Václav Moravec moderátor

předseda slovenského parlamentu a KDH Pavol Hrušovský

Slovenské prezidentské volby podle většiny pozorovatelů přinesly dvě velká překvapení. V prvním kole překvapivě vypadl kandidát vládní SDKU, ministr zahraničí Eduard Kukan a ve druhém kole s překvapivým vítězstvím vyhrál Ivan Gašparovič nad Vladimírem Mečiarem. Vítěz prezidentských voleb Ivan Gašparovič na otázku, zda považuje své vítězství za překvapení, říká:

Ivan GAŠPAROVIČ (zvukový záznam): Vítězstvím ne, ale tím velkým náskokem trochu ano.

Neúspěšný kandidát Vladimír Mečiar nese svoji druhou prohru v boji o prezidentský úřad těžce. Z prohry obviňuje novináře, a pak taky strany vládní koalice, které daly voličům tichý pokyn, aby volili Gašparoviče.

Vladimír MEČIAR (zvukový záznam): Při podpoře Ivana Gašparoviče se vytvořilo jedno politické seskupení, které se musí co nejdříve rozpadnout, jinak by nadělalo strašné zlo.

Řekl po své druhé prezidentské prohře Vladimír Mečiar. Nejen o výsledcích prezidentských voleb na Slovensku bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu ranního vydání Interview BBC. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem u mikrofonu v bratislavském studiu BBC by měl být předseda Národní rady Slovenské republiky, tedy slovenského parlamentu, a předseda KDH Pavol Hrušovský, který měl být na cestě, a podle posledních informací míří směrem do našeho bratislavského studia, tudíž se za předsedu slovenského parlamentu omlouvám, že zatím není ve studiu a nemáme s ním spojení. Měl by být ovšem teď na mobilním telefonu. Pane předsedo, přeji vám hezké dobré ráno alespoň takto po telefonní lince.

I já vám přeji příjemné dobré ráno z Bratislavy.

Až příliš často během letošních prezidentských voleb padalo na Slovensku slovo překvapení. Myslíte si, že padalo toto slovo, rozumějme slovo překvapení, poprávu?

No, těch překvapení, je pravda, že bylo více, ale nebyla taková, jaká byla v minulosti, a myslím si, že Slovensko se i tímto posouvá v budování demokracie, právního státu, tržní ekonomiky mnohem, mnohem více dopředu, než jsme si mysleli.

Můžete to více přiblížit?

Samozřejmě, že ano. Dosáhli jsme mnoha pozitivních změn, co se týká reforem, ekonomických, sociálních, právní řád jsme dali do souladu s právním řádem Evropské unie, zvolili jsme si novou hlavu státu, definitivně byl poražen Vladimír Mečiar, takže to jsou pozitiva, která cítím, že Slovensko dokázalo v poslední době velmi posunout dopředu.

Teď už vás, v průběhu vaší odpovědi na tuto otázku vás slyšíme velmi kvalitně, takže si můžete vypnout mobilní telefon, protože jste už přítomen v bratislavském studiu.

Ano, už jsem ve studiu. Bude to lepší.

Máte dopravní zácpy v Bratislavě, předpokládám, tedy.

A velké. Podobně takové jako vy v Praze ráno, když je dopravní špička.

Které hlavní otázky podle předsedy slovenského parlamentu Pavola Hrušovského výsledky prezidentských voleb na Slovensku vyvolávají?

Ještě jednou bych poprosil o otázku.

Které hlavní otázky podle vás výsledky prezidentských voleb na Slovensku a vítězství Ivana Gašparoviče vyvolávají? Jsou nějaké takové otázky?

Otázky jsou a je jich více. Ivan Gašparovič byl šest let ve vládě, respektive předsedou Národní rady Slovenské republiky a byl členem Hnutí za demokratické Slovensko, s kterým mnohé politické strany demokratické sváděly těžký zápas o charakter státu, o to, kam bude slovenská politika směřovat, jaká bude zahraniční politika, a proto i očekávání od Ivana Gašparoviče v tomto směru.

Chcete tím naznačit a poukazujete na minulost, politickou minulost vítěze slovenských prezidentských voleb Ivana Gašparoviče. Ivan Gašparovič v těch několika televizních diskusích, v duelech s Vladimírem Mečiarem se snažil o reflexi své politické minulosti. Je podle vás ta reflexe dostatečná nebo má stále otazníky?

Má stále otazníky, ale je třeba se dívat do budoucnosti s nadějí a předpokládat pozitivně, že Ivan Gašparovič ve funkci hlavy státu dokáže přesvědčit slovenskou veřejnost, a nejen slovenskou veřejnost, ale i zahraničí, že ta reflexe, kterou udělal před parlamentními volbami, ten pokus o jakousi omluvu občanům za všechno, co udělal, co udělat možná tehdy ani nechtěl, ale musel, anebo co udělal z nevědomosti a mnohým ublížil, tak je jistou nadějí, že tato změna může být upřímná a může přinést obrat i v osobě Ivana Gašparoviče. Já bych si to velmi přál.

Můžete vy osobně jako předseda KDH a předseda Národní rady Slovenské republiky říci, v čem podle vašeho názoru, vašeho mínění nebyla reflexe Gašparovičovy minulosti jím samotným dostatečná?

Ivan Gašparovič nekonkretizoval tu reflexi, kterou udělal, konkrétně na skutky, které jsme mu vytýkali. Je památná věc se zbavováním mandátu pana Gauliedera, je památná noc, kdy se v parlamentu opravdu zdánlivě demokratickým způsobem, ale až takovým totalitním systémem organizoval život v parlamentu a přerozdělovali poslanci do jednotlivých výborů. V souvislosti s Gauliederem byl potom divným způsobem stanovený náhradník, který byl věrným členem HZDS. Prostě jsou tam podezření z toho, že opravdu jeho konání byla v rozporu s ústavou, respektive na hraně ústavnosti, ale rád bych se nyní díval pozitivně, jak jsem říkal na začátku, protože Ivan Gašparovič je legitimně zvolenou hlavou státu, je budoucím slovenským prezidentem a ...

Promiňte, že vstoupím teď do vaší řeči.

Prosím.

A když takto mluvíte, předpokládáte, že v těch následujících dnech, které ještě zbývají do doby, než Ivan Gašparovič složí prezidentský slib, že v té sebereflexi ještě bude pokračovat. Myslíte si, že ano?

Nepředpokládám, ne, ne, nic takového se už nestane. Ivan Gašparovič si uvědomuje, že je legitimně zvoleným prezidentem. Ty výsledky voleb jsou pro něj velmi povzbudivé. Cítí, že veřejnost jakoby byla už zapomněla na tu minulost, jako by nečekala žádné omluvy, žádné reflexe silněji, než doteď vyjádřil, takový je stav. Je třeba ho respektovat.

Vy jste v první reakci na výsledky prezidentských voleb na Slovensku řekl, ostatně pronesl jste tu větu i v tomto pořadu, cituji doslova, "je to definitivní porážka politiky Vladimíra Mečiara". Konec citátu. Co kdybych vám namítl, že i přes toto tvrzení Vladimír Mečiar má stále dostatek příznivců na to, aby setrvával ve slovenské politice a setrvávat v ní bude?

Bude záležet na politické straně více než na Vladimíru Mečiarovi. Já jsem při vyjádření myslel konkrétně na osobu Vladimíra Mečiara, protože slovenská veřejnost opravdu už podruhé v prezidentských volbách dokázala odmítnout Vladimíra Mečiara jako možnou hlavu státu. S Vladimírem Mečiarem je ztělesněná politická strana Hnutí za demokratické Slovensko, které je předsedou, a já jsem jenom tak opatrně, ale přece jen vyjádřil, že s Hnutím za demokratické Slovensko, a ukazují se tam někteří lidé a některé skupiny, se dá pracovat a budovat opravdu korektně Slovensko, ale ne s Vladimírem Mečiarem.

Počkejte, vy si nemyslíte, že HZDS stojí a padá s Vladimírem Mečiarem, a že popularita HZDS je daná právě jeho lídrem, tedy Vladimírem Mečiarem?

Těžko se mi k tomu vyjadřuje, neboť neumím tak analyticky odhadnout, co by se mohlo stát, když by Vladimír Mečiar opravdu přestal být lídrem této politické strany, protože ten vysoký počet voličů, který ho přece jen volil v prezidentských volbách, v tuto chvíli nevím, zda je navázaný konkrétně na osobu, anebo konkrétně na politiku Hnutí za demokratické Slovensko. Tam je někde obava i o případnou změnu ve funkci lídra Hnutí za demokratické Slovensko u těch, kteří cítí, že s Vladimírem Mečiarem jiné politické strany spolupracovat nechtějí.

Následující otázka asi není zcela na místě, protože vy jste předsedou jiné politické strany, tedy předsedou KDH, ale myslíte si, že pokud by se taková věc stala v KDH, jako se děje v HZDS, že její lídr dvakrát prohraje boj o prezidentský úřad, že by zkrátka měl odejít a očekáváte, že Vladimír Mečiar po této druhé porážce v prezidentských volbách skutečně odstoupí?

Jak znám Vladimíra Mečiara, těžko se bude dobrovolně vzdávat své funkce. Je to jistá vyspělost politické kultury, kterou bychom měli v sobě nosit a pěstovat a zvážit i zodpovědnost, nejen za sebe, ale zodpovědnost za celou politickou stranu, když ji chci perspektivně budovat, a perspektivou politické strany je ambice být ve vládě a v koalici vládní. Toto zatím není možné překonat u Hnutí za demokratické Slovensko v případě, když Vladimír Mečiar zůstane jejím předsedou a bude ji řídit. Když by se to stalo mně, co se přihodilo Vladimíru Mečiarovi, tak určitě bych vážně uvažoval nad mým postavením i jako lídra strany, protože to není o osobě, to je o zodpovědnosti za politický subjekt, který vedu.

Z těch vašich slov, rozumím tomu dobře, že v případě, že by Vladimír Mečiar opustil HZDS a funkci předsedy HZDS, tak by KDH uvažovala o spolupráci s HZDS na politické scéně a, řekněme, že by odchod Mečiara z čela HZDS byl prolomením izolace HZDS na slovenské politické scéně?

Zatím ty politické úvahy ani v hnutí křesťanskodemokratickém nejdou tak daleko, zda s HZDS spolupracovat. My se pokoušíme hledat spolupráci s politickými subjekty, které programově i ideově korespondují s politikou Křesťanskodemokratického hnutí. To však ještě neznamená všechno. Pro nás jsou důležití i lidé, kteří tu politickou stranu vedou ...

Můžete mi, promiňte, můžete mi ...

Ano.

... jednoznačně odpovědět nebo jednoznačněji, jestli by rezignace, Mečiarova rezignace na post předsedy HZDS například pro vás byla signálem, že byste úžeji začali spolupracovat s HZDS, možná i jako s opoziční stranou, aby se dělala racionální a věcná politika?

Nevylučuji konzultace s Hnutím za demokratické Slovensko i při schvalování a přijímání některých opravdu těžkých reformních rozhodnutí, protože ty preference jsou poměrně vysoké u Hnutí za demokratické Slovensko, takže část slovenské veřejnosti je sympatizantem tohoto politického subjektu a politiky, kterou dělá.

Zatím takové konzultace neprobíhají?

Zatím žádné konzultace ani na úrovni nižších politických struktur neprobíhají, ani se nepřipravujeme v nejbližším období. My v této chvíli cítíme zodpovědnost za tuto vládní koalici, za spolupráci se stranami, se kterými jsme podepsali dohodu, a neuvažujeme do parlamentních voleb, tedy do nových parlamentních voleb jakoukoliv spekulaci se spoluprací s jinými stranami než s těmi, s kterými jsme v koalici.

Slovenská politická reprezentace zavedla přímé prezidentské volby poté, co se parlamentu nepodařilo drahnou dobu se shodnout na osobě prezidenta. Už se uskutečnily dvoje přímé prezidentské volby. Při nich se až příliš často používalo sousloví "Slováci volí menší zlo". Ukazuje se podle předsedy slovenská Národní rady a předsedy KDH Pavola Hrušovského, že přímá volba prezidenta ve slovenském ústavním systému je účelná?

Je a je dobře, že jsme tuto ústavní změnu udělali. Když by nebyla na Slovensku přímá volba prezidenta, nepředpokládám, že by Slovensko bylo schopné a Národní rada Slovenské republiky ve stavu, v jakém se politická scéna na Slovensku nachází, zvolit ústavní většinou hlavu státu.

Chcete tím říci, že než nemít prezidenta, je lepší v přímých volbách stále volit menší zlo? S trochou nadsázky to berte.

No, takto problém asi nestojí, ale jestli chcete, už bychom měli přestat pracovat s kategorií a pojmem menšího zla.

Myslíte si, že zvolením Ivana Gašparoviče tato kategorie menšího zla, která se uhnízdila ve slovenském politickém žargonu, nejen ve slovenském politickém žargonu, protože kdo se dívá na satirický pořad Sedem, s.r.o. na televizi Markíza, tak je to i předmětem satiry ve slovenských médiích, kategorie menšího zla. Myslíte si, že s Ivanem Gašparovičem, jeho volbou tato éra kategorie menších zel končí?

Pravděpodobně ano. Už bych si přál, abychom se do budoucna nemuseli rozhodovat v těchto pozicích menšího anebo většího zla. Občané Slovenské republiky asi v této chvíli ještě v této kategorii přemýšleli, protože i ústavní kompetence prezidenta republiky nejsou příliš silné, přece jen je reprezentantem státnosti, je symbolem, který reprezentuje tu zemi a měl by to být občan a člověk, který opravdu je důstojným reprezentantem této země, kde nejsou žádné pochybnosti ani o minulosti a kde je možné být hrdý na to, že máme dobrého prezidenta.

Další téma - slovenská politická scéna po volbě nového prezidenta. V nelehké situaci se ocitá slovenská vládní koalice, i když je v ní už, řekněme, delší dobu. Premiér Mikuláš Dzurinda vítězství Ivana Gašparoviče komentoval těmito slovy:

Mikuláš DZURINDA (zvukový záznam): Občané Slovenské republiky rozhodli. Pan Ivan Gašparovič bude prezidentem Slovenské republiky a mně nesmírně záleží, podobně jako uplynulých pět roků, abych měl dobré vztahy s prezidentem republiky, neboť to je především v zájmu Slovenska.

Řekl v neděli po vyhlášení výsledků slovenských prezidentských voleb Mikuláš Dzurinda. Velmi jednoduchá otázka. Jaké důsledky podle vás bude mít výsledek prezidentských voleb pro vládu Mikuláše Dzurindy?

To je otázka, která je opravdu velmi těžká. Už po prvních hodinách po zvolení Ivana Gašparoviče prezidentem republiky jsme byli svědky toho, že některé politické strany jako by si chtěly přisvojit vítězství Ivana Gašparoviče, konkrétně myslím nyní opoziční politickou stranu Smer, která v předvolební kampani poskytla Ivanu Gašparovičovi svoji podporu.

Promiňte, ale není to logické, když ta podpora byla výrazná a Robert Fico má poměrně mnoho příznivců, takže Smer mohl ovlivnit výsledek prezidentských voleb.

Já nechci říct, že nemohl ovlivnit. I podle výsledku voleb zřejmě voliči Smeru volili Ivana Gašparoviče, ale chci říct něco jiného a to bude důležité pro vládní koalici, aby nově zvolený prezident zůstal nadstranickým prezidentem, aby nově zvolený prezident nedělal příliš politiku, ale aby skutečně byl důstojným reprezentantem všech občanů Slovenské republiky. A zde se dostáváme k meritu otázky, kterou jste položil, co ...

Promiňte, myslíte si, že je toho Ivan Gašparovič schopen, když toto označujete za klíčové, aby byl nadstranickým prezidentem, myslíte si, že toho bude Gašparovič schopen, když, řekněme, byl opozičním kandidátem?

To ukáže čas, jak Ivan Gašparovič dokáže pojmout svoji prezidentskou funkci nadstranicky. Když ne, tak potom se zkomplikuje této vládní koalici vládnutí až tak, že nebude schopna přijímat reformní zákony z důvodu, že vládní koalice ztratila v parlamentu většinu a dnes nedisponujeme ani většinou na to, abychom mohli schválit, když se Ivan Gašparovič rozhodne vracet zákony na opětovné projednání, většinou v parlamentu.

Ale to asi bude dělat, když bude chtít dodržet svůj program a sliby, které dal slovenským občanům, například v reformních zákonech, které se dotýkají sociální situace lidí na Slovensku, takže můžete předpokládat, že vracení zákonů bude poměrně častým institutem, kterého Ivan Gašparovič s největší pravděpodobností využije.

Já to nepovažuji za šťastné, když by hlava státu zasahovala do výkonné moci. To jednoduše není dobrý trend, když příliš často hlava státu využívá oprávnění, které sice z ústavy má a zasahuje věcně do řešení některých důležitých problémů, i těch, které jste vy uvedl, a kromě toho nás čeká těžká zdravotní reforma a některé další zákony v oblasti makroekonomických změn, které budeme muset udělat. Bylo by dobře, kdyby vláda konzultovala před tím, než přistoupí k rozhodnutí předložit jakékoliv právní normy na schválení do parlamentu, s prezidentem republiky a zjistila jeho pozici ke konkrétním zákonům.

Stručně řečeno, větší komunikace ze strany vlády směrem k prezidentovi po nástupu Ivana Gašparoviče do funkce ...

Ano.

... a z druhé strany obezřetnější využívání nebo obezřetné využívání prezidentského veta k reformním zákonům.

Přesně tak, jak jste to řekl, pane redaktore. Já očekávám s nadějí, že se tak stane, že to bude fungovat a i nová hlava státu nebude využívat situaci, která dnes ve vládní koalici je, a ta je velmi složitá.

Podle vás tedy by měl nebo věříte, že svlékne Ivan Gašparovič opoziční tričko, které měl i jako kandidát na prezidenta?

Velmi si to přeji.

Když byl dnes už vítěz slovenských prezidentských voleb Ivan Gašparovič ve čtvrtek hostem tohoto pořadu, řekl, že pád současné vlády je pravděpodobně nevyhnutelný.

Ivan GAŠPAROVIČ (zvukový záznam): Zde dojde k úplně jiné situaci, kterou nakonec signalizují představitelé koaličních stran, že po 1. květnu, po vstupu Slovenska do Evropské unie oni budou dělat všechno pro to, aby odstoupil z vlády premiér, to znamená došlo by ke jmenování nové vlády.

Řekl ve čtvrtek v Interview BBC Ivan Gašparovič, dnes už vítěz slovenských prezidentských voleb. Na otázku, zda on osobně je pro pád vlády, a zda je podle něj nevyhnutelný, doslova řekl:

Ivan GAŠPAROVIČ(zvukový záznam): Myslím si, že v této době ano. Po tom všem, co se na Slovensku dělo, a zejména ve vztahu k vládní politické straně SDKU a samotnému premiérovi koalice tento problém bude chtít řešit takovouto formou.

Slova Ivana Gašparoviče z rozhovoru pro BBC, která pronesl ve čtvrtek. Váš komentář. Myslíte si, že je pád vlády Mikuláše Dzurindy nevyhnutelný a budete muset vy ve vládní koalici, řekněme, projít složitým procesem a dojde po 1. květnu k pádu vlády?

Je třeba si uvědomit, co znamená pád vlády. Vlastně nastala úplně nová situace a já nepředpokládám, že toto je právě to nejšťastnější a nejlepší řešení a vůbec řešení, které už dnes Slovensko potřebuje. Já vyzývám k zodpovědnosti i Mikuláše Dzurindu, ale i Pavola Rusoka. Tam někde je problém, který je třeba začít řešit, a já si myslím, že máme na to schopnost, abychom tento problém řešili tak, že znovu získáme parlamentní většinu.

Jak ji chcete získat? Vždyť toho nejste schopni, co se týče rozumnosti, ke které vyzýváte například Mikuláše Dzurindu, tak on po prohře svého kandidáta, ministra zahraničních věcí Eduarda Kukana jasně řekl, že se v SDKU nic nemění. On má podporu své strany a zůstává premiérem.

Není dobré setrvávat na takovýchto kategorických pozicích, ale to nejen Mikuláš Dzurinda, ale rovněž i poslanci, kteří hlasovali pro programové prohlášení této vlády na začátku tohoto volebního období, a kteří dnes deklarují, že už dnes jsou součástí této vládní koalice, ale politicky a morálně stále cítí zodpovědnost za plnění programu této vlády. Já apeluji na Mikuláše Dzurindu, aby si udělal pořádek nejdříve on ve svém poslaneckém klubu, a aby si udělal pořádek s těmi poslanci, kteří byli součástí jeho poslaneckého klubu a už nejsou.

Ivan Šimko a jeho poslanci?

Ivan Šimko, Zuzana Martináková a další čtyři poslanci, kteří jsou dnes v parlamentu, nemají svůj vlastní poslanecký klub, ale stále jsou to reformní poslanci, stále, a při každém setkání to opakují, že oni chtějí podporovat program této vlády, zatím jen verbálně. Já naléhám na naše koaliční politické partnery, SDKU a ANO, aby tuto dohodu dali na papír, abychom věděli, že opravdu tu parlamentní většinu máme nejen tak, že o ní hovoříme, ale že ji máme i písemně.

To znamená,vyzýváte k dodatku nějaké koaliční smlouvy, nebo jak tomu mám rozumět?

Vyzývám k jakémukoliv, k jakékoliv formě písemného závazku sedmdesáti šesti poslanců, kteří by deklarovali většinu v parlamentu a dokázali by tuto vládní koalici a vládu Slovenské republiky udělat opět většinovou.

Do kdy jste ochoten čekat na většinu ve slovenském parlamentu, vládní většinu ve slovenském parlamentu a kdy si zkrátka jako lídr KDH řeknete, že to nemá smysl a je zapotřebí volat ke zodpovědnosti Mikuláše Dzurindu a rekonstruovat vládu, respektive vytvořit vládu novou, jak naznačoval Gašparovič?

V případě, když neprojdou některé zákony, které předkládají ministři za KDH, když neprojdou některé další zákony, které považuje moje strana za opravdu nevyhnutelné přijmout v rámci zlepšení situace a postavení života občanů Slovenské republiky, tak ten čas považuji za hraniční. Zatím ...

Který, které zákony máte na mysli a kdy se bude lámat chleba?

Myslím, jdou kodexy, trestní kodex, občanský kodex do parlamentu. Ministr Palko předkládá mnoho návrhů zákonů souvisejících s bojem s organizovaným zločinem, Daniel Lipšic jako ministr spravedlnosti návrhy zákonů o konfliktu zájmů, o prokazování původu majetku. To jsou všechno věci, které opravdu můžou vyvolat silné nedorozumění, silnější než nyní ve vládní koalici a ...

A pak by byl nevyhnutelný podle vás i odchod Mikuláše Dzurindy z čela vlády a pád vlády?

To je otázka a zodpovědnost nejen Mikuláše Dzurindy, ale SDKU. Mikuláš Dzurinda se nemůže donekonečna spoléhat, že mu budou dělat službu nezávislí poslanci, anebo že ad hoc bude hledat podporu u části poslanců i opozice, kteří dnes deklarují jisté sympatie k vládní koalici. Takto se seriózně vládnout dalších dva a půl roku nedá.

Můžete velmi jednoznačně odpovědět, myslíte si, že do podzimu, respektive do léta bude jasno?

Nechci si stanovovat časové limity, ale zákon o státním rozpočtu na rok 2005 bude zřejmě tou nejtěžší zkouškou pro celou vládní koalici a samotného premiéra Mikuláše Dzurindu. Je to na podzim tohoto roku.

Vy se, pane předsedo Národní rady Slovenské republiky, tedy slovenského parlamentu, a předsedo KDH Pavole Hrušovský, se chystáte na cestu do České republiky. Československé vztahy označil vítěz slovenských prezidentských voleb Ivan Gašparovič v rozhovoru pro BBC za velmi dobré.

Ivan GAŠPAROVIČ (zvukový záznam): Já si myslím, že to je velmi jednoduché. Náš vztah, Čechů a Slováků, přirovnávám vždycky k něčemu skoro samozřejmému. Vždyť nevím, jestli na světě existují ještě dva národy, které jsou si tak blízké jazykem, kulturní historií. My opravdu patříme k sobě, ale máte i v rodině bratry a sestry, kteří si zakládají svoje vlastní rodiny, a při tom udržují svoje rodinné vztahy a styky dále. Nejsme v situaci, kdy to, co jsme si před tím vyčítali, ten slogan, určitě si pamatujete, Češi vždycky říkali, že dělají na Slováky a my jsme zase říkali, že nás Češi okrádají. To dneska není. Dneska si každý hospodaříme na svém a máme přátelské vztahy a čím bude lépe v Čechách, čím bude lepší na Slovensku, tím budou naše vztahy mnohem lepší a upřímnější.

Ivan Gašparovič. V čem především by měli Češi a Slováci své dobré vztahy prohloubit a jaký vzkaz vezete do Prahy v souvislosti se svojí návštěvou?

Nastává úplně jiná kvalitativní poloha našich vzájemných vztahů. Prvním květnem vstupují obě dvě země do Evropské unie. Vidím prostor na bližší spolupráci a sjednocování našich národních politik při prosazování národních zájmů v Evropské unii, posílení vlivu národních parlamentů. I to je jeden z cílů cesty, oficiální návštěvy, kterou uskutečním v nejbližších dnech v České republice.

Ve kterých oblastech ono posílení především?

V oblasti zahraniční politiky, bezpečnostní politiky, oblasti sbližování ekonomik. To je šance a prostor pro další rozvíjení spolupráce. Já bych ji rozšířil ještě i na země V4, kterým přikládám velký význam.

Konstatuje předseda Národní rady Slovenské republiky, tedy slovenského parlamentu, předseda KDH Pavol Hrušovský, který byl v bratislavském studiu hostem živě vysílaného ranního vydání Interview BBC. Pane předsedo, děkuji vám za to, že jste vyhradil svých třicet minut rozhlasové stanici BBC a přeji vše dobré a ...

Děkuji pěkně i já všem posluchačům BBC a ještě jednou se omlouvám za krátké zpoždění. Opravdu jsem nepředpokládal ani já, že bude tak velká zácpa v Bratislavě. Omlouvám se vám.

A těším se někdy příště v Praze na shledanou.

Všechno dobré.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Hrušovský: Ve vztazích mezi ČR a Slovenskem nastává nová éra

BRATISLAVA 19. dubna (ČTK) - Kvalitativně nová úroveň vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Slovenskem se dá očekávat od vstupu obou zemí do Evropské unie. Prohlásil to v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC předseda Slovenské národní rady Pavol Hrušovský.

Šéf slovenského parlamentu, který se chystá v nejbližší době navštívit Českou republiku, upřesnil, že ČR a Slovensko by v Evropské unii mohly společně prosazovat své národní zájmy v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky nebo při sbližování ekonomik. "Vidím prostor pro užší spolupráci a sjednocování našich národních politik při prosazování národních zájmů v Evropské unii a posilování vlivu národních parlamentů," řekl Hrušovský. Do této předpokládané spolupráce přitom zahrnul další země takzvané visegrádské čtyřky.

K vítězství Ivana Gašparoviče ve víkendových prezidentských volbách na Slovensku Hrušovský zopakoval, že jejich výsledek znamená definitivní porážku šéfa Lidového hnutí-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) Vladimíra Mečiara. Podle něj se však Mečiar těžko dobrovolně vzdá funkce předsedy hnutí.

Hrušovský, který je současně předsedou vládního Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), rovněž upozornil, že pokud nebude Gašparovič, bývalý Mečiarův politický souputník a zakladatel opozičního Hnutí za demokracii, nadstranickým prezidentem, nebude vláda schopna přijímat reformní zákony. Odpověděl tak na dotaz, zda se neobává nadbíhání opoziční populistické straně Směr, která si Gašparovičovo vítězství v prezidentských volbách přivlastňuje.

Pád vlády Mikuláše Dzurindy nepovažuje Hrušovský za nevyhnutelný. K jejímu udržení by podle něj mohlo napomoci přijetí písemného závazku koaličních poslanců, kteří by deklarovali většinu při hlasováních v parlamentu.

Nad Gašparovičovou reflexí minulosti podle Hrušovského zůstávají viset otazníky, ale vyjádřil naději, že "pokus o jakousi omluvu občanům za vše, co udělal, co tehdy udělat možná ani nechtěl, ale musel, nebo co učinil z nevědomosti a čím mnohým ublížil, je jistou nadějí, že tato změna může být upřímná a může přinést i obrat v osobě Ivana Gašparoviče".

Šéf slovenského parlamentu bude v Praze jednat i o rozšíření EU

PRAHA 23. dubna (ČTK) - Možnosti vzájemné spolupráce v rozšířené Evropské unii budou zřejmě mezi tématy, o nichž dnes bude v Praze jednat šéf slovenského parlamentu Pavol Hrušovský. Obě země by podle něj v EU mohly společně prosazovat své národní zájmy v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a při sbližování ekonomik.

"Vidím prostor pro užší spolupráci a sjednocování našich národních politik při prosazování národních zájmů v Evropské unii a posilování vlivu národních parlamentů," řekl v pondělí Hrušovský v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Předseda slovenské Národní rady a vládního Křesťanskodemokratického hnutí má v programu kromě jednání s předsedy obou komor parlamentu také návštěvu utkání hokejového mistrovství světa; v sobotu bude v Ostravě fandit týmu své země v duelu s ukrajinskými borci.