Václav Moravec moderátor

Vlastimil Tlustý při interview

O důvěře současné vládě se zatím hlasovat nebude. Sociální demokraté a pravděpodobně nejen oni vyčkávají, jak dopadne v sobotu zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD. Premiér Vladimír Špidla s tímto zasedáním spojuje nejen svůj osud jako předsedy strany, ale i budoucnost ve funkci premiéra.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Do konce tohoto týdne bude rozhodnuto, buď se mi podaří obhájit tu základní pozici koaliční vlády, o které jsem velmi přesvědčen, anebo neobhájím. Pokud se mi to nepodaří obhájit, tak samozřejmě nemohu vládu vést, to je logické, i když formálně by se zřejmě daly dělat různé triky, ale to nemá význam.

Řekl začátkem týdne premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. K tomu, aby vláda předstoupila před sněmovnu se žádostí o důvěru, vyzvala Vladimíra Špidlu ODS. Předloží teď občanští demokraté svůj návrh na vyslovení nedůvěry vládě? Nejen o tom bude následujících třicet minut.

Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. U mikrofonu je Václav Moravec, pozvání přijal a hostem v parlamentním studiu BBC je předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimil Tlustý. Vítejte po čase v Interview, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Občanští demokraté už několik měsíců volají po předčasných volbách. Základní otázka na úvod. Existuje podle vás nějaká oblast, ve které musí ODS přidat, aby byla na převzetí moci v zemi připravena, pokud možno co nejlépe?

Tak já odpovím tak, že v tuto chvíli je ODS připravena k převzetí moci. Samozřejmě rozpracovávat lze dále naše reformy, nicméně jejich základní rámec je znám. Nebudu je vyjmenovávat, ty reformy k dnešnímu dni mají jednu výhodu, část z nich je platná v sousední Slovenské republice a funguje viz rovná daň, takže my jsme k převzetí řízení tohoto státu připraveni.

Víte, že jsem takovou odpověď očekával a hned jsem si říkal, že vám na to řeknu, že ještě zatím není předvolební kampaň. Pokud byste měl odpovědět na jádro té otázky, pane předsedo, tedy abyste byli připraveni ještě lépe, než teď připraveni jste, v čem byste měli přidat?

Ve vysvětlování našich reforem, protože ty reformy jsou připraveny poměrně dlouho a stále na všech setkáních s občany, které absolvuji, vidím, že kampaň, která je proti nim vedena, způsobuje, že jsou poměrně málo známy stále, přestože třeba rovná daň je náš návrh z roku 1998, tak pořád pro velkou většinu lidí jsou to pojmy, které nemají konkrétní obsah ...

Kdo proti vám vede kampaň?

Konkurenti samozřejmě, stačí se podívat na výroky ministra financí, dalších politiků, kteří se snaží opakovaně znehodnocovat ty naše reformy. Kdybych se vrátil k příkladu rovné dani, stále ze strany našich oponentů přicházejí zprávy jakože rovná daň postihne určité sociální vrstvy, ačkoliv z výpočtů je naprosto jasné, že rovná daň je výhodná pro všechny sociální skupiny.

Když se setkáváte s takovými výhrady, některými výhradami voličů skrze toho, že se, a teď to berte jako parafrázi, vás snaží politická konkurence očernit, znamená to, že nejste zcela dobří v mediální politice a ve vysvětlování?

Tak my jako opoziční strana se obtížně dostáváme do médií. Stačí se podívat, že většinou ta témata logicky diktuje vláda a vládní koalice, my prostor pro objasňování těhle našich reforem máme spíše v přímých diskusích s občany. Do médiích se dostat s popisem poměrně složitých reforem jako je reforma zdravotnictví, školství, justice a tak dále. Máme opravdu potíže ...

Teď se mi chce zeptat, jak jste se sem dostal do Interview BBC, když si tak stěžujete?

Tak vy se ptáte, v čem je největší slabina a já říkám, že největší slabina je v míře vysvětlení našich reforem, ačkoliv ty jsou připraveny.

Občanští demokraté jsou v opozici od roku 1998. Když do té doby započítáme i éru takzvané opoziční smlouvy, v čem podle Vlastimila Tlustého občanským demokratům opoziční role prospěla nejvíc?

V tom, že se právě můžeme soustřeďovat na přípravu vlastních alternativ, že máme prostor na to, abychom mohli systematicky pracovat v podstatě na všech reformách, které souhrnně nazýváme Modrá šance, že v opozici nás prostě nic jiného nerozptyluje a soustřeďujeme se v tomto smyslu na přípravu svého vlastního pojetí a v tuto chvíli já myslím, to je docela zřejmé, jsou reformy ODS pod názvem Rovná šance, vlastně jedinou komplexní alternativou k tomu, co nabízí současná vláda.

Existuje něco, z čeho by se občanští demokraté na současném příkladu dění v ČSSD jako stále ještě nejsilnější vládní straně měli podle vás poučit?

Tak ODS podobným vývojem událostí prošla v minulosti v dobách takzvaného Sarajeva, takže já nacházím řadu podobností toho, co se teď odehrává v sociální demokracii a spíš bych myslel, že pro řadu sociálních demokratů by se staly ty události srozumitelnější, kdyby se podívali na to, co se odehrávalo v ODS v letech 1997 a 98.

Rozumím správně vašim slovům, že Stanislav Gross může předvést takové druhé Sarajevo?

To bych se neodvážil říkat. Já si myslím, že sociální demokracie se dostává do situace, ve které jakoby zaniká racionální řízení a všechno je v chaosu, vítězí vášně, je to dost nepřehledný proces a kdo v něm co udělá, to se neodvažuju odhadnout. Ale jasné je, že sociální demokracie není schopna zvládnout sama sebe.

Je to tedy stejné jako v ODS v roce 97, respektive 98?

Tak začíná to stejně. V ODS tehdy se našli lidé, kteří, myslím, tu situaci zvládli, ostatně to dokazuje volební výsledek na jaře roku 1998, jak to bude probíhat v sociální demokracii, samozřejmě nejsem schopen předpovídat.

Ve středu byly zveřejněny hned dva průzkumy veřejného mínění, z nichž vyplývá, že většina obyvatel České republiky si přeje vypsání předčasných voleb. Podle výzkumu agentury STEM chce vypsání předčasných voleb šedesát čtyři procent lidí, z toho sedmadvacet procent určitě, tuto možnost naopak s jistotou odmítlo pouze dvanáct procent lidí. Jaké kroky hodlá ODS v nejbližší době podniknout, aby se proměnilo ve skutečnost její volání po předčasných volbách?

Tak prvním krokem bude, bude-li pokračovat pan premiér Špidla v dodržování nebo spíš nedodržování svého slova tak, jako dosud, v pondělí návrh ODS na vyvolání hlasování o vyslovení nedůvěry Špidlově vládě. V tuto chvíli stále ještě čekáme na to, že premiér Špidla dodrží svoje slovo. Nicméně už je to asi takřka marné. Očekáváme, co se odehraje přes víkend v sociální demokracii a pokud bude všechno probíhat tak, jak já osobně předpokládám, tak v pondělí jménem poslaneckého klubu ODS navrhnu předsedovi Poslanecké sněmovny jménem všech poslanců ODS, aby se uskutečnilo hlasování o důvěře vlády. To je ...

Svolání mimořádné schůze tedy?

Přesně tak, to je jenom forma konání mimořádné schůze, ale v zásadě se bude hlasovat o tom, zda Špidlova vláda má nebo nemá v tuto chvíli v Poslanecké sněmovně podporu.

A další kroky k předčasným volbám?

Tak to je první krok. Další kroky k předčasným volbám, fakticky ten další krok může být jediný, ale my samozřejmě budeme hledat okamžik, ve kterém ho učinit, a to je předložit sněmovně k jednání návrh zákona o zkrácení volebního období a o konání mimořádných voleb. Problém je v tom, že pro schválení takového zákona je potřeba ústavní většina a to znamená sto dvacet poslanců a v tuto chvíli konání předčasných voleb sice podporuje většina veřejnosti, ale tady v Poslanecké sněmovně pouze poslanci ODS, jinými slovy padesát sedm z dvou set a to na prosazení předčasných voleb v žádném případě nestačí.

Předseda ODS Mirek Topolánek v neděli prozradil, že vy jako občanští demokraté už máte sepsaný návrh ústavního zákona na zkrácení současného volebního období, což, jak jste řekl, je první krok k vypsání předčasných voleb. Když říkáte, že zatím jste jediní, to už jste začali vyjednávat podporu pro váš návrh ústavního zákona a zatím jste narazili, je to tak?

V tuto chvíli tím prvním krokem musí být ono hlasování o vyslovení důvěry či nedůvěry Špidlově vládě. Teprve v okamžiku úspěchu v takovém hlasování má smysl pokládat na stůl podobný návrh a teprve v takovou chvíli má smysl vyjednávat o jeho podpoře.

Zatím jste tedy vyjednávání nezačali, rozumím-li vám správně?

Ne, v tuto chvíli jsme brali v úvahu všechna vyjádření, která přicházejí přímo i prostřednictvím médií a ta jsou naprosto jasná s výjimkou ODS, v tuto chvíli konání přímých voleb z parlamentních stran nikdo nepodporuje.

Vlnu veřejné diskuse o předčasných volbách a vyslovení nedůvěry současné vládě zahájila ODS po vyhlášení výsledků voleb do Evropského parlamentu. Premiér Vladimír Špidla nakonec prohlásil, že před sněmovnu se žádostí o důvěře vládě nepředstoupí, dokud se nevyřeší problémy v ČSSD a když mu sociální demokraté vysloví o víkendu nedůvěru, Špidla jako premiér končí a tím padne celá vláda.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Není pochyb. Prostě pokud bych neměl podporu svého politického subjektu, své politické strany, která je hlavním nositelem vládní odpovědnosti, je nejsilnější stranou vládní koalice, no, tak těžko asi vést vládu, to je prostě naprostý nesmysl a neodpovídalo by to demokratickým zvyklostem.

Řekl novinářům premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. vy jste naznačil, že si počkáte na víkend a pokud o víkendu bude Vladimír Špidla dále ministerským předsedou, že v pondělí předložíte návrh na svolání mimořádné schůze, na které by jediným hlavním bodem bylo vyslovení nedůvěry vládě. Vy očekáváte, že Vladimír Špidla přežije víkend?

Já to nepředpokládám, já to nemůžu ani vyvrátit, ani potvrdit, nejsem znalec vnitřních poměrů v sociální demokracii, ty zprávy jsou velmi protichůdné. My říkáme, že čekáme do pondělka na to, zda sami budeme takový krok iniciovat. Pokud sociální demokracie tu situaci vyřeší tak, aby tento náš návrh nemusel být podán, tak ho samozřejmě nepodáme. Ale ten dosavadní vývoj zejména během posledního týdne naznačuje, že pan premiér Špidla i ostatní poměrně rychle mění názory a my proto jasně říkáme, nebude-li situace vyřešena, my v pondělí v každém případě budeme iniciovat svolání mimořádné schůze a hlasování o vyslovení nedůvěry Špidlově vládě.

Připusťme, že by premiér Vladimír Špidla pozici ve straně neobhájil, padl jako premiér a tím padla jeho vláda. Novou vládu by sestavoval Stanislav Gross. Trvala by ODS na nulové toleranci vůči takové vládě?

Tak já bych především řekl, a to je asi potřeba, aby bylo zřejmé, že v případě vyslovení nedůvěry se neděje nic mimořádného a postup je popsán v ústavě. Prezident republiky by pověřil osobu, která by sestavovala novou vládu, jak je zřejmé z dosavadních výroků, byl by to reprezentant sociální demokracie, ten reprezentant, kterého by sama sociální demokracie k tomu pověřila, zdali by to byl Stanislav Gross nebo někdo jiný, já nevím, pouze předpokládám, že by pokračoval vývoj událostí tímto standardním způsobem, to znamená prezident republiky pověřuje osobu nominovanou vítězem voleb roku 2002, to znamená reprezentantem sociální demokracie. Potom taková osoba se pokouší zformovat vládu. Těžko odhadovat jakého typu, a proto v podstatě nelze v tuto chvíli komentovat postoj ODS k takové vládě, když nevíme, na jakých principech a s kým by jí tato osoba, a tu dokonce taky neznáme, sestavovala.

Dovolte osobnější otázku. Kdo je pro vás osobně jako pro Vlastimila Tlustého důvěryhodnější partner pro politická jednání, Vladimír Špidla nebo Stanislav Gross?

Tak já řeknu rovnou, že mě docela mrzí, jak se v poslední době snaží všeobecně všechna média stavět tu otázku personálně, právě tak, jestli je nám sympatičtější jeden nebo druhý. My ovšem chceme vyslovovat nedůvěru Špidlově vládě nikoliv Vladimíru Špidlovi osobně. My považujeme vládu Vladimíra Špidly, to znamená všechny jeho ministry včetně Stanislava Grosse, včetně ministra financí a dalších, kteří jsou pilíři té současné vlády, my je považujeme za nekompetentní a chceme, aby tato nekompetentní vláda odešla a aby bylo hledáno jiné řešení, jinými slovy, aby byla hledána vláda kompetentnější. A to s tím osobním pocitem či osobním hodnocením, jestli někdo je sympatičtější či není, to vůbec nemá nic společného. Takže já řeknu rovnou to, jestli je pro někoho přijatelnější Špidla nebo Gross, v tom nehraje vůbec žádnou roli. A hlavně bych zopakoval ...

Ne, promiňte, teď mi dovolte, abych za prvé ...

My chceme vyslovit nedůvěru stejně tak Grossovi jako Špidlovi, protože oba dva jsou hlavními osobami této nekompetentní vlády.

Otázka zněla, kdo je pro vás osobně důvěryhodnější partner, neptal jsem se na sympatie, ale na důvěryhodnost, politickou důvěryhodnost, zda Stanislav Gross nebo Vladimír Špidla?

Tak pro mě není důvěryhodný pro fungování této vlády ani Vladimír Špidla, ani Stanislav Gross, já myslím, že ukázali celé veřejnosti, že jejich slovo neplatí.

V čem to ukázal Stanislav Gross?

Tak například ve svých názorech, které reprezentuje během posledního týdne.

Jako například?

Tak i on mění názory na to, co se v sociální demokracii odehraje, názory na to, jakou roli v tom sehrává, každý den to vypadá jinak.

To znamená, že byste byli nulově tolerantní k jakékoliv vládě, která bude sestavována těmi vrcholnými reprezentanty ČSSD, kteří nyní byli ve vládě, jsou ve vládě a možná by ji sestavovali i v budoucnu?

Já znova opakuji, já opravdu nevím, kdo by byl sociální demokracií nominován jako leader pro sestavení nové vlády, netuším to, všichni hovoří o Stanislavu Grossovi, možná, že je to ten nejpravděpodobnější kandidát, ale možná, že také není. A hlavně není známo, jakou koaliční vládu, s jakým programem, na jakých principech by tato osoba sestavovala, a proto teďko říkat cokoliv o nulové toleranci nelze, to je opravdu vyloučeno a do chvíle, než by ta vláda byla navržena, alespoň v základních obrysech, já se opravdu nemohu vyjádřit.

Šli byste do nějakého vyjednávání o jednobarevné menšinové vládě ČSSD?

My jsme jasně řekli, že my jsme ochotní do vyjednávání, která budou hledat cestu k urychlení konání voleb, to znamená k volbám předčasným, ODS je v každém případě připravena jednat o nejrůznějších variantách, které ovšem končí tím, že se volby plánované na červen roku 2006 budou konat v dřívějším termínu.

Dřívější termín je jaký ten nejzazší?

Nejzazší dřívější termín, který podle mého názoru osobního dává smysl, je červen roku 2005.

Pokud by ODS nějak výrazně svoji opoziční strategii, tahle, pokud by nedošlo k předčasným volbám, představme si, že nějaká vláda dovládne do konce funkčního období, tedy do roku 2006, změnila by ODS nějak výrazněji svoji opoziční strategii, do konce funkčního období takové vlády?

Myslíte, pokud by tato vláda víceméně jenom nějak kosmeticky upravená pokračovala ve vládnutí do roku 2006?

Nemusí být kosmeticky, může být výrazněji obměněná.

Tak byla-li by to tato nebo kosmeticky upravená Špidlova vláda, tak určitě ODS nic na své nulové toleranci nezmění a nemá žádný důvod to ani měnit. Trvaly by naše zásadní výhrady. Naše zásadní výhrady se mohou změnit jedině s novou vládní politikou a já si neumím představit, že by stávající vláda mírně obměněná byla schopna nějak zásadně změnit svůj postup.

A nemírně obměněná?

Tak to samozřejmě se dostáváme k termínu, co to je mírně či nemírně odměněná, ale já bych to shrnoval tak, že ...

Tak mi definujte to vaše mírně obměněná?

... vláda Vladimíra Špidly v této podobě na těchto principech nemá šanci na získání jakéhokoliv podpůrného stanoviska od ODS. Jakákoliv skutečně nová vláda s novým programem, skutečnými reformami založená na zásadně jiných principech než ty, oni teda ve skutečnosti vlastně žádné principy neměli, čili zásadně změněná, tam by samozřejmě v jednání s ODS, jednání s ODS přicházela v úvahu. Ale dneska předvídat jakékoliv výsledky neumím a já znova raději zopakuji tu základní podmínku. My jsme připraveni hledat řešení, která směřují k urychlení termínu konání voleb.

Připomínám, že hostem v parlamentním studiu BBC je předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Vlastimil Tlustý. Další téma příprava státního rozpočtu na rok 2005. Leadeři stran vládní koalice se v pondělí na zámku v Kolodějích dohodli na základních parametrech státního rozpočtu na rok 2005.

Stát má hospodařit se schodkem zhruba devadesáti miliard korun českých, pokud ovšem nezapočítáváme ztrátu České konsolidační agentury. Pokud dojde k započtení ztráty ČKA, ten schodek by se na příští rok mohl vyšplhat na sto devět miliard korun. Pro úplnost letos je plánovaný schodek rozpočtu sto patnáct miliard korun. Tady jsou slova premiéra Vladimíra Špidly.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Tak shodli jsme se na základních parametrech státního rozpočtu, který je zformulován tak, že postupujeme reformní cestou a ministr financí dostal zadání, jakým způsobem přibližně rozpočet navrhnou.

Řekl v pondělí novinářům premiér Vladimír Špidla. Předpokládám správně, že ODS ústy svého stínového ministra financí Vlastimila Tlustého opět tento návrh podrobí zdrcující kritice?

Tak nejenom podrobí, ale už podrobila, tady v Poslanecké sněmovně minulý týden byl projednáván takový účetní fígl nebo trik, který chce použít vláda právě k tomu, aby alespoň opticky, formálně zredukovala číslo výše deficitu. Je to konstrukce, při které se vláda chce vypořádat s hrazením ztráty konsolidační agentury jednorázovým vydáním dluhopisů a v jednotlivých letech potom už nekrýt ztrátu konsolidační agentury ze státního rozpočtu.

Ten fígl spočívá v tom, že když jednou mimostátní rozpočet dojde k vydání dluhopisů, tak vlastně v těch jednotlivých letech neuvidíte v bilanci státního rozpočtu hrazení té ztráty, no, a sociální demokracie a zřejmě i lidovci a další tímhle trikem chtějí dosáhnout toho, aby to vypadalo, že oproti pro letošní rok schválených sto patnácti miliard dojde v roce 2005 k nějakému zřetelnému snížení deficitu, tak z těch čísel ...

Vy tedy oddělení ztráty České konsolidační agentury nazýváte účetním trikem?

To je účetní trik. Jenom připomenu, že paní poslankyně Marvanová ještě, než složila svůj mandát, tak ve složitých vyjednáváních rozpočtu na rok 2004 právě trvala na tom, aby podobný trik nebyl udělán a trvala na tom, že má-li stát hradit nějakou ztrátu, tak to nemá dělat jakoby v zákulisí, má se k tomu přiznat. Stejně všichni odborníci a mezinárodní instituce vědí, že to tak je a bylo jí vyhověno.

Takže dneska vládní koalice poté, kdy už paní poslankyně Marvanová není poslankyní, tak se vrací k té snaze vlastně schovat část toho dluhu, nevím, jak to říct, pod polštář nejlépe a tím si opticky zlepšit výsledky. Já si vzpomínám, že tehdy řada politiků vládní koalice to zásadně odmítalo jako krycí manévr. Je zajímavé, že dneska asi pod tlakem toho, že skutečné snížení výše státního dluhu současná vláda neumí dosáhnout, tak se vláda shoduje na tom, že takováhle účetní operace, takovýhle účetní trik je dobrý k tomu, aby to aspoň lépe vypadalo.

Jednoduchá otázka, abyste byl také konstruktivním opozičním politikem. Jaký je rozpočet na rok 2005, rozumějme, které je reálné sestavit s tím, jaké platí v současnosti zákony, které především upravují mandatorní výdaje, tedy výdaje povinné ze zákona, jaký by musel být rozpočet na rok 2005, aby pro vás jako pro ODS byl akceptovatelný?

Tak tohle je otázka, která mi už připomíná trošku vtip o slepici a vejci, protože je pravda, že když neprovedete reformy, tak v krátkém časovém období deficit je v podstatě vzetí na vědomí reality očekávaných příjmů a nutných výdajů, to je pravda. Jinými slovy, každá vláda, která by se chopila moci dnes a která by připravovala rozpočet na příští rok, by mohla do toho rozpočtu promítnout jenom důsledky těch změn, těch reforem, která by stihla udělat ještě během letošního léta do konce příštího roku tak, aby od 1. ledna začaly platit a tudíž se promítly do finančních toků v příštím roce.

Tak, abych odpověděl, když by ODS vstoupila do vlády a realizovala své reformy, jako je rovná daň v letošním červnu, tak by určitě mohla rozpočet na příští rok koncipovat zásadně jinak, než to dělá současná vláda a tady bych odkázal na výsledky ze Slovenska, které už jsem naznačoval. Stačí si povšimnout toho, že za posledních pět let, když porovnáme bilanci státního rozpočtu Slovenské republiky, tak právě po zavedení rovné daně dochází k dramatickému zlepšení po deficitech v předchozích čtyřech letech, které byly minus třináct, šestnáct, dvacet miliard slovenských korun, se najednou slovenský rozpočet dostal do přebytku skoro o sedm miliard korun. Tak, abych se vrátil. Kdyby ty reformy byly provedené teď v červnu, kdyby ODS nastoupila do vlády okamžitě, byl by rozpočet pro příští rok zásadně jiný. Pokud by ODS nastoupila do ...

Byl by vyrovnaný?

Nemohl by být vyrovnaný a to je jasně v naší Modré šanci popsáno, protože k vyrovnanému rozpočtu vede jedině pozvolná cesta a ta musí začít zavedením reforem. Takže kdyby se ODS dostala k ovlivňování hospodaření v tomhle státě na konci letošního roku, tak by bilance státního rozpočtu se nemohla zásadně řešit od té, kterou navrhuje stávající vláda. Jinými slovy ta korektní otázka nebo ta korektní odpověď zní jedině v případě provedení zásadních reforem je možno ovlivnit plánovanou bilanci rozpočtu na příští rok.

První náměstek ministra financí Eduard Janota v úterním Interview BBC naznačil, že schodek státního rozpočtu příští rok ve výši sto devíti miliard by byl ve chvíli, pokud bychom tedy do něj do toho schodku započítali onu ztrátu ČKA, tak by musel počítat s následujícími věcmi:

Eduard JANOTA (zvukový záznam): Chtěl bych se omezit jenom na to, že předpokládáme, že například nebudou zvyšovat ...
/výpadek signálu/

... co byste tedy doporučil jako opoziční politik teď v současnosti a ponechme stranou vaši alternativu, protože na to by asi vládní politici zatím nepřistoupili, aby se ještě snižovaly výdaje, kde byste škrtal v tom aktuálním návrhu státního rozpočtu na rok 2005?

Tak to je možná překvapivý koncept ODS. My naše reformy nezačínáme škrty tak, jako jsme ho začínali v minulosti. Naše reformy jsou v principu založeny na nastartování hospodářského růstu, na relativizaci mandatorních výdajů ... /výpadek signálu/ ... na služební zákon, protože například platy policistů reprezentují miliardové částky, vlastně těch sto devět miliard je teoretické číslo a protože sleduji pozorně výroky jednotlivých vládních ... /výpadek signálu/ ... mluvil jako o výdajích, které je nutno zredukovat. Ty výdaje nastanou a z toho vyplývá, že těch sto devět miliard ve skutečnosti bude mít tendenci narůstat a to poměrně rychle k velkým číslům.

Vy tedy nevěříte tomu, že se současné vládě podaří sestavit schodkový rozpočet i s těmi sto devíti miliardami?

Současné vládě se formálně to určitě povede fakticky, ovšem to asi bude vypadat jinak. Jinými slovy, já se odvažuji prohlásit z toho, co říkal pan náměstek Janota, že hospodaření, bude-li vládnout Špidlova vláda v příštím roce v roce 2005, dopadne větším dluhem, než je těch zmiňovaných sto devět miliard právě o ty položky, které on vyjmenovával, já je nebudu opakovat. Jinými slovy, v tom navrhovaném rozpočtu je zjevně ukryta tendence k nárůstu dluhu ještě o dalších, a teď odhadnu dvacet, možná dvacet pět miliard korun, to znamená k těm sto devíti miliardám si tohle číslo raději připočteme.

To znamená, že vy si připočítáváte, že by deficit na příští rok mohl reálně skončit se schodkem sto třiceti miliard?

Slova náměstka Janoty si jinak neumím vysvětlit, protože za každou tou položkou, kterou vyjmenovával, se skrývají miliardové částky a ty, když sečteme, tak myslím, že to vychází na takové číslo, jako jsem odhadl.

Evropská komise do jisté míry kritizovala Českou republiku, respektive označila za málo ambiciosní a příliš opatrný plán srovnávání deficitu, českých deficitů veřejných financí do roku 2008 a nicméně vyjádřila s tímto plánem, českým plánem stlačit rozpočtový deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu, což jsou takzvaná maastrichtská kritéria do roku 2008, tento projekt označila za málo ambiciosní, příliš opatrný. Jste z toho, když jste stínovým ministrem financí, přesvědčen o tom, že se tento plán podaří dodržet?

No, tak já bych za prvé řekl, že je hezké, že je k nám Brusel shovívavý, ale ona ta shovívavost má jedno velké ale a to je, že ty naše dluhy stejně budeme platit my a Brusel nám je nezaplatí. Takže to, že nám dovolují, aby dluh u nás narůstal rychleji, to je sice pěkné, ale nám to mnoho nepomůže, protože budou-li naše dluhy narůstat tempem jako to plánuje Špidlova vláda, tak stejně zátěž našeho rozpočtu v podobě úroků, které se platí z těhle dluhů, bude katastrofálně vysoká a já to opakuju stále dokolečka, ale zopakuju, představte si, že z těch vládou navrhovaných těch sto devíti a mnou upřesněných sto třiceti miliard stát každý rok do budoucna navždy zaplatí kolem pěti procent úroků ročně, to znamená ve státním rozpočtu se po jednom jediném roce takového deficitu objeví úroky ve výši pěti, šesti a půl miliard korun a promítněte si to do všech priorit, které všude slyšíme, platy učitelů, dálnice, nemocnice, silnice, všechny tyhlety problémy spolkne nebo jejich řešení spolkne platba úroků z většího dluhu a dříve nebo později budeme muset tyhle dluhy platit. Takže shovívavost Bruselu ...

Vy teď opakujete svoji opoziční rétoriku. Otázka zněla, jestli vy ten plán do roku 2008 považujete za reálný z toho, jak sledujete veřejné ...

Tak sleduji-li konkrétní kroky ministra financí a této vlády, tak se obávám, že je to jenom plán, že to je jenom deklarace, ale že faktické kroky tomu odporují, jinými slovy /výpadek signálu/ vládnout do roku 2006 a jaký bude dluh v roce 2006 je jí úplně lhostejné.

Můžete odhadnout, kam se ta hranice posouvá, když ne rok 2008?

Ne, to nemůžu, to nemůžu, protože vidím, že schopnost téhle vlády dělat dluhy je neomezená, a tak nechci odhadovat, kam až to může dojít, ale to tempo ...

Když chcete se ujmout, ano, když se chcete ujmout vy vlády v případě, že by byly předčasné volby, někdy v červnu, respektive v srpnu roku 2005, kdy byste byli schopni dostat veřejné finance, dluhy veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu, do kterého roku?

Tak my jsme v Modré šanci přesně v tabulce uvedli, že /výpadek signálu/ našich reforem jsme schopni fakticky se dostat na vyrovnaný rozpočet, a teď si musím vzpomenout, myslím, že na vyrovnaný rozpočet tam máme od roku 2003, kdy jsme Modrou šanci psali, do roku 2009, to znamená šest let na úroveň vyrovnaného rozpočtu. Já to teď nemám před sebou, takže si to nemohu zkontrolovat, ale myslím, že to tak bylo.

Musíte se učit Modrou šanci.

To je poměrně velká tabulka.

Ano, už bohužel není čas. . Tak zatím si nastudujte Modrou šanci a někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Sněmovna schválila nové zákony, schůzi přerušila do úterý

PRAHA 24. června (ČTK) - Neschválení návrhu zvýšit televizní a rozhlasové poplatky, přijetí nových zákonů, humorné chvíle, ale i ostré slovní střety provázely dnešní jednání sněmovny. Její pozornost se ovšem už soustřeďuje na příští týden, kdy se čeká, zda bude hlasovat o důvěře vládě. Předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý dnes v BBC potvrdil, že ODS je v pondělí připravena navrhnout svolání mimořádné schůze dolní komory a na ní hlasovat o nedůvěře kabinetu.

Dolní komora přerušila dnes večer své jednání, a to do úterý. V pátek nebude jednat, protože se v její budově uskuteční schůzka šéfů parlamentů zemí střední a jihovýchodní Evropy o euroústavě. Příští týden by sněmovna měla také schvalovat evropský zatykač, bodový systém trestání neukázněných řidičů a nový školský zákon.

Už dnes sněmovna neschválila návrh zvýšit televizní a rozhlasové koncesionářské poplatky. Zhroutil se tak mnoho měsíců budovaný kompromis, který měl jejich růst zajistit. Většina koalice totiž dospěla k názoru, že kvůli některým pozměňovacím návrhům Senátu je pro ně novela nepřijatelná. Opozice byla proti zvýšení poplatků od začátku. Rozhlasové a televizní poplatky budou zatím dál činit 37, respektive 75 korun měsíčně.

Ostrá polemika provázela hlasování o tom, zda má sněmovna dát vládě bianco šek k tomu, aby kabinet mohl v příštím půlroce vyslat na základě vlastního rozhodnutí české armádní chemiky do operací sil rychlé reakce NATO. Hlavně komunistům, ale i části ČSSD vadilo, že by z rozhodování o každém případě vyslání měl být vynechán parlament. Většina vládních poslanců ale s pomocí opoziční ODS nakonec prosadila vládní představu.

Sněmovna dále schválila nová pravidla, která mají sjednocovat postup úředníků na úřadech a budou platit od roku 2006. Počítá s tím nový správní řád, který má urychlit správní zřízení, neboť občanským sdružením ztíží možnost blokovat a prodlužovat je. Další nový zákon dává dolní komoře právo odvolávat ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny na návrh její správní rady. Podle odborníků by to mohlo posílit postavení současné ředitelky VZP Jiřiny Musílkové, která čelí ostré kritice ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho (ČSSD).

Poslanci schválili rovněž předlohu, podle níž by se genetické údaje měly v budoucnu řadit mezi citlivá osobní data lidí. Další nový zákon má zajistit to, že dlouhodobě nezaměstnaný člověk, který bez vážných důvodů odmítne vykonávat veřejně prospěšné práce, přijde o státní sociální dávky. Všechny nové zákony musí ještě podepsat prezident Václav Klaus.

Spory provázely při dnešním jednání sněmovny i tradiční odpolední interpelace. Poslanci Ivanu Langrovi z ODS se nelíbilo, že se jich neúčastní ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD), jehož chtěl interpelovat. Nelze vyloučit, že tato věc bude mít dohru při jednání sněmovny příští týden.

Sněmovna dnes ale zažila i humornější chvíle - například hned ráno, když na návrh svého předsedy Lubomíra Zaorálka rozhodla, že o přijetí nového školského zákona rozhodne ve čtvrtek 30. června. Až po upozornění předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika, že žádný takový den neexistuje, protože ve čtvrtek je 1. července, musela hlasovat znovu a opravit se.