Václav Moravec moderátor

Vladimír Špidla

Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi tvrdí, že ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková už dál vést tuto instituci nemůže. Kubinyi v pátek v Poslanecké sněmovně řekl, že VZP pod vedením Musílkové rozhazuje zbytečně peníze pojištěnců.

Jozef KUBINYI (zvukový záznam): Tuto změnu považuji za naprosto nutnou, nikoliv však dostatečnou. Samozřejmě, že bude potřeba provést celou řadu dalších kroků k ozdravení největší a v současné době nejproblémovější zdravotní pojišťovny v České republice. Tyto kroky se budu snažit připravit v kontextu reformy celého systému veřejného zdravotního pojištění.

Řekl v pátek v Poslanecké sněmovně ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. Nejen o možné výměně vedení VZP bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je dnes v parlamentním studiu předseda České strany sociálnědemokratické, ministerský předseda Vladimír Špidla. Hezký dobrý den do Poslanecké sněmovny.

Dobrý den.

Jakým tématem, které by označil slovem zásadní, teď žije český ministerský předseda Vladimír Špidla?

Tak, myslím si, že žádná zvlášť zásadní témata v tento moment nejsou, to zásadní téma byl vstup do Evropské unie a příprava hladkého, hladkého využití všech možností, které nám Evropská unie dává. Ty ostatní věci jsou ...

A tím, že Česká republika přece vstoupila do Evropské unie, tak jsou témata, která s tím souvisejí a je možné je označit za zásadní?

Tak, jsou to důležitá témata a myslím si, že nikoliv zásadní. To slovo je velmi nadsazené k různým událostem nebo respektive k těm událostem, které teď probíhají.

Spor mezi vládou a prezidentem Václavem Klausem se rozhořel o dokument nazvaný koncepce směřování České republiky v rámci Evropské unie na léta 2004 až 2013. Materiál označil před týdnem slovem blábol předseda ODS Mirek Topolánek.

Mirek TOPOLÁNEK (zvukový záznam): Mně chybí na tom materiálu, který jsem samozřejmě měl v ruce a pokládám ho, když budu velmi ostrý, za neuvěřitelný blábol, navíc nevydiskutovaný, jako materiál k diskusi, který vlastně hned při prvních deseti větách někdo shodí ze stolu a přijde s něčím kvalitnějším, to beru. Já si myslím, že tam chybí ta dlouhodobá vize, chybí tam to, co střednědobě budeme chtít prosazovat a i některé krátkodobé kroky a musí tedy ten materiál být takto členěn, musí být váha těch jednotlivých, jednotlivých dimenzí být jasně vybalancována.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Občanské demokratické strany Mirek Topolánek. Souhlasíte s hodnocením blábol?

Tak, pan předseda Topolánek rád používá výrazné výroky. Je vidět, že to pravděpodobně, ačkoliv říká, že to studoval, tak zřejmě nepochopil ten text.

Předpokládá premiér Vladimír Špidla, že i přes odpor Občanské demokratické strany nebo prezidenta republiky vláda materiál schválí?

Tak, je to záležitost vlády, vláda to připravovala, vláda o tom debatovala velmi zevrubně ve výborech parlamentu, velmi zevrubně s širokou veřejností, byly stovky připomínek, které byly včleněny do textu a ten text dozrál proti původnímu, proti původní formě a nevidím důvod, proč by jej vláda neprojednávala.

Můžete, pane ministerský předsedo, potvrdit, nebo vyvrátit informace BBC, že materiál kvůli kritice prezidenta Václava Klause a ODS změnil název a stala se z něj, a teď cituji doslovný název, "vládní strategie směřování České republiky v rámci Evropské unie"?

Tak, to vám podrobit, potvrdit nemohu, protože je pravda, že v průběhu diskuse i diskuse s prezidentem jsem dospěl k názoru, že právě proto, že je zjevné, že ODS má zcela zřetelné výhrady a že vláda má určitou obecnou pozici, ke kterou, ke které získala podporu v obecných volbách, že je správnější z hlediska obsahu nazvat tento materiál strategie Vlády České republiky, čili je to výsledek diskuse, myslím si, že to je výsledek přiměřený a ten název lze takto upravit.

To znamená, že jste to potvrdil tu informaci, je to strategie Vlády České republiky, směřování České republiky v rámci Evropské unie?

To ano, to ano.

Změnil se tedy název?

Samozřejmě, protože, protože jej schvaluje vláda tento text, neschvaluje ho nikdo jiný a myslím si, že opravdu je v pořádku, aby to bylo formulováno takto.

Předpokládá Vladimír Špidla, že se projednávání oné strategie Vlády České republiky zúčastní prezident Václav Klaus?

Myslím, že ano, čekám, až se také dá trošku do pořádku ministr zahraničních věcí, aby se mohl zúčastnit a předpokládám, že tedy za přítomnosti prezidenta republiky ten materiál bude schválen.

Z toho, co říkáte, je pravděpodobné, že to bude do čtrnácti dnů či tří neděl?

No, takový je to odhad, protože ministr zahraničních věcí se této věci pochopitelně účastní velmi důkladně a je důležitým funkcionářem, zdálo se mi to nespravedlivé a nesprávné, aby se toho nemohl účastnit, čili čekám, až se bude účastnit jednání vlády a pak tento materiál bude projednán.

Prezident Václav Klaus 1. května v rozhovoru pro BBC vládní koncepci kritizoval, na její adresu pak řekl:

Václav KLAUS (zvukový záznam): Tak, já zaprvé myslím, že ta koncepce byla pojata úplně nesmyslným způsobem a měla být úplně jiná, měla si dát zaprvé ty globální cíle a pak diskutovat o tom, jestli nás zajímá něco na metodách evropského rybolovu, což tam koneckonců řešeno také absurdním způsobem bylo. A tam chybí to základní, protože pak by někde pod čarou mohlo být napsáno, že bychom byli rádi, aby, aby ryby byly takové nebo makové. Ale tam to první podstatné, podstatné chybí, tam česká vláda si nepoložila základní otázku. Bude nám lépe v Evropě více integrované, nebo méně integrované? Bude nám, budeme více, lépe, důrazněji prosazovat své zájmy ve více unifikovaném superstátu nebo v mezivládně organizované, mezistátně organizované Evropské, Evropské unii? Tyhle otázky prostě si naše vláda vůbec neklade, respektive někteří z nich apriorně, jednoduše, triviálně předpokládají, že čím více integrace a unifikace, tím lépe, já myslím, že to je holý nesmysl.

Řekl 1. května v rozhovoru pro BBC prezident republiky Václav Klaus. Pane premiére, krom toho, že jste onen dokument přejmenovali, zapracovali jste do něj něco, co by bylo možné označit za připomínky prezidenta Václava Klause?

Tak, v průběhu připomínkového řízení bylo vzneseno sto osmdesát dva připomínek, které byly vzneseny celou řadou lidí a institucí v rámci projednávání, které bylo velmi široké a odehrálo se také na dvou odborných seminářích. Z těchto sto osmdesáti ...

Odmítáte tedy argument, že by neproběhla veřejná debata k tomu dokumentu?

Jistěže tento argument musím odmítnout, protože tak široká debata, jako proběhla v měsíci únoru a dubnu k tomuto materiálu, není u nás obvyklá. Jak už jsem řekl, sto osmdesát dva připomínek, dvě třetiny bylo přijato a některé z nich jsou i připomínky, které předložil prezident republiky jako jeden z lidí, který se jako důležitý ústavní činitel, který se této debaty účastnil. Já musím prostě zásadně odmítnout onen obecný tón, který předkládal prezident republiky, stejně tak jako Mirek Topolánek, protože nevycházel z žádné argumentace, kromě naprosto okrajové. Vláda si položila otázku, co je pro Českou republiku důležité, položila si tuto otázku a odpověď je, že vláda je připravena podílet se na integračním procesu, nikoliv bez jakýchkoliv podmínek, velmi uvážlivě, ale přesto jsme přesvědčeni o tom, že integrační proces a jeho další prohloubení je potřeba a mimo jiné také je vhodné, nikoliv absolutně nezbytné, ale přesto vhodné dosáhnout dohody o ústavní smlouvě ...

My jsme, pane, pane premiére, že vám vstupuji do řeči, přede mnou je teď fotokopie dopisu ze 16. března 2004, který vám adresoval prezident republiky Václav Klaus. Samozřejmě vhledem k tomu, že máme na tento rozhovor třicet minut, tak jsem zvolil obecnou připomínku prezidenta republiky, nicméně v tom dopise, který předpokládám, že také máte na svém pracovním stole, je jedenáct připomínek prezidenta, konkrétních jedenáct připomínek k onomu dokumentu. Můžete zmínit, které připomínky Václava Klause do toho přepracovaného dokumentu, který vláda bude v následujících týdnech schvalovat, jste zapracovali?

Ne, v tento okamžik to zmiňovat nemohu, protože dokument ještě zaprvé není dokončen, a za druhé, otázku tohoto, této podrobnosti bych musel mít k tomu odpovídající přesný podklad, kde je těch sto osmdesát dva připomínek, mezi nimi i připomínky Václava Klause. Ale ten základní problém není v jednotlivých připomínkách, ten základní problém je, že prezident republiky v zásadě dává přednost a nadřazuje koncepci mezivládní. To znamená, jeho cílem je v zásadě neintegrovat dále Evropskou unii, případně ji mírně uvolnit, vrátit se třeba ještě před Maastricht, to bych si celkem byl jist. Naše koncepce je pokračovat na budování Evropské unie a považujeme za velmi důležité, aby byl posilován takzvaný komunitární princip, protože to je výhodné, čili ten společný princip se společnými politikami, protože tento společný princip dává silnější pozici středním a menším státům. To je rozdíl v ...

Je to tedy zřejmé, to znamená ...

To je rozdíl v koncepci a v tom se samozřejmě neshodneme.

To znamená, že nepředpokládáte, že by prezident republiky odcházel z toho jednání vlády, na které je pozván a bude pozván, že by z něj odcházel spokojený, protože koncepce prezidenta a koncepce vlády se zásadně v budoucím směřování České republiky v Evropské unii liší?

V této věci je mezi názorem, který představuji já a názorem prezidenta republiky zřetelný rozdíl, ale to je běžná součást, běžná součást politického systému, konstatuji, že prezident je součástí moci výkonné, nikoliv její nadřazenou složkou a má právo se účastnit takovéto debaty, je neopominutelný a také jsme jej neopomenuli, výsledek rozhodne debata ve vládě.

Zákon o obecném referendu, tuto právní normu se sociální demokraté pokoušeli několikrát prosadit v Poslanecké sněmovně, bez úspěchu. Vy jste, pane premiére, označil zákon o obecném referendu za klíčový v souvislosti se schvalováním budoucí evropské ústavní smlouvy. Jednoduchá otázka, prosím o stejně tak jednoduchou odpověď, máte už zajištěnou ústavní většinu ve sněmovně pro zákon o obecném referendu, tedy ústavní většinu sto dvaceti hlasů?

Ne.

Proč ne?

Protože zákon o obecném referendu teď ještě není předložen, bude předložen, předpokládám, v září, bude předložen v nějaké modifikované formě, ve snaze, abychom získali ústavní většinu a obecně řečeno, že získáme ústavní většinu ve sněmovně, to jsem si jist, méně jsem si jist, zda se nám podaří získat ústavní většinu v Senátu. Pokud je vám, pokud o tom člověk podrobněji přemýšlí, tak je vám naprosto jasné, že ústavní většina bude velmi také záviset a bude odvozena od toho, jakým způsobem bude zákon formulován, jaká tam bude třeba možnost lidové iniciativy, vymezení způsobu, kterým se referendum vyhlašuje a podobně. Tento zákon ...

Můžete popsat právě tu modifikovanou verzi, kterou chcete předložit v září, aby prošla i ústavní většinou v Senátu, můžete velmi stručně říci, jak si tu modifikovanou verzi představujete?

Ne, nemohu ji teď ještě popsat, protože práce se teprve probíhají, budou dokončeny, předpokládám, tak, aby text mohl být předložen v září nebo v říjnu ve sněmovně a v průběhu těchto prací bude probíhat debata tak, abychom si zajistili většinu ústavní. Znovu říkám, se sněmovnou jsem si celkem jist, méně jistý jsem si se Senátem, ale považuji za zcela zásadní, abychom se o to znovu pokusili, protože zákon o referendu je koncepční přístup k politice, dává v třetím tisíciletí informovaným a velmi dobře vzdělaným občanům možnost, aby rozhodovali o některých věcech přímo. To vidím jako klíčové a jsem pro to posilovat prvky přímé demokracie ...

Nedivím se vám, že jste si, ano, že jste si jist většinou v Poslanecké sněmovně. Ostatně předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik aktuálně v rozhovoru pro BBC oznámil, že jeho strana návrh zákona o obecném referendu podpoří.

Pavel KOVÁČIK (zvukový záznam): My tento zákon dlouhodobě prosazujeme, už v minulém a předminulém volebním období, takže když se poslední dobou množila prohlášení i špiček sociální demokracie, že jakoby již je čas na zákon o obecném referendu, tak jsme považovali za dobré reagovat, že samozřejmě je to i náš zájem. Obecné referendum je naše základní programové východisko a ne předmět obchodu.

Řekl v rozhovoru pro BBC předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Proto jste si jist, že komunisté oznámili, že zákon o obecném referendu podpoří?

Samozřejmě i proto, ale předpokládám, že zákon o obecném referendu najde ještě i širší podporu, doufám pevně, že i ...

Myslíte, že je reálná podpora ODS?

No, doufám pevně, že někteří z poslanců ODS se, promyslí ten svůj postoj a možná, že nebudou tak ideologičtí, ale fakt je, že já jsem dost optimista a dávám přednost v názoru na tom, že lidé jsou v podstatě dobří, v podstatě dobří, nevím, jestli se to týká nakonec všech.

ODS teď myslíte nebo koho jste tím myslel, ODS?

No, všech.

Kterých všech?

Myslím, že jsem se vyjádřil dostatečně nejasně, prostě všech.

Rozšířená Evropská komise se na svém prvním zasedání před týdnem bavila o tom, zda by nebylo dobře ratifikovat příští evropskou ústavní smlouvu ve všech pětadvaceti zemích v jeden den, ať už by se to dělalo v parlamentech, nebo formou referend. Mluvilo se o takzvaném celoevropském referendu. Je toto postoj i premiéra Vladimíra Špidly, to znamená, podpořil byste, aby se ona referenda konala v jeden den, o evropské ústavní smlouvě?

Tak, je to otázka do té míry okrajová, že si dovedu představit, že bych o tom uvažoval, ovšem jedině za předpokladu, že by byl dostatečný čas pro naše referendum, prostě klíčové je, aby referendum mohlo proběhnout po odpovídající kampani, po odpovídající kampani s odpovídajícím časem a pak se rozhodlo, čili nějaké takové pevné fixování nevidím jako nic rozhodujícího, možná, že by to mohlo být zajímavé, to je vše.

Když jsem tady zmiňoval podporu pro obecné referendum ze strany KSČM, dovolte, pane ministerský předsedo, abych se zastavil u události následujícího víkendu. Nakolik je pro premiéra Vladimíra Špidlu a předsedu ČSSD důležité, kdo bude v čele KSČM?

Není to pro mě příliš důležité, protože když jsem prostudoval prozatím některé programové věci, tak vidím, že KSČM se nezměnila, že nepostoupila ve svém vývoji a tudíž je to otázka, která není důležitá.

Nejste tedy přesvědčen o tom, že by se dveře pro užší spolupráci mezi ČSSD a KSČM pootevřely, pokud by o víkendu na sjezdu komunistů Miroslava Grebeníčka vystřídal Miloslav Ransdorf nebo Vojtěch Filip?

Nevidím v tom žádnou průlomovou změnu.

A v případě, že by nový předseda, bude-li zvolen někdo jiný než Miroslav Grebeníček, začal měnit program strany, tak to by pro vás bylo zajímavější?

Nový předseda by těžko měnil program strany zrovna usnesený na sjezdu, prostě KSČM neprošla ještě vývojem, neodpověděla na některé zásadní otázky, mimo jiné na tu zásadní otázku, jak dalece chce zespolečenšťovat, v jejich podkladových textech jsem četl, že uvažují stále o tom, že společenské, že je stále trvající rozpor mezi společenským charakterem práce a soukromým charakterem přivlastňování, a to je prostě cesta, kterou lze považovat za cestu, která jde proti výsledkům listopadu 1989, a to pro mě není přijatelné.

Postava předsedy tedy není důležitá v této souvislosti?

Samozřejmě, že je daleko důležitější celkové směřování té které politické strany, protože předseda je reprezentant, to není vůdce ve smyslu čistě, strany nejsou čistě personalistické nebo personální, personální skupiny, nejsou to družiny, jsou to demokratické, politické instituce a rozhodující je jejich program a celkové programové směřování. Obecně řečeno, když komunisti hovořili v roce 1940, měli ve svých programech ve čtyřicátých letech, že budou zestátňovat, tak prostě to udělali. Když hovořili o tom, že je koncepce třídního boje, tak prostě svůj program zrealizovali bez ohledu na to, kdo byl v čele, čili důležitější jsou programy, historie a programové směřování.

Vy si myslíte, že by se mohla opakovat, z toho, jak jste četl program KSČM, že by se mohla opakovat historie z 48?

Ne, to si nemyslím, to byla zvláštní okolnost, zvláštní okolnost vyvolaná katastrofální válkou a mimořádnými historickými okolnostmi a situacemi, z toho nemám obavu, ale prostě KSČ nepostoupila, nepřekročila svůj stín, jméno předsedy není tak důležité.

Další téma, druhá fáze reformy veřejných financí. Pokud byste měl, pane premiére, pokud možno co nejjednoznačněji, odpovědět na otázku, co bude následovat po druhé fázi reformy, na které jste se dohodli v Kolodějích a kterou teď naplňujete, jak by zněla vaše odpověď?

Do konce volebního období si myslím, že už se nebudou odehrávat nějaké průlomové věci, jenom očekávám, že poměrně významně postoupíme v debatě o důchodovém systému.

To znamená, že nějaká třetí fáze už se konat nebude?

No, já myslím, že ta druhá fáze, která je založena na snížení daní pro právnické osoby, společném zdanění rodičů s dětmi, významných daňových podporách pro rodiny s dětmi, zvýšení rodičovského příspěvku o tisíc korun měsíčně, čili opět výrazná podpora rodin, zlepšení, zlepšení odpisových sazeb nebo zkrácení odpisových sazeb tak, aby se posílily inovace, plus zlepšení odpisů ve prospěch veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí, je velmi významných. Dále musíme samozřejmě odvést mnoho práce, mimo jiné na zjednodušení administrativního a podnikatelského prostředí, očekávají se ještě poměrně zevrubné debaty o zákonu o konkurzu a vyrovnání, zákoníku práce a o občanském zákoníku, čili té základní práce je dost, ale žádné zvláštní fáze už to nejsou.

Důležité v rámci druhé fáze reformy veřejných financí je zákon o majetkových přiznáních, na něm se stále ještě vláda nedohodla, vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka řekl 22. dubna v rozhovoru pro BBC, že na návrhu ministerstva financí o majetkových přiznáních by se už nic měnit nemělo.

Bohuslav SOBOTKA (zvukový záznam): Já se domnívám, že toto je návrh, se kterým sociální demokracie nepochybně bude spojovat pokračování této vládní koalice. Dosáhli jsme poměrně dobré koaliční dohody, pokud jde o kolkování a registrační pokladny. Myslím si, že je stále šance na to, abychom se koaličně shodli i na majetkových přiznáních.

Řekl 22. dubna v rozhovoru pro BBC ministr financí, vicepremiér Bohuslav Sobotka. Dovede premiér Vladimír Špidla odhadnout, kdy vláda schválí zákon o majetkových přiznáních?

Tak, plán je, aby byl předložen na schůzi Poslanecké sněmovny v červnu.

To znamená, že máte ještě zhruba měsíc, abyste se dohodli?

Myslím si, že to nebude potřeba, je to, z hlediska jednacího řádu sněmovny se překládají zákony deset dnů před začátkem schůze, myslím si, že schůze začíná 15. nebo 14. června, tak přibližně.

Můžete velmi, jednoznačně tedy říkáte, že zhruba do tří neděl to stihnete se dohodnout jako vládní koalice, můžete říci, které ještě jsou sporné body v souvislosti se zákonem o majetkových přiznáních?

Bylo tam poměrně málo sporných bodů, jeden z nich byl, byly otázky pokut, dalším, další otázkou byl problém, zda má být definovaná nějaká určitá hranice, která tam byla definovaná na jedna a půl milionu, o tom se vedly spory, některé detailní debaty o tom, co se má a nemá zařadit, ale to už je po mém soudu dosti vydiskutované. Záměr vlády ...

Co se tedy teď musí, co se tedy teď musí vydiskutovat, aby už jste ve vládě majetková přiznání schválili?

Teď se musí pouze odškrtnout ten celkový text. Pan ministr financí je teď na jednání ECOFINu, přijde příští týden a dotáhneme to.

To znamená, že už nic nebrání tomu, aby zákon o majetkových přiznáních ve vládě prošel. Jenom návrat ministra financí a vicepremiéra do republiky?

Náš záměr je, záměr je předložit do sněmovny tak, aby mohla zákon projednávat v červnu, to znamená, musí to být předloženo někdy na přelomu května a června.

Reforma zdravotnictví, to je jeden z úkolů, který si vláda stanovila. Vy jste ostatně kvůli tomu, aby reforma zdravotnictví byla dotažena do konce, vyměnil osobu ministra zdravotnictví. Marii Součkovou vystřídal Jozef Kubinyi. Jozef Kubinyi poměrně razantně vstoupil do problematiky Všeobecné zdravotní pojišťovny a jejího hospodaření. V pátek přednesl v Poslanecké sněmovně kritiku Všeobecné zdravotní pojišťovny a naznačil, že by měla odejít z čela VZP Jiřina Musílková. Připomeňme si jeden z argumentů ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyho.

Jozef KUBINYI (zvukový záznam): Jak jsem již dříve uvedl, VZP má značné problémy s komunikací se svými smluvními partnery, velmi zajímavým způsobem však komunikuje se svými pojištěnci. Za tímto účelem si založila vlastní klientský časopis, který se jmenuje Pohoda. Nevím, jestli jej někdo z vás, který jste pojištěný u VZP, někdy v životě viděl. Poslancům jej možná skutečně i zasílají. VZP však tvrdí, že tento časopis zasílá do všech domácností pojištěnců VZP. Já jsem se ptal řady občanů, se kterými se jako poslanec stýkám a nejen na Ostravsku, ale i zde v Praze, jestli někdy časopis Pohoda četli. Většina ani netušila, nevěděla, že nějaký takový časopis existuje, což je velmi paradoxní, zvážíme-li, že VZP na tento časopis ročně utratí sto dvacet milionů. Chtěl jsem vědět, proč je vydávání časopisu VZP tak drahé a bylo mi řečeno, že proto, že je zasílán do všech domácností.

Řekl v Poslanecké sněmovně v pátek ve svém vystoupení ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. Má, pane premiére, Jozef Kubinyi vaši podporu v tom, že tvrdí, že by měla odejít Jiřina Musílková z čela VZP?

Jozef Kubinyi má moji podporu ve svých kritických výhradách k činnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny, protože nepochybně je jasné, že součást té celkové situace je i činnost VZP. Jozef Kubinyi předložil své myšlenky a výhrady parlamentu ve sněmovně, to si myslím, že je naprosto správné a že to je metoda, kterou je třeba v těchto důležitých oblastech pracovat. Paní ředitelka Jiřina Musílková vystoupí také ve sněmovně, čili bude, má příležitost konfrontovat výhrady a v tom má Jiří, v tom má Jozef Kubinyi mou plnou podporu.

Jak by podle vašeho názoru mělo vyústit projednávání situace ve VZP v Poslanecké sněmovně ve středu? V co by mělo vyústit?

Myslím, že toto, toto jednání má jednu, jeden jediný smysl a po mém soudu správný, otevřít tuto otázku před veřejností ve sněmovně tak, aby veškerý pohyb v reformě zdravotnictví a další kroky, které ministr bude předkládat, byly pochopeny a měly odpovídající ústavní podporu. Nevidím celkem za to žádný důvod jiný než ten, aby informace byla vzata na vědomí.

Nikoliv tedy, že by měl veřejný tlak vést k odchodu Jiřinu Musílkovou z čela VZP?

Vy jste chtěl vědět, co si myslím, jak by mělo vyústit vystoupení pana ministra Kubinyiho ve sněmovně, mělo by podle mého názoru vystoupit v tento, vyústit v tento závěr. Jakým způsobem se bude dál pokračovat v systému, to už je záležitost, která se bude vyvíjet v dalších týdnech a jak říkám, pan ministr má moji plnou podporu.

Měla by tedy být v následujících týdnech Jiřina Musílková nějakým způsobem odvolána, když Jozef Kubinyi tvrdí, že vlastně současný právní rámec podle jeho názoru, podle jeho interpretace neumožňuje odvolání Jiřiny Musílkové?

A tak právní rámec je nedokonalý a vyžaduje značné změny a předpokládám, že ministr zdravotnictví předloží odpovídající předlohy, to je také jeden z jeho úkolů, ale jinak si myslím, že obecně platí ona konstrukce, kdo jmenuje, ten taky odvolává, jmenuje Poslanecká sněmovna, může po mém soudu Poslanecká sněmovna i odvolat, to nevyžaduje žádný otrocký text v zákoně, avšak ministr Kubinyi tento návrh nepředkládá, takže můj závěr, jakým způsobem by mělo vyústit jednání, je zřetelný, mělo by poskytnout informace, objasnit situaci a dát příležitost k přemýšlení.

Tak, teď dotazy posluchačů, které chodily v průběhu dne prostřednictvím internetových stránek Interview BBC, poprosím o stručné odpovědi. Otázka od Petra Novotného z Ostravy: "Pane premiére, nebojíte se mimořádného sjezdu ČSSD a příchodu Miloše Zemana?"

Ne, nebojím se mimořádného sjezdu, sociální demokracie neuvažuje o mimořádném sjezdu, její politika je definovaná, myslím si, že pokud se má uvažovat o různých programových a jiných změnách, je to, odpovídajícím fórem je, je běžný sjezd, který bude v dubnu příštího roku.

I kdyby sociální demokraté dopadli špatně ve volbách do Evropského parlamentu, tak by se podle vás nekonal mimořádný sjezd?

Volby do Evropského parlamentu jsou velmi důležité, ale ten základní politický rytmus je po mém soudu daný a je správné a sociální demokracie tento návrh rozhodně, tento názor rozhodně převažuje, neuvažuje o mimořádném sjezdu.

Otázka další od Jiřího Novotného z Brna, zda by neměl ústřední výkonný výbor sociálních demokratů uvažovat o tom, že Miloš Zeman porušil usnesení strany svým vystoupením v Mostě a uvažovat o vyloučení Miloše Zemana ze strany, co byste říkal takovému návrhu?

Myslím si, že Miloš Zeman rozhodně neprospěl sociální demokracii, že se nechal, že vstoupil do, do nebo vystupoval způsobem, který nebyl dobrý, ale nevidím důvod, abych navrhoval nějaká takováto dramatická usnesení a myslím si, že je nebude navrhovat nikdo, to je zbytečné.

Velmi stručná odpověď na poslední otázku, Pavel Budař z Bráníka naráží na prohranou arbitráž s firmou Petrcíle. Kdo ponese osobní zodpovědnost podle vašeho názoru?

Smlouva byla podepsána v roce 1996 v dobách, v dobách vlády Václava Klause. Tehdy byla zformulovaná takzvaná arbitrážní doložka, která je zničující pro většinu sporů státu se soukromými osobami, já v každém případě jsem uložil ministrům, aby nikdy nesouhlasili s myšlenkou arbitrážní doložky a tato arbitráž proběhla na základě zákona a v jeho rámci, čili nemohu ji momentálně napadat jinými způsoby, než které předpokládá právo a proces a vím, že ministerstvo financí využije procesních možností.

Říká premiér Vladimír Špidla. Je šest hodin, děkuji vám za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Děkuji, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Diskuse o zákonu o obecném referendu

ČRo 6, 12. 5. 2004, Názory a argumenty - Občané České republiky nemají zatím možnost rozhodovat o některých důležitých věcech v referendu, přestože s tím ústava více než deset let počítá. Podmínkou je totiž přijetí všeobecného zákona o referendu. Bez něj se přímé hlasování lidu vypsat nemůže, přesněji řečeno, lze tak učinit pouze v případě, že parlament přijme jednorázový zákon.

Právě to se stalo v souvislosti s hlasováním o vstupu České republiky do Evropské unie loni v červnu. Sociální demokraté navrhovali zákon o referendu už mnohokrát v několika volebních obdobích, nyní ho předložili v souvislosti s ratifikací evropské ústavy. Komentář napsal Jiří Ješ.

Obehraná písnička obecného či specifického referenda se tento týden opět vrací na náš politický gramofon. V diskusi nejsou tolik důležité rozumné argumenty, ale populistická dogmata různých stranických programů, které se v nastávající druhé polovině volebního období budou příslušní vůdcové snažit plnit, i kdyby sami měli o oprávněnosti některých položek vážné pochybnosti. Proto názory na referendum budou jiné u senátorů, kteří nejsou na politických stranách tolik závislí, neboť byli zvoleni sami za sebe.

Zopakujme si stručně základní fakta. Ústava České republiky připouští referendum, jak tomu bylo třeba ve věci našeho přístupu k Evropské unii. Vyjádřeno je to pouze velmi stručným ustanovením druhého odstavce druhého článku ústavy. Zatímco první odstavec zásadně konstatuje, že lid vykonává státní moc prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní, onen druhý odstavec připouští, že, cituji: "Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo."

To je konec přesného citátu, jediné ústavní zmínky o tom, čemu se říká referendum. Samo to cizí slovo se v ústavě nevyskytuje a z toho, co jsme citovali, vyplývá, že této formy výkonu státní moci by se mělo užívat co nejopatrněji. Ta opatrnost není pojištěna jen podmínkou ústavního zákona, který vyžaduje souhlas sto dvaceti členů Poslanecké sněmovny a třípětinové většiny přítomných členů Senátu, ale i slůvkem "může", které samozřejmě ihned vybaví alternativu, že nemusí. V současném parlamentu to vypadá tak, že v Poslanecké sněmovně je větším stranám bez rozmyslu jasno.

Pro obecné referendum jsou obě strany levicové, což dává dohromady sto jedenáct hlasů z potřebných sto dvaceti. Zatímco ODS je rovněž bez výhrad proti, souhlasí ovšem s tím, aby bylo uspořádáno referendum o přijetí evropské ústavy. Zbylých devět hlasů, které Vladimír Špidla potřebuje k odhlasování změny ústavy týkající se obecného referenda, se prý snadno sežene u zbylých koaličních stran. Se stoprocentním souhlasem se tam však zřejmě nepočítá.

Jak však Vladimír Špidla řekl BBC, vůbec si není jist výsledkem hlasování v Senátu, kde komunisté i sociální demokraté jsou mnohem slabší a četní senátoři i mimo ODS se od referenda distancují.

Například senátor Eduard Outrata poukazuje na to, že každé referendum je ústupem do parlamentní demokracie a velmi často bývalo zneužito diktátorskými režimy. S odporem Senátu tedy příznivci obecného referenda počítají. Jelikož však celá ta věc se má ve sněmovně projednávat až v září, není jisté, zda-li nespatřují naději v případně pozměněném složení Senátu po podzimních volbách, což by ovšem nejpravděpodobněji mohlo znamenat větší počet komunistů.

Ať tak či onak, každý zákonodárce by se měl zamyslet nad všemi záludy, které přímé hlasování s sebou přináší. Není náhodou, že v Německu referendum o celostátních záležitostech ani šedesát let po válce neexistuje, protože kancléř Adenauer a jiný moudří lidé tam rozhodli, že dvanáct let nacistické indoktrinace oslabilo úsudkové schopnosti německého národa natolik, že není radno svěřit mu do ruky ta nejzávažnější rozhodnutí. I u nás například politolog Roman Joch v jedné televizní diskusi už před lety řekl, že přenechá své přímé volební právo raději zákonodárcům, u nichž předpokládá více informací i politické erudice.

Vezmeme-li v úvahu, jak málo lidí u nás chodí k volbám a jak ti, co chodí, stále dávají pětinu hlasů historicky zprofanovaným komunistům, mělo by nás to nabádat k tomu, abychom neopouštěli opatrné formulace naší platné ústavy. A pokud jde o referenda specifická, z nichž jedno už s jistým rizikem bylo provedeno a dopadlo naštěstí povzbudivě dobře, ve věci přijetí evropské ústavy by s jeho uspořádáním asi souhlasila potřebná ústavní většina poslanců a senátorů.

I zde však má zřejmě pravdu bývalý prezident Václav Havel, který minulý týden v Bruselu jasně prohlásil, že není možné, aby jednotlivý občan mohl spolehlivě a odpovědně rozhodnout o změti paragrafů, které zatím ani politici nedokázali prostudovat a vstřebat. Kromě toho jsou vážné spory o správný překlad bruselského jazyka do češtiny, kdy fráze jako "inkonzistence investiční varianty" či "specifikace procesu implementace" jsou hlavolamem i pro specializované jazykovědce.

Referendum ano či ne pro takto složitý dokument by se nutně obrátilo v hlasování pro to, co voličům řeknou jejich oblíbení politici, ale samostatné rozhodování o věci samé by to rozhodně nebylo. Skoro se mi chce prosit, abychom si s tím čertovým kopýtkem referenda přestali zahrávat, aspoň ve věcech, kterým plně nerozumíme a které přesto mohou na dlouho určit naší budoucnost.

ČSSD spoléhá u referenda na komunisty

Právo, 12. 5. 2004, strana 3 - KSČM nabídla soc. demokracii pomoc svými hlasy při prosazování návrhu zákona o obecném referendu. Představitelé ČSSD reagovali, že by bylo hloupé tuto pomoc odmítnout. Jde o ústavní zákon, který potřebuje třípětinovou většinu v obou komorách parlamentu, tedy 120 hlasů. Obě strany mají ve Sněmovně celkem 111 mandátů a záleželo by na lidovcích a US-DEU.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal však poukázal na to, že zákon, byť by prošel ve Sněmovně, pravděpodobně nezíská podporu Senátu. Horní komora již jednou v minulém volebním období zákon o obecném referendu neschválila.

Premiér Vladimír Špidla si je podle svých slov v BBC jist, že u poslanců zákon na podzim projde, ale u Senátu pochybuje. Kartami navíc mohou zamíchat senátní volby v případě, že by posílila ODS. Ta není přítelem referend.

Šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik Právu řekl, že jde o konzistentní několikaletý postoj komunistů. "Referendum je i naším programovým východiskem. V této fázi je to vyjádření podpory myšlence. O podrobnostech se budeme bavit, až návrh bude na stole," dodal Kováčik. Odmítl, že by se jednalo o gesto KSČM před jejím víkendovým sjezdem. Dodal, že komunisté podporovali myšlenku obecného referenda dávno předtím.

Podle prvního místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse soc. dem. dlouhodobě prosazuje přijetí zákona o obecném referendu, a tak se nebude bránit podpoře od kohokoliv, kdo má na tuto věc stejný pohled. "Budeme rádi, když tu podporu získáme z různých částí politického spektra. Kdybychom se jí vzdávali, bylo by to hloupé," řekl Gross Právu.

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach pro Právo uvedl, že ODS hlasuje s komunisty častěji než soc. dem. "Byli bychom na stejné úrovni pragmatičtí jako ODS, čili jestli se shodujeme v názoru, nevidím důvod, proč bychom neměli přijmout podporu pro takový zákon," dodal Škromach. Podle něj však větší problém bude v Senátu, kde se bude muset odehrát zásadní politická diskuse. "Myslím si, že by se senátoři neměli bát toho, že by byl Senát referendem zrušen," poznamenal Škromach.

Kasal za KSČM nejde Na stejné úskalí se odvolal také Kasal: "V tuto chvíli neznám formulaci zákona o obecném referendu, která by byla přijatelná pro Senát a kterou by podpořili naši senátoři. Musí proto jako první věc vzniknout politická dohoda mezi demokratickými stranami, jak by zákon o obecném referendu měl vypadat," řekl Právu.

Kasal dodal, že z tohoto důvodu jsou hlasy komunistů ve Sněmovně bezcenné, protože počty v Senátu neovlivní. "Podpora komunistů je deklaratorní. Nevím, jestli to souvisí s jejich sjezdem, nevím, jestli se snaží soustavně vrážet klíny dovnitř koalice, neznám ty motivy. Za mnou s tím nepřišli a já u nich podporu hledat nechci," uzavřel Kasal.

Ministr informatiky Vladimír Mlynář (US-DEU) pro Právo uvedl, že koalice nemá žádnou možnost prosadit ústavní zákon bez pomoci opozice, takže ho nabídka komunistů nepohoršuje. "Záleží spíš na tom, jaký bude text zákona. Nevím, jestli lze dosáhnout kompromisu mezi představou KSČM a stran koalice. Kdyby se to podařilo, tak by to bylo jedině dobře," dodal Mlynář.

KSČM nabídla ČSSD podporu ústavního zákona o referendu

PRAHA 11. května (ČTK) - Komunisté nabídli sociálním demokratům, že podpoří ústavní zákon o referendu. "Všichni naši poslanci a senátoři budou pro zákon hlasovat, protože je to programová záležitost," řekl dnes ČTK předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. ČSSD komunistickou pomoc podle místopředsedy Zdeňka Škromacha přijme.

Premiér Vladimír Špidla dnes BBC řekl, že vláda zákon předloží v září v nějaké "modifikované" formě, aby ho podpořili i někteří občanští demokraté. Špidla si myslí, že zatímco ve sněmovně návrh najde potřebnou většinu, v Senátu to tak jednoznačně nevidí.

Sociální demokraté navrhovali zákon o referendu už mnohokrát v několika volebních obdobích. Nyní ho předložili v souvislosti s ratifikací evropské ústavy. Jeho největším odpůrcem je opoziční ODS, která považuje záměr prosadit při této příležitosti obecný zákon za vydírání.

Výkonný výbor KSČM označil postoj občanských demokratů za provokaci a rozhodl se naopak pro všestrannou pomoc nejsilnější vládní straně při prosazování obecného zákona o lidovém hlasování. KSČM nabízí "pomocnou ruku" i přesto, že ČSSD v minulosti komunistický návrh ústavního zákona o referendu nepodpořila, podotkl Kováčik.

Na dotaz ČTK, zda sociální demokracie tuto pomoc přijme, Škromach odpověděl: "Přece se nebudeme zříkat aktivní podpory demokraticky zvolených poslanců, ať už na ně můžeme mít názor jakýkoliv." Sociální demokraté podle něj budou rádi, když komunisté zákon podpoří. "Stále to ale nebude ústavní většina," poznamenal. O hledání podpory při prosazování klíčových čÁstí programu ČSSD i u komunistů hovořili již dříve předseda ČSSD Vladimír Špidla a místopředseda Stanislav Gross.

Škromach odmítl obavy, že by bylo možné zákona využít ke zrušení Senátu. "Zákon, který by umožňoval zrušit některou z ústavních institucí, nikdy navržen nebyl a ani nebude," zdůraznil. Jde podle něj pouze o názor, zda má občan právo o důležitých věcech rozhodovat v referendu, nebo ne.

K přijetí ústavního zákona, který by umožnil občanům přímo se vyjadřovat k různým otázkám, je nezbytný souhlas obou parlamentních komor. Zvednout ruku by pro něj muselo nejméně 120 poslanců a tři pětiny přítomných senátorů, kterých je celkem 81.

Češi na rozdíl od většiny evropských zemí nemají možnost rozhodovat v referendu, přestože s tím Ústava více než deset let počítá. Parlament přijal pouze jednorázový zákon, který umožnil hlasování o vstupu Česka do Evropské unie loni v červnu.

Škromach: ČSSD by měla diskutovat o návrzích Miloše Zemana

PRAHA 11. května (ČTK) - Debatu o některých postojích bývalého šéfa strany Miloše Zemana očekává o víkendu na zasedání předsednictva a ústředního výkonného výboru sociální demokracie její místopředseda Zdeněk Škromach. Protože jde o první zasedání těchto stranických orgánů od veřejného Zemanova vystoupení v Mostě, "určitě se o tom bude hovořit", řekl dnes Škromach ČTK.

Expředseda minulý měsíc v Mostě požadoval svolání mimořádného sjezdu do tří měsíců, odstranění stranického vedení v čele s Vladimírem Špidlou a Stanislavem Grossem, vypovězení koaliční smlouvy a sestavení menšinové vlády ČSSD pravděpodobně s podporou komunistů. ČSSD by se podle něj měla rovněž vrátit k programu, s nímž vyhrála parlamentní volby.

Špidla dnes v BBC řekl, že Zeman svými výroky sociální demokracii neprospěl. Dodal, že svolání mimořádného sjezdu strana neplánuje. "Politika je definovaná. Pokud se má uvažovat o změnách, odpovídajícím fórem je řádný sjezd, který bude příští rok," uvedl.

Škromach dnes zapochyboval o Špidlově výtce, podle níž Zeman porušil stranické usnesení, které zapovídá členům strany veřejná vystoupení, která by poškozovala ČSSD ve volbách. Připomněl, že bylo jednoznačně přijato i usnesení o podpoře Zemana v prezidentských volbách, jímž se mnozí neřídili. "Každý funkcionář by měl jít příkladem," zdůraznil. Nechtěl spekulovat o tom, zda usnesení porušili Špidla a Gross, protože volba byla tajná. Rozhodně podle něj ale šlo o špatný příklad.

Neustálé přestřelky v ČSSD by podle Škromacha měly skončit. "Je potřeba stranu sjednotit a sešikovat, aby byla co možná nejakceschopnější," řekl. Považuje to za námět k diskusi pro okresní a krajské konference i sjezd. To je ta základní výzva pro šéfa strany jakou je sociální demokracie, uvedl. Na dotaz, zda to Špidla nedělá, odpověděl, že to neřekl.

Na podzimních okresních a krajských konferencích, které budou předcházet jarnímu sjezdu, by měli sociální demokraté podle Škromacha diskutovat především o programu, protože se vedou spory o to, zda ho strana dodržuje nebo ne. Je potřeba vytýčit jasný "programový směr", na sjezdu ho schválit a rozhodnout, kdo s ním povede ČSSD k volebnímu vítězství, soudí místopředseda.

"Důležité je, aby se nové vedení ztotožnilo s programem sociální demokracie," zdůraznil Škromach. Kdo to nedokáže, těžko ho může prosazovat, uvedl místopředseda. Opět ale odmítl, že by měl na mysli Špidlu.

Byl to ale on, kdo počátkem dubna hovořil o reformě sociálního státu a o tom, že by měla sociální demokracie opustit přehnané zalíbení v přímých daních. Právě to ale patří k hlavním slibům, které dala ČSSD před minulými volbami voličům.

Špidla: Představy vlády a Klause o směru v EU se zřetelně liší

PRAHA 11. května (ČTK) - Představy vlády a prezidenta Václava Klause o českém směřování v EU se zřetelně liší, proto se nemohou shodnout na znění vládní koncepce na toto téma. Řekl to dnes BBC premiér Vladimír Špidla. Zatímco Klaus podle něj dává přednost důrazu na mezivládní systém či dokonce uvolnění integrace, vláda chce pokračovat v prohlubování integrace.

"Prezident republiky v zásadě dává přednost a nadřazuje koncepci mezivládní. To znamená, že jeho cílem je neintegrovat dále EU, případně (integraci) ještě uvolnit, vrátit se před Maastricht," uvedl Špidla. Dodal, že vládní návrh koncepce počítá naopak s komunitárním principem. "Tento společný princip dává silnější pozici středním a menším státům," soudí premiér.

Klaus nedávno velmi zkritizoval navrhované znění vládní koncepce. Hlava státu prohlásila, že text je natolik špatný, že si nedovede představit jeho schválení. Špidla zopakoval, že na vládní jednání o koncepci bude Klaus přizván. Ministerský předseda dnes neuvedl, zda se některá z připomínek Klause v koncepci objeví.

Prezident Klaus dlouhodobě vyjadřuje svůj rezervovaný postoj k Evropské unii a společné evropské měně. Za užitečnou nepovažuje ani připravovanou evropskou ústavu. Prezident zastává názor, že země ztrácí vstupem do unie část suverenity.