Václav Moravec moderátor

Slovenský prezident Rudolf Schuster

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem v bratislavském studiu BBC je slovenský prezident, pan Rudolf Schuster. Přeji vám hezký dobrý den do Bratislavy, děkuji, že jste se rozhodl pro pořad Interview BBC.

Pozdravuji vás v Praze a jsem připravený odpovídat, pokud budu vědět.

Pár hodin před vstupem Slovenska do Evropské unie jste ve svém projevu, pane prezidente, krom jiného řekl, cituji doslova: "Už za pár hodin se vydá náš společný vlak za členy Evropské unie. Naším cílem by mělo být co nejrychlejší dohnání ostatních vyspělých států Unie. Mělo by nám záležet, aby do tohoto vlaku nastoupili všichni naši občané, aby se nestal výsadou jen nejbohatších." Proč jste, pane prezidente, použil toto citované varování?

No, já si myslím, že je to správné, neboť situace vypadá tak, že ne celé Slovensko je připravené, nemyslím oficiální vstup, ale ty velké rozdíly na Slovensku tomu nasvědčují, že kdybychom takto pokračovali, opravdu by vstupovala do Evropské unie a do tohoto vlaku jen jedna část Slovenska a mně jde o to, aby vstoupilo, nastoupilo celé Slovensko do tohoto vlaku, takže je to trošku obrazné vysvětlení, ale je to pravda, takže proto si myslím, že je třeba ještě přijmout kroky na zmírnění některých tvrdých opatření, které jsme přijali, aby do tohoto vlaku se dostali všichni a...

Chcete tím naznačit, že by slovenská ekonomická reforma měla být změkčena?

Ne, reforma ekonomická, některé sociální reformy, konkrétně rodiny, které jsou postižené, prosím, jde o úpravu, o novelizaci některých těch zákonů, které se týkají slabších občanů, sociálně slabších, důchodců, více početné rodiny, kde je jeden rodič, anebo oba nejsou zaměstnaní a tím se vlastně velmi snížila životní úroveň. Nejsou to zásadního druhu věci, ale pro ty, kterých se to dotýká, je to zásadní. Vy víte dobře, že Česká republika nedovolila si jít tak tvrdě jako na Slovensku, například pokud jde o DPH na základní potraviny, na léky, na časopisy, knihy, stavebniny, rodiny, teda mladé rodiny, byty a podobně.

Chcete tím říci, že by pro slovenskou vládu měla být vláda česká vzorem v této oblasti?

No, já si myslím, že v mnohém ano, i když vy ji kritizujete. Já to vidím reálně, neboť já jsem měl možnost mluvit i s panem premiérem, i s panem prezidentem České republiky a myslím si, že něco mezi, možná nás chválí v zahraničí, ale já bych byl rád, kdyby nás všichni občané na Slovensku nechválili, ale podporovali.

Vy nepovažujete například, promiňte, vy nepovažujete například za tu výhodu Slovenska, že Slovensko bude daleko dříve připraveno, když se bavíme o vstupu do Evropské unie, že Slovensko bude daleko dříve připraveno na přijetí eura jako jednotné evropské měny kvůli tomu, že rychleji snižuje deficity než Česká republika, to nepovažujete...

Já si myslím, otázka je za jakou cenu, protože snížit deficit jde velmi rychle, to znamená škrtit, zkrátit, ale ptám se: Koho to zasáhne? A tady je právě ten rozdíl, že méně to zasáhne ty bohatý, a víc ty chudý, a to jsem nikdy nepodporoval. Já jsem byl velkým zastáncem reforem i /nesrozumitelné/, principiálně jsem všechny zákony podepsal až několik, které byly příliš tvrdé na ty sociálně slabší skupiny, důchodce, /nesrozumitelné/ jim moc a stále jsme v minuse oproti nim. To samé platí pro vícečetné rodiny a tam samozřejmě máme rozdílné názory, ale v průběhu celého období jsem podporoval reformy a budu je podporovat. Jde o novelizaci některých zákonů, které se dotýkají těch nejslabších sociálních skupin. Někdo to zúžil na romský problém. Není to pravdou, protože těžko můžete někoho nutit do práce, když mu práci nemůžete nabídnout, když je nezaměstnanost na středním, východním Slovensku někde dvacet, třicet procent, tak řekněte tomu rodiči, povězme otci, nebo matce, aby šla pracovat, když tu práci nedostane.

Vy jste teď zmínil velmi zajímavé téma. Chtěl jsem se právě zeptat, když jste pronášel třicátého dubna citovaná slova s příměrem o vlaku, měl jste na mysli například i slovenské Romy, kteří teď aktuálně tvrdí, že kvůli diskriminaci na Slovensku a nemožnosti sehnat práci, odejdou do starších členských zemí Evropské unie, které pro nové členské státy otevřely své pracovní trhy?

Já jsem tehdy reagoval na konkrétní situaci. Vy víte dobře, když se rabovaly obchody, že později jsem se setkal s představiteli Romů v Košicích, kde jsem je vyzval, aby nestávkovali a neuzavírali dálnice, ale aby se snažili ještě rokovat s představiteli vlády i parlamentem. Druhá věc, se kterou jsem nesouhlasil a dodnes nesouhlasím, že jsme místo občanů a jejich majetky chránili, anebo strážili vojáky romské osady. Toto, si myslím, nebylo správné, protože my nemáme hlídat romské osady, ale majetky občanů, tedy i obchody a podobně. V tom jsme se rozcházeli, ale já jsem je nikdy nenabádal, ani nepodporoval stávky, anebo dokonce blokování dálnic, přeci i toto je zákonná záležitost. Bohužel, někteří lidé u nás to považují za podobné, jako by se to přiblížilo trestnému činu a myslím si, že v tom děláme také chybu.

Když se vrátím k té aktuální situaci. Česká tisková kancelář citovala ve středu předsedu romské samosprávy z Prievidze na západním Slovensku Marka Baláže, který tvrdí, že podle jeho mínění odejde do léta z okolí Prievidze čtvrtina, anebo až třetina ze zhruba tří tisíc tamních Romů a teď cituji Marka Baláže doslova: "Chtějí především do Irska a Anglie, tedy do zemí, které otevřely své pracovní trhy."

Nakolik považujete tuto hrozbu za reálnou, tedy, že ze Slovenska budou v následujících týdnech odcházet ti Romové, kteří nemohou na Slovensku sehnat práci, do starších členských zemí Evropské unie, které otevřely své pracovní trhy, za prací, je to reálná hrozba podle vás?

Bohužel, je to reálné a myslím si, že to je, to jsou právě ty nedomyšlené věci. Kdybychom například na základní potraviny nebyli zvyšovali DPH, kdybychom nebyli šli tak tvrdě, obecně, na všechny rodiny, zejména vícečetné rodiny, týká se to hlavně Romů, ale to se netýká jen Romů, to se týká všech těch rodin, které mají víc dětí a nemají zaměstnání. Takže, když jim nedáme zaměstnání a snižujeme jim životní úroveň na, a to je o tom, že když se vrátím k tomu vlaku, který jsem vzpomínal, jak tam nebudou mít dostatečnou úroveň, do toho vlaku směrem do Evropské unie se nedostanou a nám zaleží na tom, aby všichni nastoupili a nejen ti, kterým se vede dobře.

Když říkáte, že tato hrozba, že v následujících týdnech a měsících může poměrně velká část slovenských Romů přejít do zemí, které mají liberalizované pracovní trhy, do starších zemí Evropské unie, vyvozuji si správně, že za tento stav je teď zodpovědná aktuálně Dzurindova vláda?

Podívejte se, kdybych se vrátil trošku zpět do minulosti dřív, než se připravily ty tvrdé zákony, náhodou jsem se tehdy setkal s panem velvyslancem České republiky, s panem Rudolfem Slánským. On sám na to upozorňoval a shodli jsme se na tom. Proto, když pan ministr Mikloš přišel za mnou, prosil jsem ho doslova: Udělejme výjimku na vzpomínané čtyři, pět věcí. Trošku by to pomohlo těm rodinám, kde rodiče nemají práci a je více dětí.

Takže, když se to teď stane, já to nepodporuji, nejsem zastáncem toho, měli bychom si to vyřešit u nás doma a nebude to vrhat dobré světlo na náš stát, když se masově bude odcházet, ale když si vypočítáte v takovýchto rodinách to životní minimum, jaké dneska dostávají, tak se mnoho lidí zamyslí, že tak daleko jsme neměli jít.

Očekáváte, že ještě do konce svého funkčního období se pokusíte znovu vstoupit do vyjednávání s vládou právě kvůli problematice rizika odchodu slovenských Romů do starších členských států Evropské unie, které mají liberalizované pracovní trhy?

Já bych to nezužoval na Romy. Já stále mluvím o sociálně slabších skupinách, a to jsou vícečetné rodiny, které mají víc dětí a kde nemají zaměstnání buď jeden rodič, nebo oba. Toto je třeba, myslím si, v té sociální oblasti, tento zákon zmírnit, novelizovat.

Vstoupíte ještě do jednání s vládou?

No, tak určitě, já jsem o těchto věcech přesvědčený a některé věci už i dělají, už se některé věci zmenšují a já jsem přesvědčený, že dojde k novelizaci. To je jen otázka času. Tyto hlasy už posloucháte i v parlamentě. Já jsem měl možnost se setkat s příslušným výborem a byli tam z opozice, i z koalice a jednotně konstatovali, že tyto zákony sociální jsou příliš tvrdé, že bude je třeba novelizovat, takže já věřím, že k tomu dojde a bylo by dobré, aby se tak stalo co nejdříve. To neznamená změnit všechny zákony, ale některé novelizovat.

Jako například, můžete říci velmi stručně, které zákony?

Je to o tom sociálním zabezpečení, na které jsem vzpomínal. Já jsem žádal i to DPH, aby byly dvě úrovně, aby nebylo jednotné DPH, ale bohužel, tam jsme se zatím nedohodli. Já jsem i ten poslední zákon v souvislosti s DPH nepodepsal. No, samozřejmě v parlamentě je taková situace, že koalice s opozicí hlasuje tak, jako je potřeba, takže ty hlasy oni vždycky najdou. Nikdo neví, jestli je to dohoda, nebo nedohoda. Oni nemají problémy se sedmdesáti šesti hlasy, to znamená, i když se oficiálně hovoří, že je to menšinová vláda, ale opozice je vždy připravena jim pomoc, když je třeba. No, toto ještě u nás na Slovensku nebylo v parlamentě. To je taková novinka.

K tomuto se ještě vrátíme, k tomuto tématu se ještě vrátíme. Zůstaňme ještě u problematiky Evropské unie. Prvního května se deset nových zemí včetně České republiky a Slovenska stalo členy Evropské unie. Ceremoniál slavnostního vztyčení všech pětadvaceti vlajek starých a nových členských zemí Evropské unie se konal v irském Dublinu.

První květen 2004, irský Dublin a vlajky pětadvaceti členských zemí Evropské unie stoupají. Když jsme s prezidentem Rudolfem Schusterem mluvili spolu naposledy před více než rokem půl, tehdy jste mi, pane prezidente, říkal, že Evropská unie bude dalším zásadním momentem prohloubení česko-slovenských vztahů. Ve kterých oblastech vzájemných vztahů by se podle vašeho názoru měly vztahy mezi Českem a Slovenskem po vstupu obou zemí do Evropské unie především prohlubovat?

No, já si myslím, že tam už půjde o konkrétní hlasování, o konkrétní přípravu zákonů, o koordinaci společných kroků. Prostě teď už půjde o to, že budeme muset spolupracovat ad hoc někde jako čtyřka, neboť stále existujeme, i když jsou všelijaké pochybnosti. Já si myslím, že pokud je Polsko s námi, čtyřka má šanci se prosazovat. A víte dobře, že se o Polsko hraje a právě proto si myslím, že my budeme mít k sobě nejblíže, že budeme si koordinovat, konzultovat, když něco bude před námi v Evropské unii při prosazování našich společných zájmů.

Které společné zájmy teď vidíte nejaktuálnější, které společné zájmy by měla Česká republika, Polsko, Slovensko prosadit?

Pokud jde i o Nice, je mi líto, že jsme se nedohodli. Já jsem byl zastáncem stále Polska a budu, protože Nice posilnilo i naši pozici a vláda, parlament, samozřejmě především vláda rychle ustoupila a my víme dobře, že to bylo právě Polsko, které nás v minulosti vždy podrželo, pokud jde o Slovensko a Českou republiku, NATO a Maďarsko a teď bychom měli ještě víc, ještě úžeji spolupracovat, nebo...

To znamená podpořit víc Polsko při jeho názorech na budoucí evropskou ústavu, rozumím-li vám správně?

Já jsem přesvědčený, že je to správné, protože povězme si upřímně, Německo a Francie se budou snažit získávat Polsko na svoji stranu, je to velká krajina a my víme, co to znamená pro ty menší krajiny. To není proti někomu, to je za něco.

Máte tedy obavu, že pokud Česká republika a Slovensko nepodpoří polský postoj při tvorbě evropské ústavy, tak by do budoucna se Polsko mohlo přidat k velikánům v Evropské unii a mohlo by...

Oni se nepřidají, ale Německo a Francie bude o ně hrát, a to, když jste to nevycítili, já už to dávno vím, protože to je vždy taktika těch větších hrát spolu. Já to beru jako demokratickou spolupráci, ale je to i o tom, že ty menší krajiny proto by se měly víc snažit spolupracovat a budou to právě ty nové kandidátské krajiny, které mají velkou chuť rychle si zvýšit životní úroveň. To znamená, my budeme mít společný program, společné zájmy a v tom ta spolupráce s Polskem i ostatními bude velmi důležitá. Stále vysvětluji, ne proti někomu, za něco, co nejdříve se prosadí v Evropské unie a co nejdříve zvýšit životní úroveň našich krajin a toto je náš strategický cíl, proto jsme tam vstoupili.

Nové členské země musejí v budoucnu zajistit především naplnění Schengenské acquis, které v sobě zahrnuje uvolnění vnitřních hraničních kontrol. Očekáváte, že toto je hlavní prostor v budoucnu pro další spolupráci mezi Českou republikou a Slovenskem?

No, vy máte výhodu v České republice, že nemáte schengenské hranice, tak ale cítíme...

Záleží, jestli nebude chtít pomoct?

Já si myslím, že i v tom ta spolupráce bude dobrá, protože poznáme se nejlíp, vidíme si, stále jsme si viděli do té kuchyně a je to velmi důležité, ale my tu zodpovědnost budeme stále mít. Naštěstí, když porovnávám naše sousedy Maďarsko či Polsko, tak mají podstatně víc, my máme 94 kilometrů, nebo 98, takže my máme menší část zodpovědnosti, ale máme přitom jeden úsek velmi těžký v kopcovitém terénu v lesu a tak dále, ale i tam vidím možnosti spolupráce a vůbec, já si myslím, že měli bychom se navzájem podporovat tam, kde si navzájem umíme pomoct. Já i v tom vidím určité možnosti.

Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda ve druhé polovině dubna prohlásil, že Slovensko do konce roku 2006 splní očekávání Evropské unie tak, aby se mohla východní hranice země s Ukrajinou stát zároveň vnější hranicí schengenského prostoru. Je podle vás rok 2006 reálný?

Já nechci panu premiérovi oponovat, má svoje podklady, ze kterých vychází. Samozřejmě, já bych si to přál, ale já se obávám, že tak brzo to asi nebude.

Proč?

No, protože se to zdá na první pohled velmi rychle realizovatelné, dostaneme přístroje, dostaneme zařízení, přijdou nás zaškolit a můžeme jít a já si myslím, že tam jsou i jiné problémy. Měli bychom tyto věci konzultovat, aby ty hranice byly tak na maďarské, polské a slovenské, to mi darmo budeme silná hranice na tom úseku slovenském, když ty ostatní ještě nebudou. Ta je třeba úzká spolupráce, tam bude hodně rokování, koordinace a tak dále, takže...

To znamená, že byste spíš viděl rok 2007 jako reálný?

Dřív.

Český prezident Václav Klaus řekl prvního května v rozhovoru pro BBC, že mu v souvislosti se vstupem České republiky vadí omezení pohybu pracovních sil pro deset nových členských zemí.

Václav KLAUS (zvukový záznam): Tak já považuji za naprostý nesmysl hrozbu toho, že české pracovní síly zaplaví pracovní trh západní Evropy. To je úsměvná historka. Já bych tak se obával v prvních třiceti kilometrech sousedů Rakouska nebo Německa, že by něco takového hrozilo, ale už ne ve sto kilometrech a už ne ve tři sta kilometrech a určitě ne v tisících pěti stech kilometrech od našich hranic. Takže tyto obavy jsou nesmyslné a myslím, že docela pozitivní signál, který vyslovilo Švédsko. Já jsem mluvil, za prvé jsem tam byl na podzim v prosinci, za druhé jsem mluvil minulý týden s naší velvyslankyní ve Švédsku, která říkala: "Chodím po švédském parlamentu a lobbuji, aby poslanci hlasovali v tom smyslu, jak nakonec hlasovali." Takže, prostě je to dobře, že jedna země řekla, že je to hloupost a my se nebojíme žádného přílivu pracovních sil.

Řekl prvního května v rozhovoru pro BBC český prezident Václav Klaus. Je prezident Slovenské republiky Rudolf Schuster, který je hostem Interview BBC, přesvědčen o tom, že Česká republika, Slovensko a další nové země Evropské unie dostatečně spolupracují při tlaku na staré členské státy, aby rychleji uvolnily restriktivní opatření týkající se volného pohybu pracovních sil?

Já musím plně potvrdit slova pana prezidenta Klause. Já s nimi souhlasím, protože je to i můj názor, ale v té spolupráci, myslím si také, že jsme mohli víc udělat a jednotněji působit. Každý bojuje sám, ale na druhé straně já osobně jsem přesvědčený, že po dvou letech, tedy určitě, pokud se týká České republiky, Slovenské republiky, pokud nebudou chtít dělat rozdíly, tak vás se to také netýká, Slovenska také ne. My máme už dnes problémy v automobilkách, tady na západním Slovensku získávat pracovníky, musí stavět internáty, vozit jich autobusy,...

To znamená, že tím chcete říct, že...

Že nemají zájem jít do zahraničí. Co nás bohužel mrzí, víte, my na to doplatíme v tom, že oni si budou vybírat ty nejlepší lidi, takže to bude úbytek mozků na Slovensku a já si myslím i v České republice méně, ale nám už teď utíkají lékaři, zdravotní sestry do České republiky, protože tam se líp platí, je tam vyšší životní úroveň. Víte, když se tam kritizuje, když se tak reálně porovnává, tak měli bychom se i na takové momenty podívat, proč utíkají tam, ale ti, kteří chtěli odejít do zahraničí, ty jsou dávno pryč. Ti, kteří jsou tu doma a hledají práci, tak ti dlouho za prací nebudou chodit a už dokonce ne s rodinami. To není náš případ.

Chcete tím říct, že do dvou let by podle vás mělo dojít k úplnému uvolnění volného pohybu pracovních sil?

Co se týká Slovenska, určitě a já si myslím, že to platí i pro Českou republiku. Už teď je to zbytečné, neboť ty nejlepší si vyberou, na to se vždy najdou výjimky. Já jsem byl v té německé relaci na to téma, kde také hovořili, že vytváříme takové podmínky na Slovensku, že podnikatelé už houfně odcházejí na Slovensku kvůli těm daňovým výhodám, že bychom to měli zastavit a podobně. Nechtěl jsem reagovat opačným způsobem, protože já jsem i tam na to téma podíval, že nebudeme utíkat, ale brzo si budete vy vybírat ty nejlepší a kdyby tam šli na zkoušku a potom se vrátili domů, jako naši otcové, tak prosím, ale když jdou definitivně pryč, tak je to velká ztráta.

Poslední téma našeho rozhovoru. Vaše bilancování v souvislosti s tím, že za několik týdnů vám vyprší mandát slovenského prezidenta. Nad čím v té souvislosti, tedy nad bilancí vašeho prezidentování přemýšlíte nejčastěji?

Myslím si, že nemám proč být smutný a nemám si co vyčítat, protože to, co jsem slíbil před volbami v roce 1999, dostat Slovensko do Evropské unie a do NATO, se za mé funkční období naplnilo, z toho mám dobrý pocit. Já jsem ale měl ještě jeden příslib, že budu se snažit obrušovat hrany mezi koalicí a opozicí...

Myslíte, že to se stalo?

Myslím si, že celkem ne, ale už to není to, co to bylo. Vždyť taková spolupráce jak dneska koalice a opozice nikdy nebyla, až je to podezřelé, ale prosím, nechci se k tomu už vyjadřovat, neboť si myslím, že je to taková specialita Slovenska. Uvidím koho touto specialitou nakazíme.

Možná tu specialitu budete vyvážet do Evropské unie.

No, já si myslím, že tam se to už nemůže stát, to může být nakažlivé jen pro takové krajiny, které jsou na cestě, ale myslím, ani v České republice, protože vy už jste tím prošli. Ale, prosím, nechci to jako znevažovat. Já jsem si vždycky přál, aby spolupráce mezi koalicí a opozicí byla v tom, že jak jde o zásadní zákony, které jsou pro Slovensko dobré, jako je vstup do Evropské unie, NATO, že tyto zákony by měla rovněž podporovat koalice i opozice, a to se podařilo. Vždyť já si pamatuji, když jsem organizoval střetnutí všech politických stran v parlamentu a jejich představitelů a před referendem do Evropské unie, že jsme prošli městem, což byla taková výzva obyvatelům. Podívejte se, všichni jsme se spojili jen proto, abychom ukázali světu, že s tím vstupem do Evropské unie to myslíme vážně, proto pojďte, podpořte. No, stalo se, takže já si myslím, že tam jsou určité prvky. Kdo si vzpomíná na parlament v roce 98, po roce 98, po volbách, když jsme nastavili nový kurz, no, to se nedá porovnat, ale tam si nedělám žádné zásluhy, ale jsem rád, že je tomu tak, i pokud jde o NATO, Evropskou unii. Já si myslím, že jsem otevřel, pomohl otevřít dveře Slovensku do celého světa v každé krajině, kde jsem byl, myslím si, že vznikly osobní kontakty, nejen oficiální s každým prezidentem, velmi si toho vážím a myslím si, že s Českou republikou to bylo vždy tradičně velmi blízké, přátelské i s panem prezidentem Havlem i s panem prezidentem Klausem...

Vzpomínám si, promiňte, pane prezidente, vzpomínám si, když se někdejšímu českému prezidentovi Václavu Havlovi blížilo ke konci druhé funkční období, vydal se na poslední zahraniční cestu na Slovensko. Jednoduchá otázka, prosím o stručnou odpověď. Povede i vaše poslední zahraniční cesta do České republiky?

No, kam jinam, samozřejmě, já se už na to těším.

Václav Havel se před více než rokem na poslední zahraniční cestě ve funkci slovenského, českého prezidenta zúčastnil divadelního představení Tančírna, pozval slovenské přátele do známé krčmy v Bratislavě. Chystáte něco podobného v Praze?

Já si myslím, že pan prezident Klaus určitě připraví program, pokud vím, měl jsem pozvání do Lán a tam jsem ještě nebyl, jen tehdy, když jsme v čase revoluce vybírali nový název republiky, když to tam tak trochu jiskřilo, ale od té doby jsem tam nebyl, takže já věřím, že se tam s panem prezidentem Klausem setkáme a možná i nějaké jiné setkání bude, to už...

A do české pivnice pozvete své české přátele?

Tak, já je můžu pozvat, ale ten program ještě nemáme až tak detailní. Já vím jen jedno, že tam ještě pojedu a že se setkáme v Lánech a uvidíme ještě.

Co budete dělat, budete skutečně už pouze jenom penzistou?

Víte dobře, já penzista, i když už jsem měl sedmdesát roků, v takové síle, když hraji tenis s těmi mladými, takže určitě nebudu sedět doma a dívat se a čekat až přejde den. Já mám tolik programu ještě v sobě, pokud jde o připravované knihy, o některé zahraniční cesty, i teď mě zvou do Německa, je tu víc pozvání, takže já si myslím, že se nebudu nudit a konečně budu sám sobě pánem.

O čem ještě chcete psát knihu, poprosím o velmi stručnou odpověď?

No, tak Kanadu mám rozpracovanou, chci ještě o některých osobnostech Slovenska napsat knihy, umělců, lékařů. Mám plány, takže nebudu se nudit, je toho dost.

Z politika Rudolfa Schustera se tedy stane spisovatel na celý úvazek, pokud to mohu tak nazvat?

Tak, bude to tak, budu se věnovat jen tomu a politice už dám pokoj, protože bylo dost. Já si myslím, že opravdu celý život byl s tím spojený, když nepočítám to období na Slovenské akademii věd a potom ve VŽ, ale to byla pro mě škola života, takže myslím si, že bylo toho dost a myslím si, že i různými výkyvy jednou nahoře, jednou dole, ale vždy to bylo na hraně, vždy jsem se na hraně pohyboval, ale to už je takový můj nepsaný osud, kterému jsem si i já velmi přizpůsobil.

Těším se v Praze na viděnou. Rudolf Schuster, děkuji a na shledanou.

Všechno dobré, pozdravuji v Praze vás všechny a samozřejmě všechny posluchače.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.