Václav Moravec moderátor

Jaroslav Tvrdík ve studiu BBC

Do dvou až tří let by mohly být zprivatizovány České aerolinie. Před více než půl rokem to v rozhovoru pro BBC prozradil ministr dopravy Milan Šimonovský. Pro úplnost stát vlastní v Českých aeroliniích zhruba devadesát procent akcií.

Milan ŠIMONOVSKÝ (zvukový záznam): Já jsem se o postupné privatizaci zmínil ve vaší redakci jako jedné z možností. To není jediná možnost, samozřejmě může dojít k odprodeji celého podílu českého státu.

Řekl 4. září loňského roku v rozhovoru pro BBC ministr dopravy Milan Šimonovský. Nejen o budoucnosti Českých aerolinií bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl prezident Českých aerolinií Jaroslav Tvrdík. Vítejte po roce v BBC, hezký dobrý den.

Hezký dobrý den.

Když jste byl naposledy hostem Interview BBC, což bylo před rokem, 30. května, byl jste ministrem obrany, který v průběhu čtyřiadvaceti hodin podává podruhé rezignaci. V čem především vás změnil uplynulý rok?

Na to se těžko odpovídá. Pracuji stále stejně tvrdě. Bezesporu se víc věnuji své rodině, ale to je asi tak vše. Možná jsem se poučil z toho, že bych některé rozhodnutí zvažoval mnohem delší dobu.

Která rozhodnutí máte na mysli?

Možná bych při potencionálním zvažování toho, jak bych se choval, víc vycházel z toho, jaká volby priorit přede mnou je a možná bych při vědomí toho, co by se v ministerstvu obrany dělo, kdybych neodešel, a co se tam děje za situace, když jsem zvolil tu svoji formu vyjádření potenciálního protestu, tak možná ten můj odchod způsobil tomuto ministerstvu Armádě České republiky víc škody než užitku. To znamená, možná bych potlačil ideje a víc bych se choval pragmaticky.

Stýská se vám po politice?

V žádném případě.

Proč ne?

Dovolte mi na to neodpovídat.

Zcela to respektuji. Vy jste se před víc než půlrokem stal prezidentem ČSA. Předtím jste byl ministrem obrany. Existuje něco, na co jste si po svém přechodu z funkce ministerské, tedy z pozice politické, do pozice především manažerské, zvykal těžko? Je něco takového?

Myslím, že ne. Je to velmi podobná práce. Vím, že často dochází k přesvědčení o tom, že politici to mají snazší a jednodušší. Já musím říci, že ta odpovědnost je nestejně extrémní, náročnost na pracovní výkon také a chyby při rozhodování se podepisují do osudu lidí, či do osudu společností, či velkých hodnot v řádu miliard korun, úplně stejně. To znamená, není tu dramatický rozdíl.

Ale připouštíte, že teď jako prezident máte víc času?

Já jsem říkal, že se víc času věnuji své rodině. Já jsem po odchodu z té vysoké pozice změnil některé životní hodnoty a část akcí, kterým jsem se dřív věnoval nebo část věcí, které jsem považoval za důležité, se pro mě ukázaly jako, dnes se na ně dívám v jiném světle.

Váš nástup do pozice prezidenta ČSA měl podle některých hořkou příchuť. Zpochybňovali ho někteří sociální demokraté. Připomeňme si slova předsedy poslaneckého klubu ČSSD Petra Ibla.

Petr IBL (zvukový záznam): Tady si myslím, že trošku se hledala trafika.

Konstatoval loni v říjnu v rozhovoru pro BBC předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl. Ministr dopravy Milan Šimonovský následně 4. září řekl BBC, že vám nabídl zaměstnání.

Milan ŠIMONOVSKÝ (zvukový záznam): Nedávno, před dvěma měsíci, bylo volné místo, které se obsadilo výběrovým řízením ředitele Úřadu pro civilní letectví. Já jsem nabízel sociální demokracii, že toto místo je k dispozici, že je potřeba, aby se pan ministr Tvrdík přihlásil do výběrového řízení. Bylo mi sděleno, že o to nemá zájem o toto místo.

Čtvrtého září 2003 a slova ministra dopravy Milana Šimonovského. Jaké otázky si Jaroslav Tvrdík před sedmi měsíci kladl nejčastěji, když média na titulních stránkách referovala o tom, že Tvrdík dostal bez výběrového řízení trafiku?

Já bych se k tomu také nerad vracel. Já mohu říci, že jsem disponoval více pracovními příležitostmi. Měl jsem velmi zajímavou nabídku a stále ji k mému velkému překvapení mám například na studijní stipendijní pobyt, dvouletý pobyt ve Spojených státech pro sebe a pro svou rodinu.

Proč jste nakonec nevzal ten stipendijní pobyt jako, řekněme, karanténu, pokud dovolíte, jestli se tomu můžeme věnovat, jako karanténu mezi přechodem ze světa politiky do světa byznysu?

Na to se s postupem času těžko odpovídá. Pro mě nabídka, kterou jsem měl, tak byla to pro mě výzva. Zdálo se mi jako nepřitažlivější, v té době důvody, které moje kolegy vedly k nabídce, tak jsem považoval za velmi rozumné a racionální. Pravdou je, že to s odstupem času nebylo moudré rozhodnutí, a že bych ho logicky znovu neuskutečnil, ale moudří lidé se dozadu prostě, nebo respektive nikdo se dozadu vracet nebude, dokážeme se z chyb pouze učit.

Jak často jste přemýšlel o tom, že procedura vašeho jmenování do čela Českých aerolinií může v konečném důsledku poškodit firmu, kterou povedete?

Pro mě je dneska velmi složité tuto debatu na toto téma vést. Já dneska opravdu už nejsem člověk, který by měl právo komentovat rozhodnutí akcionářů. Pro mě je ta moje současná pozice, nebo já ji chápu tak, že se musím chovat jako profesionál za všech situací. Musím odvést dobrý výkon. Vlastníci mají kdykoliv právo v případě nespokojenosti mě z této pozice odvolat.

Pak může přijít ta nabídka toho stipendijního pobytu.

Ve chvíli, kdy bych firmu já nebo můj management svým konáním poškozoval, tak bezesporu to vlastníci okamžitě učiní. To je pro mě důležité. To znamená, každé ráno se probudit a odvést dobrý pracovní výkon ku prospěchu své firmy, a to je dneska důležitá záležitost.

Deník Mladá fronta DNES 17. ledna napsal, že někteří vysocí funkcionáři ČSSD, mezi jinými místopředseda strany Zdeněk Škromach, požadovali, abyste platil nejvyšší možné stranické příspěvky, tedy padesát tisíc korun ročně. Jaký je nyní váš vztah k ČSSD?

Jsem členem ČSSD, nepředpokládám, že bych svoji stranu opouštěl. Jinou věcí je, že nejsem aktivní právě proto, že zastávám významnou pozici ve státem spravovaném subjektu a nechci nechat jakoukoliv pochybnost na nestranickosti mého managementu.

Dotýkalo se vás to, že jste si o sobě četl, že po vás chtějí, abyste platil nejvyšší možné členské příspěvky?

Mně se hlavně dotýkalo to, že to nebyly pravdivé informace. Já musím říci, že jsme se zkraje, že jsem, myslím, oprávněně byl kritizován médii a veřejností za tu formu nástupu. Na druhou stranu bych očekával, že některé věci po čase odezní a že budu posuzován podle výsledku své práce. Některé reakce nebyly korektní, některé informace nebyly pravdivé a tato informace třeba se k nim řadí.

Můžete říci, jaká je výše vašich členských příspěvků v ČSSD?

Já myslím, že to není důležité. Jako to je opravdu můj vztah k sociální demokracii.

Jako ministr obrany jste patřil k politikům kteří velmi často komunikovali s médii, snažili se mít korektní vztahy s médii. Proč jste do té diskuse v těch prvních šesti měsících, která se odehrávala kolem vás, kolem způsobu jmenování, kolem věci týkající se Českých aerolinií, razantněji nevstupoval?

Ty důvody byly dva. Jednak jsem jeden ze sedmi manažerů představenstva společnosti. My pracujeme od září v takzvaném německém modelu a já jsem sice prezidentem společnosti a předsedou představenstva, ale představenstvo v takzvaném německém modelu je kolektivním statutárním orgánem a jsem náchylný naslouchat radám a doporučení svých kolegů. Firma v této oblasti má své profesionální orgány, má najatou příslušnou agenturu na komunikace s veřejností, měla ji před mým příchodem a já jsem ji nezměnil. Já jsem respektoval jako profesionál doporučení svých podřízených. To byla jedna věc.

Dělalo vám problémy? Protože, když jste byl minstrem obrany, tak jste, řekněme, byl víc svůj. Věděl jste, že když je nějaký problém, že jste byl často asi i emocionálnější, než jste původně býti chtěl, což byl problém asi dvakrát podané demise?

Právě proto jsem se snažil respektovat názory a doporučení odborníků, kteří ve firmě bezesporu jsou. A druhá, abyste vystupoval na veřejnosti, tak musíte mít také co říci. Já osobně se domnívám, že úlohou, mojí úlohou po nástup do ČSA bylo provést příslušné analýzy, navrhnout nebo sestavit na základě těchto analýz příslušný odborný tým, navrhnout strategii a začít ji realizovat. Jestliže dnes zde sedíme s odstupem, já nevím, sedmi měsíců od mého nástupu do ČSA, tak za mnou jsou první výsledky své práce. Mám představu, kam firmu chci vést, a je to obsahu, nikoliv o formě toho vystoupení.

Nejužší vedení Českých aerolinií má jedenáct vrcholových manažerů. Vy jste jich obměnil alespoň podle svých slov pronesených v rozhovoru pro deník Právo z 22. dubna polovinu. Předpokládám správně, že obměna nejvyššího vedení ČSA je po zhruba sedmi měsících kompletní?

Ano.

Považujete polovinu manažerů předchozího vedení, kteří odešli, či byli odejiti, za ne zcela schopné?

Nedovolím si to takhle tvrdit.

Proč museli odejít?

Já bych řekl, že je tam potřeba..., takhle, nelze ke každému člověku, já bych se nikoho z těch, kteří odcházeli, tak bych se nerad dotkl. Je potřeba ten přístup vzít zcela individuálně. Byly tam případy extrémistické, lidí, o kterých jsem byl přesvědčen již první den, že nejsou na svém místě. Myslím, že to byla tolik medializovaná aféra třeba příchodu části mých kolegů z bezpečnostní oblasti. Jestliže bezpečnostní ředitel firmy nemá bezpečnostní prověrku, jestliže nepožádal o bezpečnostní prověrku firmy na Národním bezpečnostním úřadu dva roky poté, co mu to bylo uloženo, jestliže tam byly osobní výhrady nebo osobní důvody se domnívat, že to je opravdu hrubé pochybení nebo trestuhodné pochybení, selhání části bezpečnostního úseku, tak jsem takovéto změny prováděl okamžitě. U jiných jsme se snažili tu svojí představu skloubit déle a pravdou je, že se také veškerý vrcholový management podrobil personálnímu auditu renomované poradenské agentury doktora Kaufmanna a partnerů a řady těch auditů prostě. I ti lidé připustili, že na některých pozicích nemohou dál působit, že si nerozumíme v názoru na budoucnost a představu firmy. S některými mám paradoxně dodnes docela dobré vztahy.

V rozhovoru pro deník Hospodářské noviny ze 13. dubna krom jiného říkáte, cituji doslova: "Nejvyšší vedení, to je představenstvo a jedna úroveň řízení pod ním, tvoří třicet pět manažerů. Z toho čtyři se mnou přišli z ministerstva obrany," konec citátu. Uvažoval jste o tom, že, pokud by nedošlo ke kritice médií a i dozorčí rady ČSA, že byste si z ministerstva obrany do ČSA přivedl víc manažerů kvůli jejich schopnostem?

Já se musím opět kategoricky ohradit právě proti těm informacím v médiích. Já jsem si nikdy nedovolil kritizovat média za informace, které veřejnosti přináší. Považuji to za jejich legitimní úlohu. Jenom doufám, že to dělali, dělají a dělat budou se stejnou profesionalitou, jakou se o tu práci budu snažit já. Část těch informací prostě nebyla pravdivá, já jsem, mně neuložila dozorčí rada dělat výběrové řízení. Já jsem se na dozorčí radu obrátil se žádostí o konzultaci, jak si představuje doplňování vrcholového managementu, právě proto, že jsem přešli na německý model řízení a ani představenstvo ani dozorčí rada neměli vytvořené pravidla hry a představu o tom, jak v této oblasti chtějí spolupracovat. To znamená, já jsem požádal dozorčí radu o názor, ona mi ho sdělila a my jsme v představenstvu přijali podobný model doplňování založený na rozhodování kolektivních a statutárních orgánů nejen pro tu úroveň představenstva, ale pro tu úroveň před námi, nebo respektive, kategorii pod námi. Přijali jsme ji pro všechny ředitele zahraničního zastoupení. To znamená, já si nemyslím, že úvaha o tom, že kdyby mi to někdo nezakázal, nebo kdyby neexistoval nějaký veřejný tlak, že by vedla k rozhodování, o kterém hovoříte. To je jedna věc. A druhá věc, já opravdu se bráním tomu, aby lidé byli posuzováni, odkud přicházejí. Já jsem v ministerstvu obrany našel šedesát tisíc lidí, z nichž jsou tisíce, možná desetitisíce špičkovými univerzálními odborníky. Já jsem hledal vždy lidi na pozice, které jsem potřeboval doplnit či obsadit. A takové specialisty jsem si přiváděl. To znamená, nikoliv kamarády, ale odborníky, specialisty na konkrétní pozici.

To znamená, že ti čtyři manažeři bylo maximum možného i z toho vašeho pohledu?

Já bych to takhle nepojímal. Já opravdu budu konat v zájmu firmy. Jestliže budu mít pocit, že v ministerstvu obrany jsou k dispozici lidé, které současně firma potřebuje, nebo poptává na trhu pracovních sil, tak bych se ani dnes s odstupem času nebál po nich sáhnout. Inženýr Váňa, můj strategický ředitel, má dvě letecké univerzity, jednu ve Spojených státech. Má možná nejvyšší vzdělání ve svém oboru v České republice. Má zkušenost z oblasti, které já jsem potřeboval ve firmě akutně řešit, takže jsem si po něm na tom trhu sáhl. Doktor Švábík, viceprezident pro personalistiku, doktor práv, prošel řadou vysokých funkcí. Předtím vyhrál výběrové řízení a měl nabídku pracovního uplatnění u společnosti Český Telecom a mně v určitém metu připadalo nelogické, jestliže tohoto člověka znám, umíme spolu dělat, považoval jsem ho z hlediska jeho životních zkušeností za určitou oporu, proč by měl nastupovat do jiné komerční firmy, když já takovéhoto člověka ve svém týmu potřebuji.

Pokud by nyní měl prezident ČSA Jaroslav Tvrdík popsat po sedmi měsících, které strávil v čele ČSA, největší slabinu či jednu z největších slabin své firmy, pokud budete upřímný, jak by ta odpověď zněla?

Ztráta víry v úspěch, ztráta motivace k úspěchu. Já považuji za nemožné, aby lidi nebyli motivováni na co nejvyšší výkonnosti společnosti, ve které působí. To si myslím, že je chyba, že v rozhodující části společnosti je vyplácen pouze fixní plat. A jinak je managementu, ale i řadovým zaměstnancům, v uvozovkách, v zásadě jedno, jestli firma prosperuje či nikoliv, alespoň podle výše výplaty, tak to já považuji za chybu. Ono jim to samozřejmě jedno není v tom, že já jsem zde našel nesmírnou spoustu lidí milujících letectví a létání obecně. Je zde strašná spousta srdcařů a že samozřejmě na budoucnosti firmy mají velký zájem i bez toho, že by k tomu byli motivováni. Ale motivace na výkon, to je myslím si, velmi důležitá věc.

Když tvrdíte, že to je slabina ČSA, jak se tato slabina dá co nejrychleji změnit?

Pracujeme na tom, abychom do konce letošního roku předložili dozorčí radě a následně zaměstnancům, protože i tohle byl jeden z požadavků ze stávkové pohotovosti, kterou my jsme při našem příchodu ze společnosti museli řešit, takže my jsme se zavázali i sedmi odborným organizacím k tomu, že předložíme zcela nový popis systemizovaných míst, z něj vyplývající kariérní řád, a na něj potom navazující i koncepci odměňování a mzdový řád společnosti. To znamená, kompletní restrukturalizace přepracování personalistky a odměňování společnosti je jeden z klíčových úkolů letošního roku. Ale já bych to samozřejmě nerad takto zjednodušil, protože těch priorit je strašná spousta. Bezpečnost, pravidelnost a primárně samozřejmě zákazník, proto existujeme ne pro řešení svých vlastních problémů, ale proto, abychom uspěli nabídkou na trhu.

Další téma - strategie rozvoje ČSA na příští tři roky. Z toho, co o ní napsala česká média, je postavena na čtyřech hlavních principech. Za prvé růst zisku a přepravených pasažérů a zboží v následujících letech, za druhé nákup letadel na rozvoj flotily ČSA, za třetí snižování nákladů, za čtvrté vrácení ČSA na trh s charterovou dopravou. Je to výstižný popis, nebo byste něco upřesnil či přidal?

Jsou to čtyři z hlavních pilířů samozřejmě.

Pokud byste měl popsat, který z vyjmenovaných úkolů bude podle vás nejobtížnější v následujících třech letech naplnit, tak by to byl který?

My z naší strategie počítáme s tím, že musíme paralelně provést strategii vnitřní optimalizace společně s vnější expanzí a za plnění těchto dvou úkolů zvládnout modernizaci flotily. Já si nemyslím, že jeden úkol lze apriori nadřadit druhému. Všechny jsou více či méně obtížné. Potřebujeme zoptimalizovat náklady na jednotku výkonu, abychom na trhu byli konkurenceschopní. To znamená, auditu procesu, auditu počtu personálu. Určitě nebudou jednoduchou záležitostí, kor když se ukazuje, že prostor pro zvýšení výkonnosti společnosti mezi deseti až dvaceti procenty prostě existuje. Logicky to i lidé pocítí.

Dovolte, abych u toho začal, u snižování nákladů. Vy jste v Hospodářských novinách 13. dubna řekl, že počet zaměstnanců ČSA se pohybuje kolem čtyř tisíc sedmi set. O kolik lidí a v jakých profesích chcete počet zaměstnanců v letošním roce snížit?

Já bych rozdělil společnost na zaměstnance provozních útvarů a neprovozních útvarů. Ty provozní jsou přímo vázáni na růst flotily, to znamená, létající personál, stewardi, piloti, letečtí inženýři, letečtí mechanici. Tam nám, respektive ve společnosti, je plánován poměrně agresivní růst flotily až o šestnáct letadel do roku 2006. U té části provozní je potom naší ambicí za situace, že plánujeme růst letadel, na něj logicky navazuje plán růstu zaměstnanců. Tak zde naší ambicí snížit tempo nárůstu počtu zaměstnanců pod nárůst flotily. To znamená, tady to bezesporu bude méně bolestivé, lidsky řečeno, nabereme méně, než se doposud plánovalo. Proti tomu u neprovozních útvarů, tam přestože dochází ve třech letech k nárůstu počtu přepravených cestujících o šedesát tři procent, a tak dochází ke značnému růstu produktivity práce, tak tam se snížení počtu nevyhneme. Já nechci předbíhat.

Můžete říci zhruba to číslo?

Já jsem měl vždycky strach z toho, že se definuje v této oblasti cíl, a potom ho bezhlavě budeme plnit. Vycházíme z toho, že může dojít ke snížení počtu personálu společnosti asi o deset, patnáct procent.

To znamená, že je reálné, že v těch následujících třech letech v rámci toho celkového čísla by došlo ke snížení zhruba o čtyři, kolik, o čtyři sta, počítám to správně? Vy jste matematik.

Ne, podívejte se, já jsem zrovna dnes absolvoval velmi složité jednání s odborovými organizacemi. Sedělo tam pětadvacet odborových předáků. Máme sedm organizací. Platí zde pravidla hry a já jim prostě takovéto vzkazy nechci posílat přes média. Prostě platí, že auditům procesů, auditům počtu personálů se podrobí bez výjimky celá společnost, že s nimi budeme hotovi do prosince letošního roku.

Ale číslo jste řekl jasné? Zhruba o deset procent neprovozních?

My za sebou máme audity prvních dvou útvarů. Na jednom dochází ke snížení o jedenáct procent a na druhém o dvacet šest procent zaměstnanců. Ono to nebude v celé společnosti stejné. Budou útvary, na kterých se naopak bude počet zaměstnanců posilovat, protože měníme priority, například ve vztahu k zákazníkovi. Chceme zavést věrnostní programy k právnickým osobám. Chceme zavést, nebo máme představu i nově vytvářených organizačních složek, takže zeptejte se mě na to v lednu příštího roku. Já vám odpovím. V tuhle chvíli bych to pravdu nepovažoval za vhodné.

V každém případě to číslo čtyři tisíce sedm set by se nemělo překračovat? Toto je tak obecná otázka, že už obecnější položit neumím. To se omlouvám.

Já vám velmi rozumím. My letos ale rozšíříme flotilu o osm letadel. To je bezprecedentní růst v historii, to je o více než dvacet pět procent. Je to tempo doposud nevídané a i audity procesů nebo audity počtu personálu jsou závislé na tom, jak rychle se nám podaří změnit některé procesy. Prostě pravdou je, že si budeme v lednu příštího roku absolutně jisti, že náklady společnosti v oblasti nákladů na personál jsou naladěny na je přísnější kritéria srovnatelné s naší konkurencí, respektive, předstihující naši konkurenci a že budeme schopni službu na trhu dodávat v kompetitivní ceně, a to je pro mě důležité.

Když jste, pane prezidente, mluvil o jednání s odbory jako prezident ČSA. Veřejnost byla v uplynulých letech rok co rok svědkem tvrdých vyjednávání vedení ČSA a pilotů, kteří chtěli, aby jejich platy odpovídali platům pilotů sdružených v alianci Sky Team. Dokonce několikrát byla výhružka stávky. Je to pravidelné obnovování kolektivní smlouvy. Počítáte s tím, že by se tento proces nějak zásadně změnil, aby rok co rok vaši zákazníci, potažmo celá veřejnost, nemusela sledovat to, zda piloti vzlétnou či nevzlétnou?

Já bych to nerad bagatelizoval na vrub jedné kategorie našich zaměstnanců. Pravdou prostě je, že cílem současného managementu je korektní partnerství se svými zaměstnanci. Já musím říci, že po příchodu do společnosti to napětí bylo značné, že nestávkovali piloti, ale že stávkovaly všechny odborové organizace, tedy respektive byly ve stávkové pohotovosti. Že jsme ten problém v těch třech měsících dohodami, které jsme uzavřeli, nevyřešili, ale pouze odložili a zavázali jsme se k tomu, že ho dořešíme. To byly mimo jiné ty normativy, o kterých jsem hovořil, kariérní řád, koncepce odměňování. Problém pilotů z toho pouze vyčníval a ne všechno je vina zaměstnanců. Tam je potřeba přiznat i svůj díl viny i za management ČSA. My chceme letos do 30. září předstoupit s úplně novou představou o budoucnosti společnosti. Chceme navrhovat odborovým organizacím tříletou kolektivní smlouvu, která jediná může přinést stabilitu, prosperitu a orientaci primárně právě na zákazníka, což je naše hlavní poslání.

Vy tedy chcete, aby došlo v září, pokud možno, k dojednání kolektivní smlouvy, která bude na tři roky a nebude se dojednávat rok co rok další kolektivní smlouva?

Přesně tak. To je má klíčová ambice a o tu se i v interní komunikaci se svými zaměstnanci snažíme a věřím tomu, že se nám to může podařit. Já jsem pevně přesvědčen o tom, že devadesát procent našich pilotů je rozumných lidí. Jsou to profesionálové, které odvádí svoji práci. My se domníváme, že svádět problémy společnosti na piloty nebo na létající personál bylo velmi špatné, to bylo chybné a potom to vedlo k té eskalaci napětí se zaměstnanci a managementem. Jinou věcí je, že se budeme snažit přijít s rozumným návrhem do kolektivního vyjednávání. Bude to návrh indiferentní, bude směřovat cíleně k této kategorii zaměstnanců a bude vycházet z toho, že nabídka práce pilotů na trhu se prostě změnila. My jsme dnes v situaci, kdy část našich konkurentů v České republice pořádá výběrové řízení. To, co nabízí létajícímu personálu, je vyšší než doposud svým zaměstnancům může nabízet ČSA. Je to o normální soutěži na trhu práce. Nikdy nebudeme leaderem odměňování, nikdy nebudeme našim zaměstnancům dávat nejvíc. Budeme jim dávat přesně tolik, abychom uspěli v konkurenci s našimi protivníky.

Když deník Mladá fronta DNES, že vám vstupuji do řeči, 19. března přinesl tabulku, jak by měly růst mzdy pilotů ČSA, tak průměrná měsíční mzda pilota v korunách v roce 2003 by se podle té tabulky měla vyšplhat na zhruba sto dvacet dva tisíc. S jakou částkou vy jdete do vyjednávání, protože podle té tabulky v deníku Mladá fronta DNES, by prý měly růst platy pilotů o deset procent. Je to reálné?

To už zase neplatí. To, že do kolektivního vyjednávání jdeme s uceleným návrhem, nezaloženým pouze na finančních, ale postaveným také na nefinančních benefitech. Já věřím tomu, že pro naše piloty je také důležité to, že společnost má budoucnost, že je oddlužená, že dochází k modernizaci, že budou schopni také individuálně růst. Ono to není jenom o platech a požitcích. A jinou věcí prostě je, že v celém tom odvětví letecké přepravy platy létajícího personálu jsou násobně vyšší, než má létající personál ČSA, ať se nám to líbí nebo nelíbí. A je to prostě o normální nabídce a poptávce na trhu pracovních sil. Jestliže nebudou spokojeni, odejdou.

Promiňte, ale něco jiného také je, kde už by byl růst platů, který by se projevil negativně na fungování ČSA jako celku? Nad deset procent bylo by to?

Zase jsou věci, které prostě ze mě tady nemůžete dostat. Já chci říci, že si pilota vážím, pilota ČSA. Že pro mě normální pilot ČSA je profesionálem na svém místě. Jsou to fanoušci. Mají úžasnou možnost vykonávat svého koníčka jako profesi a logicky za ni chtějí být srovnatelným způsobem odměňováni. Já bych nerad, aby ČSA bylo vnímáno přes platy této kategorie. Na druhou stranu musíme se smířit s tím, že prostě růst téhle té kategorie zaměstnanců prostě je rychlejší než jiných, podobně jako tomu bylo u právníků, finančníků, programátorů. To prostě i piloti vstupem do Evropské unie mají otevřen jiný pracovní trh a já věřím tomu, že se nám podaří najít dobrá rozumná dohoda primárně pro ČSA a tím pádem i pro všechny zaměstnance.

Nemůžete tedy říci těch deset procent, zda je reálných či nikoliv?

Ne nemohu, nechci.

Ne, abyste znovu opakoval, že pilota si vážíte. To už jsme slyšeli. V uplynulých měsících se ČSA objevovaly nejčastěji na předních stránkách novin v souvislosti s poruchami letadel, přesto jste v polovině dubna oznámil, že za první čtvrtletí ČSA přepravily téměř o třicet procent lidí víc než před rokem. Nemáte obavy, že se úbyt cestujících kvůli poruchám na strojích ČSA ještě může projevit?

Já se domnívám, že se neprojeví. Je potřeba rozlišit úbyt díky poruchám, protože ty poruchy jsou jenom mediální poruchy. Četnost našich incidentů se meziročně nezměnila. Já myslím, že tak jako jsem se nezměnil já v tom, že jsem dostatečně sebekritický člověk, tak tam, kde ČSA má, kdyby mělo chybu, tak ji prostě přiznává. Jinou věcí je, že meziroční statistiky hovoří buď o stávajícím trendu čestnosti výskytu incidentů anebo dokonce o mírném poklesu, a potom si musím klást otázku kdo a proč tu medializaci tohoto problému, co tím sleduje. A myslím, že odpověď je také nasnadě.

Tím zase narážíte na předchozí management? Na lidi z předchozího managementu?

Já bych mohl jenom spekulovat. Pravdou prostě je, že, kdo se na tom trhu vyzná, kdo si situaci kolem ČSA čte, tak je schopen si odpověď na to, komu může tato medializace problému přispět. Ale já mám dnes dobrý pocit z toho, že se nám opravdu po příchodu nové ředitelky pro komunikaci tento stav podařilo zvrátit a věřím tomu, že i tato věc již bude v budoucnu chápána trošku jinak.

Další částí strategického rozvoje ČSA je nákup nových letounů. České aerolinie koncem dubna požádaly dva největší světové výrobce letadel Airbus a Boeing o nabídku dvanácti letounů s kapacitou nad sto třicet míst. Můžete prozradit řádově, s jak velkou částkou na nákup dvanácti strojů počítáte?

Je potřeba říci, že poptáváme dvanáct středně traťových letadel od společností Boeing nebo Airbus. Obě dvě flotily vyhovují našim nabídkám, takže to bude pouze a jedině o ekonomické výhodnosti pro ČSA. Nabídky chceme vyhodnotit do konce měsíce července, respektive měsíce srpna a potom si budeme moci odpovědět na otázku, jaká je finanční náročnost tohoto kontraktu. Pravdou je, že letadla jsou pořizována na dvanáctiletý takzvaný finanční leasing a katalogová cena jednoho letadla se pohybuje kolem jeden a půl miliardy korun. To znamená, když přenásobíte tuto částku, tak zjistíte, že by ČSA v dalších dvanácti letech mělo zaplatit zhruba jeden a půl miliardy ročně za střednětraťová letadla.

Není to příliš velké sousto? A nakolik je tedy reálné, že byste mohli ještě počet snížit, protože Mladá fronta DNES psala, že se mohou objevit problémy ve stabilitě financování ČSA.

Opět já tu informaci v Mladé frontě chci jednoznačně odmítnout. Velmi nesprávně tam byly citovány i naši poradci Deloitte & Touche. V tuhle chvíli máme na stole plán, který podléhal pečlivým simulacím. My jsme si byli vědomi problémů, které by před námi nesprávná rozhodnutí mohly být. Takže finanční plán, který máme, je oponován. Považujeme ho za velmi kvalitní pro budoucnost společnosti.

Tedy rok co rok dát jeden a půl miliardy do obnovy letového parku je zcela normální?

Finanční výkonnost společnosti stoupá. Partneři, se kterými jsme konzultovali naše podnikatelské a finanční záměry, nám potvrzují správnost našich úvah a ta ambice dvanácti letadel je velmi konzervativní. V tom, jaké jsou trendy růstu trhu a jaké ambice ČSA na trhu může mít.

To chcete říci, že budete kupovat další letadla?

Chci říci, že do roku 2014 musíme postupně obměnit celou střednětraťovou flotilu, která tvoří čtyřicet sedm letadel a v závislosti mimo jiné na výsledcích tohoto prvního výběrového řízení se počítá s tím, že se uskuteční v budoucnu ještě další dvě.

Kdy?

Plány s tím počítají mezi léty dva šest dva osm a dva deset dva dvanáct. Ale podle výkonnosti společnosti to může být i rychleji. Já bych teď nepředjímal.

Kde jste naposledy byl, velmi stručně? Kam jste letěl, když jste prezident?

Do Paříže na jednání s prezidentem Air France.

To byl Jaroslav Tvrdík, prezident ČSA. Děkuji za třicet minut věnovaných BBC. Někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Tvrdík: Vedení ČSA navrhne odborům tříletou kolektivní smlouvu

PRAHA 3. května (ČTK) - Vedení Českých aerolinií chce navrhovat odborovým organizacím zaměstnanců uzavření tříleté kolektivní smlouvy, aby nemuselo každým rokem uzavírat novou dohodu. Od tohoto návrhu si management slibuje stabilitu a prosperitu firmy. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to řekl prezident ČSA Jaroslav Tvrdík. Jednání o kolektivních smlouvách se loni v ČSA vlekla několik měsíců.

"Chceme navrhovat odborovým organizacím tříletou kolektivní smlouvu, která jediná může přinést stabilitu, prosperitu a orientaci primárně právě na zákazníka, což je naše poslání," řekl Tvrdík. "To je má klíčová ambice a o tu se i v interní komunikaci se svými zaměstnanci snažíme a věřím tomu, že se nám to může podařit," dodal.

Vedení se podle Tvrdíka bude snažit do kolektivního vyjednávání přijít s rozumným návrhem. Počítat bude s tím, že nabídka na trhu práce pilotů se změnila a část konkurentů ČSA pořádá výběrová řízení na letecký personál. "To, co nabízejí létajícímu personálu, je vyšší, než doposud svým zaměstnancům může nabízet ČSA," podotkl.

ČSA nyní chtějí koupit 12 letadel na střední tratě a obrátily se na firmy Boeing a Airbus. Nabídky chce firma vyhodnotit do konce července. "Pravda je, že letadla jsou pořizována na dvanáctiletý takzvaný finanční leasing a katalogová cena jednoho letadla se pohybuje kolem 1,5 miliardy korun," uvedl Tvrdík. To by znamenalo, že tato letadla by aerolinky v příštích 12 letech přišla ročně na zhruba 1,5 miliardy korun.

Tvrdík ujistil, že s financováním nákupu by neměly být problémy. "Finanční výkonnost společnosti stoupá," dodal. "Ta ambice 12 letadel je velmi konzervativní v tom, jaké jsou trendy růstu trhu, jaké ambice na trhu ČSA může mít," prohlásil. Další dvě výběrová řízení na nákup letadel by se podle Tvrdíka měla uskutečnit v letech 2006 až 2008 a 2010 až 2012. Nevyloučil však, že podle výkonnosti společnosti to může být i dříve.