Václav Moravec moderátor

Martin Jahn ve studiu BBC

"Sliby vůči podnikatelům plníme na třicet procent," přiznal nedávno český premiér Vladimír Špidla. Vláda se podle něj tedy chystá zlepšit podmínky pro podnikání v České republice.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Dále musíme samozřejmě odvést mnoho práce, mimo jiné na zjednodušení administrativního a podnikatelského prostředí. Očekávají se ještě poměrně zevrubné debaty o zákonu o konkursu a vyrovnání, Zákoníku práce a o Občanském zákoníku, čili té základní práce je dost, ale žádné zvláštní fáze už to nejsou.

Říká premiér Vladimír Špidla. Nejen o zlepšení podmínek pro podnikatele v České republice bude následujících třicet minut. U mikrofonu je Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ředitel vládní agentury na podporu přímých investic Martin Jahn. Vítejte po půl roce v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Při našem prvním a zatím posledním setkání v tomto pořadu jste byl poměrně optimistický, co se týče přílivu investic do České republiky. Prozradil jste, že v následujících třech až pěti letech by si Česká republika měla udržet prvenství v objemu investic na jednoho obyvatele v regionu střední a východní Evropy. Existují okamžiky, kdy však váš optimismus se přeměňuje v pesimismus?

Občas se přeměňuje v realismus, ale myslím, že realita zatím ukazuje, že se nám podaří tuto pozici udržet. V loňském roce klesl příliv investic ve všech zemích v regionu a myslím že přesto, že ještě finální čísla nejsou k dispozici, budeme opět, pokud ne první, tak v té první trojici.

Je také potřeba vědět, že neklesl ani tak hrubý příliv investic do České republiky, v loňském roce přiteklo asi sedm a půl miliardy dolarů do České republiky, ale byl velký odliv, okolo pěti miliard. Takže ten čistý příliv, který vykazuje Česká národní banka, je pouze dvě a půl miliardy, ale není to tak velký skok dolů. Musíme se dívat na to, že to je číslo čistého přílivu.

Jaké máte vysvětlení pro poměrně nízkou reinvestičnost, to znamená zkrátka co se vyprodukuje v té dané zemi, tak oni investoři znovu investují v dané zemi.

No, podle čísel, které já mám k dispozici, tak ten podíl reinvestovaného kapitálu roste. Ono je potřeba vidět, že investoři vytvářejí v současné době velké zisky v České republice, protože ta velká vlna investorů, která přišla v roce 99, 2000, 2001, v současné době začíná být, začíná být zisková. Takže ten celkový objem zisku, který rozdělený je mnohem větší než v minulosti, proto je i ta částka odlivu zisku velká, ale objem reinvestovaných zisků roste a ...

Můžete zmínit procentuálně, jak roste?

Tak tato čísla v současné době nemám k dispozici, ale podle údajů České národní banky roste a my víme, že většina investorů realizovala své projekty ve větší výši, než původně plánovala.

Když tady budu citovat vaše slova z 28. listopadu 2003, kdy jste byl v tomto pořadu naposledy, tak jste řekl, že "předpokládáte, že zahraniční investoři budou mít zájem stále dál reinvestovat své zisky do určité míry v České republice." Konec citátu. Co ještě může Česká republika udělat pro to, aby míra reinvestic, tedy opětovného investování těch zisků v České republice, byla, pokud možno, co nejvyšší?

Já to řeknu tedy velmi heslovitě. Ty nejdůležitější body, které vidíme, jsou to pokračující investice do infrastruktury, zejména síť dálnic je velmi důležitá, jsou to investice do vzdělání, kde objem a kvalita absolventů v technických směrech bude velmi určující pro tyto reinvestice. Je to omezení zneužívání sociálních a zdravotních dávek, které ztěžují firmám život, a je to, řekl bych, snížení byrokratické zátěže všeobecně, i když ty investice do vzdělání a do infrastruktury považujeme za nejdůležitější.

O tom bezesporu ještě bude řeč v dnešním Interview BBC. Vy jste před půl rokem odhadl, že by v následujících letech měl roční příliv investic být v rozmezí tří až pěti miliard dolarů, záleží ale na postoji státu k privatizacím. Jednoduchá otázka, byť vím, že přímo se vás privatizace netýkají, ale souvisí to s mírou investic v České republice a zároveň vím, že jste vládním úředníkem, tudíž že existuje poměrně silná míra loajality státního úředníka. Přijde vám politika exekutivy ve vztahu k privatizacím jako promyšlená?

Vzhledem k tomu, že jsem loajální úředník, tak řeknu, že samozřejmě určitě. Myslím, že ta politika je poměrně čitelná. Byla jasná, jasný cíl zprivatizovat Unipetrol, což se podařilo, pracuje se na privatizaci Českého Telecomu, což nějakým způsobem postupuje kupředu, a zatím se zdá, že se vláda kloní k tomu, že ČEZ se v nejbližší době nebo i ve střednědobém horizontu privatizovat nebude, protože k tomu není důvod a ...

Teď mluvíte za svého resortního ministra, za ministra průmyslu a obchodu, protože on se kloní k tomu, že se ČEZ, minoritní balík ČEZu, šestnáctiprocentní, mluví se o šestnáctiprocentním balíku, že se privatizovat nebude, ale ministr financí Bohuslav Sobotka stále trvá na tom, aby došlo k privatizaci šestnáctiprocentního balíku akcií ČEZu, státních akcií ČEZu. Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka tvrdí, že by vládní koalice měla do konce roku rozhodnout, které státní podniky ještě bude do konce funkčního období privatizovat.

Mezi vybranými firmami by neměla chybět společnost Vítkovice Steel. Sobotka, jak jsem už říkal, chce prosazovat šestnáct procent prodeje akcií energetického gigantu ČEZ. Naopak prodej Budějovického Budvaru podle něj není na pořadu dne. Tedy z vašeho pohledu uvítáte to, když se vládní koalice dohodne, toto do konce volebního období zprivatizuje?

Já samozřejmě uvítám, když se vládní koalice dohodne. Pokud se týká mého osobního názoru na privatizaci, tak Vítkovice Steel samozřejmě, Budějovický Budvar patrně není vhodné privatizovat z důvodů, které asi známe, zejména ochrany této velmi cenné značky. A co se týče ČEZu, tak na jedné straně stojí potřeba získat prostředky do státního rozpočtu, na druhé straně ČEZ je dnes patrně poslední českou firmou, která má šanci na výraznou expanzi v regionu. Takže z tohoto pohledu je potřeba se na privatizaci ČEZu dívat.

To znamená, že byste ji nedoporučil?

Rozhodně ne plnou privatizaci. Dovedu si představit nějaký menší podíl, ale je to poslední česká firma, která má šanci býti velkou rybou v celém regionu.

Šestnáctiprocentní balík byste privatizoval, pokud by to bylo po vašem?

Toto není na mně a v současné době je to těžké hodnotit.

Loajální státní úředník, říkal jsem to před tím, než jsem položil tu otázku. Když jste v tomto pořadu byl také naposledy, bavili jsme se o podmínkách pro podnikání v České republice. Vy jste řekl doslova, opět vás cituji, "dobrou odpisovou politiku považuji za prioritnější než výši daňové sazby". Když jsme spolu mluvili, tak jste ještě neznal představy vlády, konkrétní představy vlády o odpisové politice. Teď už je známe. Co říkají zahraniční investoři?

Ty plány jsou známé po poměrně krátkou dobu. Naše reakce jsou poměrně pozitivní. Dvacetičtyřprocentní daňová sazba v roce 2006 se současným návrhem zrychlených odpisů v podstatě vytváří prostředí, v kterém bude efektivní zdanění stejné jako na Slovensku, a myslím si, že nám to dává možnost motivovat firmám k investicím do technologií, k investicím do prostředků, které budou zvyšovat jejich konkurenceschopnost a konkurenceschopnost České republiky. Takže já hodnotím tuto politiku jako velmi pozitivní a to nejenom proto, že jsem loajální státní úředník.

Řekl byste ale, že je dostatečná z pohledu firmy, respektive státní instituce, která láká zahraniční investory do České republiky, nejen zahraniční?

Myslím si, že ano. Pokud tato úprava projde, pak v oblasti daně z příjmů právnických osob si myslím, že jsme na tom dobře. V rezervě máme v aplikaci nebo v implementaci výběru daně z přidané hodnoty, kde záleží na tom, jak nastavíme ten systém tak, aby byl pro firmy spíše pozitivní než negativní, aby potom třeba docházelo k propouštění zboží do volného oběhu v České republice a nikoliv ostatních státech. Je to již zmíněné zdravotní a sociální pojištění. Ty velké problémy budou potom jinde než v daňové politice.

Kde?

Ve zneužívání zdravotních a sociálních dávek a v tom, aby tento systém byl motivační pro lidi, aby si hledali práci.

To znamená, že, vstoupím-li do vaší řeči, poté, co se vláda a vládní koalice dohodla na změnách sazeb daní a na změnách odpisové politiky, tak by dál měla pokračovat v přitvrzení zneužívání, možnosti zneužívání sociálního systému?

Určitě. Tam jsou samozřejmě také na stole návrhy ministerstva práce a sociálních věcí. Některé tyto zákonné úpravy by měly začít platit ale až od roku 2006, což ...

Což nepovažujete za zcela dostatečné?

To nepovažuji za optimální.

To znamená zrychlit přijetí těchto zákonů, aby platily od 1. ledna 2005?

Pokud je to technicky možné, což v této chvíli nemohu posoudit, tak co nejbližší přijetí těchto opatření by bylo velmi vhodné.

Je to to, na co si investoři, případní investoři do České republiky stěžují nejvíc?

Je to jedna z věcí, která je nejvíce pálí.

Když jsme mluvili o odpisech a o sazbě daně z příjmů, tak v České republice, jak bylo řečeno, do roku 2006 klesne na 24 %. Jeden podnikatel, který je českými sdělovacími prostředky považován za úspěšného a bohatého podnikatele v České republice, Karel Komárek tvrdí, a teď cituji doslova, v souvislosti s odpisy a s daněmi: "Je to hezká úprava, ale spíš taková kosmetická, která z hlediska podpory podnikání nic neřeší."

Podle něj investoři potřebují mít jistotu, že se jim investice neznehodnotí, což by zajistilo lepší právní prostředí a co nejnižší daň z příjmů a politická stabilita. Jsou tyto problémy, které popsal Komárek v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář 25. května, podle vás dobře popsané?

No, já si myslím, že Česká republika rozhodně patří k těm zemím, které jsou velmi politicky stabilní, rozhodně více než někteří naši sousedé, a ukazuje to jaksi naše patnáctiletá nebo víceletá historie novodobá, právní prostředí, si myslím, že v České republice je komplikované, máme mnoho byrokracie, ale pořád je situace v Polsku nebo na Slovensku podle mě pro investory komplikovanější.

To znamená, že vy se nesetkáváte například s tím, že by vám investoři říkali "opravdu už udělejte něco konečně s obchodním rejstříkem, udělejte něco s úpadkovým zákonem"?

Ale ale samozřejmě, samozřejmě, že říkají, ale problém zápisu do obchodního rejstříku bych příliš nepřeceňoval. Myslím si, že to je problém spíš českých podnikatelů. Pro zahraničního investora, který přichází, tak ten dlouhý zápis přetrpí. Mimo to ta doba zápisu v poslední době opravdu se zkrátila, ale je to jednotlivá bolístka na začátku toho procesu, a pak už ho to nepálí. To je takový snadno pojmenovatelný problém, který je v médiích vypichován, ale já ho vidím ...

Počkejte, nedochází-li ovšem ke změnám v obchodním rejstříku.

Nedochází-li ke změnám, ale pořád je to něco, s čím jsou firmy schopny pracovat. Ztěžuje jim to život, ale nezabraňuje jim to v tom realizovat své investice efektivně a produktivně v České republice. Investoři, ti produktivní, kteří přicházejí sem vyrábět či zakládat centra svých služeb nebo technologická centra, potřebují dobrou infrastrukturu a potřebují vzdělané lidi v těch oborech, v kterých působí. To jsou mnohem důležitější faktory.

Premiér Vladimír Špidla přiznává, že vláda plní sliby vůči podnikatelskému prostředí v České republice, ať přichází ze zahraničí, nebo se rekrutuje z domácích zdrojů, z dvaceti až třiceti procent, což by se podle něj v dohledné době mělo změnit.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Dále musíme samozřejmě odvést mnoho práce, mimo jiné na zjednodušení administrativního a podnikatelského prostředí. Očekávají se ještě poměrně zevrubné debaty o zákonu o konkursu a vyrovnání, Zákoníku práce a o Občanském zákoníku, čili té základní práce je dost, ale žádné zvláštní fáze už to nejsou.

Říká v rozhovoru pro BBC ministerský předseda Vladimír Špidla. Ministr spravedlnosti Karel Čermák prozradil před měsícem v Interview BBC, že od poloviny příštího roku by mohl platit nový zákon o konkursu a vyrovnání.

Karel ČERMÁK (zvukový záznam): Nad tou první verzí bude uspořádán velký seminář v červnu. Po tomto semináři budou učiněny úpravy, které vzniknou z odborné diskuse v průběhu léta. Zhruba připravíme ten text pro řádné připomínkové řízení. Na podzim bychom rádi dostali konkursní zákon do vlády. Jeho projednání ale v legislativní radě bude chvíli trvat.

Řekl před měsícem v rozhovoru pro BBC ministr spravedlnosti Karel Čermák. Jednoduchá otázka na ředitele vládní agentury CzechInvest Martina Jahna. Krom například zpřísnění systému nemocenské a dalších sociálních dávek by teď bylo nutné udělat jaké kroky?

Tak přijetí dobré podoby konkursního zákona je velmi důležité a, řekl bych, je to důležitější pro české podniky než pro zahraniční, protože například podle nás to uvolní prostředky z bank pro půjčky pro malé a střední podniky, takže to považujeme za zásadní, ale celkově to podnikatelské a právní prostředí je potřeba brát v určitém kontextu.

Pokud investoři tady budou mít velmi dobré prostředí a neseženou lidi na práci v odpovídající kvalifikaci nebo to vyrobené zboží neodvezou, protože budou zacpané silnice, tak jim to nebude nic platné.

Když mluvíte o té první věci, například o investicích do vzdělávání, tak ale zatím nebyl předložen konkrétní zákon, byť vláda po Kolodějích, respektive strany vládní koalice se dohodly, že budou podporovat investice do vzdělávání. Zatím žádná konkrétní norma není.

Já si myslím, že to není věc jednotlivé právní normy, to lze řešit různými úpravami odpisové politiky. Lze to řešit zvýšením výdajů na školství, ale také určitými úpravami v efektivnějším vynakládání těchto výdajů, v efektivnějším řízení, spolupráce mezi firmami a univerzitami a podobně.

Když se zaměříme ještě na jeden vládní program, kabinet premiéra Vladimíra Špidly se dohodl, že stát finančně podpoří firmy, které vytvoří nová pracovní místa, firmy, které v regionech s vysokou nezaměstnaností vytvoří nejméně na tři roky minimálně deset pracovních míst, mohou počítat se státní podporou, kterou jim slibuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Vaše agentura odhadla, že by díky tomuto programu mohlo vzniknout tři tisíce dvě stě pracovních příležitostí. Jak jste došli k tomu počtu?

Došli jsme k tomu tak, že jsme se podívali na rozpracované projekty, které máme, které například nedosáhnou na program investičních pobídek a přesto vyžadují určitý zvláštní přístup od vlády nebo od regionů. Na základě tohoto programu například začala investovat v Ostravě tchajwanská firma Asustek, která by měla vybudovat závod na montáž počítačů za více než půl miliardy korun a zaměstnat tisíc lidí. Takže pouze tato jedna investice by byla zodpovědná za třetinu této odhadnuté částky a ...

To znamená, že berete například tento vládní program, který byl začátkem června schválen v kabinetu premiéra Vladimíra Špidly, vnímáte jako doplnění investičních pobídek?

Je to doplnění investičních pobídek a je to program, který je na rozhraní investičních pobídek a podpory malého a středního podnikání právě proto, jak nízko je nasazen ten minimální limit deset milionů a deset zaměstnanců. To je zcela evidentní podpora také pro malé a střední podniky a signalizuje zájem vlády podpořit růst pracovních míst právě v těchto postižených regionech, kam je někdy složitější investory přilákat.

Snažíte se jako ředitel vládní agentury CzechInvest tlačit svého resortního ministra, potažmo celou vládu k tomu, aby ještě do konce funkčního období této vlády, tedy do roku 2006, došlo k dalšímu možná rozšíření investičních pobídek, systému investičních pobídek v České republice?

Tak my se snažíme zprostředkovávat zpětnou vazbu od investorů a snažíme se pana ministra a celý kabinet informovat o tom, jaké jsou trendy v investicích a v zájmu o Českou republiku. Vidíme, že ten zájem se mění v rámci sektorů. Už je menší zájem o klasickou výrobu, větší zájem je o strategické služby, o technologická centra, případně o výroby s vyšší přidanou hodnotou.

Otázka bude znít jinak. Jak by se měly přizpůsobit investiční pobídky, systém investičních pobídek tomuto trendu podle vašeho názoru, měly by se nějak přizpůsobit?

My jsme přizpůsobili investiční pobídky tomuto trendu již v minulosti, kdy ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2002 připravilo program podpory technologických center a strategických služeb, který zatím je velmi úspěšný. Na jeho základě přišly investice firem DHL, Exon Mobil a podobně do těchto nových druhů nebo do těchto nových sektorů.

To znamená, mám tu odpověď, protože se vyhýbáte odpovědi zřetelné, mám ji brát tak, že je ten systém pobídek tak uspokojivý, že teď byste žádné změny nedoporučovali?

Systém je uspokojivý. Pracujeme na jeho vývoji průběžně a v současné době není potřeba ho měnit.

A ten průběžný vývoj v budoucnosti dovedete odhadnout jak?

Ten bude záležet od toho, co bude dělat naše konkurence, co budou nabízet ostatní země. Bude záležet od toho, kolik investorů bude mít zájem o Českou republiku. Já si dovedu představit, že bude vyšší důraz právě na pobídkách pro technologická centra a služby a menší důraz na investiční pobídky pro výrobní sektor.

Znamená to, že k těmto změnám by ještě mohlo dojít do konce roku 2006? Předpokládáte takové změny, větší podpora technologických center?

Já si myslím, že rok 2006 bude vhodnou dobou pro přehodnocení současného systému.

Jinak do roku 2006 je velmi nepravděpodobné z vašeho pohledu, že by se systém měnil?

Já bych to nepovažoval za vhodné.

Další téma - problematika průmyslových zón. Vládní agentura CzechInvest, jejíž ředitel Martin Jahn je hostem Interview BBC, udělila jedenáct certifikátů v rámci programu akreditace průmyslových zón. Jejich počet tak stoupl na třicet čtyři. Pokud byste měl jedním slovem okomentovat to číslo, dostatečné, nedostatečné?

Nám se v současné době zdá spíše nedostatečné, protože pro některé typy investorů, například i na severní Moravě jsme v nedávné době nebyli schopni najít vhodné průmyslové plochy. Dnes je z těch připravených průmyslových zón, které byly zainvestovány z programu ministerstva průmyslu a obchodu, obsazeno více než šedesát procent a průmyslové zóny prostě musíte mít dokonale připraveny pro to, abyste tam investora mohl přivést a ukázat mu tyto zóny. Stav, kdy bychom měli naplněno sto procent těchto zón, bych považoval za velmi nešťastný, protože pak bysme v podstatě nemohli nové investice lákat.

Když říkáte, že číslo 34 akreditovaných průmyslových zón v České republice nepovažujete za číslo dostatečné, jaké číslo byste za dostatečné považoval?

Já myslím, že se musíme spíše odrazit od plochy těchto zón než od jejich počtu. V rámci tohoto programu bylo připraveno přes šest set hektarů průmyslových území. Já si myslím, že ještě takových dvě stě, tři sta hektarů nám minimálně, minimálně chybí.

Je pravděpodobné, že by v dohledné době, například roku, došlo k akreditaci dalších průmyslových zón?

Je to, je to možné, ale většina zón, které byly zadotovány z našeho programu, je v současné době akreditováno.

Vy jste naznačil, že některé zóny, například na severu Moravy, pokud jsem vás poslouchal pozorně, jsou velmi dobře obsazeny. Někteří ekonomové, ale ostatně i ministr průmyslu, ne ministr průmyslu ale ministr Škromach, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach i v tomto pořadu tvrdil, že některé ty zóny nejsou zcela dostatečně obsazené.

Z ekonomů cituji Miroslava Ševčíka, který doslova říká, že investice do budování zón v Moravskoslezském kraji jsou většinou zbytečné. Můžete říci, jaká je obsazenost, průměrná obsazenost průmyslových zón v Moravskoslezském kraji?

Tam se musíme podívat na to, jestli jsou ty zóny opravdu připravené k prodeji a k využití investora, nebo jestli to je pouze jaksi deklarovaná průmyslová zóna, která nemá vhodnou infrastrukturu, nemá napojení na sítě a podobně.

Průmyslová zóna Hrabová v Ostravě získala svého prvního investora přibližně dva měsíce po tom, co se začal budovat sjezd z hlavní komunikace. Já si myslím, že u těch připravených, opravdu připravených zón na severní Moravě je ta obsazenost patrně kolem čtyřiceti, padesáti procent.

A to považujete za dostatečné?

To ... Za dostatečné z jakého pohledu? Já dneska jsem v situaci, kdy pro některé projekty na severní Moravu nemohu nabídnout průmyslovou zónu, protože některé typy výrob se prostě nebo nemohou být v jedné zóně.

Můžete být konkrétní, co se vám, kterou firmu se vám nepodařilo umístit na severu Moravy?

Konkrétní být, co se týče jmen, nemohu, ale pokud mám například v Hrabové zahájenou výstavbu závodu na montáž počítačů, tak nemůžu vedle umístit například sklárnu nebo závod na výrobu pneumatik.

To znamená, že byste například potřeboval ještě a region Moravskoslezského kraje považujete tedy za prostor, kde by mohly být vybudovány další průmyslové zóny?

Určitě, protože pokud by se objevil investor, který by měl zájem o strategickou průmyslovou zónu většího rozsahu mezi sto až dvě stě hektary, tak v současné době mu nemůžeme nabídnout zónu, která by byla kompletně připravena.

Co ale například argument námi už probírané při vaší poslední návštěvě žatecké průmyslové zóny, která zůstává neobsazena a dosud se žádný investor pro žateckou, významný investor pro žateckou průmyslovou zónu nenašel?

Tak ta žatecká zóna je připravována, za prvé, jako brownfield. Je to regenerace bývalého vojenského letiště, které by bylo potřeba v každém případě vyčistit. Takže to považuji za velmi vhodný počin, to za prvé. Za druhé, takovouto zónu je velmi moudré a vhodné budovat dopředu tak, aby pokud se investor ukáže, tak byla připravena a je možné takovou zónu obsazovat tři až pět let.

My jsme před pěti lety také neměli představu, že by se najednou v tomto regionu stavěly tři automobilky a nikdo se na to nechtěl připravovat a právě proto, že byla připravena kolínská zóna, tak jsme měli velkou šanci získat investice Toyoty a Peugeotu a je možné předpokládat, že i ve střednědobé budoucnosti se objeví velké projekty, které mohou takovouto zónu využít.

Máte nějaké konkrétní informace? Jedná se s konkrétními investory právě o žatecké zóně, protože jste říkal, že by pravděpodobně do roka mohlo být jasno, a to jste říkal před půl rokem. Je jasněji, než bylo před půl rokem?

Není jasněji, než bylo před půl rokem. Mohu dát velmi jasnou odpověď. A co se týče sektorů, nám vyšla žatecká zóna jako velmi vhodná například pro mikroelektroniku, to znamená pro velký závod na výrobu mikročipů například vzhledem ke své blízkosti k Drážďanům, kde se vytváří velký cluster v oblasti mikroelektroniky, si myslíme, že tato zóna má šanci například investici v tomto průmyslu získat.

A už se objevil nějaký možný investor, který by začal s námluvami?

Mikroelektronika je sektor, který je velmi cyklický, a těch několik velkých hráčů, kteří se v tomto sektoru pohybují, mají průběžné plány a vždy čekají na příznaky z trhu, kdy je potřeba začít stavět. Takže ty diskuse mohou probíhat rok, dva, někdy i tři, a pak najednou se může investor velmi rychle rozhodnout.

Zatím žádné takové diskuse neprobíhají konkrétní?

Probíhají, řekl bych, první platonické námluvy, ale nevidíme šanci, že by se v průběhu několika měsíců rozhodovalo.

Žateckou průmyslovou zónu mohla obsadit a byl to jeden z možných investorů do žatecké průmyslové zóny, jihokorejská automobilka Hyundai/KIA, která se nakonec usídlila ve Slovenské republice a na sousedním Slovensku má z nové automobilky Hyundai/KIA v Žilině od konce roku 2006 vyjíždět zhruba dvě stě tisíc aut ročně. Tím, že byla tato investice umístěna na Slovensko, jsou pravdivé informace, že Hyundai/KIA má zájem některé subdodávky vyrábět v České republice a odehrává se nějaké konkrétní oficiální jednání?

Odehrávají se jednání na dvou úrovních. V první úrovni firma Hyundai/KIA oslovila světové subdodavatele, z nichž mnoho má závody v České republice, kteří dělají nabídku na základě výroby v těchto závodech. Potom také probíhají jednání o subdodavatelích firmy Hyundai/KIA, kteří by následovali z Koreji tuto firmu a vystavěli nové výrobní závody, případně založili společné podniky s firmami, které již působí v regionu, a v posledních týdnech tato aktivita velmi narůstá.

Uvažuje se o umístění právě nějakého nového podniku do nějaké nové průmyslové zóny, bavíme-li se o průmyslových zónách?

Tady nejsme ještě tak daleko. V současné době jsme připravili nabídku potenciálních partnerů a průmyslových zón v České republice.

Kolik by mohla, řekněme, zaměstnat tato subdodávka, subvýroba pro tuto automobilku, která se na Slovensku usídlila? Máte odhad?

Já myslím, že ten odhad celkových, celkových nepřímých pracovních míst může být někde mezi pěti až deseti tisíci. Jakou část z toho může Česká republika získat, je těžko odhadnout. Pokud byste nějaký odhad chtěl, tak já si myslím, že mezi jedním až dvěma tisíci pracovníky by to mohlo být.

A je to reálné?

Já si myslím, že to je velmi reálné.

Ptám se proto, že Jihokorejci, a sám jste to tady zmínil, při svém posledním Interview BBC, měli poměrně vysoké nároky pro samotnou Slovenskou republiku a slovenská vláda, aby získala tuto investici, tak v mnohém ustoupila. To znamená, zda podmínky, které jihokorejská automobilka požaduje, mohou být méně výhodné pro Českou republiku?

Já myslím, že subdodavatelé již nebudou mít tak silnou vyjednávací pozici, to za prvé. A za druhé, budou nuceni v určitém časovém horizontu zahájit výrobu, a pak je otázka, jak velká je absolutní schopnost Slovenské republiky, kolik může těchto subdodavatelů pojmout a ...

To nahrává tedy pro Českou republiku?

To nahrává pro Českou republiku, ale i pro Polsko, Maďarsko nebo Ukrajinu.

Pro koho víc?

Já jsem přesvědčen, že pro Českou republiku.

Říká ředitel vládní agentury CzechInvest Martin Jahn. Já děkuji za vašich třicet minut. Děkuji za to, že jste byl hostem Interview BBC a někdy příště na shledanou.

Děkuji. Hezký večer.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.