Václav Moravec moderátor

Petr Kolář ve studiu BBC

Šest dní v zajetí si prožili tři čeští novináři, kteří se stali terčem únosu v Iráku. Redaktor Českého rozhlasu Vít Pohanka v neděli po návratu do České republiky odpovídal na otázku, jaké poučení si vzal z únosu pro práci novináře, který se vydává do krizových oblastí.

Vít POHANKA (zvukový záznam): Jestliže i v minulosti jsem zvažoval riziko, nebo aspoň si to myslím, jsem každé riziko zvažoval dvakrát, teďka ho budu zvažovat třikrát.

Řekl v neděli po návratu do České republiky Vít Pohanka. Nejen o tom, jak postupovala česká diplomacie při záchraně tří novinářů, bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náměstek ministra zahraničí České republiky Petr Kolář. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Když se dozví ministerstvo zahraničí, že je unesen nějaký český občan v nějakém koutě světa, jaký je, pane náměstku, scénář pro jeho osvobození, neboli existuje nějaký univerzální plán, jak v takové situaci postupovat?

Ve chvíli, kdy se dozvíme, že se stala, nebo že nastala takováto krizová situace, tak okamžitě začne fungovat jakýsi krizový štáb na ministerstvu zahraničí. Podle usnesení Národní bezpečnostní rady, tuším, že ze 14. května 2002, je jakýsi plán, jakási pravidla, podle nichž je za řešení takové krizové situace zodpovědné ministerstvo zahraničí. Tato pravidla, tento plán má být teď v poslední době, nebo je připravena jeho novelizace, jeho určité úpravy, ale v zásadě jede se podle toho, který je v tuto chvíli platný.

Ukázala i ona situace s unesením tří českých novinářů, že je nezbytné provést nějaké zásadní kroky v novelizaci onoho plánu?

Ne, to už se ukázalo předtím, ale...

Kdy předtím?

To už se ukázalo v minulosti, kdy jsme s tím plánem pracovali, a je pravda, že tam je zapotřebí ošetřit některé drobnosti, jako je třeba otázka přímé evakuace a tak, ale i v tomto, i podle tohoto plánu se dá jet velmi efektivně. V zásadě je nutné zdůraznit, že to je jakýsi rámcový plán, podle kterého, ze kterého vyplývá, kdo má jaké povinnosti, kdo v takovém krizovém štábu má zasedat. Nemusíte tím pádem obvolávat ostatní resorty a chtít po nich, aby vám nominovaly své zástupce. Automaticky to tak je, že prostě tím, kdo je za takové řešení krizové situace odpovědný, je ministerstvo zahraničí. Ministr jmenuje někoho jako šéfa krizového štábu, v tomto případě jsem to byl já, a prakticky od pondělního večera, od Velikonočního pondělí, kdy jsme měli první schůzku vedení, se rozhodlo, jak se bude postupovat dál, a od úterka od rána krizový štáb zasedal.

Existuje a končí existence takového krizového štábu s chvílí propuštění unesených, nebo ještě ten štáb a jeho činnost pokračuje, například že se vyhodnocuje, co se v tom týdnu stalo a podobně? To znamená, existuje ještě ten krizový štáb, například v souvislosti s únosem tří českých novinářů?

Krizový štáb, jeho pravidelná zasedání končí tou chvílí, kdy..., nebo to je v podstatě na mně, na vedoucím toho krizového štábu. Je tady třeba i na rozhodnutí toho vedoucího, zdali se bude scházet o víkendu. V případě, že je to třeba, tak prostě on určí a tak to je, stanovuje nějakou lhůtu, kdy se musí členové dostavit a tak dál. V tomto případě jsme už další zasedání krizového štábu nedělali. Samozřejmě teď se bude vyhodnocovat situace, bude se vyhodnocovat, které věci se kdy staly a zdali se staly správně tak, jak měly. Nebudeme to vyhodnocovat sami, samozřejmě budou na tom spolupracovat ty příslušné složky, ta místa, která se na tom krizovém štábu podílela.

Dozví se pak veřejnost, k čemu došlo, respektive jak byla vyhodnocena činnost jednotlivých úřadů, jednotlivých lidí v souvislosti únosem tří českých novinářů?

Nedokážu předjímat. Celé zasedání krizového štábu bylo v utajeném režimu a podle zákona sto čtyřicet osm z roku devadesát osm prostě utajené informace nejsou poskytovány veřejnosti. Nicméně pokud by se samozřejmě dospělo k závěru, že tam je něco, co by veřejnost měla vědět, tak je to potom na rozhodnutí, dejme tomu, ministra zahraničí.

Kdy bude vyhodnocena situace a zasedání krizového štábu v souvislosti s únosem tří českých novinářů?

Na tom už se pracuje. Já předpokládám, že to má několik rovin. Samozřejmě budou se vyhodnocovat jednak teda sledy událostí tak, jak šly po sobě, a zdali informace, které jsme měli, měly tu příslušnou validitu a pracovalo-li se s nimi správně. Zároveň se bude vyhodnocovat ještě průběžně s tím, jak se situace vyvíjí teď na místě, i politická situace, to, zda byly vyhodnoceny ty informace tak, aby to teď odpovídalo i tomu, jak se situace vyvíjí na místě. S těmi informacemi se bude dál pracovat...

To znamená, do měsíce by mohlo být jasno v těch základních...?

Já myslím, že teď už je v podstatě jasno. My nemáme příliš věcí, které bychom si potřebovali ještě vyjasnit. Tady jenom jde o to, aby byl nějaký follow up, aby bylo to, co jsme zpracovávali a s čím se pracovalo, aby bylo eventuálně možné v budoucnosti dál využívat.

Existuje tedy v souvislosti s vyhodnocením práce krizového štábu, který zasedal šest dní kvůli únosu tří českých novinářů, nějaké, řekněme, slabé místo, slabý článek, ze kterého je nezbytné se poučit pro situace podobné někdy příště?

Já osobně mám pocit, že možná bylo dobré trochu dřív, než jsem k tomu přistoupil, konzultovat některé nezávislé odborníky, se kterými jsem začal konzultovat asi až ve středu...

Nezávislí odborníci je kdo?

Nezávislé akademické oblasti, někteří...

Arabisté.

...arabisté, někteří lidé, kteří tam působili jako naši podnikatelé a byznysmeni, a některé další zdroje.

To znamená, tam jste mohli bejt, být pružnější jako krizový...?

Já se domnívám, že toto je poučení pro mě osobně pro příště a také to do těch závěrů doporučím, aby paralelně ze zasedání krizového štábu byla okamžitě vytvořena nějaká síť, nebo teda k dispozici byla minimálně tomu vedoucímu štábu síť nezávislých odborníků, kteří mohou přijít s nápadem nebo s námětem, který se ukáže dodatečně třeba neužitečný.

Co islámská komunita v České republice? Mohli jste také ji oslovit dřív?

My jsme s islámskou komunitou v České republice komunikovali a co se týče oslovení dřív, já nechci teď říkat některé věci, nad kterými bych se s nimi byl nedohodl. Prostě není to tak, že jsme s nimi začali pracovat pozdě rozhodně.

Promiňte, na začátku z toho, co naznačujete, a je to zatím odpověď diplomata, je to celkem logické, když jste náměstkem ministra zahraničí, tedy byly nějaké požadavky islámské komunity...?

Ne, ne.

...které bránily komunikaci?

Ne, naprosto nic takového, rozhodně ne. Spíše skutečně to odpovídá tomu, že oni sami čekali asi na oslovení z naší strany a měli připraveny některé věci, nicméně přesně je to tak, jak říkají, nemám důvod tomu nevěřit, že se obávali, pokud budou sami iniciativní, že by to mohlo mít některé nepříznivé konotace.

Časopis Týden ve svém posledním vydání přinesl článek s titulkem "Těžkopádný stroj", v podtitulu stojí "Černínský palác zaspal". Jaká ponaučení, a připouštíte, že tam byla jistá selhání, že jste fungovali jako těžkopádný stroj?

No, to nepřipouštím a je vidět, že autor tohoto článku, který jsem, pravda, zběžně prohlédl, vůbec, s prominutím, neví, o čem píše. Nechci inzultovat novináře, ale myslím, že tady jak se vždy snažím ve všem diverzifikovat a dělat rozdíly a nepaušalizovat, tak toto je příklad prostě naprosto neprofesionální a velmi povrchní práce novináře.

Pro úplnost, časopis Týden nejenže kritizoval laxnost české diplomacie při začátku celé záchranné operace, ale krom jiného napsal, cituji: "Otázkou zůstává, proč česká strana hned zpočátku nevyužila služeb Janiny Hřebíčkové, která jako vysoká úřednice působila v Iráku v prvních měsících po pádu Saddáma Husajna. Černínský palác si vzpomněl až ve středu," konec citátu. Jedna z námitek?

Já bych jen pisateli chtěl připomenout, že paní Hřebíčková je zaměstnankyní ministerstva zahraničí, jako taková je součástí celkového toho stroje těžkopádného, jak on o něm napsal. Paní Hřebíčková s námi komunikuje celou dobu, co je zpátky, a s náměty a podněty přichází. Zasedání krizového štábu byly v určitém stupni utajení. Podle toho také se muselo přistupovat i k tomu, kdo se bude zasedání krizového štábu jako takového účastnit.

To znamená, že někteří lidé se ho nemohli účastnit, protože neměli prověrku bezpečnosti?

Třeba tak, neměli určitý stupeň prověření a...

Což byl případ Janiny Hřebíčkové?

Paní Hřebíčková má stupeň prověření, ale teď se, pokud vím, pracuje na jejím dalším, na zvýšení té prověrky, kterou má, zvýšení toho stupně. Kromě toho ona se samozřejmě potom, když se snížil ten stupeň, účastnila, nicméně jako zaměstnanec ministerstva zahraničí a jako kolega mně velmi blízký, paní Hřebíčková samozřejmě využívána byla a kdykoliv měla sama pocit, že má nějaký námět, tak s ním mohla přijít, a všechny její podněty a náměty byly velmi užitečné a byly využity, o tom vás ujišťuji.

Vy jste řekl jednoznačně, že pro vás poučení je, že v takové situaci, jako je únos, by mohli být daleko dříve osloveni nezávislí odborníci, lidé z akademické obce, či z podnikatelského sektoru, kteří mají kontakty v dané zemi. Znamená to, že na ministerstvu zahraničí taková databáze neexistuje?

Databáze je různých..., samozřejmě odbor Blízkého východu, který se stará o tuto oblast, má svoji databázi, má kontakty, ale vést dnes databázi na někoho s jeho osobními údaji a tak dále, to je velmi ošidná věc. Musíte mít souhlas toho člověka, že s ním chcete spolupracovat, nebo že on chce spolupracovat s vámi a že mu nevadí, vedete-li na něj nějaký spis a víte-li o něm. Samozřejmě i z tohohle vyplývá, že do budoucna bychom chtěli mít od těchto lidí dopředu vyjádření souhlasu, že v případě takovéhle krizové situace je možné je využít a že jim třeba nebude vadit, že se jimi v té souvislosti mohou zabývat služby a trošku se i šťourat v jejich soukromí, protože když s někým chcete pracovat a potřebujete ho využít v tak složité situaci, tak také musíte mít určitou informaci o něm jako takovém, a to není každému příjemné. Šťourat se mu v soukromí a ještě k tomu některými službami, to ne každý musí vítat.

Irák uplynulých dní a týdnů. Násilí, to je jeden z hlavních rysů uplynulých dní a týdnů. Například na budovu španělského velvyslanectví v Bagdádu v pondělí dopadla minometná střela, nikoho nezabila ani nezranila. Má české ministerstvo zahraničí podle náměstka Petra Koláře stanovené hranice, za kterých je, řekněme, neúnosné bezpečnostní riziko a za kterého čeští diplomaté v Iráku setrvávat nemohou?

Samozřejmě že jsou stanoveny určité ne paušální, ale jsou jisté limity, které vyhodnocujeme podle toho skutečně, kde se nacházíme, v jaké situaci. Velmi záleží na hodnocení z místa a na hodnocení také celého širšího kontextu a případně našich spojenců.

Zatím nenastala taková situace, že by ty hranice byly překročeny?

Naše vyhodnocení je takové, že zatím nenastala situace, kdy by bylo zapotřebí evakuovat veškerý personál naší ambasády. Tady se postupuje podle několika stupňů evakuace. Teď zvažujeme, nebo respektive minulý týden jsme zvažovali oslabení ambasády o některé technické pracovníky, kteří na místě teď nejsou užiteční nebo nejsou tak, jak by bylo zapotřebí, vzhledem k situaci. Nevrátil se z dovolené obchodní rada, který už tam teď na místě nemá příliš mnoho co do činění, a také jsme zarazili návrat našich expertů ze CPA, kteří byli v Praze na semináři přes Velikonoce, také tady strávili velikonoční svátky.

Mluvíte-li o těchto expertech, tak ještě, nemýlím-li se, někteří v Iráku zůstávají, a to v okolí jihoirácké Basry. Jiný český týdeník Euro ve svém posledním čísle napsal, opět cituji: "Odborníci vyslaní Českou republikou do jihoirácké Basry stále čekají, až jim české úřady poskytnou ochranu a pancéřované terénní vozy, zatím marně. Ministerstva zahraničí a obrany se nemohou dohodnout, kdo jejich bezpečnost zaplatí," konec citátu. Je-li tato informace pravdivá, jak je to možné?

Není pravdivá, takže teď jaká je skutečnost. Naši experti v CPA jsou přepravováni pancéřovanými vozy, je o ně pečováno ze strany našich příslušníků URNA. Ti se starají nejen o bezpečnost lidí z ambasády, ale starají se právě i o naše experty v CPA. Přeprava je zajišťována čistě těmito vozy a vždy v doprovodu příslušníků URNA. A co se týče některých dalších...

To znamená, že ten článek je úplně lživý a takové problémy nejsou, všichni jsou střeženi, mají pancéřované auto?

Já jsem ten článek nedokázal přečíst, se přiznávám, dneska jsem dostal jeho fax, abych se ještě připravil, než půjdu k vám do studia. Začal jsem to číst a seznal jsem, že by mi to zbytečně bralo čas. Takže nevím přesně, co v něm je, ale vím...

Tak jak o tom můžete mluvit?

...vím, já mluvím o tom, na co se mě ptáte, jestli jsou zajišťovány jejich bezpečnost obrněnými vozy a jestli..., a pancéřovanými vozy a jestli je na ně dohlíženo profesionály. Oni se nepohybují...

Promiňte, když tady týdeník..., týdeník Euro tady cituje, i když samozřejmě nejmenuje konkrétně onoho experta, který je součástí české mise v Iráku, cituji doslova: "Snad jako jediní ze zahraničních expertů působících v civilní správě v Iráku jsme nenafasovali neprůstřelné vesty. To, jak stát naši bezpečnost podcenil, by se ukázalo v okamžiku, kdyby někoho z nás unesli. Narozdíl od novinářů nebo obchodníků, kteří do Iráku cestují na vlastní nebezpečí, by se o nás stát měl, nebo spíš musel nějak postarat," konec citátu.

No, takže já vycházím z toho, jaká je i nejenom zprostředkovaná, ale i moje osobní zkušenost, když jsem v Bagdádu byl a když jsem byl v CPA, když jsem mluvil s našimi experty, nikdo z nich si na nic takového nestěžoval. Tehdy jsem byl na své misi doprovozen i ředitelkou personálního útvaru ministerstva zahraničí, která měla možnost se všemi mluvit i o jejich potřebách, o tom, zdali jsou skutečně uspokojeni tím, jak je o ně postaráno. Nikdo takovouhle připomínku nevznesl. Pracují v CPA, pracují v tom hlavním stavu, kde je ta celá zóna uzavřená, je hlídaná spojeneckými vojáky, všude jsou...

Ale toto je v Basře, jestli se nemýlím.

No, ty dva naši v Basře, aha, tak jo. My máme dva experty v Basře, tam máme také policejní jednotku. Já mám pocit, že i tam o ně je postaráno. V Basře jsem nebyl, nemohu teda mluvit o tom, jak bych to viděl osobně, mluvím o expertech v Bagdádu. Ti dva z Basry...

Takže připouštíte, že se toto může stát? To je o dvou lidech z Basry.

Já nevím, jestli se o ně není..., jestli o ně není postaráno tak, aby se cítili ohroženi, v každém případě jsou to zaměstnanci po tu dobu, kdy jsou vysláni, jsou to zaměstnanci ministerstva zahraničí a měli-li takovýhle pocit, že jejich bezpečnost není dostatečně ošetřena, jako že já se domnívám, že naprosto jednoznačně je, protože i z toho pohledu, že by se stalo, skutečně že by se nám stalo, že by někdo, kdo má kontrakt s ministerstvem zahraničí, byl v ohrožení života a nebylo by o něj dobře postaráno, naprosto nepřipouštím. To by pro nás samotné byl teda naprosto skandální moment...

Pokud by se tato informace ukázala jako pravdivá?

Pokud měli tito..., pokud mají tito lidé pocit, že skutečně jsou v nebezpečí, že o ně není dostatečně postaráno, není postaráno o jejich bezpečí, tak v první řadě měli a mají vždycky možnost sdělit své výhrady nám jakožto i svému zaměstnavateli. Je mi líto, že to sdělují, nebo vzkazují přes tisk a ještě nedokážou odkrýt ani svou identitu.

Další téma - obnova Iráku rok po válce. Irácký ministr kultury Mufid Jazairi tvrdí, že rekonstrukce Iráku ani nezačala. Irácká prozatímní správa má podle něj navíc malé pravomoci. Španělé, jak známo, stahují své vojáky z Iráku. Americký správce Iráku Paul Bremer tvrdí, že Irák pomoc zahraničních vojáků potřebuje:

Paul BREMER(zvukový záznam): Je jasné, že irácké jednotky se nebudou samy schopny vypořádat s hrozbami po 30. červnu roku 2004, kdy nabude suverenity irácká vláda.

Řekl doslova Paul Bremer. Pane náměstku, jaký je postoj české diplomacie k vojenské přítomnosti v Iráku a její organizaci po 30. červnu?

Máte na mysli české přítomnosti?

Tak, tak a její organizaci.

A její organizaci. Zatím vycházíme stále z toho, že jsme součástí nějakého spojeneckého, spojeneckého, spojenecké sítě na místě. Nikdy jsme nezpochybnili svoje spojenecké závazky. Pokud se jedná o samotnou účast, byli jsme tam, jak víte, s vojenskou nemocnicí přítomni, teď je to jednotka vojenské policie. Neúčastníme se bojových akcí a nejsme tam jako součástí bojové jednotky. O tom, zdali zůstaneme na místě ještě po 30. červnu, definitivně rozhodnuto není. Bude se tím samozřejmě zabývat vedení státu a bude o tom rozhodovat vláda podle vyhodnocení situace na místě, jaké bude po 30. červnu a také podle toho, jak to vyplyne z našich spojeneckých závazků. Nejsme tam sami a nemůžeme sami rozhodovat o tom, aniž bychom byli domluveni se spojenci.

Zatím to vypadá jak podle aktuálních informací, protože pravděpodobně i ministerstvo zahraničí bude dávat vládě k dispozici nějaké dokumenty a nějaké rozhodnutí. Takže jenom osmdesát vojenských policistů v Basře s největší pravděpodobností, to znamená, zůstane současná účast podle vás?

Teď je tam tato účast. Zdali zůstane, nebo bude navýšena podle té možnosti, kterou máme, ten mandát je, tuším, do sto dvaceti, to skutečně se bude rozhodovat, na to já necítím se kompetentní teď, abych mluvil za vládu. A říkám, jsme součástí nějakého spojeneckého kontingentu a naše závazky bereme naprosto vážně.

Má česká diplomacie ale už zřetelný názor na to, zda vůbec a jaká by měla být větší role OSN pro dění v Iráku?

Domníváme se, že role OSN by měla být posílena. Bylo by to užitečné i z hlediska určitého komfortu těch zahraničních jednotek, které jsou na místě. Ten mandát OSN by, doufáme, stále doufáme, by mohl skutečně do toho 30. června být ještě, být ještě nějak zformulován. V tuto chvíli netroufám si hodnotit nějak rozhodnutí nového španělského premiéra, ale pokud vím, tak se vyjadřoval v tom smyslu, že pokud bude mandát rady bezpečnosti do 30. 6., takže tam jeho jednotky mohou, španělské jednotky mohou zůstat.

Bude česká diplomacie tou diplomacií, která bude tlačit, i když není přímo přítomná v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů, ale má svého velvyslance při OSN, bude tlačit na to, aby byly nějaké zřetelné body v oné rezoluci, v oné rezoluci Rady bezpečnosti OSN?

My pracujeme na tom, aby rezoluce byla přijatá, aby ta její tvorba, a to, jak všechno v ní má být, je součástí velmi složitého komplexního vyjednávání, někdy se skutečně hraje zdánlivě o slovíčka, ale oni mají v takovýchto rezolucích velký význam, takže co přesně v té rezoluci nakonec bude, jaký bude mandát, to skutečně závisí na tom, jaká bude dohoda, která by byla obecně přijatelná. Smyslem této rezoluce by mělo být, aby skutečně bylo jasné, že mezinárodní společenství převzalo záštitu nad rekonstrukcí Iráku, že už to není pouze jistá koalice, koalice ochotných, nebo těch, kteří jsou v místě, ale že to skutečně je otázka mezinárodního společenství a že i z hlediska mezinárodního práva je dohlíženo na to, aby rekonstrukce Iráku probíhala pod mandátem OSN.

Vedená Američany?

To je právě ten moment, který je zapotřebí vyjasnit, a kde...

Jaká je pozice České republiky, české diplomacie?

Naše pozice je v tomto ohledu, je velmi flexibilní.

To znamená co?

To znamená, že záleží na tom...

Že podporuje česká diplomacie, aby mandát OSN byl ale vedený Američany?

Říkám znova, naše pozice je velmi flexibilní. Netrváme na žádné presumpci. Důležité je, a doufáme, že to tak skutečně bude, aby byl mandát..., aby byla rezoluce přijata.

České firmy v Iráku dosud mnoho zakázek nezískaly, smlouvu na dodávku neprůstřelných vest podepsala například společnost Mars Jevíčko, naopak polské firmy získaly v Iráku zhruba před více než měsícem podle polských novin kontrakt za zhruba čtyřicet milionů dolarů, tedy přibližně miliardu korun českých. Tato základní informace, co se týče zakázek českých firem, není to neúspěch, na kterém má podíl krom ministerstva průmyslu a obchodu i ministerstvo zahraničí, pane náměstku?

Já nechci hodnotit a soudit na jiných. My jsme součástí té správy státní, která se stará o to, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky pro naše podnikatele a aby rámec, ve kterém mohou se na místě ucházet o kontrakty, byl pro nás co nejpříznivější. Jestli naši podnikatelé...

Zatím to tak nevypadá?

No, zkuste si vyhodnotit situaci na místě, i tu bezpečnostní, a možná, že vám z toho nějaký výsledek vyjde. Já tvrdím, že my jsme připraveni, nebo připravili jsme takový rámec, takové podmínky pro naše podnikatelské subjekty, které jsou v rámci celého toho širokého kontextu, kdo všechno tam působí, jsou velmi dobré.

Teď mluvíte o pěti stech dvaceti milionech korun, což je, jestli se nemýlím, rozhodnutí kabinetu v rámci programu poválečné rekonstrukce a obnovy v Iráku? Pět set dvacet milionů bylo vyčleněno loni v květnu.

Myslíte na předprojektové studie?

Přesně tak.

Já, je to jedna z věcí, která by určitě neměla zapadnout. Pozornost našich podnikatelů to jistě vzbudilo. Doufám, že také budou schopni časem vyhodnotit, že příležitost, kterou tímto dostali, mohla být plně užitečná. Zdali ji dokázali nakonec všichni správně využít, netroufám si opět hodnotit, to není na mně. Předprojektové studie jsou příležitost k tomu, jak se na místě uchytit a jak začít vytvářet předpoklady pro další, širší možnost působení, ale bezpečnostní situace na místě skutečně teď není taková, abysme mohli očekávat nějaké velké rekonstrukční projekty, nebo respektive jejich realizaci beze zbytku.

To znamená, že především účasti českých firem teď brání bezpečnostní situace?

V kontextu i zajímání rukojmí, kdy se rukojmími stávají zaměstnanci firem a kdy se skutečně přihlíží hlavně k tomu, že nejsou Iráčané ti, kteří je zajímají. Mají jediné kritérium, to znamená, musí to být cizinec, tak i z tohoto pohledu je třeba to brát vážně. Všechno směřuje k tomu, nebo respektive zájem všech, kteří se na rekonstrukci Iráku podílejí, je takový, aby mohla opravdu probíhat, a je to především v zájmu Iráčanů samotných. To, že situace v Nadžafu a Fallúdži se zkomplikovala v posledních dnech, ale teď podle posledních zpráv se naopak zase zdá, že se začíná stabilizovat, chci být střízlivý v tom hodnocení, ale začíná se snad stabilizovat, tak by mohlo vytvořit ty podmínky k tomu, aby se pokračovalo v rekonstrukci.

To znamená, aby české firmy měly víc kontraktů a byly více přítomny?

To znamená mimo jiné i to, aby české firmy se mohly ucházet opět o svoji větší přítomnost na místě.

Zatím poslední týdny a zhoršení bezpečnostních podmínek celou věc zastavily?

Do značné míry je zkomplikovalo, nicméně o našich firmách na místě se ví. Své ty, které tam již působily, tam již jisté stopy zanechaly. Do jaké míry bude nakonec výsledek pro ně opravdu tím efektem, který očekávají, netroufám předvídat.

Poslední téma - lidská práva jako jedna z priorit české zahraniční politiky. Pane náměstku, můžete na příkladech z poslední doby ilustrovat, kdy Česká republika prokázala, že lidská práva jsou prioritou její zahraniční politiky, jak deklaruje?

Tak zase to je takové trošku chválení se sebe sama. Já jsem si teď v poslední době přečetl v tisku pár takových komentářů, že česká diplomacie nevynechá příležitost, aby se mohla pochválit. Takže děkuji za tu příležitost.

Ne, to já vám to hned zatrhnu. Jenom to řekněte jednou větou a ponechte stranou kubánské rezoluce z přelomu tisíciletí.

Kubánské rezoluce z přelomu tisíciletí jsou skutečně historií, ale vezmete-li si kubánskou rezoluci přijatou teď, přestože nejsme členy Komise pro lidská práva v Ženevě, tak myslím, že česká diplomacie udělala velmi velký kus práce právě pro přijetí této rezoluce. Pak se podíváme na Bělorusko. Můžeme se zeptat také barmských aktivistů, můžete se ptát, proč je v Praze Harry Wu, a můžete se ptát na spoustu dalších věcí.

Ale také se mohu ptát na to, proč když byl začátkem března v Praze významný politik Severní Koreje, předseda tamního parlamentu Čche Tche-pok, tak na otázku zpravodaje BBC, zda při setkáních s českými politiky byla řeč o lidských právech, doslova odpověděl. Předseda severokorejského parlamentu Čche Tche-pok říká, že problematika lidských práv byla okrajovým tématem a Severní Korea má na otázku lidských práv odlišný názor. Neznamená to, že například při této návštěvě, což zhruba před měsícem řekl před těmito mikrofony i bývalý náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra, říká, že vzhledem k ambicím České republiky podílet se na jisté zprostředkovatelské roli na Korejském poloostrově by Česká republika měla být tvrdší, co se týče dodržování lidských práv v Severní Koreji?

Já myslím, že Česká republika je rozhodně mezi těmi, kteří jsou dost tvrdé. A srovnáme-li to s přístupy některých jiných zemí, tak z toho vycházíme poměrně velmi slušně. Co se týče lidských práv v té oblasti obecně, víte, že jedním z důvodů, proč jsme se chtěli angažovat v Severní Koreji, je vámi zmíněná bezpečnostní situace na Korejském poloostrově, ale nemyslím, že naše angažmá v této otázce by mělo nějak zásadně ovlivnit naše změkčení přístupu, myslím v otázce lidských práv, ani k němu, k tomu změkčení nedochází.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda sliboval před těmito mikrofony, že dojde k otevření českého velvyslanectví v Severní Koreji pravděpodobně na úrovni chargé d´affaires. Kdy se tak stane? Máte už konkrétní termín?

Mělo by to být do léta tohoto roku.

A bude to na úrovni chargé d´affaires?

Bude to na úrovni chargé d´affaires.

Konstatuje náměstek ministra zahraničí České republiky Petr Kolář, který byl hostem Interview BBC. Děkuji za vašich třicet minut. Někdy příště na shledanou.

Také děkuji, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Česko otevře zastupitelství v Severní Koreji

Mladá fronta DNES, 20. 4. 2004, strana 2 - Česko otevře do léta zastupitelský úřad v komunistické Severní Koreji, a to na úrovni chargé d'affaires. V rozhovoru pro BBC to včera uvedl náměstek ministra zahraničí Petr Kolář. O znovuotevření českého diplomatického zastupitelství v Pchjongjangu projevila loni zájem Severní Korea.

Kolář odmítl výhrady tisku k postupu diplomacie v Iráku

Právo, 20. 4. 2004, strana 3 - Náměstek ministra zahraničí Petr Kolář odmítl včera v BBC prakticky veškerou kritiku, že diplomacie ČR postupovala nevhodně při pátrání po trojici novinářů unesených v Iráku.

Časopis Týden včera napsal, že "Černínský palác zaspal", protože mnohé kroky, jež by měl činit spíše tento úřadu, probíhaly z iniciativy ČT. Diplomacie prý také nevyužila služeb Janiny Hřebíčkové, která loni v Iráku působila v okupační administrativě. Kolář článek označil za "neprofesionální a povrchní". "Paní Hřebíčková je zaměstnankyní ministerstva a komunikuje s námi celu dobu a přichází se svými náměty a podněty," řekl náměstek s tím, že její větší angažovanosti bránil utajený režim zasedání krizového štábu.

Z doby pětidenního únosu novinářů Kolář coby šéf krizového štábu připustil jediné slabé místo. "Možná bylo dobré trochu dřív, než jsme k tomu přistoupili, konzultovat některé nezávislé odborníky," řekl s upřesněním, že v krizi mohli pomoci zejména arabisté nebo obchodníci, kteří v minulosti pracovali v Iráku.

Česko otevře úřad v Severní Koreji

Hospodářské noviny, 20. 4. 2004, strana 3 - Česká republika otevře zastupitelský úřad v komunistické Severní Koreji do léta tohoto roku, a to na úrovni chargé d'affaires, řekl pro BBC náměstek ministra zahraničí Petr Kolář.

O znovuotevření českého diplomatického zastupitelství, které skončilo činnost počátkem devadesátých let, projevil Pchjongjang zájem loni. O pomoc při jednáních se svým sousedem Českou republiku požádaly Jižní Korea i Japonsko. Severní Koreu americký prezident George Bush označil spolu s Íránem a Irákem za zemi "Osy zla".

Česko otevře zastupitelský úřad v Severní Koreji do léta

PRAHA 19. dubna (ČTK) - Česká republika otevře zastupitelský úřad v komunistické Severní Koreji do léta tohoto roku, a to na úrovni charge d'affairs. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to dnes uvedl náměstek ministra zahraničí Petr Kolář. O znovuotevření českého diplomatického zastupitelství v Pchjongjangu, které tam skončilo činnost počátkem devadesátých let, projevila Severní Korea zájem loni.

Česko se snaží hrát důležitější roli při řešení složité situace na válkou rozděleném asijském poloostrově Česko, má zájem přispět k její stabilizaci. Prvním vysokým představitelem komunistické Severní Koreje, který po letech přijel do České republiky, byl v polovině března předseda severokorejského parlamentu Čche Tche-pok.

Po setkání s českými politiky podle BBC řekl, že problematika lidských práv byla okrajovým tématem a že Severní Korea má na otázku lidských práv odlišný názor. Kolář dnes v té souvislosti odmítl názor, že by Česká republika v otázce dodržování lidských práv v této zemi nebyla "dost tvrdá".

"Jedním z důvodů, proč jsme se chtěli angažovat v Severní Koreji, je bezpečnostní situace na Korejském poloostrově, ale nemyslím, že naše angažmá v této otázce by mělo nějak zásadně ovlivnit naše změkčení přístupu k otázce lidských práv. Ani ke změkčení nedochází," uvedl doslova.

O pomoc při složitých jednáních se svým severním sousedem Českou republiku požádala Jižní Korea, ale i Japonsko. Situace na rozděleném poloostrově je dlouhou dobu napjatá, neboť KLDR oznámila, že je vlastníkem atomové zbraně. Pchjongjang také vyvíjí rakety středního doletu. Spojené státy daly najevo, že situaci chtějí řešit diplomatickou cestou s pomocí okolních států.

Severní Koreu v lednu 2002 americký prezident George Bush označil spolu s Íránem a Irákem za "osu zla", která se snaží získat zbraně hromadného ničení.

Ministerstvo zahraničí: Bezpečnost expertů je ošetřena

PRAHA 19. dubna (ČTK) - Ministerstva zahraničí a obrany se přou o to, kdo zajistí bezpečnost českých specialistů působících v Iráku. Odborníkům vyslaným Českou republikou do jihoirácké Basry schází ochranka a pancéřové terénní vozy, jako jedni z mála nemají ani neprůstřelné vesty. Informuje o tom dnešní vydání týdeníku Euro.

Náměstek ministra zahraničí Petr Kolář dnes stanici BBC v reakci na tyto informace řekl, že bezpečnost expertů je ošetřena. "Nepřipouštím, že by někdo byl v ohrožení života a nebylo o něj postaráno," prohlásil, protože to by byl "skandální moment". Pokud mají tito lidé, v době vyslání zaměstnanci ministerstva zahraničí, pocit, že o jejich bezpečnost není postaráno, mají podle Koláře možnost sdělit výhrady zaměstnavateli. "Nikdo si na nic nestěžoval, takové připomínky nikdo nevznesl," podotkl však Kolář.

České odborníky v Iráku v minulých dnech doprovázeli na cestě mezi jejich domovem a zaměstnáním policisté z Útvaru rychlého nasazení, kteří v Bagdádu působí, podle Eura jim ale jinak nikdo neporadil, jak se mají chovat a kam nemají chodit. Nedostali žádné bezpečnostní instrukce, nikdo jim na rozdíl od zástupců jiných států nezakázal vycházet bez doprovodu do města, uvádí Euro.

"Snad jako jediní ze zahraničních expertů působících v civilní správě Iráku jsme nenafasovali neprůstřelné vesty," cituje týdeník jednoho ze specialistů, který si přál zůstat v anonymitě. "Je mi líto, že to vzkazují přes tisk a ještě ani nedokáží odkrýt svou identitu," poznamenal k tomu Kolář.

Černínský palác nehodlá podle Eura přistoupit na požadavky ministerstva obrany, které chce údajně za půjčení vojáků a obrněných vozidel přemrštěné částky. "Na ministerstvu zahraničí si zvykli, že za ně všechno zaplatí armáda, a teď se diví, že za to od nich chceme peníze," poznamenal ke sporům o zajištění bezpečnosti českých občanů v Iráku nejmenovaný zdroj z ministerstva obrany. Náměstek ministra zahraničí Jan Winkler týdeníku pouze řekl, že čeští odborníci o ochranu nestáli.

Pohyb specialistů je podle Eura značně omezen. Mají k dispozici pouze nepancéřovaný vůz Toyota Land Cruiser, který patří v Iráku do kategorie "soft skin car" (auto s tenkou kůží). Bez doprovodu dalšího pancéřovaného auta přitom nesmí nikdo opustit základnu prozatímní koaliční správy, dodává týdeník.