Václav Moravec moderátor

Jan Kohout ve studiu BBC

Už měsíc je Česká republika členským státem Evropské unie. Už měsíc platí v České republice novela zákona o dani z přidané hodnoty. Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka řekl koncem dubna v rozhovoru pro BBC, že ministerstvo financí chystá novelu zákona, a to po konzultaci s Evropskou komisí. Sobotka před měsícem nechtěl být konkrétnější.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): My očekáváme v tuto chvíli verifikaci ze strany Evropské komise a poté, kdy dostaneme stanovisko z Bruselu, zapracujeme ho do technické novely, já bych nechtěl předjímat, které části zákona Evropská komise nakonec shledá jako ty, které by se měly ještě zpřesnit.

22. duben a slova vicepremiéra, ministra financí Bohuslava Sobotky v rozhovoru pro BBC. Nejen o připomínkách Evropské komise k zákonu o dani z přidané hodnoty bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečnější zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je dnes stálý zástupce České republiky v Evropské unii, bývalý náměstek ministra zahraničí Jan Kohout, přeji vám hezký dobrý den do Bruselu.

Dobrý podvečer všem.

Jak bylo řečeno, Česko je měsíc členským státem Evropské unie, kterou událost byste za uplynulý měsíc z pohledu České republiky jako nové členské země Evropské unie označil slovem nejzásadnější.

Za uplynulý měsíc asi samotný vstup České republiky do Evropské unie.

Na ten zapomeňte, to už je promlčené.

To ..., následky trvají stále a myslím si, že ty pozitivní tady běží. Já si myslím, že to nejdůležitější je, že ten 1. květen neznamenal žádný otřes pro Evropskou unii, to znamená, že vše běží dále, Evropská unie se nezachvěla, nové členské země nekolabují ani staré členské země. To si myslím, že prokazuje, že to rozšíření bylo připraveno dobře.

Když jste se ujímal vaší nové pozice, tedy z náměstka ministra zahraničí jste se stal stálým zástupcem České republiky v Evropské unii, řekl jste doslova, cituji: "Když se řekne Česká republika, je zapotřebí, aby měli všichni zřetelnou představu, co to znamená." Konec citátu. Zažil jste nějaký okamžik, kdy nebylo zřetelné, jakou představu má Česká republika jako nový členský stát?

Já jsem si myslel, že se zeptáte trošku naopak, já bych ten pozitivní příklad měl.

A vidíte, já jsem viděl, že jakmile se zeptám naopak, že budete jmenovat pozitivní příklady a říkal jsem si, zkusí to s tím, že i na negativní otázku bude dávat pozitiva. Tak, pane velvyslanče, zkuste nejdříve to negativní a pak ...

Já zkusím to negativní. Samozřejmě jsou oblasti, ve kterých nemáme třeba vzhledem k tomu, že ta otázka je složitější nebo má delší historii, řekněme, úplně vyhraněný názor, například námořní rybolov, z pochopitelných důvodů je to věc, ke které se ten názor konstituuje pomaleji. Jinak ve všech ostatních oblastech bych řekl, že názor jsme schopni mít a v mnoha případech jsme schopni identifikovat i svůj národní zájem a přispět do těch debat, ať už se jedná o jednotlivé pracovní skupiny, kde jsou ty návrhy projednávány, nebo výbory stálých zástupců. Čili řekl bych, že je tu určitě skutečně malinká věc, kde nemáme, a z pochopitelných důvodů, co říct.

Já se teď omlouvám, že se zeptám osobně ...

Ano.

... vy máte hodně dobrou náladu dnes.

No, mám rýmu a horečku, ale jinak náladu mám pořád dobrou.

Ne, s tím rybolovem, pokud byste měl skutečně zmínit něco, co je České republice bližší, rozumím tomu, že Česká republika může mít problém s rybolovem a zaujímat zásadní postoj k rybolovu, že ještě nemá definované své stanovisko k tomuto problému, něco bližšího byste nenašel?

Víte proč, pane redaktore, protože my jsme připravili doma ještě před odjezdem a v průběhu toho roku odzkoušeli určitou institucionální architekturu, jakým způsobem reagovat na podněty, které přicházejí tady odsud z Bruselu, jakým způsobem je zpracovávat a jakým způsobem na ně především reagovat a prostřednictvím těchto orgánů, jako je třeba Výbor stálých zástupců, vnášet svoje požadavky. To znamená, že nemůže se stát, že by jakýkoliv kousek čehosi, návrhů legislativy, závěrů, někde zapadl, ztratil se a nikdo ho nějakým způsobem nezpracoval. A i když třeba dá neutrální stanovisko, tak i to neutrální stanovisko znamená postoj, to znamená, není to věc, která by byla, řekněme, národní prioritou nebo byla sledována, ale všechno se dostane někam a nějakým způsobem je na to reagováno, takže proto můžu usuzovat, že v některých mnoha oblastech nebo ve všech téměř ten názor jakýsi je, byť je třeba neutrální, to znamená, netýká se nás to.

Dobrá, začnu vám předkládat argumenty a věřte, že bych si přál, abych přispěl k tomu, aby vás opustila chřipka i rýma.

Děkuju.

Ač představitelé české vlády několikrát prohlásili, že kabinet přijme svoji strategii směřování České republiky v Evropské unii do konce dubna, zatím se tak nestalo. Připomeňme si, že dokument ostře zkritizoval prezident Václav Klaus, tady jsou jeho slova.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Tak, já za prvé myslím, že ta koncepce byla pojata úplně nesmyslným způsobem a měla být úplně jiná. Měla si dát za prvé ty globální cíle a pak diskutovat o tom, jestli nás zajímá něco na metodách evropského rybolovu, což tam koneckonců řešeno také absurdním způsobem bylo.

Říkal v dubnu na adresu dokumentu v rozhovoru pro BBC český prezident Václav Klaus. Premiér Vladimír Špidla v polovině května přiznal, že dokument byl ještě poopravován a není tedy dokončen. Například do něj vláda zapracovala některé připomínky prezidenta republiky. Vladimír Špidla však v rozhovoru pro BBC dodal.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Ale ten základní problém není v jednotlivých připomínkách. Ten základní problém je, že prezident republiky v zásadě dává přednost a nadřazuje koncepci mezivládní. To znamená, jeho cílem je v zásadě neintegrovat dále Evropskou unii, případně ji mírně uvolnit, vrátit se třeba ještě přes Maastricht, to bych si celkem byl jist. Naše koncepce je pokračovat na budování v Evropské unie a považujeme za velmi důležité, aby byl posuzován, posilován takzvaný komunitární princip, protože to je výhodné, čili ten společný princip se společnými politikami, protože tento společný princip dává silnější pozici středním a menším státům.

Řekl 11. května v rozhovoru pro BBC premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Na kolik stálému zastoupení České republiky v Evropské unii podle jejího šéfa Jana Kohouta komplikuje práci to, že kabinet dodnes neschválil strategii vystupování České republiky v rámci Evropské unie.

Já si myslím, že v tuto chvíli asi ne fatálně, ale samozřejmě kdyby ta situace měla trvat delší dobu, v řádu měsíců, tak by asi k problémům docházelo. A nedocházelo by jenom k problémům na stálém zastoupení, které vlastně, abych tak řekl, je jakýmsi prodloužením údem státním administrativy, tím tykadlem, které tady získává informace a zpětně je se snaží nějakým způsobem v rámci těch formátů, ve kterých se jedná, uplatňovat, ale především doma té české státní administrativě, pokud nebude mít jasno, kam chceme dojít, jaké je naše směřování, jaké je vlastně to politické zadání, tak v podstatě politiku by začli tvořit samotní úředníci, a to je, to je to největší riziko.

To znamená, že vyzýváte, vyzýváte k tomu, aby, pokud možno do měsíce, do dvou, uskutečnit ten dokument nazvaný, on bude pravděpodobně poopraven, podle informací BBC už půjde o vládní strategii vystupování České republiky v rámci Evropské unie, nikoli tedy o postoj České republiky jako celku, protože došlo ke sporu ohledně toho dokumentu, tak by měl být přijat podle vás do měsíce.

Já bych byl rád, kdyby byl přijat skutečně co nejdříve, protože ono kolem toho dokumentu narostlo spousta nedorozumění. On to není žádná základní dokument o tom, kterým směrem by se měla vydat Evropská unie, zda z toho bude superstát, či nebude superstát, anebo co z toho vlastně bude. Ten dokument jako takový je spíše střednědobým plánem toho, co bychom v jednotlivé oblasti za stávajících podmínek, to znamená za znalosti toho, co je stávající smluvní základna, jakou zde máme představu na základě ústavní smlouvy, z toho, co víme, jak asi bude vypadat finanční perspektiva, protože jsou to určité návrhy, byť v jejím rámci bude docházet k přesunům, ale známe určité parametry toho, jak bude vypadat v nejbližších deseti letech, řekněme, hrubé rámcové parametry, jak bude Evropská unie vypadat. A má své jednotlivé politiky, které nezmizí, a v rámci těch jednotlivých politik se snažíme definovat to, na čem my máme víc zájem a na čem máme méně zájem a k tomu sloužil vlastně tento materiál, který by nám řekl, ano, orientujme se na tuto problematiku, vnímáme takové stanovisko a tomu potom podřiďme náš přístup, jestliže přijde návrh třeba jakési legislativy z Evropské komise. A prizmatem tohoto, tohoto politického pohledu, v zásadě se na to dívejme a podle toho pracujme na instrukcích ...

Zatím tedy k mírným komplikacím nedochází, že tento dokument nebyl přijat.

On byl přijat ...

Buďte upřímný.

... formálně samozřejmě, ale zatím bych řekl, že k žádným komplikacím nedochází, nedochází, ale říkám, během pár měsíců by nutně docházet muselo, protože by mezi sebou jednotlivé resorty mohly zastávat určitou jinou politiku. Kladlo by to mnohem větší důraz a na to koordinační, na to koordinování jednotlivých pozic. To znamená na ten výbor pro EU, byly by mnohem delší diskuse, mnohem hůře by se docházelo k jednotlivým řešením, kdežto tady ta řešení nebo ty základní přístupy, tam nejsou řešení, protože ten život nevíme, jak bude vypadat, co bude na stole a ten základní přístup tam je.

Zpravodaj České tiskové kanceláře v Bruselu Karel Barták při hodnocení měsíce České republiky v Evropské unii napsal, teď cituji doslova: "Pět desítek diplomatů českého zastoupení tráví stovky hodin v pracovních skupinách, kde se dojednávají podrobnosti zákonů. Právě zde dochází k základnímu tříbení národních zájmů. Dojem je zatím smíšený, mnohdy chybí instrukce z Prahy nebo jsou nesmyslné. Koordinační úloha vládního výboru pro Evropskou unii není vždy dostatečná." Konec citátu. Jak se vypořádáte s těmito námitkami?

No, tak já nevím, kde pan Barták, kdo mu to takto povídal, pravdou je, že samozřejmě ne všechny instrukce jsou dokonalé a použitelné tak, že by je člověk vzal a přednesl.

Můžete být konkrétní?

Tak, těch instrukcí je na každé zasedání výboru, ať už toho COREPERu jedna, nebo COREPERu dvě, je, řekněme, řádově deset, patnáct, takže teď to nemám před sebou, ale vždy se z toho počtu najde, řekněme, polovina, která je méně srozumitelnější nebo je méně identifikován ten národní zájem, a ta druhá, kde je to výraznější. Je to resort, od resortu je to tématika od tématiky, záleží na tom, kdo to zpracovává, ale je třeba si uvědomit, že většina lidí, kteří v české státní administrativě se Evropskou unií zabývali dlouhá léta, prošli přístupovými jednáními, jsou dneska na stálém zastoupení v Bruselu. A tam nastoupili nebo nastoupili, anebo nastupují lidé, kteří třeba ta zkušenost jejich není taková dlouholetá a je přirozené, že na začátku toho procesu může docházet k tomu, že je ten, ta otázka někdy je identifikovaná nebo ten národní zájem, to, co říkáme tím národním zájmem, tj. to, co je naším pohledem někdy hůře, někdy lépe, ale abych byl ...

Mohu tady do toho vstoupit, ano, protože nemůže být také důkazem toho, že Česká republika skutečně nemá zcela jasnou představu, jaké role bude hrát jako členský stát a jaké role hraje jako nový členský stát Evropské unie, například i v problematice daňové harmonizace?

Já si nemyslím, že bysme, že bysme za ten poslední měsíc trpěli jakousi, já se k tomu musím vrátit, protože to mě trošku trápí, jakousi zmateností instrukční nebo nevěděli, co dělat nebo že máme strategie. Já si myslím, že se podařily docela dva dobré momenty v tom, za ten měsíc, kde jsme naopak ukázali, že jsme schopni identifikovat svůj zájem a jsme schopni hlavně i v nové situaci, to znamená jako členská země využít toho postavení, které máme, které je základně, kvalitativně odlišné od toho, co bylo do dubna, do konce dubna, v náš prospěch, anebo ve prospěch nových členských zemí, ať už to bylo na příkladě jednoho dojednávání dohod se Švýcarskem, kde jsme skutečně a může si to každý zdokumentovat na stránkách švýcarského tisku, byli ti, kteří to tlačili velmi daleko a získali jsme za to určité ústupky, dokonce jednu chvíli jsme byli v pozici, že už se všichni báli, že zbortíme celý summit EU Švýcarsko a minulý ...

Jaké ústupky získala Česká republika, můžete to vysvětlit laicky českému občanovi, co bude mít Česká republika za to ...

No, tak jednak v oblasti přístupu občanů nových členských zemí na trh práce ve Švýcarsku, příspěvek evropské, do evropské, do fondů švýcarských, to znamená především určité kompenzace za to v oblastech, které jsou přímo pozitivní pro naše občany, to znamená, bude víc peněz na projekty a větší přístup českých občanů.

O jakou částku jde finanční.

Částky jsou to nějaké řádově sta miliony korun pro všechny nové členské země, ale kolik z toho bude do instrumentů pro nás, to v tuhle chvíli nevím.

To znamená, že se tvrdým postojem České republiky při dojednávání vztahů mezi Evropskou unií a Švýcarskem podařilo díky České republice pro nové země Evropské unie, tu desítku, vymoci přístup na pracovní trhy Švýcarska, rozuměl jsem tomu správně.

Ano, ano, je to tak a druhý příklad, a zase se tím trošičku jaksi vymykáme z toho prostředí, které tam je, nebo, řekněme, všech těch nových členských zemí, ale jde to v linii toho, co jsem říkal, že chceme být - transparentní, předpovídatelný, spolehlivý partner, ale který je schopen si velmi důkladně a důstojně stát za svými zájmy, jestliže minulý týden byla projednávána otázka statutu Evropské investiční banky ve vztahu k rozšíření a změna statutu v souvislosti s Rumunskem a Bulharskem a my jsme s tím textem měli velké obtíže, protože tam docházelo k prohlubování disproporce v Evropské investiční bance, v té struktuře mezi novými a starými členskými zeměmi. A ta otázka byla postavena velmi falešně, že my bráníme Bulharsku v uzavření přístupových jednání, takto byl na nás činěn nátlak, ale ve skutečnosti šlo to, a my jsme skutečně hrozili tím, že to zablokujeme nebo hrozili, my jsme chtěli řešení, najít řešení a nemohli jsme toto akceptovat a našlo se řešení v tom, že dojde k revizi statutu a ten statut, ta revize bude ukončena před vstupem Rumunska, dokonce před podpisem přístupové dohody Rumunska a Bulharska. Čili ...

Toto jsou podle vás dva úspěchy české diplomacie.

To jsou velmi ..., ano, já si myslím, že jsou to velmi markantní úspěchy docela, protože jsme posunuli věci, kde jsou citlivé, ať už z našeho pohledu, nebo nových členských zemí, nebo pro Evropu a s tím, že jsme schopni využít ten instrumentář, který máme v tuto chvíli velmi široký, jako jsou ...

Další téma - zájmy České republiky v Evropské unii. Vás, pane Kohoute, jako stálého zástupce České republiky v Evropské unii čekají také některé nedořešené problémy z toho předvstupního období. Kterou z těch nedodělávek, jak bych to označil já, byste vy nazval ze svého pohledu za nejproblematičtější.

No, těch nedodělávek je několik a ...

A která je ta nejproblematičtější?

Jedna problematická je samozřejmě státní /nesrozumitelné/, posuzování státní pomoci bankám, to je jedna věc, která je velmi důležitá. A druhá z těch je, tam, kam vy směřujete, a to je zákon o DPH a určitému, určitým nejasnostem nebo některým momentům, které jsou v něm obsaženy.

Zastavme se tedy teď u té druhé věci, u zákona o dani z přidané hodnoty, který začal platit od 1. května, tedy v den vstupu České republiky do Evropské unie. Vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka už koncem dubna přiznal v rozhovoru pro BBC, že jeho ministerstvo chystá novelu novely, protože zákon o DPH zkoumá Evropská komise.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Přirozeně ta debata bude kolem některých položek, o jejich zatřídění ve snížené nebo základní sazbě. Těch položek nebude mnoho, domnívám se, že ten okruh problémů, kde povedeme diskusi s Evropskou unií, bude zahrnovat deset, maximálně patnáct bodů. Vyčkám na výsledek konzultací s Evropskou komisí.

Řekl v rozhovoru pro BBC 22. dubna ministr financí, vicepremiér Bohuslav Sobotka. Už Evropská komise a evropské instituce daly České republiko, České republice stanovisko k novele zákona o dani z přidané hodnoty, co bude zapotřebí změnit, aby ten text byl plně harmonizován.

Oficiálně toto stanovisko přijde v nejbližších dnech, to znamená, ta jednání probíhala, ty konzultace, o kterých mluvil pan místopředseda vlády a ministr financí, pan Sobotka. Jsou identifikovány jednotlivé oblasti, ale ten oficiální verdikt k tomu zaslán nebyl, nicméně my víme, o které oblasti se jedná a řekněme, že můžeme plus minus kvalifikovaným odhadem odhadnout, jakým směrem to asi půjde.

Můžete tedy říci, protože jednou z mediálně hodně sledovaných částí novely zákona o dani z přidané hodnoty je ona snížená sazba na pleny, dětské pleny. Je reálné, když Španělsku se nepodařilo výjimku vymoci, že Česká republika výjimku vymůže, že obhájí nízkou sazbu DPH na pleny.

My jsme na snížení sazby daně z přidané hodnoty na dětské pleny požádali oficiálně o přechodné období, na rozdíl od těch jiných částí toho zákona o DPH, kde probíhaly jednotlivé konzultace.

Promiňte, teď vám vstoupím do řeči, to je možné poté, co jsou uzavřeny přístupové smlouvy, že Česká republika požádala o další přechodné období nad rámec přístupové smlouvy, právě co se týče snížené sazby DPH na pleny?

Je možné na základě výkladu, který jsme použily při obhajobě té, toho, té žádosti o sníženou daň, to znamená, o to přechodné období na základě, řekněme, širšího výkladu některých pasáží té příslušné přílohy, směrnice.

Na jak dlouho jste požádali o ...

Požádali jsme na roky, na rok.

Na rok nebo na roky, tak na co?

Na rok.

Na rok.

Ale musím popravdě říct, abych nemystifikoval ani vás ani posluchače, zatím odpověď žádnou jsme nedostali, nicméně byl komisař Bolkenstein nedávno v Praze a při dotazech na toto téma bylo, řekl bych, z jeho tváře i slov, lze, bylo lze vyčíst, že to nebude asi příliš průchodná záležitost.

To znamená, že v případě, že Evropská komise, říkáte, že stanovisko má být v nejbližších dnech, jasně řekne, že pleny nepatří do snížené pětiprocentní sazby DPH, tak České republice nezbyde nic jiného, než upravit onu novelu o DPH a posunout pleny do devatenáctiprocentní sazby.

Pakliže takto bude to vyjádření, tak nám nic jiného nezbyde a nezbyde vládě, než hledat jinou cestu, jakou kompenzovat vlastně to, co bude třeba doplatit na plenách, v jiné sociální dávce.

Které věci jsou ještě v té novele zákona o dani přidané hodnoty tak sporné, že dovedete už odhadnout, ano, dovedete už odhadnout ...

... probíhající konzultace.

... dovedete už odhadnout stanovisko Evropské komise, co se bude muset změnit.

Ne ve všech případech, protože skutečně to stanovisko ještě nebylo zasláno, čili trošku spíše to, je to třeba brát to s určitou dávkou kvalifikovaného odhadu, ale je tu výklad pojmu dodávka vody, což je možné zahrnout pod tento pojem. Další otázkou je dodání stavebních pozemků a moment, kdy tyto pozemky, respektive toto dodání bude zdaněno, otázka vracení DPH osobám se zdravotním postižením při nákupu těch osobních motorových vozidel. Tam si myslím, v těch předchozích případech se obávám, o kterých jsem mluvil, že to nedopadne velmi pozitivně na rozdíl od této oblasti, kde si myslím, že dokonce najdeme řešení, které ..., nebo tlačíme na řešení, které umožní všem občanům Evropské unie něco podobného.

To znamená, že by, abyste vysvětlil, co by pak bylo důsledkem, pokud ...

Důsledkem jsou levnější automobily pro zdravotně postižené občany v celé Evropě.

A tam je reálné, že by Česká republika tím, že požádá o výjimku ...

My jsme o to požádali ...

... tak to bude platit i v ostatních zemích.

Je to pravděpodobné, tváří se na to příslušní pracovníci Evropské komise, že to je myšlenka, která by měla být implementována do celé Evropy. Tady je to, že my přispíváme v dobrém k Evropě. Pak jsou tam osvobození u vzdělávání nebo některých spíš druhů vzdělávání ...

To jsou jazykové kurzy ...

... univerzita třetího věku, které, ano, ano, ano ...

Jsou tam i jazykové kurzy, které by mohly patřit znovu do snížené sazby DPH.

Tak, tak.

A to je reálné, že by se podařilo vymoci jako ...

Ano, to je reálné, tam je určitá naděje. Říkám, nechci bejt předčasně optimistickej nebo negativistickej, ale tady je, řekněme, reálná naděje, kvalifikovaný odhad, mohlo by to dobře dopadnout, na rozdíl od třeba lékařského nábytku, a dobře dopadnou pravděpodobně nebo spíš určitě školní služby, školních jídelen.

To znamená, to, na co upozorňují stravovací zařízení, že školní jídelny jsou nyní v devatenáctiprocentní sazbě DPH ...

Tak budou osvobozeny od daně pravděpodobně úplně.

Úplně? To znamená, že by ani pětiprocentní snížená sazba ...

Úplně, ne, mělo by to osvobozeny, mohou být osvobozeny pravděpodobně, ale říkám, zas předjímám, nechci vzbuzovat nějakej rozruch, aby někdo se pak neodvolával, že Kohout řekl ...

Už jste ho vzbudil, pane stálý zástupče.

Teď toho lituje, ale, pane redaktore, ale tam, protože jste mě tam dostal, tak jste to chtěl slyšet.

Dostanu prémie. Evropská komise, a vy jste to také zmínil v té první části, momentálně zkoumá nedávné rozhodnutí českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ohledně státní pomoci Třineckým železárnám, prověřuje podporu Československé obchodní bance. Nakolik tyto dvě věci, jako nedodělky z těch předvstupních fází vstupu České republiky do Evropské unie, považujete za zásadní.

Samozřejmě jsou to svým dopadem a vzhledem k tomu, o jaké se jedná finanční prostředky, otázky velmi důležité, máme úřad vládního zmocněnce a vládního zmocněnce, kterým je ministr, myslím ministra financí, pan Zdeněk Hrubý, ta věc je ošetřována, probíhají různé diskuse, upřesňování, v tuto chvíli se Evropská komise, respektive její /nesrozumitelné/ servis zabývá touto otázkou, čili bylo by asi předčasné v tuto chvíli předjímat, jakým způsobem to bude řešeno.

Dá se vědět, kdy by ona věc mohla být vyřešena?

Předpokládám zase horizonty týdnů, maximálně měsíců.

To znamená do léta, do prázdnin by mohlo být jasno.

Odhadl bych, že asi takto.

Když se ještě zastavím u Třineckých železáren, nakolik může být jistým vodítkem to, že Evropská komise už zahájila šetření u Poláků, u státních ocelářských hutí Czestochowa, protože tam jde o první zkoumání státní pomoci v nových členských zemích Evropské unie. To znamená, že de facto by Třinecké železárny mohly následovat cestu Huta - Czestochowa.

Já bych ty dva případy, byť se zabývají obě, oba ocelářstvím, nedával do jednoho pytle, protože přece jenom se týká o trošku jiný způsob toho, jestli se jedná o státní podporu a jakým způsobem, prostě ty, každý z těch případů má své, své parametry, svoje ..., svoji historii a svůj způsob. A v tomto případě našem, tady došlo k určitému procesu, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže k tomu dal pozitivní posudek, komise žádá určité informace a naše kompetentní úřady se k tomu vyjadřují, ale nemyslím si, že by ta otázka byla v té podobě. Samozřejmě, že to na mysl určitým způsobem tane, to nezapírám, že když to člověk vidí, ale přece jenom ty případy mají svoje velké odlišnosti.

V případě, že by nakonec Třinecké železárny ale, jak jste připustil, mohly následovat osud polských hutí Czestochowa, tak co by to znamenalo pro Třinecké železárny.

Znamenalo by to, pokud by byl posouzen některý nákup z těch akcií jako státní pomoc, tak by se musely ty peníze se vší pravděpodobností vrátit ...

O jak velkou částku by šlo?

... v určitém rozsahu, těžko říct v tuto chvíli, protože ten nákup, pokud vím, probíhá, ale nemám přesně, nejsou mi známy, jako nevím přesně, jak to vypadá s tou, o kolik peněz by fakticky šlo, ale je to v řádech sto milionů.

Ale z toho, co jste, z toho, co jste naznačil, je pravděpodobnější, že jsou větší naděje u Třineckých železáren než u těch polských hutí, oceláren, pardon.

Já si myslím, u oceláren, já si myslím, že ano, protože ten náš případ je trošku jiného kalibru, než skutečně ta, řekněme, zcela jasná a viditelná státní tvrdá pomoc, která v tom případě polském tam byla.

A co státní pomoc Československé obchodní bance, což je druhý případ, který prověřuje, prověřují orgány Evropské unie.

Jak jsem řekl, je to věc, která je diskutovaná, je diskutován rozsah té státní pomoci, který byl učiněn při tom převzetí banky, který ..., vyplývaly určité závazky a teď jde o to zkoumání vlastně, zda některé z těch závazků, o tom je celý problém, zda některý z těch závazků nemá implikaci nebo platnost pro dnešek, to znamená, jestli je to vlastně zkonzumováno, uzavřeno v minulosti, anebo některý z těch záruk jakoby platí pro dnešek a má schopnost ovlivňovat trh dnešní bankovní. To znamená, jestli je /nesrozumitelné/ nebo jestli byl zkonzumován nebo /nesrozumitelné/, to znamená, jestli produkuje jakýsi efekt na dnešním bankovním trhu a zda se teda může říct, že se jedná o státní pomoc v tom smyslu slova, že tudíž, že by stát podporoval něco, co má, vede k nějaké /nesrozumitelné/ na trhu. A to je na těch jednáních, která jsou mezi Evropskou komisí a ministerstvem financí. Podle našeho názoru se jedná o věci, které jsou prostě spjaty s určitým okamžikem, s určitou ..., s řešením určité situace a jejich efekt je daný časově k určitému okamžiku, nikoliv k tomu, to, co se nazývá tím, že by to mělo svůj efekt teď.

Z toho, co jste řekl, je možné očekávat z oněch náznaků, že ať už Třinecké železárny, nebo ČSOB a pomoc ČSOB projdou?

Já bych byl tady velmi opatrný osobně, opravdu tady bych se nedopustil asi názoru, protože to je otázka velmi citlivá, nemusím bejt, nemusím být nutně o všech jednáních informován, protože jsem říkal, zda některé, především ta primární odpovědnost je za panem náměstkem Hrubým, ale myslím si, že jsem, ale přece jenom tady bych byl na rozdíl od těch některých otázek zákona o DPH, které jsou v řešení, tak tady bych se zdržel odpovědi.

Poslední otázka, stále jste mírný optimista, co se týče přijetí evropské ústavy ještě do konce června nebo se něco změnilo?

Ne, jsem optimista, pořád říkám padesát dva čtyřicet osm.

Vy jste ale říkal, ten poměr byl větší ještě zhruba před čtrnácti dny v neprospěch, tak.

Ne, ne, ne, před čtrnácti dny byl padesát jedna čtyřicet devět ...

No, záleží, komu jste to říkal.

Teď už je to padesát dva ve prospěch.

Říká stálý zástupce České republiky při Evropské unii Jan Kohout. Přeji vám hezký zbytek dne do Bruselu, někdy příště v Interview BBC, na shledanou.

Děkuju, na shledanou, mějte se hezky.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Sobotka: některé sazby DPH se mohou změnit

Právo, 9. 6. 2004, strana 16 - Kvůli Evropské unii se možná změní sazba daně z přidané hodnoty u části zboží nebo služeb. Případné přesuny však nebudou pro občany důležité a neovlivní příjmy státního rozpočtu, řekl včera ministr financí Bohuslav Sobotka.

Podrobnosti však neuvedl. Sazba DPH u dětských plen se podle něj v chystané novele zákona o DPH měnit nebude a zůstane pět procent. Návrh novely projedná podle Sobotky hned po volbách do Evropského parlamentu koalice.

Změnu požaduje kvůli různým nejasnostem, chybám a sporným výkladům i Evropská komise. Ekonomové i podnikatelé si již začali stěžovat, že se oprava podle nich nepříliš povedeného zákona protahuje a způsobuje jim problémy. Konkrétní chystané změny Sobotka odmítl upřesnit s odůvodněním, že vše musí nejdříve projednat koalice.

Velvyslanec Česka při EU Pavel Kohout již dříve pro BBC uvedl, že by mohly být od DPH zcela osvobozeny školní jídelny, jazykové kursy by se mohly přesunout do snížené sazby a osobám se zdravotním postižením by se mohla při nákupu osobních motorových vozidel DPH vracet.

Kohout je skeptický v otázce dětských plen, kde Česko požádalo o roční přechodné období. Sobotka však v možnost udělení výjimky stále věří a pleny chce zachovat ve snížené pětiprocentní sazbě

Sobotka: Kvůli EU se možná ještě změní DPH u některých položek

PRAHA (ČTK) 8. června - Kvůli Evropské unii se možná změní sazba daně z přidané hodnoty u části zboží nebo služeb. Případné přesuny však nebudou pro občany důležité a neovlivní příjmy státního rozpočtu, řekl dnes v rozhovoru pro ČTK ministr financí Bohuslava Sobotka. Podrobnosti však neuvedl. Sazba DPH u dětských plen se podle něj v chystané novele zákona o DPH měnit nebude a zůstane pět procent.

Návrh novely projedná podle Sobotky hned po volbách do Evropského parlamentu koalice. Změnu požaduje kvůli různým nejasnostem, chybám a sporným výkladům i Evropská komise. Ekonomové i podnikatelé si již začali stěžovat, že se oprava podle nich nepříliš povedeného zákona protahuje a způsobuje jim problémy.

Konkrétní chystané změny Sobotka odmítl upřesnit s odůvodněním, že vše musí nejdříve projednat koalice. Velvyslanec ČR při Evropské unii Pavel Kohout již dříve pro BBC uvedl, že by mohly být od DPH zcela osvobozeny školní jídelny, jazykové kurzy by se mohly přesunout do snížené sazby a osobám se zdravotním postižením by se mohla při nákupu osobních motorových vozidel DPH vracet. Nejasnosti prý zůstávají u obsahu pojmů "dodávka vody" a "dodávka stavebních pozemků".

Podle Kohouta se zřejmě nepodaří zařadit lékařský nábytek do snížené sazby daně. Skeptický je i v otázce dětských plen, kde Česká republika požádala o roční přechodné období. Sobotka však v možnost udělení výjimky stále věří a pleny chce zachovat ve snížené, pětiprocentní sazbě.

Daň z přidané hodnoty doznala podstatných změn k 1. květnu, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Řada zboží a služeb se přesunula ze snížené pětiprocentní do základní sazby. Ta poklesla na 19 z 22 procent.