Václav Moravec moderátor

Petr Nečas ve studiu BBC

Po pronájmu čtrnácti stíhaček Jas-39 Gripen na deset let za dvacet miliard korun českých chystá resort obrany další velký nákup. V příštích letech chce pořídit střední terénní auta Tatra za dvě miliardy. Předseda poslaneckého klubu sociálních demokratů a místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Ibl by rád tento nákup ještě zvrátil. Je to reálné?

Petr IBL, předseda poslaneckého klubu ČSSD, místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost (zvuková ukázka): To zatím k tomu se nedospělo, protože tam bude výběrové řízení, ale myslím si, že i ten počet těch transportérů, který se má nakupovat, a když přihlédnu k tomu, co je v našich skladech, tak že to není odpovídající té potřebě české armády, notabene poté, co se to vlastně zužuje asi na dvacet tisíc vojáků.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda poslaneckého klubu sociálních demokratů Petr Ibl. Nejen o investicích v armádě bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu pořadu Interview, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl stínový ministr obrany, místopředseda Občanské demokratické strany Petr Nečas. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Hezké odpoledne.

Přemýšlel jste už jako ministr obrany, která rozhodnutí svého předchůdce Miroslava Kostelky by jste po případném nástupu do úřadu, tedy do úřadu ministra obrany, chtěl napravit? Jsou taková?

Miroslav Kostelka je ministr, který je v nelehké pozici, protože je součástí velmi špatné vlády. Vlády, která nemá jasný názor dokonce ani na obranné otázky, a v rámci těchto možností dělá, co může, takže já rozhodně své kritické ostří nehodlám zaměřit jeho směrem, protože jsem si plně vědom jeho nelehké pozice, mimo jiné i nelehké pozice nestraníka ve vládě, která je dominovaná sociálními demokraty.

Teď mi nešlo o hodnocení, o hodnocení Miroslava Kostelky, jde mi o rozhodnutí, která učinila tato vláda v souvislosti s resortem obrany, která v případě, že by jste byl v budoucnu skutečným ministrem obrany, která by jste chtěl změnit.

Tak, určitě je to větší důraz na reformu armády. Tato vláda ji ve skutečnosti nevěnuje příliš pozornost. Má-li být reforma armády skutečně úspěšná, musí být soustředěna na lidský potenciál uvnitř ozbrojených sil. Nakupování dalších a dalších zbraňových systémů je sice bezvadná věc, ale bez kvalitních vycvičených, motivovaných, dobře zabezpečených lidí, všechny tyto nové moderní zbraňové systémy budou pouze velmi drahé hračky a vláda bohužel spíše se soustřeďuje na vypisování dalších a dalších finančních náročných tenderů, to je v tom lepším případě, někdy rozhoduje dokonce bez tenderu za desítky a desítky miliard korun, a aniž se zaměřuje na to, že my ve skutečnosti sice zrušíme základní vojenskou službu ke konci tohoto roku, ale po novém roce neobdržíme akceschopnou, plně profesionální armádu, ale pouze torzo profesionální armády, čili tady bude určitě ještě hodně práce bez ohledu na to, kdo bude ve vládě, kdo bude ministrem obrany. Je to třeba skutečně posunout k tomu, aby naše armáda byla plně akceschopnou součástí NATO, aby to byla flexibilní, moderní, vysoce mobilní armáda schopná operací především mimo území České republiky.

Chcete tím naznačit, že máte velké obavy, že od prvního ledna roku 2005, kdy se armáda stane profesionální, bude méně akceschopná, než je v současnosti?

Bezesporu ano, protože ta profesionalizace je především u klíčových jednotek pozemního vojska a nepokročila příliš, takže my budeme schopni nabídnout jednotky nejvýš ve velikosti roty, možná praporu, zatímco země naší velikosti by do NATO měla nabízet standardní jednotky o velikosti praporu či dokonce brigád, a to je obrovský problém. Z tohoto pohledu je co napravovat. Skutečně akceschopné, skutečně schopné operačního nasazení budou řádově stovky vojáků.

Máte tedy obavy, že bude ohrožen obraz české armády u spojenců Severoatlantické aliance po prvním lednu roku 2005?

Já myslím, že ohrožen nebude, protože oni velmi dobře ví, co se u nás děje, nebo neděje, jaké kroky se dějí, nebo nedějí, co bylo uděláno dobře, nebo špatně, takže jsou velmi dobře informovaní. A chci připomenout jenom, že za dva roky existence této vlády je to již druhá verze reformy ozbrojených sil a nemohu vyloučit, že v těch následujících dvou letech se můžeme dočkat ještě dalšího přepracování. Zatím to vychází tak, co rok, to jedna verze reformy armády.

Vy máte obavy, že bude opět přepracována reforma?

Já to nemohu vyloučit. Podívejte se, tato vláda přivedla zemi do obrovských dluhů, bude potřebovat zřejmě škrtat některé výdaje a nejjednodušší, populisticky nejjednodušší je sáhnout do výdajů resortu ministerstva obrany. Koneckonců v minulém roce to již vláda učinila a snížila výdaje na obranu, takže já bych byl velmi rád, když by nenastala situace, že opět se budou snižovat výdaje na obranu v horizontu těch dvou let, protože zatím vláda rozpočtové schodky, které sestavuje bez určitých škrtů, v rozpočtu nebude schopna zvládnout.

Kabinet premiéra Vladimíra Špidly schválil smlouvy o desetiletém pronájmu celkem čtrnácti stíhaček Jas-39 Gripen. Za pronájem Česko zaplatí bezmála dvacet miliard korun českých, ministr obrany Miroslav Kostelka si po rozhodnutí vlády pochvaloval výhodnost obchodu.

Miroslav KOSTELKA, ministr obrany (zvuková ukázka): Byla dosažena celková cena kontraktu devatenáct miliard šest set padesát milionů korun. Jak jistě víte, původní cena byla dvacet miliard dvě stě osmdesát tři miliony korun, navíc proti našim původním požadavkům se dosáhlo toho, že do této ceny je zahrnut i dodatečný výcvik personálu v hodnotě zhruba sto padesáti milionů korun, a navíc švédská strana předá výsledky švédského vývoje a výzkumu v hodnotě čtyři sta padesáti milionů korun.

Řekl po rozhodnutí vlády ministr obrany Miroslav Kostelka. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban si pochvaluje takzvaný offsetový program v souvislosti s pořízením čtrnácti stíhaček gripen.

Milan URBAN, ministr průmyslu a obchodu ČSSD (zvuková ukázka): Podpora českého průmyslu v objemu sto třiceti procent ceny pronájmu je výrazná. Jedná se asi o třicet konkrétních projektů, třicet konkrétních firem, bude to podpora, hlavně podpora jejich exportu. Offsetový program podléhá kontrole, podléhá i sankcím a tedy musím poděkovat za spolupráci s ministerstvem obrany. Ta spolupráce nemá výsledek, je to ku prospěchu českého hospodářství.

Řekl před několika okamžiky po zasedání vlády ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Jak se stínový ministr obrany Petr Nečas vypořádá s námitkou, že citovaná slova potvrzují výhodnost kontraktu, tedy jsou v rozporu s tím, co říká dlouhodobě ODS k tomuto kontraktu?

Já myslím, že tento kontrakt není výhodný a každý, kdo umí trochu počítat, tak si to může porovnat s tím minulým kontraktem, který měl být podepsán v roce 2002, kdy jsme v podstatě na třicet let si měli za šedesát miliard opatřit dvacet čtyři letounů, je to jednoduchý výpočet, a teď si opatřujeme půjčené letouny na deset let za dvacet miliard. Těchto letounů ...

K tomu offsety ale.

Těchto letounů je pouze čtrnáct. Offsety je jedna fantastická věc, o které lze snít, ale jaká bude realita, na to si počkejme. Všude ve světě jsou zkušenosti s offsety velice rozporuplné, ale offsety bývají ...

Ale ministr Urban mluvil o sankcích, to znamená, že by Česká republika netratila.

O sankcích, uvidíme, jaké ty smlouvy, pokud vůbec budou zveřejněny, jaké budou, jaké ty sankce jsou přísné. A mimochodem, zkušenosti ze světa s offsety jsou takové, že si tyto sankce zpravidla zahrne, minimálně pojištění na placení těchto sankcí si zpravidla ten dodavatel zahrne do ceny letounu, takže i ty sankce ve skutečnosti zaplatí český daňový poplatník. Je to prokázaná zkušenost, děje se tak všude ve světě.

Pro vás i po tom, co jste slyšel, ten obchod je nevýhodný.

Především je to unáhlená záležitost. Pro Českou republiku i armádu v tuto nejsou nadzvukové letouny tou největší prioritou. Česká vláda neprozkoumala všechny možnosti, neanalyzovala všechny cesty, které by vedly třeba k některým krátkodobým nebo dočasným opatřením v oblasti ochrany našeho vzdušného prostoru. Tato vláda ...

ODS je prozkoumala?

My samozřejmě v rámci možností, které máme velmi omezené, protože nemáme přístup k celé řadě dokumentů, nemáme specializované stočlenné aparáty a podobně, ale já chci říct, že tato vláda přece od první sekundy své existence směřovala k tomu, že bez ohledu na cokoliv, bez ohledu na jakékoliv argumenty a okolnosti a podobně, tak opatří letouny gripen. Toto je přece gripenová koalice, která se formovala již v minulém volebním období, nad jakými tématy našli společnou řeč. Přece lidé jako Vladimír Špidla, Ivan Pilip, Karel Kühnl nebo Miroslav Kalousek, to bylo přece od prvního okamžiku zjevné, že Česká republika po nástupu této vlády si tou, anebo onou cestou v každém případě opatří letouny gripen.

Jaké máte vysvětlení pro to, že to je progripenovská koalice?

No, tak především všichni její klíčoví politici nákup letounů gripen vždy obhajovali, aniž jaksi zaváhali jednu jedinou sekundu, a po důvodech svého zalíbení v tomto letadýlku se ptejte členů vládní koalice, nikoliv člena opozice.

Ptám se na vaše vysvětlení, jestli v tom může být jisté podezření z nějaké korupce, machinací.

Spekulovat si můžete dovolit vy novináři, neměl by si to dovolit politik. Já znovu jenom opakuji, že vůle nakoupit nebo opatřit letouny gripen za každou cenu byla zjevná u této vládní koalice. Od první sekundy tato vláda na tom pracovala. Já musím říct, že je to sice formální nájem, ale ve skutečnosti Česká republika, po deseti letech jí nezbude nic jiného, než ty letouny koupit a zbytková cena může dosahovat řádově možná, že i dalších dvaceti miliard korun nebo částky mezi deseti až dvaceti miliard korun, to nedokáže nikdo říct.

Vy se bojíte, že daňový poplatník, že ty náklady dvacet miliard nejsou konečné a že po deseti letech daňový poplatník zaplatí další peníze.

Stoprocentně nejsou konečné. Bude to stát víc, protože my nakupujeme zajíce v pytli, my nakupujeme letoun, který nikdo nevyzkoušel v operačním nasazení. Nakupujeme letoun, který je sice formálně bojový, ale který v životě nevystřelil v ostré bojové akci, nakupujeme letoun, jehož ...

Tím chcete zpochybnit, promiňte, tím chcete zpochybnit slova...

... jehož varianta...

Promiňte, tím chcete zpochybnit slova i Miroslava Kostelky, že tento letoun splňuje podmínky interoperability v rámci Severoatlantické aliance, má systém identifikace vlastní, cizí, bude schopen tankovat za letu, komunikuje v angličtině, nemá problémy s létáním za špatných povětrnostních podmínek, to všechno zpochybňujete?

Já to nezpochybňuji, já pouze tvrdím, že to není prokázaná věc, protože tento letoun nebyl nikdy v ostré bojové akci, tato verze letounu plně interoperabilní v NATO není standardně zavedena dokonce ani ve švédském letectvu, její vývoj běží za pochodu a v mnoha ohledech hrozí, že některé věci budou dovybavovány a dovyvíjeny ještě za doby nasazování v českém letectvu, a dokonce hrozí, že český daňový poplatník bude platit vývojové náklady soukromé švédské firmě proto, aby ona měla letoun interoperabilní z NATO. Já teď nemluvím o hypotetické možnosti. Zkušenosti s podobným kontraktem v Maďarsku jsou velmi tristní. Tam se náklady na to, aby ten letoun byl slučitelný s NATO, navyšovaly řádově o stovky milionů amerických dolarů, takže tady ...

Řekl jste jasné slovo, že podle vás to dvaceti miliardami nekončí zdaleka.

Já jsem přesvědčen, že po dvaceti letech, po deseti letech se ukáže, že skutečná cena na dovybavení všemi systémy, všemi zbraňovými systémy bude vyšší. Například, například ten právě případ Maďarska je zjevnou zkušeností.

Vy jste to rozhodnutí vlády v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář označil nejen za unáhlené a špatné pro Českou republiku, ale také pro její armádu. Můžete uvést velmi stručně ještě další argumenty, proč je toto rozhodnutí špatné pro armádu? Nikoliv pro republiku, pro daňového poplatníka, to jste teď řekl, ale pro armádu.

Já jsem tady mluvil již o tom, že vidím jiné priority v rozvoji ozbrojených sil. Vidím je především v rozvoji lidského potenciálu, říkal jsem, proč je to nutné. Je třeba doprofesionalizovat armádu, především klíčové složky pozemního vojska, přece to, co po nás NATO chce, jednotky, které působí v Kosovu, které působí v Afghánistánu, které působí v Iráku, které možná budou v budoucnosti působit jinde, přece po nás nikdo žádné nadzvukové stíhačky nechce, nikde gripeny nebo jiné stíhací letouny nevysíláme, vysíláme tyto jednotky pozemního vojska, máme některé specializované druhy vojska, tam se potřebujeme soustředit, potřebujeme mít třicetitisícovou plně profesionální, akceschopnou, flexibilní, moderní, mobilní armádu a tu nemáme. Jestliže v tuto chvíli podvážeme rozvoj armády na dlouhá léta, možná na desítky let, dalšími a dalšími akvizicemi a tendery za desítky a desítky miliard korun, tak prostě této moderní, mobilní, akceschopné, flexibilní armády nedosáhneme.

Ministr obrany Miroslav Kostelka odmítá vaši kritiku jako stínového ministra občanských demokratů, že pořízení stíhaček poškozuje armádu. Tady jsou jeho slova:

Miroslav KOSTELKA, ministr obrany (zvuková ukázka): Já jako ministr obrany znovu zdůrazňuji, že mně leží na srdci za prvé obrana tohoto státu, za druhé je to otázka, o které jsem mnohokrát mluvil, protože určitá změna reformy Armády České republiky přinesla s sebou taky zvýšení nejistoty vojáků a ztrátu důvěry. Pořízení nadzvukových letadel s sebou nese alespoň v jednom bodě ukázku toho, že ta důvěra může být a doufám, že bude obnovena.

Konstatuje ministr obrany Miroslav Kostelka. Řekl tato slova po zasedání vlády. Co říkáte tomu argumentu, že pokud by se postupovalo vaší cestou, tak by de facto zaniklo české letectvo, protože skvělí letci by z armády odešli, protože aby letectvo bylo kompletní, je nutné mít nadzvukové letouny?

To je demagogie a já musím říci, že celý nákup nadzvukových letadel řeší situaci zhruba dvaceti pilotů a osmdesáti členů pozemního personálu z budoucí třicetitisícové plně profesionální armády. Dokonce těch pilotů bude řádově stovka, dvě stě v celé armádě, možná dokonce výše, takže jenom jejich zlomek je tímto v uvozovkách ošetřen. To za prvé. Za druhé...

Slova ministra jsou tedy demagogické?

Myslím si, že hledají argumenty za každou cenu. Já jeho postoji rozumím. Za druhé platí to, že například to, zda piloti odchází, nebo neodchází z armády, tak je nejenom v naší armádě, ale i v dalších vyspělých západních armádách ovlivněno například mnohem více tím, zda je rozmach letecké dopravy, zda letecké společnosti dopravní najímají dopravní piloty, kde piloti lítají za mnohonásobek platu, který mají jako vojenští piloti a lítají bez rizika, respektive s výrazně nižším rizikem, kde především pro ty piloty, kterým je nad třicet let, mají již rodiny, je toto způsob existenčního zajištění sebe i svých blízkých, takže například to, zda České aerolinie nakoupí několik desítek nových letounů a budou potřebovat několik desítek, možná stovek nových pilotů, tak budoucnost českého letectva ovlivní výrazně více než to, zda budeme, nebo nebudeme mít čtrnáct gripenů, na kterých bude létat dvacet pilotů Armády České republiky, kterých já si vážím a jejich entuziasmu rozumím a chápu, že oni bojují za ty letouny, ale znovu opakuji, armáda má třicet tisíc lidí, drtivé většiny z nich se to nedotkne v pozitivním slova smyslu, spíše v negativním, a mohu vás ujistit, že ze svých kontaktů s vojáky, a to především z pozemního vojska, tam žádné chvalozpěvy na nákup gripenů neuslyšíte ani od vyšších, ani od nižších důstojníků.

Deník Právo čtvrtého června napsal, že podrobnosti kolem kontraktu na pořízení čtrnácti gripenů zůstanou navždy utajeny. Teď cituji z deníku Právo doslova: "Česká a švédská vláda se dohodly, že přístup k dokumentům budou mít pouze osoby, které to nezbytně potřebují k plnění svých povinností." Konec citátu. Ministr obrany Miroslav Kostelka novinářům po středečním zasedání vlády k tajnosti dokumentu řekl:

Miroslav KOSTELKA, ministr obrany (zvuková ukázka): Každá firma, a v tomto případě je ta firma nahrazena vládou, uchovává smlouvy takovéhoto významu a tohoto rozsahu v tajnosti. My jsme dosáhli toho, že část těch smluv, větší část těch smluv, anebo toho znění smlouvy se svým způsobem zveřejnit dá, určité části však podléhají, podléhají utajení a je to zcela normální, protože i v okolních státech, když si vezmeme Polsko s F-16 nebo Maďarsko s gripeny, je tomu naprosto stejně.

Řekl novinářům po středečním jednání vlády ministr obrany Miroslav Kostelka. Uvažuje Petr Nečas o tom, že jako možný ministr obrany by v budoucnu všechny dokumenty zveřejnil?

Tak, pokud bude uzavřena utajená smlouva, zřejmě bude uzavřena se sankcemi, tak jakákoliv příští vláda bude mít znemožněno učinit tento krok bez souhlasu druhé strany. Já ...

Považujete to vysvětlení za dostatečné, anebo vy by jste zveřejňoval všechno?

Samozřejmě, že dostatečné není. To není o tom, zda lze zveřejnit všechno. Určité věci, které jsou předmětem například vojenského tajemství, některé věci, které se týkají technických aspektů, zbraňových systémů, komunikačních systémů a podobně, samozřejmě, že nemohou být zveřejňovány, ale především ty věci, které se týkají ekonomické stránky těchto kontraktů, já si nedovedu představit, že by ta zpráva v Právu byla pravdivá. Pokud by byla, tak by to bylo naprosto šokující, protože ty věci, které se bezprostředně týkají daňových poplatníků a plateb ze státního rozpočtu, to znamená, že ekonomická stránka tohoto kontraktu nemůže být utajená. A pokud by to vláda opravdu udělala, já tomu nevěřím, znovu to opakuji, nevěřím, že by si to dovolila, tak by to byla skandální věc, a pak bych se naprosto logicky musel tázat, co chce vláda před veřejností, před parlamentem, před českým veřejným míněním utajit, co chce schovat, proč se toho bojí.

Vy se chcete zeptat a zeptáte se na to ministra obrany Miroslava Kostelky, která část dokumentu bude tajná? Protože část dokumentu bude tajná, to jsme slyšeli.

To jsme slyšeli. A znovu opakuji, pokud by se to týkalo některých technických aspektů, zbraňových systémů, komunikačních systémů, elektroniky a podobně, tak u těchto technických aspektů to považuji za přirozenou věc a nic překvapivého. Ale pokud by se to týkalo finančně-ekonomických aspektů kontraktu, tak bych to považoval za skandál. A znovu opakuji, já nevěřím, že by si toto Vláda České republiky, jakákoliv Vláda České republiky, to chci zdůraznit, dovolila.

Pořízení čtrnácti stíhaček není jediný zásadní kontrakt resortu obrany v následujících letech, začátkem května kabinet vzal na vědomí záměr resortu obrany pořídit v letech 2006 až 2010 tisícovku nákladních aut Tatra. Náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka v rozhovoru pro BBC nákup aut Tatra odůvodnil slovy:

Pavel ŠTEFKA, náčelník Generálního štábu Armády České republiky (zvuková ukázka): Já si myslím, že je to celkem logický závěr, protože každý stát, který vyrábí nákladní automobily, ať jsou to Francouzi s renaultem, ať jsou to Němci s mercedesem, tak mají svůj automobil, celkem by bylo logické, aby Armáda České republiky měla tatru.

Řekl před časem v rozhovoru pro BBC náčelník Generálního štábu Armády České republiky Pavel Štefka. Předseda poslaneckého klubu ČSSD, místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Ibl si není nákupem nákladních aut jist.

Petr IBL, předseda poslaneckého klubu ČSSD, místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost (zvuková ukázka): To zatím k tomu se nedospělo, protože tam bude výběrové řízení, ale myslím si, že i ten počet těch transportérů, který se má nakupovat, a když přihlédnu k tomu, co je v našich skladech, tak že to není odpovídající té potřebě české armády, notabene poté, co se to vlastně zužuje asi na dvacet tisíc vojáků.

Řekl v rozhovoru pro BBC předseda poslaneckého klubu sociálních demokratů, místopředseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Ibl. Považuje stínový ministr občanských demokratů, stínový ministr obrany a místopředseda této strany Petr Nečas tu akvizici za nezbytnou? Zrovna tisíc nákladních aut.

Já myslím, že toto je typická ukázka toho, že ač jsem v opozici, tak necítím potřebu za každou cenu a za všech okolností kritizovat ministerstvo obrany. Stav autoparku Armády České republiky je velmi tristní, to, že je stále postaven na ohledech například na /nesrozumitelné/ a totálně zastaralých letounech, vozidlech V3S, které znají možná ještě naši dědečkové, když vezmeme nás dva jako generačně, tak to si myslím, že vyžaduje řešení a ...

Možná jste se teď podřekl s těmi letouny, že ty jsou také zastaralé, ty migy.

To nikdo nepopírá, ty samozřejmě jsou zastaralé a naši dědečkové je také pamatují, žádné pochybnosti o tom. Ale já jsem přesvědčen o tom, že cesta nákupu českých vozů Tatra je správnou cestou, pokud máme ...

To znamená, že tento záměr má vaši podporu? Které jsou jiné akvizice, které jste v úvodu kritizoval, nejen tedy nákup nadzvukových letounů, jsou ještě nějaké jiné, které vás, lidově řečeno, dráždí jako nákup gripenů?

Tak, bezesporu ne zcela průhledný a dobře dělaný tender na nákup kolových obrněných transportérů, bezesporu některé tendery, které ještě vypsány nejsou a jejichž vypsání se chystá, ale o kterých já nejsem oprávněn, oprávněn mluvit, tady jsou a můžu říct, že jenom ty dva tendery, o kterých mluvíme, to znamená gripen a kolový obrněný transportér, jsou řádově dohromady za několik desítek miliard, téměř za padesát miliard. To je ...

Podle vás se chystají další...

To je částka obrovská.

Podle vašich informací se chystají další neprůhledné obchody?

Já nemluvím o neprůhledných obchodech, já mluvím o tom, že se chystají další a další objednávky dalších a dalších systémů, já chci věřit tomu, že se půjde cestou čistých, transparentních výběrových řízeních, dobře provedených tenderů. Jsem docela potěšen tím, že k tomu mají být najmuty odborné, z NATO zkušené konzultantské firmy, protože když se prodává banka za dvacet miliard, tak nikdo nepovažuje za podivné, že se najme odborná poradenská firma, například významná investiční banka, ale když nakupujeme něco za dvacet miliard, tak se to nechá smlouvy dělat skupince právníků na ministerstvu obrany, a tady musíme mít vždycky dopředu tu největší skepsi, protože když se podíváme na všechny velké armádní tendery v posledních deseti nebo dvanácti letech, každý z nich neomylně dopadl průšvihem. Proč bychom měli věřit tomu, že například s letouny gripen to dopadne jinak?

Další téma pro stínového ministra obrany, místopředsedu občanských demokratů Petra Nečase - zahraniční mise české armády. Rada bezpečnosti Organizace spojených národů v úterý schválila novou rezoluci o Iráku. Pro návrh rezoluce se vyslovilo patnáct členů, návrh byl schválen jednomyslně. Rezoluce stanoví, že do ledna roku 2005 budou uspořádány v Iráku volby a že zahraniční jednotky zůstanou v zemi nejpozději do ledna roku 2006, kdy se moci ujme stálá irácká vláda. Prozatímní kabinet, který převezme správu země třicátého června, však má právo požádat Radu bezpečnosti OSN o změnu tohoto mandátu nejdřív. Americký prezident George Bush ke schválení rezoluce doslova řekl:

George BUSH, prezident Spojených států amerických (zvuková ukázka): Rezoluce Rady bezpečnosti OSN znamená podporu pro prozatímní vládu, svobodné volby i mnohonárodní síly.

Řekl doslova americký prezident George Bush a pokračoval: "Amerika velice podporuje ideu svobodné společnosti v oblasti, kde vládne nenávist a intolerance." Doslovný citát. Ministr obrany Miroslav Kostelka dal třicátého prvního května jasně najevo, že Česká republika zřejmě ukončí s počátkem roku 2005 své působení v koaličních silách v Iráku. Češi nyní mají v Iráku devět desítek vojenských policistů, kteří školí místní policejní síly, od léta je má doplnit tým tří lékařů a tří zdravotních sester. Uvažuje ODS o zařazení nějakého bodu například na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny, která by se zabývala tím, zda by Česká republika měla i po roce 2005 v Iráku zůstat?

Já bych v prvé řadě řekl, že velice vítám přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Je to dobrý krok, i to, že to bylo přijato jednomyslně, to znamená včetně zástupců Francie a Ruska, tak je velice dobrou zprávou pro mezinárodní společenství a především pro Irák a jeho občany. Co se týče našeho působení v Iráku, bude samozřejmě velmi záležet i na nové irácké vládě, zda si bude přát přítomnost zrovna jednotek Armády České republiky, a také na našich možnostech. ODS sama dopředu upozorňovala, že pro českou armádu je dlouhodobě neúnosné, abychom současně provozovali tři zahraniční mise. My v tuto chvíli provozujeme mise v Kosovu, v Afghánistánu a v Iráku. Byli jsme ujišťováni, že to v možnostech je. Za těchto okolností ten vzkaz poslaný z Iráku panem ministrem obrany působil velmi divně, působil tak trošku, jako kdyby se tam představitelé ministerstva obrany rozkoukali, zjistili, že ta situace je špatná, a proto rychle odvelujeme své vojáky domů. Takový španělský syndrom by podle mého názoru nepůsobil dobře na věrohodnost České republiky ani mezinárodní koalice působící v Iráku.

Otázka zněla, zda uvažujete o tom, že by měl být takový bod zařazen na schůzi sněmovny, protože je to důležité z hlediska důvěryhodnosti České republiky.

Já jsem přesvědčen, že vláda, ministr obrany podají toto vysvětlení dostatečně bez toho, aby byl zařazován zvláštní bod. Myslím si, že jsou si plně vědomi toho, že bez poslanců ODS v podstatě žádná zahraniční mise nemůže fungovat, protože poslanci jejich vlastních stran hlasují velice často proti.

Očekáváte tedy vysvětlení na nejbližší schůzi sněmovny přímo z úst vlády?

Očekávám především od pana ministra obrany, že vysvětlí další plány České republiky v oblasti působení v zahraničních misích.

V případě, že se vám nedostane takového...

Nepředpokládám, že by se nedostalo, jsem si stoprocentně jist, že toto vysvětlení dostaneme. Pan ministr má bezesporu zájem na tom, aby měl komunikaci s nejsilnější opoziční stranou. Řeknu to velmi otevřeně, tato vláda i ministr obrany moc dobře ví, že bez ODS v těchto věcech neudělají vůbec nic.

Americký prezident George Bush na zasedání summitu G8 a po setkání s britským premiérem Tonym Blairem v rámci tohoto summitu řekl, že by Severoatlantická aliance měla i nadále v Iráku působit, a Bush doslova řekl: "Budeme pracovat s našimi přáteli v Severoatlantické alianci na tom, aby zůstala zachována alespoň nynější role Aliance. Doufáme, že bude dokonce určitým způsobem rozšířena." Konec citátu. Jste přesvědčen o tom, že tato slova George Bushe ukazují, že česká armáda by, pokud chce redukovat zahraniční mise, měla redukovat jinou než iráckou a měla by zůstat v Iráku i po roce 2005?

To jsou naprosto předčasné úvahy, protože působení alianční mise v Iráku neznamená automaticky působení jednotek Armády České republiky. Znamená to především ...

Já se vás zeptám jinak, z těch třech tisíc...

Dovolíte jenom, abych to, abych to stručně vysvětlil, znamená to především nasazení systému NATO a především takzvaného /nesrozumitelné/, to znamená systému velení, toho řetězce velení struktur Aliance. Znovu opakuji, neznamená to, dokonce ani náš souhlas s touto alianční operací neznamená automaticky nasazení jednotek Armády České republiky v Iráku.

Jinak bude znít otázka. Která z těch tří misí je pro vás jako pro ODS prioritní? Česká republika se angažuje ve třech, popsal jste je - Irák, Afghánistán a Balkán. Která je pro vás prioritní?

Kterákoliv z těchto misí může být prohlášena za prioritní, kterákoliv z nich může být oslabena. To teď říkám velmi férově. Jsou to totiž spojité nádoby a posílení ...

To znamená, že nemusí, promiňte, proč tedy protestujete proti tomu, když Miroslav Kostelka říká, že teď pro nás bude prioritou Balkán, Afghánistán, stahujeme Irák a vy to kritizujete.

My to kritizujeme především jako způsob sdělení, kdy je najednou z ničeho nic sděleno, že stahujeme bez jakýchkoliv konzultací vojáky z Iráku. My jsme jenom vyjádřili své přání, aby tato věc byla konzultována s našimi spojenci, aby to nebyl jednostranný krok ze strany české vlády. Samotné stažení ...

Když se vám dostane ujištění, že tomu tak bylo před tím, tak...

Že tomu tak bylo, tak mandát ...

Vaše kritika byla neoprávněná.

Ne, nebyla neoprávněná, byla naprosto oprávněná, protože vyznění toho kroku pana ministra obrany je velmi rozpačité a vede skutečně k úvahám, že ten krok byl dělám jednostranně, neuváženě, že byl zastižen jakýmsi španělským syndromem, to znamená v Iráku jsou problémy, pošleme raději naše hochy domů, a to je podle mého názoru špatně.

Vláda schválila novelizovanou vojenskou strategii České republiky. Podle tohoto dokumentu se počítá, že Česko má být schopno účasti v jedné alianční, unijní nebo koaliční operaci na prosazení míru se silou tři tisíce lidí po dobu šesti měsíců bez rotace, a to od roku 2007, kde by, nebo ekvivalentním prvkem letectva po dobu maximálně tří měsíců bez rotace, a to až po roce 2010. Jinou možností je účast v mírové operaci až s praporem do tisíce osob nebo odpovídajícím prvkem letectva s rotací po šesti měsících. Současně také možná účast až dvě stě padesáti vojáků ve druhé, následně vzniklé a paralelně vedené operaci. Souhlasíte s touto aktualizovanou strategií?

Toto není aktualizovaná strategie, toto je starý záměr, který platí dlouhodobě, který dokonce první zveřejnila ODS, a je to široce politickou reprezentací sdílený názor, to znamená působení ve dvou misích, v jedné ve velikosti praporu a v jedné ve velikosti roty.

Pak jde o to to dodržovat.

Jde o to to dodržovat, přesně tak, protože na to jsou i finanční a personální zdroje v armádě. Na víc prostě nemáme.

Konstatuje stínový ministr obrany za občanské demokraty, místopředseda ODS Petr Nečas. Děkuji za to, že jste přišel. Na shledanou.

Rád jsem přišel, na slyšenou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Co přijde? Vláda oběti, rudovláda nebo Klausovláda

Týden, 28. 6. 2004, názory a komentáře, autor: Martin Fendrych, strana: 12 - Pokud příští vláda ODS uskuteční slibované reformy daní a důchodů, její preference se propadnou. Bude-li slabá, začne se mydlit uvnitř stejně surově jako nyní rozervaná ČSSD. Politika se dva roky od voleb do sněmovny dala do pohybu, zdivočela. Co nás čeká? Jaké vlády? Variant je víc.

První, momentálně méně pravděpodobná: koalice Vladimíra Špidly a Špidla sám coby premiér se udrží. Není bez šance, vždyť změna by vedla k předčasným volbám. Socialisté ztratili, mnozí by museli sněmovnu opustit, dobrovolně se připravit o dva roky skvělého platu a, nedej bože, jít si hledat nějaké zaměstnání.

Další varianta: vláda padne. Nastane velká chvíle pro prezidenta Václava Klause, který si ji vychutná. Naznačil, že sestavením nového kabinetu pověří někoho z ČSSD, vítěze minulých sněmovních voleb. Tedy Stanislava Grosse. Smutná postava. Tolik se těšil, jak dosáhne vrcholu, a teď tohle. Má převzít loď, jež se nepotápí, ale sedí na dně. Má ji vyzvednout vzhůru, zachránit. Jakou dávka populismu naordinovat? S kým se spojit?

Gross by jistě i teď nejradši cuknul, jenže, padne-li vláda Špidly, nebude mít volbu. Bude donucen k oběti, donucen převzít moc nikoli na vrcholu, ale v nejtemnější chvíli. Lze to vidět i jinak: první místopředseda ČSSD dostává šanci. Může se obětovat, pro jednou vypustit sebe a hledat cestu, jež pomůže jiným. Především tu, která se širokým obloukem vyhne levnému řešení, poslaneckým lavicím komunistů.

Jaké má Gross možnosti? Vybrat si ministry z ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Což neudělá. Spadl by do podobných malérů jako Špidla. O málo pravděpodobnější se zdá menšinový kabinet, v němž usednou lidovci a socialisté. Podporu pak hledat porůznu; u zbytků unionistů, u ODS, u komunistů. Pro občany malér, vláda nevypočitatelná, ode zdi ke zdi. Také by mohl vymyslet sestavu, jejímž cílem by byl jasně vymezený program. Třeba: minimální schodek rozpočtu a důchodová re forma. Pak by asi podporu našel.

Jenomže oba kroky budou pořádně bolet, přinesou změnu. Obliba ČSSD ještě klesne, což Gross ví, takže do podobného experimentu, nepřijme-li premiérování jako oběť, nepůjde. Další varianta děsí: vláda ryze socialistická, již by podporovali komunisté, potenciálních 111 poslanců za zády. Ne všichni lidé zvolení za ČSSD takové řešení skousnou. Hlasů by Gross asi sehnal méně než 111; třeba jen 101. S lidovci by nemohl počítat. KDU-ČSL cítí do hloubky antikomunisticky.

Růžovorudá vláda by nejspíš zvedla přímé daně a uchylovala se k superpopulismu (plošné přídavky a podobně). Ovoce by ale sklízeli komunisté a opoziční ODS. Podnikatelé i střední stav by pak pravici volili jako záchranu. Nebo jinak. Gross dá dohromady partu ministrů podporovanou ODS. Nikoli opoziční smlouvu, ale cosi jako "Klausovládu" (obdobu "Havlovlády" Josefa Tošovského).

Mandát by dostala pouze do předčasných voleb. Zasedli by v ní zčásti úředníci, politici z ČSSD a potom lidé nějak spojení s občanskými demokraty, "jejich" lidé. Takový postup naznačil i místopředseda ODS Petr Nečas v rozhovoru pro BBC 22. června. Na otázku, kdy by přišly předčasné volby, odpověděl, že by to byl "konec zimy nebo počátek jara". Jak vidno, strana Mirka Topolánka nespěchá. Potřebuje odklad, aby vyřešila dvě zásadní věci.

Jednak vlastní interiér. Kdo ji povede, kdo bude příštím premiérem. Topolánek? Mnozí vlastní lidé si ho jako předsedu vlády ne-umějí představit. Za druhé musí mít ODS jasno v tom, s kým složí vládu. S lidovci? Nebo v mezičase, byť krátkém, stačí posílit Nezávislí Františka Zwyrteka a hlavně Vladimíra Železného? Posílení třeba o Miloše Zemana...

Jiná varianta. Grossova vláda nesežene podporu ve sněmovně. Šanci dostane pátá socialistická kolona, tedy Miloš Zeman. Bylo by mimořádně neobvyklé, kdyby hlava státu pověřila řadového člena ČSSD. Asi by musel předcházet mimořádný sjezd, který by starého Klausova přítele vynesl do čela strany. Špidla se horko těžko drží u moci dva roky. Přechodná vláda by fungovala maximálně rok.

A ta další, vláda ODS? Slibuje, že zásadně zreformuje daně a změní důchodový systém. Věřme, že do toho řízne. Tvrdými kroky ale vyvolá nelibost a voliči jí to sečtou stejně "spravedlivě" jako koalici Vladimíra Špidly. Může se, dokonce se musí stát, že nejpozději za dva roky od chvíle, kdy ODS převezme řízení země, upadne do těžkých problémů.

Její preference, nyní tak vysoké, se propadnou a, bude-li slabá, začne se mydlit uvnitř stejně surově, jako to nyní předvádí neuvěřitelně rozervaní socialisté. Výhoda občanských demokratů? Jejich ex-předseda sedí na Hradě, nemá ambici v ODS.