Ivan Gašparovič

Překvapení. Tak hodnotí slovenští novináři, politologové i sociologové postup Ivana Gašparoviče do druhého kola prezidentských voleb. Překvapení neskrýval i vítěz kola prvního Vladimír Mečiar, který předpokládal, že se utká s ministrem zahraničí Eduardem Kukanem.

Vladimír MEČIAR (zvukový záznam): Nejdříve jsem očekával tu bombastickou reklamu, že pan Kukan uhraje těch tři tisíce hlasů, co mu chyběly. V podstatě pro vývoj politické scény by bylo lepší, kdyby byl býval pan Kukan.

Říká vítěz prvního kola Vladimír Mečiar. Především o druhém kole slovenských prezidentských voleb bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od pražského mikrofonu BBC zdraví Václav Moravec. Hostem v bratislavském studiu BBC je muž, který postoupil do druhého kola slovenských prezidentských voleb Ivan Gašparovič. Přeji hezký dobrý den do Bratislavy.

Dobrý den přeji.

Jaké máte spaní?

Já velmi dobré a klidné.

I před druhým kolem?

Ano. Já to neberu jako nějakou tragédii, která by se mohla stát, když bych nebyl zvolený a neberu to jako něco fantastického, když budu zvolený. Je to prostě normální postup, jako v každé jiné zemi. Je to prostě rozhodnutí občanů, kteří si některého z nás dvou zvolí na budoucích pět let.

Když to neberete ani tak, ani tak. Berete to jako hru?

Neberu to jako hru. Beru to jako velkou zodpovědnost, která mě čeká, kdybych v druhém kole vyhrál, ale neberu to jako tragédii.

O víkendu se rozhodne, zda bude slovenským prezidentem Vladimír Mečiar nebo Ivan Gašparovič. Čemu nebo komu byste především přičítal svoji možnou prohru? Pokud k ní dojde.

Já o prohře neuvažuji. Uvažuji o tom, jak jsem oslovil a zda jsem oslovil slovenské občany. Ne za tento poslední týden druhého kola, ale za třináct, čtrnáct let mojí účasti ve vrcholové politice Slovenské republiky.

Nemyslíte, že víc lidí oslovil Vladimír Mečiar během čtrnácti let?

No, určitě podle výsledků prvního kola oslovil víc, ale dnes čekáme na druhé kolo, protože situace je úplně jiná.

V čem?

V tom, že ve hře byli čtyři kandidáti a ty hlasy se rozdělovaly mezi ně a strašně hodně voličů rozhodovalo o tom, kdo asi do druhého kola půjde a kdo nepůjde. Komu dát hlasy, aby se neztratily. Na Slovensku byla velmi silná kampaň politologických úvah, kde vlastně od začátku lidi přesvědčovali, že ve druhém kole bude pan Mečiar a pan Kukan. To byly rozdělené tábory. Na těchto /nesrozumitelné/ pana Kukana nechtěly, ale který neměly vztah velký ani k panu Mečiarovi, ale radši daly hlas panu Mečiarovi než panu Kukanovi, který na Slovensku není známý jako politik, který by pro Slovensko v letech devadesát a výš působil, bych řekl, nějak ve vztahu k tvoření nového státu, nové republiky. Tedy nezúčastnil se na tomto procesu, a proto ta úvaha radši Mečiara než Kukana tu převládala.

V jednom rozhlasovém a v jednom televizním duelu jste si s vaším protikandidátem Vladimírem Mečiarem vyměnili několik ostrých slov, jako například kdo je lhář a když jsem se díval na Síto, tak kdo je zrádce. Existuje, pane Gašparoviči, něco, co vám v předvolební kampani před druhým kolem prezidentských voleb chybělo? Je něco takového?

Tak předvolební kampaň si myslím, že byla ne nějak výrazná a v té předvolební kampani rozhodovalo mnoho jiných skutečností, které za normálních okolností by asi do kampaně nevstupovaly.

Myslíte vaše společná minulost, na kterou se především novináři ptali? Alespoň podle toho, co jsem viděl na Markíze?

No, společná minulost je samozřejmě, ale to je působení v politické straně a každý jsme působili v politické straně z jiného pohledu, z jiné funkce. A z jiných vlastních názorů subjektivních. Z mého pohledu, já jsem byl mimo exekutivu, já jsem byl v Národní radě a tedy působení na některé věci, které občané nebrali celkem pozitivně, já jsem dosah neměl. Například na privatizaci.

Rozumím tedy správně vašim slovům, že druhá kampaň, tedy kampaň mezi prvním a druhým kolem se vám nezdála tak zajímavá, jak jste ji očekával při kole prvním?

Nemyslím si, že tak nezajímavá, ale prostě dopředu určující. Protože skutečně ty názory, které byly v tisku prezentované každý den, prakticky hovořily k občanovi: "Na co se budeš trápit. Dneska je to už rozhodnuté. V druhém kole bude Kukan a Mečiar." Proto občana trochu tak, bych řekl, vyřadily z takového jeho vlastního pojímání možného výsledku voleb. Proto se zřejmě ani tolik lidí, s kterými se počítalo, že se zúčastní voleb, nezúčastnilo.

Když člověk sledoval po prvním kole voleb slovenské televize, rozhlasové stanice a deníky, jakoby novináři na Slovensku čekali na to, co proti sobě Mečiar a Gašparovič ze společné minulosti vytáhnou. Proč se novináři nedočkali?

Nevím, čeho se chtěli novináři dočkat. Já, pokud jsem reagoval i někdy možná ostřeji, což není nakonec mojí formou vyjadřování se, reagoval jsem tedy, když pan Mečiar něco nadhodil, co skutečně nebyla pravda.

To znamená, že nebylo nic, co byste mohl, lidově řečeno, vytáhnout na svého protikandidáta Vladimíra Mečiara z vaší společné politické minulosti?

Ze společné minulosti jsem neměl důvod na Mečiara něco vytahovat. Já jsem prezentoval svoji pozici a prezentoval jsem svoji vizi, jak si představuji moji práci ve funkci prezidenta. Tedy já jsem představoval sebe a ne Mečiara.

Je zajímavé sledovat slovenskou politiku v čase prezidentských voleb, protože velmi často padají slova o menším zlu. Menší zlo, tak byl označován Rudolf Schuster, když při posledních prezidentských volbách postoupil do druhého kola společně s Vladimírem Mečiarem. Teď se mluví o dvou zlech. Protože ve druhém kole voleb proti sobě stojí Mečiar a Gašparovič. Jaké máte vysvětlení proto, že se v souvislosti s prezidentskými volbami na Slovensku, zatím byly dvoje, tak často používá slovo zlo, když se bavíme o přímých prezidentských volbách.

Můj názor je trochu jiný. Tady se bavit o tom, jestli je někdo lepší, anebo je horší nebo někdo pozitivně konal víc, anebo konal více negativně. To je lepší, anebo horší. To menší zlo, to se u nás trošku tak, bych řekl, zažilo hlavně ve vztahu k neúspěchu určité prezentace programů jednotlivých politických stran a ty mají /nesrozumitelné/. Tedy koalice, když dnes utrpěla, pokud jde o prezidentské volby, totální krach, totální porážku, nechce si to přiznat, a proto říká: "To je hrozné, my budeme muset volit, ne kdo je lepší, horší, ale budeme muset volit menší, anebo horší zlo."

Ale to bylo ještě, promiňte, to bylo ještě předtím, před těmito volbami. Bylo to i při posledních volbách.

Právě jsem říkal, že se to tak zažilo a že se to tak nese holt tato kategorie horší, menší zlo. Já jí odmítám.

To znamená, že tím, že tuto kategorii menší zlo odmítáte, tak jste záměrně nepoužil, řekněme, kategorii menšího zla nebo trik menšího zla jako součást své kampaně ve druhém kole prezidentských voleb. To bylo záměrně?

Ne záměrně. To je prostě normální. Já jsem představoval svoji kandidátku, představoval jsem svoji práci a nemusel jsem ji představovat nějak velmi intenzívně, protože občané mě v politice poznají. Já, když jsem se rozhodl kandidovat do voleb prezidentských, tak jsem měl dvě podmínky. Tato myšlenka nevyšla z mého názoru, abych kandidoval, ale mě navštívili více i přátelé, ale i současní koaliční politici, kteří hovořili o těch kandidátech, kteří byli nominovaní a od kterých se ještě čekalo, že se přihlásí a že by bylo dobře, kdybych se přihlásil do této kampaně a zkusil být úspěšný, protože ve mně vidí tu osobu, která by v tuto chvíli mohla Slovensko prezentovat. Já jsem si dal podmínku. Dobře. Já jsem už dva roky mimo vládu, jsem mimo parlament. Tedy nejsem v této politice. Proto chci, abych nebyl stranickým kandidátem, aby se vytvořil petiční výbor a když ten zjistí, že mám podporu u občanů, tak to vezmu, ale druhá podmínka bude, že když budu mít tuto podporu, musí být ještě jedna alespoň politická strana, která má dost silné postavení v současné vrcholové politice. To byly dvě podmínky, které jsem si dal a tyto podmínky byly splněny. Velmi rychle jsem dostal několik desítek tisíc podpisů a dostal jsem podporu i ze dvou politických stran, které jsou v parlamentě, takže ta podmínka byla splněna. Já jsem se rozhodl a dneska jsem ve druhém kole.

Když ještě zůstanu u srovnávání Mečiar, Gašparovič. Dovolte, abych citoval z komentáře zástupce šéfredaktora slovenského deníku Pravda Luboše Palaty, který v Lidových novinách šestého dubna napsal, cituji doslova: "Zdá se to být prašť jako uhoď. Mečiar nebo Gašparovič? Muž, který se zločinně podepsal na slovenské demokracii a jeho bývalý přitakávač. Mezi Gašparovičem a Mečiarem je takový rozdíl, jako v roce 1969 mezi Dubčekem a Husákem. Nikdo neví, kam by směřovalo Československo, kdyby Dubček zůstal v čele státu, ale všichni víme, co se stalo, když přišel Husák. O Mečiarovi to už také víme. Jednou stačilo. Na bratislavský prezidentský palác, jako polepšovnu, bych nesázel." Konec citátu. Co říkáte takovému srovnání?

Je to srovnání pana Palata. Zřejmě je to jeho představa. Nedovolil bych si takto tvrdit a porovnávat ani Dubčeka s Husákem. Je to úplně o něčem jiném a pokud jde o mě, o mně bylo známo, že v Hnutí za demokratické Slovensko jsem byl právě ten, který si dovolil kritizovat některé rozhodnutí premiéra a který se dokázal postavit proti rozhodnutím premiéra.

Vy jste byl, promiňte ...

Ale chci říct, devadesátý čtvrtý rok, který byl dost, bych řekl, takovým zlomovým pro Hnutí za demokratické Slovensko a pro politiku, která se potom brzy prezentovala jako neúspěšná a v zahraničí kritizovaná. To byly volby, kdy na Slovensku Demokratická unie, to byli bývalí členové HZDS, se dostali do parlamentu a na mě byl silný tlak ze strany hnutí, ale především předsedu, abych jako předseda Národní rady neuznal mandáty této politické strany. Já navzdory tomuto jsem tyto mandáty uznal. Tehdy opozice, která zastupovala, byla v zastoupení i Demokratickou unií mi velmi děkovala a říkala, že jsem zachránil Slovensko před politickou katastrofou ve vztahu k názorům Evropy.

Pro úplnost. Vy jste byl od roku 1992 člen Hnutí za demokratické Slovensko. Poměrně dlouhou dobu jste byl předsedou Národní rady Slovenské republiky. Hnutí za demokratické Slovensko jste opustil a v roce 2002 jste založil Hnutí za demokracii. Vaše strana se však nedostala do parlamentu. Jednoduchá otázka. Jste přesvědčen o tom, že vám distancování se od některých chyb, kterých se Mečiarovo HZDS, když jste byl jeho členem, dopustilo, že vám pomůže ve volbách výrazně v tom druhém kole?

Já jsem vyjádřil svoje rozhodnutí a konstatoval jsem, že toto moje rozhodnutí, v kterém jsem se vyjádřil o některých věcech, které Hnutí za demokratické Slovensko neprospěly, které Hnutí za demokratické Slovensko izolovaly od možné spolupráce na domácí politické scéně s jinými politickými stranami a do určité míry nás distancovaly i v zahraniční politice, označil za chybu. Tedy byl jsem při tom a říkal jsem: "To rozhodnutí nikoho neakceptovat, být direktivní pro Slovensko nebylo dobré."

Byl to tedy kalkul a myslíte si, že vám pomůže ve druhém kole?

To nebyl kalkul. To bylo přiznání určitých skutečností, které existovaly. Já nekalkuluju, já jsem reálný člověk. Kdybych kalkuloval, mohl bych kalkulovat o mnoho jinak, možná by to bylo pro mě úspěšnější ...

Jak?

... protože já jen ohodnotím tu situaci a kvalifikuji některé skutečnosti a skutky ...

Buďte konkrétní, který kalkul by vám pomohl?

Hnutí za demokratické Slovensko po roce devadesát šest se dostalo do pozice jednoho odtrhnutého vagónu, který nerespektoval semafor. Jestli byla červená, zelená. Jestli byla zatáčka levá, pravá. Prostě hrnuli jsme se jednou rychlostí. Nerespektovali jsme prostředí, okolí, nerespektovali jsme nic, a to z hnutí udělalo neakceptovatelnou politickou stranu.

Co především podle vás ovlivní výsledek druhého kola prezidentských voleb?

Myslím si, že do určité míry i ten názor politologů, který říkají, že čím méně bude účastníků, tedy voličů u uren, tím větší šance by měl mít pan Mečiar. Čím víc voličů přijde, šance se zvyšují pro mě.

Podle šéfa sociologické agentury MVK Pavola Haulíka, právě se ve druhém kole nebo před druhým kolem hrálo právě o nové hlasy pro Ivana Gašparoviče. Mečiarova podpora je totiž tradičně omezena na věrnou základnu jeho opozičního hnutí.

Pavol HAULÍK(zvukový záznam): Při každé nižší účasti výrazně roste šance právě Vladimíra Mečiara kvůli jeho disciplinovaným voličům, kteří přijdou za každých okolností.

Říká v rozhovoru pro BBC šéf slovenské sociologické agentury MVK Pavol Haulík. Pane Gašparoviči, jakou očekáváte účast ve druhém kole prezidentských voleb?

Já si myslím, že výzvy, které daly především koaliční politické strany, aby občané nešli volit, jsou trošku pomýlené a jsou velmi daleko od zachovávání demokratických principů a proto si myslím, že občané takovéto výzvy nebudou akceptovat, že k urnám půjdou.

Otázka zněla jak velkou účast očekáváte ve druhém kole?

To bych nechtěl dělat nějakého prognostika, ale myslím si, že účast by měla být minimálně taková jako v prvním kole, anebo větší, ale menší ne.

Vy myslíte, že bude větší?

Může být.

O kolik?

To vám nepovím.

Mluvil jste o stranách vládní koalice. Jak jste řekl, žádného kandidáta před druhým kolem nepodpořily. Připomeňme si výroky, které zazněly před týdnem. Premiér a předseda SDKÚ Mikuláš Dzurinda oznámil, že jeho strana nedá voličům doporučení pro druhé kolo.

Mikuláš DZURINDA (zvukový záznam): Pro druhé kolo prezidentských voleb nepřijalo prezidium Slovenské demokratické a křesťanské unie žádné doporučení pro členy, příznivce a sympatizanty strany. Je na svobodném rozhodnutí občanů, jestli se ho zúčastní.

Řekl slovenský premiér a předseda SDKÚ Mikuláš Dzurinda. Podobný postoj zaujal i předseda koaliční strany ANO Pavol Rusko.

Pavol RUSKO (zvukový záznam): Nemáme alternativu, která by získala naší podporu.

Pavol Rusko. Předseda další strany KDH Pavol Hrušovský šel ve svých výrocích ještě dál.

Pavol HRUŠOVSKÝ (zvukový záznam): Vladimír Mečiar a i Ivan Gašparovič ztělesňovali režim, s kterým KDH v během let 1992 až 1998 zápasilo o demokratický charakter Slovenska a dodržování lidských práv a svobod.

Řekl před týdnem předseda KDH Pavol Hrušovský. Vy jste teď doslova řekl, že postoj stran vládní koalice je postojem pomýleným, pokud vás budu citovat doslova. Za jak velkou komplikaci proto u druhého kolo prezidentských voleb považujete skutečnost, že se strany slovenské vládní koalice chovají tak, jak se chovají. Tedy, že žádného kandidáta nepodpořily a některé vyzvaly voliče, aby nešli k urnám.

Je to jejich zoufalství z porážky jejich kandidátů a je to nepochopitelné, že se postavily do pozice, když nejde o našeho nominanta, když nejde o našeho kandidáta, tak pro nás nic neexistuje. Lidi nechoďte. Nejsou to naši lidi.

Když jsem vás, promiňte, ale když jsem vás sledoval v úterý v televizi Markíza v diskusním pořadu Síto v duelu s Vladimírem Mečiarem, tak vy jste, řekněme, byl tajemný a naznačoval jste, že se může ještě mnohé změnit, že jste jednal s představiteli stran vládní koalice a že pravděpodobně můžete ještě získat podporu a ať si diváci počkají. Nedočkali se. To jste blafoval v úterý?

Diváci se dočkali. Vždyť se podívejte, z kolika koaličních stran změnily názory a říkají, že je třeba je zvolit.

Ale nadále nevyjadřují podporu žádnému z kandidátů.

No, ale když říkají, že je třeba je zvolit, ne volit Mečiara, tak si myslím, že to něco znamená.

Tedy vnímáte podporu, vnímáte svoji podporu tím, že teď přesně nevím, které dvě strany to jsou, ale že dvě ze stran vládní koalice se rozhodly říct lidem, ať jdou volit, ale nechávají to na samotných voličích. Tuším, že to je SDKÚ.

SDKÚ dalo tento postoj, ale například Svobodné fórum řeklo jednoznačně a nakonec i bývalý prezident, pan Kováč jednoznačně vyzval voliče, dokonce řekl, koho mají volit.

Když se zaměřím ještě na jednu věc. Řekněme vztah mezi vámi a stranami vládní koalice. Nakolik vám u vládní koalice, u stran vládní koalice může škodit podpora, kterou vám dal předseda opoziční strany Smer Rober Fico, protože on je nejhlasitějším zastáncem předčasných voleb na Slovensku.

Ano, ale myslím si, že předčasné volby neúspěšností referenda skončily. Tady dojde k úplně jiné situaci, kterou signalizují nakonec představitelé koaličních stran, že po prvním květnu, po vstupu Slovenska do Evropské unie, oni budou dělat všechno proto, aby odstoupil z vlády premiér. To znamená, došlo by ke jmenování nové vlády.

To znamená, že pokud, že strach stran vládní koalice z Gašparoviče, jak by se choval jako prezident, je strach zbytečný. Gašparovič by neusiloval o pád vlády. Respektive přál by si pád Mikuláše Dzurindy a rekonstrukci současné vlády.

Je to tak. Současnou rekonstrukci si bude dělat sama koalice.

Vy si myslíte, že je nezbytná a nevyhnutelná?

Myslím si, že v tomto čase ano. Po tom všem, co se na Slovensku událo a především ve vztahu k vládní politické straně SDKÚ a samotnému premiérovi koalice tento problém bude chtít řešit takovouto formou.

Pokud budete zvolen o víkendu prezidentem, tak jako prezident, pokud padne kabinet ve chvíli, kdy vy nastoupíte do úřadu, tak prezident bude hrát podle ústavy jednu z klíčových rolí. Jak by podle vás měla vypadat nová slovenská vláda, když ta současná je podle vás neudržitelná?

To je otázka velmi předčasná a určitě by takovémuto rozhodnutí předcházelo mnoho politických rokování. To není otázka anebo věc rozhodnutí v průběhu jedné sekundy.

Můžete ale naznačit, jak by se měla lišit od vlády premiéra Mikuláše Dzurindy a je podle vás Mikuláš Dzurinda, jako politik, jako premiér už člověkem minulosti?

Podle úvah, jak jsem odpovídal na začátku, koaličních stran ano. Podle mojí a myslím si, především potom opozičních stran také. Jediný, kdo mu zatím fandí, je asi pan Mečiar.

Počkejte. Tím chcete naznačit, že kdyby vyhrál váš protikandidát, že by s největší pravděpodobností Mikuláš Dzurinda zůstal ve vládě?

Já jsem vám říkal, že jediný, kdo mu fandí, je pan Mečiar.

Takže jsem si to vyložil správně? Že by zůstal podle vás, pokud by se Mečiar stal prezidentem, Dzurinda by zůstal ve vládě.

Ano, ale říkám, záleží na vlastních, na koaličních rozhodnutích. Jsem přesvědčený, že koaliční strany dneska vyvíjejí větší tlak na odstoupení pana premiéra než opozice.

Můžete ještě naznačit, když říkáte, že předčasné volby jsou tedy už tématem mrtvým a předčasné volby na Slovensku nebudou.

Ano.

Můžete naznačit, jak by se programově podle vás měla lišit rekonstruovaná vláda po květnu roku 2004?

V podstatě ve vztahu zahraniční politiky a účasti Slovenska v Evropské unii asi by k velkým změnám nedošlo. Určitě by muselo dojít ke změnám, které dnes zatěžují velmi tvrdě občana z hlediska sociálního postavení. Tím nechci říct, že by reformy, které tato vláda začala, se zrušily. Ty reformy by musela dělat každá vláda i jiná, která by v tomto čase byla a která přijde, je rušit nebude. Ale určitá korekce především podle norem Evropské unie asi na Slovensku by byla potřebná.

Co by v případě, že byste byl prezidentem a dostáváme se už k dalšímu tématu, tedy představy, konkrétní představy Ivana Gašparoviče o výkonu funkce prezidenta, které pravděpodobně budou pro slovenské voliče také rozhodující ve druhém kole prezidentských voleb. Co vy jako prezident byste chtěl prosadit, pokud by se rekonstruovala slovenská vláda?

Prezident republiky nemůže nahrazovat jiné instituty státní, ústavní. Nemůže nahradit vládu a nemůže nahradit ani ústavu. To znamená, že o těchto věcech budou rozhodovat ti, kteří budou nejsilnější a budou chtít uplatňovat svoje programy. To rozhodne vláda, to rozhodne parlament. Ne prezident.

Ale prezident je moderátor. Prezident je moderátor.

Ano, ano, ano. Ale jako prezident určitě může vstupovat do některých, řekněme, sporných názorů, které by ve společnosti mohly vyvolávat určité rozpory. Nespokojenost a, abych řekl, protesty vyvolávají vždycky ne populární rozhodnutí vlády. Nespokojenost vyvolává nejčastěji, když občan nemá práci, nemá dostatek sociální podpory, když nemá možnost sám se postavit na nohy. Tedy z tohoto pohledu určitě bych v programech hledal ty okolnosti, které by takovéto nepokoje mezi občany nevyvolávaly.

Můžete naznačit, koho ze současné vládní koalice, ze stran současné vládní koalice byste s největší pravděpodobností jako možný prezident pověřil tím, aby rekonstruoval vládu, tedy sestavil vládu novou?

Já si myslím, že to by nebyla takováto jednoznačná úloha pro prezidenta. Prezident by musel čekat, koho mu nabídnou a potom by rozhodl, jestli ano, nebo ne. Ale opět opakuji. Prezident není výkonný orgán a prezident musí respektovat některé zásady, které k jmenování vlád patří. Tedy z tohoto pohledu si myslím, že problém bych neměl. Spolupráce moje jako prezidenta i se stranami, které z hlediska mojí představy nebo mojí filozofie, jako politika, který vychází ze zásad středové politiky mírně nakloněné doleva vzhledem k reálné situaci, která na Slovensku existuje, bych se asi snažil dostat do vlády takovýto směr. Ale opakuji. To je věc voliče a věc síly politické strany, která bude mít tuto dominantu po volbách.

Můžete tedy... Rozuměl jsem vám správně, že by, pokud bude rekonstruována po květnu vláda a padne Dzurindova vláda, že by se měla, že by se měla vládní koalice o počet stran, které ji budou tvořit, rozšířit?

Dnes je situace trošku složitější, protože strany vládní koalice ztratily tolik poslanců, tolik mandátů, že dneska můžou velmi, velmi těžko uvažovat o tom, že by získaly takový počet křesel. Na druhé straně bude to záležet skutečně od určitého vyjednávání a politické matematiky v parlamentu. Dnes je to, dá se říci, v parlamentu skoro půl na půl, pokud jde o křesla majíce opozice nebo koalice. Takže to nebude jednoduché.

Vy jste už v rozhovoru pro Slovenský rozhlas řekl, že vaše první zahraniční cesta by vedla do České republiky. Pokud budu citovat z vašeho internetového rozhovoru pro server bleskovky.sk, tak jste ke vztahu mezi Českou republikou a Slovenskem doslova řekl: "Příčina rozdělení byla v otázkách ekonomického řízení státu a nerovnosti dvou států při naplňování národních rozpočtů. A tím ještě horšího sociálního postavení občanů na Slovensku. Jsem přesvědčený, že toto rozdělení na dobrých vztazích mezi Českou republikou nic nezměnilo. Spíše jsem toho názoru, že naše vztahy umocnilo." Konec citátu. Můžete říci, zda podle vás existují nějaká místa, která byste se snažil především jako prezident, slovenský prezident, pokud byste se jím stal, s Českou republikou rozvíjet?

Určitě.

Která?

Já si myslím, že to je velmi jednoduché, že náš vztah Čechů a Slováků přirovnávám vždycky k něčemu samozřejmému. Vždyť nevím, jestli na světě existují ještě dva národy, které jsou si tak blízké jazykem, kulturou, historií. My opravdu patříme k sobě, ale máte i v rodině bratry a sestry, kteří si zakládají vlastní rodiny a přitom udržují rodinné vztahy a styky dále. Nejsme v situaci, kdy to, co jsme si předtím vyčítali, to je ten slogan, určitě si pamatujete. Češi vždycky říkali, že dělají na Slováky a my jsem zase říkali, že nás Češi okrádají. To dneska není. Dneska si každý hospodaříme na svém a máme přátelské vztahy a čím bude lépe v Čechách, čím bude lépe na Slovensku, tím budou naše vztahy o mnoho lepší a upřímnější.

Existuje, promiňte, existuje nějaký neuralgický bod v těch vztazích nebo vše je tak růžové, jak to popisujete.

Není to tak růžové, ale nemyslím si, že by nějaké neuralgické body tu byly. Vždyť rok osmdesát devět byl kritickým rokem a rok devadesát tři, když jsme se rozdělili. Vemte si, hovořilo se o něžné revoluci, ale já to, pojmenuji to trošku jinak, já to pojmenovávám tak realisticky. Je to skutečně zhodnocení politické situace, která tady byla. Především ve vztahu k tomu, o čem jsme teď hovořili. K dělení. Proč jsme se my rozdělili tak, že celý svět úplně žasl. Rozdělili jsme se proto, že jsme na sebe neměli požadavky, především územní. V tom čase se dělila Evropa, Sovětský svaz, Jugoslávie. Vždyť v Evropě bylo dvacet čtyři krvavých válek a jen kvůli územím. My takovéto nároky jsme spolu nikdy neměli a samozřejmě tam byly i ještě jiné okolnosti, které nejdřív hovořily o tom, že se můžeme rozdělit velmi pokojně a ne nějak kriticky tvrdě s těžkými následky.

Konstatuje kandidát na slovenského prezidenta. Host Interview BBC Ivan Gašparovič. Děkuji vám do Bratislavy. Přeji vše dobré a někdy příště.

Děkuji pěkně a i já vše nejlepší vám přeji. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC s Ivanem Gašparovičem.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Gašparovič: Ve vztazích mezi SR a ČR nejsou neuralgické body

BRATISLAVA/PRAHA 15. dubna (ČTK) - Žádné neuralgické body nejsou podle kandidáta na slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče mezi Českou republikou a Slovenskem. Gašparovič To dnes řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

"Vztah Čechů a Slováků považuji za něco téměř Samoz?ejmého. Nevím, zda na světě existují další dva národy, které by k sobě měly tak blízko jazykem, kulturou, historií," prohlásil Gašparovič, který se bude o víkendu v druhém kole prezidentských voleb ucházet o přízeň slovenských voličů proti svému bývalému politickému souputníkovi Vladimíru Mečiarovi.

Už není pravdivý slogan, že "Češi dělají na Slováky" a ze slovenské strany neplatí heslo "Češi nás okrádají", prohlásil prezidentský kandidát. Čím bude lépe v ČR a na Slovensku, tím budou vzájemné vztahy lepší a je proto dobře, že si oba národy "hospodaří na svém". Rozdělení Československa bylo podle Gašparoviče mírové především proto, že obě republiky vůči sobě neměly žádné územní požadavky.

K minulosti Mečiarova Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) Gašparovič prohlásil: "Hnutí za demokratické Slovensko se po roce 1996 dostalo do pozice utrženého vagonu, který nerespektoval semafor...To z hnutí učinilo neakceptovatelnou politickou stranu."

Upozornil dále, že čím větší bude volební účast ve druhém kole prezidentských voleb, tím menší šance má vítěz z prvního kola Mečiar, který je podle mnoha politických komentátorů nepřijatelný pro Západ a jehož hnutí Gašparovič opustil v roce 2002. Druhý kandidát na slovenského prezidenta a bývalý šéf slovenského parlamentu však podotkl, že by případnou prohru ve druhém kole nepovažoval za tragédii.

Gašparovič připustil, že slovenská vláda potřebuje rekonstrukci, ale ta je věcí současné vládní koalice. Premiér Mikuláš Dzurinda je podle něj mužem minulosti, ale předčasné volby na Slovensku nebudou.