Václav Moravec moderátor

Eduard Janota ve studiu BBC

Devadesát miliard korun, zhruba s tímto schodkem počítá podle leaderů koaličních stran státní rozpočet na příští rok. Slovo má premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla.

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Tak shodli jsme se na základních parametrech státního rozpočtu, který je zformulován tak, že postupujeme reformní cestou a ministr financí dostal zadání, jakým způsobem přibližně rozpočet navrhnout.

Říká premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Součástí navrhovaného schodku státního rozpočtu na příští rok ve výši devadesáti miliard korun však není ztráta České konsolidační agentury. Dluh má činit devatenáct miliard. V celkovém součtu by tak schodek státního rozpočtu na příští rok mohl být menší než v letošním roce, a to zhruba o šest miliard korun. Nejen o schodkovém hospodaření státu bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl první náměstek ministra financí České republiky Eduard Janota. Vítejte po čase v BBC...

Dobrý večer.

... hezký dobrý den. Když jste byl poprvé v tomto pořadu, řekl jste, že svůj první státní rozpočet jste sestavoval na rok 1992. Teď se chystáte sestavit svůj čtrnáctý státní rozpočet. Jaké pochybnosti v souvislosti se sestavováním rozpočtu na rok 2005 máte?

Já nevím, jestli se dá hovořit o pochybnostech, ale vím, že jsme se dostali do situace, kdy chceme změnit strategii rozpočtování, kdy jsme k tomu, to znamená, ministerstvo financí, vláda přijala svým usnesením určité konkrétní kroky, jejichž cílem je v podstatě všemi možnými způsoby, myslím legitimními možnými způsoby, snížit deficit veřejných rozpočtů. My se dneska pohybujeme na historické výši zhruba třinácti procent deficitu veřejných rozpočtů a přitom víme, že elementární podmínka pro vstup do měnové unie jsou tři procenta deficitu k HDP. Já jsem záměrně zmínil rok 2003, který je určitým extrémem, poněvadž v tomto roce jsme jaksi dle metodiky maastrichtských kritérií, to znamená, metodikou, která pracuje s podklady z národních účtů, jsme dopočetli veškerá rizika, která vyplývají pro veřejné rozpočty z České republiky ze státních garancí, veškerá rizika, která vyplývají pro státní rozpočet z fungování činnosti České konsolidační agentury, čili my jsme jednorázově očistili tato rizika, jednorázově promítli do deficitu, a proto těch třináct procent. Jinak ta reálná výše se pohybuje, ta reálná výše, myšleno po jednorázovým očištění o tyto vlivy, se pohybuje okolo šesti procent, ale i to je vlastně dvojnásobek toho, co chceme, a proto strategie, která by měla tyto problémy v čase postupně konkrétními kroky na straně příjmů i výdajů řešit.

A teď ta má otázka. Jaké pochybnosti máte? Kdybychom se skutečně měli bavit o těch pochybnostech, to znamená, kde se ještě nepodařilo zcela reformovat veřejné finance, jaké máte vy problémy s tím jak ten rozpočet na rok 2005 sestavit, to jsou jaké?

Podívejte se, pochybnost, já bych řekl, že my musíme jaksi i formou schválených rozpočtových čísel pro příští rok deklarovat, že ten náš, to naše úsilí o snižování deficitu veřejných financí je konkrétní a probíhá v reálném čase, tudíž...

O jakých číslech teď mluvíte konkrétně?

My se musíme dostat někde na úroveň čtyři celé šest až čtyři celé osm deficitu veřejných rozpočtů pro příští rok a...

Je to reálné?

... toto je, jestliže zpochybníme tuto strategii, tak zpochybníme to úsilí o to, abychom v roce 2006 dosáhli zhruba čtyř procent deficitu a abychom v roce 2008 dosáhli tři procenta, čili tady je otázka, která stojí hlavně před ministerstvem financí a před vládou, aby prostě jaksi těmito, tyto cíle byly naplněny.

Je reálné, pane náměstku, v souvislosti s těmi parametry, které vy teď máte při sestavování rozpočtu?

Reálné to je tak, jak bylo předběžně deklarováno, že deficit rozpočtu se někde bude pohybovat, myšleno státního rozpočtu, beze ztráty konsolidační agentury, bude v rozmezí devadesát sedm, respektive osmdesát sedm, respektive devadesát čtyři miliard. Toto je jednoznačně nižší deficit, než je v letošním roce to zaprvé, to platí. Na druhé straně splnění tohoto cíle je podmíněno celou řadou legislativních úprav a tyto legislativní úpravy...

Zatím přípravy nebyly přijaty, ano.

Nejsou v některých případech ani schváleny vládou, v některých případech jsou schváleny vládou, v některých případech...

To znamená, že to číslo zatím devadesát miliard v průměru je hodně na vodě.

Pokud, já bych neřekl na vodě, ale předpokládá, je podmíněno určitými legislativními úpravami zejména v oblasti mandatorních výdajů, v oblasti důchodů, v oblasti nemocenských dávek, v oblasti zdravotního zabezpečení a v oblasti sociální péče vůbec, čili...

Můžete být konkrétní, co je zapotřebí? Například zvýšení důchodů o víc než o zákonem stanovenou částku, která je v současnosti, to znamená, valorizace podle zákona tak, jak je schválena, by znamenala víc deficitu, než těch průměrných devadesát miliard v příštím roce?

Pane redaktore, já bych nechtěl tady uvádět konkrétní čísla, konkrétní podmínky. Chtěl bych se omezit jenom na to, že předpokládáme, že například se nebudou zvyšovat částky životního minima. Předpokládáme, že otázka valorizace důchodů se bude pohybovat v té, řekněme, nejnižší zákonné úrovni. Předpokládáme, že dojde k odložení služebního zákona v oblasti civilní, že dojde k výraznému snížení dopadů služebního zákona v oblasti bezpečnostních složek, čili to jsou...

To znamená, promiňte, to znamená, že navýšení peněz pro bezpečnostní složky bude nižší než těch, tuším, patnáct miliard, se kterými se počítá...

Zcela určitě bude nižší než těch patnáct miliard, s kterými se uvažovalo.

To ještě asi neví Stanislav Gross.

Já myslím, že, já myslím, že o tom ví a že prostě ty věci jsou ventilovány ministerstvem financí, protože, pakliže bychom na tyto věci nepřistoupili, pakliže bychom trvali na tom a zohledňovali další požadavky resortů, kterých je, bratru, někde čtrnáct, ke čtrnácti miliardám, tak se pohybujeme v deficitech daleko, daleko vyššími, ale jako...

Můžete prozradit, pokud by bylo to, pokud by ty nároky byly takové, jak jste naznačil, na kolik by se až mohl vyšplhat deficit?

Ne, já bych nechtěl tady nějakým způsobem vytvářet už nějakou paniku nebo něco podobného, ale...

Ale řekněte tedy alespoň to, jestli byl vyšší než v letošním roce.

Ale já odpovím asi tak, že v tomto případě by zcela určitě byl ten deficit vyšší než ten, který je rozpočtován na letošek, to znamená sto patnáct miliard.

To znamená, že by mohl dosáhnout až ke sto dvaceti, sto třiceti miliardám?

Připusťme, že bysme se pohybovali někde u toho prvního čísla, které jste naznačil, čili...

Tedy sto dvacet miliard.

... toto prostě je problém a tento problém musí být prostě řešen. Řešení toho problému ale musí být široký nejen, řekněme, odborný konsensus, ale politický konsensus, a to je elementární podmínka proto, aby zákony, zákonné předlohy byly prostě, pokud možno rychle a pokud možno v nějakých úspornějších variantách projednány a hlavně schváleny parlamentem a Senátem.

Což v souvislosti s vládní nestabilitou je poměrně velké riziko.

Nechci komentovat to, čemu říkáte vládní nestabilita v těchto dnech.

Leadeři stran vládní koalice, jak jste zmínil, pane náměstku, se v pondělí na zámku v Kolodějích dohodli na základních parametrech státního rozpočtu na rok 2005. Jak bylo řečeno, stát má hospodařit se schodkem zhruba devadesáti miliard, pokud však nezapočítáváme ztrátu České konsolidační agentury. Pokud dojde k započtení ztráty České konsolidační agentury, tak by schodek státního rozpočtu na příští rok měl být sto devět miliard korun. Pro úplnost letos plánovaný schodek rozpočtu je sto patnáct miliard. Jak se vypořádáte s námitkou, že nezapočítávání ztráty České konsolidační agentury je účetní trik ministerstva financí, aby byl deficit opticky pod sta miliardami korun?

Já myslím, že termín účetní trik je příliš silné slovo. Pochopitelně každý, kdo se zabývá veřejnýma financema, si k deficitu státního rozpočtu přičte všechny další položky, ať už to je ztráta konsolidační agentury, ať už jsou to ztráty nebo minusové výsledky státních fondů, zdravotních pojišťoven a podobně, čili toto je jedna strana mince. Ta druhá strana mince, proč vlastně vláda předložila parlamentu zákon, který by měl speciální formou řešit deficity České konsolidační agentury, je ta, že chce, vypadá to paradoxně, zpřísnit podmínky převádění dalších špatných úvěrů, špatných aktiv do České konsolidační agentury.

Není to tedy trik, že byste chtěli snižovat opticky...

Ne, já myslím, že trik to není, tak to není myšleno a každý, kdo se zabývá veřejnými financemi, by to velmi rychle odhalil. Chci říct, že právě to zpřísnění by mělo spočívat v tom, že zatímco podle dnešních pravidel v podstatě o převádění aktiv rozhodovala vláda, pokud se jednalo o hranici vyšší než půl miliardy, tak dozorčí rada agentury a podle nového návrhu, který je výrazně přísnější, by jakýkoliv převod nad jednu miliardu korun musel být projednáván v Poslanecké sněmovně, to znamená, pokud bychom vzali jaksi převody posledních dvou let, které se týkaly pohledávek Českých drah, které se týkaly v podstatě problémů zdravotních pojišťoven a nemocnic, toto všechno by muselo být projednáno sněmovnou, čili toto je výrazné zpřísnění. Navíc agentura by měla ke konci roku 2007 skončit a převody by po roce 2006, to znamená, nejpozději do roku 2006 by se měly nějaké převody umožnit, čekáme, v rozumných objemech a v...

To máte na mysli, jak velký rozumný objem, co považujete za rozumný objem?

Možná se bavíme o nějakých problémech v řádu desítek, maximálně stovky milionů, ale nikoliv miliard, asi takhle.

Premiér Vladimír Špidla v pondělí novinářům po dohodě leaderů koaličních stran na zámku v Kolodějích k přípravě státního rozpočtu na příští rok řekl:

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Tak schodek konkrétně je, že jdeme reformní cestou. To je konkrétní a dále, že deficit rozpočtu, jaksi poctivě změřeno, jakýmkoli způsobem bude menší, než byl v letošním roce.

Řekl v pondělí novinářům premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Může první náměstek ministra financí Eduard Janota prozradit, na jak velkém ekonomickém růstu a míře inflace ministerstvo financí postaví konstrukci rozpočtu?

Já v prvé řadě bych chtěl říct, že vítám prohlášení pana premiéra v tom smyslu, protože z toho je vidět určitá podpora té reformní strategie. Za druhé my jsme, my se držíme, řekněme, určitých konzervativnějších přístupů z hlediska hospodářského růstu okolo tří procent a míra inflace by se měla pohybovat rovněž mezi dvěmi a třemi procenty. To...

To znamená, že budete vycházet zhruba z té dubnové makroekonomické prognózy, že počítáte s tím, že růst domácí ekonomiky v příštím roce bude zhruba tři celé a jedna desetina procenta a srovnáme-li to s letoškem, tak letos je prognóza dvě celé osm desetin procenta a růst cen by naopak v příštím roce měl zpomalit na dvě celá osm desetiny?

V podstatě náš přístup je trošku konzervativnější než například i přístup národní banky, ale myslím, že toto je, řekněme, standardní přístup ministerstva financí, které spíše vždy jaksi prezentovalo konzervativnější návrhy nebo odhady z pohledu HDP i inflace a...

Budete v rozpočtu na příští rok počítat s nějakými mimořádnými příjmy? Mám například na mysli příjmy z privatizace nebo podobně.

Pane redaktore, nebudeme počítat. Vlastně už ani v letošním roce nejsou v rozpočtu žádné příjmy z Fondu národního majetku, z privatizace. Víte, že Fond národního majetku se podílí toliko na financování výdajů dopravní infrastruktury, a to, myslím, to konkrétně částkou patnácti miliard pro letošní rok a stejnou částkou, lze předpokládat, že se použije z fondu dopravní infrastruktury, do fondu dopravní infrastruktury pro příští rok, čili v tomto smyslu nedojde k žádné výrazné změně.

Pokud byste, jako člověk, který sestavuje státní rozpočet, měl prozradit, u kterých příjmů státního rozpočtu na příští rok počítáte s největším nárůstem, s největší dynamikou růstu?

Já myslím, že nikde nesledujeme nějaký výkyv, ať už pozitivní, nebo negativní. Prostě ten vývoj bude kopírovat prostě situaci, situaci letošního roku z hlediska temp jednotlivých daňových položek.

Když premiér Vladimír Špidla předstoupil v pondělí před novináře s dohodou o základních parametrech rozpočtu na příští rok, krom jiného ještě řekl:

Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD (zvuková ukázka): Tak shodli jsme se na základních parametrech státního rozpočtu, který je zformulován tak, že postupujeme reformní cestou. Ministr financí dostal zadání, jakým způsobem přibližně rozpočet navrhnout.

Řekl v pondělí novinářům premiér Vladimír Špidla. Vladimír Špidla několikrát použil při hodnocení rozpočtu slovo reformní. Vy jste to slovo reformní z úst premiéra uvítal. Evropská komise však posílá do Prahy hodnocení, ze kterého vyplývá, že Česká republika zdaleka nedělá dostatečnou reformu veřejných financí. Jste přesvědčen o tom, že kritika Evropské komise je oprávněná?

Já bych nechtěl tady komentovat prohlášení, které přišlo z Evropské komise. Já bych jenom chtěl říct, že Evropská komise bude velmi vážně posuzovat naše vlastní návrhy na to, jaké bude tempo snižování deficitu veřejných rozpočtů. Víte, že vláda projednala, předložila do Bruselu takzvaný konvergenční program, který mimo jiné obsahuje způsoby, jakými dojde k postupnému snižování deficitu veřejných rozpočtů. Obsahuje jednotlivé kroky, jak to chceme dosáhnout, jednotlivé etapy a tento dokument se pro nás stane závazný. My prostě v případě, že nebudeme plnit to, co jsme sami slíbili nebo co sami slíbíme v rámci konvergenčního programu, poté bychom mohli býti ze strany Evropské komise i postihováni.

Hrozí taková věc?

Taková věc hrozí při neplnění, patrně při opakovaném neplnění vlastních návrhů řešení uvedených v oněch konvergenčních programech, které se zpracovávají každý rok. Může...

Jen pro úplnost, agentura Reuters zveřejnila v úterý zprávu, že Brusel pravděpodobně nedodrží slib a zahájí 5. července proti České republice a dalším nováčkům sankční proceduru právě kvůli vysokým deficitům, ale záhy byla zpráva přímo z Evropské komise, z Evropské unie dementována, že zatím novým zemím Evropské unie nehrozí žádné sankce za vysoké deficity veřejných rozpočtů.

Já jsem to, abych to dopověděl, já jsem chtěl říct, že prostě ano, že to není problém letošního roku, ale pakliže bychom neplnili pro rok 2005, pro rok 2006 konvergenční programy, tak mohlo by dojít ze strany Bruselu k sankcím typu, že by se nám jaksi zkrátila možnost čerpání prostředků z kohezního fondu a...

Můžete prozradit, o jak velké peníze by šlo, pokud by si Česká republika zahrávala?

V korunovém vyjádření by zcela určitě šlo o miliardové čerpání prostředků /nesrozumitelné/.

Můžete, ano, řádově?

Řádově do deseti miliard korun, je to možné v nějakém období, protože to jsou projekty, které jsou nad minimálně nad úrovní deseti milionů eur, to jsou projekty, které jsou financovány ne jednoročně, ale v určitém, řekněme, období tří let v průměru, takže...

Můžete ale, pane náměstku, odpovědět, je mi jasné, protože vy nejste člen žádné politické strany a jste spíše státním úředníkem, nicméně jste první náměstek ministra financí, jak se ministerstvo financí vypořádá s tou kritikou, která přijde z Bruselu a která se bude projednávat začátkem července na zasedání ministrů financí zemí Evropské unie?

Ministerstvo financí pochopitelně tuto kritiku bere vážně, stejně vážně by tuto kritiku měli brát i ostatní ministři, řekl bych, celá vláda v tom smyslu, že bude zapotřebí velmi bedlivě dodržovat vládou schválenou strategii reformy veřejných financí, která mimo jiné říká: "Je...

Není zatím ve skluzu? Z toho, jak jsem ji studoval, tak právě i sám jste mluvil o tom, že nejsou tady zákony, které, se kterými se počítá i pro rozpočet na rok 2005, aby nebyl schodek vyšší než v průměru těch devadesát miliard.

Já jsem připustil, že některé zákony zatím nejsou schváleny, ale já jsem chtěl říct, že v podstatě ta strategie jednoznačně stanovovala určité výdajové limity, výdajové stropy, které by měly být dodrženy, a to na úrovni státního rozpočtu nebo, chcete-li, na úrovni centrální vlády, a to jsou limity, které vláda může bezprostředně ovlivnit. Pokud tato filosofie bude dodržována, pokud budou přijímaný cesty, ať už v exekutivní rovině, nebo v rovině legislativní, tak je reálné tyto limity dodržovat. Víte, že ta reforma jako taková byla postavena v podstatě na dvou etapách, a to na první etapě, která se víceméně koncentrovala do oblasti daní, do oblasti exekutivních opatření, to znamená, opatření, které mohla dělat bez minilegislativy, kdežto druhá etapa, a to je to, o čem se teďko tady, o čem tady diskutujeme, to je ta, řekněme, složitější, komplikovanější záležitost už i z pohledu toho projednávání, protože musí být podložena legislativními opatřeními.

Já vás teď poprosím skutečně jenom o odborný odhad. Nebude to žádné politické konstatování. V případě politické nestability, pádu vlády a neschopnosti politiků dodržet tu druhou část, která je podstatná pro to, aby Česká republika splnila maastrichtská kritéria, to znamená, aby dluh byl k DPH tři procenta, což jsou maastrichtská kritéria. Máte nějakou prognózu v případě, že by se nepodařilo naplnit tu druhou část, to znamená, především snižováním na výdajové stránce, kdy by se oddálilo přijetí eura v Česku?

Podívejte se, v každým případě, já nechci spekulovat, co kdyby, co když...

Ne, to je ale reálný odhad, když si to...

... ale já vím jedinou jednu věc z jednání v Bruselu, že žádná země, která nedocílí deficitu veřejných rozpočtů ve výši tří procent, nebude vůbec puštěna do /nesrozumitelné/, tudíž nebude moci vstoupit po uplynutí oné dvouroční lhůty, kdy bude muset plnit ještě kritéria v rámci toho systému do měnové unie, čili jednoznačně mohu odpovědět akorát to, že pokud nebude deficit takto stlačen, není možné, není reálné vstoupit do měnové unie.

V té souvislosti...

Ani v roce 2010 v tomto případě, pokud bysme neplnili strategii...

To znamená, že by byla ohrožena ona strategie České národní banky a vlády společná strategie?

Tady, to já bych, tady spekulujeme, to já bych nechtěl tady budit nějaké obavy, zbytečné obavy nebo prostě nechtěl bych nikoho strašit, ale prostě, pokud bychom takto se postavili k věci, nebyly by splněny tyto deficity, tak ano, není možné vstoupit do měnové unie za těchto /nesrozumitelné/.

Když se ještě zastavíme u státního rozpočtu na letošní rok, schválen byl se schodkem zhruba sto patnácti miliard korun. Za prvních pět měsíců deficit dosáhl čtyřiceti procent toho schváleného schodku. Předpokládáte, že se podaří letos schodek udržet ve výši sto patnácti miliard korun?

Já si myslím, že je reálné udržet deficit letošního roku v těch, v tom koridoru, který je schválen.

Žádná rizika neexistují?

Existují rizika, vždycky existují rizika, protože příjmy stanovené rozpočtem, jsou stanoveny odhadem, kdežto výdaje, řekněme, z devadesáti pěti procent se vždy utratí. Ta rizika jsou v podstatě dvojího druhu. Víte, že došlo k určitému zvýšení kompenzačních sociálních opatření v souvislosti se změnou zákona o DPH k 1. květnu. Tam je určitý, řekněme, v dané chvíli nevybilancovaný deficit v řádu, řekněme, tří, čtyř miliard korun. To je jedna věc. Je jisté riziko v úrovni výdajů, které souvisí s obsluhou státního dluhu, poněvadž úrokové sazby a hlavně sazby výnosů dluhopisů, které kryjí deficit letošního roku i deficity respektive revolvingové splátky minulých ztrát, tak se pohnuly na dlouhé křivce směrem nahoru, tudíž tam existuje...

Tam je jaká částka zhruba?

Ale bavíme se v částce jedné, dvou miliard, řekněme.

To už jsme na šesti.

Takže to jsme na šesti, ale je naprosto reálné, aby příjmy rozpočtu byly o stejnou částku překročeny, čili já bych v této chvíli, je to velmi brzo k nějakým zásadním analýzám a závěrům, v této chvíli bych si dovolil tvrdit, že nehrozí nebezpečí nějakého odklonu prostě od rozpočtovaného čísla pro letošní rok.

Rostoucí dluhy státu nutí ministerstvo financí přemýšlet nad tím, z čeho dluhy financovat. Ministerstvo financí vydalo na zahraničních trzích dluhopisy za jeden a půl miliardy eur, což je v přepočtu asi čtyřicet sedm miliard korun. Předpokládám správně, že náměstek ministra financí Eduard Janota považuje tuto emisi za úspěšnou?

Považuji za velmi úspěšnou. Já sám jsem byl u zrodu vůbec myšlenky emitovat eurobondy.

Však jste to oznámil v Interview BBC a dostal jste poměrně kritická slova od České národní banky za to.

Absolvoval jsem celou řadu jednání s národní bankou. Mohu konstatovat, že od, řekněme, velmi negativního přístupu k této myšlence, emise národní banka nakonec své stanovisko jaksi podmínila tím, souhlasné stanovisko podmínila tím, že tato emise bude zajištěna a že v podstatě je to plně v kompetenci a pravomoci i odpovědnosti vůči všem možným problémům a rizikům ministra financí, tudíž tato záležitost byla jednoznačně dělána na režii ministerstva financí.

Proti vydání českých dluhopisů v zahraniční měně, jak bylo řečeno, měla výhrady Česká národní banka. Guvernér Zdeněk Tůma tyto výhrady zmírnil poté, co podle něj byla ošetřená takzvaná kurzová rizika, česky řečeno, aby vydání dluhopisů příliš nerozkolísalo kurz české koruny. Guvernér Zdeněk Tůma na začátku měsíce v rozhovoru pro BBC ještě dodal:

Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky (zvuková ukázka): Rizika, necháme-li stranou otázku zadlužování a vůbec otázku veřejných financí, k čemuž se asi dostaneme, tak ta snaha vlády evidentně je mít jaksi větší, jak se říká, portfolio investorů, to znamená, oslovit i jiné investory, než kteří jsou na domácím trhu a získat i jiný způsob financování, takže v tomto směru v tom nevidím nic dramatického. Riziko samozřejmě je pro stát z hlediska toho, jak úspěšná bude emise, jaký bude náklad s tím spojen a tím nemyslím transakční náklady, ale samozřejmě dluhovou službu, která s tím bude spojená do budoucna, to znamená, tu sazbu, za kterou se podaří tento dluh emitovat. Ale tak to jsou standardní rizika při emisi jakéhokoliv cenného papíru nebo v tomto případě tedy dluhopisů.

Řekl začátkem měsíce v rozhovoru pro BBC guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Jaké jsou náklady na dluhovou službu při vydání historicky prvních českých eurobondů?

Pane redaktore, já bych ještě doplnil pana guvernéra, že pochopitelně nejen nízké náklady financování, nižší náklady financování státních dluhů nás vedly k tomu, že chceme emitovat eurobondy. Nás vedla k tomu snaha o rozšíření a diverzifikaci bázi investorů, který investují v rámci českýho dluhu. Za třetí my jsme potřebovali, chtěli a záměrně jsme usilovali o vytvoření referenčního dluhopisu pro ostatní české emitenty, čili my jsme usilovali o vytvoření určitého benchmarku. Co se týče té vaší konkrétní otázky, tak nám se podařilo emitovat tento dluhopis s výnosem 4,625 procenta, což je výrazně méně, a to, když k tomu přičteme ono kurzové zajištění, než, řekněme, aktuální výnos domácích dluhopisů, který je nad hranicí pěti procent, čili já, kdybych to kvantifikoval v korunovém vyjádření, tak si myslím, že tímto krokem jsme za deset let ušetřili českýmu rozpočtu částku někde okolo jedna celá sedm miliardy korun, pokud...

To není moc na to, že, teď to berte i trochu ironicky, ale to není moc na to, že schodky a deficity jsou stamiliardové.

Pane redaktore, já vás chápu a vnímám to, že primární pro nás by mělo býti snižování deficitu, že to financování dluhu je až druhým krokem, nicméně jsem rád i, že se podařilo i toto. Ještě bych chtěl dodat, že vlastně my jsme se dostali nad úroveň z /nesrozumitelné/ jsme dostali dvanácti bazickými body, čili minimálně nad úroveň Slovinska. Dostali jsme se, řekněme, o tři, čtyři...

Výhodností těch dluhopisů?

Výhodností dostali jsme se, řekněme, o čtyři bazické body nad úroveň Řecka, takže v tomto...

Tady je tedy jednoduchá otázka, když je to tak výhodný kšeft či byznys, tak vy jste původně uvažovali o jedné miliardě. Pak nakonec jste sáhli k jedné a půl miliardě eura, jestli se nemýlím, tak byl zájem až dokonce o tři miliardy eur objemu českých dluhopisů, eurobondů. Proč jste nesáhli k třem miliardám?

Ne, takto to nejde, protože uvědomte si, že jednou se tyto dluhopisy budou splácet, a to by udělalo v tom našem splátkovém kalendáři výraznou výchylku, to znamená, my musíme emitovat podle určitého, řekněme, scénáře, podle určitého splátkového kalendáře, který musí být reálný, protože si musíme uvědomit, že za deset let v této době budeme muset sehnat jedna a půl miliardy eur, abychom je vrátili prostě investorům, který si je koupili, takže...

V každém případě je seženete, ty peníze.

No, to, o tom nepochybuji ani vteřinu, poněvadž...

A jaký bude další scénář? To znamená, do konce letošního roku už nepočítáte s vydáním další emise eurobondů. V roce 2005 jak velký objem?

Pane redaktore, já vám neřeknu ani zdaleka, jaký to bude objem v roce 2005, poněvadž to vše bude záležet na situaci, na trzích, jaký bude vývoj úrokových sazeb doma, jaký bude vývoj úrokových sazeb venku a hlavně my chceme emitovat náš program, který dneska čítá asi tři miliardy eur, řekněme, v průběhu tří, čtyř let, čili je to běh na střední trať, řekl bych, a bude záležet na konkrétní situaci na trzích, takže toto je...

Ono se dá odhadnout, že úrokové sazby půjdou nahoru v roce příštím. Nebudou se pohybovat na historicky nejnižších sazbách, jako byly na začátku či v prvním pololetí roku letošního. Předpokládá se růst úrokových sazeb už kolem srpna. Můžete tedy odhadnout, zda příští rok v roce 2005 by mělo dojít k vydání?

Já bych nechtěl opravdu spekulovat. My máme určitý splátkový kalendář, který prostě musíme naplnit a jestli budeme v příštím roce, jestli, a teď spekuluji, to bych chtěl zdůraznit, emitovat pět set milionů eur nebo jestli budeme emitovat až v roce 2006, to opravdu bude otázka posouzení, otázka situace na trzích.

V tom scénáři počítáte s emisí v roce 2005 z toho, co naznačujete?

V roce 2005, já bych to řekl asi takto, my jsme, já jsem vám tedy řekl někdy před možná rokem a půl, že pokud budeme emitovat na zahraničních trzích, tak si myslíme, že takový ten podíl krytí zahraničními dluhopisy by mohl být někde kolem dvaceti procent z celkového dluhu. My jsme se dneska dostali asi na úroveň, kdy, pokud vezmeme letošní rok, tak ke konci roku by to mělo být asi tak, že dvacet tři procent dluhů by mělo být kryto krátkými penězi, to znamená, pokladničníma poukázkama, zhruba sedmdesát procent by mělo být kryto domácíma a středníma dluhopisama a zhruba sedm procent by měly tvořit právě ty zahraniční eurobondy, takže máme tady určitou úvahu, ale já bych vůbec nechtěl v dané chvíli, ano, ten program...

Počítá i s rokem 2005.

... naplníme, ale jestli to bude zrovna v roce 2005 nebo v roce 2006 či 2007, to, si myslím, že bude záležet na situaci na trzích, takže tady bych nechtěl nějak spekulovat.

Říká první náměstek ministra financí České republiky Eduard Janota. Děkuji, že jste přišel po čase do BBC a těším se na další rozhovor.

I já děkuji a na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

EK odmítla, že proti nováčkům chystá sankce za vysoké deficity

PRAHA 22. června (ČTK) - České republice ani dalším novým zemím Evropské unie zatím nehrozí žádné sankce za vysoké deficity veřejných rozpočtů. Žádné sankce nebudou nejméně do roku 2007, řekla dnes ČTK mluvčí delegace Evropské komise (EK) v České republice Katharina von Schnurbeinová. Reagovala tak na zprávu, že Brusel nedodrží původní slib a zahájí 5. července proti ČR a dalším nováčkům sankční proceduru.

"Není to pravda. Komise pouze na vysoké schodky rozpočtů upozorní v hodnotící zprávě," řekla Schnurbeinová a dodala, že sankce připadají v úvahu pouze u starých unijních zemí.

Zdroj z Maďarské národní banky dnes agentuře Reuters řekl, že Brusel nedodrží původně slíbený pružný přístup k novým zemím a naopak spustí automaticky postup, vedoucí v závěru až k finančním sankcím. Měly by je platit všechny země, jejichž schodek rozpočtu překračuje tři procenta hrubého domácího produktu.

Již v květnu přitom komisař pro hospodářské a měnové otázky Joaquín Almunia vyhlásil, že Evropská komise nepožádá šestici nových členských zemí včetně Česka, které mají vysoké schodky veřejných financí, aby je napřesrok stlačily pod tři procenta HDP. Almunia uvedl, že vysoký deficit v okamžiku vstupu a otřesy vstupem způsobené lze považovat za mimořádné okolnosti. Podle činitelů komise však konečné posouzení bude také záležet na podobě předložených ekonomických programů jednotlivých zemí.

Náměstek ministra financí Eduard Janota v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC upozornil, že EK bude velmi vážně posuzovat zejména vlastní návrhy ČR uvedené v Konvergenčním programu. Ten mimo jiné obsahuje způsoby a etapy, jak a kdy dojde ke snižování veřejného deficitu. Tento dokument je pro ČR závazný a pokud ho nebude plnit, bude ze strany EK postihována.

"Taková věc hrozí při opakovaném neplnění vlastních návrhů řešení uvedených v oněch konvergenčních programech, které se zpracovávají každý rok," uvedl Janota. Mohlo by podle něj dojít ze strany Bruselu k omezení možnosti čerpání prostředků z kohezního fondu EU. V korunovém vyjádření by zcela určitě šlo o miliardové částky, odhadl Janota.

Česká vláda předpokládá pro letošní rok deficit veřejných financí kolem šesti procent HDP a dosažení předepsaného schodku v roce 2008. Vedle Česka má nadměrný deficit Slovensko, Polsko, Maďarsko, Kypr a Malta.

Německo nebo Francie jsou příkladem toho, že vysoké schodky porušující Pakt stability a růstu někdy nevadí ani u původních členů unie. Tyto země budou mít letos více než tříprocentní deficit třetím rokem po sobě a žádné sankce také platit nemusejí.