Václav Moravec moderátor

Pavel Němec ve studiu BBC

Od začátku dubna lákala Česká republika prostřednictvím televizní reklamy turisty téměř ze všech koutů světa. Reklama na globálních stanicích jako CNN, BBC, Discovery a další prezentuje Českou republiku jako zemi, kam je příjemné si zajet odpočinout. Jaromír Beránek z konzultační firmy Mag Consulting zabývající se cestovním ruchem ale upozorňuje, že služby pro turisty stále ještě pokulhávají za západní Evropou.

Jaromír BERÁNEK, Mag Consulting (zvukový záznam): Pokud děláme průzkumy u zahraničních zákazníků a turistů, většina z nich si na služby v našich turistických zařízeních již tak nestěžuje, jako tomu bylo třeba před pěti nebo deseti lety. Na druhé straně máme určité problémy, od taxikářů, po stravování, nedostatek třeba veřejných záchodů a podobně.

Říká Jaromír Beránek z konzultační firmy Mag Consulting. Nejen o lákání zahraničních turistů do České republiky bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, u mikrofonu je Václav Moravec, k protějšímu mikrofonu usedl ministr pro místní rozvoj, místopředseda US-DEU Pavel Němec. Vítejte po čase v BBC, hezký, dobrý den.

Dobré odpoledne.

Dovolte, abych byl v úvodu osobní. Jak si organizujete dovolenou, individuálně nebo s cestovní kanceláří?

Jak kdy, většinou… protože jsem párkrát si organizoval dovolenou dopředu a pak z toho sešlo, ať už to byly povodně nebo jiné povinnosti, tak většinou je to spíše chaotické, nahodilé. A když někdy v pátek zjistím, že příští týden bych mohl mít čas a že snad opravdu do toho konečně nic nevleze, tak někam prostě vyrazím.

Tak to bude nahodilé a chaotické i letos.

Určitě.

Česká obchodní inspekce zjistila, že čtvrtina z kontrolovaných cestovních kanceláří porušila zákon o ochraně spotřebitele, nejčastějším prohřeškem bylo klamání spotřebitelů v otázce pojištění proti následkům platební neschopnosti, česky řečeno, cestovky zatajují zákazníkům, že nejsou pojištěné. Což je jejich povinnost, aby tyto informace sdělily a aby pojištěné byly. Co říkáte citovanému výsledku kontrol ČOIky?

Já jsem rád, že Česká obchodní inspekce dělá svou práci a že se zaměřila mimo jiné také na cestovní kanceláře. A doufám, že cestovní kanceláře si z toho vezmou ponaučení. A předpokládám, že Česká obchodní inspekce také vyměřila příslušné sankce, aby to bylo určitým odstrašením pro další cestovní kanceláře, které by se chtěly chovat podobně.

Překvapilo vás, pane ministře, to číslo, že čtvrtina z kontrolovaných cestovních kanceláří zatajovala to, že není pojištěná?

Je to možná trošku vyšší číslo, než bychom mohli předpokládat. Asi pokud by Česká obchodní inspekce, která má být zaměřena na ochranu spotřebitele, se tím zabývala dříve, tak jsme možná měli dneska to číslo daleko menší.

Dovolte, abych ještě jednu statistiku zmínil. Pojišťovny k 30. březnu pojistily proti krachu sedm set šedesát čtyři cestovní kanceláře, tedy zhruba tři čtvrtiny z jejich celkového počtu v zemi. Je ministr pro místní rozvoj Pavel Němec přesvědčen o tom, že jeho úřad udělal maximum pro to, aby na českém trhu nehrozilo riziko, že turisté, kteří vyjedou s nepojištěnou cestovkou, zůstanou v cizině v létě?

Určitě ano, protože jednak je v České republice zavedeno povinné pojištění a u těch cestovních kanceláří, které nemají uzavřeno povinné pojištění, tak nemohou podnikat. A my okamžité poté, co se to dozvíme, podáváme podněty příslušným živnostenským úřadům s návrhem na odebrání podnikatelského oprávnění.

Můžete říci, kolik takových podnětů jste k dnešnímu dni živnostenským úřadům dali?

Bylo to necelých čtyři sta podnětů a z toho máme informace, že několika desítkám už bylo podnikatelské oprávnění odňato.

Několika desítkám, můžete to číslo upřesnit.

Zhruba třiceti.

Zhruba třiceti cestovním kancelářím. Myslíte si, že to číslo třicet odebraných licencí je číslo dostatečné?

Předpokládám, že těch odebraných licencí bude více. Bohužel současná legislativa, kterou však chceme změnit, neukládá živnostenskému úřadu, aby nás zpětně informoval, takže to číslo skutečné může být větší. My máme pozitivní informace zhruba o třiceti. Dále je možné vzhledem k tomu, že živnostenský úřad má šedesát dní na to, aby se k návrhu vyjádřil a rozhodl, zda odebere či neodebere, tak i v tom mezidobí možná některé z těch cestovních kanceláří, na které jsme podali podnět, tak se mezitím pojistí.

Vy jste řekl jasné číslo, že ten podnět byl podán zhruba na čtyři stovky cestovních kanceláří v celé České republice, třicet kanceláří zaniklo, protože jim byla odebrána licence. Můžete zmínit číslo, kolik zhruba se připojistilo, to znamená, že bylo ukončeno ono správní řízení?

Z těch podaných podnětů?

Čtyř set, ano.

Z těch podaných podnětů, říkám, my nemáme zpětné informace od živnostenského úřadu, proto chceme zákon změnit tak, aby licenci k tomuto oboru podnikání vydávalo přímo ministerstvo a mohli jsme ihned konat a nebyly tam zbytečné prodlevy. Bohužel je to legislativa, která vznikla někdy v minulém funkčním období, za minulé sněmovny a po zkušenostech je třeba ji změnit.

Vy mluvíte o novele zákona o cestovním ruchu, která bude klíčová a která by tedy měla změnit tuto situaci, to znamená, že odebrání licence cestovní kanceláři už nepůjde přes živnostenský úřad, ale přes vás jako přes ministerstvo pro místní rozvoj. Ale ten návrh zákona, respektive novely dodnes vláda neschválila. Jednoduchá otázka, proč?

Návrh zákona je v projednávání a poté, co jednotlivý resort pošle návrh zákona do vlády, tak projednává návrh legislativní rada vlády a zkoumá ho ze všech možných pohledů. Legislativní rada nám uložila, abychom zapracovali její připomínky do návrhu zákona, což samozřejmě uděláme. Pak už nebude nic překážet tomu, aby vláda návrh zákona projednala. Předpokládám, že to bude někdy v červnu 2004, tedy zhruba za měsíc.

Tedy do měsíce předložíte už onu novelu, jaké výhrady měla legislativní rada vlády k tomu vašemu návrhu?

Většinou formulačního charakteru s tím, že bylo třeba si dopřesnit některé vazby na evropské směrnice. Netýkaly se ty výhrady základní konstrukce, základní myšlenky toho zákona, tedy toho… tedy například toho, že ten, kdo bude vydávat licenci, bude ministerstvo pro místní rozvoj a také bude rozhodovat o jejím odnětí.

Už je také jasno, jak to bude se správním poplatkem, zda vydání licence bude bezplatné nebo budou ti, kteří o licenci požádají a možná ji i dostanou, budou platit poplatek?

Předpokládám, že správní poplatek bude ve výši, která odpovídá vydání dnešního živnostenského oprávnění, respektive koncesní listiny. Takže nepředpokládáme žádné horentní sumy. Ale to jsou takové typické věci, se kterými si ráda vyhraje i Poslanecká sněmovna, jedním pozměňovacím návrhem změnit částku dva tisíce na tři tisíce nebo naopak na pět set korun je velmi jednoduché, nijak to neruší konstrukci zákona, takže si počkejme, až ten návrh projde Poslaneckou sněmovnou.

Řekl jste jasné slovo, do měsíce chcete novelu zákona o cestovním ruchu předložit Vládě České republiky, to znamená, že je už nepravděpodobné, že onu novelu bude schvalovat Poslanecká sněmovna před parlamentními prázdninami, spíše ji bude schvalovat až v září? Není to příliš pozdě? Kdy tedy počítáte s tím, že ona novela zákona o cestovním ruchu vstoupí v platnost?

Pokud nebude v Poslanecké sněmovně zdlouhavé projednávání tohoto návrhu, já doufám, že nikoliv, tak očekávám, že by mohla nabýt účinnosti během příštího roku.

Během příštího roku znamená kdy? V lednu to asi nebude.

To by byl optimální termín, ale naším cílem je, aby to bylo před hlavní turistickou sezónou.

Třicet milionů korun, takovou částku zaplatili čeští daňoví poplatníci za vysílání reklamního videoklipu propagujícího Českou republiku v zahraničních televizích. Pane ministře, kdy očekáváte výsledky? Dají-li se očekávat nějaké konkrétní výsledky této kampaně.

Takovou reklamní kampaň dělají všichni naši konkurenti, je to naprosto standardní a Česká republika byla určitým exotem, protože se nepropagovala. Takže jestliže chceme k nám přilákat turisty, musíme postupovat podobně jako naši konkurenti, to je určitě vysílání na zahraničních televizních stanicích. V čem se to projeví, no, pochopitelně v příjezdu turistů, což je údaj, který je vyčíslitelný, bude statisticky zjistitelný. A samozřejmě pokud k nám přijede více turistů, budeme mít větší daňový výnos a větší přínos do státního rozpočtu.

Jaký očekáváte nárůst například na základě této reklamní kampaně za třicet milionů?

Těžko lze asi vysledovat přesně jednotlivé vlivy, nicméně předpokládám, že budeme pokračovat v nárůstu okolo pěti, sedmi procent ročně.

A k tomu ten videoklip přispěje. Pokud by se reklama, televizní reklama nevysílala, tak by ten nárůst pětiprocentní nebyl.

Jsem přesvědčen, že ta televizní reklama k tomu významně přispívá. Je to vyzkoušené. Měli jsme na to seriózní analýzy a také budeme zjišťovat u přijíždějících turistů, například na základě čeho se rozhodli přijet do České republiky, to znamená, budeme schopni i vystopovat na určitém vzorku přijíždějících turistů, zda byli touto reklamou pozitivně ovlivněni.

Po několika týdnech, co ona reklama běží v televizích, jako je CNN, BBC, Discovery Channel či podobně, jste spokojen s tou reklamou samotnou, jak vypadá?

Obecně ano, ale já musím říci, že mé rozhodnutí bylo reklamu udělat. A myslím si, že odborná práce má patřit profesionálům, takže jsme vybrali ve spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu, která byla vlastně realizační agenturou, příslušnou firmu, společnost, která ten videoklip zhotovila. Každá reklama se někomu líbí, někomu se nelíbí, o reklamách se vedou živé diskuse, stejně jako o billboardech politických stran.

Vy teď asi tušíte, kam směřuji, protože existují kritici klipu, který zobrazuje Českou republiku jako zemi, kde je dobré si odpočinout. Ti tvrdí, že Česká republika je prezentována jako země, kde se téměř zastavil čas. Například ředitel pražské kanceláře americké obchodní komory Weston Stacey doslova říká, cituji: "Smyslem je přilákat turisty, tomu rozumím, ale i turistika může být, nebo i turistou může být investor. Jako investory nás to nepochybně poškozuje."

Já si myslím, že ta reklama je zaměřena primárně na turisty. A jestli budu turista jako typ člověka, který hodně pracuje, žije ve shonu a má dennodenní starosti, tak já osobně bych uvítal zemi, kde si mohu odpočinout, kde je klid. Říkám, vychází to ze seriózních průzkumů, porovnávali jsme se zejména se sousedními zeměmi, s Maďarskem, s Rakouskem, a vyšly nám silné a slabé stránky České republiky. A vyšlo nám například to, že pokud tam budeme lákat turisty na bungee jumping nebo sjíždění divoké vody, tak to prostě není to pravé, že Česká republika je vnímána jako pohodová destinace, klidná destinace, destinace, kam lidé přijíždějí za kulturou, za památkami a za historií.

Proto se tady zastavil čas?

Ta reklama neříká, že se tady zastavil čas, ta reklama říká, že budete vítán, pokud chcete přijet do České republiky strávit pohodovou a klidnou dovolenou a pěkně si odpočinout.

Vloni překročilo hranice České republiky zhruba šest a půl milionu zahraničních návštěvníků. Jaromír Beránek z konzultační firmy Mag Consulting zabývající se cestovním ruchem k tomu v rozhovoru pro BBC říká:

Jaromír BERÁNEK, Mag Consulting (zvukový záznam): V loňském roce došlo k nárůstu turistů z Velké Británie a Severního Irska díky nízkonákladovým leteckým společnostem téměř o třicet procent a právě zejména ze strany mladých pánů, kteří sem jezdí ani ne tak za alkoholem již, jako za takzvanou zážitkovou a požitkovou turistikou.

Říká v rozhovoru pro BBC Jaromír Beránek z konzultační firmy Mag Consulting zabývající se cestovním ruchem. Vy jste, pane ministře, řekl jasné slovo, jakého nárůstu počtu turistů chcete v letošním roce dosáhnout, tedy zhruba kolem pěti procent. Ale od příštího roku kvůli čtrnáctiprocentnímu zvýšení daně z přidané hodnoty podraží s největší pravděpodobností ubytovací služby. Neočekáváte, že by se to zvýšení DPH na ubytovací služby mohlo promítnout do zpomalení nárůstu zahraničních návštěvníků?

Určitě to není pozitivní impuls pro cestovní ruch, to je nepochybné. Já jsem se své kolegy snažil přesvědčit o tom, že to není pro resort úplně v pořádku. Podařilo se mi alespoň dohodnout, že to zamýšlené zvýšení daně z přidané hodnoty bylo odloženo, původně mělo být už od 1. května tohoto roku a podařilo se vyjednat s kolegy, zejména s ministerstvem financí, že zamýšlené zvýšení je plánováno až na 1. leden příštího roku, tak aby se všichni mohli na něj připravit. Do konce roku je ještě určitá doba, bude projednávaná celá řada zákonů a já tu otázku bych ještě úplně definitivně neuzavíral…

Teď mi začínáte brát vítr z plachet. Když tady před měsícem seděl ministr financí, vicepremiér Bohuslav Sobotka, tak naznačoval, že stejně bude muset dojít k novelizaci zákona o dani z přidané hodnoty. Chcete toho využít a pokusit se ještě jednou přeřadit ubytovací služby, hotely do snížené sazby?

Pan ministr financí má určitě na mysli technickou novelu která zpřesnit zákon, určitě nebude rád, když přijdou jiné a další návrhy. Je třeba se v rámci koalice chovat korektně, takže tu věc nejdříve projednám s panem ministrem financí. Ale určitě se té myšlenky nevzdávám, protože resort cestovního ruchu má budoucnost a je to prostě odvětví krásné a odvětví, které přináší státnímu rozpočtu velké peníze.

Kdy budete jednat s ministrem financí o tom, zda by ubytovací služby mohly ještě spadnout do snížené sazby DPH?

Při vhodné příležitosti, až bude mít pan ministr dobrou náladu, aby byla naděje na úspěch.

Kdy se tak děje?

To se musíte zeptat pana ministra financí.

Ne, tak vy s ním přicházíte do styku, tak bezesporu i nájemné jste se snažil projednávat v době dobré nálady ministra financí. Neuspěl jste moc.

Tak to jsme projednávali v době, kdy pan ministr přiletěl z Bruselu z jednání, z rady ministrů, to jsme projednávali na letišti a já si myslím, že to jednání bylo úspěšné, horší potom už byl výsledek v Poslanecké sněmovně.

Tudíž nevíte, kdy letí ministr financí do Bruselu, abyste opět navštívil letiště a…

Létá tam často.

Další téma, čerpání peněz z fondů Evropské unie. V polovině května jste po zasedání vlády řekl, že ministerstvo pro místní rozvoj počítá s tím, že první projekty pro financování ze strukturálních fondů Evropské unie zřejmě vyberete už v červenci. Jaká je první zkušenost vašeho úřadu s těmi projekty, jejich kvalitou?

První zkušenost je překvapivě dobrá. Já musím poděkovat i touto cestou všem, kteří se přihlásili a předložili kvalitní projekty. My jsme vypsali oficiální první výzvu k předkládání projektů 3. května, což byl první pracovní den po našem vstupu do Evropské unie. Další výzvy budou následovat. První projekt, který se přihlásil, byl projekt města Terezín a já jsem moc rád, že právě Terezín, který byl obrovsky poškozen povodněmi, tak se vzchopil a jsou tam schopní lidé, kteří dokáží prostě připravit kvalitní projekt, projekt, který by měl sloužit městu.

Kolik těch projektů k dnešnímu dni tedy máte zhruba?

Uzávěrka není, já nemohu teď říct přesné číslo, protože na přihlášku jsou tři měsíce od výzvy. Ale mohu usuzovat z toho, kolik bylo doručeno žádostí na projektovou přípravu. My jsme totiž navíc, abychom podpořili zejména malé obce, které nemají dostatek finančních prostředků na tu projektovou přípravu, tak jsme vypsali ze svých prostředků, z prostředků ministerstva pro místní rozvoj, dotační titul na přípravu projektů. A tam se nám sešlo více než osm set žádostí, z toho sedm set čtyřicet šest bylo v pořádku, to znamená, splňovaly tyto žádosti formální kritéria. Kdybychom sečetli ty ideové záměry z hlediska objemu finančních prostředků, tak nám vychází osmnáct miliard korun. A v celém společném regionálním operačním programu máme pro tyto potřeby vyčleněno patnáct miliard. Takže…

Do roku 2006?

Do roku 2006. To znamená, už v té první vlně, v těch ideových záměrech, které je třeba jaksi dopracovat do skutečných projektů, je třímiliardový převis. Takže jsem opravdu příjemně překvapen, jaký je zájem a jaká je iniciativa právě v obcích.

Pane ministře, můžete prozradit, na jaké projekty by s největší pravděpodobností měly jít peníze ze strukturálních fondů Evropské unie, které se týkají vašeho resortu?

Samozřejmě společný regionální operační program má jednotlivá opatření, ta jsou přesně popsána. Já tady znovu využiji vašich rozhlasových vln a zveřejním stránku www.strukturalni-fondy.cz, kde je opravdu úplně všechno. Ale chci říct jednu zásadní poučku, nebo zásadní záměr v hodnocení projektů. Smyslem dotační politiky Evropské unie není udržovat regiony v pozici závislosti, to znamená cpát do nich peníze na zalepování děr, ale cílem je postavit regiony na vlastní nohy, to znamená pomoci jim tak, aby mohl vzniknout větší projekt, který na sebe navážet potom už další rozvojový potenciál. Takže to je hlavní myšlenka strukturální politiky Evropské unie.

A z toho, jak jste řekl, že zhruba sedm set čtyřicet jedna projektů v té první fázi, kterou vy jste měli, v té fázi přípravné, se hodila do toho ideového záměru, to znamená, že obce s tím počítají, že to není tak, že by to braly, že by zalepovaly…

Takhle, říkám, splňovaly formální náležitosti. Splnit formální náležitosti ještě neznamená, že splňují ten ideový záměr. Já tady říkám jakési hodnotící kritérium. Pokud já bych byl členem hodnotitelské komise, jako že nejsem, budou o tom ve velké míře rozhodovat právě kraje, tak bych upřednostňoval takové projekty, které budou větší a na které se potom už bude vázat další ekonomická aktivita.

Uvažují tak kraje z těch projektů, které se vám scházejí na ministerstvu pro místní rozvoj?

Já o tom mluvím na všech seminářích a z toho obrovského množství projektů se určitě najde řada těch, které splňují i tenhle ten hlavní cíl, to znamená to, aby Česká republika byla prosperující zemí.

Pro úplnost, pro období let 2004 až 2006 Evropská unie počítá s podporou České republice celkem za dvě celé třicet tři setiny miliardy eur. To je v přepočtu asi sedmdesát šest miliard korun českých. Vy jste už naznačil, že… váš optimismus, že peníze, na které Česká republika může dosáhnout, budou vyčerpány. Pane ministře, ale jednoduchá otázka, nemůže nastat problém, že například obce nebudou mít peníze na spolufinancování projektů, což je nutná podmínka?

Na nedostatek peněz si stěžují obce, kraje, nakonec i stát jako Česká republika. Žijeme v deficitním rozpočtu, který se snažíme vlastně každým dnem krotit. Je to předmětem řady koaličních jednání. Ale na spolufinancování…

Ten problém může nastat.

Na spolufinancování peníze budou, například naše ministerstvo má pro tento rok vyčleněnou částku zhruba čtyři sta milionů korun, abychom s kofinancováním pomohli. Kofinancování musí probíhat subsidiárně, to znamená, nejdřív musí na své peníze sáhnout obce, pokud na to nebude mít, měl by přispět kraj, nakonec je tedy stát, pokud se bude jednat o náročnější projekty nebo o projekty v regionech, kde opravdu peníze nejsou. Ale jsme připraveni pomoci a máme na to příslušné finanční prostředky v rozpočtu už pro tento rok.

Když doplním svoji otázku ještě statistikou, kterou vy jste nezmínil zcela. Obce požádaly ministerstvo pro místní rozvoj o pět set padesát milionů korun, které chtějí využít na vznik projektů spolufinancovaných z evropských fondů, ale jenom pro obce… v té kapitole jenom obce vy máte devadesát milionů. Takže není to málo a jste ochotni těch devadesát milionů pro obce ještě zvýšit?

Těžko. My jsme těch devadesát milionů opravdu vyškrábali z vlastních rezerv a já si myslím, že to je tak, strčíte prst a potom všichni chtějí celou ruku. My jsme…

Když to ale bude ku prospěchu republiky, aby byly ty peníze vyčerpány?

To samozřejmě, ale normální princip je u všech ostatních dotačních titulů, dokonce u většiny ostatních resortů, že náklady na projektovou přípravu si hradí ten žadatel sám, to tady bylo něco navíc, něco, co jsme chtěli dát jako impuls k tomu, aby projekty byly připraveny a předkládány. Proto jsme z vlastních rezerv vyčlenili devadesát milionů korun. A my bychom museli krátit bytovou výstavu, nebo regionální politiku, nebo programy cestovního ruchu, prostě s devadesát milionů korun pro resort, jako jsme my, který nehospodaří s desítkami miliard, jsou obrovské peníze a já jsem rád, že jsme je našli.

To znamená, že devadesát milionů není šance letos navýšit.

Nepředpokládám, že by… že by bylo možné tuto částku navýšit. Možná někdy ke konci roku o nějaký ten milion, ale tady bych opravdu nechtěl vyvolávat plané naděje.

A s jak velkou částkou počítáte pro příští rok? Vy jste v celkovém objemu na spolufinancování těchto projektů, které mají šanci přinést do České republiky peníze ze strukturálních fondů, zmínil částku zhruba čtyř set milionů v celkovém objemu pro letošní rok. S jak velkou částkou počítáte v roce příštím?

Tam předpokládáme nárůst. Já vám ho teď přesně neřeknu, ale s ministerstvem financí je dohodnut progresivní tempo čerpání. To znamená v prvním roce relativně méně právě proto, aby mohly být projekty připraveny, v roce 2005 více a ještě více v roce 2006. Tomu musí odpovídat i prostředky státního rozpočtu na kofinancování.

Dodám, že na ministerstvu pro místní rozvoj pracovalo vloni dohromady čtyři sta šestnáct lidí, letos máte pět set deset zaměstnanců. Výhradně evropskou agendou se zabývá zhruba sto čtyřicet dva lidí na vašem ministerstvu. Uvažujete ještě o tom, že by bylo nutné posílit například v porovnání s loňskem… s loňským rokem, vloni to bylo jenom padesát sedm lidí, teď už sto čtyřicet dva. Je toto číslo konečné?

Podívejte, v takovýchto číslech těžko mohu říci, že je konečné na jednoho zaměstnance. Určitě tam k nějakým korekcím dojde, ale už to nebudou žádné dramatické nárůsty. A pokud budou, tak se budeme muset… pokud ty nárůsty… k nim dojde, tak budou malé a budeme muset znovu sáhnout do vnitřních rezerv a přesouvat z jednotlivých, řekněme méně prioritních, činností do evropských agend.

Které to jsou, ty méně prioritní činnosti? Ať potěšíte některé zaměstnance vašeho úřadu.

O tom se určitě budou velmi dlouho přít šéfové sekcí, kdo kolik tabulkových míst uspoří ve prospěch evropské agendy. Nakonec budu muset rozhodnout.

Jehož hostem je dnes ministr pro místní rozvoj a místopředseda US-DEU Pavel Němec. Další téma, politická situace. Vaši stranu čeká v červnu nejvyšší sjezd, řekněme to tak, celorepublikové shromáždění. Už pro sebe máte zodpovězenou otázku, že se budete ucházet o post předsedy US-DEU?

Tato úvaha není vyloučena, záleží samozřejmě na bezprostředním politickém vývoji po evropských volbách a z toho učiním závěr. Ten sjezd je velmi brzo po evropských volbách a to bude několik dní na to, se definitivně rozhodnout.

Co vás láká na pozici předsedy US-DEU?

Já jsem přesvědčen, že Unie svobody-Demokratická unie je strana, která má šanci, má zabírat a snaží se zabírat liberální prostor. Tady není parlamentní liberální strana, která by prosazovala liberální myšlenky a která má určitý koaliční potenciál jak směrem k středolevým stranám, ale samozřejmě také ke stranám napravo, tedy myšleno ODS nebo ke křesťanským demokratům, ke KDU-ČSL.

Když jste naznačil, že máte zájem ucházet se o pozici předsedy US-DEU, čím byste se snažil voliče přesvědčit, vy jste místopředsedou US-DEU, tedy co byste dělal jinak v pozici předsedy?

Samozřejmě jako místopředseda jsem možná více zaměřen na politiku resortu, to znamená regionální politiku, evropské fondy, cestovní ruch. A pochopitelně asi více času bych musel věnovat Unii svobody jako celku, to znamená prezentovat témata všeobecná, témata politická, vyjadřovat se k věcem, ke kterým…

Šlo by to sloučit… promiňte, šlo by to sloučit s činností ve vládě?

Ale samozřejmě ano, vždyť bývá zvykem, že předsedové politických stran jsou účastni ve vládě, ať už se podíváme do vlád premiéra Klause, tak to bylo obvyklé, nebo i v současné vládě do té doby, než se stal předsedou KDU-ČSL pan kolega Kalousek, tak vlastně byli předsedové účastni ve vládě. To si myslím, že má pochopitelně… je to pochopitelně velký nárok na čas na toho člověka, na druhou stranu ta politika vládní strany se dělá ve vládě a je třeba být bezprostředně u těch věcí a mít možnost ovlivňovat rozhodování koaliční vlády.

Vy byste v kandidátském projevu na červnovém celorepublikovém shromáždění US-DEU obhajoval další setrvání US-DEU ve vládě?

Já jsem přesvědčen, že zásadní rozhodnutí má strana udělat na začátku volebního období. A pokud jsme se rozhodli podepsat koaliční smlouvu, tak bez nějakého vážného důvodu, že by nás koaliční partneři poškozovali či hrubě porušovali koaliční smlouvu, tak jsem přesvědčen, že máme koaliční smlouvu dodržovat i my.

To se neděje, že by vás poškozovali, že by nedodržovali koaliční smlouvu?

Ale podívejte, v politice přeci nejde o to, že by koaliční smlouva byla nějakým právním dokumentem se sankcí, že když přijde takové provinění, zaplatí se taková pokuta, když přijde větší, je větší pokuta, v x-tém případě vypovězení koaliční smlouvy. Samozřejmě, že ne se vším, co koaliční partneři dělají, jsme pokaždé spokojeni, ale na podstatných… na většině podstatných věcí se dokážeme domluvit a také jsme řadu věcí z programových priorit Unie svobody-Demokratické unie prosadili, ať už snížení přímých daní či další věci.

Co kdybych vám namítl, že vaší nevýhodou v případě, že budete kandidovat na pozici předsedy US-DEU, může být to, že budete obhajovat působení US-DEU ve vládě?

To se musejí rozhodnout delegáti Unie svobody-Demokratické unie, na nich bude svobodné rozhodování. A pokud jako potenciální kandidát na předsedu této politické strany jsem ve vládě, tak přeci nebudu říkat, že se za to stydím. To je přeci nesmysl. A jestli se delegáti rozhodnou pro jiný směr, je to jejich svobodné rozhodnutí, které pochopitelně bude třeba respektovat.

V čem byste změnil působení US-DEU ve vládě?

Je třeba si udělat určitou koaliční inventuru a po té polovině funkčního období si říct, co se splnilo a nesplnilo, a chtít po koaličních partnerech, kdy se splní to, co se zatím nepodařilo splnit. Je pravda, že jsme v polovině, máme dva roky za sebou, máme ještě dva roky před sebou, takže neznamená, že co se nepodařilo doteď, už se nepodaří. Ale třeba si říct, do kdy co společně uděláme.

Říká ministr pro místní rozvoj, místopředseda US-DEU Pavel Němec. Děkuji za to, že jste přišel do BBC, děkuji za to, že jste byl hostem Interview BBC, na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Ministr Němec: Stál bych o post šéfa US-DEU

Mladá fronta DNES, 28. 5. 2004, strana: 2 - Ministr pro místní rozvoj a místopředseda US-DEU Pavel Němec nevyloučil, že bude na červnovém sjezdu strany kandidovat na jejího předsedu. „Záleží na politickém vývoji po evropských volbách, z toho učiním závěr," řekl Němec v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Němec zvažuje jít do čela strany

Právo, 28. 5. 2004, strana 7 - Ministr pro místní rozvoj a místopředseda US-DEU Pavel Němec nevyloučil, že bude na červnovém sjezdu strany kandidovat na jejího předsedu. Ministr tvrdí, že by šlo vykonávat funkci předsedy i ministra současně. "Vždyť bývá zvykem, že předsedové stran jsou účastni ve vládě," podotkl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Ministr Pavel Němec nevyloučil kandidaturu na předsedu US-DEU

PRAHA 27. května (ČTK) - Ministr pro místní rozvoj a místopředseda US-DEU Pavel Němec nevyloučil, že bude na červnovém sjezdu strany kandidovat na jejího předsedu. "Záleží samozřejmě na bezprostředním politickém vývoji po evropských volbách, z toho učiním závěr," řekl Němec v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Poznamenal, že sjezd se bude konat několik dnů po volbách, což mu dá dostatečný prostor definitivně se rozhodnout.

Ministr je přesvědčen o tom, že by šlo vykonávat funkci předsedy i ministra současně. "Vždyť bývá zvykem, že předsedové stran jsou účastni ve vládě," podotkl. Politika vládní strany se podle něj dělá ve vládě a pro lídra strany je třeba být bezprostředně u jednání koaličního kabinetu.

Na otázku, zda by na sjezdu obhajoval další setrvání US-DEU ve společné vládě se sociálními demokraty a lidovci, odpověděl: "Já jsem přesvědčen, že zásadní rozhodnutí má strana udělat na začátku volebního období. A pokud jsme se rozhodli podepsat koaliční smlouvu, tak bez nějakého vážného důvodu, jako že by nás koaliční partneři poškozovali, či hrubě porušovali koaliční smlouvu, tak jsem přesvědčen, že máme koaliční smlouvu dodržovat i my."

Němec doporučuje ve vládě udělat "koaliční inventuru" a zjistit, co se v polovině funkčního období nepodařilo splnit. Mimořádný volební sjezd US-DEU se uskuteční poslední víkend před prázdninami. Bude se na něm znovu diskutovat o tom, zda má nejmenší vládní strana zůstat součástí koalice s ČSSD a KDU-ČSL, nebo odejít do opozice. Na předchozích sjezdech nakonec měli vždy převahu zastánci setrvání v koaličním kabinetu.

Průběh sjezdu, který unie svolala v reakci na odchod dvou poslanců ze strany, podle expertů výsledky evropských voleb výrazně ovlivní. Průzkumy zatím unii nedávají moc nadějí na překročení pětiprocentní hranice, což je minimum pro vstup do českého i evropského parlamentu. Předseda US-DEU Petr Mareš nedávno o své straně řekl, že se pohybuje na "samotné hraně respektovatelné politické existence". V úspěch ve volbách ale stále doufá.

Ministr Pavel Němec chce kandidovat na předsedu US-DEU

ČRo 6, 27. 5. 2004, 23:00 Zprávy - Ministr pro místní rozvoj a místopředseda Unie svobody-Demokratické unie Pavel Němec nevyloučil, že bude na červnovém sjezdu strany kandidovat na jejího předsedu. Podle něj bude záležet na bezprostředním politickém vývoji po evropských volbách. Němec to řekl v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC. Ministr je přesvědčen o tom, že by šlo vykonávat funkci předsedy i ministra současně.