Václav Moravec moderátor

Bohuslav Sobotka v interview BBC

Nekvalitní, tak hodnotí právníci a daňoví poradci novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která vstupuje 1. května v platnost. Novelu zákona ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna, když přehlasovala veto prezidenta. Právní norma umožňuje některým obchodníkům neplatit DPH, jinde je zase v rozporu s nařízeními Evropské unie. Předseda pražské hospodářské komory Petr Kužel říká v rozhovoru pro BBC, že podnikatelé budou kvůli zmatečné a právně ne zcela kvalitní novele požadovat po státu takzvaný generální pardon.

Petr KUŽEL (zvukový záznam): Po dobu jednoho kvartálu se bude bohužel muset nějakým způsobem nastavit ten generální pardon na chybách, to znamená odpustit penále.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda pražské hospodářské komory Petr Kužel. Nejen o tom, jak ministerstvo financí naloží s právně ne zcela kvalitní novelou, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, u mikrofonu je Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka, vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Hezký den.

Ve kterých okamžicích jako politik pochybujete o tom, zda to, co činíte, má smysl, pokud o tom pochybujete vůbec?

Já nevím, jestli jsou takové okamžiky, možná někdy, když je problém zkomunikovat opatření a kroky, které přijímáme, s veřejností a člověk se setkává s mylnou interpretací těch kroků, které podnikáme.

Co se vám například v poslední době nedařilo zcela odkomunikovat s veřejností?

Já si myslím, že to byla kauza, která je spojená s daní z přidané hodnoty, což je zřejmě téma dnešního dne i v České republice. Nám se nepodařilo zkomunikovat to, že tato změna v oblasti DPH, která vede k mírnému zvýšení daní v oblasti daně z přidané hodnoty, bude kompenzována při následném snížení přímých daní, to znamená, děláme tuto změnu proto, abychom změnili strukturu daňového zatížení, více zdanili spotřebu a méně zdanili ekonomickou aktivitu a méně zdanili práci.

Jak bylo řečeno, Poslanecká sněmovna ve čtvrtek přehlasovala prezidentské veto novely zákona o dani z přidané hodnoty. Premiér Vladimír Špidla s narážkou na harmonizační část novely po rozhodnutí sněmovny novinářům řekl:

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Dopadlo to pro Českou republiku dobře, vstup do Evropské unie už teďka bude hladký a je to dobré pro Českou republiku jako pro celek, pro jednoho každého občana, pro každého podnikatele.

Řekl krátce po schválení novely zákona o dani z přidané hodnoty premiér Vladimír Špidla. Pokud by Bohuslav Sobotka jako právník měl jednoznačně odpovědět na otázku, zda novelu zákona o DPH považuje za právně kvalitní, jak by zněla vaše odpověď?

Tato novela je v zásadě právně kvalitní. Ona procházela řádným legislativním procesem, řadu týdnů ji projednávala legislativní rada vlády, proběhlo řádné připomínkové řízení, chtěl bych jenom připomenout, že my jsme ten návrh zákona předložili do vlády loni v červnu, čili ten legislativní proces byl skutečně dlouhý od té doby, kdy ten návrh opustil brány ministerstva financí a Poslanecká sněmovna přijala poměrně rozsáhlé množství pozměňovacích návrhů, které řadu ustanovení ještě více zpřesnilo a zkvalitnilo.

Samozřejmě určitě následně bude diskuse o tom, zda tato norma je ta nejlepší, co mohlo být schváleno, ale podle tohoto zákona lze fungovat, tento zákon může poskytnout návod všem hospodářským subjektům o tom, jak postupovat v oblasti daně z přidané hodnoty.

Vy byste tedy, pane ministře, že vám vstupuji do řeči, odmítl námitku právníků, daňových poradců, kteří tvrdí, že novela má mnoho sporných pasáží a rychlá novela novely je na místě, řekněme, během čtvrtroku?

My jsme vedli během celého procesu přípravy zákona debatu s daňovými poradci a dosáhli jsme i určitých dohod a kompromisů, které se odrazily v přijatých pozměňovacích návrzích v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že i z pohledu daňových poradců došlo k určitému vylepšení návrhu zákona během legislativního procesu.

Pokud jde o rychlou novelu, já pro její přijetí vidím spíše důvody evropské. Při tom, jak zákon byl projednán a schválen v Poslanecké sněmovně, došlo k některým odchylkám od plně harmonizační předlohy a my v tuto chvíli debatujeme s Bruselem o tom, v čem se zákon liší od té podoby, kterou Brusel po České republice požaduje a myslím si, že v některých detailech bude nutné ještě zákon v nejbližším období upravit, a proto již ministerstvo financí zahájilo jednak konzultace s Bruselem a jednak přípravu stručné technické novely, která by vstoupila do legislativního procesu.

Chystáte tedy novelu novely, tu chystáte, řekněme, v řádu několika měsíců?

Ano, v řádu několika měsíců po konzultacích s Bruselem, protože se ukazuje, podobně jako u zákona o zadávání veřejných zakázek, že tak, jak zákon byl schválen parlamentem, nebyl schválen jako stoprocentně harmonizační, byl schválen, řekněme, z devadesáti devíti procent jako harmonizační a bylo potřeba udělat ještě některé drobné změny podobně i u zákona o DPH. Zpřesníme ten zákon v připravené technické novele.

Ta by měla projít vládou do čtvrtroku?

Já doufám, že ano a doufám, že bude příznivě přijata i ve sněmovně a v Senátu.

Například podle Petra Hrušky ze společnosti České daně je přímo v rozporu se směrnicí Evropské unie schválené zdaňování devatenáctiprocentní sazbou DPH všech dalších převodů staveb tři roky po nabytí pozemku nebo kolaudaci. Cituji Petra Hrušku doslova: "Směrnice Evropské unie připouští zdanění pouze u prvního převodu po kolaudaci, ale ne už u dalších převodů. Pokud si Česko zvolí jako kritérium pro zdanění staveb dobu od dokončení stavby, tak by zároveň měla vyloučit zdanění převodu stavby před kolaudací." Konec citátu. Je to jedna ze změn, které budete chtít v té novele novely, která ve čtvrtek prošla Poslaneckou sněmovnou, udělat?

Myslím si, že toto není ten případ, protože šestá směrnice požaduje zdanit převod budov a pozemků buď před jejich prvním obydlením, nebo podle jiného kritéria, který si zvolí členský stát, a to kritérium nesmí přesáhnout nejvýše pět let, to znamená návrh, který byl v Poslanecké sněmovně přijat a který modifikuje vládní návrh, je podle našeho názoru slučitelný.

A od /nesrozumitelné/ od plně harmonizační směrnice tak, jak vy jste to nazval, co především se bude v novele novely zákona o DPH měnit podle vašeho názoru?

Přirozeně ta debata bude kolem některých položek o jejich zatřídění ve snížené nebo základní sazbě. Těch položek nebude mnoho, domnívám se, že ten okruh problémů, kde povedeme diskusi s Evropskou unií, bude zahrnovat deset, maximálně patnáct bodů.

Které položky byste chtěl vy osobně jako ministr financí, když se podíváte na ve čtvrtek schválenou novelu v Poslanecké sněmovně, změnit?

Já jako ministr financí tuto ambici v tuto chvíli nemám, vyčkám na výsledek konzultací s Evropskou komisí ...

Ani nemůžete naznačit nějakou jednu položku, která už konzultace nepotřebuje, abyste odhalil, co se bude novelizovat?

Ne, my očekáváme v tuto chvíli verifikaci ze strany Evropské komise a poté, kdy dostaneme stanovisko z Bruselu, zapracujeme ho do technické novely. Já bych nechtěl předjímat, které části zákona Evropská komise nakonec shledá jako ty, které by se měly ještě zpřesnit.

Jiný odborník na daně, předseda pražské hospodářské komory Petr Kužel, řekl BBC, že komora bude kvůli zmatečnosti přijímání zákona o DPH požadovat některé úlevy.

Petr KUŽEL (zvukový záznam): Myslím si, že vláda zareagovala opravdu, to ona nás dostala do té pasti a dostala vlastně sebe sama do pasti, ve které dneska jsme. Podnikatelé samozřejmě vždy zareagují, protože jim to uloží zákon, čili nebude jiného zbytí, že než zareagují, komora hospodářská chce generální pardon proto, aby prostě v té přechodné době, ze dne na den něco udělat je velmi složité, takže jistě bude docházet k chybám.

Na otázku, jak by si hospodářská komora úlevy představovala, Petr Kužel v rozhovoru pro BBC odpovídá.

Petr KUŽEL (zvukový záznam): Po dobu jednoho kvartálu se bude bohužel muset nějakým způsobem nastavit ten generální pardon na chybách, to znamená odpustit penále.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda pražské hospodářské komory Petr Kužel. Je vicepremiér a ministr financí Bohuslav Sobotka připraven na takový generální pardon?

Především bych chtěl říci, že schvalování toho zákona nebylo zmatečné, protože zákon prošel řádným připomínkovým řízením, schválila ho sněmovna, schválil ho Senát, jediný, kdo tento návrh zákona zpochybnit a vrátil, byl prezident republiky, jeho veto bylo přehlasováno a bylo přehlasováno tak, že zákon bude platit od 1. května.

Od počátku jsme předpokládali, že zákon bude platit od 1. května. To, co je důležité, je, aby hospodářské subjekty měly možnost se se zákonem seznámit, a proto my vedeme intenzivní informační kampaň prostřednictvím informačních linek, prostřednictvím rozesílání informací, účasti našich expertů na nejrůznějších školeních a podobně. Pokládám, pokládám ...

Generální pardon, o tom uvažujete?

Pokládám za rozumné, aby v případě, že bude v následujícím období v některé kauze dovyměřeno, dovyměřena daň nebo vyměřeno penále, aby stát, respektive ministerstvo financí přistupovalo tolerantně k těmto problémům, analyzovalo je, a pokud zjistí, že k problému došlo v důsledku aplikace nového zákona a v důsledku toho, že subjekt neměl dostatečný prostor na to, aby se, aby zareagoval na přijetí nového zákona, pak se domnívám, že lze přistupovat k tomuto tolerantně.

Nelze samozřejmě uplatnit plošný přístup nebo vyhlásit nějaký generální pardon, ale lze uplatňovat stejnou metodiku při posuzování každé individuální žádosti o případném prominutí penále.

Někteří daňoví odborníci se také bojí, že státní rozpočet na největší daňové změně může tratit, pokud například konečný prodejce neuplatní nárok na odpočet DPH vyúčtované dodavatelem, nemusí touto daní zatížit ani své výnosy a stát tak přijde o DPH z jeho marže. Nemáte z toho obavu?

Musím říci, že i toto tvrzení jsme prozkoumali na ministerstvu financí a domníváme se, že zde takovýto prostor pro daňové úniky neexistuje.

Například Sdružení restaurací a hotelů, respektive jeho prezidenta Miroslava Luprichová říká, že o práci v pohostinství a ubytování kvůli vyšší DPH přijde dvacet tisíc lidí. Máte takové propočty?

Já se domnívám, že tento dopad nebude takto fatální. Je potřeba si uvědomit, že restaurační a stravovací služby již jednou byly zařazeny v základní sazbě daně z přidané hodnoty, pak byly přeřazeny na základě poslaneckého návrhu a nyní se v rámci harmonizace zařazují do základní sazby. Myslím si, že můžeme vycházet i ze zkušeností Slovenska, kde došlo ke sjednocení sazby na devatenácti procentech, včetně těchto oblastí a podobné fatální dopady tam v tuto chvíli nemáme identifikovány.

Když se, pane ministře, vrátím ještě k těm odchylkám schválené novely zákona o DPH, odchylkám od plně harmonizační novely, jak jste to naznačil v úvodu dnešního Interview BBC, předseda pražské hospodářské komory Petr Kužel pro BBC odpovídal na otázku, jaké změny bude komora v novele zákona o DPH požadovat?

Petr KUŽEL, (zvukový záznam): Samozřejmě část stavební výroby, ale zejména služby, protože podívejme se dneska, co se děje, že /nesrozumitelné/ živnostenských zákonů, podívejme se na to, co se děje tím pádem i s nezaměstnaností a vláda místo toho, aby prozřela a zamyslela se nad tím, čím to vlastně je, tak dělá jednu chybu za druhou.

Protože zákony, které jsou přijímány jednotlivě ad hoc a jsou vlastně přijímány zejména násilím pod pohrůžkou stranické neposlušnosti a jsou jednotlivě, tak nevypadají tak krutě, jako když je potom nasázíte za sebou a myslím si, že dokonce je to likvidační, v té řadě za sebou je to jako domino.

Konstatuje předseda pražské hospodářské komory Petr Kužel. Předpokládáte tedy, že by například stavební práce, jak naznačoval Kužel, mohly být tou položkou, která by se mohla přesunout opět do nižší sazby, tedy to snížené?

Já se domnívám, že by stálo za to, aby hospodářská komora podrobně prostudovala evropské směrnice a dospěla by k názoru, že stavební práce v žádném případě nelze zařadit do snížené sazby daně z přidané hodnoty. My jsme si vyjednali výjimku pro stavební práce spojené s bydlením, a to do konce roku 2007.

Ostatní stavební práce je nutné zařadit do základní sazby daně a my jsme v této novele, v tomto novém zákoně o DPH, snížili základní sazbu DPH z dvaadvaceti na devatenáct procent, to znamená u všeho zboží a služeb, které byly původně zařazeny do dvaadvaceti procent, tak budou zařazeny do devatenácti procent, a to si myslím, že je pozitivní vývoj v každém případě.

A některé ty služby, které by se měly dostat z oné základní do snížené, to také?

Nezazněly konkrétní služby, platí, že část služeb, které jsme přeřadili do základní sazby, jsme je přeřadili proto, abychom rozpočtově kompenzovali již realizované nebo plánované kroky ke snížení přímých daní.

Můžete tedy, promiňte, že vám vstupuji do řeči, můžete uvést, abychom uzavřeli toto téma, které konkrétní věci jste nechali poslat do Bruselu, aby vám je odoponovali?

My v tuto chvíli čekáme na stanovisko Bruselu k přijaté podobě zákona o dani z přidané hodnoty a předpokládáme, že Brusel bude identifikovat případné problémy, které tam jsou.

Vy jste neposlali nějaké konkrétní návrhy?

My jsme ...

Otázky, které budete chtít v rámci té identifikace?

My jsme zatím neposlali konkrétní otázky, zatím proběhla ústní jednání a v tuto chvíli dojde k výměně písemných stanovisek.

Další téma - boj proti šedé ekonomice a daňový systém České republiky. Ekonom a profesor ekonomie na Michiganské univerzitě ve Spojených státech amerických Jan Švejnar řekl v Interview BBC, že by česká vláda měla víc zjednodušit daňový systém. Byl by to prý výrazný krok v boji proti šedé ekonomice.

Jan ŠVEJNAR (zvukový záznam): Je to daňový systém, jeho komplikovanost, jeho dopad a já myslím, že kdyby byl jednodušší, kdyby daňové zatížení bylo nižší, bude mnohem, já myslím, úspěšnější přimět část ekonomiky, která je nyní v té šedé nebo černé oblasti, aby vyšla na povrch. A potom samozřejmě ještě další velmi důležitá věc je komplikovanost celého systému, který není z daňového hlediska, ale z hlediska čistě formulářů, povinností, je /nesrozumitelné/ a tak dále.

Říká v rozhovoru pro BBC profesor ekonomie Jan Švejnar. Jednoduchá otázka, proč jste v rámci boje proti šedé ekonomice jako vláda nepřistoupili k zásadní reformě daňového systému v zemi?

Já se domnívám, že ty změny, které provádíme, jsou největší změny od roku 1993, kdy byla přijata nová daňová soustava v České republice.

Jde o zjednodušení daňového systému, pane ministře.

Podle mého názoru jsou to zásadní změny, a proto je proti nim také takový zásadní odpor ze strany opozičních stran. Jinak kdyby to byly nepodstatné změny, tak by pravděpodobně procházely bez povšimnutí ze strany opozice. Pokud jde o zjednodušení daňového systému, to je, myslím, obrovská výzva. My jsme na ministerstvu financí zpracovali věcný záměr nového zákona o daních z příjmů, kde jsme navrhli výrazné zjednodušení tohoto zákona, včetně toho, že jsme navrhli zrušení téměř všech odečitatelných položek, navrhli jsme zjednodušení odepisování a musím říci, že poté, když jsme tento návrh zveřejnili, tak jsme se dočkali jen samé kritiky a vůbec žádné podpory.

A všichni ti, kteří volají po tom, aby se zjednodušily daně, tak začali bojovat za ty svoje odečitatelné položky a tvrdili, že jejich odečitatelná položka musí zůstat zachována. Nelze si představovat, že zjednodušíme daňové formuláře, aniž bychom zjednodušili daň a zjednodušili systém výpočtu základu daně, to je první věc, musím říci velmi negativní reakce celého prostředí na náš záměr zjednodušit daň z příjmu jako takových. Já jsem ty práce nezastavil, ty práce pokračují, ale myslím si, že bude velmi složité v situaci, kdy má vláda stojedna hlasů, prosadit zjednodušení daně z příjmů, protože v okamžiku, kdy máte pouze takto křehkou vládní většinu, pak všechny lobbyistické skupiny, které bojují za zachování těch svých odečitatelných položek, mají daleko lepší pozici, než kdyby zde byla většinová vláda, která bude disponovat například sto dvaceti mandáty ve sněmovně.

Řekl jste jasné slovo, že předložíte do vlády, že se nevzdáváte toho boje a předložíte do vlády zjednodušení daňového systému?

Ty práce pokračují a předpokládám, že budeme schopni takovýto návrh předložit do vlády, ale domnívám se, že na to, aby tato změna prošla v parlamentu, bude potřeba silnější vládu a pravděpodobně to zůstane jako výzva pro příští vládu, ale ty práce na ministerstvu financí budou odvedeny a já bych rád za sebou zanechal návrh, který by vedl ke zjednodušení daně z příjmu. To je, myslím, věc, kterou zde mohu slíbit.

Kdy se o to pokusíte, abyste takový návrh předložil do vlády?

Myslím si, že ta debata by mohla akcelerovat během příštího roku.

Vláda se zavázala k zachování stávající daňové kvóty ve svém programovém prohlášení, ekonomové, kteří se zabývají daňovým systémem a daněmi, konstatují, že letos se daňová kvóta zvýšila, to tvrdí i profesor ekonomie Jan Švejnar, který to řekl v úterý v rozhovoru pro BBC. Podle Švejnara by ekonomice prospělo, pokud by se daňová kvóta v zemi výrazně snížila.

Jan ŠVEJNAR (zvukový záznam): Já bych šel tak opět až šest procent níž a potom věci znovu zkontroloval. Když byla ve třiceti, tři až třiceti pětiprocentní, tak bude území rychle rostoucích zemí Asie a potom i některých zemí v Latinské Americe.

Profesor ekonomie na Michiganské univerzitě ve Spojených státech amerických Jan Švejnar. Jak se vypořádáte s tou námitkou mírného zvýšení daňové kvóty v České republice?

Myslím si, že výše daňové kvóty není jenom problém České republiky, ale celé Evropské unie. V posledních dvaceti letech došlo ke zvýšení průměrně daňové kvóty v zemích Evropské unie o více než šest procent, to znamená, je to trend, který je v Evropské unii, i když i v zemích stávající Unie jsou země, které mají nižší daně, jako je Irsko, anebo jsou tam země, které mají vyšší daně jako Německo nebo Skandinávie.

Naše daňová kvóta se v roce 2002, kdy nastoupila tato vláda, pohybovala na úrovni třicet devět celých dvě desetiny procenta a v roce 2006 předpokládáme, že by se měla pohybovat na úrovni třicet devět celých čtyři desetiny procenta. K celkovému zvýšení by teda mělo dojít maximálně v rozsahu dvou desetin procenta, pokud bude rychlejší růst hrubého domácího produktu, pak se dá předpokládat, že daňová kvóta může zůstat zachována na úrovni roku 2002. Ten náběh jednotlivých opatření v oblasti daní je rozdílný.

Zatímco do 1. května došlo k částečnému snížení přímých daní a k masivnějšímu zvýšení nepřímých daní, pak v následujícím období již bude docházet pouze k opatřením, která budou směřovat ke snížení přímých daní. Postupně klesá daň z příjmu právnických osob až na dvacet čtyři procent v roce 2006 a od příštího roku by měla být účinná daňová opatření v oblasti úlev pro rodiny s dětmi, to znamená snížení daně z příjmů a rovněž zrychlení odpisové politiky.

Jednoznačné slovo, až budete opouštět Strakovu akademii a ministerstvo financí, pokud by se vám nepodařilo znovu vyhrát volby, tak daňová kvóta v roce 2006 bude o kolik nižší?

Podle našich předpokladů by daňová kvóta v roce 2006 měla být na úrovni zhruba třiceti devět celých čtyř desetin procenta, to znamená, že by měla být, měla být zhruba stejná jako v roce 2002.

To znamená, že byste měli dodržet programové prohlášení a měla by být daňová kvóta na stejné úrovni?

Ano, identifikovaná odchylka je v tuto chvíli zhruba dvě desetiny procenta, ale takto malá odchylka bude velmi ovlivněna skutečným růstem ekonomiky v nadcházejících dvou letech.

Když jsme mluvili o boji proti šedé ekonomice, tak jedním z hlavních prvků je institut majetkových přiznání. Vláda stále ještě neschválila zákon o majetkových přiznáních. Jste přesvědčen o tom, že ve středu dojde ke schválení zákona o majetkových přiznáních a už máte podporu menších stran vládní koalice, tedy lidovců a unionistů?

Těch legislativních opatření v boji s šedou ekonomikou je více než deset. Některá z nich již prošla parlamentem, jiná se chystají. Majetková přiznání jsou důležitou součástí, zejména pokud jde o preventivní důsledek a já v tuto chvíli nemohu prohlásit, že tento návrh vládou projde. Já jsem ho do vlády předložil, usiluji o to, aby byl schválen, ale to definitivní rozhodnutí bude na lídrech koaličních stran.

Ti se k tomu ještě sejdou?

Předpokládám, že ta jednání ještě budou pokračovat, já ten návrh pokládám za ...

Definitivní?

... dopracovaný a nemám k němu již nějaké další připomínky.

V případě, že by nakonec nesouhlasili s tím návrhem lidovci a unionisté, tak majorita ve vládě vám zajišťuje, že ho prohlasujete jako sociální demokracie, tudíž ve sněmovně by byly zapotřebí hlasy KSČM. Komunisté tvrdí, že jim nestačí povinnost majetkových přiznání od hranice jednoho a půl milionu korun od doby platnosti zákona, o které uvažujete vy jako ministr financí. KSČM požaduje prošetřování majetku v hodnotě vyšší než deset milionů korun za posledních deset let, aby ten váš návrh podpořila. Jste ochoten přistoupit na požadavek KSČM?

Já ten návrh vidím jako obtížně splnitelný, protože proto, abychom byli schopni identifikovat navrženou hranici, muselo by dojít k nějakému ocenění majetku a k hlášení celkových majetkových poměrů, a to vidím jako komplikovaný proces. Za druhé, podle mého názoru nelze překročit hranici retroaktivity a tam se, tam by se takový návrh mohl dostat to rozporu s ústavou a s Listinou základních práv a svobod.

Tedy ten návrh KSČM považujete za v rozporu s Listinou základních práv a svobod?

Zatím ta filosofie tak, jak jste ji v tuto chvíli prezentoval, je podle mého názoru nezpracovatelná do konkrétního návrhu zákona, na druhou stranu my povedeme diskusi primárně uvnitř vládní koalice a menší koaliční strany slíbily v rámci debaty o reformě veřejných rozpočtů, že podpoří tyto tři zákony a já očekávám, že dodrží slib.

Ale ony neřekly, v jaké formě podpoří. Ta vaše forma, kterou jste jako ministr financí navrhl, se jim nelíbí. Tudíž v případě, že by menší koaliční strany tento váš návrh nepodpořily, byl by podle vás, bylo by možné podle vás mluvit o rozpadu vládní koalice?

Já se domnívám, že toto je návrh, se kterým sociální demokracie nepochybně bude spojovat pokračování této vládní koalice. Dosáhli jsme poměrně dobré koaliční dohody, pokud jde o kolkování a registrační pokladny. Myslím si, že je stále šance na to, abychom se koaličně shodli i na majetkových přiznáních.

V čem především byste mohli ustoupit, protože ten základní návrh, že finanční úřady budou moci kontrolovat původ registrovaného majetku bez omezení jeho hodnoty, netýká se to ale finančního majetku a majetku registrovaného v zahraničí, kde bude stále platit ta hranice nad jeden a půl milionu korun, kde vidíte prostor pro ústupek, například sociální demokracie?

Já se domnívám, že ten návrh již nepotřebuje další úpravy a v tuto chvíli nemohu identifikovat prostor pro ústupek, pokud ho tam věcně jako ministr financí nevidím.

Ale menší koaliční strany chtějí ústupek?

Menší koaliční strany studují tu poslední verzi, která byla ze strany ministerstva financí předložena do vlády a mají možnost uplatnit připomínky.

V případě, abychom tuto debatu uzavřeli, v případě, že by menší koaliční strany označily tento návrh za nepřijatelný a nehlasovaly pro něj v Poslanecké sněmovně, bylo by lepší podle vás uvažovat o pádu vlády a vyjednávání o vládě nové?

Já nejsem ten, kdo o takové věci bude rozhodovat, ale musím říci, že jako poslanci sociální demokracie mi velmi záleží na tom, aby koaliční partneři dodrželi slovo, které dali, když jsme dojednávali parametry druhé fáze reformy veřejných rozpočtů.

V případě, že by se tak nestalo, tak by to bylo porušení koaliční smlouvy z Kolodějí?

Podle mého názoru ano.

Další témata vycházejí z dotazů posluchačů. Bude ministerstvo financí vzhledem k dosavadnímu vývoji příjmové stránky rozpočtu Fondu národního majetku prosazovat výplatu mimořádné dividendy u společnosti ČEZ a Český Telecom tak, jako loni v případě Českého Telecomu?

Já nevím, co je míněno pod pojmem mimořádná dividenda, ale v tuto chvíli nemohu tuto věc komentovat, je to věcí rozhodnutí Fondu národního majetku.

Zeptám se jinak. Vy jako ministr financí byste byl pro výplatu dividend u dvou společností, které stále jsou státní a nejsou privatizované, tedy u ČEZu a Českého Telecomu?

Já se obávám, že toto by mohlo být považováno za cenotvornou informaci, a proto se k tomuto dotazu nebudu vyjadřovat.

S jakými mimořádnými příjmy počítáte příští rok při přípravě státního rozpočtu?

Pokud jde o státní rozpočet, předpokládám, že by měla poklesnou meziročně dynamika podílu jednorázových příjmů na příjmech státního rozpočtu, očekáváme příjmy související s deblokací ruského dluhu, a pokud se nám v letošním roce podaří dosáhnout některé jiné deblokační dohody, tak i z těchto dalších deblokačních dohod v každém případě ten objem jednorázových příjmů předpokládám nyní jako nižší než objem příjmů tohoto charakteru v roce 2004.

Prodej Telecomu, Českého Telecomu, má začít ve druhé polovině letošního roku, skončit má v roce 2005. Kam půjdou příjmy, pokud se podaří úspěšně prodat Telecom v roce 2005?

Tyto příjmy půjdou standardně do Fondu národního majetku a předpokládám, že z nich prioritně budou financovány dvě základní oblasti. První oblastí bude financování dopravní infrastruktury, druhou oblastí bude oblast ekologických sanací, zejména ve strukturálně postižených regionech, to je severní Morava a severozápadní Čechy.

Týdeník Euro přinesl informaci, že za prodej Telecomu může stát vyinkasovat až sto třicet miliard korun. Za jak nadsazenou, popřípadě podsazenou, považujete tuto částku?

Já mám pocit, že tato částka se objevila v souvislosti se sto procenty společnosti Telecom. Stát v tuto chvíli může nabízet na prodej maximálně padesát jedna procent svého podílu. Myslím si, že tato částka nebyla vztažena k prodeji padesáti jedna procent podílu státu ve společnosti.

Budete prosazovat prodej šedesáti sedmiprocentního podílu v elektrárenské společnosti ČEZ ještě do konce funkčního období?

Pokud jsem si vědom, tak na úrovni vlády došlo ke konsensu o tom, že vláda v tomto funkčním období nepřijme opatření, která by vedla k tomu, že stát ztratí kontrolu nad touto strategickou společností.

Ale je tady stále ještě, řekněme, šestnáct procent, které je možné privatizovat, aniž by stát ztratil kontrolu. Budete prosazovat jako ministr financí privatizaci menšinového vlastnického podílu v ČEZu?

Ano, tato věc se bude posuzovat samostatně a bude se posuzovat jednak v kontextu s dividendovou politikou, jednak s akvizičními aktivitami ČEZ v některých evropských zemích.

Kdy byste chtěl na vládě, protože tedy budete asi prosazovat prodej menšinového vlastníku, vlastnického podílu ČEZu, kdy byste na vládě chtěl toto téma otevřít?

Projednávání na vládě musí předcházet debata mezi ministerstvem financí, Fondem národního majetku a ministerstvem průmyslu a obchodu a tato jednání nás teprve čekají.

Kdy je chcete otevřít?

Myslím si, že to bude otázka příštích měsíců.

Vy jste oznámil, že byste rád, aby rozpočet v roce 2005, tedy v roce příštím, aby se deficit dostal pod sto miliard korun. Už jste zadal parametry na to, aby se začal tvořit rozpočet na rok 2005?

My jsme deklarovali jako vláda, že usilujeme o snížení deficitu veřejných rozpočtů, proto bychom pro příští rok měli dodržet parametry rozpočtové reformy tak, jak je vláda schválila. Mým cílem je navrhnout státní rozpočet s výdajovým limitem, který odpovídá parametrům reformy, rád bych tedy, aby příští rok došlo jednak k poklesu nominálního deficitu státního rozpočtu, ale jednak také k poklesu podílu schodku veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu, protože to je ten klíčový ukazatel, podle kterého je Česká republika posuzována. Ano, platí, že uvnitř ministerstva financí již byly zahájeny práce na přípravě zákona o státním rozpočtu a v tuto chvíli připravuji podklady pro koaliční jednání.

A bude to tedy pod sto miliard?

Bude to rozpočet, který bude vycházet ze strategie fiskální konsolidace. Jsem připraven předložit návrh, který dodrží výdajový limit a v tuto chvíli není rozhodující výše schodku, ale abychom nepřekročili plánované výdaje, které jsme měli pro příští rok navrženy.

Stát ...

Schodek by měl být nižší než v letošním roce.

To znamená, že může zůstat i nad sta miliardami, protože v letošním roce má být sto patnáct miliard, nemýlím-li se?

V letošním roce je schválený deficit sto patnáct miliard, v příštím roce by měl být schodek nižší.

Tedy může být i nad sto miliard.

A může být i pod sto miliard.

Tak co, bude pod nebo ...

Bude záležet na opatřeních, která koaliční rada schválí. Já jsem připraven navrhnout takovou škálu opatření, která povede k dodržení strategie fiskální konsolidace.

Konstatuje vicepremiér, ministr financí Bohuslav Sobotka, děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC, někdy příště na shledanou.

Na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Obchodníci přemýšlejí, jak zdražit a zlevnit

Mladá fronta DNES, 24. 4. 2004, strana 8 - Špidlova vláda těsně vyhrála klíčové hlasování o daních, ale natrvalo tím zřejmě prohrála u podnikatelů a živnostníků, kteří se záhy mají podle nového zákona začít chovat.

Hlavně drobné firmy, nemající oporu ve štábech daňových poradců, tápou a týden před začátkem platnosti zákona o dani z přidané hodnoty nevědí, kolik mají za své výrobky chtít a jak daň přesně odvádět.

Poradit nezvládají ani autoři zákona na ministerstvu financí, kde kvůli nejasnostem zřídili dvě telefonní linky, které byly včera odpoledne nepřetržitě obsazené.

Další "daňové operátorky" odpovídaly na finančních ředitelstvích. "Vedoucí příslušných oddělení jejich provoz osobně kontrolují. Vůbec tam nepokládají sluchátko," ujišťoval včera mluvčí ministerstva financí Marek Zeman. Nejasností je řada i pro velké firmy.

"I naši dodavatelé se lišili, jaká daň má být na krmivo pro zvířata," uvedl šéf řetězců Globus Petr Vyhnálek, jehož dilema řešili i drobnější obchody pro chovatele.

Potrava pro psy a kočky nakonec zůstává na pěti procentech, i když ministerstvo financí původně uvádělo opak. Zverimexy mají zamotanou hlavu také z toho, kolik účtovat například za akvarijní rybičky. Původně se zvířata měla zdaňovat různě podle toho, zda jsou či nejsou určena k výrobě potravin. Nakonec však poslanci zařadili do pěti procent všechna živá zvířata, což patrně vyvolá protest v Bruselu.

"V rozporu s evropskou direktivou jsou do snížené sazby zařazeni i papoušci, opice, morčata, akvarijní rybičky," uvedl daňový poradce Milan Marko. Podle Zemana bude ministerstvo v tomto bodě navrhovat opravu, takže zákon se bude znovu novelizovat.

Ministr financí Bohuslav Sobotka připustil v rozhovoru s BBC, že připraví novelu a bude se znovu debatovat i o přeskupování položek mezi pěti- a devatenáctiprocentní daní. Diskuse má zahrnovat "deset, maximálně patnáct bodů," uvedl Sobotka.

Evropští úředníci již dříve Sobotku varovali, že bude muset zdražit také pleny, které navzdory varováním z Bruselu vláda ponechala v pětiprocentní sazbě. Daňoví poradci objevili v zákoně i další mezery, které chce ministerstvo nyní prověřit a čerstvý zákon případně dále opravit.

Protože zákon přichází pozdě, Sobotka slibuje tolerovat chyby při platbě daně. To bude podle podnikatelů třeba. "Vznikne mnoho přehmatů, jejichž následky se projeví až během měsíců," obává se Petr Liška z asociace exportérů, kteří si nyní budou muset počítat a třídit DPH sami namísto celníků.

Daňové změny budou největší od roku 1993

Právo, 23. 4. 2004, strana 3 - Zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH) u řady služeb a výrobků od 1. května po včerejším rozhodnutí Sněmovny už nestojí nic v cestě. Největší daňová změna od roku 1993 může být odstartována.

Její součástí je, že základní sazba DPH klesne z dnešních 22 procent na 19 procent. Hlavní změna, která notně zatíží naše peněženky, ovšem spočívá v tom, že řada zboží a služeb přejde ze snížené pětiprocentní do základní devatenáctiprocentní sazby.

Jednak proto, že to od nás vyžaduje Evropská unie, ale i kvůli tomu, že vláda tak chce získat peníze na snížení odpisů firmám. Na zdražení se již připravují například kadeřnictví, čistírny a prádelny, opravny obuvi, kabelek a aktovek, restaurace, firmy pořádající taneční, jazykové a jiné vzdělávací kursy, leasingové společnosti, provozovatelé kabelových televizí a veterinářské ordinace.

Zvýší se ceny dámských vložek, antikoncepce pro ženy, kondomů, vitamínů, vstupenek na sportovní akce, krmiva pro domácí zvířata, cena za svoz domovního odpadu a mnoho dalších věcí.

Například největší tuzemská kabelová televize UPC podle mluvčího Františka Maliny zcela promítne do cen zvýšenou sazbu. Měsíční poplatek za základní nabídku kabelové TV by měl vzrůst ze 419 korun na zhruba 474 korun. Podraží i vypůjčení videokazety či DVD ve videopůjčovně, uvedla včera ředitelka České protipirátské unie (ČPU) Markéta Prchalová.

Výdaje domácností stoupnou měsíčně až o stokoruny. "Náklady, které rodina zaplatí navíc, představují 5000 až 10 000 korun ročně," soudí například místopředseda rozpočtového výboru Martin Kocourek (ODS).

Vláda ovšem připravila některá kompenzační opatření pro rodiny s dětmi a důchodce. Ta včera sněmovna rovněž schválila. Rodinám s dětmi a nárokem na přídavek na dítě bude v červnu vyplacena jednorázová dávka 2000 korun na jedno dítě a rovněž v červnu by měl být zvýšen měsíční rodičovský příspěvek pro rodiče pečující o malé děti do čtyř let ze současných 2552 na 3573 korun.

Každý důchodce dostane v červnu jednorázovou dávku ve výši 1000 korun. Od ledna by mělo být zavedeno daňové zvýhodnění rodin s dětmi. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach již dříve řekl, že by chtěl důchodcům v příštím roce zvýšit penze měsíčně v průměru o 400 až 600 korun.

Kvůli snížení základní sazby z 22 na 19 procent by mohlo naopak některé zboží či služby o něco zlevnit. Jisté je to například u elektřiny a plynu, telefonování a internetu. U aut, elektroniky a oblečení může, ale nemusí ke zlevnění dojít. Vždy bude záležet na přístupu obchodníků.

"Pokles DPH umožní mladoboleslavské Škodě Auto nabízet vůz Fabia Junior již za 225 000 korun a další akční modely vozů Octavia a Fabia s bezpečnostními prvky, které jsou zahrnuty v ceně," uvedl mluvčí firmy Jaroslav Černý. Ohlášená cena nové octavie se podle něj nezmění.

Cukrovinky, káva a čaj nebyly proti původnímu očekávání přeřazeny ze základní do snížené sazby, a tudíž větší změny cen nelze očekávat. Někteří z podnikatelů či profesních komor se včera ještě snažili na poslední chvíli ovlivnit rozhodnutí Sněmovny, ale to už bylo zcela marné.

Jednací řád Sněmovny totiž připouští jen obecnou rozpravu poslanců nad zákonem, který vetoval prezident, ale nikoli zásahy do normy. Pro podnikatele zákon o DPH kromě nových sazeb zavádí nová pravidla pro zdanění zboží a služeb v obchodu mezi členskými státy EU. Řada podnikatelů i daňových poradců ale upozorňuje na nejasnosti zákona i možné dvojí výklady.

Ministr financí Bohuslav Sobotka včera v pořadu rozhlasové stanice BBC potvrdil, že zákon dozná v příštích několika měsících změnu v podobě stručné technické novely.

Ministr uvedl, že k tomu dojde po ukončení konzultací s Bruselem a že může dojít i k přesunu některých položek mezi dvěma sazbami. "Změněných položek ale nebude mnoho," upozornil Sobotka.

"Zákon v podobě, v jaké byl přijat, jsme zaslali do Bruselu, aby se identifikovaly možné problémy. Neposlali jsme ale žádné konkrétní otázky. Následně dojde k výměně stanovisek," řekl ministr. Nicméně podnikatelům se schválením zákona většinou ulevilo.

"Konečně jsou nastavena pravidla," reagoval prezident Hospodářské komory ČR Jaromír Drábek. Nespokojeni jsou ovšem podnikatelé, v jejichž oboru se zvyšuje DPH, například restauratéři.

"V příštím roce odvedeme státu o 40 miliónů více, které budou chybět například na další modernizaci," postěžoval si generální ředitel karlovarského Grandhotelu Pupp Roman Vacho, podle něhož jeden z prestižních českých hotelů může přijít o část klientely a o peníze na rozvoj.

Sdružení restaurací a hotelů HoReKa očekává, že v pohostinství a ubytování přijde o práci kvůli vyšší DPH až 20 000 z dnešních 120 000 zaměstnanců. Uvedla to prezidentka sdružení Miroslava Luprichová. Ministr financí takový odhad zpochybnil.

Sobotka potvrdil, že ministerstvo financí a finanční úřady budou tolerantní při případných potížích a chybách podnikatelů, pokud k nim dojde z neznalosti či časové tísně. Ministr ale odmítl plošný generální pardon za nedostatky v daňových přiznáních.

Schválením zákona se vyřešil problém s placením mimořádné zálohy DPH, která hrozila podnikatelům, neboť tato povinnost byla zrušena. Podle ministra financí změny DPH letos státní kase přinesou pět miliard korun. Současně schválené kompenzace pro sociálně slabší ale naopak zvýší výdaje státu o více než osm miliard korun. Příští rok už výnosy z DPH převáží nad výdaji.