Václav Moravec moderátor

David Rath v interview BBC

Se vší razancí vstoupil do funkce ministra zdravotnictví Jozef Kubinyi. Jedním z jeho prvních prohlášení byla slova o tom, že ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková nestačí na svoji funkci a měla by odejít.

Jozef KUBINYI (zvukový záznam): Jako skutečně těch důvodů, proč jsem přesvědčen o tom, že ta Všeobecná zdravotní pojišťovna hospodaří špatně, je hodně, ty ekonomické podklady jsou a jsem schopen si to kdykoliv vydiskutovat.

Říká nový ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. Jiřina Musílková jeho slova rázně odmítá a místo souboje navrhuje spolupráci.

Jiřina MUSÍLKOVÁ (zvukový záznam): Já musím říct za zdravotní pojišťovnu i za sebe, že k mému překvapení pan ministr nový zvolil poněkud nestandardní postup, každopádně efektní a razantní, aniž se mnou hovořil, aniž si zjistil některé informace.

Konstatuje ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Nejen o sporech nového ministra zdravotnictví a vedení VZP bude následujících třicet minut.

Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl prezident České lékařské komory David Rath. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Přicházíte k mikrofonu BBC po schůzce s novým ministrem zdravotnictví Jozefem Kubinyim. Dovedete po té první schůzce odhadnout, jak dlouho Jozef Kubinyi vydrží ve funkci?

Tak samozřejmě teď po mně chcete, abych věštil. Na druhou stranu, myslím si, že má velmi vysokou šanci vydržet do voleb, které, pokud budou řádné, budou zhruba za dva roky.

Z čeho tak usuzujete?

No, tak já pana ministra znám z jeho působení v Poslanecké sněmovně. Opakovaně jsme spolu hovořili, probírali různé problémy českého zdravotnictví, takže si myslím, že je to člověk uvážlivý, orientovaný v problematice a myslím si, že dovede českému zdravotnictví pomoci.

Považujete za reálné, aby jakýkoliv ministr, ponechme stranou osobu Jozefa Kubinyiho, který se ujímá v úřadu v polovině funkčního období vlády, přičemž ta druhá polovina bývá poznamenána volbami, aby provedl reformu zdravotnictví?

Asi zásadní hlubokou reformu, která by změnila chod českého zdravotnictví, takový ministr provést nemůže, protože, jak jste správně řekl, druhá polovina volebního období ho naprosto zbavuje určitých možností.

Víme, že i vlastně s tou stojedničkovou koalicí to je čas od času takové nahnuté, takže nevíme, jestli ještě existuje nebo neexistuje. Občas je musí zachraňovat náš kolega lékař Kott, který nemá zrovna tu nejlepší pověst.

Takže víte, že ta pozice není jednoduchá, nicméně si myslím, že má dvě velké šance. Provést řadu dílčích věcí, ozdravných zásahů. Jedním z nich je třeba změna vedení Všeobecné zdravotní pojišťovny, která je vlastně majoritním plátcem a nejvíc je odpovědná za financování a stav českého zdravotnictví.

K tomu se záhy dostaneme, a to v druhé části Interview BBC. Vy jste před měsícem řekl v rozhovoru pro BBC, že krize zdravotnictví byla oddálena.

Vyjádřil jste se tak v narážce na to, že do zdravotnictví přišly peníze odkupem pohledávek za některými podniky, které neplatí pojištění, Českou konsolidační agenturou. Kdy by se podle vašeho předpokladu měly objevit další zásadní problémy, kvůli kterým jste chtěli stávkovat, tedy na jak dlouho to oddálení je?

No, to oddálení, respektive ty finanční prostředky už jsou téměř vyčerpány nebo prakticky vyčerpány. Otázka je, jestli začne platit to stoprocentní přerozdělení, protože to také částečně vylepší finanční situaci Všeobecné zdravotní pojišťovny, která je teda velmi neuspokojivá.

Mluvíte-li o stoprocentním přerozdělení, dodejme, že onen návrh zákona je teď v Senátu.

Přesně tak.

To znamená, že ještě pravděpodobně dva, tři, čtyři měsíce, než zákon vstoupí v platnost.

Myslím si přesto, pokud ten zákon začne platit, tak je reálná vysoká šance, že ta situace by aspoň pro tento rok mohla zůstat nezměněná, to znamená pojišťovna by platila tedy po splatnosti, po termínu splatnosti. Její finanční zdraví by nějakým způsobem se nevylepšilo zásadně, ale aspoň by došlo k určité stabilizaci.

Existuje něco, co si především David Rath slibuje od nového ministra zdravotnictví nebo při vašem vztahu k ministrům zdravotnictví, s výjimkou Bohumila Fišera, o kterém se často zmiňujete pozitivně, si nic konkrétně od Jozefa Kubinyiho neslibujete?

Já si skutečně slibuji od něho celou řadu věcí. Slibuji si od něho zlepšenou kontrolu chodu zdravotnictví, hospodaření zdravotnických zařízení, těch, které zůstaly státní, určitou pojistku proti rozebrání nemocnic v jednotlivých krajích, protože tam my máme poměrně velké obavy, že některé kraje skutečně a jejich plány s tím, co chtějí udělat s nemocnicemi, v nás nebudí velkou důvěru a záruku toho, že vůbec v tom kraji zdravotnictví jako takové zůstane a nebude rozebráno, čili i to je ...

Promiňte, podotázka, o kterém kraji mluvíte? Kde se rozebírají nemocnice a kde se likviduje zdravotnictví?

No, já třeba myslím, že velké vrásky se nám objevují, když projednáváme situaci například v Karlovarském kraji, nebo například situaci ve Středočeském kraji.

Promiňte, tam hejtmani a kraje chtějí rozebrat nemocnice?

No, v podstatě, když se podíváte třeba do koncepce Středočeského kraje, tak by měly zůstat ze současných třinácti nemocnic v podstatě jen čtyři, a to ještě formou akciových společností. Ty zbylé by se měly kompletně privatizovat, a to takovou formou, že z nich ve svém finále mohou se stát sklady nebo hotely.

A nebylo by to lepší v případě, že je síť nemocnic naddimenzovaná a v případě, že by se soustředila do těch velkých center kvalitní péče a zůstaly jenom čtyři? Vám přijde únosné, aby v jednom kraji bylo čtrnáct špitálů?

Víte, on počet nemocnic není svým způsobem vůbec zásadní. Důležité je, jak ty nemocnice vypadají, kolik mají lůžek, a jak jsou velké. Já znám v zahraničí, třeba sousední Německo, mnohem i menší nemocnice, než které fungují u nás, které jsou slušně vybavené, a pro daný region dobře fungují.

Já netvrdím, že je to optimální, ale i to v zahraničí najdeme, ta naše přehnaná snaha o to jen redukovat čísla není vždycky správná. Já nechci tvrdit, že všech třináct nemocnic ve Středočeském kraji musí takto existovat. Já si dovedu představit, že by jich tam mohlo být třeba deset, možná i osm, ale rozhodně ne ...

Ale varujete před tím ...

... čtyři.

... varujete před tím, aby se neprivatizovala většina nemocnic?

Ano, ano.

A z toho máte obavy. Jakého ujištění se vám dostalo od Jozefa Kubinyiho a v čem byla především pozitivní ta první schůzka?

Tak on tyto problémy vnímá taky jako velmi vážné, protože nikdo z nás, ani on, ani my si nepřejeme, aby se opakovala situace bank, českých bank začátku devadesátých let, kdy tehdy ODS je rozdala, říkala tomu privatizace, ale rozdala je svým kamarádům, kteří buď byli neschopní, nebo často zloději.

Výsledkem bylo, že všechny české bankovní ústavy skončily dluhem v řádu stovky, možná i více miliard, které platíte vy, já, budou to platit možná i naše děti, aby poté vlastně se toho musel ujmout zahraniční kapitál a dát je dohromady a nyní prosperují.

Čili my bychom neradi, aby totéž se stalo ve zdravotnictví. To znamená třeba nemocnice zanikly, byly rozkradeny, dopadly podobně jak ty banky a vzápětí pak někdo pokrčil rameny, řekl "bohužel jsme se spletli, česká cesta privatizace opět nevyšla a tedy daňový poplatníku zaplať výstavbu nových nemocnic na zelené louce". To by bylo tristní.

Stručně řečeno, máte velmi dobrý pocit ze schůzky s Jozefem Kubinyim?

Já s panem doktorem Kubinyim, ze schůzek s ním jsem měl vždycky velmi, velmi dobrý pocit.

Má tedy vašich sto dní hájení nebo budete do něj střílet jako do ostatních ministrů?

Ne, jednoznačně, jednoznačně má určitě sto dní hájení, ale myslím si, že on je ani potřebovat nebude, protože v těch zásadních klíčových věcech si myslím, že se dohodneme.

A myslíte, že je dovede uskutečnit?

Heleďte, bude se aspoň snažit. Jak jsem říkal, stojedničková koalice, která je ...

Marie Součková se nesnažila?

No, ona spíš působila jako šrapnel, to znamená dopadla do řad a je jedno, jestli spřátelených armád, vlastních armád, nebo nepřátel a působila poměrně rozsáhlé devastující škody.

A válečnickou terminologií řečeno, Jozef Kubinyi působí jak?

Jozef Kubinyi na mě dělá dojem celkem promyšleně pracujícího stratéga.

První krok, který Jozef Kubinyi učinil, je razantní obměna týmu na ministerstvu zdravotnictví. K tomuto kroku nový ministr zdravotnictví v pátek novinářům řekl:

Jozef KUBINYI (zvukový záznam): Ten tým je poskládán tak, že bude významný ekonom na postě ekonomického náměstka, významný ekonom na postě poradce ministra, předpokládám dalšího velmi dobrého ekonoma, který bude na postě vedoucího oddělení kontroly, a inženýr Sláma, který je na postě vedoucího, teda náměstka dneska pro pojišťovny a pro informatiku, to by byl zárodek velmi podle mě dobrého a funkčního týmu, který bude spravovat ekonomické věci.

Páteční slova nového ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho. Kubinyi chce navíc udělat personální audit a snížit počet zaměstnanců ministerstva zdravotnictví. Správný krok?

To mně přijde velmi sympatické. Já si myslím, že by se měli úředníci ořezávat na všech ministerstvech a toto je první ministr zdravotnictví, který přichází a říká, že by ten počet úředníků jeho úřadu neměl bobtnat, ale měl se naopak snížit. Z mého pohledu velmi sympatické.

Co byste řekl kroku v budoucnu, například po příštích volbách, sloučení ministerstva zdravotnictví a ministerstva práce a sociálních věcí?

Modelů v zahraničí je řada. Tohle mají třeba v Rakousku.

Vy byste to uvítal? Jste příznivcem tohoto modelu?

Myslím si, že my jsme zvyklí na model trošku jiný a nevidím v tuto chvíli důvod, proč by se ten krok měl dělat.

Chcete tím říci zvyk je železná košile?

Ale ne. V podstatě máme s tím různé zkušenosti, někdy lepší, někdy horší, ale nemyslím si, že by sloučením těchto dvou ministerstev se zlepšila agenda jednoho či druhého. Daleko bych uvítal, kdyby ta ministerstva personálně trošku zhubla.

Ministr Jozef Kubinyi své představy o reformě má zpracovat a chce je zpracovat do konce září. Zatím nechce ze svých plánů mnohé prozrazovat. Proč?

Jozef KUBINYI (zvukový záznam): To je koncepce moje vlastní, kterou jsem si zpracoval sám pro sebe a teď ji nechám rozpracovat těm odborníkům, a slabina její největší je ta, že skutečně nejsem ekonom a to, co si myslím o systému, musí ekonomové dopracovat tak, aby to bylo stravitelné. Takže nepřipadá mi teď smysluplné vytáhnout jakési svoje koncepce, které jsou skutečně zárodkem něčeho, protože by se rozvinula diskuse široká o něčem, co ještě vůbec není platné.

Říká nový ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. První analytickou část chce převzít z materiálu ministryně Marie Součkové, z její koncepce zdravotnictví. Vy jste říkal, že vlastně žádná koncepce u ministryně Součkové není. Skutečně je David Rath přesvědčen o tom, že žádná z částí materiálu Marie Součkové se nedá využít?

Ale určitě dá. Ta první polovina skutečně byly opsány statistické ročenky, čili tam není co zkazit. To ...

Než to tedy opisovat znovu.

Než to opisovat znovu, to lze převzít. Myslím si, že tam nebyla žádná invence tvůrců.

Vy jste mě, pane prezidente, donutil k tomu, abych dvakrát přečetl tu koncepci, která má zhruba šedesát stran. Skutečně nekřivdíte příliš Marii Součkové? V tom jejím materiálu, v druhé části jsou dva kroky, jak zvýšit příjmy a jak šetřit v systému zdravotnictví. To uznejte, to tam je. To jste tam musel najít.

Jistě, jistě.

Kromě těch ročenek a těch tabulek.

Já jsem říkal, že ročenka je první polovina.

Ale nicméně se promítá i do té druhé části. Například chtěla Marie Součková větší odvody za státní pojištěnce, což by přineslo do systému víc než čtyři miliardy korun českých. Pak také navrhovala ve výdajích uspořit dvanáct miliard. Jozef Kubinyi je na rozdíl od Součkové přesvědčen o tom, že nebude zvyšovat příjmy do systému, dokonce je nechce zvyšovat. Považujete to za správné?

Třeba toto jsme zrovna dnes diskutovali. Ona je otázka, a já celkem v tomto s ním souhlasím, že prvním krokem by měla být určitá inventura, revize, určité regulace, určité převrstvení těch finančních toků.

My máme poměrně rychle rostoucí náklady na léky, na zdravotnický materiál, jinde zase ty peníze schází a měly by tam být směrovány. Čili já celkem vidím jako logické pokusit se v první fázi, v horizontu měsíců či maximálně roku dát trošku jinam ty toky, nasměrovat je trochu jinam, nastavit si trochu jinak priority.

Abychom tomu rozuměli, Marie Součková podle vás chtěla lít peníze nejdříve do děravého cedníku?

Já bych tak úplně nesouhlasil s tím termínem děravý cedník, ale nepochybně, jak dnes zaznělo ...

Ještě mi řekněte, vy znáte neděravý cedník?

Ne, ale kdyby třeba tam připlynuly jiné peníze, kdo vám zaručí, že je VZP nepoužije na ještě lepší "Mořské koníky" a ještě lepší časopis Pohodu a ještě lepší ...

Promiňte, vám nějak VZP leží v žaludku. K tomu se dostaneme záhy, ale považujete tedy za správné, že zatím ministr Jozef Kubinyi nebude chtít zvyšovat například částky za státní pojištěnce?

Nechtěl bych říct, že to považuji za správné. Já si myslím, že částky za státní pojištěnce jsou nízké a měly by skutečně stoupat. Otázka je, jestli v horizontu měsíce nebo v horizontu třeba jednoho roku, protože já jsem přesvědčen, že zdravotnictví požaduje, musí získat víc finančních prostředků, protože dáváme zhruba sedm a půl procenta HDP, zatímco třeba Spolková republika Německo deset procent HDP.

V návrhu Marie Součkové bylo, aby stát zvýšil odvody za své pojištěnce, tedy za děti, studenty, nezaměstnané a tak dále, až na padesát procent odvodů osob samostatně výdělečně činných. To by podle ministerského dokumentu představovalo zvýšení z dnešních 476 korun na 536 koruny.

Nicméně je zde jistý dojem, který může vyvolávat Jozef Kubinyi, že zkrátka ty čtyři miliardy korun, které by stát musel dát navíc, že to je neprůchodné kvůli reformě veřejných financí, tudíž Jozef Kubinyi asi nepřijde za Bohuslavem Sobotkou a neřekne mu "dej mi do konce funkčního období této vlády osm miliard navíc". To znamená jestli Jozef Kubinyi se nestal ministrem zdravotnictví proto, že nebude chtít, požadovat dodatečné příjmy.

Je to možné. Samozřejmě byla trošku podle mě naivní představa paní ministryně Součková, Součkové, že získá osm miliard ze státního rozpočtu v současné situaci. Čili my povedeme diskusi s panem ministrem Kubinyim o tom, že současné procento hrubého domácího produktu jdoucí do zdravotnictví nepovažujeme za cílový stav a optimální.

Budete tedy tlačit, rozumíte, logicky rozumíte kroku, který chce Jozef Kubinyi dělat a na tom jste se při své schůzce shodli, že nejdříve bude hledat úspory v systému, bude chtít efektivní systém, ale Jozef Kubinyi neříká B, neříká, že bude, respektive zatím říká, že nebude chtít požadovat dodatečné peníze do systému. Vy ho budete v průběhu dvou let, vydrží-li ve funkci, tlačit, aby se zvýšily odvody za státní pojištěnce.

Nepochybně s ním budeme jednat o všech cestách, jak navýšit procento hrubého domácího produktu jdoucí do zdravotnictví. Navýšení za státní pojištěnce je jednou z několika cest.

Které jsou další? Stručně.

Třeba tolik zmiňovaná, diskutovaná spoluúčast je jednou z dalších cest, která samozřejmě asi je uzavřena pro toto volební období. Otázka další je i výše výběru zdravotního pojištění, ale otázka je, zda z těch peněz máme platit skutečně všechno, co platíme nyní.

Vidíte třeba na Slovensku, že tam dochází k velké revizi toho, co platí ze zdravotního pojištění, a tím v podstatě vy i můžete opticky dosáhnout téhož. Za stejné peníze nakupujete ale méně péče, ale péče té důležité a za ni můžete zaplatit víc, tudíž ta péče může být zase kvalitnější.

Jak bylo řečeno, Kubinyi se chce zaměřit především na úspory. Marie Součková ve své koncepci spočítala úspory na zhruba dvanáct miliard korun, když jsem spočítal všechny ty položky v její koncepci, a to lepší lékovou politikou, rušením některých ambulancí a rušením některých lůžek v nemocnicích. Po svém odvolání Marie Součková v rozhovoru pro BBC na otázku: Myslíte, že větší úspory ve zdravotnictví tak, jak jste je našla vy, se nedají najít, na to odpověděla:

Marie SOUČKOVÁ (zvukový záznam): V tuto chvíli rozhodně ne. Jedině by to musela být buďto spoluúčast pacienta, anebo platba státu.

Řekla po svém odvolání v Interview BBC ministryně, odvolaná ministryně Marie Součková. Je podle Davida Ratha, prezidenta České lékařské komory, možné zvýšit ještě úspory, nebo Marie Součková v tom svém dokumentu dosáhla maxima možného?

Já bych se hlavně ohradil proti tomu, že v jejím dokumentu šlo o úspory. To byla zbožná přání a ta čísla získalo ministerstvo malou násobilkou, která v tomto případě vůbec nemůže platit, protože ...

Promiňte, to ta čísla, například tady čtu v koncepci, optimalizace sítě ambulantních zdravotnických zařízení - tři miliardy korun ...

Ano, třeba, přesně.

... ročně.

Jestli vám do toho mohu vstoupit.

Ano.

Víte, jak spočítali tři miliardy?

Ne.

Prostě řekli, že když zrušíme deset procent ambulancí, že ta péče, kterou poskytují, poskytována nebude a tím se uspoří. To je samozřejmě logický nesmysl. Ti pacienti nezaniknou, nezemřou, nevypadnou ze systému. Ti by šli k jinému lékaři, do jiné nemocnice, tudíž by pojišťovna zaplatila tyto tři miliardy jiným zdravotnickým zařízením. Čili o žádnou úsporu se nejedná.

Stejně tak byste rozporoval optimalizaci sítě lůžkových zařízení?

Úplně stejně.

Předpokládaná úspora například zavedením úhrady lůžkové péče dle diagnózy činí dvě miliardy korun.

Tam neuspoříte ani korunu. Naopak, ten systém nás bude stát víc peněz. Systém DRG neuspoří v této zemi a neuspořil nikde na světě ani ...

To znamená, že teď se nám rozplynulo díky vaší oponentuře pět miliard. Čtu dál. Předpokládané celkové úspory zavedením všech nástrojů snížení dynamiky růstu výdajů, včetně oblasti lékové politiky, osm miliard.

No, to je asi tak totéž, jako bych řekl, že Česká republika zítra zbohatne o tři sta miliard. Je to zbožné přání neodpovídající, bohužel, realitě.

Ale nicméně jste se postavil za Jozefa Kubinyiho, že se dají najít úspory. Na kolik byste jako prezident České lékařské komory vyčíslil úspory, které může Kubinyi racionalizací zdravotnictví v Česku získat?

To se skutečně, tady můžu střílet, deset procent, pět procent, patnáct procent.

To nestřílejte.

To skutečně ...

Očekávám, že máte analýzu jako prezident České lékařské komory, a že nebudete střílet.

Jistě, že se tímhle zabýváme, ale ono je to strašně těžké, čemu všemu říkáte úspory. My si myslíme, že skutečně dobrým řízením většiny nemocnic lze dostat tyto subjekty do vyrovnaného hospodaření, ale tím pádem nemáte úsporu, ale přestává ten systém produkovat dluhy.

Když se podíváme na zdravotní pojišťovny, tak zde také nepochybně je místo, kde sehnat určité finanční prostředky, které mohou skončit v cílové stanici léčení nemocných pacientů.

A jsme zase u vašich zdravotních pojišťoven. Dostává se tedy ...

Rozumíte, já je mám rád. Já už jsem je před časem nazval, že mně připomínají tlusté pijavice, ale proto taky ty pojišťovny mě čas od času jaksi tak pošťuchují a strkají do mě a do komory, že si je bereme příliš do své optiky, ale je to skutečně ...

Vy trváte na pijavicích, na příměru?

Mně se ten příměr líbí a mám pro to celou řadu vážných důvodů.

VZP jako Všeobecná zdravotní pojišťovna je největší pijavicí?

No, vzhledem k tomu, že platí asi sedmdesát procent nebo je u ní pojištěno všech sedmdesát procent občanů, tak použito mojí terminologií by šlo o zvláště tedy vykrmenou pijavici.

V neděli ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi v České televizi prohlásil, že ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková nestačí na svoji funkci. Podle ministra je evidentní, že ji nezvládá. Citujme doslova: "Pobočky pojišťovny v regionech si dělají, co chtějí, její okolí, mám pocit, si dělá také, co chce." Konec citátu. Jiřina Musílková v pondělí tato slova odmítla a dodala:

Jiřina MUSÍLKOVÁ (zvukový záznam): Chápu, že se chtěl představit poměrně razantně a dostat tím dost času na přípravu svojí koncepce. Já musím říct, že řízení poskytování zdravotní péče a vůbec řízení zdravotnictví je velmi složitá záležitost. Větší pozornost je dlouhodobě věnována spíš financování, méně samotným zdravotním službám, méně podpoře zdraví a méně situaci občanů a našich pojištěnců, kteří zdravotní péči potřebují.

Řekla v pondělí ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Vy jste se přiklonil na stranu ministra, že je správné, že by Jiřina Musílková měla odejít z čela Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jste přesvědčen, Davide Rathe, jako prezident České lékařské komory, že máte dostatek důkazů, které usvědčují Jiřinu Musílkovou a vedení VZP z toho, že nezvládají funkce?

Ano, jsem o tom hluboce přesvědčen.

Které důkazy to jsou?

Tak máme jich na komoře celou řadu. Je to, mohu je začít vyjmenovávat, je to poměrně dlouhý seznam. Můžeme začít těmi nejdůležitějšími. VZP je trvale ve finančním propadu a neumí si s tím poradit, neví, jak tuto situaci řešit, nereguluje, reguluje chaoticky, má nestejný přístup k jednotlivým zdravotnickým zařízením, co jednomu povolí a promine, na druhého aplikuje a uplatní. Současně je zde podle mého soudu nepřijatelné prorůstání peněz VZP a vlivu VZP přes politiky do soukromých firem některých politiků, které jsou placeny z peněz VZP.

Promiňte, které firmy politiků, kterých politiků máte na mysli?

Například pan poslanec Ouzký a původně i pan poslanec Cabrnoch, oba ze zdravotního výboru, mají soukromou firmu, která už spolykala podle našich informací nějakých šedesát milionů z VZP, z peněz VZP, přičemž pan poslanec Cabrnoch sedí ve správní radě VZP, která o těchto penězích také rozhoduje. A tito dva poslanci ze zdravotního výboru mají dohlížet nad chodem, hospodařením a fungováním VZP, přitom jejich soukromá firma je plně finančně závislá na těchto penězích, které získali bez výběrového řízení. Čili nejde o nějakou ordinaci nebo polikliniku.

Chcete tím říci, že si například tímto VZP a její vedení uplácí některé politiky?

Mně to tak připadá a leckomu to tak připadat může, protože jsem-li politik, který má dohlížet nad VZP a současně od ní dostávám na své soukromé podnikání nemalé finanční prostředky, tak to nepochybně musí vzbuzovat velké rozpaky.

Na tato tvrzení máte písemné důkazy?

Jednoznačně.

Předložíte je?

Nepochybně.

Pokud byste měl říct ještě další argumenty, krom provazování vazeb, finančních vazeb mezi VZP a mezi politiky, jaké další argumenty?

Víte, já jsem trošku říkal, že VZP mně přijde jako taková drobná česká obdoba té sicilské chobotnice. Ona skutečně prorůstá do nejrůznějších pochybných aktivit nebo já aspoň je jako pochybné vnímám, třeba vysílání onkologických pacientů k moři, což je naprosto nevhodné, aby pacient s onkologickým onemocněním jel k moři.

Nám schází finanční prostředky na skutečně zásadní léčbu a VZP přitom platí různé plavecké bazény, dává v porodnicích balíčky, kde matkám novorozených dětí dává umělou výživu, což je v naprostém protikladu proti tomu, co my jako lékaři propagujeme, tedy třeba kojení. To vše je placeno z nějakých fondů a financí VZP a to jsou jen některé věci, které jsme stačili pochytat. Jen ten časopis Pohoda, který, já nevím, jestli jste ho viděl, to je ...

No, já být na vašem místě, s tím časopisem vy také máte problémy.

Ale nemám vůbec s tím problémy.

S vaším.

Ale vůbec nemáme s naším časopisem problémy. Časopis Pohoda stojí sto dvacet milionů, přičemž při výběrovém řízení VZP měla nabídku na časopis ...

Teď mluvíme nikoliv o časopise České lékařské komory, ale o VZP.

No jistě, o časopise VZP, protože časopis České lékařské komory nestojí Českou lékařskou komoru ani korunu, zatímco časopis VZP stojí VZP sto dvacet milionů a ve výběrovém řízení měli nabídku dělat stejný časopis za zhruba poloviční částku.

Vyhrála to firma, která platí, nebo které VZP platí takovéto peníze. Čili nepodsouvejte mi tedy náš časopis, který je za nulu a ve výběrovém řízení to byla jediná nabídka za nulu, takto se to dělá, VZP by se od nás měla učit, jak správně dělat výběrová řízení, a nevybírat to nejdražší a přitom kvalitou zdaleka neodpovídající, ale naopak vybírat, pokud chce mít vůbec časopis, tu nejoptimálnější variantu.

Bavili jste se s Jozefem Kubinyim o té situaci i nemožnosti odvolání Jiřiny Musílkové, na kterou Kubinyi upozornil, protože ředitel VZP je jmenován Poslaneckou sněmovnou?

Teď vám řeknu jednu zvláštnost. Totiž to jsme zjistili my, že ředitele VZP možná není možné odvolat. Ono to není tak jasné. Tam jsou dva právní výklady. Ale faktem je, že v zákoně není věta, že Poslanecká sněmovna odvolává. Ono je tam, že volí, ale není tam, že odvolává ředitele VZP.

Jak byste tu situaci řešil, kdybyste byl ministrem zdravotnictví?

No, my už jsme ji začali řešit zhruba před dvěma měsíci, protože to byl náš návrh, který přes poslance se dostal do tohoto zákona, který je právě projednáván.

Teď je ve sněmovně, teď je v Senátu.

V Senátu.

To znamená, že vy si myslíte, že by měli poslanci okamžitě využít, v případě, že projde ten zákon, který je v Senátu, a odvolat Jiřinu Musílkovou?

Já jsem o tom hluboce přesvědčen.

V případě, že ten návrh zákona neprojde, tak jak byste řešil tu situaci?

Já si myslím, že pak je jediná šance, aby Poslanecká sněmovna stejně hlasovala o jejím odvolání, a pokud toto prošlo, tak jednoznačně, jak jsem říkal, jsou dva právní výklady, není jasné, jestli to lze, nebo nelze, tak tady by se dal držet ten právní výklad, že to lze, když ji volí, tak logicky přece tam nebude nadosmrti. To by byla jediná funkce volená v tomto státě nebo v demokratickém systému, kde by daný člověk byl až do smrti, což je poněkud nelogické.

Poslední, stručná odpověď, myslíte si, že když jste upozornil na prorůstání korupce mezi politiky a Musílkovou, že je reálné, že by ji sněmovna odvolala? Ano, nebo ne?

Já pevně věřím, že sněmovna po předložení důkazů bude muset reagovat.

David Rath.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Experti si posvítí na zdravotnictví

Mladá fronta DNES, 29. 4. 2004, strana 4 - Napjatý státní rozpočet si od břemene nákladů na zdravotnictví asi ještě dlouho neoddychne. Pokladně má sice ulevit dlouho debatovaná reforma zdravotní péče, ale blížící se parlamentní volby jí budou čím dál víc brát dech, říkají odborníci. Zdravotnictví je podle nich přebujelé a jeho výdaje rostou rychleji než příjmy rozpočtu.

V květnu přijedou do Česka ekonomové Světové banky, kteří chtějí vládě s reformou pomoci. "Setkají se s experty ministerstva financí a zdravotnictví a domluvíme se na konkrétním zadání," oznámil ministr financí Bohuslav Sobotka, když byl minulý týden ve Washingtonu. Právě včera o ní jednal s novým ministrem Josefem Kubinyim. Reformu hodlá ministr Kubinyi předložit vládě do několika týdnů.

"Česko začalo rychlou reformu hned v roce 1991, ale ta nevedla k racionalizaci nákladů," uvádí Christian Gianella, jeden z autorů studie francouzského ministerstva financí o zdravotních systémech v přistupujících zemích EU.

Podle něj nedošla česká reforma z počátku 90. let do konce. Stále neomezila nabídku a poptávku po službách ve zdravotnictví. Stát dál určuje ceny a poptávku spotřebitel, aniž by se mu časté návštěvy u lékaře prodražovaly. Bezplatné služby pak vedou pacienta k lékaři asi 15krát ročně, tedy třikrát častěji, než je běžné v zemích unie. Počet lékařů na obyvatele je však zhruba stejný.

Zatímco ve většině zemí EU si pacienti platí sami přímo nebo svým zdravotním připojištěním až čtvrtinu zdravotních nákladů, v Polsku, Česku a na Slovensku jde stále většina peněz přes státní rozpočet. Přerozdělování má podle odborníků mezery a nedokáže být tak účinné.

Navíc chtělo zdravotnictví v minulých letech po rozpočtu stále více. V takzvaném bodovém systému se nemocnice a lékařská zařízení snažily dát všem co nejluxusnější služby, které měly nejvíce bodů, a tím pádem od státu největší dotace. Tento systém už nahradilo plošné financování nemocnic, které se odvíjí od nákladů v minulosti, a lékaři jsou placeni podle počtu pacientů.

"Druhá reforma musí rozhodně omezit poptávku po službách. Je na pořadu dne hlavně v Polsku a Česku, tam hlavně kvůli státnímu rozpočtu. Na Slovensku už s ní začali," dodávají francouzští ekonomové.

Své analýzy každý rok dělá i OECD, která varuje před přílišným snižováním výdajů na zdravotnictví. "Přiměřená úroveň se hledá obtížně, některé země to přehnaly a teď musí výdaje zvýšit," upozorňuje OECD v analýze za rok 2003.

To však zdaleka není případ Česka. "Blížící se volby v Polsku a Česku znemožňují razantnější zásahy do systému," podotýkají nakonec autoři francouzské studie. S tím souhlasí i šéf lékařské komory David Rath. "Zásadní hlubokou reformu, která by změnila chod českého zdravotnictví, ministr provést nemůže. Druhá polovina volebního období ho naprosto zbavuje určitých možností," řekl Rath v rozhovoru pro BBC.

A odborníci dodávají, že kromě politických tlaků bude reformě a snižování služeb bránit dominance zdravotních pojišťoven, pojištěnci zvyklí na štědrý systém a také kraje, pod které přešly nemocnice, se budou bránit jejich zavírání.