Václav Moravec moderátor

Milan Urban ve studiu BBC

Privatizovat, nebo neprivatizovat? Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka se nevzdává myšlenky privatizovat část akcií elektrárenské společnosti ČEZ.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Projednávání na vládě musí předcházet debata mezi ministerstvem financí, Fondem národního majetku a ministerstvem průmyslu a obchodu a tato jednání nás teprve čekají.

Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka. Proti privatizaci části státního podílu ČEZu je však ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Martin Roman míní, že by stát měl zvážit, co bude výhodnější privatizovat, a to, zda státní podíl postupně nebo najednou.

Martin ROMAN (zvukový záznam): Tak já mohu říct pouze to, že předpokládáme jako manažerský tým, že určitě společnost zhodnotíme. Vývoj na trhu energetiky je dobrý a vidíme mnoho synergií, které můžeme získat akvizicemi. My si myslíme, že hodnota společnosti poroste.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda představenstva a generální ředitel elektrárenské společnosti ČEZ Martin Roman. Nejen o částečné privatizaci ČEZu bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr průmyslu a obchodu České republiky Milan Urban. Vítejte po čase v BBC, hezký, dobrý den.

Dobrý den.

Jak často se vám jako politikovi stává, že selžete v úsudku?

Tak nejsem si vědom, že by se mi to stalo ve funkci ministra, ale vyloučit se nedá nikdy nic.

Nevzpomenete si tedy na nějakou situaci, nějaký špatný odhad zásadního politického rozhodnutí?

Nevzpomínám si. Jestli něco máte, tak pojďte sem s tím.

Dovolte, abych vám nyní přečetl jeden citát. Cituji doslova. "Nezáleží na úvaze premiéra či ministra, jde o správní řízení, které je detailně popsáno v zákoně, a proto nelze změnit stanovisko politickým rozhodnutím." Konec citátu. Předpokládám, že poznáte, kdo a kdy pronesl citovaná slova.

Ano, to je můj výrok. Za tím si stojím, to nebyl špatný úsudek. Máte na mysli licenci na radiolokátor Věra do Číny.

Ano, vy jste 21. dubna v deníku Právo argumentoval, že je zcestná, a teď cituji doslova: "Zcestná úvaha zabránit rozhodnutím vlády o prodeji radarů Věra do Číny." Vláda se tedy přiklonila k zcestné úvaze?

Ne, vláda doporučila ministerstvu zahraničních věcí, aby změnila své stanovisko. Jedině to je postup, který potom může vést k znovuobnovení správního řízení, tedy pro mě to není politické rozhodnutí. Licence se buď vydává nebo nevydává na základě souhlasného nebo nesouhlasného stanoviska ministerstva zahraničních věcí. Já konstatuji, že když licenci byla vydána, stanovisko ministerstva zahraničních věcí k vývozu do Číny bylo kladné, souhlasné.

Trváte na tom, že ona úvaha rozhodnutím vlády to změnit je zcestná, jak jste to konstatoval 21. dubna?

Já teda si nejsem vědom, že bych mluvil o vládě a o její zcestnosti. To si jist nejsem, ale trvám na tom, že to v zásadě není pro mě politické rozhodnutí. Já jsem vykonavatel správního řízení a musím se řídit tím, co mi v souladu se zákonem předloží jednotlivé resorty.

Odkazuji ještě jednou na článek v deníku Právo, kde jste podle Práva označil onu situaci, respektive snahu US-DEU, která byla ještě dřív a byla vlastně tato iniciativa dřívější, než když se ozvali Američané, tak jste to označil podle deníku Právo za zcestné.

Tomu už rozumím. Já jsem nemohl změnit stanovisko z hlediska vydání licence na základě vyjádření nějaké politické strany. Čili v tom si myslím, že to zcestné bylo.

Deník Mladá fronta DNES v pondělí napsal, že ve věci vývozu českých radarů Věra do Číny se angažoval přímo americký ministr zahraničí Colin Powell, který upozornil na úskalí prodeje radarů dopisem právě premiéru Špidlovi. Vy jste četl zmiňovaný dopis?

Ne, já jsem zmiňovaný dopis nečetl, ani jsem ho neviděl.

Ani jste ho nechtěl vidět?

Jednání vlády na toto téma byla uzavřená a já v této chvíli nejsem oprávněn poskytovat žádné informace, protože bych se dopustil výrazného přestupku.

Myslíte, že je to správné? Aby bylo takové jednání uzavřené, když přece jenom byste měli být otevření vůči daňovým poplatníkům?

Já si myslím, že to je normální a není to jediný případ, kdy je jednání vlády uzavřené. Na tom nevidím nic špatného a žádný problém. Na druhou stranu snad mohu říci jednu věc, že já jsem na jednání této vlády zachovávat kontinuální přístup, konzistentní přístup, tedy ...

To znamená, že jste byl proti?

... tedy preferoval jsem zájmy českého obchodu.

To znamená, že jste byl proti tomu, aby se ten obchod zrušil?

To znamená, že jsem nezměnil názor.

Byl jste proti. Když jste nezměnil názor, byl jste proti.

To by bylo příliš konkrétní a to nemohu.

To nemůže, ano, politik nemůže dát konkrétní odpověď.

Z uzavřeného jednání vlády nemůže.

Ale řekl jste jasné slovo, že ani na uzavřeném jednání vlády jste ten dopis neviděl.

Ano.

Vy vůbec nejste seznámen s obsahem dopisu Colina Powella?

To jsem neřekl. Já jsem řekl, že jsem ten dopis nečetl.

Jste seznámen prostřednictvím médií pravděpodobně s tím dopisem.

Jednání vlády bylo uzavřené a padla na něm spousta argumentů, které byly důležité pro rozhodování vlády a možná, že jedním ... jednou z těch věcí byla otázka tohoto dopisu.

Možná, nebo určitě? Jednání vlády je uzavřené, dozvím se to.

Já vím, že mě budete ještě dlouho zkoušet, ale já víc neřeknu.

Neukazuje celý případ s prodejem-neprodejem radarů Věra do Číny, že Česká republika nemá jasnou koncepci, či chcete-li strategii, prodeje zbraní do zahraničí?

To, myslím, není pravda. My máme režim, který odpovídá režimu u všech zemí Evropské unie. Ten obchod s vojenským materiálem má přesná pravidla, firmy, které chtějí obchodovat, tak musí mít povolení k obchodu, to se dává na pět let,
a pro jednotlivé případy musí žádat o licenci.

Ke každé licenci se musí vyjádřit jak ministerstvo zahraničních věcí, tak ministerstvo obrany, tak ministerstvo vnitra. Ministerstvo průmyslu a obchodu je pouze orgánem, který administruje tyto licence. Pokud jsou všechna stanoviska kladná, teprve tehdy je možné licenci vydat. Tedy teritoria kam vyvážet, zda jsou z hlediska zahraničně-politického zájmu České republiky vhodná či nikoliv, o tom nerozhoduje ministerstvo průmyslu a obchodu, ale ministerstvo zahraničních věcí.

Chcete tím tedy říci, že pokud by někdo si z toho, co se dělo kolem prodeje radarů Věra do Číny, který se nakonec neuskutečnil, pokud by někdo z toho vinil někoho, že nemá koncepci, tak je to ministerstvo zahraničí.

Ano, to je správný úsudek, protože ministerstvo zahraniční změnilo svůj názor.

Vy tedy odmítáte to, že by to bylo ministerstvo průmyslu a obchodu, které by také mělo mít jistou strategii zda udělit či neudělit?

Ministerstvo průmyslu a obchodu má strategii z hlediska obchodních zájmů České republiky, z hlediska zájmů českého průmyslu. A tedy pokud není vývoz vysloveně zakázán, máme samozřejmě tendenci uplatnit naše výrobky na zahraničních trzích.

Aby se podobná situace neopakovala, předpokládáte, že by bylo dobré, abyste se jako ministr průmyslu a obchodu, kde je v gesci onoho zpracování té žádosti, tato věc je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu, že byste se sešel s ministrem zahraničí, aby se podobná věc neopakovala, aby byla udělena licence a pak zase zrušena, protože se zjistí, že to není v zahraničně-politických zájmech České republiky?

To já samozřejmě změnit nemohu. Já nemohu vstupovat do kompetencí ministra zahraničních věcí. Pokud změnili stanovisko, je to jejich právo, je to jejich podpis, je to jejich zodpovědnost. To se samozřejmě opakovat do budoucna může. Já bych si to velmi nepřál, protože ...

Ale jde o to ...

... ta situace dobrá není.

Vy něco můžete udělat pro to, aby se tomu alespoň trochu zabránilo, aby se to neopakovalo, protože předpokládám, že by bylo vhodné, abyste komunikoval s ministrem zahraničí.

No, to samozřejmě možné je, ale já mu mohu říci, že doufám, že příště již nebudou měnit svá stanoviska.

Řeknete mu to, nebo jste to již řekl?

To jsem samozřejmě už řekl, ale prostě ta věc je poměrně složitá. Čili teď musím říct popravdě, že změna stanoviska ministerstva zahraničních věcí byla na základě doporučení vlády a to je samozřejmě velmi autoritativní doporučení.

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl označil zrušení už udělené licence na vývoz radarů Věra za nešťastné a dodal:

Petr IBL (zvukový záznam): No, jsem z toho trošku nešťastný, protože si myslím, že pokud licence byla udělena, tak musela být na základě něčeho, tedy i souhlasného vyjádření ministerstva zahraničí, ministerstva obrany, případně i zpravodajských služeb. A bez toho by to nebylo možné. A pokud toto bylo splněno a ty souhlasy byly vydány, licence byla udělena, tak by ten obchod se neměl rušit. Na druhé straně je jasné, že jsme součástí aliance a měli bysme přihlížet i k tomu, jaké jsou zájmy NATO.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl. Dodejme, že licence byla zrušena společnosti Omnipol, která měla radary do Číny vyvézt. Společnost Omnipol zaplatila půl milionu korun za žádost o licenci. Petr Ibl naznačuje, že by měla být tato částka Omnipolu vrácena.

Petr IBL (zvukový záznam): Já vím, že se musí zaplatit poplatek, ale nikde není, že by se měl vracet. Pak je to možná chyba legislativy. Pokud ale došlo k pochybení vlády, tak by bylo asi správné, aby Omnipol tuto částku dostal zpět.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda poslaneckého klubu sociálních demokratů Petr Ibl. Uvažujete o vrácení poplatku?

Tak poplatek bych vrátil velice rád, jenomže to nesmím. Zákon mi to neumožňuje. A s tím musel i Omnipol počítat. Tedy z mé strany nelze z veřejných prostředků již teď zpátky vrátit ten poplatek, byť to vnímám zrovna tak jako všichni jako spravedlivé, ale prostě zákon mi to neumožňuje.

Existuje nějaká jiná kompenzace, kterou by vám zákon umožnil?

To by musela být kompenzace pravděpodobně na základě nějakého usnesení vlády.

A navrhoval jste takovou kompenzaci při onom jednání vlády?

Otázkou je, jestli ten prodej, ten projekt prodeje radiolokátorů nebude mít nějaké pokračování.

Vy myslíte, že bude?

Já doufám, že spojenci, kteří měli názor, že toto by nebylo v zahraničně-politickém zájmu České republiky a spojenců NATO, že by od nich bylo slušné, aby se ucházeli o tento projekt. A tedy domnívám se, že může nastat situace, že Věry budou prodány jinam.

Do Spojených států amerických?

Já si myslím, že to by byla ta správná cesta.

Máte informace, že taková cesta se před Českou republikou otevírá?

Informace nemám žádné konkrétní, protože by to znamenalo, že by musel zase někdo požádat o licenci na vývoz do Spojených států či do jiné země, zatím se tak nestalo.

Ani do jiné země než do Spojených států.

Ani do jiné země.

Když se ještě zaměříme na prodej zbraní z České republiky do zahraničí jste jako ministr průmyslu a obchodu spokojen s právním rámcem, který upravuje prodej zbraní z České republiky do zahraničí?

Jsem spokojen, protože ten právní rámec odpovídá standardům Evropské unie, ostatním zemím. My nemáme tady žádné výjimky, žádné speciálnosti a jediné, co bych si přál a o co se snažím, abychom informovali také standardním způsobem o těch proběhlých projektech ...

To znamená větší transparentnost byste uvítal.

To znamená, uvítám větší transparentnost, ale ta se neobejde bez změny legislativy.

To znamená ve vztahu k veřejnosti, že by veřejnost měla vědět, kam se vyvážejí zbraně z České republiky. To je to, co máte na mysli?

Veřejnost ví, kam se vyváží zbraně. My teď budeme dávat na podzim národní zprávu o obchodu s vojenským materiálem, respektive ministerstvo zahraničních věcí na základě i našich podkladů.

Tam není problém, aby tam byla vyjmenována teritoria. Můžeme dokonce označit i položky, které byly vyvezeny, můžeme dokonce i přesně vyčíslit objemy, ale nemůžeme uvádět konkrétní firmy, to nám zákon o ochraně utajovaných skutečností a obchodní zákoník neumožňuje.

Je reálné, že dojde ke změně těchto právních pravidel?

Já si myslím, že se můžeme vydat na tuto cestu, v Evropě je to běžné, tak proč by to nemohlo být u nás.

Kdy se tak vydáte?

To je otázka změny obchodního zákoníku, která probíhá v tom celém kontextu, čili myslím si, že jak bude projednávána globální novela obchodního zákoníku, tak zapracujeme tam do některého paragrafu tento záměr.

Co námitka mezinárodní organizace pro lidská práva Amnesty International, která kritizuje dlouhodobě Českou republiku za nedostatečnou kontrolu vývozu zbraní?

To myslím, že je námitka, která může být oprávněná, ale ne směrem k České republice a k ministerstvu průmyslu a obchodu, pokud je to námitka, která se týká reexportů.

To znamená, že vyvezeme do nějaké země a potom pokračují ty zbraně někam do nekontrolovatelných teritorií. My zodpovídáme a v licenci je přesně napsáno, kde je ten dodavatel, kde je to konečné místo dodání, která je to země. A za případné reexporty z této země již zodpovídají vlády těchto zemí.

Ale jestli se nemýlím, tak například převod asi šestnácti raketometů na Srí Lanku, to nebyl reexport, co kritizovala Amnesty International.

To nevím, ten případ neznám konkrétně. V každém případě když je tam reexport, musí to být napsáno v licenci a musí to být povoleno. Jinak zodpovídá za každý pohyb z té příslušné dodavatelské země ... tak zodpovídá vláda, ten příslušný stát.

Uvažujete o tom, že byste prověřili tu kritiku Amnesty International, zda skutečně šlo o reexporty, nebo zda cílovou zemí byly ty státy, jako například Srí Lanka a další země, na které Amnesty International upozornila?

No, my na to nemáme žádné pravomoce, my můžeme dohlédnout pouze na to, že to bylo dodáno do toho daného místa, které bylo uvedeno v licenci. A zodpovědnost za pohyb těchto zbraní od této chvíle má ten příslušný stát, do kterého byly tyto zbraně dodány.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Další téma privatizace. Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka se v rozhovoru pro BBC nevzdává myšlenky privatizovat menšinový balík akcií ČEZu.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Projednávání na vládě musí předcházet debata mezi ministerstvem financí, Fondem národního majetku a ministerstvem průmyslu a obchodu a tato jednání nás teprve čekají.

Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka. Předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Martin Roman nepřímo naznačuje, že by stát měl vyčkat a prodat šedesátisedmiprocentní balík jako celek, až se akcie ČEZu zhodnotí.

Martin ROMAN (zvukový záznam): Já si myslím, já můžu říct, myslím si, že hodnota ČEZu dnes je taková, za čtyři roky, až uděláme úspěšně akvizice, firmu zintegrujeme, vzhledem k tomu, jaké se očekávají trendy v Evropě, budem prodávat tolik, prostě s takovouto marží, když použijeme stejný prostě /nesrozumitelné/ pro výpočet hodnoty společnosti, ta hodnota bude o tolik a tolik vyšší za čtyři roky. A je pak pro něho, aby si rozhodl, jestli je pro něho lepší dostat x hned nebo y za čtyři roky, plus samozřejmě jiná cena je za prodej minority, majority a supermajority.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda představenstva a generální ředitel elektrárenské společnosti ČEZ Martin Roman. Má ministr průmyslu a obchodu Milan Urban k dispozici analýzu, kolik by stát tratil, pokud by prodával dnes minoritní, zhruba šestnáctiprocentní balík akcií?

To by byly pouze spekulativní analýzy, byly by to možná nějaké odhady, které by se nemohly považovat za kvalifikované, ale nejsem si jist, jestli by byly verifikovatelné, tedy jestli by odpovídaly realitě.

Oč tedy opíráte své tvrzení, že to je nevýhodné, a nechcete privatizovat menšinový šestnáctiprocentní balík ČEZu?

O tvrzení, že je teď dobré budovat z ČEZu tygra tady v té střední a východní Evropy. Začali jsme tím, že jsme ČEZ integrovali s distribučními společnostmi, teď se ucházíme o propojení slovenské energetiky s ČEZem, ucházíme se o odkup distribučních sítí v Bulharsku a chceme se stát opravdu dominantní společnostní ve výrobě a distribuci elektrické energie v této části Evropy. Teprve poté hledat sňatek s nějakou bohatou nevěstou, to je ale rok někdy 2007, 2008, 2009, tak abychom obstáli těm velkým společnostem na globálním trhu.

Jaké máte vysvětlení pro to, že se vám stále ještě nepodařilo přesvědčit, vicepremiéra, ministra financí Bohuslava Sobotku, který se myšlenky privatizace menšinového balíku ČEZu nevzdává?

Já myslím, že ten postup je obrácený. On musí přesvědčit mě, aby se tak stalo, protože ČEZ je v gesci ministerstva průmyslu a obchodu.

To znamená, pokud vás nepřesvědčí, a že se zatím tak nestalo, tak i kdyby, lidově řečeno, čert na koze jezdil, Urban bude proti.

Tak já myslím, že pokud se neshodneme, nemá smysl, aby to projednávala vláda. A zatím se k té dohodě neblížíme.

Je reálné, že byste ucuknul?

Tak já myslím, že ten strategický zájem ministerstva průmyslu a obchodu přesně vyjádřil generální ředitel Martin Roman a v této chvíli nevidím žádný důvod, abysme svou strategii měnili.

Když se zaměříme na akcionářskou politiku elektrárenské společnosti ČEZ, energetická společnost ČEZ vyplatí z loňského zisku třináct celých devět miliard korun na dividendách zhruba pět miliard korun, to je zhruba osm korun na akcii. Jaká by podle vás měla být budoucnost těchto peněz, které jdou státu jako největšímu akcionáři? A teď víte asi, na co narážím. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach chce, aby tyto peníze šly na důchodovou reformu. Podpoříte jeho návrh?

Tak to je otázka vlády, celé vlády České republiky.

Přede mnou sedí jeden její člen.

Já jsem preferoval nižší dividendu, a to z toho důvodu, aby ČEZ měl dostatek prostředků na rozvoj, na akvizice a na investice do svých výrobních a rozvodných kapacit.

Vadí vám těch osm korun na akcii?

Těch osm korun je kompromis, tam já jsem navrhoval pět, Fond národního majetku, myslím, dvanáct padesát a toto je nějaký přijatelný kompromis. A inkasuje tyto prostředky ministerstvo financí.

Tedy jak s nimi naloží a co bude považovat za prioritu, to je samozřejmě už jeho kompetence, kompetence po tom schválení rozpočtu, tedy nejenom vlády, ale i Parlamentu České republiky. Já bych si dovedl představit, že tyto prostředky by byly využity do vědy a výzkumu, do inovací, do modernizací, na podporu malého a středního podnikání. Ale to samozřejmě jsou priority ministerstva průmyslu a obchodu a můžou zvítězit jiné priority.

Vy byste si přál, aby zvítězily ty vaše priority a to se pokusíte ... věda, výzkum, investice do vzdělávání a podobně.

Tak to se snažím obecně, aby tyto prostředky v rámci státního rozpočtu aby byly vyšší. Dnes máme nějakých nula celá šest necelých podílu na hrubém domácím produktu do vědy a výzkumu, já bych si přál, aby to bylo alespoň jeden a půl, aby to bylo do aplikovaného výzkumu, protože samozřejmě je důležité pro konkurenceschopnost a pro budoucnost české ekonomiky, českého hospodářství.

Do konce volebního období je krom velké privatizace Českého Telecomu druhý pokus o privatizaci Severočeských dolů. Už víte, pane ministře, kdy a jakým způsobem by se mohl uskutečnit druhý pokus o privatizaci Severočeských dolů?

My máme úkol, myslím ministr financí a já, předložit do vlády do konce roku návrh dalšího postupu. My jsme teď zpracovali varianty, které bych seřadil podle preference, kterou preferuji nejvíce. První varianta je, že ... všechny tyto varianty vycházejí ze základního přesvědčení, že integrace pánve je správná cesta.

Tedy ta varianta, kterou preferuji, je, aby Mostecká uhelná vytvořila společný podnik s ČEZem a tento společný podnik potom se ucházel o privatizaci, odkoupení Severočeských dolů. Další varianta, která by mohla existovat, je, že Severočeské doly odkoupí Mosteckou uhelnou. Třetí varianta je, že to bude obráceně. Čtvrtá varianta je, že ČEZ odkoupí vše. To samozřejmě jsou teoretické varianty, já říkám, že ...

Vy upřednostňujete tu první, kterou jste zmínil.

Preferuji, aby byl vytvořen společný podnik Mostecké uhelné s ČEZem a tento podnik se stal potom budoucím nabyvatelem Severočeských dolů.

Velmi jednoduchá otázka. Kdy předložíte tyto varianty vládě?

V tom okamžiku, až bude shoda s ministrem financí, do té doby budeme zatím jednat.

Zatím ta shoda není?

Zatím jsme tyto varianty neprojednávali, tedy ani nemůže být shoda, ani neshoda, zatím prostě není žádný závěr.

Kdy se hodláte setkat s ministrem financí a začít tyto varianty projednávat?

Tak já se s ministrem financí setkávám velmi často, tedy každý druhý den nejméně, a určitě to bude předmětem agendy našeho jednání v nějakém krátkém čase.

Kdy byste si přál, aby celá věc, až projednáte ony varianty a dohodnete se s ministrem financí, kdy je reálné, že by se ta věc mohla objevit na vládě a mohl by být vypsán nový tender na privatizaci Severočeských dolů?

Já myslím, že září může být reálný termín.

Bavíme-li se o privatizacích, tak ... a o věcech týkajících se majetkových podílů státu, tak když jste byl hostem Interview BBC naposledy, tak jsme probírali poměrně dlouze problematiku Aero Vodochody a Boeingu jako strategického partnera. Proč se vám dosud nepodařilo dohodnout se s Boeingem?

Protože Boeing v této chvíli trvá na svém, tedy že kultivovaný rozvod nastane v okamžiku, když mu k tomu přidáme nějaký finanční obnos. Nemůžeme se dohodnout na té kompromisní hranici, na tom kompromisním objemu.

My říkáme, že Boeing nesplnil očekávání, že zklamal v České republice, tedy že zaplatíme za garantované úvěry státem, tedy bankám těch devět celých tři miliardy, které zaplatíme tak jako tak. A potom říkáme, že naše vůle zaplatit za akcie se rovná nule, Boeing chce, abychom vyplatili to, co do nákupu těchto akcií vložil, tedy to je objem, který se blíží miliardě.

Vy jste byl hostem Interview BBC naposledy 12. února, tehdy jste doslova řekl, že věříte v rozchod státu s Boeingem kvůli zbrojovce Aero Vodochody do poloviny letošního roku, zbývá zhruba třicet dní, naplní se vaše slova či nikoliv?

Já doufám, že ano.

To znamená, že to je reálné, že k té dohodě dojde? Když už se dohadujete od února a očekával jste polovinu letošního roku jako termín nejzazší.

Tak jednání probíhají velmi intenzivně a ta dohoda může být každým dnem. Ale také se může stát, že to bude ještě velmi obtížné. Ale já jsem optimista, takže věřím, že polovina roku je stále ještě reálný termín.

K čemu vás vede to, řekněme, oprávnění ke konstataci, že ještě je to reálné? Když Boeing zatím nemíní ustupovat.

To je jednoduché. Stačí souhlas a dohoda na odstoupení z této firmy, dohoda na objemu finančních prostředků a bude to pravděpodobně nějaký kompromis, tedy když bude vůle, tak na to stačí několik málo minut.

Vy jste jako vláda se dnes zabývali a přerušili jste, pokud se nemýlím, jednání o stíhačkách JAS Gripen. Můžete říci proč?

Protože byly položeny ještě některé otázky kolegů a do příště na ně bude zodpovězeno. Já předpokládám, že příští týden to jednání vlády již nebude příliš dlouhé a že příští týden vláda dospěje k jasnému a definitivnímu závěru.

Vy jste měl v gesci jako ministr průmyslu a obchodu problematiku ofsetů, které souvisejí právě s nákupem nadzvukových letounů pro českou armádu. Jste spokojen s tím, jak ona ofsetová politika v rámci tohoto tenderu dopadla?

Já jsem spokojen. Cena, nebo objem těch ofsetů je sto třicet procent té ceny za pronájem, jsou to projekty, které jdou jednak do podpory exportu českých firem, jednak jsou to investice do České republiky a také je tam investice do výzkumu a vývoje.

A některé jsou již v dobré fázi realizace, některé jsou připraveny tak, že k tomu brzy dojde. A tedy určitě pokud vláda rozhodne o pronájmu Gripenů, bude to znamenat výraznou podporu českého hospodářství a ...

Můžete říci řádově, jak velká to investice bude?

To bohužel nemohu, protože bych velmi snadno dal návod k té ceně. Když jsem řekl, že ofsety jsou sto třicet procent, není těžké dospět k závěru, kolik Česká republika za ten pronájem zaplatí. Já si ...

Je pravda, že se podařilo snížit tu částku o miliardu?

Pravda je, že se podařilo výrazným způsobem snížit. Já doufám, že vláda příští týden tyto informace zveřejní. Ale protože to není definitivně uzavřeno, tak by ode mě bylo nezodpovědné, abych v této chvíli uváděl konkrétní částku.

Vy příští týden budete hlasovat pro.

Já jsem připraven ten projekt podpořit, pokud se něco zásadního do příštího týdne nezmění.

Co by to mohlo být? Je něco takového?

To v této chvíli neočekávám, že by něco takového se mělo stát, nicméně rozhodovat se bude až příští týden. Tedy v této chvíli jsem připraven to podpořit a domnívám se, že se mohu i příští týden takto zachovat.

Kabinet také podruhé odložil rozhodnutí o dalším osudu privatizace brněnské strojírenské firmy Královopolská. Jednoduchá otázka zase, proč?

Tak já jsem už kdysi řekl, že na privatizaci Královopolské jsou polostíny a ty polostíny nevyrobila vláda, ale privatizační komise meziresortní.

A proč tedy vláda ... jestliže ... jsou ty polostíny důvodem toho, proč oddalujete stále rozhodnutí o Královopolské?

Ty polostíny způsobily, že žádné z těch řešení, které teď před vládou stojí, se nezdá být optimální z hlediska budoucnosti. Tedy vybíráme nějaké špatné ... to nejlepší ze špatných řešení, ale problém je v tom, že jsme ...

A co ten tender opakovat?

... jsme ... právě to chci říci, jsme pod velkým tlakem časovým, protože není žádným tajemstvím, že každý den v této firmě se prohlubuje ztráta. A vzhledem k tomu, že je tam zaměstnáno přes sedm set lidí, tak samozřejmě prvotním zájmem vlády je zachovat tato místa a tedy rozhoduje i čas.

To znamená, že je nereálné tender opakovat.

Já si myslím, že příští týden vláda definitivně uzavře celý privatizační proces.

Nebude se opakovat tender.

To vyloučit nemohu, já nemohu rozhodovat za celou vládu.

A váš názor?

Můj názor je, že příští týden tu privatizaci uzavřeme.

Prodejem firmě, společnosti Bras?

To v této chvíli nechci potvrzovat.

Ani vyvracet?

Ani vyvracet.

Konstatuje ministr průmyslu a obchodu České republiky Milan Urban, který byl hostem Interview BBC. Já děkuji za to, že jste si udělal čas na pořad Interview BBC a na BBC někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Boeing trvá na miliardě za odchod z Vodochod

Právo, 4. 6. 2004, strana 14 - Americký Boeing nadále požaduje od ČR za svůj odchod z Aera Vodochody téměř miliardové odstupné. V rozhovoru pro BBC to sdělil ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. "Ukončení působení Boeingu v Aeru bude zřejmě záviset na výši poskytnuté náhrady. Bude to pravděpodobně nějaký kompromis," prohlásil Urban.

O tom, že by měl Boeing opustit Aero, rozhodla vláda v únoru. Vodochodský podnik je totiž předlužen a v kritické situaci. Boeing při vstupu do Aera sliboval, že mu zajistí v cizině odbyt. Do zahraničí se však nepodařilo prodat ani jediný letoun L-159, na jehož vývoj byly vynaloženy obrovské sumy.

Většinu akcií Aera vlastní stát, manažersky ho ale ovládá Boeing Česká, který do vodochodské zbrojovky vstoupil v roce 1998. Nárok Boeingu na odstupné vyplývá ze smluv, které s ním při vstupu do Aera uzavřela tehdejší vláda. Odstupné Boeing žádá přesto, že ČR za něj musí splácet vysoké dluhy. Stát již Aeru vypověděl záruky na úvěry, v důsledku čehož zaplatí v průběhu dvou let za závazky tohoto podniku až 9,3 miliardy korun.

Na otázku Práva, zda budou Američané na odškodném skutečně trvat, přitom už dříve odpověděl prezident Boeingu Česká Thomas Ryan: "Při jednání s českou vládou se budeme snažit nalézt vzájemně přijatelnou dohodu, která bude současně tím nejlepším řešením pro Aero. Víme dobře, že bychom požadavkem na vysoké odškodné náklady na jeho záchranu ještě zvýšili a že by to v konečném důsledku znamenalo další zhoršení jeho situace."

Urban: Boeing chce miliardové odstupné

Lidové noviny, 3. 6. 2004, strana 19 - Americká společnost Boeing navzdory některým prohlášením svých šéfů nadále požaduje za svůj odchod ze zbrojovky Aero Vodochody od české vlády téměř miliardové odstupné. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to uvedl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, podle něhož vláda s Boeingem o ukončení strategického partnerství nadále intenzivně jedná. Boeing prý zatím nemíní ze svého požadavku odstoupit a ukončení působení Boeingu v Aeru tak bude podle Urbana zřejmě záviset na výši poskytnuté náhrady.

Urban: Boeing stále trvá na téměř miliardovém odstupném za Aero

PRAHA 2. června (ČTK) - Americká společnost Boeing navzdory některým prohlášením svých šéfů nadále požaduje za svůj odchod ze zbrojovky Aero Vodochody od české vlády téměř miliardové odstupné. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, podle něhož vláda s Boeingem o ukončení strategického partnerství nadále intenzivně jedná.

Boeing prý zatím nemíní ze svého požadavku odstoupit a ukončení působení Boeingu v Aeru tak bude podle Urbana zřejmě záviset na výši poskytnuté náhrady. "Bude to pravděpodobně nějaký kompromis," řekl Urban. Předpokládá přitom, že vláda by se s Boeingem na jeho odchodu mohla dohodnout do poloviny roku. "Stačí dohoda na objemu finančních prostředků," uvedl ministr.

Většinu akcií společnosti Aero Vodochody vlastní stát, manažersky ji ale ovládá firma Boeing Česká, která do podniku vstoupila v roce 1998. Nárok Boeingu na odstupné vyplývá ze smluv, které s ním při vstupu do Aera uzavřela tehdejší vláda. Odstupné ale Boeing žádá i přesto, že vláda za něj musí splácet vysoké dluhy. Stát již Aeru vypověděl záruky na úvěry, v důsledku čehož zaplatí za závazky podniku v následujících dvou letech z rozpočtu až 9,3 miliardy korun.

Šéf společnosti Boeing Česká Thomas Ryan navíc v tisku již dříve tvrdil, že investici Boeingu prý lze považovat za odepsanou a že Boeing opustí Aero bez odstupného.

Naopak česká vláda chtěla dát Boeingu za celý jeho podíl ve zbrojovce místo požadovaného miliardového odstupného pouze jedinou korunu. "Jednáme tak, aby (Boeing) prodal našemu státu své akcie za jednu korunu. To je naše vyjednávací pozice, kterou budeme jako vyjednavači české vlády držet," uvedl v tisku ministr financí Bohuslav Sobotka.