Václav Moravec moderátor

Jan Sváček ve studiu BBC

Práce české justice je drahnou dobu předmětem kritiky veřejnosti. Lidem vadí především délka soudních řízení. Poslanec občanských demokratů a stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil předložil do Poslanecké sněmovny návrh na změnu občanského soudního řádu.

Jiří POSPÍŠIL (zvukový záznam): My navrhujeme výrazné zjednodušení a to v té rovině, že chceme omezit možnosti odvolacích soudů, vracet napadená rozhodnutí soudům prvého stupně a tím výrazně prodlužovat soudní řízení.

Popisuje svůj návrh stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil. Nejen o tom, jak může tento návrh zlepšit práci českých soudů bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC, ne jinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec, pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Vítejte poprvé v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Rakev, kterou obžalovaní zastrašovali vydíraného či samurajský meč, to jsou jen dva předměty doličné, které se těšily značnému zájmu veřejnosti při dni otevřených dveří u vašeho městského soudu 12. května. Předpokládám správně, pane předsedo, že jste na výstavbu předmětu doličných dohlížel vy osobně?

No, tak samozřejmě nejen já sám, ale spousta ochotných a aktivních justičních čekatelů, tj. kandidátů na funkci soudce, kteří mi s tím vydatně pomáhali a bez jejichž pomoci bych to já sám osobně nezvládl.

Bylo z čeho vybírat?

Rozhodně. My máme a uchováváme, archivujeme společně se spisy po dlouhou dobu, jak nám zákon ukládá, spoustu zajímavých doličných předmětů a jedná se vesměs o věci z trestního řízení, které byly použity pachateli.

Kolik těch položek celkem máte?

Řádově to bude několik desítek, možná stovky.

Možná poťouchlá otázka, kde se shromažďují, to je nějaký archiv předmětů doličných u Městského soudu v Praze?

Ano, máme jakýsi archiv, ve skutečnosti to skladujeme na bezpečném místě ve sklepě.

Jakými raritami spadajícími právě do předmětu doličných se můžete pyšnit jako městský soud?

No, jsou to většinou útočné předměty, které používal pachatel nebo obžalovaný proti poškozeným a jedná se klasicky sekery, nože, pistole, ale v jednom případě jsme nedávno zaznamenali i traverzu, provaz, řetěz a podobné předměty.

Existují předměty doličné, které vám jako soudu působí značné komplikace, například kvůli rozměrům, že jsou tak obrovské, že vám zabírají podstatnou část sklepa nebo kvůli záruční lhůtě, je-li něco takového?

Nejen tohle. Ono teď v souvislosti s novelou trestního řádu se dostaneme do problémů, co s osobními vozy, co s jinými předměty, které se staly předmětem trestné činnosti, protože dosud to skladovalo ministerstvo vnitra, justice na tyto předměty není připravena. Já jenom doufám, že proběhne jakési jednání na úrovni dvou resortů a že ty předměty skladovací plochy, haly a parkoviště od resortu vnitra dostaneme.

Teď už je to tak, že vy vedete i evidenci těchto aut ...

V podstatě ano, už to na nás spadá, jenom zatím díky shodě šťastných náhod a okolností nám žádné osobní auto, autobus nebo letadlo jako předmět doličný nepřišlo.

A vy máte nějaký případ, kde už i letadlo dokonce, že ...

Ne, ne, ne, nemáme. Já jenom hypoteticky, teoreticky může se to stát.

A co se týče těch předmětů doličných, některý, který podléhá zkáze, takový by byl?

Ty, co podléhají zkáze, ty se samozřejmě ničí podle příslušných ustanovení zákona trestního řádu.

My, než jsme začali vysílat, tak jste mluvil i o rohlíku, ten byl vystaven na té výstavce?

Ano, ano, my jsme tam měli suchý rohlík, který byl použit pachatelem trestného činu pohlavního zneužívání. On ho používal jako svou obhajobu, že ho přikládal k zádům té poškozené v noci v parku na místo svého pohlavního ústrojí.

Vy jste při příležitosti dne otevřených dveří u Městského soudu v Praze k myšlence a především k organizaci této akce řekl, teď vás cituji doslova z rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář: "Dlouho jsme rozmýšleli, zda máme tuto akci, která má dlouhou tradici v Německu i ve Spojených státech amerických, uspořádat." Konec citátu. Jaká proti jste při organizaci této akce zvažovali?

No, my jsme byli samozřejmě krmeni informacemi především svými německými kolegy, ale říkali jsme si, že česká nátura je trochu jiná, než ta německá a do poslední chvíle jsme neměli tušení, jestli přijde řádově deset, dvacet, třicet nebo více lidí. To byla naše hlavní obava.

Ta se nakonec ukázala jako lichá.

Ano, přišlo přes tři tisíce dvě stě lidí a já si myslím, že akce aspoň co do kvantity, byla úspěšná, tu kvalitu posoudíme časem.

Budete ji opakovat, tedy máte nějaké další zajímavé doličné předměty, které byste při případné druhé výstavce ukázal?

Já se domnívám, že zájem lidí a občanů z Prahy byl takový, že nás přímo přinutí, abychom zvažovali opakování této akce, ne však dříve, než za rok, ona byla trošku vyčerpávající.

Jak, jako personálně?

No, fyzicky a psychicky pro organizátory a samozřejmě pro všechny zaměstnance soudu, které to v podstatě připravilo o jeden pracovní den. Doufám, že se to neprojeví na výsledcích práce Městského soudu v Praze.

Například na délce soudních řízení?

Například na délce soudních řízení.

Vy jste loni 16. prosince vystoupil na semináři o stavu soudnictví v České republice. Ve své přednášce jste popsal několik oblastí, kde by se měla zlepšit činnost justice. Vypsal jsem si následující oblasti, personální politika soudnictví, obsazení soudců a osvobození od administrativních činností, spolupráce soudů s právnickými fakultami, správa soudů, mediační, preventivní program v justici, mediální politika soudů či předvídatelnost soudních rozhodnutí. Vy těch bodů máte jedenáct před sebou, já jsem vypsal jen některé z nich. Která z vámi popisovaných oblastí podle vašeho názoru bude v nápravě nejsložitější?

Dá se těžko vybrat z těchto oblastí jedna, ale domnívám se, že personální záležitosti a především jakýsi přesun těžiště práce administrativních prací od soudce na kvalitního administrativního pracovníka, je jedním ze zásadních bodů problému. Dále pak bych viděl spolupráci s právnickými fakultami, součinnost s policií a také legislativní proces a účinnost a efektivnost procesních přepisů.

Předpokládám, že se k těmto bodům ještě podrobněji v průběhu dnešního Interview BBC dostaneme. Existuje nějaký problém, se kterým se vám osobně, z citovaných oblastí, které jste zmínil v té přednášce, nedaří jako předsedovi Městského soudu v Praze hnout, je takový?

No, tak víte, při spoustě těchto problémů nezáleží jenom na mně, ale je tu součást řešení také legislativní proces a to jsou především ty procesní předpisy v řízení před soudy a to já v podstatě mohu velmi omezeně nějakým způsobem ovlivňovat, to pouze v rámci připomínkového řízení, na které bohužel většinou nebývá příliš času.

Můžete, pane předsedo, říci, které konkrétní normy máte na mysli, které by bylo dobré, aby s nimi exekutiva, potažmo i moc zákonodárná pohnula?

Jedná se jednoznačně o procesní přepisy v řízení před soudem, to znamená občanský soudní řád a trestní řád, to jsou ty předpisy, které nějakým způsobem upravují činnost zaměstnanců soudu.

Když mluvíte o občanském soudním řádu. Občanští demokraté poslali do Poslanecké sněmovny návrh na změnu občanského soudního řádu. Stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil tvrdí, že tento návrh zrychlí práci českých soudů. Tady jsou jeho slova:

Jiří POSPÍŠIL (zvukový záznam): My navrhujeme výrazné zjednodušení a to v té rovině, že chceme omezit možnosti odvolacích soudů vracet napadená rozhodnutí soudům prvého stupně a tím výrazně prodlužovat soudní řízení. Vycházíme ze studie zahraničních expertů, kteří ve chvíli, kdy popsali naší justici, tak jeden z těch klíčových bodů či problémů naší justice právě označili to, že u nás téměř jedna čtvrtina napadených rozsudků je zrušena a vrácena soudům prvého stupně. Ve srovnání se zahraničními právními úpravami, Německem, Francií, Rakouskem, je to obrovský rozdíl.

Odůvodnil 15. dubna na tiskové konferenci svůj návrh stínový ministr spravedlnosti za občanské demokraty Jiří Pospíšil. Ministr spravedlnosti Karel Čermák v rozhovoru pro BBC koncem dubna tento návrh nepřímo podpořil.

Karel ČERMÁK (zvukový záznam): Já jsem velmi rád, že ODS má v těchto směrech stejné názory, které samozřejmě převzala už od těch zahraničních expertů, kteří pracovali v rámci ministerstva spravedlnosti, převzala je, nemýlím-li se už z deseti bodů mého předchůdce pana Rychetského a k realizaci těchto věcí je zapotřebí zhruba jednoho paragrafu.

Řekl koncem dubna v rozhovoru pro BBC ministr spravedlnosti Karel Čermák. Je předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček přesvědčen o tom, že ta navrhovaná dílčí změna, dílčí, nikoliv změna občanského soudního řádu jako celku, může zásadním způsobem přispět ke zrychlení délky soudních řízení v České republice.

Já se domnívám na první pohled, že ano, tady se jedná prostě o to, že by se posílil prvek apelace, to jest, že by odvolací soudy více než rušily a vracely soudům prvého stupně, rozhodovaly samy v případě, že by dospěly k závěru, že to rozhodnutí je špatné.

Dovolte, abych vás chytil za slovo jako právníka, řekl jste na první pohled. Co jste měl na mysli tím druhým pohledem?

Tím druhým pohledem bych měl na mysli to, že nesmíme zapomenout na to, že v žádném právním systému nelze prvek apelace absolutizovat, pak bychom totiž zapomněli na odpovědnost soudců prvého stupně, kteří by mohli žít v přesvědčení, že i když to rozhodnutí, promiňte mi ten výraz, odfláknou, odvolací soud to prostě bude muset napravit.

V čem tedy konkrétně, pokud návrh občanských demokratů projde, bude spočívat, to opět popsal na tiskové konferenci 15. dubna stínový ministr spravedlnosti občanských demokratů Jiří Pospíšil.

Jiří POSPÍŠIL (zvukový záznam): Stanovujeme, že odvolací soud, což je u nás v praxi buď krajský soud nebo vrchní soud, ale půjde převážně o ony krajské soudy, v případě, že rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí okresního soudu, tak bude moci věc buď potvrdit, to znamená, že okresní soud rozhodl správně, anebo bude moci rozhodnutí zrušit, ale sám bude muset to řízení dokončit. To znamená zrušit a vydat jiný, konečný rozsudek. Dnes v zásadě by učinil to, že by zrušil a vrátil. A pouze ve výjimečných případech podle našeho návrhu bude moc věc zrušit a vrátit soudu prvního stupně, to znamená okresnímu soudu.

Polovina dubna a slova stínového ministra spravedlnosti za ODS Jiřího Pospíšila. Je v tom, jak předpokládám, že jste s tím návrhem seznámen, v tom ono úskalí, před kterým jste varoval v rámci toho druhého pohledu vašeho?

Víte, ono je vždycky trochu komplikované udělat v tak zásadní novele, jako je občansko-soudní řád, dílčí změny. Tady je totiž nebezpečí, že se ta dílčí změna vytrhne z kontextu a zapomene se na ustanovení související. Já bych při tak zásadní novele, tak zásadní normy předpokládal spíše koncepčnější úpravu, to znamená zvážit novelu celého občanského soudního řádu ...

Dáváte tedy jisté minus tomu návrhu dílčí legislativní změně z dílny ODS?

Spíše bych varovně zvedal prst nad absolutizací tohoto pohledu.

Myslíte, že, protože o změně soudního řádu se mluví delší dobu, čím si vysvětlujete, že zatím nebyly vláda nebo například poslanci v rámci komplexně pozměňovacího návrhu, i když je otázkou, zda je možné soudní řád, vypracovat úplně nový soudní řád v souvislosti s prací opozice, že zatím nebyla norma, nová právní norma v této souvislosti přijata.

Tak ona nějaká byla a v současné době se právní svět hádá v České republice o to, jestli je norma dobrá a soudci ji špatně aplikují nebo norma není dobrá, soudci nic jiného dělat nemohou. Já nejsem schopen toto posoudit, ale domnívám se, že je třeba udělat všechno k tomu, aby ta procesní norma se co nejvíc zjednodušila, aby se vyhnulo možnosti do budoucna jakýmsi obstrukcím, které prodlužují neustále, neustále náš občanský soudní řád a samozřejmě i trestní řád.

Občanský soudní řád, tedy, a v jeho novele podle vás není ten hlavní prvek toho, jak by bylo možné v Česku zkrátit soudní řízení?

Je to velmi podstatná záležitost to, o čem mluvíme, ale nesmíme zapomínat na tu vlastní nalézací činnost soudu prvého stupně a toho se ta novela zatím nedotýká.

Vy jste v souvislosti s délkou soudních řízení a v součinností soudů a policie ve fázi řízení před soudem na citovaném semináři 16. prosince loňského roku řekl, a teď vás opět cituji doslova: "Soud nedisponuje žádným mechanismem, který by donutil neposlušné občany, účastníky, svědky nebo obviněné k účasti na soudním řízení. Většina soudních případů proto není skončena v jednom stání proto, že někteří ze svědků se dobrovolně nedostaví. Pokud se soud v současné době obrátí na polici se žádostí o předvedení těchto lidí, zůstane tato žádost ve většině případů bez odezvy." Konec citátu. Jak je to možné?

To je celý soubor problémů, pane redaktore. Tady jde o to, že skutečně soud nemůže sám toho účastníka, svědka a podobně předvést a musí se obracet na policii, to je v tuto chvíli jediná instituce, která má k tomu pravomoci, není to ani justiční stráž, ani vězeňská stráž. No, a teď je otázka, proč ta činnost policie v této oblasti není zcela efektivní. Nejsem schopen to vyřešit, já znám pouze výsledky a ty výsledky nejsou dobré. Víte na právnické fakultě ...

Máte, promiňte, že teď vstoupím do vaší řeči, máte statistiku, v kolika případech se to nedaří ty lidi předvést?

Já jsem si tu statistiku dělal v první polovině devadesátých let, protože poměrně to je vyčerpávající záležitost a tehdy jsme dospěli k číslu, že z deseti žádostí jsou realizovány dvě. Já se domnívám, že v tuto chvíli se ta záležitost poměrně velmi zlepšila, ale ze tří žádostí bych řekl, že je realizována jedna spíše, než dvě.

To znamená, že tam je de facto třetinová úspěšnost. Teď vás poprosím o odhad. Pokud by se zásadně zvýšila úspěšnost při předvádění neposlušných lidí k soudu v České republice, to znamená z té třetiny, o které vy mluvíte v současnosti, že pouze třetinu neposlušných lidí se podaří dovést k soudu, tudíž neprodlužují délku soudního řízení, protože soud stále odkládá rozhodnutí, protože se lidé k soudu nedostavují. Můžete odhadnout, pokud by se ta úspěšnost zvýšila, předpokládám, že idealistický model je sto procent, dejme tomu na osmdesát procent, o jak velkou dobu by se zkrátilo české trestní řízení?

Pane redaktore, je to samozřejmě hypotéza, která vychází pouze z jakýchsi zkušeností a znalostí problematiky. Ale tvrdím, pokud by nastal ten ideální stav, kdy každý z účastníků, ze svědků, obžalovaných by přišel k soudu napoprvé, tak se bez jakékoliv další reformy trestního procesu zkrátí doba trestního řízení na polovinu.

Média v souvislosti se stavem české justice nejčastěji referují o délce soudního řízení a o, řekněme tomu, kvalitě, práce českých soudů. Jsou to podle vás ty dva hlavní problémy, tedy vidíte tento problém stejně?

Víte, média si ze zcela pochopitelných komerčních důvodů vybírají vždycky nedostatky v chodu jakékoliv instituce, včetně justice. Takže já to samozřejmě vidím trošku jinak a mohl bych to dokumentovat například v záležitostech žalob u štrasburského soudu, kdy se české justici vytýká, že v tuto chvíli ve Štrasburku je několik set žalob a zapomíná se na to, že žaloba k Evropskému soudu pro lidská práva je v západní Evropě běžným způsobem jurisdikce a vyspělé země jako Francie, Německo a Španělsko v přepočtu na počet obyvatel nás počtem žalob mnohonásobně převyšují a jestliže ...

Jste přesvědčen o tom v této ale souvislosti, že ono dovolávání se spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku funguje i jako, jak to nazvat, nápravný mechanismus pro fungování justice v té které zemi?

Já jsem přesvědčen, že ano a je to mechanismus nezbytný. Jestliže například z pochopitelných důvodů, protože chybí soudci, v severních Čechách trvá řízení déle, tak občan ve Štrasburku je úspěšný, protože se jednoznačně má za to, že stát musí zajistit funkční soudnictví a toho občana správně nesmí zajímat personální problém justice uvnitř, on chce svou spravedlnost rychle a efektivně, má na to nárok.

Když jste zmínil počet soudců v České republice a jejich nedostatek, to je spor uplynulých měsíců, vy jste několikrát vystoupil i v duelu s ministrem spravedlnosti Karlem Čermákem, protože ministr spravedlnosti Karel Čermák sdělil v lednu dopisem předsedům krajských soudů, že noví soudci nebudou jmenováni, pokud nedoloží předsedové soudů, že personální obsazení soudů je opravdu nedostatečné, to znamená jakýsi stop stav ve jmenování nových soudců. Kolik v současnosti vám jako Městskému soudu v Praze schází soudců?

Ta situace se v posledních několika týdnech zlepšila. Nedávno bylo na Hradě panem prezidentem jmenováno přes čtyřicet nových soudců, z toho dvanáct do Prahy. Takže ten můj odhad ovšem podle mých kritérií, která jsou trochu odlišná, je řádově několik desítek soudců. Především ten problém stojí v tom nastavit si možnost výpočtu, kolik vlastně těch soudců v České republice má být a v tomto mechanismu nyní hledáme společně nějaké řešení.

S ministrem spravedlnosti?

Ano, s ministrem spravedlnosti i s justičním grémiem, které ministr spravedlnosti jmenoval a především v tuto chvíli i, řekněme, s nezávislou auditorskou firmou, která by měla k nějakým závěrům dospět.

Poslední čísla, o kterých psaly české deníky, například deník Právo z 28. dubna uváděl číslo, že v České republice by mělo být tři tisíce padesát čtyři soudci. Myslíte si, že se toto číslo po tom auditu zvýší, respektive jsou už nějaké dílčí výsledky toho auditu?

Ne, ne, ne, ten teprve začal a očekáváme nějaké dílčí výsledky, respektive pan ministr očekává v průběhu podzimu, takže zatím vůbec netušíme, ta práce teprve skutečně začíná.

Na podzim by se tedy mělo ukázat, kolik soudců by mělo být v České republice a ukazuje se, že by se všechny strany zúčastněné v české justici, tedy i ministerstvo spravedlnosti, i soudci tím číslem, které vyjde z toho auditu, měli pak řídit?

Upřímně řečeno, já tento termín pokládám za velmi krátký a pokud to zmíněná auditorská firma stihne, budu velmi příjemně překvapen.

Váš odhad, ale je nějaký odhad, tři tisíce padesát čtyři soudci, zda to číslo je dostatečné či nikoliv?

To je ideální číslo, které není naplněno. Pane redaktore, ten problém je složitější v tom, že český soudce, jak já říkám, je soudcem pouze z jedné třetiny, ze dvou třetin dělá administrativní práci. My, kdybychom dospěli k tomu a naučili se systém, jak ho zbavit toho soudce administrativních činností, tak se domnívám, že bychom si mohli říct, těch soudců je dost, anebo možná, těch soudců je až příliš mnoho.

Pane předsedo, tady se nabízí ale jednoduchá otázka. Proč vy jako lidé, kteří jste pověřeni řízením jednotlivých soudů ať už krajských, městských či Nejvyššího soudu a podobně, netlačíte na to, aby byla soudní administrativa lépe placená, to znamená, aby soudce skutečně soudil a nikoliv, aby byl z poloviny úvazku úředníkem?

Souhlasím na vás. My ve skutečnosti tlačíme, ale ten tlak není naprosto efektivní. A řekl bych platové poměry české administrativy je jeden z největších problémů české justice, protože, a věřte, že to cítíme více v Praze, kde jsou i jiné pracovní možnosti, než kdekoliv jinde, že prostě my nejsme schopni kvalitní administrativu zaplatit. A ta stávající administrativa, která u nás pracuje, já je skutečně za to obdivuju, protože ty jejich podmínky, především finanční podmínky k práci, jsou velmi špatné.

Jen pro úplnost, soudní zapisovatelka, která osm hodin, osm a půl hodiny denně píše na počítači nebo na psacím stroji, předpokládám, že spíš už na počítači než na psacím stoji v soudní síni nebo v soudní kanceláři, pobírá devět tisíc korun hrubého. Kdy je reálné a co jste jako předseda Městského soudu v Praze udělal pro to, aby se tato částka zvýšila?

Myslím, že tato otázka nepatří mně, ale spíše exekutivě a vládě této republiky, potažmo možná parlamentu z hlediska přerozdělování státního rozpočtu. Věřte tomu, že my na to upozorňujeme řádově několikrát do měsíce při jakýchkoliv možných příležitostech.

A je reálné, že se to změní z toho, jak na to upozorňujete?

Já jsem přesvědčen, že ano. Víte, my jsme si na začátku roku devadesát stýskali, jaké jsou špatné platové poměry soudců. V polovině devadesátých let se to prostě upravilo, protože se to muselo upravit, protože tak to ve světě je. A já jsem přesvědčen, že se blíží ta doba, kdy si stát uvědomí, že efektivní justice a bez té kvalitní a dobře zaplacené administrativy efektivní justici mít nebudeme, že se prostě efektivní justice vyplatí, i když to bude víc stát.

Dovedete odhadnout, jak reálné by bylo například navýšení platů soudní administrativy, abyste měli dostatek kvalitních lidí, kteří zajišťují takzvanou soudní administrativu, jak velké navýšení by tam a nakolik je reálné?

Je to můj odhad, ale bavme se o zdvojnásobení.

A je to reálné, že by v dohledné době ke zdvojnásobení ...

To je otázka hospodářské politiky této vlády a na to nejsem schopen odpovědět, pane redaktore.

Ale předpokládám, že tu otázku kladete ministru spravedlnosti, protože on jako součást exekutivy je za tuto oblast především zodpovědný?

Klademe a já jsem přesvědčen o tom, že si to ministr spravedlnosti dobře uvědomuje a samozřejmě je v jeho zájmu, aby se ta záležitost vyřešila a on o to nepochybně zájem má.

Když jste mluvil o práci českých soudů v rozhovoru pro Českou televizi 30. ledna, řekl jste doslova, cituji: "České soudy mají jedno specifikum, skutečně místo rozsudku často píší slohová cvičení. Anglický soudce stihne vyřídit třicet případů za den, protože mimo jiné jeho odůvodnění má dvě nebo tři řádky na předem předtištěném formuláři. U nás se pak stává, že soudce místo vlastního rozhodování, místo vlastního kvalitního rychlého rozhodování píše slohová cvičení." Konec citátu. Co by především tento problém mohlo změnit?

Víte, to je historická záležitost, kdy ten soudce zdůvodňuje nejenom skutkový stav a právní kvalifikaci, ale on si tím rozsáhlým slohovým cvičením někdy vytváří alibi pro odvolací senát, aby to bylo pochopitelné a aby byla větší pravděpodobnost, že to rozhodnutí bude potvrzeno. Já se domnívám, že budeme muset v rámci občanského soudního řádu a v rámci legislativních úvah se nad tímto problémem velmi vážně zamyslet, protože rozsah písemných odůvodnění českých soudů začíná být, řekl bych, minimálně v Evropě jistou výjimkou.

To znamená, že to je teď jeden z největších problémů české justice, když budete srovnávat s vyspělými zeměmi například Evropské unie, že čeští soudci píší právě slohová cvičení?

Pane redaktore, vezměte si to tak, že soudce tráví zhruba dva dny v týdnu v jednací síni. Řekněme jeden, dva dny tráví přípravou a jeden až dva dny tráví odůvodňováním toho, proč nějakým způsobem rozhodli. Já si myslím, že zde je ztráta času.

Je tedy nutné podle vás toho, co jste řekl, přijmout nový soudní řád občanský? Protože zase novelizovat to, aby se nepsala slohová cvičení ...

Je to pro mě těžká otázka, jakožto pro trestního soudce, ale já se domnívám, že v těhle bodech, o kterých jsme dneska hovořili, bychom o změnách minimálně měli uvažovat.

Tedy nový občanský soudní řád?

Pane redaktore, nový občanský soudní řád, to je nepředstavitelná práce, to se v jiných zemích vytvářelo a vytváří několik desítek let. A ona vždycky ta která vláda a ten, který ministr ze svými představami na to má hrozně málo času, a pak je otázka, zda se to příliš nezpolitizuje, aby ministr splnil to, co zadal, to znamená ve svém volebním období předložil novou normu, někdy to může být na úkor kvality.

Tedy zásadní novelu z toho, co říkáte?

Předpokládám, že ano.

Předvídatelnost soudních rozhodnutí, další bod z vašeho vystoupení na semináři ze 16. prosince loňského roku. Co by mohlo změnit to, že soudní rozhodnutí v České republice jsou v mnoha ohledech velmi málo předvídatelná?

Tady jde prostě o to, aby občan za splnění určitých podmínek věděl, jak dopadne u soudu, pokud tu žalobu podá. Tady je velký dluh na nás soudcích samotných. My se už nemůžeme vymlouvat na to, že máme nedostatek počítačů a podobně, protože to je věc v tuto chvíli v český justici, řekl bych, vyřešená. Jde prostě o to, aby se konečně vypracoval nebo spíše dopracoval systém, že se judikatura bude řádným způsobem na úrovni Nejvyššího soudu sjednocovat a vytvářet precedensy tak, aby skutečně občan věděl téměř dopředu, pokud je to v našem právním systému vůbec možné, jak dopadne a o co vlastně půjde.

Veřejnost se v uplynulých týdnech dozvěděla o pochybení některých soudců. Například soudce Berka čelí obvinění ze zločinného spolčení v konkurzních řízeních. Ono obvinění v celém rozsahu odmítá, soud ještě neproběhl, je tudíž nevinný. Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová prozradila v Interview BBC, že státní zástupci loni prozkoumali zhruba pětistovku podezřelých konkurzů.

Marie BENEŠOVÁ (zvukový záznam): Z těchto čtyři sta osmdesáti věcí bylo zhruba v tom roce 2003 kolem sedmdesáti věcí podezřelých co do hlediska tedy trestního. Takže spolupracuje ten náš netrestní odbor s odborem trestním, kdy si tyto vzájemné poznatky předávají.

Řekla předčasem v rozhovoru pro BBC nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Jednoduchá otázka, nakolik podle vás tato fakta pochybení v justici jsou dobrou vizitkou české justice a funguje ten samočistící mechanismus v justici?

Já jsem přesvědčen, že ano a bohužel říkám otevřeně, že současná forma konkurzního řízení přímo volá po zákonné úpravě, ta současná není dobrá. Já za obvod Městského soudu v Praze vím pouze o několika věcech, které byly šetřeny. Ze strany ministerstva spravedlnosti jsme dostaly ty signály a vždy to dopadlo dobře pro toho, kterého soudce a pro ten, který soud. Ale to neznamená, že ...

Že byste mohl vyloučit případ soudce Berky i u vás?

To samozřejmě vyloučit naprosto nemohu, bohužel.

Konstatuje předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště se těším u těchto mikrofonů na shledanou.

Děkuji vám a na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.