Václav Moravec moderátor

Václav Hlaváček ve studiu BBC

Vstup České republiky do Evropské unie podle ministra zemědělství Jaroslava Palase rozhodně nezvýší ceny potravin. Palas tak uklidňuje zákazníky, kteří v obchodech v posledních týdnech skupují rýži, mouku a cukr. Pouze u cukru se podle Jaroslava Palase cena po vstupu Česka do Evropské unie mírně zvýší.

Jaroslav PALAS, ministr zemědělství (ČSSD) (zvukový záznam): Kde můžeme očekávat mírné zdražení, je komodita cukr. Od 1. července přejdeme na cukerní pořádek Evropské unie, který garantuje vyšší minimální ceny pěstitelům cukrovky. Do obchodů by měl kilogram cukru vstupovat za dvacet korun a je otázkou, jakou marži si dovolí nasadit obchodníci.

Říká český ministr zemědělství Jaroslav Palas. Jak se po vstupu Česka do Unie změní postavení českých zemědělců. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl prezident české agrární komory Václav Hlaváček. Vítejte po třičtvrtě roce v Interview BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Diskriminace a rozčarování, těmito slovy jste při našem posledním rozhovoru označoval pocity zemědělců z nových členských zemí Evropské unie ve srovnání se zeměmi stávajícími. Pane prezidente, je to jen zdání, že jste se už s tímto postavením, jako prezident agrární komory, smířil?

Nesmířil. Já na tom trvám, protože je to diskriminace a je to potvrzeno i chováním Evropské unie, která dneska diskriminuje nově příchozí země také tím, že brání volnému pohybu pracovní síly, a to je v příkrém rozporu se základními principy fungování Evropské unie a se základními smlouvami.

Řečeno cimrmanovsky. Dá se proti tomu jenom protestovat nebo se s tím dá ještě dělat?

No, tak, já si myslím, že my nejsme ve fázi protestování, ale jsme ve fázi, kdy se staneme během několika málo dnů plnými členy Evropské unie a tím okamžikem musíme zkrátka zahájit jednání o narovnání této diskriminace, protože pokud nedojde k narovnání diskriminace, tak mám vážné obavy o funkčnosti celé rozšířené Evropské unie.

Nakolik je podle vás pravděpodobné, že by ona desítka nových členských států Evropské unie byla tak silná, že by vyjednala narovnání dřív, než se předpokládá z onoho posledního summitu?

Tak já si myslím, že bude záležet především na tom, jak bude kompaktní visegrádská čtyřka. Jestli se najde odvaha a také, řekl bych, charismatická osobnost v čele té visegrádské čtyřky, která převezme tu odpovědnost za ta, za ty kroky, které povedou k obnově jednání a k narovnání tohoto nepříznivého stavu.

Vidíte nějakou charismatickou osobnost, která by se mohla stát zemědělskou nadějí nových členských zemí Evropské unie?

Tak v současné době těžko říct, protože víme, že určitý změny nastávají v Polsku, pohyb je i v Maďarsku a nestabilní prostředí je i na Slovensku. Já, když jsem...

Nemluvě asi o České republice.

No, tak v České republice, já si myslím, že ministr Jaroslav Palas v poslední době, přestože byl velmi silně atakován, tak prokázal, že dokáže se s těmito záležitostmi vyrovnat a já si myslím, že je otázka toho, jestli partneři, jeho kolegové v těch zbylých zemích budou ochotni v těchto záležitostech spolupracovat a pokusí se...

Chcete tím říci, promiňte, chcete tím říci, že jako prezident české agrární komory, předpokládáte, že by Jaroslav Palas se mohl stát leaderem ve vyjednávání zlepšení podmínek zemědělců z nových deseti členských zemí Evropské unie?

Já si myslím, že Česká republika by měla sehrát prim v rámci visegrádské čtyřky, protože má na to i geografický zkrátka podmínky a myslím si, že také Češi - zemědělci, farmáři i na počátku třicátých let byli leadery celé Evropy a v určitých komoditách i světa. Já si myslím, že bysme měli na to navázat a měli bysme to, co založili naši předkové, pradědové a prapradědové, zkrátka zúročit a navázat a znovu nasednout zkrátka na toho koně.

Vy ony podmínky vstupu zemědělců z nových deseti členských států Evropské unie označujete slovem diskriminační. Jaký plán, řekněme, narovnání těch podmínek, ve kterých se budou pohybovat zemědělci z deseti nových členských zemí Evropské unie, jaký plán byste označil za reálný? Je pravděpodobně nereálné, že by do roka, do dvou, se ony podmínky daly narovnat tak, aby byly stejné ve všech zemích Evropské unie.

Já si myslím, že tento proces proběhne velmi rychle, protože jsme svědky toho, že se mění společná zemědělská politika ve stávající patnáctce. Jsou připravovány první reformní kroky pro léta 2005 až 2007 a já si myslím, že představy našich kolegů ve stávající patnáctce jsou zkrátka zkreslené a nejsou reálné, protože většina z nich se domnívá, že si uchovají zkrátka to, co mají dneska jako k dispozici. Já jsem přesvědčen, že je to naprosto nereálná záležitost a že budou velmi překvapeni, jak rychle a razantně proběhnou změny v jejich neprospěch.

Chcete tím říci, že se změní pravidla například dohodnutá na kodaňském summitu a podobně, že samotná situace rozšíření Evropské unie přinutí rychleji a razantněji změnit zemědělskou politiku v neprospěch stávajících států Evropské unie?

Tak určitě, protože na nás si Evropská unie otestovala, co je možné, protože donutila desítku k tomu, aby přistoupila na zjednodušený systém dotací a tím prolomila v podstatě tu společnou zemědělskou politiku a tím okamžikem už nemůžeme hovořit o společné zemědělské politice, protože jsou dvě politiky, jedna ta stávající pro tu patnáctku a ta, která byla schválená kodaňským summitem pro nově příchozí. To je tedy stav, který nemůže dlouho trvat a musí ve velmi krátké době dojít jako k napravení a ke sjednocení té agrární politiky. A my víme...

I když se, promiňte, i když se původně předpokládá sjednocování oné agrární politiky zhruba v horizontu jednoho desetiletí?

Tak počítají, že v roce 2012 nebo 2013 bychom měli být už jako všichni si rovní, ale já jsem přesvědčen, že ten proces proběhne rychleji a my se taky...

Můžete říci...

... o to musíme...

... odhad, jakou rychlostí?

No, já si myslím, že v roce 2007 by zkrátka to mělo být už na stejné úrovni. To je neudržitelný stav a my se jako nově příchozí musíme o to také postarat, aby ty reformní kroky, který jsou v plánu v rámci Evropský unie, směřovaly k tomu, aby se srovnala ta agrární politika pro všechny stejně. To, si myslím, že je základem funkčnosti té nové, rozšířené Evropy. To...

Nemáte obavy, jako prezident české agrární komory, že prezidenti agrárních komor stávajících zemí Evropské unie budou daleko silnější a tím de facto ona patnáctka po rozšíření bude silnější než ona desítka?

Ale musíme tady říct tu realitu, která je. Ta patnáctka není jednotná. Tam je tábor, já nevím, čtyři ku šesti a ku zbytku, takže ona se nám představuje ta Evropa, že je jednotná, ale ona jednotná není. Jsou země takzvaná šestka, která je pod vedením Holandska, Anglie, přidává se k tomu Německo, která chce velmi rychle liberalizovat ten agrární trh a chce modernizovat, mohu-li to tak nazvat, tu společnou zemědělskou politiku, tak jsou země, jako je Francie, která by to chtěla zakonzervovat, a to je nemyslitelná záležitost. Další problém, který je, tak je problém, který je kolem Středomoří a naším úkolem bude najít si partnery v té stávající patnáctce, s kterými budeme silnější a s kterými budeme mít sílu na to, abychom ovlivňovali zásadním způsobem tu nově tvořící se agrární politiku.

A vy už jste jako agrární komora vstoupili do jednání s, řekněme, kolegy z oné stávající patnáctky, abyste využili nejednotnosti patnáctky?

Samozřejmě my s nima jednáme už jako, já nevím, více jak pět let a hledáme zkrátka partnery, pravidelně se scházíme v rámci visegrádské čtyřky. Jsme asi jedineční v tom, že jsme na té visegrádské čtyřce vždycky dokázali se shodnout na určitých jako závěrech a ty společně tedy prosazovat. To je velký, si myslím, plus a posunuje se to velmi významným způsobem. Důkazem toho je poslední kongres nevládních agrárních organizací, který byl v Brně 28. března, kde se účastnil prezident světové farmářské organizace z Kanady, představitelé z Evropské unie. No, a zkrátka vidí, že máme sílu na to, abychom si našli partnery, s kterými budeme mít společný tedy zájem.

Vy jste řekl jasnou zprávu. Do tří let by podle vašeho názoru mělo dojít ke sjednocení agrární politiky nových i starých států Evropské unie.

Já jsem o tom přesvědčen, protože je potřeba tady vzít v potaz ještě jednu věc. Jednak to rozšíření je mimořádně významný, protože jde o největší v historii Evropské unie, ale za druhý to rozšíření probíhá za zcela odlišných jak vnitroevropských, tak vněevropských podmínek a tady je jeden velký fenomén, a to je globalizace. Ta globalizace nezná hranice, nezná žádný zkrátka úmluvy, nezná žádný zkrátka bariéry.

Jehož hostem je prezident Agrární komory České republiky Václav Hlaváček. Zpravodajka BBC, která natáčela v Polsku v městečku /nesrozumitelné/ ležícím v severozápadním cípu Polska, se zúčastnila tříhodinového semináře. Na něm se polští zemědělci učí jak vyplňovat formuláře se žádostí o unijní dotace. Existuje mezi českými zemědělci, pane prezidente, dostatečná osvěta? Konají se takové semináře i v českých vesnicích a městečkách?

Samozřejmě. Ty běží už od minulého roku. Problém byl v tom, že v minulém roce jsme dávali informace o plnohodnotném dotačním systému Evropské unie a tento se v závěru roku změnil ve zjednodušený systém, proto jsme museli zkrátka začít znovu, ale myslím si, že řada seminářů a nakonec i ten projekt, který byl realizován na území České republiky, hovoří jasně o tom, že čeští zemědělci jsou gramotní. Samozřejmě...

Promiňte, o tom nikdo snad nepochybuje, ale jde mi o to, zda existuje dostatečná osvěta a dostatečná připravenost...

Pane redaktore, to byste se divil, že o zemědělcích řada lidí pochybuje, zdali jsou gramotní, nebo ne. Já si myslím, že čeští zemědělci jsou jasně na těch stupíncích hodně vysoko. Hrají...

Ne, já předpokládám, že je-li v České republice povinná školní docházka, že...

No, to není rozhodující, protože ty formuláře nejsou jednoduchý, nejsou snadný a musíme si uvědomit, že ten systém, který byl doposud, se zásadním způsobem změnil. Změnily se termíny a ten rozsah té evidence je několikanásobně širší, než byl doposud a...

Vy tedy, teď jsme si asi nerozuměli. Vy jste slovo gramotnost použil ve vztahu k vyplňování formulářů. Já myslel, že existují zemědělci, kteří neumí číst a psát.

Tak to já jsem použil jenom názorně.

Tedy existuje dostatečná osvěta a připravenost zemědělců na to, jak pracovat s těmi formuláři a získat dostatek peněz z unijních fondů?

Já si myslím, že na území České republiky zemědělci mají dostatek informací k tomu, aby věděli, co mají dělat, jak se mají zařídit na to, aby byli schopni z těch evropských peněz čerpat maximum. Důkazem toho je SAPARD, který jako jediná kandidátská země jsme přečerpali a myslím si, že řada vynikajících projektů nebyla akceptována pro to, že Evropská unie neuvolnila dostatečný balík peněz.

I když se Česká republika stává 1. května členským státem Evropské unie, dodnes nebyla schválena zemědělská platební agentura. Agentura má po vstupu země do Evropské unie spravovat agrární podpory a půjdou přes ní veškeré zemědělské dotace z Bruselu. Za jak velkou komplikaci prezident agrární komory Václav Hlaváček považuje to, že agentura zatím nezačala fungovat?

Myslím si, že je potřeba říct, že je tady zpoždění. O tom nikdo už nepochybuje, to je jistá věc, ale...

A otázka zněla, jak velká je to komplikace?

... pravdou je, že sedláci po dobu čtyř měsíců nemohli podávat projekty zkrátka, protože nebylo komu, ale já jsem přesvědčen, že během několika málo hodin ta platební agentura bude úspěšně akreditována a věřím a vsázím na šikovnost našich sedláků a musím taky říct, že i šikovnost úředníků, protože když vezmu, jaký bylo zpoždění u toho fondu SAPARD, tak jsme se s tím zpožděním vypořádali velmi dobře a úspěšně...

Tedy podle vás je, promiňte, abyste odpověděl jednoznačně na moji otázku. Podle vás je jediná komplikace v tom, že se, že museli sedláci, farmáři dodržet nebo, respektive nemohli podávat své projekty a tam je jediné zdržení, jinak nepředpokládáte žádné další komplikace v souvislosti s tím, že ona agentura vzniká v těchto hodinách.

Já nevidím žádný další komplikace, protože jsme svědky toho, že peníze z národního rozpočtu, jako jsou dorovnání přímých plateb, už jsou zkrátka zúřadovány, už jsou na účtech zemědělců, takže si myslím, že tady není žádný jako problém. Jeden jediný, o kterým jsem tady hovořil, ale vnitřně jsem přesvědčen o tom, že ta spolupráce všech zúčastněných stran je na dobré úrovni a ta garantuje, že to zpoždění doženeme.

Ministr zemědělství Jaroslav Palas v úterý odmítl, že by jeho úřad cokoli zanedbal a zemědělská platební agentura vznikla pozdě.

Jaroslav PALAS, ministr zemědělství (ČSSD) (zvukový záznam): Já musím upozornit na to, že to byla právě Evropská unie, která na jaře loňského roku doporučila kandidátským zemím, aby přešly nebo aby připravovaly systém na zjednodušené platby, zjednodušené financování. My, kromě dvou zemí, což je Slovinsko a Malta, jsme na to přistoupili, protože tento systém je bližší reformě nebo bližší systému, který vychází z reformy financování společné zemědělské politiky. To byl důvod, proč jsme se rozhodli přerušit práce na jednom systému a začít práce na novém systému. To znamená, nebyli jsme to my, kteří zaspali dobu, kteří by málo pracovali, nám prostě někdo v průběhu cesty, v polovině změnil podmínky nebo doporučil, abychom šli jinou cestou. My jsme to učinili a výsledkem toho je také to, že ostatní státy v této chvíli nemají tu agenturu připravenou. Myslím si, že ten výsledek je dobrý. Nemyslím si, že ta agentura je pozdě, protože my tu agenturu reálně budeme potřebovat v létě a podzimních měsících. Máme dostatek času na to, abychom ji odzkoušeli.

Řekl v úterý novinářům ministr zemědělství Jaroslav Palas. Co říká prezident agrární komory Václav Hlaváček takovému vysvětlení, respektive podle vás skutečně ministr zemědělství Jaroslav Palas vůbec nic nezanedbal, respektive jeho úřad?

Já si myslím, že to, co řekl, jestliže ta Evropská unie vytvořila tlak na ty nově příchozí země, aby změnily tu dotační politiku, ten systém na zjednodušení...

On také ale, promiňte, on také přiznal, že Česká republika byla společně s jednou zemí pouze dvěma, které na tuto argumentaci přistoupily.

Ne, nepřistoupily. Nepřistoupilo Slovinsko a Malta. Slovinsko, protože jelo podle pravidel společné zemědělské politiky už v minulosti. Tam ten systém byl zaveden před třemi lety nebo před čtyřmi lety už v plným rozsahu z národních zdrojů, takže ti farmáři už to mají zaběhané, je zaběhnutý a ověřený systém platební agentury, a tak dále, takže ti odmítli tu záležitost. Kdežto ten atak tý Evropský unie byl takový na těch zbylých osm zemí, že ty země zkrátka přijaly ten zjednodušený systém. Já se domnívám, že ta Evropská unie dneska by nás měla za to nějakým způsobem odškodnit, protože zkrátka způsobila tady více práce, protože ty práce...

To znamená, že ministerstvo zemědělství podle vás nenese žádnou vinu a na vině je Evropská unie a Česká republika by měla žádat odškodnění?

Já si myslím, že bylo by to férový. Jestliže rozpracovanost byla na osmdesáti procentech nebo pětaosmdesáti procentech, kdy ty práce už se dostávaly do závěrečné fáze, tak férový by bylo, kdyby ta Evropská unie řekla: "Ano, my jsme vás dotlačili k tomu, abyste změnili tento systém. Jsme si vědomi toho, že bude více práce," a za ty více práce a za to zpoždění bysme měli být odškodněni.

Jaké odškodnění byste si sám osobně představoval?

No, tak, měli by nám přinejmenším navýšit o pět, deset procent přímé platby.

Když jste tady mluvil o penězích, a byl jste poměrně optimistický, jednoznačná odpověď na otázku, zda dosáhnou zemědělci na všechny peníze, které se z unijních fondů nabízejí, říkáte: "Dosáhnou."

Já si myslím, že nebrání nám nic, abychom na ně dosáhli a jak jsme se přesvědčili na těch projektech v SAPARDu, já jsem pevně přesvědčen, že dokážeme vyčerpat ty prostředky beze zbytku.

Jedním z problémů v souvislosti s penězi pro zemědělce po vstupu Česka do Evropské unie je změna systému účetnictví z jednoduchého na podvojné. Podle České tiskové kanceláře až pětaosmdesát procent soukromých farmářů přitom vede takzvanou daňovou evidenci, která se dřív nazývala právě jednoduchým účetnictvím. Ministr zemědělství Jaroslav Palas v úterý zemědělcům vzkázal:

Jaroslav PALAS, ministr zemědělství (ČSSD) (zvukový záznam): Pro tento rok mohou zemědělci, na něž se nevztahuje povinnost vést podvojné účetnictví ze zákona, žádat o prostředky z operačního programu při vedení jednoduchého účetnictví. Pokud chtějí čerpat prostředky z operačního programu i v dalších letech, mají dostatek času na překlopení svého účetnictví na podvojné.

Úterní slova ministra zemědělství Jaroslava Palase. Za jak velký problém považuje prezident agrární komory Václav Hlaváček přechod účetnictví malých soukromých zemědělců z jednoduchého na podvojné?

Já si myslím, že mají, teď je potřeba říct, že nelze to udělat z měsíce na měsíc nebo z roka na rok, takže je potřeba říct, že to bude během třeba dvouletýho období, ten přechod z jednoduchého na dvouletý...

Promiňte, ale Jaroslav Palas mluvil o výjimce jenom v roce 2004. Vy očekáváte, že by ta výjimka měla být prodloužena?

Tak, jestliže hovoří o výjimce v roce 2004, no, tak za ten rok, se domnívám, že převážná většina z nich by to měla zkrátka stihnout, aby v tom následným roce 2005 zkrátka neměli ty potíže, a že dostali ten pardon, si myslím, že je vstřícnost. Zkrátka já si myslím, že je to správná věc, že tento krok byl učiněn, protože si myslím, že jinak by se to dalo kvalifikovat jako diskriminace.

Nebudete požadovat tedy někdy koncem roku, aby byl ten institut výjimky na přechod z jednoduchého na podvojné účetnictví prodloužen?

Pane redaktore, budeme reagovat podle toho, jaký bude stav věci v té druhé polovině roku.

Promiňte, to je asi poměrně alibistická odpověď.

Není to alibistická, musím vycházet z toho procenta podílu, jestli bude devadesát procent farmářů už připraveno na podvojný účetnictví, pak nelze hovořit o požadavku na nějaký generální pardon.

Ne, teď jde o to, promiňte, já vám tady vstoupím do řeči...

Jestliže bude převážná většina zkrátka...

Oni mohou samozřejmě kalkulovat s tím, že když nepřeklopí ono účetnictví v té zatím lhůtě, kterou Jaroslav Palas dává, tedy zhruba půlroční lhůtě, tak se může vyskytnout stav, kdy ke konci roku nebude dál většina malých soukromých zemědělců připravena. Jde mi o to, jestli jako agrární komora rozjedete teď kampaň například i s vysvětlováním toho, jak se překlápí ono účetnictví a podobně nebo jestli je reálné, abyste dojednali s Jaroslavem Palasem ještě další...

Já si myslím, že v této fázi se musíme soustředit především na tu záležitost poradenství, aby maximum farmářů během letošního roku zvládlo ten přechod na podvojné účetnictví.

Je to reálné?

Já si myslím, že je to reálný, protože ten signál byl dán na počátku, a to si myslím, že je rozhodující a nemůžeme si hrát na něco, že Evropská unie nám bude něco pořád tolerovat. Musíme si uvědomit, že Evropská unie zkrátka netoleruje, ta je přísná a bez pardonů. Dodržíš, máš, nedodržíš, nemáš.

Vy jste, pane prezidente, v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie za největší změnu označil změnu v odbytu, a teď cituji doslova: "Vstup na evropský trh bez celních překážek." Konec citátu. Naznačil jste, že v řadě komodit jsou čeští zemědělci víc než konkurenceschopní. Můžete být konkrétní, ve kterých komoditách budou čeští zemědělci hodně dýchat na záda, ne-li předběhnou zemědělce ze stávající patnáctky?

Tak já si myslím, že velmi konkurenceschopnou komoditou je cukr a cukrová řepa. Tam si myslím, že je to jednoznačný. Troufám si tvrdit, že i v mléčných výrobcích, a to není zanedbatelná záležitost a myslím, že masné výrobky, pokud budou vyráběny z masa jako základní suroviny, pak si myslím, že budou velmi konkurence schopny.

V čem naopak bude největší problém?

No, největší problém vidím a očekávám v zelenině a ovoci.

Proč?

Proč? Protože našim největším konkurentem budou naši sousedé, především Polsko a Maďarsko. Protože Poláci mají několik výhod oproti českým zelinářům, především v tom, že stát hradí sociální a zdravotní pojištění v Polsku za sedláky, což není zanedbatelná částka, nákladová položka. Dále pak převážná většina těch zelinářů v Polsku nemá to zelinářství jako hlavní zdroj obživy, má to jako vedlejší záležitost. No, a třetí věc, která taky hrá rozhodující roli, je, že v Polsku je legálně povolena práce dětí.

Největší emoce vyvolává problematika půdy, ještě se jí dotkneme v závěru dnešního Interview BBC, na které zemědělci hospodaří. Podle Hospodářských novin z 30. března si zemědělci přes zhruba osmdesát procent půdy, tedy čtyři miliony hektarů, pronajímají. Po vstupu Česka do Evropské unie se podle odhadů zvýší ceny půdy, tedy i pronájem půdy. Má agrární komora spočítané odhady, co to bude znamenat pro zemědělství jako celek, růst pronájmů půdy a cena půdy?

Toho už jsme svědky, protože tak, jak se blíží vstup České republiky do Evropské unie, tak se zintenzívnil obchod, trh s půdou a ten měl vliv také na to, že se zvýšila a zvyšuje se cena zemědělské půdy v určitých lokalitách a také s tím samozřejmě se hýbe i nájemné. A to jsme předpokládali, na rozdíl od VÚZE. Výzkumný ústav tvrdil, že tato záležitost bude pozvolná, že bude dlouhodobá. Já jsem tvrdil, a tvrdím, a dneska je to tady, že je to záležitost skoková a třeba na jižní Moravě v oblastech, kde jsou vysazeny vinice, dneska mají objednávku realitní kanceláře na získání třeba dvě stě hektarů vinic a řeší to dvojím způsobem. Buď tu půdu okamžitě nakupují, anebo pronajímají a ten pronájem zkrátka zvyšují.

Můžete velmi stručně odpovědět ještě na závěrečnou otázku. Poslanecká sněmovna má v polovině května znovu projednávat o tom, jaké budou mít cizinci z ostatních zemí Evropské unie podmínky pro nákup zemědělské a lesní půdy. Podmínku tříletého trvalého pobytu v Česku navrhla Poslanecká sněmovna, Senát jí odmítl. Měla by podle vás Poslanecká sněmovna návrh Senátu přehlasovat?

Já jsem o tom přesvědčen, hluboce přesvědčen. Jestliže je v platnosti zákon o prodeji zemědělské a lesní půdy v Rakousku, v Německu, téměř ve všech zemích světa krom několika málo výjimek, kde je přesně definováno, co musí kupující splnit za podmínky a jedna z těch podmínek je v Rakousku trvalý pobyt a znalost jazyka zkrátka, dále pak vzdělání, které uznává rakouský stát nebo Spolková republika Německo, a tak dále, čili to je záležitost, si myslím, transparentní a tady by sněmovna měla být tvrdší.

Konstatuje prezident české agrární komory Václav Hlaváček. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval Interview BBC, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.