit o jakékoliv pozici Vladimíra Špidly. Já myslím, že v první řadě on sám musí říct, jaká je jeho vlastní představa, a pak je možné na to reagovat. Určitě bude-li sociální demokracie v rámci dalších jednání obsazovat významné pozice a bude-li o to mít Vláďa Špidla zájem, tak tam nevidím žádný problém, aby k takové, aby k takovému postupu došlo.

Další téma, sestavování budoucí vlády a programové priority ČSSD v rámci nové vlády. Připomeňme si, co v neděli řekl prezident Václav Klaus:

Václav KLAUS (zvuková ukázka): Já v žádném případě bezprostředně nikoho nepověřím. Já budu jednat s těmito třemi politickými představiteli o tom, jakou mají představu, jak sestavit vládu, která by mohla získat důvěru v Poslanecké sněmovně a mohla existovat a mohla fungovat.

Řekl v neděli prezident republiky Václav Klaus. Považujete za šťastné to, že nejdříve se prezident republiky bude scházet s jednotlivými leadery politických stran, prezident jmenoval tři - sociální demokraty, občanské demokraty a také zástupce lidovců, a teprve pak pověří někoho sestavením vlády?

Já myslím, že to je standardní postup. I v minulosti se to tak odehrávalo, že pan prezident se scházel s představiteli parlamentních frakcí, se kterými jednal o dalším postupu. Myslím, že to není nic nestandardního.

Vás potěšilo, předpokládám správně, že mezi relevantními silami není Unie svobody-Demokratická unie, která vám dlouhodobě leží v žaludku?

Já myslím, že to není o potěšení, já myslím, že je to o určité realitě. Dneska ráno jsem zaznamenal v tisku, že vlastně v podstatě Unie svobody od úterka nebude mít svůj poslanecký klub, což taky svědčí o tom, že vlastně v sobotu jsme rozhodovali s jakýmsi nadhledem a očekáváním věcí budoucích, protože v podstatě ta situace by se zřejmě odsunula o několik dnů později a sociální demokracie by se dostala do role strany, která vlastně za každou cenu zuby nehty se drží něčeho, co už v podstatě neexistuje.

Jednoduchá otázka. Tím, co jste naznačil, že podle deníku Lidové noviny nebude mít pravděpodobně US-DEU svůj vlastní poslanecký klub, neměla by podle vás být ve vládě, či měla?

Já myslím, že pokud nebude mít klub, tak bude záležet na jednotlivých poslancích, jak se postaví potom k případné projektu budoucí vlády, případnému projektu budoucí vlády.

Kdo nemá klub, je podle vás tak nestabilní, že by podle vás neměl být součástí vlády? Můžete mi odpovědět jednoznačně?

Tak, jestliže nemám klub, tak samozřejmě ta manévrovací schopnost takové politické strany je velmi omezená a bude záležet také na tom, jak se to bude vyvíjet dál, protože poslanci, kteří zůstanou mimo poslanecký klub, tak samozřejmě mají výrazně zhoršené podmínky pro svoji poslaneckou práci.

Teď vám položím otázku, kterou jsem kladl Stanislavu Grossovi v neděli a nedostalo se mi jasné odpovědi. Co je pro vás jako pro významného místopředsedu ČSSD podstatné, aby se opírala ona vláda, kterou pravděpodobně bude sestavovat ČSSD, o otevřenou, či skrytou podporu komunistů, anebo aby byly předčasné volby v roce 2005? Co je vyšší hodnota?

Já myslím, že to nelze takto, takto hodnotit.

Když to tak postavím, odpovězte.

Vy víte, že z mého pohledu, pokud jde o to, tak upřednostňujeme zatím koaliční vládu. Samozřejmě realitou těch minulých voleb bylo, že sociální demokracie a komunisti získali, myslím, že to je sto jedenáct hlasů od voličů, to znamená, že byla výrazná podpora pro některé společné prvky programové, které tyto dvě strany prezentují, takže určitě varianta menšinové vlády za jakési umožnění či podpory komunistů tady stále existuje.

To znamená, že vy by jste nebyl proti, pokud by selhala ona jednání například s lidovci, s US-DEU, a pokud by selhalo dokonce i jednání o toleranci občanských demokratů vládě, kterou sestaví Stanislav Gross?

Tak, já myslím, že v situaci, kdy se nebránil ani pan Klaus podpoře a otevřené podpoře komunistů k jeho zvolení prezidentem, myslím si, že v této situaci sociální demokracie nemusí nevyužít, řekněme, určité podpory komunistů, ale opět v tuto chvíli to není na pořadu dne. Stanislav Gross prezentoval svoji představu, jak chce postupovat, ale každopádně bychom se zřejmě výrazně oslabili i při těch koaličních jednáních, pokud bychom řekli, že s komunisty nikdy a za žádných okolností.

Vy si myslíte, že by ČSSD měla jasně říkat, že komunisté jsou ve hře a že by tohoto argumentu měla využít při koaličních jednáních?

Já si myslím, že jednoznačně si musí uvědomovat ostatní politické strany, které působí v parlamentu, že mohou svým pozitivním přístupem k sestavování budoucí vlády umožnit, aby vliv komunistů nebyl takový, jako by mohl být, pokud oni sami se k tomu postaví negativisticky.

Jaký by byl vliv komunistů na vládu ČSSD, pokud by byla menšinová? Jaký vliv vy by jste předpokládal, pokud by došlo k té variantě, kterou označujete za krajní?

To nelze samozřejmě dneska specifikovat, protože žádná taková jednání se nevedla a ...

Ne, ale odhadněte, když jste mluvil o vlivu, že s tímto argumentem by sociální demokraté měli vystupovat při těch koaličních jednáních nebo debatách o nové koalici, jaký by pak mohl být vliv komunistů na tu menšinovou vládu, pokud by jí komunisté podpořili?

Já myslím, že ten vliv může být přiměřený té míře podpory, to znamená té míře parlamentní spolupráce. Myslím si, že ten rámec by to nemělo překročit.

To znamená, že by posílili komunisté na pozicích v Poslanecké sněmovně?

To lze zase těžko odhadovat. Ani nevíme, za jakých podmínek by chtěli o této věci jednat. Signály o určité podpoře, například už i této vlády, za určité situace zazněly, například při hlasování o důvěře, takže já myslím, že i komunisti vědí, že v podstatě, pokud by dopadly budoucí volby podle preferencí, které dneska jsou, takže jejich vliv prakticky bude nulový, protože dneska můžou hrát pouze s tím, že spolu se sociální demokracií je tady jakási výrazná většina a při některých hlasováních se to samozřejmě v Poslanecké sněmovně projevuje. Takže ten prostor je daný a samozřejmě by to znamenalo možná výraznější posun některých priorit vlády směrem doleva, když to řeknu velmi jednoduše, ale každopádně pro sociální demokracii je zásadní, aby byla taková vláda stabilní a aby mohla realizovat program sociální demokracie.

Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross v neděli oznámil, že pokud on bude sestavovat vládu, tak ona vláda bude, řekněme, mít méně ministerstev, že změnu kompetenčního zákona považuje za jeden z programových bodů vlády, na které on se bude podílet. Co by jste řekl myšlence sloučení ministerstva práce a sociálních věcí s ministerstvem zdravotnictví?

Tak, jednak snižování počtu centrálních orgánů, včetně ministerstev, je součástí vlastní reformy veřejných, veřejné správy, která, kterou vlastně sociální demokracie započala a realizuje postupně od okresů přes kraje až do centra, má to svoji logiku. Je pravda, že kdysi bylo ministerstvo zdravotnictví a sociální věcí, po listopadu 89 tady přibyla i ta práce, která, myslím, zabírá poměrně širokou agendu ministerstva práce a musím říct, že když srovnáme tu agendu ministerstva práce a sociálních věcí s tím, co bylo před listopadem, tak je prostě daleko širší, je to přes pracovní úřady, přes důchody, nemocenskou, zdravotně postižené, rodinnou politiku, prostě ten okruh je hrozně široký. Dovedu si představit, že by mohlo existovat ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí a ministerstvo práce a veřejných prací, kde by bylo možné ještě, kdybychom k tomu přisunuli například ministerstvo pro místní rozvoj, z těch tří ministerstvech vytvořit dvě ministerstva. To si umím docela dobře představit.

Pokud se vás na to Stanislav Gross zeptá, řeknete mu tuto svoji variantu? Sloučení těchto tří ministerstev a vytvoření dvou.

To jsou varianty, které už jsme diskutovali a které samozřejmě jsou ve hře. Myslím si, že ... Ale je to všechno v úvahách, protože samozřejmě je to otázka kompetenčního zákona, zdůrazňuji zákona, to znamená, že o těchto změnách musí stejně rozhodnout parlament, takže ty změny se neodehrají zítra ani pozítří.

Kdy by mělo dojít k realizaci té vaší představy? Až v té vládě po roce 2006? Sloučení ministerstva pro místní rozvoj, zdravotnictví, práce, sociálních věcí ve dva úřady.

Ne, já myslím, že to může samozřejmě nastat už v této vládě s tím, že při přípravě této vlády s tím bude počítáno a vláda bude vyjmenována tak, aby bylo možné vlastně toto zrealizovat v rozsahu, a teď řeknu, několika týdnů nebo měsíců, kdy prostě ty zákony projdou parlamentem, protože to samozřejmě může být i v jakési nouzi, ale berte do úvahy to, že jakmile se začne hovořit o kompetencích ministerstev, tak je to velmi zajímavé téma pro všechny poslance.

Ale bude podstatné, jak onu hru odehraje Stanislav Gross a v neděli svá slova řekl jasně, že je pro snížení počtu ministerstev jako takových a bude to jeden z bodů vlády, kterou případně sestaví.

V tom se shodujeme. Tam není žádný problém. Samozřejmě do té hry vstoupí i ti, kteří tu vládu musí také podpořit, kromě sociální demokracie. Tady bude samozřejmě velmi záležet na představách, řekněme, koaličních partnerů nebo partnerů na tom, jakou oni mají představu o kompetencích, čili proto jenom říkám, že to je záležitost, která může být poměrně rychle zrealizována, ale nikoliv ze dne na den a určitě je možné ji zohlednit už v přípravě a případně jmenování nové vlády.

Jaké ambice má Zdeněk Škromach v souvislosti se sestavováním vlády nové, pokud se sestavování ujme úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross?

Ambice místopředsedy nejsilnější frakce, která působí dneska v Poslanecké sněmovně, to znamená podporovat pozici sociální demokracie, myslím si, že i podle toho potom vést, vést případná jednání, které samozřejmě jsou v kompetenci zastupujícího předsedy, ale určitě i ve spolupráci s ostatními členy vedení strany.

Teď jsem myslel konkrétně jakého úřadu, pokud by vznikly ty dva úřady - ministerstvo práce a veřejných prací a ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí. Který úřad by vám osobně slušel?

No, já nechci takhle spekulovat, protože otázkou samozřejmě je, zda v té budoucí vládě a jaké zastoupení sociální demokracie bude, ale určitě ...

Předpokládáte, že by si měla sociální demokracie udržet tyto resorty?

Určitě, když vyjdete z mých předchozích vyjádření, tak vždycky jsem se vyjadřoval, že v první řadě jsem ministrem práce.

To znamená práce a veřejných prací?

Prostě si myslím, že tady v té oblasti je potřeba ještě hodně odpracovat, i když si myslím, že kroky některé jsme udělali, ale prostě oblast práce a zaměstnanosti a projektů, které povedou k rozvoji zaměstnanosti, prostě to je to, co mě skutečně zajímá.

Víte, co mě překvapuje? Že jste si nevzal ten jednodušší úřad, protože ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí přece jenom rozděluje různé dávky a může působit populárněji než ... Jak by jste za dva roky, pokud by jste byl ministrem práce a veřejných prací, snížil nezaměstnanost?

Já myslím, že některé kroky už jsme udělali, viz ať už legislativní, tak praktické na úřadech práce a podobně. Samozřejmě tady je potřeba provázat ještě s dalšími, to znamená v rámci i národního plánu zaměstnanosti, to znamená ve vztahu k ekonomickým ministerstvům, a to jsou právě ta ministerstva jednak infrastrukturální, jednak hospodářská, protože bez prorůstové politiky a jasně definovaných cílů v ekonomice, které jedině můžou vytvořit aktivní pracovní místa, tak prostě s nezaměstnaností nepohneme. My ty lidi můžeme zachytit, rekvalifikovat, vycvičit, motivovat, ale pokud nebudou pracovní místa, tak prostě to není cíl. A tady si myslím, že ten prostor je potřeba otevřít i v té možnosti, aby ten ministr, který bude zodpovídat za tu oblast práce, tak aby měl možnost ovlivňovat i ty ekonomické nebo národohospodářské projekty nebo možnosti.

Teď jste si řekl o pozici vicepremiéra pro ekonomiku?

Já jsem si neřekl o nic, protože musím vám říct jedno, že prostě ...

Četl jsem mezi řádky správně, že ten člověk by měl mít pod sebou i ekonomické resorty?

No, ne, tak jsem to neřekl, ale měl by mít možnost vlivu na to, na národohospodářskou politiku jako takovou, protože samozřejmě pokud tato provázanost není, tak ...

Jak toho vlivu docílit?

Ale to jenom říkám svojí zkušenost ze dvou let působení ve funkci ministra práce a sociálních věcí. Nic jsem ...

Jak toho vlivu docílit?

Jak toho vlivu docílit?

Ano.

Já myslím, že tady je nutné, aby v rámci vlády byl jasně definován tento prostor a myslím si, že i jednak samozřejmě v roli premiéra by měla být jasně i pozice v tom, že chce tuto věc řešit, a pak je možné to samozřejmě řešit i v rámci, řekněme, nějaké institucionalizace, to znamená třeba i tím, že jeden z těch místopředsedů, myslím, že vláda má čtyři a bohužel žádný nemá na starosti dneska národní hospodářství jako takové, a to si myslím, že prostě je problém.

Ale má vláda vicepremiéra Bohuslava Sobotku, který není zodpovědný za národohospodářství?

Bohužel, myslím, že tak, jak dneska rozdělené kompetence jsou, tak nejsou také definovány, a to si myslím, že je trošku škoda, protože ta provázanost hlavně v té oblasti prorůstové, prorůstové ekonomiky a podobně zůstává na například ministerstvu průmyslu, částečně na místním rozvoji a podobně, tady ta koordinace právě není a nebyla, myslím, že přesně definována, a to si myslím, že byl taky jeden z problémů této naší vlády, která je pomalu na odchodu.

Může Zdeněk Škromach v závěru říci, na kterých resortech by sociální demokraté jako strana, pokud její úřadující předseda Stanislav Gross bude pověřen sestavováním nové vlády, měla trvat a která by si měla dát do vínku v rámci koaličních vyjednávání, která jsou minimální?

Tak, já myslím, že klíčové vždycky resorty pro tu, řekněme, stranu, která má nejvlivnější pozici ve vládě, tak musí být resorty, které ovlivňují bezpečnost státu, které ovlivňují zahraniční politiku a které mají výrazný vliv na hospodářskou politiku státu.

Při rozdělování resortů, z jakých chyb by se sociální demokracie měla poučit v porovnání s rokem 2002, kdy vládu sestavoval Vladimír Špidla?

Myslím, že tady samozřejmě to je věc dneska Standy Grosse, nechtěl bych mu do toho hovořit a myslím, že to momentálně není na hodnocení, to bude až po sestavení vlády. Každopádně ...

Počkejte, jak to po sestavení vlády? Aby jste se těch chyb nedopustili, takže z čeho se poučit?

No, každopádně je to to, co jsem říkal už před chvilkou, a to je mít větší vliv na hospodářskou politiku státu.

Říká Zdeněk Škromach, dnešní host Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště na shledanou.

Díky, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Gross možná vsadí i na bývalé ministry

Právo, 29. 6. 2004, titulní strana - Úřadující předseda soc. dem. Stanislav Gross, který bude se vší pravděpodobností pověřen sestavením nové vlády, zřejmě vsadí i na několik bývalých ministrů Zemanovy vlády. Touto taktikou by mohl ukončit spory uvnitř soc. dem. a hlavně udržet na uzdě zemanovské křídlo.

I když kolem personálního složení budoucí vlády panuje hluboké mlčení, spekuluje se např. o bývalém ministru průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi, ministru financí Jiřím Rusnokovi nebo o někdejším ministru spravedlnosti Jaroslavu Burešovi.

Právě Bureš, bývalý Grossův kůň v nominaci soc. dem. na prezidenta, patří k favoritům. "V politice se nikdy neříká nikdy, ale mohu říci, že na toto téma se mnou nikdo nehovořil," řekl včera Bureš na dotaz Práva. Jeho naděje jsou ale podstatně větší než Zdeňka Koudelky, kterého nedávno navrhl prezidentovi ještě Vladimír Špidla. Koudelka tak nejspíš bude v historii zapsán coby ojedinělý "bývalý budoucí ministr".

Podobně jako Bureš se vyjadřuje i Rusnok, kterého Špidla propustil poté, co jako tehdejší ministr průmyslu a obchodu hlasoval pro Václava Klause na Hrad. Nynější ministr průmyslu Milan Urban, jenž pochází z Grossovy středočeské politické líhně, se ke spekulacím o střídání odmítá vyjadřovat. "V současnosti se nechci zabývat žádnými spekulacemi," řekl Právu. Prý věří, že v úřadu bude působit i nadále. Nastartované koncepce proexportní politiky a podpory malého a středního podnikání by neměly podle něj doznat zásadních změn ani v případě ministerské rošády.

Podle některých politiků se mluví také o Miloši Kužvartovi (ČSSD), kterého by údajně chtěl Gross zaangažovat jako stoupence Zemanova křídla. Jak Právu řekli někteří, Kužvart prý v pondělí při akci týkající se životního prostředí na Šumavě už jako budoucí ministr vystupoval. Jiní ale tvrdí, že takový krok Gross nikdy neudělá. O Kužvartovu hlavu totiž usiloval ihned poté, co po rozepři kvůli nepovedené nominaci na eurokomisaře Špidla omdlel ve Sněmovně. "Jedině přes mou mrtvolu," prohlásil tehdy Gross v kuloáru k tomu, že by měl být Kužvart eurokomisařem. Krátce nato se poslanec kandidatury sám vzdal.

Kdyby se měl do vlády vrátit Kužvart coby ministr životního prostředí, znamenalo by to odchod či přesun lidoveckého místopředsedy Libora Ambrozka, který významně pomohl Miroslavu Kalouskovi při volbě šéfa KDU-ČSL. Je otázkou, zda by lidovci takovou rošádu připustili. V případě, že by měli vytvořit s Grossem vládu, jejich ambice při obsazování křesel by byla logicky mnohem vyšší než dnes, kdy mají tři členy vlády.

Vyloučeno prý není, že se Gross pokusí vtáhnout do hry také šéfa Sněmovny Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Právě on měl být podle představ některých v případě pádu celého vedení soc. dem. tím, kdo by dovedl stranu k mimořádnému sjezdu. K jeho uspořádání marně vybízel Miloš Zeman. ÚVV soc. dem. v sobotu tento nápad odmítl.

Podle kuloárových zvěstí má místo v kabinetu téměř jisté ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Nebudu to komentovat," řekl Právu ke spekulacím Sobotka. Ministr však věří, že i nová vláda bude důsledně usilovat o zdravou rozpočtovou politiku a bude pokračovat v reformě veřejných financí. "Reforma totiž není výmysl vlády, je to nutnost," řekl ministr.

Podle internetového vydání časopisu Euro se má stát prvním místopředsedou a šéfem obrany lídr lidovců Kalousek. Ten zatím opakuje, že personálie jsou až posledním tématem při vytváření vlády. Řada resortů se podle Grossova nedělního avíza možná sloučí. Například Zdeněk Škromach, který dosud řídí ministerstvo práce a sociálních věcí, má být vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj a veřejné práce. Šéf poslanců ČSSD Petr Ibl možná povede sloučené ministerstvo vnitra a informatiky, tvrdí Euro.

Ministr průmyslu Urban si prý přibere i dopravu, zatímco Petra Buzková má místo školství řídit spravedlnost. Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi podle Eura rozhodně nepovede sloučený resort zdravotnictví a sociálních věcí. Sloučené ministerstvo školství a kultury by mělo připadnout lidovcům. V nové vládě si podle zmíněného zdroje udrží svá křesla ministři zemědělství, životního prostředí i zahraničí Jaroslav Palas (ČSSD), Libor Ambrozek a Cyril Svoboda (oba KDU-ČSL).

Novým šéfem Úřadu vlády by se prý mohl stát Richard Dolejš, Grossův spojenec a šéf středočeské ČSSD. Unie zatím na palubě Všichni hlavní aktéři politických konzultací odmítají cokoli potvrdit s odkazem na fakt, že na tahu je nyní Václav Klaus, který ještě čeká na formální demisi Špidlovy vlády. Podle neoficiálních informací Gross ještě nehodil přes palubu unionisty, s nimiž se Klaus v prvních sondážích vůbec nemíní setkat.

Dobře informované zdroje Právu prozradily, že Gross konzultuje s novým šéfem US-DEU Pavlem Němcem, který má zájem o pokračování unionistů v kabinetu, byť v jiném personálním složení. V tomto případě ale má jít o delikátní situaci, neboť soc. dem. by ráda získala pod svá křídla ministerstvo pro místní rozvoj, které nyní šéfuje právě Němec. Unionisté nechtějí o tento resort přijít. Jednoduché nebude mít Gross ani vyjednávání s lidovci, na které podle neoficiálních informací tlačí ODS, aby si rozmysleli, co do budoucna chtějí. Případná ochota setrvat ve vládě soc. dem. jim údajně může přivřít dveře spolupráci s občanskými demokraty po volbách.

Politické kuloáry včera ovládla spekulace, podle které Gross vyjednává také s jednotlivci z ODS, kteří by mohli případně novou vládu podpořit. "Takovou variantu si vůbec nepřipouštím," řekl na dotaz Práva místopředseda ODS Petr Bendl, který tvrdí, že takoví lidé by se ve straně úplně odepsali. Zároveň ale připustil, že v politice se nikdy nedá nic stoprocentně tvrdit, nicméně zradě některých svých stranických kolegů nevěří.

Naději dávají nové vládě jednotlivci z řad KSČM. Několik poslanců je prý v zájmu udržení "levicové orientace" ochotno nepřímo podpořit vládu. A to tak, že by se hlasování o důvěře neúčastnili, čímž by snížili počet hlasů potřebný pro získání důvěry. Vládě stačí nadpoloviční většina přítomných.

Místopředseda ČSSD Škromach včera v BBC nevyloučil podporu komunistů, neboť se tomu nebránil ani Václav Klaus při volbě prezidentem. "Každopádně bychom se výrazně oslabili i při koaličních jednáních, kdybychom řekli, že s komunisty nikdy a za žádnou cenu," usoudil Škromach. Podle něj ostatní strany si musí uvědomit, že mohou svým pozitivním přístupem k sestavování vlády zmenšit vliv komunistů.