Václav Moravec moderátor

Evžen Tošenovský ve studiu BBC

Padesát tři miliardy korun, tedy šestnáct procent daní v zemi mají dostat příští rok kraje. Počítá s tím zákon, který ve středu projedná vláda? Středočeský hejtman Petr Bendl míní, že lepší financování krajů mělo být už dávno vyřešené.

Petr BENDL (zvukový záznam): My vlastně dneska doháníme rozhodnutí Poslanecké sněmovny v tom, že převedlo na kraje povinnosti, a dneska se začínáme bavit o tom, jak mají být financované.

Nejen o financování krajů bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl hejtman Moravskoslezského kraje, předseda Asociace krajů České republiky, Evžen Tošenovský. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Po čtyřech letech v čele Moravskoslezského kraje vás čeká obhajoba vaší pozice. Existuje něco, pane hejtmane, v čem po čtyřech letech v čele kraje nemáte zcela jistotu, že jste dostál svým závazkům? Je něco takového?

Tak určitě to spektrum toho, když člověk vstupuje na post hejtmana, ještě na začátku, kdy kraje vůbec neexistovaly, byl jsem v podstatě sám a zakládali jsme kraje, tak ta představa byla nějaká a ten současný stav je zase nějaký, protože vznikly úřady velké, až příliš možná velké, takže je to představa, že si myslím, že jsme mohli pohnout víc, možná mít větší aktivitu v pomoci nastartovat nějakou větší ekonomickou aktivitu, pomoci možná podnikatelům, protože heslo "podpora malého a středního podnikání" je u nás pouhým heslem a mám dojem, že se ani nám nepodařilo to posunout, a je to takový ten souboj, co můžou kraje a co může vláda nebo parlament. Takže to si myslím, že jsme moc zůstali ještě dlužni.

Myslíte tedy, že nejvíce jste dlužen obyvatelům Moravskoslezského kraje pomlčka podnikatelům?

To si myslím, že to tak je a že jsme a to mě velmi mrzí, že jsme netlačili víc možná na parlament, že jsme nerozvinuli větší debatu o tom, co je to ta pomoc podnikatelům. Já obecně tady vidím velký problém, že schází filosofická debata, děláme úředničinu tak, jak se na nás žene z Evropy a v tom já vidím jako i problém svůj, že se nepodařila nastartovat tahle ta filosofická debata skutečně, co se má dělat a trochu se příliš mnoho úřaduje a málo filosofuje, anebo posouvá politika tam, kam by měla pomáhat.

Záleží, jestli by filosofování posunulo také někam politiku, jestli by se spíš nemělo víc než debatovat, filosofovat, víc než mluvit, daleko víc dělat.

To s tím souvisí. Musíte dělat a musíte mít jasno v hlavě, co s tím jde pohnout, jak s tím pohnout s tím daným problémem.

Vy si myslíte, že politické reprezentaci chybí představa, jasná představa, jak pohnout například s problémem podpory podnikatelů?

Já si myslím, že tady se velmi zjednodušují věci a chybí hlavně politická odvaha udělat razantní podporu, skutečnou podporu podnikatelům a ne honění je za tím, že někdo je úspěšný, tak jej možná víc budu zdaňovat. Ta základní debata o tom, že podnikání je věcí velmi rizikovou, velmi oceňovanou a že se má pomoci podnikatelům i s nějakým politickým rizikem, to si myslím, že tady chybí. Jdeme úředně, sekáme a vytváříme nové a nové kontrolní mechanismy a to si myslím, že není dobře.

V čem může pomoci kraj? Vy jste naznačil, že sice je vaše pozice jako krajských představitelů, řekněme, omezená, ale zároveň přiznáváte, že jste i vy osobně a Moravskoslezský kraj ne zcela pomohli svým podnikatelům, tedy, které kroky byste ještě mohl do voleb udělat, aby podpora podnikatelům v Moravskoslezském kraji byla daleko větší?

Tak to, co máme v ruce, to znamená, infrastrukturu, určitě zlepšení silniční sítě v odlehlých částech, protože to je nějaká podpora v podstatě zásadní věc, aby to podnikání tam mohlo probíhat. To chceme do voleb, to startujeme. Budeme tam nalévat větší peníze a to souvisí s tím politickým rizikem.

Nemůže vás pak někdo obvinit, že to je předvolební kampaň, že to, co jste čtyři roky podceňovali, tak teď se snažíte?

To není politická nebo politická kampaň. My to neděláme jenom teď v posledním roce. My to neustále navyšujeme krok za krokem. Některé věci se podařily, které nebyly možná deset let řešeny některé silnice, ale myslím si, že to tak má být a nesouvisí to, jestli je teďka zrovna volební rok. Budou to dělat naši následníci, nebo to budeme dělat my, pokud obhájíme. A druhá věc, a to je velmi zásadní směr, je podpora v podstatě střednímu školství, které máme v ruce, protože základní školství je záležitostí obecní tak, aby vycházeli lépe připravení lidé. To teď děláme dva roky od doby, kdy jsme převzali školství a nutíme například i ředitele, aby byli manažery, aby byl jasný tlak na to, že mají vycházet lidé připravení na život. To si myslím, že se ještě musí zvednout a když jsem hovořil o té filosofii, tak i u toho školství velmi schází takováto debata. Máme mít výběrová gymnázia, anebo to budou byť průměrné, střední školy, které slijou vše do sebe. Já jsem zastáncem toho, že mají být opravdu špičkové střední školy. Heslo gymnázium, tam je jako absolvent gymnázia, je určitým synonymem lidí, kteří jsou připravování velmi dobře na život, mají vysoké ambice, ale zároveň i vysoké požadavky na jejich přípravu.

Když vám vstoupím do řeči, vy jste naznačil, že vám chybí například zřetelná jasná představa koncepce podpory podnikatelům, ale teď například i školství. Přeci jen v onom takzvaně legislativním procesu, tedy zákonodárném procesu, mají kraje poměrně silnou moc. Mohou vstupovat do zákonodárného procesu, jste přesvědčen o tom, že kraje v uplynulých čtyřech letech dostatečně využívaly těchto svých možností?

Ono je to trošku rozporuplné v tomto pojetí. Já si nemyslím, že by kraje měly do toho až příliš vstupovat. Legislativní proces je velmi složitá věc a kraje by měly být spíše těmi, kteří dávají podněty. My jsme dali pár legislativních úprav, které vycházely z určitého života, jsou velmi úzké a nevytvářejí jiné vazby na jiné zákony. Já si nemyslím, že kraje by měly suplovat parlament, že by měly suplovat vládu. Měly by dávat impulsy a neměly by řešit daňovou soustavu ve všech vazbách.

Myslíte ale, že ty impulsy byly dostatečné, že vstupuji do vaší řeči? Protože pozorovatelům se to může jevit tak, že kraje si stěžují, že mají omezené pravomoci, stěžují si, že není jasná představa, ale přitom se mohou na té představě zřetelně podílet?

Kraje to dělají. Tam, kde například převádění kompetencí některé záležitosti, které připravuje vláda, posouvá do parlamentu, tak kraje velmi zřetelně dávají své názory. Docela je pro mě i pro předsedu asociace zajímavé to, že za ty čtyři roky se vybudovala velmi úzká vazba mezi jednotlivými kraji. Je to velké spektrum profesně připravených lidí. Ta spolupráce je velmi dobrá. Nesmírně si toho vážím a mě to překvapuje, protože například v Polsku se po dvou letech kraje v podstatě nedohodly, protože došlo na rozdělování peněz a je to spíš taková ta spolupráce na základě výměny škol a kulturních záležitostí, ale tady je to profesní a já si myslím, že to kraje velmi dobře plní. Protože představa, že budeme vytvářet nové a nové povinnosti, kompetence, není v našem zájmu ani krajů. My nechceme zvyšovat kompetence, ale aby byly jasně deklarovány.

Tím chcete naznačit, že, abych vás nutil k odpovědi, ke zřetelné odpovědi na vaši otázku, že je spíše problém na straně vlády? Vy jste v těch věcech, které vám jako krajům přijdou jako zásadní, dávali dostatek podnětů, ale ony podněty byly ne zcela akceptovány vládou. To znamená, hlavní částí tvorby zákonů České republiky.

Tak to je, takový stav.

Když se zaměříme na váš kraj, tedy na Moravskoslezský kraj, Moravskoslezský kraj je druhým krajem v republice po kraji Ústeckém, kde je největší nezaměstnanost v zemi. Pro úplnost, průměrná míra nezaměstnanosti v kraji v březnu činila 17,5 %. Můžete jednoznačně odpovědět na otázku, co ještě může udělat kraj víc pro to, aby nezaměstnanost v regionu výrazně poklesla? A teď ponechte stranou problematiku dálnice D 47 a pravděpodobně i to, co jsme naznačili - podpora drobného a středního podnikání.

Ten kraj může tam, kde jsem o tom hovořil, to není o dálnici. Dálnice je státní záležitost, tam my vůbec nevstupujeme. To jsou silnice druhé a třetí třídy, to jsou ty žíly, vlásečnice od žil toho typu dálnice, které vedou do odlehlých oblastí a tam ten kraj pomáhá. Pomáháme víc možná těm malým obcím než velkým městům.

Například Bruntálsko, kde je největší nezaměstnanost? Tam si myslíte, že je ona vlásečnice, jak jste ji pojmenoval?

Například v Bruntálsku je to angažovanost, protože s tím souvisí jednak opravené silnice, ale souvisí i některé aktivity turistické, pro turistický ruch oblast Osoblahy, je velmi krásná krajina, ale velmi složitý život podnikatelský, dříve postavené na zemědělské výrobě brambor, to všechno padlo, a tam ta nezaměstnanost se pohybuje opravdu přes dvacet procent. Jsou některé obce, které mají třicet procent. Tam my jdeme skoro, řekl bych, účelovými finančními injekcemi. To je to politické riziko. Zakoupená lokomotiva pro rozjetí turistického ruchu na mrtvou trať je politické riziko rozhodnutí pomoci. Tam se něco bude dít. Zaplaťpánbůh za každé místo, které tímto vzniká. Takže cílené, jasné podpory, které děláme a snaha oživit turistiku, i když já si myslím, že trochu někdy až přeceňujeme jakoby šanci turistiky, protože ono to není tak úplně jednoduché. Takže tohle ten kraj dělá a myslím si, že tady to je rovina, kde může pomáhat jasným podnikatelským aktivitám.

Zmínil-li jsem číslo sedmnáct a půl procenta jako aktuální míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, máte představu, kdy by například míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji mohla klesnout na deset procent?

Tak tu představu mám, ale nikdy to nebude skokové. To jsem o tom přesvědčen. Nebude to skokové ani v případě tak, jak někdy přeceňujeme, že najednou přijde automobilka nebo nějaký velký investor. Ten velký investor má totiž i negativní dopad v tom, že vysává ty nejaktivnější a ty méně aktivní zůstávají bokem a někdy to i nese určitou míru problémů malým podnikatelům, kteří nejsou schopni konkurovat tomu velkému, který vstoupí. Takže skokové to nebude.

Jak dlouho to bude trvat?

Já si myslím, že ta doba odvisí od toho, jak opravdu se nastartuje to malé střední podnikání. To není o jedné dramatické změně. Já bych to odhadoval někde možná pět let a více.

Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach vás, jako hejtmana Moravskoslezského kraje a vůbec představitele kraje, několikrát kritizoval, že kraj ne zcela využívá průmyslové zóny a že ne zcela se snaží využít všechny prostředky v boji proti nezaměstnanosti. Tady jsou slova ministra Zdeňka Škromacha.

Zdeněk ŠKROMACH (zvukový záznam): Tak samozřejmě, protože tím odvádí pozornost od řekněme svých problémů. Když si vezmete, a my jsme to konstatovali na severní Moravě, za prostředky, které investovala tato a předchozí vláda, byly vybudovány průmyslové zóny, které jsou dneska pokryty pouze asi z dvaceti procent. To znamená, že tady jsou poměrné rezervy a musím říci, že se to velmi liší právě podle toho přístupu aktivního, jednotlivých měst, jednotlivých krajů a tady si myslím, že je určitá rezerva, byť samozřejmě jako centrum se nezříkáme těchto možností.

Řekl před půlrokem v rozhovoru pro BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Připouštíte tuto kritiku?

Tak rezerva vždycky bude, ale tady já mám problém jiného typu, a to si myslím, že je problém fungování CzechInvestu, kdy my velmi dlouho žádáme, abychom dostali například seznam požadavků. My dostáváme až když CzechInvest přichází a říká tedy je nějaký zájemce, my do toho takto nemůžeme vstupovat. Máme vlastní aktivity, navazujeme kontakty s našimi spřátelenými regiony a tam děláme různé akce, abychom informovali o těchto možnostech vstupu. Já si nemyslím, že to je o budování dalších a dalších průmyslových zón. Těch zón už je teďka, myslím si, až příliš a příliš mnoho utopených peněz je v této věci.

Kolik peněz je utopených u vás v Moravskoslezském kraji zbytečně?

Netroufám si teďkom komentovat tato čísla, protože to jsou vazby přímo od vlády na jednotlivé obce. Bude to ve stovkách milionů korun.

To znamená, teď je podle vás nikoliv problém na straně kraje, ale CzechInvestu jako agentury, která shání investory pro průmyslové zóny?

Je to takto definováno, možná na straně kraje je problém toho jaksi najít velkou zónu pro případný zájem. To je problém dlouhodobý, protože je to velmi složitý kraj zaurbanizovaný. Je to něco jiného než najít v jednoduchém prostoru nějakou zónu.

Teď tomu nezcela rozumím. Vy říkáte nestavět další zóny, ale přitom říkáte.

Nestavět další zóny toho malého typu. Malých zón, které jsou pro malé podnikatele, je celá řada, skoro u každého města. Takto vznikly a nejsou zaplněny, velmi malé procento.

Moravskoslezský kraj tedy potřebuje jednu velkou obrovskou zónu?

V případě, že by byl zájem tu kritizovanou nebo vysnívanou, jak se to vezme, automobilku nebo velkého podnikatele, velkého investora, který si říká, chci dvě stě hektarů, tak takovéto prostředí není. Začali jsme s jedním územím, a tam jsme narazili, protože je to soukromý podnik, jsou to soukromé pozemky, tak se jaksi nedaly vykoupit, a je to normální standardní stav, takže hledáme další, která by mohla být, která je v současné nebo to území je v současné době v majetku státu, takže ho převést.

Kdy si myslíte, že by mohla být velká průmyslová zóna, na které by se mohla usídlit v Moravskoslezském kraji automobilka či jiný významný strategický investor?

Ta by mohla být velmi rychle, pokud se podaří vyřešit omezení se životním prostředím. Zase to je jaksi rozhodnutí vlády, vliv Natura 2000.

To znamená, do půlroku by to bylo reálné?

V podstatě by to mohlo být do půlroku reálné, protože to je majetek státu. Vláda rozhoduje o uvolnění toho území a musí se s tím vypořádat ministerstvo životního prostředí, takže tam to je reálné. Je to možné. Druhá věc je, nakolik to území bude připraveno, infrastrukturou zasíťováno, to je trochu větší problém.

A máte nějakého takového investora, aby se nebudovala velká průmyslová zóna, která pak zůstane nenaplněna?

To je právě ta hra s CzechInvestem a hra. Přes nás velký investor nejde, protože se obrací na stát a tuto zprostředkovatelskou funkci plní CzechInvest.

Vy jste dali CzechInvestu zadání, aby vám našel významného sponzora? Vy jste ochotni do půl roku?

Takováto komunikace s CzechInvestem probíhá už řadu let. Je snaha toho investora najít.

Je tam příslib?

Příslib je, ale těžko dovedu já posoudit reálnost toho příslibu. Investor je, my jednáme se stovkou, já skoro každý týden mám nějaké takovéto jednání menších, větších, ale vždycky ta reálnost je až v té době podpisu. Jinak se to nedá odhadnout.

Zhruba tři roky existuje funkce vládního zmocněnce pro Moravskoslezský kraj. Vy dlouhodobě, pane hejtmane, kritizujete vládu, že ne zcela komunikuje s kraji. Není příklad vládního zmocněnce důkazem, že kabinet si je vědom problémů Moravskoslezského kraje? Tedy, jak byste vyhodnotil tři roky vládního zmocněnce?

Tak, ono to je trochu složité. Vládní zmocněnec mi připadá, já to vždycky říkám, jako alibistická figurka. Protože není to pozice, která by měla sílu vládní, či mělo by to zástupce, protože to je kopie francouzského ministra pro problematické regiony, který má vekou kompetenci skoro rozhodovací. Tady zmocněnec nemá ani tuto mocenskou silovou pozici a nemá ji ani politickou. To pan profesor Zamarský, který je tím zmocněncem, má velmi nešťastnou polohu. Já s ním velmi dobře komunikuji, spolupráce je velmi dobrá, ale ten realizační výstup, že by zmocněnec přišel na vládu a řekl: "Tak, pánové, tady tohle je potřeba udělat a musíme rozhodnout," tuto sílu nemá ani politickou.

Když jste v úvodu tohoto rozhovoru mluvil o tom, že existuje velmi dobrá profesionální komunikace mezi představiteli krajů, nejste sami, kdo má vládního zmocněnce. Je to kraj Ústecký, je to kraj Jihomoravský. Tedy uvažovali jste o tom, že byste spojily se všechny tři kraje, které mají vládního zmocněnce a řekli, buď vládní zmocněnce zrušte, anebo jim dejte takové kompetence, aby byly exekutivní?

Tato debata takto neprobíhala, protože liší se Severočeský kraj, který má, nebo Ústecký kraj, který má také toho zmocněnce, a tam je to spíš dáno tou politickou silou, tak jak jsem to pochopil a jak to vnímám. Tady neplatí plošné řešení zmocněnci, a já si myslím, že tady spíš vláda ne úplně jasně řekla, co od zmocněnců chce. Proto na nás, na mne, to působí jako trošku to alibistické hnutí. Jestli zmocněnce, rozumím tomu, že vláda pro určitou část si vytvoří takového toho člověka velmi silně vybaveného kompetenčně, tady tento zmocněnec nemá tu sílu a pravomoc, říci: "Tak a já chci zítra do vlády a chci, aby toto bylo přijato."

Vy byste je tedy zrušil zmocněnce, nebo jim dal větší kompetence?

Já bych je v této formě bych zrušil a jsou standardní zodpovědné osoby, které jsou, proč jsme vytvářeli kraje? Pak jsme mohli vytvořit pár zmocněnců a říci, tady tito lidé jsou pověřeni řešit vojenským způsobem řešení daných krajů, což všichni víme, že nejde.

Další téma fungování krajů. Začátkem dubna došlo k dohodě mezi vládou a kraji o financování v příštím roce. Do rozpočtů krajů mají příští rok doputovat padesát tři miliardy korun, to je šestnáct procent daní v zemi. Premiér Vladimír Špidla slíbil, že vláda udělá maximum pro to, aby byl zákon o rozpočtovém určení daní schválen co nejdřív.

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Vláda je připravena a odhodlána tento zákon prosadit, pokud možno rychlým způsobem, protože koneckonců o jeho základní konstrukci běžela debata už v minulém roce a k tak zásadnímu posunu nedošlo a předpokládáme tedy nějaké zkrácené projednávání, nikoliv nějaké bleskové, ale prostě zkrácené projednávání tak, aby zákon mohl být definitivně schválen před nejdůležitějším jednáním o státním rozpočtu, čili, aby mohly být ve státním rozpočtu už zafixovány jeho výsledky.

Slíbil začátkem dubna hejtmanům premiér Vladimír Špidla. Padesát tři miliardy korun, tedy šestnáct procent daní. Jak by hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Asociace krajů České republiky Evžen Tošenovský hodnotil tuto částku a na výběr má tři možnosti, za a) úspěch krajů, za b) částečný úspěch, za c) totální neúspěch?

Asi částečný úspěch, protože od toho posledního projednávání se tam dostala velmi výrazná položka, a to je financování středních škol. Tedy, že by přešlo, v celém tom objemu by přešlo na kraje. Takže v této rovině bych to bral jako úspěch.

A neúspěch ten částečný?

Neúspěch, že jsou tam zase položky, které jsou tam navíc. Zase jsme u středního školství, to je soukromé a církevní školství, z mého pohledu v této chvíli podle platných zákonů o tom rozhoduje ministerstvo školství a je zbytečné, aby u školy, u které rozhodne ministerstvo, financoval kraj a může to být velká, může se to časem měnit. Vycházíme ze současného stavu a ten, kdo rozhoduje, by měl platit a zajišťovat finančně finanční stabilitu, takže my nesouhlasíme s tím.

Takže myslíte, tedy chtěl byste, aby pod vás převedlo ministerstvo školství církevní a soukromé školy, nebo naopak ať si je financuje?

Aby je financovalo ministerstvo, protože to má logiku, protože rozhoduje ministerstvo o tom, že je udělen tento statut této škole. Protože, když budeme, když to přeženu matematicky, když letos rozhodne ministerstvo, ano, máme tento stav, je deset škol v Moravskoslezském kraji, pro příští rok rozhodne, bude jich patnáct, ale bude to v objemu prostředků pro těch deset a může to být problém. Ale to jsou, to je jedna záležitost. Pak jsou jiné položky, které se tam zase nedostaly. Věc, kterou diskutujeme dlouho, a to je záležitost napříkald kofinancování evropských fondů, zbytečná věc, že zůstala na úrovni státu. Není to velká částka, je to zhruba sedm set až miliarda velká částka, tedy v tom celém objemu rozděleno mezi kraje. Tato položka existovala ve státním rozpočtu jako položka na regionální rozvoj. Od té doby my jsme ji kritizovali, že měla být převedena na kraje, změnila se na kofinancování a dnes ministerstvo pro místní rozvoj říká: "My zajišťujeme kofinancování, my musíme tuto položku mít." Ale tak, jak jsou kraje definovány, tak nemají vlastně vůbec žádný volný prostor, aby s tímto mohly pohybovat.

Chcete tím naznačit, že může být ohroženo přijímání peněz ze strukturálních fondů Evropské unie, protože nemáte jako kraje dostatek peněz, kterými byste disponovali, abyste mohli podat projekty, na kterých se finančně musíte spolupodílet?

To tak je. Musíme vlastně počítat s nějakou účastí státu. Není to okamžitá aktivita, aktivita krajů jako takových, to je určité riziko.

To znamená, že peníze z Evropské unie jsou v ohrožení?

Tak ony jsou v ohrožení celou dobu, protože jednak časový posun je takový, jaký je a objem finančních prostředků na krajích, ale i na obcích není natolik veliký, abychom si sáhli na ty velké miliardy. O tom jsem přesvědčený.

Kolik máte tedy k dispozici jako Moravskoslezský kraj a kolik byste mohli čerpat v prvních třech letech z prostředků Evropské unie?

My v reálu nebo v požadavcích a v plánech máme zhruba do čtyř miliard korun do těch prvních třech let, letos to nebude skoro nic. To je pro celou Českou republiku. Takže v těch dalších dvou letech někde mezi dvěma a čtyři miliardami podle úspěšnosti.

A pokud by se ona pravidla změnila a vy měli k dispozici víc peněz na projekty, tak by onen nárůst mohl být až jak velký?

Ne, teď jsme si možná nerozuměli. Čtyři miliardy jsou projekty. Když si z toho vezmeme, že pětadvacet procent by měla být spoluúčast krajů, tak je to nějaká čtvrtina miliardy, by měla být v kraji jakoby disponibilní volných prostředků, když to sdělím na dva roky pět set milionů, to není objem, který by náš kraj měl volných, aniž bychom zastavili investice do školství, do zdravotnictví, nebo které musíme sami spravovat.

My jsme si asi opravdu nerozuměli v tom, že jsem chtěl se zeptat, že v případě, kdyby byla lepší propracovanost financování projektů a peněz, které přijdou ze strukturálních fondů do České republiky, kolik by se až mohlo získat pro váš kraj? Přece čtyři miliardy korun na těch projektech není maximum, které byste mohli získat, pokud by celý systém byl lepší?

To není maximum. Já tady hovořím o reálu. Pak jsou zase projekty, pokud by byly tyto prostředky větší.

Ptám se já na možnosti, teď si rozumíme.

Možnosti já bych viděl někde možná až na těch sedm miliard by to mohlo vyjít.

To znamená, téměř polovinu, že vy dostanete zhruba polovinu, než jaké by byly možnosti, pokud by celý přísun peněz a fungování projektů příjmů peněz ze strukturálních fondů České republice byl lepší?

Možná by se to takto dalo, ale je to opravdu spekulace. Jaksi ten výpočet takhle nesedí, protože si musíme být vědomi, některé projekty se nezahajují ani u obcí z důvodů, že ta obec nemá například peníze na to, aby zahájila projekt. Peníze přijdou až ex post. Čili, jestliže se jedná o čističku v řádech sto milionů korun nebo sto milionů korun, projekt bude stát tedy někde pět šest milionů korun a toto obec nemá, tak nezahájí ani ten projekt, protože by se dostala do velmi svízelné finanční situace, a to já vidím jako problematické.

Kraje začátkem dubna dávaly najevo svoji nespokojenost, že neví, jak se bude třiapadesát miliard korun, které půjdou v rámci zákona o rozdělování daní, jak se budou rozdělovat tyto peníze, premiér Vladimír Špidla k této námitce říká:

Vladimír ŠPIDLA (zvukový záznam): Kraje nedaly žádné doporučení, pokud se jedná o to celkové schéma přerozdělení, ponechaly vládě tedy onu nevděčnou úlohu, aby na základě konzultací a vyslechnutí relevantních názorů nějakým způsobem rozhodla a ten hlavní problém je přesně tak, jak už byl řečen, jsou kraje s koncentrovaným obyvatelstvem a relativně malou plochou - Praha, jsou kraje, které mají relativně malý počet obyvatel na velkou plochu - jižní Čechy, najít nějaké schéma, které nekřivdí ani jednomu ani druhému, není lehká úloha a vláda tuto nevděčnou úlohu na sebe samozřejmě musí vzít.

Konstatoval 7. dubna premiér Vladimír Špidla. Co ona námitka, že jste se podílely jako kraje na tom, že vlastně se neví, jak se těch třiapadesát miliard bude rozdělovat?

Protože to není možné. Tady je možná jedna oprava pana premiéra. Ne kraje, kraje řekly, každý za sebe připomínkoval tento návrh podle svého vědomí a povinností. Asociace nenašla řešení optimální, chceme-li optimální, na kterém by se mohli dohodnout všichni. Ono se nedá najít.

Tak je to jako v Polsku.

Je to přesně jako v Polsku.

Tak popíráte svoje slova? Jakmile jde o peníze, je to tady /nesrozumitelné/.

Ne, ne. My jsme se shodli na objemech, na přenosech financí, na jednotlivých částech, které ano, které ne, ale ona není možná najít. To není o jednotě, protože žádný hejtman nemá puvoár ze svého zastupitelstva na to, aby řekl: "Ano, já souhlasím s tím, že přijdeme o sto milionů z nějaké střední hodnoty." To ten hejtman druhých čtrnáct dní je odvolán, jednoznačně. Asociaci krajů tvoří nebo tu radu asociace tvoří hejtmané, kteří, pokud by to mělo jít tímto procesem, tak by museli si toto nechat schválit zastupitelstvy, protože to je příliš vážná věc, jedná se o financování do budoucna a my jsme měli týden, týden na připomínkování tohoto nového zákona. Takže není a já si ani nemyslím, že by se našlo optimální. To je rizikovost vlády, musí navrhnout a je jednoznačné, že nenajde ten optimální. Vždy bude kritizována, protože není schopná vyjít jakoby všem vstříc.

To znamená, že vláda bude kritizována, ať rozhodne jakkoliv?

Skoro se to tak ale nedá říct. Ale já myslím, že tady je chyba jinde, protože, když se spouštěly kraje, mělo se říci: "Bude toto financování takto vypadat." Ne spustit kraje, říci, tady takto vypadáme, je to krásné, všechno je růžové a pak hledat financování. Já si myslím, že ta základní chyba se stala hned na začátku, že měly být nastaveny tyto pravidla ať špatně nebo dobře. Parlament rozhoduje ne vždy jenom o milých věcech. Toto mělo být nastaveno a s tím už do toho ty kraje měly jít. Ten stav, jaký je, to si vykoledovala vláda a parlament, anebo ty politické strany, které toto schválily.

Pozdě bycha honiti, jednou větou, jaká je vaše představa o optimálním financování krajů České republiky, rozumějme, jak velké procento z výnosů daní by podle vás bylo úměrné?

Tak ono se to někde pohybuje kolem těch sedmnácti procent jakoby v objemu. Když to vezmu makroekonomicky, asi je tento rozumný. Tou druhou větou, kterou k tomu dodám, já si myslím, že se bude muset změnit vůbec přístup rozpočtování u nás napříč. My deset let vlastně fungujeme ve stávajícím mechanismu rozpočtu, ať již státu nebo obcí, anebo krajů, které teďkom na to navazují a tady my děláme zase jenom tu úředničinu. Je v podstatě jedno, jestli ten balík jde ze státu nebo z krajů, ale chybí ta myšlenka politicky jednoznačný signál. Některé kraje mají takovouto charakteristiku a já budu financovat, neposunuli jsme se daleko, přesouváme pouze balíky peněz a neříkáme, jestli by jiný mechanismus financování nebyl rozumnější.

Konstatuje hejtman Moravskoslezského kraje, předseda Asociace krajů České republiky, Evžen Tošenovský, který byl třicet minut hostem Interview BBC. Děkuji za váš čas, někdy příště na shledanou.

Děkuji, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Zmocněnec vlády: pomáhá, či ne?

Mladá fronta DNES, 26. 8. 2004, strana: 3 - Otázka do kvizu: kdo je vládní zmocněnec? Buď člověk, který pomáhá tvořit nová pracovní místa a zlepšovat ekonomiku v kraji, nebo prodloužená ruka vlády, jež „hasí" pouze největší problémy. Nebo loutka bez pravomocí. Názory jsou různé.

Ladislav Korbel působí v roli vládního zmocněnce pro Jihomoravský kraj necelý rok a už bilancuje. Co má za sebou? Oživení výroby cukrovinek v bývalém závodě Maryša Rohatec, a tedy nových dvě stě zaměstnanců. Dále třiaosmdesát pracovních míst ve čtyřech firmách, které působí v těch částech kraje, kde je nejvyšší nezaměstnanost a nejnižší mzdy: na Hodonínsku, Břeclavsku a Znojemsku.

„Podařilo se mi prosadit využití dotačního programu na rozvoj podnikání s důrazem na zaměstnanost," říká Korbel. Peníze tak dostane například firma Neria působící v Hustopečích a Hodoníně. Slíbila, že zaměstná třicet lidí navíc. Úspěšným bylo také řeznictví Zahrádková Marie. „Chtěli bychom, aby dostala podporu také konzervárna Novák ze Znojemska. Je to jediný reálný nástupce Fruty Znojmo, která dříve vykupovala zeleninu od okolních pěstitelů. Ti teď nemají odbyt, přičemž pěstování okurek kleslo na minimum," podotkl zmocněnec.

Podobných projektů a žádostí vypracoval s podnikateli asi dvacet, většina ale čeká na verdikt úředníků z ministerstev. Sázka na biomasu a Baťův kanál Korbel ale prosazuje také vybudování sítě jakýchsi malých elektráren a tepláren, zařízení, kde by se spalovala biomasa.

Z rychle rostoucích rostlin, zemědělského odpadu či kalů z čistíren odpadních vod by se vyráběla ekologicky čistá energie. „Tímto způsobem bychom mohli v kraji zaměstnat až tři tisíce lidí. Obnovitelné zdroje energie mají velkou budoucnost," míní Korbel.

Šanci vidí rovněž v turistickém ruchu, konkrétně v dobudování Baťova kanálu tak, aby se prodloužila jeho splavnost. Podle zmocněnce by hotový kanál přilákal více turistů, v okolí by se mohlo rozvíjet vinařství, cykloturistika a ubytovací služby.

Své vládní zmocněnce mají pouze tři „ekonomicky nejslabší" oblasti v zemi. Západočeskou oblast má na starosti Vlastimil Aubrecht, Moravskoslezský kraj zase profesor Vítězslav Zamarský z báňské univerzity.

Na jejich práci panují různé názory. „Vládní zmocněnec mi připadá jako alibistická figurka," prohlásil před časem v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský a dodal: „Není to pozice, která by měla sílu vládní, je kopií francouzského ministra pro problematické regiony, který má velkou kompetenci, skoro rozhodovací. Zmocněnec nemá ani tuto mocenskou silovou pozici a nemá ji ani politickou."

Podle Jany Víškové z agentury Czechinvest se konkrétně jihomoravský vládní zmocněnec osvědčil. „Velmi aktivně propaguje program na podporu tvorby nových pracovních míst. Podnikatelé z hodonínského okresu jsou díky tomu zatím nejaktivnější, a tím pádem na špici v počtu podaných projektů," uvedla Víšková.

Hodonínsko patří mezi třináct tuzemských okresů, kde nezaměstnanost přesahuje patnáct procent, a které tudíž mají nárok na podporu. „Ostatní vládní zmocněnci s námi zatím na tomto programu nespolupracují," podotkla Víšková.

Ředitel hodonínské obchodní a hospodářské komory Michal Švagerka je sice rád, že se někdo snaží regionu pomoci, ale neskrývá ani skepsi. „Podnikatelé mají problémy s vysokými daněmi, jsou omezováni pracovním právem, špatnou vymahatelností práva. S tím zmocněnec nic neudělá. Hasí největší plameny, ale požár ne."