Václav Moravec moderátor

Miroslav Kalousek ve studiu BBC

"Vládo, požádej o důvěru Poslaneckou sněmovnu," tento vzkaz poslali kabinetu občanští demokraté, kteří o víkendu s přehledem vyhráli volby do Evropského parlamentu. Tady jsou slova předsedy ODS Mirka Topolánka.

Mirek TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Vyzýváme v tomto bodu vládu, aby předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o nové vyslovení důvěry. Pokud tak neučiní, bude tento krok iniciovat poslanecký klub Občanské demokratické strany.

Řekl v pondělí po zasedání Výkonné rady ODS předseda strany Mirek Topolánek. Nejen o tom, zda vláda najde odvahu předstoupit před sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda KDU-ČSL, předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, pan Miroslav Kalousek. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Hezký den vám i posluchačům.

Od sobotního odpoledne jste byl novináři nesčetněkrát dotázán na interpretaci výsledků voleb do Evropského parlamentu. Dovolte, abych tu situaci otočil. Existuje nějaká interpretace výsledků voleb do Evropského parlamentu, která vás doslova nadzvedla ze židle?

Tak určitě žádná, která by mě nazvedla ze židle, ale myslím si, že je chybou, když na základě výsledků voleb do Evropského parlamentu je snaha přepsat politickou mapu v Poslanecké sněmovně. Tady nekandidovala vládní koalice proti opozici, tady kandidovalo třicet dva suverénních politických subjektů. Každý nějak dopadl. I koaliční strany byly sobě navzájem soupeři v těchto volbách. To nebyla soutěž koalice proti opozici. To byla soutěž stran o křesla v Evropském parlamentu. To jsou jiné volby než volby do Poslanecké sněmovny v jiném čase, s jinou volební účastí a nesouvisí to s volbami do Poslanecké sněmovny.

Vy byste rázně odmítl tezi, že volby do Evropského parlamentu, respektive jejich výsledek je vysvědčením půlročního fungování stran vládní koalice. To byste odmítl?

Samozřejmě, že se vztah k národní vládě do těch voleb promítá. Volby jsou o emocích, volby jsou o důvěře. To znamená, jestli ten či onen politický subjekt ztratil důvěru u svých voličů například tím, jakým způsobem se prezentuje ve vládě, to se do těch voleb jistě promítá. Nemám pocit, že je to problém křesťanských demokratů. My jsme své voliče neztratili. Naopak jsme mírně posílili v percentuálním zastoupení a já za to našim voličům velmi děkuji.

To jste poděkoval několikrát o víkendu.

Poděkuji ještě několikrát.

Teď tak činíte také, ale můžete říci, jaké závěry vyvodíte vy jako předseda KDU-ČSL z těch výsledků voleb do Evropského parlamentu, které přeci jen mohou být signálem, jak mohou dopadnout volby další?

Závěry pro KDU-ČSL z těchto voleb jsou závěry, že čitelná, zřetelná, viditelná politika se u voličů vyplácí. My jsme neztratili, my jsme posílili a budeme samozřejmě analyzovat, co více jsme mohli udělat pro to, aby nám o těch několik hlasů, v uvozovkách, neutekl ten třetí mandát. To by nám k té spokojenosti chybělo.

Vaše první analýza toho?

Je velmi brzy na analýzy. Nemáme ještě ani podrobná čísla z jednotlivých okresů. Je skutečně velmi brzy na analýzy.

Ale něco už si myslíte?

Ano.

Tak to řekněte, prosím pěkně.

Ne, skutečně. Analýza výsledků je, já jsem řekl ty klady. Myslím si, že křesťanským demokratům pomohla čitelná, zřetelná a srozumitelná politika, pravděpodobně i nižší volební účast.

Co křesťanským demokratům nepomohlo a nedosáhli na třetí mandát?

A to, co křesťanským demokratům nepomohlo, nedosáhlo na třetí mandát, jsou prostě rozdílné výsledky na Moravě, rozdílné výsledky v Čechách. Do jaké míry se do toho promítá úroveň práce regionálních reprezentací, to bude otázkou dalších analýz. V tuto chvíli mohou poděkovat a vyzvednout práci regionálních reprezentací na Moravě. Ta myslím, že je špičková a ty výsledky tomu odpovídají.

Vy stále jenom děkujete a vyzdvihujete to, že mírně jste posílili v porovnání s předchozími volbami, i když se bráníte tomu srovnávání volby do Evropského parlamentu a volby do národního parlamentu, respektive do Poslanecké sněmovny.

Dobře, tak já na to srovnání přistoupím. Pokud byste sto srovnal, tak bych řekl, že tento výsledek je historickým úspěchem křesťanských demokratů, protože devět celých šest procenta jsme nikdy v samostatných volbách neměli. Ale přesto se bráním to takhle jednoznačně říct, protože prostě volby do Evropského parlamentu byly poprvé. Pro to se těžko hledá srovnání.

Zeptám se jinak. Vzpomeneme si oba dva na to, kdy před šesti, sedmi lety KDU-ČSL měla reálný cíl a své předsevzetí stát se jakousi obdobou CDU/CSU v České republice. Poslední volby, ať už do Evropského parlamentu, do Poslanecké sněmovny v roce 2002, také do Senátu, jasně ukazují, že KDU-ČSL má své voličské jádro, které se příliš nerozšiřuje.

Já nemohu souhlasit. Když vezmu období ostravského sjezdu, což je před půl rokem, kdy nové vedení získalo mandát k vedení KDU-ČSL, tak v té době se naše preference pohybovaly mezi šesti až sedmi procenty. Jestliže se po půlroce dostáváme na atak na desetiprocentní hranici, tak je zřejmé, že tam ten potenciál je a ten cíl je splnitelný. My jsme odhodláni ho splnit.

Můžete tedy říci, pokud budu řádné volby v roce 2006, jaké procentuální výsledky si u KDU-ČSL představujete, pokud bude trvat nastoupený trend?

Neočekáváte snad, že vám teď řeknu přesné číslo pro volby v roce 2006?

Očekávám řádově číslo.

Ano, cílem je dvouciferné číslo.

To znamená, abyste se dostali přes deset procent, někde k patnácti?

Cílem je dvouciferné číslo, a čím více, tím lépe. My pro to uděláme absolutní maximum a věřím, že ten potenciál našeho programu a voličské základny tady existuje.

Pokud byste měl přistoupit na otázku, která v sobě de facto obsahuje chladný kalkul, prospěly by vám jako KDU-ČSL předčasné volby?

Víte, spekulace o předčasných volbách má smysl tehdy, když si řekneme, co je k nim nezbytné. Nezbytné je k nim ústavní většina v obou dvou komorách parlamentu, která schválí ústavní zákon, který říká: "My tady máme nějakou ústavu a teď ona chvíli nebude platit a pak zase platit bude." Já jsem přesvědčen, že ústavní většinu v obou dvou komorách parlamentu prostě za této situaci nelze dopočítat, protože to nejde, tak o tom ani nemá cenu spekulovat. To by měli ti pánové, kteří hovoří o předčasných volbách, tak by také měli umět říci, jak by chtěli zajistit ústavní většinu v obou dvou komorách parlamentu.

Ta otázka nicméně byla položena, očekávám odpověď. Prospěly by podle vašeho názoru jako předsedy a stratéga KDU-ČSL vaší straně předčasné volby? Byly by pro vás výhodné?

Já nebudu spekulovat o něčem, co není reálné. Jestliže něco není reálné, nemá cenu, abych spekuloval o tom, jestli to pro mě je nebo není výhodné. Křesťanští demokraté podepsali koaliční smlouvu pro toto volební období a jsou připraveni ji dodržet celé volební období.

Prezident Václav Klaus v pondělní výsledky voleb do Evropského parlamentu v České republice komentoval kromě jiného i těmito slovy.

Václav KLAUS (zvukový záznam): I když to nebyly české parlamentní volby, jejich výsledky mají nemalou informační hodnotu, a tím budou tyto volby mít, ať si to někdo přeje nebo nepřeje, své vnitropolitické důsledky. Vládní koaliční strany získaly jen čtyři křesla v Evropském parlamentu z dvaceti čtyř, které přísluší České republice. To je výrazný signál, který jim voliči vyslali. Signál, který musí brát vážně.

Řekl v pondělí prezident Václav Klaus. Souhlasíte s tou interpretací?

Já myslím, že ta slova obsahují realitu. To je skutečně významný signál nejen vládním stranám, prostě všem politickým subjektům o sympatiích či nesympatiích těchto voličů a je na každém tom politickém subjektu, jaké zvolí reflexy tohoto signálu.

Jaké důsledky by měly mít pro vládu, jak naznačil prezident?

Důsledky pro vládu se odvodí od reflexe jednotlivých politických subjektů, které v té vládě jsou zastoupeny. Sociální demokracie i Unie svobody samozřejmě utrpěly v těchto volbách významnou porážku a je na těchto stranách, jak tuto porážku budou reflektovat, jaký zvolí přístup, jakým způsobem se pokusí znovu přiblížit svým voličům.

Já se omlouvám, pane předsedo, mně se zdá, že neodpovídáte dostatečně konkrétně.

Zkuste položit konkrétní otázku.

Já kladu stále jenom konkrétní otázky.

Já odpovídám poctivě. Vy se mnou mluvíte jako kdyby kandidovala vládní koalice. Nekandidovala. Já tady hovořím za křesťanské demokraty, kteří kandidovali jako jeden ze dvaatřiceti subjektů. My jsme neúspěch neutrpěli.

Tedy vám prospívá KDU-ČSL, činnost v této vládní koalice, proto jste posílili?

Ne, naprosto ne. Jakkoliv jsme zatíženi břemenem vládní odpovědnosti, tak jsme dokázali neoslabit. A já ještě jednou za to voličům děkuji, byť se budete usmívat, ale já to myslím vážně.

Ne, tak v případě, že budete dále setrvávat v této vládní koalici, tak bude se posilovat pozice KDU-ČSL na české politické scéně?

Já věřím, že pozice KDU-ČSL se bude posilovat na české politické scéně bez ohledu na to, že KDU-ČSL je připravena dodržet své koaliční závazky a zůstat ve vládě prostě proto, že má program opeřený o realitu. Je to dobrý program a jsme schopni část z něho prosazovat ve vládě.

ODS vyzvala vládu, aby na nejbližší, už tedy červnové schůzi předstoupila se žádostí o vyslovení důvěry vládě. Tady jsou slova předsedy občanských demokratů Mirka Topolánka.

Mirek TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Hlasování o důvěře vlády může vyvolat pouze vláda sama. Pokud takto neučiní, budeme iniciovat hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. To jsou dva různé ústavní instrumenty. V momentě, kdy to vláda neučiní a v rozhodnutí to má nebo v pravomoci to má samozřejmě gremium ODS a samotný poslanecký klub, který to jako jediný může učinit.

Řekl v pondělí novinářům předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Je to logické, aby vláda předstoupila před Poslaneckou sněmovnu po této, řekněme, pololetní zkoušce, kterou utrpěla během svého funkčního období?

Myslím že není důvod k tomu, aby vláda teď předstupovala před Poslaneckou sněmovnu a žádala o důvěru. Logiku by to mělo jenom tehdy, kdy by měnila své programové prohlášení. Ona dostala důvěru na základě programového prohlášení. To programové prohlášení nemění. Takže výsledky voleb do Evropského parlamentu by nemělo být tím důvodem. Jestliže se opozice rozhodne iniciovat vyvolání nedůvěry vládě v Poslanecké sněmovny, tak to je legitimní právo opozice a může se o to pokusit kdykoliv během volebního období. To je právo, které respektuji.

Už jste mluvil například po telefonu s Vladimírem Špidlou a Petrem Marešem o tom, zda tento postoj, který vy teď říkáte, to znamená, že to vláda neučiní, že je postojem koaličním?

Konkrétně o této otázce nikoliv. Říkám to, co je logické. Logické je, že vláda pro to nemá žádný důvod. Tím jediným důvodem by byla změna programového prohlášení, na základě kterého dostala důvěru v Poslanecké sněmovně, nikoliv výsledek voleb do Evropského parlamentu.

Tedy, vy si počkáte na to, až občanští demokraté předstoupí v červnu před Poslaneckou sněmovnu s návrhem, jak řekl Mirek Topolánek na vyslovení nedůvěry vládě. Nemáte obavy, že se tak může stát?

Může se tak stát kdykoliv bez ohledu na to, že byly nebo nebyly volby do Evropského parlamentu. To je legitimní právo každé opozice.

Promiňte, ale zatím se tak nestalo, zatím se tak nestalo, protože ODS už jeden takový pokus učinila, a to vloni na podzim. Situace se ale pravděpodobně mění, a to například v poslaneckém klubu US-DEU, protože předseda ODS Mirek Topolánek v ranním vydání Interview BBC řekl jasně, že ODS vyjednává se dvěma poslanci, kteří už nejsou součástí US-DEU, tedy kteří vystoupili ze strany s Tomášem Vrbíkem a Miroslavem Bieleszem. To znamená, že vy nemáte obavu, že, když se bude hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě, že už vládní koalice nemá stojedničku?

Ale to se samozřejmě může stát kdykoliv.

A já se vás ptám teď v červnu, pane předsedo.

Každý ze sto jedna poslanců, kteří vyslovili této vládě důvěru, může kdykoliv z těch či oněch důvodů objektivních či subjektivních podlehnout tomu pokušení být tím stoprvním a odebrat vládě většinu. To se prostě může stát. Já tady mohu pouze říct, že to nebude nikdo z křesťanských demokratů, protože my jsme uzavřeli dohody, které plníme. Dokud ty dohody budou plnit i naši partneři, tak to nebudeme my, kdo ty dohody poruší.

Můžete mi jasně odpovědět na otázku, zda podle vašeho názoru jako leadera jedné ze stran vládní koalice volby do Evropského parlamentu tak rozkolísají Poslaneckou sněmovnu, že pokus ODS hlasovat o vyslovení nedůvěry vládě v červnu může být pokusem úspěšným?

Právě proto, že jsem leader jenom té jedné strany, tak vám mohu zcela zodpovědně říct, že v rámci křesťanských demokratů tento pokus úspěšný nebude. Nikdo z křesťanských demokratů nevysloví vládě nedůvěru.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes předseda KDU-ČSL, předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek. Další téma, role České republiky v Evropské unii. Měla by se podle vašeho názoru změnit strategie stran vládní koalice, respektive vlády jako celku, k přístupu k Evropské unii a k především k výtkám opozice, která tvrdí, že s ní vláda dostatečně nekonzultuje věci, které souvisí s rolí České republiky jako nového členského státu Evropské unie?

Já příliš nerozumím těm výtkám opozice. Myslím si, že ta diskuse probíhá. Možná, že vláda málo diskutovala. Tady si myslím, že na tom něco bude. Že vláda s opozicí málo diskutovala o strategii, přístupu k ústavní smlouvě. Tam se domnívám a pokládám to za chybu, že byla opozice dost stranou té diskuse.

Měl by se tedy změnit mandát už na červnové jednání bruselského summitu, kde se bude rozhodovat o tom, zda za irského předsednictví bude přijata evropská ústavní smlouva?

Já myslím že mandát k ústavní smlouvě ne, ten je dán, ta mezivládní konference bude už teď. To, co pokládám za velmi důležité, je otázka finanční strategie. Evropská komise bude dělat svůj nový pětiletý rozpočet, v rámci něj by Česká republika měla stanovit svoji jasnou pozici pro finanční strategii. Já bych si strašně přál a jsem připraven z pozice předsedy rozpočtového výboru pro to udělat maximum, aby ta finanční strategie byla skutečně strategií České republiky, aby tam byla shoda napříč politickým spektrem i s opozicí, protože to pokládám za nesmírně důležité.

To znamená, že vy jako předseda KDU-ČSL vyvozujete důsledky z těch voleb do Evropského parlamentu a z jejich výsledku i tak, že by opozice měla být více vtažena do diskuse například o penězích?

Bez ohledu na výsledky. Já to pokládám za nezbytné bez ohledu na to, jak by dopadly ty výsledky. To je strategie České republiky na příštích pět let a je životně důležité pro Českou republiku, aby tam byla shoda mezi demokratickými stranami bez ohledu na to, která z nich v tu chvíli je v pozici a která v opozici. Právě proto, že se to může během nedlouhé doby ty pozice a opozice vyměnit a ta strategie by měla zůstat stejná, protože to je strategie České republiky.

Připomeňme si, co právě k tomuto tématu řekl po oznámení výsledků voleb do Evropského parlamentu prezident republiky Václav Klaus.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Téměř tři čtvrtiny občanů České republiky svou neúčastí ve volbách jasně řekly, že je problematika voleb do Evropského parlamentu nezajímá. To je mimořádně významná informace jak o Evropské unii, tak o vztahu občanů České republiky k ní. Nedostatečná diskuse, ne-li dokonce přímá tabuizace diskuse skutečné podstaty problematiky Evropské unie jak u nás, tak v celé Evropě, téměř zákonitě vedla k tomuto výsledku. Nízkou účastí ve volbách by byl poražen euronaivismus a obhájci dnešního smiřování Evropské unie.

Řekl prezident republiky Václav Klaus. Cítíte se i mezi poraženými v souvislosti s euronaivismem, o kterém mluvil Václav Klaus?

Já se nepokládám za euronaivistu, tak těžko mohu být mezi poraženými v této skupině, kterou, přiznám se, ani neumím dost dobře definovat. Ale myslím si, že z toho, co řekl pan prezident, že se to dá zobecnit v podstatě na celou Evropu, že tady byly dva vlivy, dva fenomény v těch volbách společné v zásadě pro všechny evropské země.

Tím jedním byla velmi nízká volební účast, tedy velmi vysoká absence, a tím druhým byla poměrně vysoká sankce národním vládám za reformy, které provádějí, a to bez ohledu na to, zda ty vlády v tu chvíli jsou pravicové nebo levicové. Itálie, Německo, Polsko, Česká republika, všude najdete tyto dva významné fenomény. Vysoká absence, to znamená, poměrně významný nezájem o volby do Evropského parlamentu a ti, kteří volit šli, tak měli jako vysokou prioritu, sankci těm národním vládám za reformy, které provádějí. A je zajímavé, že bez ohledu na to, zda ty vlády jsou levicové nebo pravicové. Myslím, si, že tohle jsou dva momenty, které stojí za uvažování a stojí za analýzu.

Když se bavíme o působení České republiky v rámci Evropské unie po volbách do Evropského parlamentu, vláda dosud nepřijala strategický dokument, který je nazván Směřování a koncepce směřování České republiky v Evropské unii. Tento dokument byl kritizován nejen prezidentem republiky, ale také občanskými demokraty. Mělo by se změnit přijímání tohoto dokumentu a možná opět se rozvinout diskuse o tomto dokumentu s opozicí poté, co výrazně zvítězila ve volbách do Evropského parlamentu.

Já jsem zastáncem co nejširší diskuse s opozicí v těchto strategických dokumentech opět.

Opozice tvrdí, že neproběhla. Diskuse neproběhla, tvrdí opozice.

Otázka je, do jaké míry opozice chce diskutovat a do jaké míry opozice chce říkat, že se s ní nikdo nebaví, aby k tomu přijala poměrně významný alibistický postoj.

V jaké situaci to bylo u tohoto dokumentu?

Nevedl jsem ta jednání, nejsem členem vlády, takže já si to v tuhle chvíli skutečně netroufnu říci. Mohu říct obecný postoj. Obecně pokládám za správné, aby diskuse s opozicí byla co nejširší a aby byla také vedena veřejně, aby bylo jasné, kdo skutečně hledá konstruktivní řešení a kdo chce jen říkat, že se nevede žádná diskuse.

Očekává předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, že po volbách do Evropského parlamentu a posílení ODS se znovu bude diskutovat o tom, zda Pavlu Teličkovi jako českému komisaři v té prozatímní komisi prodloužit mandát na další funkční období či nikoliv?

Zase musím říci, že to očekávám bez ohledu na výsledky voleb do Evropského parlamentu, protože prostě po volbách ...

Promiňte, byly volby do Evropského parlamentu, tak kladu tu otázku v souvislosti ...

Bez ohledu na to, jak dopadly jednotlivé politické subjekty, o tom prostě vláda jednat musí, protože po volbách do Evropského parlamentu se sestavuje nová Evropská komise a Česká vláda musí dát svému zástupci mandát na to, aby se stal členem té komise. To znamená ne, jestli já to očekávám nebo neočekávám, to je prostě nezbytný akt na základě toho, že se sestavuje nová Evropská komise.

Bude chtít KDU-ČSL například ve spolupráci s opozicí s občanskými demokraty změnit jméno českého komisaře?

Ne změnit, my budeme mluvit o zástupci České republiky v Evropské komisi pro volební období po těchto volebních, po těchto volbách. Pavel Telička podporu křesťanských demokratů neměl a mít nebude.

To znamená, přijdete se svým kandidátem?

To si nejsem vůbec jist. Vy jste se mě zeptal na pana Teličku a já odpovídám, že pan Telička podporu křesťanských demokratů neměl a mít nebude. A budeme se snažit ...

Aby se změnilo jméno?

Ne změnilo.

Aby se změnila ...

Jeho mandát končí. Budeme se snažit, aby ten, kdo bude mít mandát v Evropské komise pro léta 2004 až 2009. Aby byl reprezentantem České republiky, pokud možno s mandátem všech demokratických stran, bylo by to ideální.

Kdy očekáváte, že tato diskuse začne?

Já myslím, že by měla začít velmi brzy a myslím si, že velmi brzy také začne.

To znamená, že se uskuteční setkání předsedů stran na nejvyšší úrovni i k tomuto tématu?

Neočekáváte snad, že budu teď personální otázky diskutovat prostřednictvím médií? Vždyť přeci jen ta jednání začínají nejprve poněkud diskrétnější formou. Upřímně odpovídám, Pavel Telička podporu nemá, mít nebude a jsme připraveni velmi konstruktivně hledat kandidáta, který bude mít mandát politických subjektů z České republiky, což v tuto chvíli není realita.

U Pavla Teličky?

Zajisté.

Vy jste použil během tohoto interview poměrně zajímavou větu, že jste u těch jednání nebyl, protože nejste členem vlády. Stanislav Gross, místopředseda ČSSD, o víkendu jasně řekl, že chce širší rekonstrukci vlády. Pokud vám bude nabídnuto místo ve vládě v této situaci, přijmete ho?

Takovou diskusi může zahájit jenom jeden jediný člověk, to je předseda vlády, z ústavy. Mým partnerem v koaličních jednáních je předseda sociální demokracie, což je shodou okolností ta samá osoba. To znamená, tato jednání jsem připraven vést s ním. Nejsem připraven komentovat mediální výroky kohokoliv jiného, kdo k tomu ani nemá ústavní pravomoci.

Kohokoliv jiného, podobá se první místopředseda ČSSD kdokoliv jiný?

Ne, to je první místopředseda vlády, první místopředseda ČSSD, významný politik na české politické scéně, ovšem bez příslušných pravomocí k těmto rozhovorům.

Očekáváte, že na nejbližším kolodějském jednání po volbách do Evropského parlamentu budete vystaven tomu, abyste řekl, zda do vlády půjdete či nikoliv?

Nepřemýšlím o tom. Já v tuto chvíli nemám něco takového jako svoji prioritu. Pokud by chtěl předseda vlády mě v této věci oslovit, zahájím s ním o tom rozhovory. Já o takové rozhovory nepožádám. On je zatím nezahájil.

Jak vážně, v případě, že s vámi premiér toto téma bude chtít probírat, jak vážně vy jste ochoten toto téma probírat? Víte, o co mi jde?

Kdykoliv. Kdykoliv se mnou hovoří předseda vlády, hovořím s ním se vší vážností.

Pane předsedo, co se týče toho dosavadního působení vlády. Jste spokojen s tím, jak je vláda akceschopná, jak spravuje Českou republiku? Jsou dva roky po volbách v roce 2002?

Vždycky to musíte vztáhnout k nějaké alternativě, protože žádný stav nemůže být vždy ideální. Stále přetrvává moje přesvědčení, že za stávajícího rozložení politických sil tak, jak jsou rozloženy politické síly v Poslanecké sněmovně, je toto nejefektivnější a nejlepší možná varianta. Všechny další alternativy, které nabízí ta aritmetika, kdy se musíte dopočítat do dvou set a většiny z nich mi připadají jako varianty výrazně horší.

To znamená, že kdyby ta vláda byla jenom udržovací, tak všechny ty varianty jsou tak špatné, že lepší mít udržovací vládu?

Já jsem přesvědčen, že to nebude vláda jenom udržovací. Ale tato vláda podstoupila s programovým prohlášením, které je podpořeno koaliční dohodou, a já nevidím důvod, proč by nemohla tu práci dokončit.

Samozřejmě, kdyby někdo ze subjektů chtěl odstoupit od programového prohlášení, kdyby nechtěl pokračovat v některých reformách, kdyby nechtěl dodržet koridor konsolidace veřejných rozpočtů, pak by to byla práce, na které bychom se dál nemohli podílet, protože by to nebylo věrohodné. Ale, pokud jsme si stanovili nějaké cíle, a budeme mít dost síly na tyto cíle dosáhnout, tak je správné pro Českou republiku a je věrohodné tuto práci dokončit.

Vláda, jejíž součástí je KDU-ČSL jako už několik věcí, tak krom jiného odložila i plnění programového prohlášení vlády po dvou letech funkčního období této vlády, je něco z programového prohlášení vlády, v čem vy jako předseda jedné, řekněme druhé, nejsilnější strany vládní koalice, jste nespokojen s tím, že se to plní pomalu nebo téměř vůbec ne? Buďte upřímný, prosím, můžete-li.

Já právě proto, že bych rád byl upřímný, tak ...

Tak to neřeknete?

Ne, tohle je na mnohem širší diskusi. Vláda neodložila programové prohlášení. Odložila projednávání tohoto dokumentu a já neumím projednat ten dokument během dvou minut v rozhovoru, ale řekněme si jednu prioritu. Já vidím, že už vás trápím, tak je jedna věc, která mě velmi trápí, která se nehýbá kupředu, a to jsou diskuse o penzijní reformě, ale tam bohužel bez spolupráce s opozicí nevěřím, že je možné dojít ke konstruktivnímu výsledku. Ale to vidím jako velký problém.

To znamená, že máte podobnou skepsi jako já z toho, jak pozoruji politickou scénu, že k důchodové reformě v tomto funkčním období nedojde, protože ODS řekla, že poté, co neprošel její návrh ve vládě na zmrazení výdajů, privatizačních výdajů, tak ona odstupuje od jednání o důchodové reformě a Vladimír Špidla zase na oplátku říká, že on nebude prosazovat důchodovou reformu s nejistým stojedním hlasem.

Prosadit důchodovou reformu stojedna hlasy, je nezodpovědné, protože důchodová reforma je projekt na několik desetiletí. Já se stále ještě nevzdávám naděje, že je možné s opozicí diskutovat, protože koneckonců stejně to bude na těch politických subjektech. Jenom si možná vymění role, ale prostě ten problém tady existuje a my jsme povinni ho vyřešit. Jestli to bude do voleb anebo po volbách, toť samozřejmě otázka a já nejsem velký optimista. Každého dne je škoda. Bude-li to až po volbách, je to zbytečný odklad, který neprospěje České republice.

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Děkuji za to, že jste byl hostem Interview BBC. Někdy příště na shledanou.

Hezký den.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Padnout může také eurokomisař Telička

Hospodářské noviny, 22. 6. 2004, strana 2 - Vládní krize bude zřejmě stát křeslo prvního českého eurokomisaře Pavla Teličku. A to i přesto, že kabinet Vladimíra Špidly schválil letos na jaře jeho mandát až do roku 2009 - měl tedy sedět nejen v končící komisi Romana Prodiho, ale i v nové, která se ujme moci na podzim letošního roku.

Tato možnost je dnes už spíše hypotetická. Při sebemenších obměnách kabinetu chtějí lidovci debatu o eurokomisaři otevřít znovu. Zdroj z vedení ČSSD HN potvrdil, že sociální demokraté mohou za určitých podmínek Teličku obětovat.

Nevyloučil to ani ministr zahraničí Cyril Svoboda: "Pokud se nezmění vláda, výměna komisaře nebude. Pokud ale nastanou změny, budou se týkat úplně všeho," řekl ČTK. Podpora bude, když... Telička o místo přijde i v případě, že vláda padne a její místo zaujme například menšinový kabinet ČSSD. Strana sice kandidaturu bývalého vrchního vyjednávače schválila, vyjma US-DEU však byla jediná, která Teličku podpořila.

Komunisté jeho zvolení tolerovali, zato ODS a KDU-ČSL se postavily ostře proti. Lidovci mu vyčítali krátké členství v předlistopadové komunistické straně, ODS navíc i způsob, jakým vedl vyjednávání o vstupu Česka do Evropské unie. Právě ODS dnes říká: Pokud máme načas tolerovat menšinový kabinet, budeme mít podmínky. "Změna eurokomisaře by nepochybně byla jednou z těchto podmínek," uvedl stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil. "Neumím si představit, že by Česko mělo v Bruselu i nadále člověka, který nemá podporu širší než u části vládních stran."

Zahradil se již sešel se šéfem lidovců Miroslavem Kalouskem. Shodli se, že je nutné znovu otevřít debatu, kdo má Česko v Evropské komisi zastupovat. "Pavel Telička podporu nemá a mít nebude. Jsme připraveni hledat kandidáta, který bude mít mandát většiny politických subjektů. Zapojit se musí i opozice," řekl pak Kalousek před pár dny pro BBC.

Případná výměna Pavla Teličky by v bruselských kuloárech způsobila pozdvižení. "Všichni vědí, že mu vláda schválila mandát až do roku 2009, takže se s ním do příští komise počítá. Navíc tu má výborné renomé," uvedl zdroj z Evropské komise. "Pro Česko není výhodné komisaře měnit, Telička se v unijní problematice vyzná, v komisi už se zaučil."

Totéž míní i Petr Drulák z Ústavu mezinárodních vztahů. "V Bruselu se na to od počátku dívali tak, že člověk, který do komise za nové členské státy nastoupí, se zatrénuje, aby mohl od podzimu pokračovat. Na druhou stranu je pravda, že u nás byl výběr komisaře vnitropoliticky velmi kontroverzní." Telička byl totiž až druhou volbou poté, co se kandidatury nečekaně vzdal Miloš Kužvart. Šéf komise Prodi Prahu urychleně žádal o nové jméno, Špidla pak v časovém tlaku i přes odpor části vládní koalice Teličku prosadil.

Kdo by Teličku mohl vystřídat zatím není jasné, ve hře jsou znovu bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan či nynější velvyslanec při EU Jan Kohout. I ten byl ale členem komunistické strany. "Jmen je několik, ale zveřejňovat je nebudeme. Nechceme totiž, aby šlo o sólový návrh ODS, ale dejme tomu o společný návrh ODS a KDU-ČSL," prohlásil Zahradil.

Výměnu chystají i Maďaři Kromě možné výměny českého komisaře je zatím z deseti nových členských zemí známá jen jedna obměna. Na podzim komisi zřejmě opustí Maďar Péter Balázs. Nahradit ho má současný šéf maďarské diplomacie a předseda vládní Maďarské socialistické strany László Kovács.

Jeho komunistická minulost - Kovács působil před rokem 1989 jako náměstek ministra zahraničí - Maďarům ani Bruselu očividně nevadí. Vždyť i Balász byl řadovým členem komunistické strany.

Jisté místo v komisi nemá ani Polka Danuta Hübnerová. "Není vyloučeno, že ji populisté zpochybní. Teď to ale nikoho nezajímá - vedeme diskusi o předčasných volbách a evropské ústavě," tvrdí redaktorka polského rádia Sylwia Zadrozna. Potíže doma má nyní švédská eurokomisařka Margot Wallströmová. Opoziční pravice ji kritizuje za to, že se před evropskými volbami zapojila do kampaně švédské sociální demokracie.

Telička: lidovci mě neohrožují

Právo, 16. 6. 2004, strana: 10 - Český eurokomisař Pavel Telička si nemyslí, že by kvůli odporu lidovců ztrácel půdu pod nohama. "Mám mandát české vlády," řekl včera ČTK ve Varšavě, kde byl na své vůbec první inspekční cestě v roli člena Evropské komise (EK). "Kabinet přijal usnesení, ve kterém odsouhlasil, že mám v EK mandát do roku 2009," reagoval Telička na pondělní výrok šéfa KDU-ČSL Miroslava Kalouska.

Ten v rozhovoru pro rozhlas BBC zdůraznil, že po eurovolbách se bude v Bruselu ustavovat nová EK a vláda by měla znovu jednat o českém eurokomisaři pro další pětileté období. Lidovci už dříve odmítali, aby českým eurokomisařem byl právě Telička: výhrady měli především k jeho někdejšímu členství v komunistické straně. Totéž eurokomisaři vyčítá i ODS. Podle jiných je ovšem Telička odborníkem na svém místě.

Šéf KDU-ČSL: Vláda musí jednat o eurokomisaři pro další období

PRAHA 14. června (ČTK) - Vláda musí podle předsedy koaliční KDU-ČSL Miroslava Kalouska jednat o českém eurokomisaři pro další pětileté volební období.

Šéf lidovců dnes v rozhlasové stanici BBC zopakoval, že nynější komisař Pavel Telička podporu jeho strany neměl a ani mít nebude.

Diskuse by měla podle Kalouska začít velmi brzy, zapojit se musí i opozice.

"Vláda o tom jednat musí, protože po volbách do Evropského parlamentu se sestavuje nová Evropská komise, a česká vláda musí dát svému zástupci mandát na to, aby se stal členem té komise."

Je to nezbytný akt bez ohledu na výsledy eurovoleb, dodal. Vláda prý musí o eurokomisaři debatovat i s opozicí.

"Budeme se snažit, aby ten, kdo bude mít mandát v EK pro léta 2004 až 2009, aby byl reprezentantem České republiky pokud možno s mandátem všech demokratických stran. Bylo by to ideální," poznamenal Kalousek.

Telička byl jmenován v květnu a je možné, že skončí ještě letos. Deník Lidové noviny začátkem června s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedl, že se jeho působení v Bruselu a vystupování v České republice nelíbí ministerstvu zahraničí.

O nominaci komisaře má údajně vláda rozhodnout na podzim. Lidovci Teličkovi vyčítají jeho členství v někdejší Komunistické straně Československa. Nemá podporu ani u nejsilnější opoziční strany, ODS.

Jiní politici však hovoří o tom, že je odborníkem na svém místě.

Kalousek: Vláda musí jednat o eurokomisaři

Hospodářské noviny, 15. 6. 2004, strana 2 - Vláda musí podle předsedy koaliční KDU-ČSL Miroslava Kalouska jednat o českém eurokomisaři pro další pětileté volební období.

Šéf lidovců včera pro BBC zopakoval, že nynější komisař Pavel Telička podporu jeho strany neměl a ani mít nebude.

"Vláda o tom jednat musí, protože po volbách do EP se sestavuje nová Evropská komise, a česká vláda musí dát svému zástupci mandát na to, aby se stal členem té komise," řekl předseda KDU-ČSL. Je to nezbytný akt bez ohledu na výsledky eurovoleb, dodal.

Kalousek: Musíme jednat o eurokomisaři

Mladá fronta DNES, 15. 6. 2004, strana 7 - Vláda musí podle předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska jednat o českém eurokomisaři pro další pětileté volební období.

Šéf lidovců včera v rozhlasové stanici BBC zopakoval, že nynější komisař Pavel Telička podporu jeho strany neměl a ani mít nebude.

Diskuse by měla podle Kalouska začít velmi brzy, zapojit se musí i opozice.

Telička si nemyslí, že by kvůli lidovcům ztrácel půdu pod nohama

VARŠAVA 15. června (zpravodaj ČTK) - Český eurokomisař Pavel Telička si nemyslí, že by kvůli odporu lidovců ztrácel půdu pod nohama.

"Mám mandát české vlády," řekl dnes ČTK ve Varšavě, kam zavítal na svou vůbec první inspekční cestu v roli člena Evropské komise.

"Kabinet přijal usnesení, ve kterém odsouhlasil, že mám v Evropské komisi mandát do roku 2009," dodal Telička.

Reagoval tak na pondělní slova šéfa vládní KDU-ČSL Miroslava Kalouska, který v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC uvedl, že česká vláda by měla jednat o českém eurokomisaři pro další pětileté období.

Lidovci už dříve odmítali, aby se českým zástupcem v Evropské komisi stal právě Telička.

Menší koaliční strana má výhrady především k Teličkově někdejšímu členství v komunistické straně.

Totéž eurokomisaři vyčítá i nejsilnější opoziční strana ODS. Podle jiných politiků je ovšem Telička odborníkem na svém místě.

"Pan předseda Kalousek zastává pozici, kterou zastával už před několika měsíci," poznamenal k vyjádření šéfa lidovců Telička.

Podle Kalouska musí vláda o novém eurokomisaři jednat, neboť po volbách do Evropského parlamentu se sestavuje nová Evropská komise.

"A česká vláda musí dát svému zástupci mandát na to, aby se stal členem té komise," řekl předseda KDU-ČSL. Dodal, že jde o nezbytný akt bez ohledu na výsledy eurovoleb.

Do rozhovorů o českém eurokomisaři by se podle něj měla zapojit také opozice.

Bývalý vyjednávač vstupu České republiky do Evropské unie a český velvyslanec při EU Telička byl do role eurokomisaře vládou nominován koncem února jen několik dní poté, co se kandidatury vzdal někdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD).

Už tehdy se hovořilo o tom, že český komisař zřejmě v komisi zůstane i po červnových evropských volbách. Telička byl oficiálně jmenován v květnu.