Václav Moravec moderátor

Zdeněk Koudelka ve studiu BBC

V sobotu několik hodin po uzavření volebních místností oznámil ministr spravedlnosti Karel Čermák rezignaci. Prezident Václav Klaus v pondělí načasování Čermákovy rezignace ostře zkritizoval.

Václav KLAUS, prezident České republiky (zvukový záznam): To je tak evidentní kalkul, který, já si myslím, že se ve slušné společnosti nedělá, a proto jsem z toho velmi smuten a trošku mě mrzí, že pan ministr spravedlnosti byl ochoten tuto, tuto hříčku, teatrální hříčku sehrát.

Pondělní slova prezidenta Václava Klause. K demisi vedla Čermáka nespokojenost s rozhodnutím vlády vzít soudcům od příštího roku třinácté a čtrnácté platy. Nejen o krocích nástupce Karla Čermáka v úřadu ministra spravedlnosti bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl budoucí ministr spravedlnosti, poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka. Vítejte po roce v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Před necelým rokem jsem vás před těmito mikrofony zpovídal jako možného kandidáta na ministra spravedlnosti, teď jste kandidátem skutečným. Jaká rizika má v čase politické nestability vstup do vlády.

Každá politická funkce je rizikem v jakémkoliv čase, asi ten největší handicap proti mým kolegům je v tom, že na /nesrozumitelné/ svých představ budu mít maximálně dva roky, zatímco oni ve své většině mají roky čtyři.

Bylo to zásadní minus, které jste zvažoval, když jste nabídku státi se ministrem spravedlnosti od premiéra Vladimíra Špidly dostal?

Já jsem k tomu přistupoval tak, že mám svoji představu, co dělat v justice, v justici pro zlepšení jejího fungování a že do určité míry je povinností tu představu realizovat, protože sociální demokracie teď prohrála volby, je v určité krizi. Já se domnívám také proto, že voliči někdy nevidí v praxi výsledky sociálnědemokratické politiky a je to do určité míry můj příspěvek k tomu, aby za dva roky, až budou volby do Poslanecké sněmovny, například si mohli říci, ano, v oblasti justice se to a to zlepšilo.

Když do toho jdete, mluvíte o dvou letech, vy jste si téměř jist, že žádné předčasné volby v České republice nebudou?

V politice si nejsem jist ničím, ale předpokládám, že předčasné volby nebudou, že budou až řádné volby v roce 2006 a že sociální demokracie bude hlavní silou ve vládě.

Média vás prezentují jako zastánce politiky Miloše Zemana, sociální demokraté řeší v těchto dnech otázku, jak znovu získat přízeň voličů, vy jste o tom ostatně také mluvil. Hlasy po odchodu Vladimíra Špidly z čela ČSSD sílí. Můžete, pokud možno, jednoznačně odpovědět na otázku, která z variant, o nichž se mluví a píše, by mohla získat ČSSD ztracenou přízeň voličů?

Tak, já se domnívám, že je lepší mít definitivní řešení než řešení přechodná. Z tohoto pohledu je jednání na ústředním výkonném výboru a na všech těch orgánech, které jsou nyní k dispozici, tak je velká nevýhoda, že oni sice mohou vyslovit nedůvěru, nemohou ovšem vyslovit /nesrozumitelné/ mandát novému vedení ...

Nemohou zkrátka zvolit nového předsedu, když vysloví Vladimíru Špidlovi nedůvěru.

Pouze sjezd může dát silný mandát silnému předsedovi.

Co teď s tím?

Budeme čekat na sjezd.

To znamená, že by ÚVV mělo dát podmíněnou důvěru Vladimíru Špidlovi a počkat na sjezd, kde bude zvolen nový předseda.

To, co ÚVV udělá, to rozhodnou jeho členové a myslím si, že ta reakce na volby bude nějaká. Já jenom ze svého osobního soukromého pohledu se domnívám, že řešení na orgánu, který nemůže pozitivně dát mandát, není řešení definitivní.

Ale teď mi řekněte zcela upřímně, Vladimír Špidla pravděpodobně na ÚVV nedostane důvěru a má vést stranu až do řádného sjezdu?

Já nevím, jestli dostane, či nedostane důvěru, to je velmi složitá otázka.

Zatím tak ukazují rozhodnutí a hlasy z jednotlivých krajských organizací. Teď se vás ptám, pokud taková situace nastane, budete ji považovat za dobrou, že bude v čele strany předseda, který nebude mít důvěru?

Situace v naší straně není dobrá minimálně od zveřejnění výsledků evropských voleb, ovšem ...

Před vámi jsou ale ještě dvoje volby.

... ovšem řešení této situace je na stranických orgánech. Ty teprve jednat budou.

Ptám se na váš názor, jak vy byste si přál, aby to dopadlo.

Tak, obecně bych si přál, aby to dopadlo dobře.

To není jednoznačná odpověď, to uznejte sám.

No, ode mě se také jednoznačné odpovědi v této věci nedočkáte, protože ta odpověď také vyplyne z diskuse. Já nevěřím v nějaké moc dobře napsané politické scénáře, to znamená, protože nezasedá ústřední výkonný výbor, protože nejsou známy nálady těch členů, jaké ve skutečnosti jsou, tak si myslím, že nemůže od zeleného stolu nebo tady od šedého stolu někdo definitivně říct, jak to dopadne. To bych věštil z nějaké křišťálové koule.

Ne, já se vás ptám, co by bylo nejlepší pro sociální demokracii podle vašich představ, já se neptám na to, jak to dopadne, já se vás ptám, jak by to bylo nejlepší podle vašeho názoru jako významného člena ČSSD, navíc člověka, který teď usedne do vlády, jak by to bylo nejlepší pro sociální demokracii.

Ode mě neuslyšíte žádná jména, ale myslím si, že podmínkou dobrého fungování sociální demokracie je překlenutí toho určitého rozkolu vnitřního, který nastal již od prezidentských voleb. Takže nejlepší řešení je to, aby člověk, který stane v čele sociální demokracie, tak tento rozkol vnitřní dokázal překonat.

Měl by vzejít z řádného sjezdu.

Jiná možnost ani není.

Mimořádný sjezd.

Takhle, musí vzejít ze sjezdu, jestli to bude řádný nebo mimořádný, já se domnívám, že by bylo lepší, kdyby ten sjezd byl poněkud uspíšen, ale to uspíšení stejně může být maximálně, bych odhadoval, v období tří měsíců.

No, ale je to ještě před volbami, což je pro sociální demokracii poměrně klíčové, když si vezmete, máte červen, červenec, srpen, září, ještě by se do září, do konce září před volbami dal stihnout.

To jsme si nerozuměli, já jsem myslel tři měsíce, že by se dal uspíšit o tři měsíce, takže jestli má být někdy v březnu příštího roku, tak si myslím, že nejdříve by ho šlo udělat v prosinci.

Vy byste ho uspíšil?

Já se domnívám, že právě proto, že ten nový člověk, ten člověk, který vzejde z toho sjezdu, ten předseda strany, pokud bude chtít změnit vnímání sociální demokracie ve veřejnosti, tak má pevně stanovenou lhůtu, to je polovina roku 2006. Čím více bude mít času, tím lépe pro něho.

Vy jste řekl, že žádné jméno neřeknete, ode mě ovšem jméno uslyšíte. Stanislav Gross jako člověk, o kterém se mluví nejvíc, že by mohl po Vladimíru Špidlovi převzít otěže. Ta varianta, kterou vám teď řeknu - Stanislav Gross jako předseda ČSSD a Vladimír Špidla ať pokračuje jako premiér, je to varianta, která vám konvenuje?

Je to možná varianta, ale ...

Konvenuje vám?

Já opravdu se domnívám, že toto by měly řešit stranické orgány.

To budou řešit stranické orgány, teď se vás ptám jako Zdeňka Koudelky, zda mu tato varianta konvenuje.

Stranické orgány rozhodnou a pak se to určitě dozvědí i novináři.

Já chci slyšet váš názor a netrapte mne.

Ale já vám ho nechci říct.

Tak to budeme hrát až do osmnácté hodiny, konvenuje vám tato varianta. Mlčení znamená souhlas, děkuji. Česká média věnují poměrně velký prostor bývalému premiérovi, předsedovi ČSSD Miloši Zemanovi, který dva roky torpéduje práci svých zástupců a nástupců, řekněme. Jak se vypořádáte s námitkou, že vlastně každý další předseda, a tím bude Stanislav Gross nebo někdo jiný, to bude mít s Milošem Zemanem těžké.

Tak, odpovím ještě na vaší poslední připomínku, mlčení znamená souhlas jenom tehdy, je-li to ve prospěch mlčícího, to je stará římská zásada, vždycky se uplatňuje jenom ta první část. Takže vzhledem k tomu, že se domnívám, že těžko lze říci, co je v můj prospěch, nemůžete to takhle vykládat. A co se týká Miloše Zemana, Miloš Zeman je úspěšnou politickou osobností nebo byl úspěšným sociálním demokratem, je normální, že si vážíme úspěšných lidí, já si vážím Miloše Zemana. Na druhou stranu sociální demokracie ...

Vážíte si i člověka, který tu stranu, který tu stranu podle některých názorů rozkládá, protože neustále torpéduje vedení, ať už Stanislava Grosse, tu Vladimíra Špidlu a přitom sám odpovědnost nepřevezme.

Velký problém celé sociální demokracie je právě prezidentská volba. Říkat, kdo to zavinil, je trošku řešit problém, jestli byla dřív slepice nebo vejce a já ten problém ani moc řešit nechci, protože si myslím, že to je zbytečné, to je otázka pro historiky. Ten problém se dá řešit do budoucna, to znamená, ten člověk, který chce vést sociální demokracii, musí dokázat tento problém překlenout, musí dokázat vlastně vtáhnout Miloše Zemana do hry nebo si ho usmířit, pokud to člověk ...

Jak se usmiřuje Miloš Zeman, že se mu sociální demokracie omluví právě kvůli prohře v prezidentské volbě?

Prohra není problémem sociální demokracie. Problémem je to, že část, asi výrazná část sociálních demokratů nevolila Miloše Zemana, to je vnitřní problém. Kdyby Miloš Zeman prohrál prezidentskou volbu nebo obecně jakýkoliv kandidát sociální demokracie, když prohraje svoji kandidaturu, protože sociální demokracie nemá nikde nadpoloviční většinu, tak je to smutné, ale je to běžné a normální. Jestliže ovšem ...

Můžete mi tedy říci, jak byste vtáhnul Miloše Zemana do hry?

To není otázka na mě, to je otázka na toho, kdo chce být předsedou strany.

Ale vy jste tady řekl jasné slovo, váš názor jste řekl, tak ho, prosím, rozveďte, že by měl být Miloš Zeman vtažen do hry, aby nepokračovaly vzkazy z Vysočiny. Jak by měl být vtažen do hry.

To je otázka toho, kdo se ..., na toho, kdo se chce ujmout vedení strany právě proto, že ty vzkazy z Vysočiny nemohou pokračovat, prostě tady musí být základní důvěra mezi těmi, kteří stranu vedli dříve a mezi těmi, kdo ji vedou nyní nebo do budoucna. Když ta důvěra není, problém zůstává.

Mohu se zeptat na váš názor, jak vy byste, jak vy byste zpacifikoval vzkazy z Vysočiny?

Vy chcete, abych řešil situaci, která nenastane, tu situaci musí vyřešit ten, kdo bude předsedou strany a on by to také měl říci, jak chce stranu vést a jak chce překlenout tento rozpor například ve svém projevu, když se bude ucházet o funkci.

Já se přiznám, možná jsem opravdu, ale už zcela upřímně, idiot, ale já tomu nerozumím. Nerozumím tomu, jak je možné, jestliže Miloš Zeman pokračuje v útocích na lidi, kteří v současnosti jsou ve vedení strany, jak je možné usmířit tyto dva tábory. Respektive jak je možné dál zabránit Miloši Zemanovi v tom, aby netorpédoval vedení, ať v něm bude kdokoliv v budoucnu.

Víte, já jsem životní optimista, tak si myslím, že i velmi rozhněvaní lidé se ..., že se dokáží domluvit za určitých podmínek, to je věc názoru optimistického. A vy jste slyšel konkrétní proces, konkrétní podmínky, na to vám neřeknu, na to neodpovím, to je věc těch lidí, ale ten základní požadavek strany, aby tedy lidé v jejím vedení se dohodli za prvé mezi sebou, ale také s lidmi, kteří vedli stranu v minulosti, to si myslím, že je požadavek správný.

Můžete být upřímný alespoň v odpovědi na otázku, uvažujete o tom, že byste aspiroval na funkci ve vedení ČSSD?

Můžu být upřímný v tom, že když jsem se dozvěděl tuto informaci v novinách, v článku novin, byl jsem velmi překvapen a ta informace druhý den nebo třetí den zapadla. Prostě já na to nějak nereaguju, stejně jako nereaguji na spousty věcí, které se objeví v tisku a které považuju za nesmysly.

To znamená, že vy byste nechtěl být člověkem, který by se pokoušel v nějakém týmu překonávat krizi ČSSD?

Já teď ve svém postavení jsem ..., mám stranické funkce v podstatě na okresní úrovni. Tím, že možná se stanu členem vlády, chci se plně soustředit na tu věc, která je mi odborně velice blízká, a to je oblast práva.

To znamená, vylučujete to.

Ano.

Změny ve vládě, to je další téma, kterým v současnosti žijí představitelé stran vládní koalice. Odstupující místopředseda US-DEU Jan Hadrava je pro odchod unionistů z vlády.

Jan HADRAVA, odstupující místopředseda US-DEU (zvukový záznam): A ta sto jednička není fakticky, takže si myslím, že dojde k věcem, které budou mimo vůli a ten sněm, anebo to shromáždění bude hledat, řekněme, i určité gesto, kterým by zahájil, zahájila Unie svobody nějakou novou etapu, a to může být vystoupení z vlády. Já v tuto chvíli nevidím možnost, aby ta vláda dále existovala v tomto složení.

Řekl v pondělí v rozhovoru pro BBC odstupující místopředseda US-DEU Jan Hadrava. Vy tvrdíte, že: "Všechny možnosti rekonstrukce vlády jsou otevřené" a dodáváte, konec citátu: "Vybrána by měla být ta, která dovolí, že sociální demokracie bude co nejvíce uskutečňovat ze svého volebního programu," konec citátu. Můžete jasně říci, která varianta to podle vašeho názoru je?

Všechny jsou otevřené a konkrétní varianty budou ...

Ano, to jsem, to jsem citoval ...

... vybrány především tím, kdo stane v čele strany.

... já jsem, ne, já jsem se ptal na to, v které variantě může ČSSD naplňovat nejvíc program. Já jsem se neptal, co bude vybírat ten, kdo stane v čele strany.

Abych pravdu řekl, vždycky je to krok od kroku. Samozřejmě můžeme říci, že nejvíce sociálního programu by ČSSD naplňovala, pokud by spolupracovala nebo byla podporovaná KSČM, ale ...

Dovolte, abych se u této možnosti zastavil, ano.

Ne, nedovolím, ještě řeknu druhou věc, ale velkou částí sociálnědemokratického programu je její pozitivní přístup k Evropské unii. Pokud ODS a komunistická strana nyní jsou v podstatě strany euroskeptické, a pokud by sociální demokracie negarantovala, pokud by byla ve vládě, negarantovala vůči Evropské unii, že naplní své evropské závazky například v případě eurozatykače, který je nyní aktuální, tak je to také velké nesplnění volebního programu sociální demokracie. Takže těch problémů je spousta a myslím si, že se ti spojenci budou muset hledat ad hoc.

To znamená mít vládu menšinovou a hledat ad hoc spojence. To je ta varianta, kde asi ČSSD by prosadila nejvíc ze svého programu a mohla by se stát důvěryhodná v očích voličů.

Pokud bych se podíval na to jen očima vnitrostátní politiky, tak asi ano, ale pokud se na to podívám právě k tomu, že ty závazky k Evropské unii musí být plněni, plněny trvale, že možná některé budou vyžadovat i ústavní většinu nebo referendum, například přistoupení k evropské ústavní smlouvě, tak vnímám i ty hlasy, které tuto variantu zpochybňují, že to vlastně není trvalá stabilita. Považuji je za velmi realistické, to znamená, ten problém zatím jednoznačné řešení nemá, ani já ho nevidím.

Ve funkci ministra spravedlnosti střídáte Karla Čermáka, dnes už bývalý ministr spravedlnosti Karel Čermák oznámil rezignaci v sobotu po uzavření volebních místností, což pohněvalo prezidenta Václava Klause.

Václav KLAUS, prezident České republiky (zvukový záznam): Já se nemohu jako prezident republiky smířit s tím, aby bylo vyhlášení demise provedeno minuty po uzavření volebních uren a volebních místnosti, protože to je tak evidentní kalkul, který, já si myslím, že se ve slušné společnosti nedělá, a proto jsem z toho velmi smuten a trošku mě mrzí, že pan ministr spravedlnosti byl ochoten tuto, tuto hříčku, teatrální hříčku sehrát, to jsem já při jeho věku a serióznosti od něho neočekával, považuji to prostě za špatné a nedůstojné.

Prohlásil v pondělí prezident republiky Václav Klaus. Podle informací BBC potvrzených ze dvou na sobě nezávislých zdrojů je ve hře v souvislosti s Čermákovou rezignací částka mezi tři a půl až čtyřmi miliardami korun českých. Důvod? Karel Čermák uzavřel se soudci, respektive s Unií soudců neformální dohodu, že soudci nebudou žalovat stát kvůli platovému vyrovnání a on jim vymůže zachování třináctých a čtrnáctých platů. Zatímco úspěšnost žalob podaných soudci by přišla státní pokladnu, pokud by všichni soudci podali žaloby na stát a vyhráli, až na čtyři miliardy korun, zachování třináctých a čtrnáctých platů soudců by přišlo státní pokladnu na dvě stě milionů korun. Co říkáte těmto pravým důvodům rezignace ministra Karla Čermáka.

Tak, já nevím, jestli jsou pravé a nechci ...

Věřte, že jsme je ověřovali opravdu ze dvou zdrojů.

Já vám věřím, ale prostě proč bych se měl zabývat něčím, co bylo, já se musím zabývat budoucností, jak řešit problém soudcovských platů.

Ano, to je právě to, proč vám to tady říkám, protože to před vámi bude, to znamená, vy byste uzavřel takovou dohodu a je logické, že Karel Čermák bojoval za to, že je lepší třináctý a čtrnáctý plat soudcům ponechat, protože na jedné misce vah dvě stě milionů, zatímco na druhé série žalob a až čtyři miliardy korun.

Nevidím, kde jsou ty rozdíly, já, pokud by soudci žalovali, tak mohou dostat jenom to, o čem by tvrdili, že jim být vyplaceno mělo, nemohli by dostat více, pokud bych samozřejmě nepřihlédl k nějakým úrokům z prodlení. Pokud bych to vnímal tak, že se platí náhrady nákladů soudního řízení, tak ty především tvoří soudní poplatek, což je zase příjem státu, takže stát sám je od soudních poplatků osvobozen. Takže mě především překvapuje tyto dvě, dva, dvě zcela rozdílná čísla.

Ona vás překvapovat nemusejí, protože ostatně i bývalý poslanec, senátor za ČSSD, který je soudcem Městského soudu v Praze, asi víte nebo tušíte, že mluvím o Jiřím Vyvadilovi, tak konstatuje, že to rozhodnutí a rezignace Čermáka se může vrátit v podobě žalob soudců proti státu na platové vyrovnání v důsledku některých ustanoveních služebního zákona. Ty nelze vyložit jinak, než že by ze zákona pro výpočet platů soudců měla v závislosti na délce praxe soudu a funkci činit měsíčně o několik desítek tisíc korun víc, než kolik je nyní přiznáno. Ukazuje se, že ty žaloby mohou mít šanci na úspěch. Podle informací BBC by v případě, že by například soudci Nejvyššího brněnského soudu vyhráli takovou věc u soudu a bylo to rozhodnutí pravomocné, tak by se jejich plat mohl zvýšit z osmdesáti tisíc až na někde sto třicet tisíc. To znamená, že to jsou ty čtyři miliardy, o kterých mluvím. Co s tím uděláte jako nový ministr spravedlnosti, abyste, řekněme, odvrátil bumerang v podobě žalob soudců.

Tento předpoklad vyplývá z toho, že stop stav, který byl nastaven v rámci reformy veřejných financí zákonem pro všechny kategorie, které jsou řešeny platem, zákonem o platu ústavních činitelů, tak je nesprávný. Za prvé, nevycházím automaticky z toho, že by soudci byli úspěšní, protože základní předpoklad spočívá v tom, jak to bylo i v historii třináctých a čtrnáctých platů, že Ústavní soud přijme určitý názor ...

Vy byste tedy takovou dohodu neuzavíral, který neformální uzavřel Karel Čermák, protože vycházíte z toho, že ty žaloby by mohly být neúspěšné.

Já neříkám, že by mohly být neúspěšné, ale rozhodně nepřistupuji k tomu tak, že druhá strana má ve všem pravdu a nepřistupuji k tomu tak, že když Ústavní soud třikrát rozhodoval v určité věci a pokaždé rozhodl jinak a nyní se jeho složení od posledního rozhodnutí podstatně změnilo, že zůstane jeho právní názor jenom na jedné polovině hřiště, že se třeba ten jeho právní názor nezměnil. Je to prostě otevřená otázka, já považuju za špatné to, že byl přijat stop stav vůči platům soudců a státních zástupců a zároveň ...

To znamená, že byly zmraženy mzdy, ano.

Zmraženy, ano, platy a zároveň, že má být snížen třináctý a čtrnáctý plat.

Jak to tedy budete řešit vy jako nový ministr spravedlnosti.

Mým cílem je soudce a státní zástupce odměňovat odděleně od zákona o platu ústavních činitelů a vytvořit nový zákon o jejich odměňování tak, aby tento zákon nebyl vázán právě na ústavní činitele a nepodléhalo to momentálním politickým náladám. Ale musím zase zdůraznit jinou věc. Tím, že soudci a potom následně i státní zástupci byli na tento zákon o platu ústavních činitelů vázáni, tak se jim ve své době výrazně platy zlepšily, to znamená, že vlastně by to znamenalo, že opustí určitou, určitou platovou základnu nebo zákonnou úpravu této platové základny, která jim kdysi v minulosti byla velice ku prospěchu.

Kdy předložíte nový zákon o odměňování soudců a státních zástupců.

Já mám určitou představu série více důležitých zákonů a předpokládám, že pokud bych byl jmenován, že tři až čtyři měsíce po tomto jmenování by ta řada těch významných zákonů měla být předložena. Já sám ovšem ...

Tedy mezi ty významné zákony bude patřit tento, můžete naznačit, jak by se měla v průměru, je-li průměrný plat soudců České republiky padesát, v České republice padesát tisíc, jak by se měl změnit platový stav soudců.

Tak, já ještě budu reagovat na jednu věc ...

Ano.

... já sám především považuji za to, že justice v první řadě je služba veřejnosti a ty zákony, které chci předkládat, povedou právě k tomu, aby se zlepšil, zlepšila průchodnost práva a vymahatelnost práva u nás. Samozřejmě, jestliže mám nároky na justici, je také správné uspokojit jejich zájmy i tedy v oblasti odměňování. Co se týká těch absolutních částek, o těch hovořit nebudu, ale v zásadě považuju za správné, jestliže byl kdysi nastaven určitý poměr mezi platy soudců na jedné straně a na druhé straně platy úředníků na ministerstvech a jestliže ..., nebo obecně ve veřejné správě, a jestliže u jiných státních, u jiných státních zaměstnanců jejich platy byly o určité procento zvýšeny, předpokládám, že toto procento by mělo být základem pro také případné změny platů soudců a státních zástupců.

Můžete zmínit to procento?

Já bych se konkrétně nechtěl vyjadřovat v této otázce, ale musíme si tak, takhle, to procento nebylo, to procento nebylo ...

Pokud, pokud to počítám, tak je to zhruba patnáct až dvacet procent, to zaostávání.

To procento nebylo stejné, protože tím, že se zavedl šestnáctitřídní platový systém, tak víte, že výrazně vzrostlo odměňování u těch špiček úřednických, když to takhle řeknu, ale je pravda, že někdy to dopadlo někdy až nepříznivě na nižší, na nižší úředníky, takže která ta základna bude, to je koneckonců i pro jednání třeba i se soudcovskou veřejností.

Vy jste řekl jasné slovo, že do tří až čtyř měsíců předložíte nový zákon o platech soudců a státních zástupců, pojďme se bavit o zlepšení situace v soudnictví, zrychlení práce soudů, které další zákony v tom balíku tří až čtyř měsíců předložíte.

Měla by to být novela občanského soudního řádu ...

Spočívat bude v čem především.

Bude to především v tom, že budu chtít posílit princip apelace nad kasací, to znamená, aby odvolací soud, pokud sám zjistí chybu v rozsudku první instance, tak tu chybu, pokud možno, sám napravil a nikoliv, aby to zpět vracel první instanci a otevíral se právě ten koloběh neustálých rozhodnutí /nesrozumitelné/ soudu a neustálých odvolávání a potom neustálého rušení toho, těch rozsudků první instance. A předpokládám i novelu zákona o soudech a soudcích.

V čem bude spočívat?

Je pravda, že se zcela nevyřešila otázka správy soudů, že neustále se objevují výtky, že u nás správa soudů je značně vázána na ministerstvo spravedlnosti a budu se snažit najít takovýto kompromis, který by zajišťoval do určité míry zodpovědné a manažerské řízení soudnictví, protože předsedové soudů jsou podle mě především manažeři svých úřadů. A přitom bych zajistil určitou autonomii pro výkon soudnictví.

Podle předsedy Městského soudu v Praze Jana Sváčka, když se budeme bavit o délce soudních řízení v České republice, což je problém, který nejvíce trápí asi daňové poplatníky a ti, kteří ..., ty, kteří se domáhají u soudu spravedlnosti. Podle předsedy Městského soudu v Praze Jana Sváčka se podaří policii předvést k soudu zhruba třetinu svědků, což kromě jiného vede právě k prodlužování soudních sporů. Předseda Sváček tedy odhaduje:

Jan SVÁČEK, předseda Městského soudu v Praze (zvukový záznam): Tady jde o to, že skutečně soud nemůže sám toho účastníka, svědka a podobně předvést a musí se obracet na policii, to je v tuto chvíli jediná instituce, která má k tomu pravomoci, není to ani justiční stráž, ani vězeňská stráž. No, a teď je otázka, proč ta činnost policie v této oblasti není zcela efektivní. Nejsem schopen to vyřešit, já znám pouze výsledky a ty výsledky nejsou dobré, ale tvrdím, pokud by nastal ten ideální stav, kdy každý z účastníků, ze svědků obžalovaných by přišel k soudu napoprvé, tak se bez jakékoliv další reformy trestního procesu zkrátí doba trestního řízení na polovinu.

Odhaduje v rozhovoru pro BBC předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Souhlasíte s tím odhadem, že pokud by se to policii podařilo, tak by se o polovinu zkrátilo soudní řízení?

Tak obecně souhlasím s tím, že pokud by všichni účastníci i svědci věděli, že k soudu se chodí a nikoliv, že se nechodí a ze soudního jednání se vymlouvá, tak se to řízení zkrátí. Pan Sváček hovořil o trestním řízení, já spíše o občanském soudním procesu, ale ty věci mohou být společné. Za prvé, účastníkům by mělo být jasné, že pokud nebudou chodit oni k soudu, svůj spor kontumačně prohrají, to není úplně možné v trestním řízení ...

To znamená, že u toho občanského, kdo se nedostaví k soudu, bude to záměrně prodlužovat, může prohrát.

Takhle, dneska už existuje takzvaná žaloba pro zmeškání, domnívám se ale, že tento princip lze rozšířit, já třeba se velice negativně dívám na to, že dnes, když chce se někdo oženit, tak se může klidně oženit i se zlomenou rukou, zatímco když se rozvádí, tak si na zlomenou ruku donese papír, že je v pracovní neschopnosti. Ten člověk chodí na vycházky, nijak to nebrání soudnímu řízení, to znamená podle mě to, že dnes vlastně omluvy ze zdravotních důvodů jsou velice rozšířeny, tak se nezjišťuje většinou, zda je to pracovní neschopnost, která opravdu vede k tomu, že ten člověk se nemůže účastnit soudního řízení.

Takový návrh předložíte kdy, termín.

Já jsem řekl, že ty podstatné návrhy bych chtěl předložit do tří, čtyř měsíců.

To bude v tom.

Ano.

Říká Zdeněk Koudelka, kandidát na ministra spravedlnosti České republiky, poslanec ČSSD. Děkuji za to, že jste přišel do interview BBC, někdy příště na shledanou.

Děkuji, na shledanou.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Koudelka chce připravit nový zákon o odměňování soudců a žalobců

PRAHA 17. června (ČTK) - Poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka, který se má stát novým ministrem spravedlnosti, by chtěl během tří až čtyř měsíců od svého jmenování připravit nový zákon o odměňování soudců a státních zástupců. Jejich platy by podle budoucího ministra neměly záviset na platech ústavních činitelů jako dosud. Koudelka to dnes řekl v rozhovoru pro českou redakci BBC.

Nová předloha by měla v budoucnu zabránit nedávné situaci, kdy vláda svým rozhodnutím odebrala soudcům 13. a 14. Platy. Bývalý ministr spravedlnosti Karel Čermák kvůli tomu minulý víkend podal demisi, protože tento krok považoval za nepřípustný útok na nezávislou soudní moc.

Podle informací BBC uzavřel Čermák s Unií soudců Neformální dohodu, podle níž nebudou soudci žalovat stát kvůli platovému vyrovnání, a ministr zase prosadí vyplacení 13. a 14. Plat?. Čermák ale ve vládě neuspěl, a tak rezignoval. Pokud by všichni soudci podali na stát žalobu a uspěli, státní pokladnu by to stálo až čtyři miliardy korun. Vyplacení mimořádných platů by si z rozpočtu vyžádalo jen 200 milionů korun, uvedla BBC. Koudelka vidí řešení v oddělení platů soudců a politiků.

Do čtyř měsíců chce Koudelka připravit a předložit i další zásadní zákony, například novelu občanského soudního řádu či novelu zákona o soudech a soudcích. Za svoji hlavní prioritu považuje zrychlení soudního řízení.

Pětatřicetiletý Koudelka se má stát novým členem kabinetu Vladimíra Špidly. Uvnitř sociální demokracie ale patří k příznivcům Špidlova předchůdce a oponenta Miloše Zemana. Koudelka dnes řekl, že bývalý premiér je úspěšný politik ČSSD a bylo by vhodné, aby se podařilo překlenout propast mezi současným a bývalým vedením nejsilnější vládní strany. Jakým způsobem by takové "usmíření" mezi Špidlou a Zemanem mělo vypadat, ale neřekl. To je podle něj úkol stranického lídra. "Ale i velmi rozhněvaní lidé se za určitých podmínek dokáží dohodnout," míní.

V sociální demokracii po prohraných eurovolbách sílí tlaky na odstoupení premiéra Špidly z funkce předsedy strany. Koudelka nechtěl komentovat další vývoj v ČSSD, přimlouval by se ale za dřívější konání sjezdu. Řádný se má konat příští rok v březnu, mimořádný by se mohl stihnout nejdříve v prosinci, míní poslanec.