Václav Moravec moderátor

Miroslav Kostelka ve studiu BBC

České letectvo má v příštích deseti letech používat stíhačky Jas-39 Gripen pronajaté od Švédského království. Příslušné smlouvy podepsali v pondělí v Praze ministři obrany České republiky a Švédska. Desetiletý pronájem přijde české daňové poplatníky na necelých dvacet miliard korun. Stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas tuto částku zpochybňuje.

Petr NEČAS (zvukový záznam): Já jsem přesvědčen, že po dvaceti, po deseti letech se ukáže, že skutečná cena na dovybavení všemi systémy, všemi zbraňovými systémy bude vyšší. Například, například ten právě případ Maďarska je zjevnou zkušeností.

Říká v rozhovoru pro BBC stínový ministr obrany za občanské demokraty Petr Nečas. Nejen o pronájmu stíhaček bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr obrany České republiky Miroslav Kostelka. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Děkuju. Dobrý den.

Co všechno může ministr, ať už jakéhokoliv resortu, udělat pro to, aby smlouva nákupu čehokoliv byla, lidově řečeno, neprůstřelná?

Neprůstřelná smlouva, asi je to o tom, aby byla velmi dobře zpracována, aby firmy, které se tím zabývají, to posoudily, zauditorovaly, zauditovaly, jestli je dobře udělaná a o to jsme se snažili samozřejmě.

Je tam ale vždycky u toho člověka, který podepisuje, a který vždy za ni ponese odpovědnost, ona pochybnost nikdy nikomu nevěř?

A tak samozřejmě nikdy nikomu nevěř a sobě jenom tak napůl, ale já si myslím, že se snažíme dělat smlouvy dobře.

Ptám se proto, že vy jste před více než čtyřiadvaceti hodinami podepsal kontrakt zhruba za dvacet miliard korun o pronájmu stíhaček gripen pro českou armádu. Jak často jste měl pochybnosti, že může přijít doba, kdy výhodnost této smlouvy bude v budoucnu zpochybňována?

Tak v podstatě každá smlouva může být zpochybněna, ať už objektivně nebo subjektivně. Já věřím, že tato smlouva byla udělána skutečně velmi výhodně pro Českou republiku a že nebude zpochybňována.

Existuje něco, v čem by zpochybňována v budoucnu objektivně být mohla?

Já si myslím, že ne. Po stránce řeknu obchodně-právní asi ne. Může být zpochybňována po stránce politické, protože to bylo určité politické rozhodování, jestli se přiklonit na stranu starších letounů F-16 nebo novějších letounů gripen, ale po stránce obchodně-právní já si myslím, že ne.

Existuje něco, co vás v souvislosti s oním dojednáváním pronájmu čtrnácti gripenů nadzvedlo ze židle? Teď mám na mysli například texty, že jste zamlčeli německou nabídku či podobně?

No, tak my jsme nic nezamlčeli. Ta německá nabídka, to je věc stará víc jak dva roky, asi tři roky a tehdy nepadala vůbec do kontextu toho, co chtěla vláda ještě premiéra Miloše Zemana. Takže to není problém současného vedení resortu.

To vás ze židle nenadzvedlo tedy. Bylo něco jiného?

Ne, nebylo, nebylo. Naopak, já si spíš myslím, že jsme nadzvedávali spíš naše partnery, než aby někdo nadzvedával nás.

Které partnery máte na mysli?

Tak myslím naše švédské protějšky, protože my jsme skutečně stanovili velmi tvrdé podmínky. Já si myslím, že ta smlouva je výhodná tedy pro obě strany, ale bylo to dojednáno velmi dobře.

Bylo v průběhu tedy, když říkáte, že jste nadzvedávali ze židlí vaše švédské protějšky, se kterými jste nakonec podepsal onu dohodu o pronájmu čtrnácti gripenů, hrozilo v některém momentu, že Švédové od tohoto kontraktu ustoupí?

Tak vždycky tady byla pro českou stranu možnost té druhé opce, to znamená belgických F-16. Tam je, zásadní rozdíl mezi těmi kontrakty je v tom, že prostě ta švédská nabídka zahrnuje veškerou logistiku, veškeré náhradní díly, dokonce jejich dopravu. Takže ta konečná částka zhruba 19,6 milionů zahrnuje skutečně kromě výzbroje, kterou bysme museli pořizovat samozřejmě v každém případě a některé systémy, které jsou vázány na licence, a musíme je pořizovat rovněž, tak u F-16 tam byl určitý základní balík náhradních dílů, ale nikdo nám pak už nezaručil, že jejich poruchovost bude velká. U gripenů, jestli mají jednu poruchu za rok, anebo tisíc, je to úplně jedno pro českou stranu, protože to hradí Švédové.

Existuje v té smlouvě i to, že když případný letoun, nedej bůh, spadne, jak to bude s jeho pojištěním a podobně?

Tak žádný vojenský letoun v žádném státě světa není pojištěn, protože žádná pojišťovna na sebe toto riziko nevezme. Samozřejmě tam je řešena ve smlouvě odpovědnost, kdo zaviní. Pokud je to technická závada, to znamená závada na letounu, pak odpovědnost nese česká strana, ehm švédská strana. Česká strana hradí v podstatě jenom ztráty zaviněné hrubou nedbalostí či úmyslně.

To znamená, že v případě, že by se ukázalo, že to je chybou pilota, tak by v takovém případě ony škody nesla Česká republika? V případě, že se ukáže, že existují jisté konstrukční či jiné nedostatky, zřítí-li se gripen, tak škodu na zříceném majetku plus na gripenu zaplatí Švédové?

Asi to řeknu takto. Pokud někdo položí pod letoun granát a zničí letoun a je to na českém území, tak to hradí česká strana. Pokud pilot závažným způsobem, hrubou nedbalostí zaviní pád letounu, hradí to česká strana, což je zcela normální.

Stínový ministr obrany Petr Nečas v rozhovoru pro BBC tvrdí, že pronájem gripenů je nevýhodný a rozhodně daňový poplatník zaplatí víc než v médiích uváděných zhruba dvacet miliard korun.

Petr NEČAS (zvukový záznam): Tato verze letounu plně interoperabilní v NATO není standardně zaveden dokonce ani ve švédském letectvu, její vývoj běží za pochodu a v mnoha ohledech hrozí, že některé věci budou dovybavovány a dovyvíjeny ještě za doby nasazování v českém letectvu. A dokonce hrozí, že český daňový poplatník bude hradit vývojové náklady soukromé švédské firmě proto, aby ona měla letoun interoperabilní s NATO. Já teď nemluvím o hypotetické možnosti. Zkušenosti s podobným kontraktem v Maďarsku jsou velmi tristní. Tam se náklady na to, aby ten letoun byl slučitelný s NATO, navyšovaly o řádově stovky milionů amerických dolarů.

Říká v rozhovoru pro BBC stínový ministr obrany za občanské demokraty, místopředseda této strany Petr Nečas. Jaká je garance, že do gripenů nepůjde ani koruna navíc než zveřejněných 19,6 miliardy?

Tak pokud jde, já to vezmu postupně, o Maďarsku se nebudu zmiňovat, protože to je maďarská věc. Co si vyjednali, to mají. Pokud jde o použití švédských letounů, ve švédském letectvu gripenů, varianty C, D, samozřejmě tam létají, zhruba patnáct až dvacet letounů už létá ve švédském letectvu. Pokud jde o nějaké vývojové náklady, nás vůbec nezajímají, protože my prostě chceme letouny, které budou plnit ty podmínky, které byly stanoveny, a ten počet tady bude muset být, stanovený počet neustále, jinak se švédská strana vystavuje, vystavuje dosti podstatným penále, a pokud se na tom něco bude dovyvíjet, tak rozhodně to nebudou platit čeští, čeští daňoví poplatníci. To, co budeme muset z rozpočtu resortu obrany zaplatit, je to, co bysme museli zaplatit v každém případě, ať už je to F-18, F-16, F-4, gripen.

To znamená u každého kontraktu, tvrdíte, že byste musel něco zaplatit a co to je?

Určitě minimálně, minimálně licence, protože my dneska máme pořízenou výzbroj rakety vzduch-vzduch Sidewinder, a pokud budeme chtít třeba AMRAAM, musíme koupit licenci. Jsou zaintegrovány na letounu, dokonce nejnovější varianta C, ale to samozřejmě stojí peníze, protože musíte koupit rakety, s tím kupujete licenci. To samé u některých komunikačních systémů, které prostě nejsou ani na F-16.

Můžete tedy, pane ministře, když říkáte, že tyto vedlejší náklady by zaplatil daňový poplatník, ať by byl vybrán gripen, F-16, či jiný letoun ...

Přesně tak.

... můžete říci, jaké budou ty další dostatečné, sekundární náklady související s pořízením čtrnácti stíhaček?

Pokud si odmyslím tyto náklady, o kterých jsem mluvil, to znamená výzbroje, toho, co musíme kupovat od spojenců, co je vázáno licencí, další náklady by neměly být žádné kromě paliva a platu pilotů a techniků.

A licence?

To už je ta otázka právě, to už je ta otázka právě výzbroje. Pokud koupíme AMRAAM, musíme koupit licenci. Pak se velmi jednoduše odblokuje software, který v těchto letounech je, a můžeme používat i tyto rakety.

Můžete naznačit, s jakou částkou řádově počítáte v těch příštích deseti letech v souvislosti s licencemi na ono technologické vybavení, na onu výzbroj a podobně?

Tak zatím nebylo rozhodnuto vybavení letounu střelami AMRAAM. Závisí to na tom, jaké možnosti bude mít česká ekonomika a resort obrany. Ty rakety jsou poměrně dost, dost finančně náročné. Tam by se jednalo okolo částky jedné miliardy korun.

Za celých, zkrátka jedna miliarda k těm zhruba dvaceti?

To je za určitý počet kusů raket samozřejmě, tak, aby vyhovovaly nasazení, aby zbytečně neležely, když to tak řeknu.

Můžete tedy říci, kolik budou ty sekundární náklady, když to posčítáte? Do dvou miliard se vejdete?

V současné době počítáme tak s dvěma miliardami.

S dvěma miliardami počítáte, že se do těchto věcí vejdete. Co bude dál v případě, že se Česká republika rozhodne gripeny po deseti letech odkoupit? Jaká bude jejich cena? Je to v těch dokumentech a je v té smlouvě s tím počítáno?

Tak v první řadě, celá smlouva byla koncipována tak, aby Česká republika nebyla zavázána gripeny odkoupit. Je plně na rozhodnutí vlády někdy kolem roku 2008, 2010, dejme tomu, řešit finální podobu nadzvukového letectva české armády. To znamená je možnost gripeny vrátit bez jakýchkoliv dalších nákladů, je možnost jednat o jejich odkoupení. Ta zůstatková cena v podstatě by byla předmětem toho dohadování. Takže dneska je to předčasné. Ale je taky možnost je prostě vrátit a vzít si třeba JSF nebo eurofighter.

Která varianta z dnešního pohledu, byť nevíme, co bude za deset let, ale z dnešního pohledu se vám osobně jeví, že bude využita po těch deseti letech?

Mně osobně se jeví, že bude využita ta, na kterou Česká republika bude mít, to za prvé. Z hlediska řeknu pilotů nebo jejich výcviku v tom nevidím vůbec žádný problém s jakoukoliv variantou, protože letouny čtvrté generace, jejich elektronika, avionika jsou velmi, velmi podobné. Čeští piloti jsou schopni se přeškolit velmi rychle. Pokud budou lítat na gripenech, nebudou mít problém s JSF a nebudou mít problém ani s eurofighterem. Samozřejmě to trošku předchází dobu. Uvidíme, jak se bude vyvíjet česká ekonomika a podle toho se vláda rozhode. Je to i otázka řeknu politická.

A z dnešního pohledu jeví se jako pravděpodobně nejvýhodnější varianta, když si něco pronajímáte, dáváte do toho dvacet miliard korun, to za zbytkovou cenu odkoupit?

Já vám jenom chci říct, že provoz MiG-21 v podstatě s náhradními díly nás stojí víc jak miliardu ročně. Takže ty dvě miliardy, to je velmi, velmi dobrá cena.

O tom budete muset přesvědčit ještě veřejnost a to pravděpodobně hodně podrobně, stejně jako opozici. Vy jste sliboval, že smlouvy o desetiletém pronájmu gripenů budou zveřejněny, tedy ta část, která nebude tajná. Jednoduchá otázka, kdy se tak stane?

Švédská strana si ve smlouvě stanovila okruhy, kde si nepřeje, aby byly zveřejňovány. To jsou čísla, které by mohly ohrozit jejich budoucí obchodní aktivity. Je to normální obchodní smlouva. Podléhá hospodářskému tajemství nebo obchodnímu tajemství, chcete-li. A v případě, že by došlo k porušení této části smlouvy, tak by České republice hrozily možné arbitrážní sankce, pokud by došlo k poškození práv druhé strany.

Můžete uvést procentuálně, jak velká část smluv je pro Švédy tajná z jejich pohledu?

Zhruba tak osmdesát procent je volně, bude volně dostupných, dvacet procent bude utajovaných. Pokud jde třeba o memorandum o porozumění, které dává dost jasný přehled o tom, co jsme vyjednali, bude volně dostupné.

Na internetu?

Můžeme dát memorandum o porozumění na internet.

Kdy očekáváte ono zveřejnění? Do měsíce? Je to reálné?

Já myslím, že to by mohla být tak reálná doba.

Kdy dáte těch osmdesát procent dokumentů na internetové stránky ministerstva?

Tak je to několik set stránek. Já nevím, jestli ...

Na internet se toho, pane ministře, vejde, to byste se divil.

No tak dobře, no tak můžeme to tam dát úplně klidně. Je přesně vymezeno a podepsáno, co lze, které články zveřejnit, které ne.

Do měsíce to bude zveřejněno?

Dejme tomu tak.

Stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas zveřejnění téměř všech částí smluv považuje za nezbytné a ještě k tomu dodává:

Petr NEČAS (zvukový záznam): To není o tom, zda lze zveřejnit všechno. Určité věci, které jsou předmětem například vojenského tajemství, některé věci, které se týkají technických aspektů, zbraňových systémů, komunikačních systémů a podobně, samozřejmě, že nemohou být zveřejňovány. Především ty věci, které se týkají ekonomické stránky těchto kontraktů, ty věci, které se bezprostředně týkají daňových poplatníků a plateb ze státního rozpočtu, to znamená ekonomická stránka tohoto kontraktu, nemůže být utajena. A pokud by to vláda opravdu udělala a já tomu nevěřím, znovu to opakuji, nevěřím, že by si to dovolila, tak by to byla skandální věc, a pak bych se naprosto logicky musel tázat, co chce vláda před veřejností, před parlamentem, před českým veřejným míněním utajit, co chce schovat, proč se toho bojí?

Říká v rozhovoru pro BBC stínový ministr obrany za ODS Petr Nečas. Skutečný ministr obrany České republiky Miroslav Kostelka řekl jasné slovo, že do měsíce na internetu zveřejní osmdesát procent těch netajných částí smluv o pronájmu čtrnácti stíhaček gripen Českou republikou. Co je utajeno? Já jako novinář, když budu chtít investigovat a budu chtít zjistit, jak to například bude se splátkovým kalendářem, jak to bude s offsety a podobně, to bude veřejné, to je v těch osmdesáti procentech?

Splátkový kalendář, samozřejmě čísla veřejná nebudou. Nebudou veřejná čísla o možných sankcích, které jednotlivé strany by platily, zejména švédská strana.

A co kdybych vám teď na to namítl, že zveřejněno bude sice osmdesát procent rozsahu smluv, ale jenom deset procent důležitých informací, zatímco tajných zůstane devadesát procent informací?

Ale já se domnívám, že to je zcela normální. Pokud probíhá obchod za dvacet miliard a jsou tam dvě strany, tak ta jedna strana si může dát i podmínky, co chce, anebo nechce zveřejnit, protože je to její výrobek a ona si chrání své výrobky. To nejsou jenom technické informace. To není jenom ztráta know-how. To je i ztráta určitých možných obchodních podmínek pro budoucnost.

Jak se tedy vypořádáte, pane ministře, s námitkou, že v tom případě se stejně veřejnost nic nedozví, z těch osmdesáti procent rozsahu?

Tak já si myslím, že veřejnost se dozví a dozvěděla finální cenu a co v té finální ceně je. To je hodně podstatná informace.

Tím ale nemůže ta veřejnost zkoumat, zda to je výhodné pro daňového poplatníka.

Ale jak chce veřejnost zkoumat, jestli je to výhodné pro daňového poplatníka. To tady budeme diskutovat na Václavském náměstí, jestli jsme měli ubrat korunu ze sankcí, anebo přidat deset korun do sankcí? To já si myslím, že takto otázka nestojí. Prostě je to normální obchod, firma firma, v tomto případě zastoupená vláda vládou a je zcela pochopitelné, že vláda se musí držet toho, co ujednala se švédskou stranou z hlediska utajení některých obchodních informací.

Uvažujete o tom, že když se k těmto informacím, jako je splátkový kalendář, jako jsou sankce, informace, které jsou důležité, aby potvrdily vaši tezi, že ten obchod je výhodný, že jste dojednali to nejlepší, a že ty smlouvy jsou neprůstřelné, že byste s nimi seznámili opozici, poslance, kdy pravděpodobně asi Petr Nečas v případě, kdy jste řekl, že tyto informace budou tajné a veřejnosti se do rukou nedostanou, tak aby opozice nekřičela, že je to tajné?

Vláda mi uložila na svém jednání zabezpečit, teď řeknu anglické slovo, briefing, to znamená takové seznámení části členů parlamentu s tímto kontraktem. Já je ovšem samozřejmě požádám, aby to brali skutečně jako část velmi důvěrných a utajovaných informací a já věřím, že poslanci budou a musí být koneckonců podle zákona natolik solidní, aby nepoškodili zájmy České republiky, protože tam skutečně hrozí velké sankce.

Můžete naznačit, jak velké, nebo to je taky tajné?

Není, ale to záleží na škodě, která druhé straně vznikne. Pokud unikne nějaká obchodní informace, které by ji poškodily v budoucích obchodních vztazích, tak se může objevit, že za pět let zažalují Českou republiku přes arbitráž.

Zásadní otázka. Kdo vám dělal smlouvy právě v této části arbitrážní, aby Česká republika v případě gripenů, že někdo z poslanců vynese informaci, která bude velmi citlivá, bude tajná, aby opět Česká republika neplatila další miliardy jako v případě poškození investice CME?

A to si myslíte, že je možné? Tak, za prvé, za prvé existují zákony a i poslanci jsou vázáni zákony. To za prvé. Za druhé, taková arbitráž neexistuje. Prostě únik informací, které poškodí druhou stranu, jsou předmětem arbitráže, proto je taková opatrnost při tom, aby zbytečně jsme se arbitráži nevystavovali.

Tedy vy jste řekl jasné slovo, že seznámíte poslance asi branně-bezpečnostního výboru, nebo které vybrané?

Ano, pravděpodobně.

A kdy se tak chystáte učinit?

Velmi brzo. Já věřím, že to uděláme v průběhu následujících dvou týdnů maximálně.

Poslanci branně-bezpečnostního výboru z opozice, tedy i Petr Nečas, dostanou k informacím, které souvisejí s tím celým balíkem smlouvy, tedy sto procent?

Dostanou se k informacím tak, jak budou uvedeny, a nebudeme skrývat žádné podstatné informace.

Když se bavíme o gripenech, pojďme se zastavit ještě u dalších peněz v resortu ministerstva obrany. Letos máte 52 miliardy korun zhruba v resortu ministerstva obrany. S jak velkým navýšením počítáte v roce příštím?

Je to, je to uvedeno ve střednědobém výhledu vlády, takže zhruba s navýšením kolem dvou, tří miliard.

Místopředseda branně-bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl naznačil před časem v Interview BBC, že resort obrany příliš plýtvá. V této souvislosti zmínil budoucí nákup tisícovky nákladních aut Tatra.

Petr IBL (zvukový záznam): To zatím k tomu se nedospělo, protože tam bude výběrové řízení, ale myslím si, že i ten počet těch transportérů, který se má nakupovat, a když přihlédnu k tomu, co je v našich skladech, takže to není odpovídající té potřebě české armády, notabene poté, co se to vlastně zužuje asi na dvacet tisíc vojáků.

Řekl v rozhovoru pro BBC místopředseda branně-bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny, předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl, když jsem ho tady zpovídal na to, kde by se ve státním rozpočtu dalo šetřit. Jak se vypořádáte s námitkou, že tisícovka nákladních aut Tatra a jejich pořízení v letech 2006 až 2010 je příliš velký luxus a měl byste šetřit?

No, tak já jsem v první řadě zmaten, protože tady se hovořilo o transportérech, ve skladech žádné nejsou, a pokud máme ve skladech, a to nemáme, nějaká nákladní auta, tak jsou to staré Pragy V3S, na svou dobu velmi technicky pokročilé, ale, bohužel, už několik desetiletí staré. Tisíc vozidel Tatra vůbec není žádný přepych, když si vezmete, že jenom v jedné misi je kolem padesáti aut, nákladních aut. Takže prostě pokud nebudeme nosit náklady na autech a nepořídíme si šerpy, tak budeme muset mít holt nákladní auta. To je zcela normální. Armáda je potřebuje.

Teď jsem zmaten já. Zase by možná bylo levnější pořídit šerpy.

Možná, ale já nevím.

Místopředseda občanských demokratů Petr Nečas, stínový ministr obrany, se vás zastal v tomto pořadu právě v souvislosti s nakoupením tater a říkal, že pro ODS jsou daleko horší akvizice, které dráždí, ale že nákup té tisícovky tater je dobrým, pravděpodobně dobrým obchodem pro českou armádu. Petr Nečas k těm akvizicím, které dráždí občanské demokraty, dodal:

Petr NEČAS (zvukový záznam): Tak bezesporu ne zcela průhledný a dobře dělaný tendr na nákup kolových obrněných transportérů, bezesporu některé tendry, které ještě vypsány nejsou, a jejichž vypsání se chystá, a o kterých já nejsem oprávněn, oprávněn mluvit, tady, tady jsou a můžu říct, že jenom ty dva tendry, o kterých mluvíme, to znamená gripen a kolový obrněný transportér, jsou řádově dohromady za několik desítek miliard, téměř za padesát miliard.

Konstatuje v rozhovoru pro BBC stínový ministr za ODS Petr Nečas. Kolový obrněný transportér, považujete toto za špatnou akvizici?

Tak, za prvé, žádná smlouva dosud není uzavřena. To za prvé. Za druhé, kolový obrněný transportér české armádě téměř absolutně chybí. To není jenom otázka misí mimo republiku, ale je to otázka vůbec vyzbrojení armády na příštích, dejme tomu, dvacet, pětadvacet let. My děláme všechno pro to, aby ta budoucí akvizice kolových obrněných transportérů byla co nejvíce průhledná, a proto i za cenu určitého zdržení jsme se rozhodli, že najmeme firmu, která bude řešit tuto otázku do uzavření smluvního vztahu. Je to přece jenom otázka kolem pětadvaceti miliard. Byli bysme rádi, kdyby byla naprosto čistá, tendr byl průhledný a ty smluvní závazky tak pevné, aby nešly narušit.

Když mluvíte o tom, že daňové poplatníky pořízení ..., kolika kolových obrněných transportérů zhruba?

Tak kolem 240 obrněných transportérů, to znamená výzbroj pro jednu brigádu plus speciální transportéry pro různé složky sil, třeba pro zdravotníky, pro specializované síly, dílny a podobně, to, co patří k normálnímu běžnému životu.

Jak velké bude mít zpoždění ten tendr, když jste najali firmu, která by měla dohlédnout na to, aby to bylo průhledné, čisté?

No, tak počítám minimálně půl roku.

Půl roku. Kdy očekáváte, že dojde k vyhlášení tendru?

Doufám, že všechno poběží tak, aby do konce roku byl tendr vyhlášen.

A jeho pak podepsání a podpis smlouvy na pořízení oněch kolových obrněných transportérů?

Otázka způsobu, jakým je budeme pořizovat, podepsání smlouvy, předpokládáme někdy v začátku nebo v polovině příštího roku.

A ehm ...

Pokud se nám to podaří urychlit, bude to lepší.

Jak se rozvrhnou peníze? Rozumějme, když jsme mluvili o pořízení pronájmu stíhaček, tak je jasné, že to je na deset let a předpokládám, že ten splátkový kalendář je rozvržen na deset let. Jak to bude s pořízením kolových obrněných transportérů?

Tam je plán pořídit obrněné kolové transportéry, původní plán byl do roku 12, možná, že se to posune do roku 13, finální dodávka, ale já bych v tomto směru rád řekl jednu věc. Resort obrany byl krácen v rozpočtu loňského roku. Resort obrany, generální štáb provedly a provádí reformu Armády České republiky. Ta reforma má jeden jediný smysl. To snižování počtu není proto, abychom rušili posádky a naštvávali starosty a vojáky z povolání a občanské zaměstnance. To je děláno právě proto, že armáda by měla být, a já to už opakuji mnohokrát, malá, moderní, dobře vyzbrojená. Zatím máme střední, spíše malou, možná dobře vycvičenou, ale velmi špatně vyzbrojenou armádu. A já jsem, já předpokládám a jsem si jistý, že malá, moderní, velmi dobře vyzbrojená armáda je daleko lepší než středně velká, spíše menší, dobře, dejme tomu, vycvičená, ale špatně vybavená armáda. A na všechny ty akvizice jsme si ušetřili. Tady není otázka už nějakého státního dluhu, jak třeba pro gripeny byla před třemi lety. To je všechno z rozpočtu, který zbyl resortu obrany a Armádě České republiky.

Jednoduchá otázka. Abyste tu armádu měl tak dobře vyzbrojenou, jak ji mít chcete, kolik celkem ty akvizice budou stát? Na kolik jste si ušetřili? Už jsme spočítali pětadvacet miliard kolový obrněný transportér, nemýlím-li se, tatrovky, ty mají přijít na ...

To je kolem dvou miliard v konečném čísle.

... kolem dvou miliard.

Ale to já vám řeknu velmi, velmi, velmi jasně. Žádná armáda, která nedává na svůj rozvoj, to znamená na akvizice, alespoň dvacet až pětadvacet procent svého rozpočtu, tak každá armáda bude stagnovat. To je, bohužel, historie české armády. To znamená, to rozvržení je jasné. Do padesáti procent mandatorních výdajů, to jsou platy, šaty, jídlo, bla bla bla, dvacet pět minimálně procent na investice a dvacet až dvacet pět procent na výcvik, to znamená aby to, co pořídíte, vůbec mohlo jezdit, střílet, abyste měli munici a prostě všechny tyhlety věci. Takže my počítáme postupně, protože je zpracován střednědobý plán na pět let, zhruba s částkou kolem dvanácti až patnácti miliard ročně na tyto věci.

Poslední téma, budoucnost zahraničních misí Armády České republiky. Vy jste se vrátil z Afghánistánu. Do kdy počítáte, že v Afghánistánu bude česká mise?

Tak když vezmu tu současnou misi, to znamená máme vojáky na letišti Kábul, kteří budou rotovat, budou tam určitě do konce roku a já budu navrhovat vládě a parlamentu, aby byli i následující rok. Pokud jde o misi Enduring Freedom, naše speciální síly, tam jsme řekli, že to bude do šesti měsíců. Původně jsme říkali čtyři až šest měsíců. To jsme říkali proto, že ta operace je velmi náročná. Speciální síly většinou fungují v misích tři až pět měsíců a těch pět měsíců, to už je skutečně enormní zátěž pro vojáky. Tak, jak jsem ty naše vojáky viděl po těch dvou a půl měsících skoro, jsou skutečně na ty podmínky, které tam vládnou a co musí plnit, v pohodě. Oni sami zatím říkají, že šest měsíců vydrží, ale my jsme připraveni, protože při určitém fyzickém, psychickém vypětí se mohou dělat pak chyby. Pokud by ty chyby měly nastat, tak je lepší je stáhnout, ale já věřím, že oni jsou skutečně tak připraveni a nikdy jsem tolik chvály od našich spojenců neslyšel, jak jsem slyšel tam, že to do těch šesti měsíců dotáhnou, ale záleží to skutečně na situaci, v které budou.

Byla Česká republika možná i na neoficiální úrovni oslovena spojenci, především Spojenými státy americkými, kdy americký prezident George Bush oznámil, že si přeje posílení role Severoatlantické aliance v Iráku, že by Češi měli být i nadále v Iráku přítomni. Bylo už takové neoficiální jednání?

Neoficiální jednání takové nebylo. Ono je to potřeba vidět ve všech kontextech, protože pokud třeba posílíme naše síly na Balkáně, uvolníme spojencům ruce. Pokud budeme v Afghánistánu, zase jim pomáháme. Je a jsou náznaky toho, že právě díky činnosti našich speciálních sil by naši spojenci velmi stáli o to, abychom podobnou jednotku do Afghánistánu zase vyslali, což ovšem naráží na to, že tato jednotka potřebuje určitý odpočinek.

To znamená, že vy uvažujete o tom, že jediné, o co spojenci žádají, je, aby opět byla do Afghánistánu poslána v budoucnu speciální jednotka?

Jistě, ale to nebude možné v příštím roce, protože, jak říkám, to není otázka půl roku, kdy se obnoví síly, materiál, technika, která ...

Rok 2006 tedy?

Dejme tomu, dejme tomu, ale to neznamená, že nebudeme přítomni v Iráku. Já jsem taky nikdy neřekl, že stáhneme vojáky z Iráku. Já to slovo stáhneme nemám rád. Já jsem řekl, že vojenští policisté v souladu s tím, co tvrdí naši britští spojenci, tam do konce roku splní svůj úkol.

A vojensky tedy Česká republika bude přítomna v Iráku i v roce 2005?

Může být a je to rozhodnutí vlády a parlamentu, může tam být přítomna malou jednotkou. Já se osobně domnívám, že prioritou pro Českou republiku bude Balkán a Afghánistán.

Konstatuje ministr obrany Miroslav Kostelka. Děkuji za rozhovor a na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.