Václav Moravec moderátor

Karel Gut ve studiu BBC

Šedesáté osmé hokejové mistrovství světa v Praze a v Ostravě je už minulostí. Šampionát provázel rekordní zájem diváků. Šestapadesát utkání vidělo v pražské Sazka Areně a v ostravské ČEZ Areně dohromady půl milionu lidí. Tím se hokejový šampionát zapíše jako dosud nejsledovanější v historii. Čeští hokejisté se boje o medaile nezúčastnili a skončili už ve čtvrtfinále, když prohráli proti výběru Spojených států. Trenér české reprezentace Slavomír Lener prohlásil, že mu po vyřazení české reprezentace z bojů o medaile hůř už nebylo.

Slavomír LENER, trenér české hokejové reprezentace (zvukový záznam): Pro mě je to obrovský neúspěch, poněvadž jsme chtěli stoprocentně medaili a co, co nejblyštivější. V loňském roce jsme byli hodně blízko medaile. Letos se nám to nepodařilo, takže je to velké zklamání. Na druhou stranu je to obrovská zkušenost a se všemi hráči, s kterými jsem pracoval, tak říkám, na to se nezapomíná.

Šestý květen 2004 a slova trenéra české hokejové reprezentace Slavomíra Lenera. Nejen o právě skončeném hokejovém šampionátu v Praze bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu předseda Českého svazu ledního hokeje Karel Gut. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když jste byl naposledy v tomto pořadu, což bylo před rokem a čtvrt, bavili jsme se o tom, že šedesátý osmý světový šampionát v ledním hokeji v České republice vnímáte jako své rozloučení se s hokejem. Alespoň ve funkci předsedy Českého svazu ledního hokeje. Splnilo to vaše loučení představy?

No, tak mohu říct, že téměř splnilo, protože to, to říkám téměř, tak mi chybělo ta třešnička na dortu, to znamená ten sportovní výsledek, aby byly výraznější. Já jsem tak jako byl reálný a netoužil jsem, že to musí být zlato, ale chtěl jsem, abysme se dostali do koncovky, jak tomu říkáme, to znamená, abychom hráli do posledního dne o nějakou medaili, a to se mi nesplnilo. Ale jinak jsem opravdu spokojen, protože se podařila hala, což hodně lidí vůbec nevěřilo, že je možné. A považovali mě za takového naivního člověka, který si myslí, že se to dokáže. To se povedlo. No, a pokud ten průběh, a budeme mluvit o mistrovství, tak si myslím, že nemáme důvod, abychom nad tím naříkali.

Vy jste dvacátého prvního dubna v rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že jste nikdy nepochyboval o tom, že se v České republice podaří kvalitní mistrovství světa v ledním hokeji uspořádat. Učinil jste tak v narážce na stavbu hokejové haly. Následně jste dodal a teď vás budu citovat doslova: "Vyslechl jsem si hodně kritiky, že jsem naivní. Občas jsem si připadal před veřejností jako blbec. Ale mě to spíš hnalo dopředu." Konec citátu. Můžete popsat, ve kterých okamžicích řečeno vašimi slovy jste si připadal jako blbec?

No, ne, tak to, jak ta reakce byla na ty naše jakoby sliby, protože já si myslím, že rozhodující bylo pro vůbec toto uspořádání moment, jednak že jsme v Petrohradu získali tu kandidaturu. Pak jsme žili v domnění, že zahraniční dodavatel, to byl finský, který nám slíbil u primátora tehdejšího, pana Kasla, že tady halu postaví, a to jsme věřili rok. A pak mi na mistrovství světa v Německu 2001 v průběhu šampionátu řekl, že to nezvládnou. Ještě jsme se sešli jednou v Praze. No, a pak jsme se museli teda rozhodnout s tehdejším vládním zmocněncem, panem Malým, to byl náměstek ministra školství a tělovýchovy, že budeme muset hledat někoho jiného.

To byly ty okamžiky.

To byly takový ty, ty důležitý okamžiky, které ..., ale takový, bych řekl, rozhodující moment byla moje schůzka ve Vídni s předsedou mezinárodní federace Faselem a kde jsem vzal s sebou i generálního ředitele Sazky, pana Hušáka. A tam jsme tomu Faselovi slíbili, že ta hala bude. Od, od té chvíle jsem byl přesvědčen, opravdu přesvědčen, že bude, protože jsem věděl, že když akcionáři Sazky souhlasili s tím, aby se tady hala stavěla, tak že právě doktor Hušák je ten, kterej takovou svou, bych řekl, jako schopností podnikatele a tvrdýho obchodníka, že to dokáže. A já si myslím, že se to opravdu dokázalo. A to byl pro mě ten rozhodující moment, ta Vídeň.

A tím jste ale zamluvil tu otázku, kdy jste si přišel jako blbec před veřejností v těch okamžicích před šampionátem.

No, protože, protože pak média si takhle dělaly ze mě legraci, že, že už nikdo tomu nevěří, jenom já, že i odborníci, stavaři, že nevěří, že to není možné splnit. Já jsem proto taky samozřejmě za zadavatel došel sám, abych byl trošku jistý. Byl jsem u generálního ředitele Skansky, že jo, u finančního ředitele Skansky. Takže s těmi jsem mluvil a, a podle toho jsem posoudil, že za jistých okolností je to možné splnit. A ty jistý okolnosti byly, aby tam bylo dostatek pracovních sil a aby byla ta připravenost projektová a tak dále, a tak dále.

Pokud byste měl, byť jste poměrně optimistický, říci hlavní plus, která měl hokejový šampionát, které tři věci si podle vás zaslouží velké plus?

Tak já jsem, když se o tom šampionátu mluvilo, tak to bylo moje přání a taky jsem to tam napsal, tuším, i do programu nebo někam jsem to napsal, že je moje přání, aby organizačně, společensky a ekonomicky dopadlo mistrovství světa dobře s tím, že samozřejmě ten vrchol je ten sportovní. Protože podle toho i veřejnost posuzuje, jestli je to dobré nebo to není dobré. Takže to byly dokonce jakoby, řekl bych, ty čtyři body.

A všechny se splnily.

Já si myslím, že téměř, že už jsme to na začátku řekli. Organizačně ...

Až na tu tečku nakonec.

To, že si to sami můžeme chválit, jestli to bylo organizačně dobré nebo nedobré, to není rozhodující, ale rozhodující je, co řekne kongres, prostě účastníci tady, že jo, nejenom naši lidé. A to si myslím, to jsem se přesvědčil na závěrečném dnu na kongresu. Tam nebyla jediná připomínka, že by byla špatná organizace.

Ani v zákulisí vám nikdo z delegátů Mezinárodní hokejové federace nevytýkal?

Ne, vůbec ne, naopak dokonce s velkou odvahou vystupoval ten prezident mezinárodní federace René Fasel. Mě mrzí, že nakonec třeba lidi pískali při rozdílení cen právě na Fasela. A ten jeden z těch, kterej nás podržel a kterej prosadil, aby to mistrovství světa tady se hrálo, protože jsme ho museli odložit o rok. A to von stál za námi a řekl, že si s náma sed do jednoho vlaku a s tím dojedeme do cíle. A to taky splnil.

Šestapadesát utkání vidělo v pražské Sazka Areně a ostravské ČEZ Areně dohromady pět set padesát dva tisíc devadesát sedm lidí. Letošní šampionát se tak zapíše dosud jako nesledovanější v historii. Myslíte, že bude toto číslo v dohledné době překonáno?

To není možné ho překonat, protože tak, jak jsou rozdělena mistrovství světa, ty účastníci, tak ty kapacity těch hal, kde se bude hrát, ty kapacity nejsou takové, aby se to mohlo v dohledné době překonat.

To znamená, že podle vašeho názoru možná Praha, pokud bude znovu někdy v budoucnu kandidována.

No, tak já nevím, možná, že se ještě někdy něco postaví. Ale pokud si vemu rychle ten program, 25 je Rakousko, to znamená Vídeň, Innsbruck, vyloučeno, 26 Lotyšsko, vyloučeno, 27 je Rusko. Nevím, jestli postaví ještě možná v Moskvě jednu halu, pak tam by to asi možné bylo samozřejmě, pokud by tam byl zájem větší, protože ta, ta návštěvnost by tam mohla být taky veliká. Ale v tom Petrohradu tehdy to nebylo tak, tak veliká návštěvnost, no.

Dovolte, abych nyní citoval slova České tiskové kanceláře, která v souvislosti s hodnocením šedesátého osmého světového šampionátu v ledním hokeji napsala, cituji doslova: "Výtěžek ze vstupného byl hlavním zdrojem příjmů organizačního výboru a vzhledem k rekordní návštěvnosti se pořadatelé nemusejí obávat, že by mistrovství světa skončilo ztrátou podobně jako před dvanácti lety v Praze a v Bratislavě. Letošní šampionát by měl podle některých odhadů vynést údajně až sto milionů korun českých." Konec citátu. Co říkáte odhadu zisku z hokejového mistrovství světa sto milionů korun českých?

No, tak já, dokud to samozřejmě není všechno spočítáno, tak nechci opravdu rozhazovat miliony, ale jsem si jist, že ten zisk bude dost pro nás velice slušný, ale nechtěl bych mluvit už teď o sto milionech.

Je to ale odhad reálný, realistický?

Ale, může to být dokonce.

Kdy předseda Českého svazu ledního hokeje Karel Gut očekává, že nakonec bude moci zveřejnit konkrétní hospodářský výsledek hokejového mistrovství světa, kdy bude posčítáno?

No, tak já myslím, že to jsme schopni na konferenci, která bude šestadvacátého června, která bude taky konferencí volební, tak tam musíme před hnutím předstoupit i, a to bylo moje přání, že chci, aby byla konference, abych odešel a budu mít čistý stůl.

To znamená, že bude sečteno a podtrženo i v souvislosti s mezinárodním šampionátem, se světovým šampionátem v hokeji. Kam by podle vašeho názoru měly jít ony miliony, když jste odhad sto milionů označil jako za realistický z případného zisku? Kam by, kam by měl Český svaz ledního hokeje zisk investovat?

No, tak my samozřejmě nemůžeme všechno investovat, protože my zatím žijeme jenom z dotací. A ten hokej je tak nákladný, že se pereme každý rok o každou korunu. To znamená ale, že určitě bychom do hnutí mládežnického museli investovat. Samozřejmě my si potřebujeme taky vybudovat i sídlo svazu, protože zatím jsme takhle v nájmu a není to tak ideální. To znamená, že i to by stálo nějaké miliony. Takže ...

Nemůže se to setkat s kritikou, že si Český svaz ledního hokeje v případě, že bude zisk poměrně slušný z mezinárodního hokejového šampionátu, že si bude stavět nové sídlo? Je nové sídlo podle vás nezbytné, když nyní jste v nájmu, nemýlím-li se, Sparty?

No, jistě, ale tak to taky není, je režie s tím. A pak to bude samozřejmě všechno pohromadě. Takhle jsme rozstrkáni, sklad někde, támhle to, rád bych, kdyby to bylo prostě na jednom společném místě. Samozřejmě je otázka podmínek, abychom sehnali slušný pozemek, aby to bylo přijatelný finančně. Nemůžeme za každou cenu chtít utrácet. Ale musíme se ...

Myslíte, že je reálné, aby o těch penězích například v souvislosti se stavbou nového sídla Českého svazu ledního hokeje rozhodovala už valná hromada, respektive o té myšlence?

No ne, tak valná hromada o tom nerozhoduje. My už jsme to prostě rozjeli, my už sháníme to. Nepotřebujeme na to, abychom čekali na konferenci, protože to je prostě v moci toho výkonného výboru.

Ač jste optimistický, pokuste se zmínit tři věci, které vám v průběhu hokejového šampionátu v České republice zkazily radost? A teď ponechme stranou onu třešničku na dortu, o kterém jste mluvil, o které jste mluvil a která nepřišla.

No, tak mně nezkazilo nic radost. Jenom, že tady bylo více starostí, a to je například bezpečnost, protože tady se muselo z bezpečnostních důvodů dělat velká opatření s ohledem na Madrid a tak dále, protože tady bylo pořád spousta lidí pohromadě a v uzavřené budově. Není to někde na volném prostoru. Ale já musím teda opravdu poděkovat naší policii, s jakým, s jakým zájmem a s jakou pracovitostí se o to starala. To opravdu velký dík. A vomluvit se divákům, že třeba někdy to bylo obtížné se vyprazdňovat, tedy vyprazdňovat ne, ale naplňovat haly, aby to bylo včas. Ale jistě to zase diváci pochopí, jak je to důležité zajistit bezpečnost všech lidí.

Ani překupníci vstupenek, kteří na černém trhu prodávali vstupenky na hokejový šampionát, vám nekazili radost?

No, tak to víte, při každé velké akci se něco takového může přihodit, když někdo dokáže falšovat bankovky, tak když je velký zájem, tak se najdou jistě takoví lidé, se pokusí i třeba falšovat vstupenky. Ale ten systém předprodeje přes Sazku měl velkou výhodu.

Jste přesvědčen tedy o tom, že způsob prodeje lístků byl vhodně zvolený a zvolený systém se podle vašeho názoru pokusil maximálně zabránit překupníkům a falšování?

Jistě, protože to nikdo nevěděl, ale na těch terminálech Sazka měla takové zařízení, že se ví o každém lístku, na kterém terminálu, v kterou dobu přesně na minutu ten lístek byl koupen. Takže falešnej lístek tenhleten kód nemohl mít.

Museli jste jako organizátoři mezinárodního hokejového utkání, tedy mezinárodního, respektive světového šampionátu v ledním hokeji řešit nějaké konkrétně vy problémy týkající se falešných a ...

Ne, vůbec ne. Ani jeden případ. Možná, že policie někde někoho chytla a v klidu se to vyřídilo. My jsme s tím neměli vůbec problémy.

To znamená, že si u vás nikdo nestěžoval, cestovní kanceláře, které například nakoupily falešné lístky?

Ne, ne.

Když jsme spolu vedli rozhovor před zahájením šampionátu, těsně před zahájením, vy jste nechtěl prozrazovat, které soupeře považujete za úskalí pro českou hokejovou reprezentaci. Napadlo by vás tehdy, tuším, byl to šestadvacátý duben, v den zahájení hokejového šampionátu, že čeští hokejisté se nedostanou ani do semifinále?

No, tak samozřejmě u takového sportu, kde se hraje KO systémem čtvrtfinále, to nebezpečné čtvrtfinále, to nemůže nikdo vyloučit. Loni to potkalo Finy v domácím prostředí. V Petrohradě to potkalo Rusy, dokonce se ani do osmičky nedostali. A měli tam nejsilnější, nejsilnější mužstvo teoreticky v historii, že, protože tam bylo všechno z NHL. Takže ve sportu, kdy se ta konkurence zvyšuje a kde už dneska možná o účast v osmi bojuje už devět mužstev a samozřejmě z těch osmi, když je den, tak může kdokoliv postoupit dál, tak je tam riziko. Ale přece jenom jsem věřil, a to jsem doufal, že se dostaneme do té koncovky.

To znamená, že se podaří prolomit smůlu domácích týmů, kde se konala mistrovství světa.

No ne, tak to, to ještě není ten, prolomení smůly je vyhrát doma zlato. Ale stačilo by i dostat se do těch, mezi poslední čtyři. A i to by byl samozřejmě úspěch, protože je to tam boj o medaili. Takhle jsme bohužel to nedosáhli.

Připomeňme, že česká hokejová reprezentace skončila na šedesátém osmém světovém šampionátu celkem pátá a poprvé v historii mistrovství pořádaného na českém a československém území skončila vůbec bez medaile. S odstupem několika dní čemu především přičítáte neúspěch české hokejové reprezentace?

No, tak já bych neměl vůbec výhrady k mužstvu, protože to mužstvo projevilo takový zájem a s takovým úsilím hrálo, ale tam pak, jak už, zase se vrátíme ke čtvrtfinále, kde jsme v minulosti třeba v těchto chvílích, ve čtvrtfinále měli trošku sportovního štěstíčka u sebe, tentokrát jsme ho někde zapomněli. To znamená, že i když ti hráči pro to udělali maximum, tak se tam hrálo jenom na náhodu. A takovou náhodu, že rozhodovaly penalty. A tam když Jarda Jágr trefí tyčku a kdyby centimetr na druhou stranu, tak to od tý tyčky jde do brány, ale to je to kdyby, který už se nikdy nemůže vrátit.

Kouč české národní reprezentace Slavomír Lener neskrýval po prohře českého týmu ve čtvrtfinále s celkem Spojených států amerických po nájezdech zklamání. Připomeňme si jeho slova:

Slavomír LENER, trenér české hokejové reprezentace (zvukový záznam): Samozřejmě, že porážka strašně bolí. Nejenom mě, ale vím, že to bolí všechny, celou kabinu a že to bolí všechny fanoušky. A to je ta největší bolest. To, jak ji rychle smažu já ze svý, svý hlavy, to není vůbec podstatný.

Řekl po vyřazení českých hokejistů na světovém šampionátu v ledním hokeji v Praze trenér české reprezentace Slavomír Lener. A ještě dodal:

Slavomír LENER, trenér české hokejové reprezentace (zvukový záznam): Já opravdu budu absolutně upřímný a osobně mě nejvíc mrzí to, že jsme zklamali fanoušky. To mě strašně mrzí, a to, to prostě se těžko překonává. A to, jestli jsme pro to udělali všechno. My si myslíme, že jsme pro to udělali všechno, my si myslíme, že jsme se rozhodovali správně. My jsme přesvědčeni, že jsme udělali úplně to maximum, které se může dát, protože není to jenom otázka tréninku, není to jenom otázka výběru hráčů, není to jenom otázka kaučingu nebo zvládnutí jednotlivých zápasů. Ale prostě ten turnaj doma v Praze je prostě úplně mimořádná záležitost. A ta zodpovědnost, přestože si to nepřipouštíte, tak v každém, v každém, kdo byl v kabině, určitě je zapsaná a možná, že nám trošku v tom dnešním zápase svazovala ruce a nohy.

Slova trenéra české hokejové reprezentace Slavomíra Lenera po prohře národní týmu s Američany. Jaké ponaučení, vy jste mluvil o štěstíčku, které, budu-li vás parafrázovat, se nedostavilo, ale jaké ponaučení by si podle předsedy Českého svazu ledního hokeje Karla Guta měl vzít český hokej?

No, tak ponaučení, tady byla zrovna taková shoda u toho turnaje, že i dvě skupiny, jak byly vylosovány, tak nebyly rovnocenné, že ta ostravská byla nesmírně těžká. To znamená, že všechna ta mužstva tam odehrála daleko těžší zápasy, kdežto ta pražská skupina byla přece jenom o něco lehčí. I když z tohohle pohledu by mohl zase někdo říct, jako my jsme nehráli těžký zápasy, pro Kanadu tu najednou byla výhoda, protože nakonec hrála taky v Praze. A zase se i přesto, že neměla tak těžké soupeře, dokázala v té koncovce vyrovnat. Takže to je, když to takhle někdo bere, tak je známý, že po bitvě je každý generál a každý ví, co se mělo udělat a jak by to mělo být. Ale bohužel ten sport přináší takový okamžiky, kdy ...

Dovolte, já bych přece jenom jednu, jednu námitku měl. Asistent trenéra české hokejové reprezentace Vladimír Růžička kritizoval a ostatně nebyl sám, systém vyřazování týmů z turnaje. Růžička doslova řekl, cituji: "Je to, jako kdybyste absolvovali na golfovém hřišti skvěle sedmnáct jamek a před tou poslední by vám někdo sebral hole." Konec citátu. Jeho slova ostatně potvrdil i trenér reprezentace Slavomír Lener.

Slavomír LENER, trenér české hokejové reprezentace (zvukový záznam): Pokud vypadnete, tak je to, tak se vám ten systém nelíbí.

Řekl novinářům Slavomír Lener. Je Karel Gut přesvědčen o tom, že ten současný systém vyřazování týmů, především ono čtvrtfinále, na světovém hokejovém šampionátu je vhodně zvolené?

No, je nevhodně zvolené, ale nemůžeme to změnit, protože jsme předtím absolvovali stejný systém a tam jsme uspěli. Takže v momentě, kdy nám to, jak bych řekl, uškodilo opravdu, tak teďka to budeme zdůrazňovat.

Ale, ne, nediskutovalo se i možná v kuloárech při setkání Mezinárodní hokejové federace na to, že to čtvrtfinále a rychlá smrt není vhodně zvolené?

No, to se diskutuje a já samozřejmě jsem se snažil už několikrát tvrdit a požadovat, aby to čtvrtfinále bylo dvoukolový, že to už je trošičku více spravedlnosti do toho zamícháno, protože jeden zápas skutečně může být jenom o náhodě. Už dvě, dvě utkání už vypovídají trošičku možná i o kvalitě těch soupeřů. No ...

Kolik lidí, kteří by vás v tomto názoru podpořili, ve světovém hokeji je?

No, tak těžko vědět. Fakt je to, že zatím se razí zejména ta snaha, že, aby se hrálo play-off, že to je pro diváky zajímavý, že to je přínos více peněz a tak dále, a tak dále. Prostě odmítá se něco takovýho spravedlivého jako hrát třeba ve skupinách na tabulky a pak jenom závěr play-off. Oni chtějí mít prostě víc zápasů play-off.

Slavomír Lener, trenér české hokejové reprezentace řekl, že po mistrovství světa v ledním hokeji v České republice odchází. Už nepovede tým. A vy za sebou máte den D. Plácl jste si, mohu-li to tak říci, a novým koučem Českého hokejové reprezentace je Ivan Hlinka. Musel jste Ivana Hlinku hodně přemlouvat?

No, tak já už jsem, když se uveřejnilo před časem, před mistrovstvím světa v médiích, že Sláva Lener končí, tak jak jsem se to dočetl, i když mi Sláva Lener předtím to samozřejmě řekl, ale jakmile se to dostalo na veřejnost, tak jsem okamžitě zavolal Ivana Hlinku a zeptal jsem se ho, jestli by měl zájem zase vstoupit na toto pole. No, tak mi samozřejmě zatím nic neslíbil, ale řekl, že nejdřív se musí jako s lékařem poradit a tak dále, protože měl určité zdravotní potíže. No, ale ...

Jen pro úplnost, loni měl květnovou srdeční příhodu, rozhodl se dokonce střídačku opustit a začal se věnovat práci hokejového agenta. To znamená, musel jste ho přemlouvat například kvůli zdravotním důvodům hodně?

Ne, tak přemlouvat ne. On řekl, že to zjistí a pak že by ho ta práce i docela zajímala.

Tudíž kolik času jste věnoval?

Takže dneska už to bylo bez problémů, dohodli jsme se, no, tak když to přeženu, během půl hodiny jsme se dohodli na podmínkách. A pak už je jenom na něm, aby ještě získal asistenta. Já jsem viděl vhodný tip Vláďu Růžičku, ale protože Vláďa Růžička jako má argumenty, Slavie má, je tam vytížen a tak dále, a tak dále. Ale přece jenom si myslím ...

Dovolte, abych vám, pane, pane předsedo jenom ještě vstoupil do řeči, protože Slavomír Lener v průběhu hokejového šampionátu a po vyřazení českých hokejistů ze světového šampionátu naznačil, že by byl dobrým trenérem české reprezentace právě Vladimír Růžička. Uvažoval jste o něm nebo to bylo jasné, že Ivan Hlinka?

No ne, tak Sláva Lener těžko může něco doporučovat, když neví zase ty další souvislosti, protože Vláďa Růžička je zaprvé manažerem ve Slavii, hlavním koučem ve Slavii a ještě aby dělal k tomu národní mužstvo, to je prostě vyloučené. To prostě není, není možné.

Nebyl osloven tedy?

No, nemohl být, to by se musel vzdát Slavie. A protože jsem mluvil s vedením Slavie, který, to nepřichází v úvahu, ale ani Láďa Růžička by nechtěl opustit Slavii. Já vidím teďka momentálně řešení. To by byla určitým způsobem pomoc, kdy by alespoň s tím Ivanem ten světový pohár udělali, protože pak už je před náma celá sezóna a pak už se to dá zase lépe připravit. Tohle to je dost narychlo. A já si myslím právě proto, že Láďa byl u toho mužstva a s těmito lidmi, tak by bylo vhodné, kdyby alespoň do toho světového poháru ještě v té roli s Ivanem zůstal.

On už řekl Ivan Hlinka jako nový trenér české hokejové reprezentace, se kterým jste si právě dnes plácl na to, že povede českou hokejovou reprezentaci, tak Hlinka řekl, že si vyhlédl Vladimíra Růžičku, kouče a generálního manažera pražské Slavie jako svého asistenta. Nicméně Růžička v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář už de facto nabídku odmítl slovy: "Ivana Hlinku respektuji jako hráč a později trenér, a později jako trenér toho dokázal jako málokdo. Asi věří, že mě přesvědčí, ale já asistenta dělat nechci." Konec citátu. Překvapilo vás to, že odmítl?

No, tak já už to vím delší dobu, že prostě Láďa je, Růžička je typ, který chce šéfovat, který nechce po těch zkušenostech, co má, tak nechce dělat asistenta. Ale todle je situace, jak už jsem řekl o tom světovým poháru, ten přechod, aspoň přejít do té sezóny. A ...

Vy si tedy myslíte, že vám vstupuji opět do řeči, že by to, pokud by ještě dělal Vladimír Růžička trenéra, respektive asistenta trenéra pod Ivanem Hlinkou, tak by mu to dál mohlo otevřít dveře k trenérství?

Ale já má dojem, že tam to není, aby dělal asistenta pod Ivanem Hlinkou. Ivan Hlinka není člověk, kterej by nedal Láďovi prostor. Ivan si nehraje na to, že on je hlavní kouč a tam ten druhej je nějakej jeho podřízenej. To není styl Ivana.

Pokusíte se tedy ještě, ještě do toho vyjednávání vstoupit?

No, já vám zase vstoupím teďka, že i tehdy ve spolupráci se Slávou Lenerem v Naganu, taky Sláva nechtěl být asistent a Ivanovi to vůbec nevadilo, jestliže to někdo považoval, že jsou si rovnocenní, víte. To, Ivan na tohle to si zrovna moc nehraje.

Myslíte si tedy, že se podaří ještě Ivanu Hlinkovi Vladimíra Růžičku přesvědčit?

Já si myslím, že mají k sobě takový vztah, že i tohle to by bylo svým způsobem takové to přechodné období docela vhodné. A pak se můžeme dohodnout.

Je někdo v případě, že by Vladimír Růžička definitivně odmítl?

No ne, tak to samozřejmě má Ivan Hlinka další možnost, aby asistenta navrhl. Samozřejmě ...

Bavili jste se o té možnosti?

Ano, bavili jsme se, nebavili jsme se o jménech, ale uvědomuje si, že to musí bejt mladá krev jako asistent, prostě lidé pracovití v tréninku a tak dále, a tak dále.

Co především očekáváte od Ivana Hlinky, který se de facto potřetí stává koučem české hokejové reprezentace?

Tak já na Ivana, protože jsem ho šest let i trénoval v národním mužstvu v sedmdesátých letech, kde patřil mezi ty velice dobré hráče, tam ta, byla ta generace velice silná, tak ty jeho vlastnosti si velice cením. To byl člověk, kterej nikdy nechtěl prohrát, kterej burcoval všude, na střídačce, v kabině a tak dále. A pak má, a to je dost důležité u trenéra, má cit pro lidi, dokáže odhadnout, kdo s kým může, kdo s kým nemůže. To znamená, taková, bych řekl, vím to z vlastní zkušenosti, každý má nějakou trenérskou filozofii. A já si myslím, že tato filozofie a psychologie je velice důležitá.

To znamená, že by mohl například zopakovat naganský úspěch na olympiádě?

Samozřejmě, ono se to jednak nedá něco takhle velkýho zopakovat, ale může se to třeba i přiblížit, protože, ale může se všechno. A nemusí se taky z druhý strany nic. To je, to ve sportu právě těžko se dá úplně něco nadiktovat, a to viděli jsme i letos, že i když jsme si mysleli, že jsme doma a všechno se psalo jenom ke zlatu a i hráči přijížděli za zámoří: "Já jedu jenom pro zlato," nejdřív se to všechno musí vybojovat.

Karel Gut, už vám zbývají pouze, řekněme, týdny, než opustíte post předsedy Českého svazu ledního hokeje. Jako o žhavém favoritovi na vaše místo se mluví o šéfovi mladoboleslavské Škodovky Vratislavu Kulhánkovi. Myslíte si, že to bude dobrý nástupce?

No, já si myslím, že by mohl být dobrým nástupcem, protože dneska už hokej není jenom o, o tom hraní, ale dneska lední hokej je tak náročný sport finančně, že tam musí bejt taky i trošičku něco z té komerce. A já mám dojem, že to je jeden z lidí, kterej by byl vhodný na tento post.

Vy pro něj zvednete ruku?

Já, protože jsem s ním o tom nejdříve mluvil a doporučuju, tak samozřejmě pro něj zvednu ruku.

Nemáte obavy, že vůči Vratislavu Kulhánkovi se může ozvat ta námitka, že nikdy neměl s hokejem nic společného?

No, tak ne, že by neměl společného. On působil i dobu v Budějovicích. Jinak je to aktivní bývalý hráč volejbalu, takže ...

Ale hokej?

No, tak právě v tom hokeji působil už jenom jako funkcionář. No, ale to prostě, takovýmhle způsobem dělat kategorie lidí, ten to může dělat, ten to nemůže dělat, musí to bejt jenom hokejista, to, to i, může přijít hokejista a nemusí to bejt šťastný, víte. To je, to je věc na kvalitě toho člověka vůbec.

Konstatuje Karel Gut. Děkuji vám za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Hokejovou reprezentaci přebírá Hlinka, za asistenta chce Růžičku

PRAHA 10. května (ČTK) - Novým koučem české hokejové reprezentace je Ivan Hlinka. Čtyřiapadesátiletý strůjce historického olympijského triumfu českého hokeje z Nagana se dnes dopoledne dohodl se svazovým šéfem Karlem Gutem na podmínkách dvouleté smlouvy do 30. května 2006. Na střídačku národního mužstva se Hlinka vrací znovu po čtyřech letech.

"Už se na to docela těším. Myslím si, že ještě nejsem tak starý, abych nemohl ještě vyvíjet další aktivity. A trénovat národní mužstvo je pro mě vždy zajímavá záležitost," uvedl pro ČTK Hlinka, který ve funkci vystřídá Slavomíra Lenera. Ten se stal koučem pražské Sparty.

Bývalý trojnásobný světový šampion Hlinka už vedl reprezentaci dvakrát. Nejprve převzal národní tým v roce 1991 a poté se k němu vrátil o šest let později. V úspěšné éře s ním získal olympijské zlato v Naganu a rok nato titul mistra světa v Norsku. Pak si vyzkoušel úlohu hlavního kouče v NHL v Pittsburghu a naposledy trénoval Omsk v ruské superlize.

Hlinkův bývalý spolupracovník Lener skončil po MS v Praze a v Ostravě. Hostitelé na šampionátu obsadili až páté místo. Za asistenta si Hlinka vyhlédl Vladimíra Růžičku, kouče a generálního manažera pražské Slavie. Ten však zatím váhá a k případnému pokračování v asistentské funkci u reprezentačního kádru se staví spíš negativně. Další jednání mají spolu s Hlinkou v úterý, sejdou se na partičce golfu.

"Ivana Hlinku respektuji, jako hráč a později trenér toho dokázal jako málokdo. Asi věří, že mě přesvědčí, ale já asistenta dělat nechci," řekl dnes Růžička jasně ČTK. Vyložil, že je ze Slavie zvyklý 'nést svoji kůži na trh' a působit v roli jakési šedé eminence mu nevoní.

"Hokej miluji a chci v něm dělat všechno na sto procent. Třikrát jsem teď byl u nároďáku, když to nevyšlo, ale rozhodnutí na střídačce bylo a vždy je pouze na jednom člověku. Navíc ve Slavii mám své závazky a patnáctiletého syna, na kterého bych rád dohlédl," přidal Růžička, někdejší kapitán zlaté olympijské party z Nagana.

Trojnásobný světový šampion coby aktivní hokejista, který zlaté medaile z vrcholného turnaje získal i v roce 1999 v Lillehammeru jako trenér, však přesto věří, že Růžičku ke spolupráci přesvědčí. "Ještě spolu budeme mluvit. Je to mé přání a já věřím, že najdeme důvody, aby se Vláďovi do toho chtělo," věří Hlinka.

Proto ani podle svých slov zatím nepřemýšlí nad možnými dalšími kandidáty na asistentský post. "Nechci myslet na něco, v co věřím, že se domluvíme. Pro mě je Vláďa jediný a rozhodující kandidát. Hlavní je, abychom se nyní domluvili a pak mohli rozhodovat další věci," vysvětlil Hlinka své stanovisko.

Předseda svazu Gut by chtěl, aby Růžička absolvoval po Hlinkově boku alespoň letošní Světový pohár. "Bylo by docela vhodné, aby aspoň v tom přechodném období do nové sezony spolu s Ivanem v té roli zůstal," řekl Gut pro BBC. Kdyby Růžička odmítli to, měl by nový asistent podle svazového šéfa představovat "mladou krev". "O jménech jsme se ale nebavili," dodal Gut.

Volbu Lenerova nástupce urychlily povinnosti spojené s blížícím se Světovým pohárem. Hokejový svaz musí nejpozději do 25. května nahlásit jména 23 hráčů do pole a tří gólmanů pro nadcházející letní turnaj, který se uskuteční znovu po osmi letech. Čeští reprezentanti se v něm v základní skupině potkají se Švédskem, Finskem a Německem. Nominace už bude v kompetenci nového kouče, jemuž prý ani roční přestávka zaviněná zejména zdravotními problémy situaci nekomplikuje.

"Hokej jsem sledoval, neodešel jsem z něj. O hráčích a o tom, jak se jim tady i v zámoří dařilo, přehled mám," zdůraznil Hlinka, člen Síně slávy Mezinárodní hokejové federace (IIHF), který o víkendu převzal i cenu pro Hokejovou legendu České republiky.

Složitějším úkolem pro něj bude vyrovnat se s generační výměnou, která nyní s největší pravděpodobností český hokej čeká. Po pražském nezdaru se totiž dá očekávat, že řada starších hokejistů už nebude chtít na Světovém poháru startovat. Někteří, jako například obránce Roman Hamrlík či útočník Martin Straka, už v průběhu mistrovství předem avizovali, že si budou chtít odpočinout po náročné sezoně a představa brzkého začlenění do tréninkového procesu je moc neláká.

"Menším problémem to být opravdu může. Vím o tom, že máme silnou generaci hráčů narozených v roce 1970 až 73. Těch kluků je hodně, z těchto ročníků byl tým tvořený. Po téhle psychické facce hodně kluků bude ve stavu, kdy už možná nebude chtít za nároďák hrát. Jde o to, jak zůstanou mladí a jak budou mít chuť. Vše ale záleží na mysli, hlavě. Ta rozhoduje," uvedl Hlinka.

Výkonný výbor ČSLH udělil v neděli Gutovi s generálním sekretářem svazu Martinem Urbanem mandát, aby během pondělka s Hlinkou projednali podmínky smlouvy. Jednání v sídle svazu trvalo údajně jen několik minut. "Podpis smlouvy je jen formální záležitostí, v horizontu dvou tří dnů bychom ho měli realizovat," dodal trenér.