BBCCzech

Propojení energetické společnosti ČEZ a distribučních firem by podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČEZu Martina Romana mělo přinést úsporu až miliardy korun ročně.

Privatizace části akcií energetické společnosti ČEZ, to je jeden ze sporů mezi ministry financí, průmyslu a obchodu Bohuslavem Sobotkou a Milanem Urbanem. Vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro BBC říká, že v následujících měsících nastolí otázku privatizace menšinového balíku státu ČEZu.

Bohuslav SOBOTKA, vicepremiér, ministr financí (ČSSD) (zvukový záznam): Projednávání na vládě musí předcházet debata mezi ministerstvem financí, Fondem národního majetku a ministerstvem průmyslu a obchodu. A tato jednání nás teprve čekají.

Říká v rozhovoru pro BBC vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka. Pro úplnost. Stát je největším vlastníkem ČEZu, když ovládá šedesát sedm procent energetické firmy. Nejen o privatizaci menšinového podílu ČEZu bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda představenstva, generální ředitel společnosti ČEZ Martin Roman. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Vy jste se stal manažerem roku 2003, a to za své působení v čele plzeňské společnosti Škoda Holding, máte zkušenosti se řízením firem soukromých, ale i firem státních. Jaké nevýhody má v České republice řídit firmu s majoritní účastí státu?

Já si myslím, že pokud se dobře nastaví systém komunikace mezi managementem a akcionáři, tak to nemá žádné nevýhody. A ČEZ není státní firma. ČEZ je firma, která je na veřejných trzích, ale je pravda, že šedesát sedm procent akcií má akcionář, reprezentovaný Fond národního majetku, čili potažmo český stát.

Neukazovalo i odvolání vašeho předchůdce, že zkrátka manažer ve firmě, kterou vy jste nenazval státní, ale to, že majoritním vlastníkem je stát, že takový manažer je de facto jak na střelnici?

Já myslím, že manažer musí vždy umět dobře komunikovat s akcionáři a musí vždy vycházet ze záměru toho akcionáře.

Na čem konkrétně se podle vás při řízení ČEZu prokáže, že je člověk dobrý manažer?

Tečka. Jinak řečeno, abyste mi odpověděl na otázku, které úkoly pro vás jako manažera roku 2003 považujete za těžký oříšek v souvislosti s gigantem, do jehož čela jste usedl?

ČEZ se dneska asi nenachází v úplně standardní situaci. A stojí před ním několik úkolů, které před ním posledních mnoho let nikdy nestály. Je to určitě integrace s distribučními společnostmi, které ČEZ nikdy neměl, zatížení maxima z energií z této integrace. A je to nepochybně, jsou to příležitosti v oblasti akvizic, ať už je to Slovensko, Bulharsko, ale i jiné země, s kterými ČEZ zkušenosti nikdy neměl. A asi ta poslední zajímavá výzva je opravdové otevření trhu, od roku 2006 i pro domácnosti. A tím pádem nutná přeměna na opravdu prozákaznicky orientovanou společnost.

Věřím, že se ke všem těmto tématům v následujících zhruba sedmadvaceti minutách ještě dostaneme. Vy jste po svém nástupu do funkce předsedy představenstva, generálního ředitele ČEZu v rozhovoru pro Hospodářské noviny 9. dubna mluvil o tom, co musí ČEZ udělat pro to, aby zvládl otevřenou soutěž, například i ve vztahu k domácnostem. Cituji doslova: "Jestliže jste dlouhou dobu v situaci, kdy zákazníka máte jistého, nenutí vás to tak silně být prozákaznicky orientovaný. ČEZ má zatím čas, aby změnu zvládl a připravuje se na ní velmi intenzivně," konec citátu. Jednoduchá otázka, můžete říct, kolik času máte?

Tak máme šest a půlměsíce, než se otevře trh, pardon, sedm a půlměsíce, od 1. 1. příštího roku se otevře trh pro řádově čtvrtmilionu nových zákazníků, de facto pro všechny, s výjimkou domácností. A máme rok a sedm a půlměsíce než se otevře trh úplně pro všechny, to znamená pro každou domácnost.

Co konkrétně budou a v čem konkrétně budou ty změny spočívat, které je nutné, aby ČEZ byl daleko více prozákaznicky orientovanou firmou?

Tak občas to souvisí s firemní kulturou, s myšlením každého zaměstnance společnosti, aby vždy, když přijde do práce, od rána až do večera věděl, že každá domácnost se podílí na tom, že on dostane plat, že zákazník je pánem a králem a my musíme udělat všechno pro to, aby byl spokojen, aby od nás neodcházel. To jsou ty věci ve vlasti myšlení. A pak nás čeká samozřejmě velká část faktických kroků, kterou zahrnujeme pod tu oblast integrace distribučních společností s ČEZem, kde vlastně musíme zavést některé činnosti, které dneska úplně společnosti neměly. Budeme mít jedno kolo centrum, místo pěti regionálních. Obecně chceme přejít z teritoriálního uspořádání distribučních společností na funkční, budeme zavádět zákaznické služby, centrálně chceme všechno dělat tak, aby to bylo efektivní a zároveň, aby ten zákazník z toho měl ten maximální benefit.

Kdy je reálné, že například k tomuto propojení dojde, podle vašich představ?

Já si myslím, že ten termín, úvod roku 2006, je termín, který chceme dodržet. A že termín, který rozhodně nebude jednoduchý, čeká nás spousta práce.

Vy jste už v rozhovorech, které jste poskytl po svém uvedení do funkce předsedy představenstva, generálního ředitele ČEZu mluvil o tom, že toto propojení, tato synergie bude znamenat propouštění lidí. Jen pro úplnost, v roce 2003 opustilo ČEZ zhruba pět set zaměstnanců. Ke konci března letošního roku v ní pracovalo šest tisíc šest set šedesát tři lidí, jsou-li ta čísla správná. Jak velké propouštění bude ona změna v následujícím roce a půl znamenat?

Já myslím, že se nemůžeme bavit pouze o zaměstnancích ČEZu, musíme se bavit o zaměstnancích celé skupiny, a to jsme na čísle kolem osmnácti tisíc. A já tady nechci říkat žádné číslo...

Ale já to chci, dovolte mi, řekněte, prosím, to číslo řádově, z těch osmnácti tisíc, kolik by celá skupina ČEZ měla zaměstnávat lidí?

To by nebylo seriózní, pane Moravec. Já si myslím, že čísla se mají říkat, pokud jsou podložená. A tady strašně závisí na tom, které činnosti si necháme, které outsourcingujeme, která outsourcingujeme do cest jiných společností, které mimo společnost, jak rychle se nám podaří udělat ten integrační proces. Já myslím, že tento rok to nebude žádné významné propouštění a nebude to žádné velké číslo. Já si myslím, že ...

Určitě. A já myslím, že ty /nesrozumitelné/ z toho propouštění už ta společnost vlastně zinkasovala, teď už vlastně každá optimalizace bude o procesech, o standardizaci, ale já si myslím, že ty největší úspory nejsou z redukce personálu a z redukce mzdových nákladů. Ty největší úspory jsou z toho, že je budeme standardizovat, že budeme mít lepší nákupní sílu.

Kolik by to mohlo ušetřit celkem na nákladech ČEZu? To máte, předpokládám, zpracované, takovou analýzu, že když se propojí a bude větší sloučení distribučních společností a ČEZu jako skupiny, kolik se ušetří na nákladech?

Tak já myslím, že pokud se nám podaří v implementovat většinu těch změn, o kterých hovoříme, tak by to měla být částka určitě větší než miliarda korun ročně.

Začátkem května se rozezvučely před sídlem vaší společnosti budíky. Zvoněním několika desítek budíků se 3. května představitelé české Strany zelených v rámci happeningu před sídlem společnosti ČEZ pokoušeli probudit vedení této energetické firmy. Dominantní společnost na tuzemském trhu s energií podle Strany zelených zneužívá svého fakticky monopolního postavení a nechce se přizpůsobovat trendům, které v Evropské unii jsou a jak zelení napsali ve výzvě vedení ČEZu, samozřejmostí či rodící se budoucností je tato strategie. Pane generální řediteli, dolehl hlas těch budíků i k vám?

Určitě. Já si myslím, že, byť to není moc známo, tak ČEZ je největší investor do ekologie, myslíme, že nejen v Čechách, ale v celé střední Evropě.

Já jsem četl ve vašich materiálech padesát miliard korun, ale není to málo z hlediska toho, jaké máte obraty a zisk?

Padesát miliard korun při tržbách, řádově padesát miliard korun znamená za deset let, že každý rok dáte deset procent svých tržeb do ekologie.

Kolik takových společností je, pane Moravec, které dávají deset procent svých tržeb, to znamená, to je částka, která je možná větší než zisk za celou tu dobu do ekologie. Já myslím, že my ekologii vnímáme jako nesmírně důležitý aspekt našeho fungování. Jsme firma, která chce získávat zákazníky právě tím, že vyrábí energii z čistých zdrojů.

Když tak chválíte svoji firmu, což je celkem logické, jste-li dobrým generálním ředitelem ČEZu, tak existuje něco z kritiky zelených, co považujete za dobré pro zamyšlení, nebo berete tu kritiku pouze jako, řekněme, politicky motivovanou?

Tak, já si myslím, že zelení a jejich představitelé jsou placeni za to, aby získávali hlasy voličů. A asi ČEZ je takový jednoduchý cíl na strefování.

To znamená, že nic z toho, co vám předali v dopise, co sdělili veřejnosti, nepovažujete za, řekněme, zajímavé k zamyšlení a kdyby bylo možné dál pracovat na fungování ČEZu?

Tohle to určitě nechci říct. Ale pojďme možná ty věci jedno po druhé. Je v argumentu, že ČEZ má monopol, ČEZ monopol nemá, ČEZ má podíl sedmdesát procent na výrobě, což je téměř největší zdroj. A oni vyzývají k tomu, abychom nechali více vyrábět ty nezávislé výrobce, ale tím vlastně největším nezávislým výrobcem je firma, která patří do uskupení energetického, které je řádově desetkrát větší než ČEZ. Tak jaká je to výzva.

My si můžeme ostatně poslechnout podrobnější argumenty lídra kandidátky Strany zelených do Evropského parlamentu Jakuba Patočky, během happeningu výtky zelených na adresu ČEZu shrnul těmito slovy:

Jakub PATOČKA, lídr kandidátky Strany zelených do Evropského parlamentu (zvukový záznam): Nám jde o to, aby společnost ČEZ teď, když jsme v Evropské unii, se začala chovat evropským způsobem, tj., aby zrušila monopol, který je přímo protikladným trendům v energetice evropské, jde nám o to, aby přestala v podstatě okrádat české spotřebitele tím, že jim prodává elektřinu za výrazně vyšší cenu, než za jakou jí vyváží do zahraničí. A jde nám o to, aby umožnila dalším nezávislým výrobcům vstup do rozvodné sítě a konečně nám jde o to, aby umožnila spotřebitelům informovaný výběr.

Slova Jakuba Patočky. Zelení volají po liberalizaci obchodu s elektřinou. Podle Patočky by uvolnění trhu mělo pozitivní dopad na stav českého životního prostředí.

Jakub PATOČKA, lídr kandidátky Strany zelených do Evropského parlamentu (zvukový záznam): Například v tom, že ČEZ nebude schopen dotovat z vysokých cen pro spotřebitele v České republice svůj dumpingový vývoz do zahraničí. To jsou obrovské množství kvalitního vápence. On vyváží větší množství elektřiny řádově, ne řádově, dvojnásobně zhruba, než kolik vyrobí jaderná elektrárna Temelín. A vyváží ho za cenu, znovu zdůrazňuji, která je, nebo dvě třetiny ceny, za kterou to prodává naším spotřebitelům.

Říká v rozhovoru pro BBC lídr kandidátky Strany zelených do Evropského parlamentu Jakub Patočka. Vaše stručná reakce?

Zrušit monopol, ČEZ není monopol, sedmdesát procent, v Evropě je to desátá až jedenáctá největší firma. Právě ti nezávislí výrobci patří většinou do uskupení, kterou jsou mnohem větší než ČEZ a jsou to opravdoví hegemoni evropského trhu. České spotřebitele přestat okrádat. Průměrná cena pro českou domácnost je polovina, přesně polovina toho, co platí spotřebitel v Německu. Čili...

Ale tam ten argument byl v souvislosti s tím, že ty vývozy jsou za dumpingovou cenu?

Ne, to už určitě není pravda. Jen pro vaší informaci, naše vývozní cena vzrostla meziročně o třicet procent. Ta cena ...

Ano, k prvnímu kvartálu, řekněme, tohoto roku. Takže ta cena už se téměř neliší od ceny pro domácí zákazníky.

Když se ale podívám na ta celková čísla, tak elektrárenská společnost ČEZ loni prodala do zahraničí devatenáctera watt hodin elektřiny, což je necelá čtvrtina celkové produkce. Není to příliš vysoké číslo, když se podíváte na ten celkový obnos?

Já myslím, že to je výborný výsledek, prostě je to jeden z faktů, který přispěl k tomu, že Česká republika má méně deficitní obchodní bilanci. Buďme rádi za každou korunu ...

Promiňte, ale to by bylo lepší vyvážet něco jiného, to zas nemusí být elektřina?

No, to jste zvolil, pravda, to jste zvolil ještě extrémnější příklad, to je zase lepší vyvážet stroje, automobily a podobně než elektřinu?

Já si myslím, že tím, že prostě my vyrábíme elektřinu, tak tím dáme příležitost i prostě výrobcům strojů.

Očekáváte tedy, pane generální řediteli, když hájíte zhruba čtvrtinu elektřiny, kterou ČEZ vyváží do zahraničí, očekáváte, že toto číslo bude konstantní, anebo že se bude zvyšovat či půjde dolů?

My tento rok čekáme na trošku nižší číslo, čekáme nějaký pokles, protože došlo k zúžení vlastně těch exportních profilů, těch drátů, po kterých my můžeme vyvážet, je to částečně asi i ochranou trhu, především německého, ale především je to dopad instalace mnoha větrných elektráren v Německu.

Zaměříme-li se ještě na cenu elektřinu pro domácnosti, i když srovnáme v přepočtu nákupní sílu obyvatel, například cenu elektřiny v domácnostech, pro domácnosti v České republice a ve Velké Británii, jak je možné, že ve Velké Británii je nižší ta cena a očekáváte, že by pro domácnosti v České republice ještě měla mít cena energie dolů?

Já si myslím, že my nemůžeme srovnávat Británii, my musíme srovnávat Německo, Rakousko, Slovensko, země, které jsou vedle nás.

Já myslím, že Británie je tak daleko, že ČEZ prostě nemá fyzicky možnost prodávat do Británie. Ona může prodávat do Německa, prostě do Polska, na Slovensko.

Ne, ale, že cena elektřiny, která se prodává domácnostem v České republice, je při srovnání kupní síly v Česku vyšší než ve Velké Británii. To znamená, že Británie nabízí...

My nemůžeme srovnávat kupní sílu, proč teda není auto v Německu levnější, když v Česku je třikrát levnější než v Německu? To je prostě komodita. Komodita je auto, komodita je televize, televize i auto je v Německu levnější než v Čechách většinou. A elektřina je v Česku o polovinu levnější než v Německu. Já si myslím, že to je pro české spotřebitele skvělá zpráva, cena elektřiny.

Pravděpodobně vaším úkolem bude také v roli generálního ředitele a předsedy představenstva ČEZu dát stanovisko akcionářům, zda prodavači neprodávat menšinovými balík akcií. Mluví se o šestnácti procent ze šedesáti sedmi, které vlastní Fond národního majetku. Ministr financí Bohuslav Sobotka chce tuto variantu předložit v dohledné budoucnosti vládě:

Řekl v rozhovoru pro BBC před dvěma týdny vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka. Už vás hlavní majoritní akcionář, tedy stát požádal o stanovisko, vaše stanovisko, zda prodávat, či neprodávat šestnáctiprocentní balík akcií ČEZu?

Jestli jste si dobře všiml, tak pan ministr vlády nezmínil ČEZ, jako jeden z těch subjektů, kteří se té diskuse budou účastnit. ČEZ tady není subjektem, ČEZ je tady objektem. Já myslím, že to je rozhodnutí akcionářů, jestli si ponechají celý akciový balík, nebo část prodají. Našim úkolem je, dát jim jasný výhled a jako to bude s ČEZem vypadat, jak bude ziskový, jakou může mít hodnotu. Ale rozhodnutí, jestli prodat, nebo ne je pouze na akcionáři.

To jste se z toho krásně vyvlékl, pane generální řediteli, ale přeci jenom, pokud byste byl osloven, jaké stanovisko byste jako šéf firmy dal, prodávat, či neprodávat?

Já myslím, že, já se nevyhýbám otázce, ale to opravdu není dotaz a přece je na manažera, jestli si nechá akcionář víc akcií, nebo méně akcií. Já si myslím, já můžu říct, že hodnota ČEZu dnes je taková, za čtyři roky, až uděláme úspěšně akvizice, firmu zintegrujeme, vzhledem k tomu, jaké se očekávají trendy v Evropě, budeme prodávat tolik, prostě s takovouto marží, když použijeme stejný, prostě má ty propočtené hodnoty společnosti, ta hodnota bude o tolik a tolik vyšší za čtyři roky. A je pak pro něho, aby se rozhodl, jestli je pro něho lepší dostat X hned, nebo Y za čtyři roky a plus samozřejmě jiná cena je za prodej minority, majority.

Z toho, co tedy říkáte, pokud byste se na to podíval z té perspektivy, dlouhodobější perspektivy, kterou vy, pokládám, že v ČEZu popsanou máte, to znamená, jak to bude s ČEZem v budoucnosti a zda se vyplatilo státu prodat šestnáctiprocentní balík. Co z toho vychází? V dlouhodobější perspektivě neprodávat, protože by mohl stát získat víc?

Tak já můžu říct pouze to, že předpokládáme jako manažerský tým, že určitě společnost zhodnotíme. Vývoj energetiky je dobrý. A vidíme mnoho z energií, které můžeme k rekvizicemi. My si myslíme, že hodnota společnosti poroste.

To znamená, že stručné stanovisko by bylo takové, že když se stát v dohledné budoucnosti zbaví šestnácti procent akcií a dá je do privatizace, tak by mohl vydělat méně, než například za čtyři roky, jak vy chcete zhodnotit firmu?

Já mohu říct, že hodnota společnosti za čtyři roky bude vyšší, než je dnes. To je koneckonců můj úkol a byl bych špatný manažer, kdyby to tak nedopadlo.

Můžete říci, pokud by se podařily ty akvizice, které jsou teď v jednání?

To jsou všechno spekulace, pane redaktore. Já prostě neříkám čísla, které nemohu podložit a nemohu je zdůvodnit, proč je říkám.

Když u těchto mikrofonů BBC seděl 3., respektive 2. září roku 2003 váš předchůdce, předseda představenstva, generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl, tak oznámil, že ČEZ a jeho vedení počítá s atraktivní dividendovou politikou ve svých podnikatelských záměrech. A do budoucna by šlo o výplatu dividend čtyři padesát až devět korun za jednu akcii. Změnilo se toto po nástupu nového vedení, jak budete vy přistupovat k dividendové politice?

Já myslím, že my chceme, aby ČEZ byl predikovatelná společnost, aby dokázali naši akcionáři odhadnout, co od nás mohou čekat. Takže já si myslím, že letošní dividenda, kterou budeme my navrhovat, prostě bude vycházet ze dvou aspektů, a to je samozřejmě dlouhodobá strategie. A druhý aspekt je konkrétní hospodářský výsledek loňského roku.

Ten je už známý, nemýlím-li se, tudíž můžete říci, jak to s letošní dividendou bude. Já jsem tady zmínil rozpětí, které řekl před těmito mikrofony váš předchůdce Jaroslav Míl, tedy čtyři padesát až devět korun. Co vy budete navrhovat, jaká bude dividendová politika pro letošní rok?

Pane redaktore, já vám to nemůžu říct, /nesrozumitelné/, tohle je to cenotvorná informace, to si ve Spojených státech amerických prostě může manažer získat i poměrně vážné, poměrný vážný právní postih, to se opravdu, toto nemůžu říct, tohle je věc, která musí v první burze, aby na to všichni mohli na to reagovat.

Mně jde teď o jedinou věc totiž, pane generální řediteli, jestli bude ta dividendová politika, řekněme, umírněnější, než jakou reprezentoval Jaroslav Míl, protože zkrátka budete chtít zisk znovu investovat, tudíž akcionář nebude tolik dostávat z dividend, anebo zda půjdete v politice, kterou navrhoval Jaroslav Míl?

Další téma, růst a expanze společnosti ČEZ. Začnu citací slov předsedy představenstva, generálního ředitele ČEZu Martina Romana, která pronesl opět v rozhovoru pro deník Hospodářské noviny z 9. dubna, cituji doslova: "Když společnost není závislá pouze na jednom státu, lépe přežije případné turbulence na jednom z trhu, konec citátu. Nabízí se jednoduchá otázka opět. Jak velký je u ČEZu prostor pro akvizice?

ČEZ je jedna z nejméně zadlužených evropských energetických společností. A je to společnost, která generuje velmi silné cash flow, které nejbližších deset let nebude muset používat pro vlastní obnovu zdrojů. Ta obnova zdrojů a ty výdaje s tím spojené přijdou až daleko po roce 2010, to znamená, že ta kombinace toho faktu firma není zadlužena, má velmi silné cash flow a nemá vlastní potřeby na obnovu zdrojů. Teď dává tušit, že ČEZ má poměrně výrazný prostor pro nové akvizice.

Můžete ho vyčíslit, kolik máte k dispozici ročně miliard, které by bylo možné použít pro akvizice?

Tak, řekněme, že náš prostor je vůči dostačující na všechny akvizice, o kterých dnes přemýšlíme.

Vy přemýšlíte, nebo ty, které jsou reálné, ve kterých už, lidově řečeno, jedete, Bulharsko, Slovensko, přemýšlíte o Polsku, přemýšlíte o dalších zemích, to znamená, která do toho započítáváte, i to Polsko?

Tak my určitě nekoupíme celé Polsko. Samozřejmě, pokud bychom mohli koupit celé Polsko, což by nás velmi těšilo, ale obáváme se, že nám to nikdo neprodá, tak by to nestačilo, ale v Polsku bude rozdělena minimálně o osm distribučních společností a šance bude koupit jednu, možná dvě, ale určitě ne více.

Zastavme se teď u jednotlivých akvizic podrobněji, například ta akvizice první, zájem ČEZu o nákup podniku slovenské elektrárně. Podle odborníků hodnotu slovenských elektráren snižují úvěry za šedesát miliard slovenských korun a dále pak náklady v objemu desítek miliard slovenských korun, které je možné popsat slovem uváznuté, tyto minusové položky hodně přesahují aktiva slovenských elektráren. Jak byste jednoduše vysvětlil, proč jsou i přes tyto závazky, které jsem zmínil, slovenské elektrárny pro vás jako pro ČEZ tak důležité?

Já myslím, že celá soustava byla budována jako jedna soustava, jako jedna síť. Myslím si, že pokud bychom mohli spojit slovenské elektrárny s ČEZem, měli bychom podstatně lepší mix zdrojů. Slovenská energetika má mnohem více vody, měli bychom špičkovací zdroje, které ČEZ dneska nemá a nemá je prostě kde postavit. My nemáme dneska toky s takovým spádem, kde by mohla stát nová vodní elektrárna.

Máte propočítáno, za jak dlouho by se, v případě, že byste získali slovenské elektrárně, podařilo splatit ty závazky ve výši šedesát miliard korun, nebo ty náklady v objemu desítek miliard slovenských korun. Zkrátka, kdyby nebyly slovenské elektrárny zadlužené?

Tak já myslím, že nezadlužená firma není úplně optimální. Myslím si, že každá firma by měla mít optimální poměr dluhu vlastnímu kapitálu.

Což u slovenských elektráren v současnosti není, tedy, kdybyste se dostali k tomu optimálnímu poměru?

Tak já myslím, že jsou v Evropě více zadlužené společnosti, které jsou přítomný na lokálním trhu a dají nové akvizice. Určitě nebudeme chtít, aby slovenské elektrárny splatily úvěr do poslední koruny, to by nebylo ekonomické. Já si myslím, že my slovenským elektrárnám určitě nedáme více peněz, než kolik mají reálnou hodnotu v daný čas. A budeme, jaksi ten náš zisk je za to, že dáme za slovenskou elektrárnu reální hodnotu, ale pak máte ty synergie, které můžeme získat vlastně propojením těch dvou společností.

Tak vzhledem k tomu, že se bude podávat nabídka za měsíc a půl, tak víte, že vám to nemůžu říct, tu naši úvahu. Ale ono to není jedno číslo, tam strašně záleží na tom, jaké garance dá slovenská vláda, která aktiva si převede, ten prodej nebude ...

Jaké garance vy považuje za, řekněme, základní, aby pro vás slovenské elektrárny byly skutečně zajímavé, aby se neukázalo, že ta akvizice bude pro ČEZ zatěžující?

Tak já si myslím, že tou nejklíčovější je záruka za jaderná aktiva, za jejich odstavení a za uložení vyhořelého paliva.

Já si myslím, že si slovenská strana uvědomuje, že to je klíčový požadavek pro všechny zájemce a myslíme si, že se dočkáme.

Deník Hospodářské noviny 22. dubna referoval, že ČEZ zvažuje dostavění slovenské jaderné elektrárny Mochovce. Základní otázka, jak je u vás ve vedení firmy tato úvaha daleko, je-li někde daleko?

Tak já myslím, že Mochovce jsou zdroj, který je rozestavěný, investovalo se do toho více než deset miliard korun. A u takového zdroje je vždy ekonomicky racionální snaha ten zdroj dostavět. To znamená, jestli, pokud se neprokáže, že tam je nějaký důvod, který tomu brání, tak se určitě budeme snažit, aby ty náklady jako nebyly utopeny, ale abychom ten zdroj dostavěli.

To znamená dostavět, pro úplnost, v Mochovcích pracují, nemýlím-li se, dva bloky. Další dva byly zakonzervovány před deseti lety. Máte hrubé odhady, kolik by dostavba těch dvou zakonzervovaných bloků v Mochovcích mohla stát?

Tak jsou to bloky, každý čtyři sta čtyřicet megawatt, čili stejná velikost jako Dukovany a méně než poloviční v Temelíně a určitě se bavíme o desítkách miliard korun.

V případě dostavby Mochovců, jak velká část elektřiny z této jaderné elektrárny by se pak dovážela do Česka?

Já myslím, že Česko není jediným exportním trhem pro slovenské elektrárny. Musíme vyjít z toho, že slovenské elektrárny budou odstavovat více kapacit během nejbližších pěti let, než kolik je dostavba Mochovcí tři, čtyři. Ta dostavba není otázka dvou, tří let, ta je horizont pět a více let. A slovenská vláda musí odstavit v roce 2006 jeden blok, 2008 druhý blok v Jaslovských Bohunicích, dojde k odstavení nějakých dalších bloků, které nejsou odsířené a bloků na oleje, které nesplňují ekologické předpisy.

To znamená, že by, pokud vám rozumím správně, pokud si dobře interpretuji vaše slova, že by dostavba Mochovců neznamenala oddálení problému či řešení problému v České republice, zda dostavovat Temelín, respektive další dva bloky Temelína či stavět novou jadernou elektrárnu na severu Moravy?

Dostavba Mochovcí by ani nepokryla ten výpadek ve výrobě elektrické energie, který nastane odstavením bloku, kterým se slovenská vláda zavázala.

To znamená, že by to nemělo vůbec žádné důsledky dostavba Mochovců pro český energetický trh?

Nabídka na koupi podílu v sedmi distribučních společnostech elektřiny v Bulharsku, to je další akvizice, o niž uvažujete, podávat se mají do 25. června. Bulharsko doufá, že z prodeje šedesátisedmiprocentního podílu v distribučních firmách získá minimálně tři sta milionů amerických dolarů. Proč je tato akvizice pro vás důležitá?

Já myslím, že pro každého výrobce je důležité mít trh. A ČEZ má dneska menší kapacitu z vlastních distribuček, než kolik vyrábí. Myslím si, že je dobrá doba na akvizice. ČEZ není zadlužen, získal kapitál levněji kapitál než většina konkurentů. A i ceny jsou dneska podstatně lepší, než byly před nějakým dvěmi, třemi roky, když byla akviziční horečka. Kdo nakoupí dnes, nakoupí velmi racionálně.

Ministr průmyslu a obchodu, teď budu mluvit o další akvizici, která se může v dohledné době rýsovat, protože vláda na začátku března zrušila privatizaci hnědouhelné společnosti Severočeské doly, ministerstva financí a průmyslu mají do konce roku připravit návrh dalšího postupu. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban naznačil už koncem března, že by se energetická společnost ČEZ mohla zapojit do opakované privatizace Severočeských dolů. Zapojíte se, v případě, že bude vyhlášena?

Pokud bude vyhlášena, určitě budeme zvažovat, jakou formou bychom získali kontrolu nad množstvím zásob uhlí, které jsou v severních Čechách a na tom cenovém vývoji, protože pro nás není možno obnovovat zdroje bez toho, že víme, kolik bude depozice uhlí a za jakou cenu.

To znamená, jakou formou byste se chtěli zapojit do případné obnovené privatizace Severočeských dolů?

Takovou formou, která nám umožní mít kontrolu nad množstvím uhlí, které můžeme dostat a nad jeho cenou.

Tedy, že byste i spolupracovali, jak si představuje ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, s Mosteckou uhelnou a se Severočeskými doly, že byste do toho šli zkrátka jako konsorcium?

Tak já si myslím, že určitě ČEZ potřebuje mít kontrolu nad uhlím, nejenom ze Severočeských dolů, ale také z Mostecké uhelné, protože bychom mohli obnovit ty zdroje, které dnes máme, tak jenom SD je málo.

Tedy konsorcium. Říká Martin Roman. Děkuji za vašich třicet minut, děkuji za rozhovor pro BBC, někdy příště na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.