Cyril Svoboda ve studiu BBC

Po prezidentu Václavu Klausovi se i Občanská demokratická strana ostře ohrazuje proti vládnímu návrhu koncepce směřování České republiky do Evropské unie do konce roku 2013.

Občanští demokraté se podle stínového ministra zahraničí Jana Zahradila chtějí na znění dokumentu podílet.

Jan ZAHRADIL (zvukový záznam): Pokud by přesto vláda tento materiál schválila do konce dubna, bude to pro nás jasné znamení, že se nejedná o žádnou koncepci, ale že se jedná pouze o vládní propagandu před nadcházejícími evropskými volbami. V takovém případě bychom museli zmíněný materiál odmítnout respektovat, museli bychom odmítnout se jím řídit a museli bychom odmítnout považovat jej za závazný pro tvorbu české zahraniční a evropské politiky jak nyní, tak v budoucnu.

Říká stínový ministr zahraničí a první místopředseda ODS Jan Zahradil. Nejen o výhradách prezidenta a opozice k vládnímu návrhu koncepce směřování České republiky do Evropské unie do konce roku 2013 bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr zahraničí České republiky Cyril Svoboda. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobré odpoledne.

Před 24 hodinami byli český velvyslanec v Iráku Martin Klepetko a irácký ministr kultury v prozatimní správě Mufíd Džazajrí v rozhovorech pro BBC optimističtí. tvrdili, že by se ve středu mohla veřejnost dozvědět, že tři pohřešovaní čeští novináři jsou an svobodě. Zatím se tak nestalo. Čím si vysvětlujete, pane ministře, čtyřiadvacet hodin starý optimismus, který se zatím nenaplnil?

Já sem již včera řekl, že naším úkolem, úkolem České republiky, úkolem české diplomacie ení vzbuzovat naděje, ale dělat všechno pro to, aby naši občané se živi a zdrávi vrátili co nejdříve zpátky do České republiky. To je náš úkol a naším úkolem není říkat, jeslti to bude ve čtyři hodiny odpledne nebo zítra. Naším úkolem je, aby to bylo co nejdříve.

Vy jste tedy pokárla velvyslance České republiky v Iráku za to, že byl optimistický?

Nikoho jsem nekáral, pouze sjem řekl můj postoj k té věci, postoj České republiky a samozřejmě, že tam určitě je vliv toho, co říká pan ministr Džazajrí, neboť já jsem ho také viděl na obrazovkách České televize a slyšel jsem ho, tak tam byl velmi optimistický. Budu rád, když se naplní jeho optimismus.

Zatím se nenaplnil. Do těchto chvil bylo v Iráku zadržováno nebo zmizelo pět zahraničních novinářů, Japonec, Francouz a tři Češi. Před několika minutami agentury oznámily, že Francouz byl propuštěn. Jak vnímáte tento vzkaz, že Francouz byl propuštěn a zatím Češi a Japonec zůstávají nezvěstní?

Komplikovanost celé situace je v tom, že zadržených osob podobným způsobem jako naši tři občané je několik desítek.

Čtyři.

Několik desítek, když vám říkám několik desítek, tak několik desítek.

Promiňte, já vám říkám čtyři desítky s odvoláním na koaliční zprávu.

Jo tak, já myslel čtyři osoby. Já vám říkám víc než čtyři desítky, tak je přesnější můj výraz několik desítek. A omlouvám se. Já myslel, že říkáte čtyři osoby. A ta situace není jednoduchá a je vidět, že občané některých států byli propuštěni, ale to ještě nemusí být všechno nějaký signál, nicméně je potřeba věci pečlivě monitorovat a stále jednat. Teď nemá smysl spekulovat nad tím, proč byl propuštěn ten či onen, teď se máme starat o naše české občany.

Nicméně ten fakt základní platí. Znamená to, že ze čtyř desítek zadržovaných nebo pohřešovaných cizinců bylo pět novinářů a jeden byl propuštěn, Francouz. Japonec a Češi, jejichž země jsou vojensky přítomny v Iráku, propuštěni nejsou.

Těch lidí je víc než čtyři desítky. A to že z nich je jenom několik novinářů je důkazem toho, že nejsou terčem nebo předmětem tohoto chování, to znamená tohoto zadržování jenom novináři. Že to nehraje roli, jestli ten člověk je novinář, podnikatel nebo vykonává nějakou jinou profesi.

Ještě jednou se na to zeptám, protože jste mi na tu otázku neodpověděl zcela uspokojivě, jestli je za zajímavé považovat to, že francouzský novinář, kdy Francouzi nejsou vojensky přítomni v Iráku, byl propuštěn, zatímco Japonec a Češi nikoliv?

Já jsem také na to odpověděl, že to víme, že byl propuštěn Francouz, byli propuštěni taky Rusové, takže my velmi pečlivě analyzujeme i tyto kroky, ale teď tady do mikrofonu nebudu říkat další analýzy, protože všechno, co říkáme, může být monitorováno. Naším úkolem je jednat a pomoci našim občanům, než teď tady uvažovat na toto téma. To si možná užijeme v Poslanecké sněmovně, až komunisti otevřou bod Irák příští týden. To si myslím, že užijeme také i debatu na toto téma plně. Ale já před tím varuji. My máme pomoci našim lidem a pomůžeme jim tím, když o tom budeme co nejméně mluvit a co nejvíce konat.

Dovolte ale, abych ještě v tomto tématu setrval. České ministerstvo zahraničí v uplynulých pětatřiceti hodinách nesčetněkrát zopakovalo, že, a teď cituji doslova, "podle neoficiálních informací jsou tři pohřešovaní čeští občané naživu". Konec citátu. Co jste udělali pro to, aby se tato informace stala oficiální?

My nejsme v přímém kontaktu s těmi, v jejichž moci ti naši občané jsou. Všechno nasvědčuje, ta pravděpodobnost hraničí s jistotou, že jsou naživu, je to taky naše přání a já doufám, že to skutečně tak je. Ale tady musíme být trochu jako nevěřící Tomáši. Dokud si nesáhneme a dokud nevidíme, tak nemůžeme říct stoprocentní jistotu.

Teď předjímáte další otázku. Vzkázali jste skrze prostředníky, že chcete přímý důkaz toho, že čeští občané jsou naživu?

Protože ty neoficiální informace nezpochybňují skutečnost, že jsou naživu, tak my jednáme o jejich propuštění. To znamená, že vycházíme z toho, že jednáme o propuštění těchto lidí a důkazy máme od těch, kteří jsou angažováni, a ti to nezpochybňují.

Je jim možné věřit?

Ale opakuji znovu, my nejsme v přímém kontaktu s těmi, v jejichž moci ti lidé jsou. Takže tito lidé, se kterými jsme v kontaktu, říkají ano, jsou živi, proto říkáme, že to je neoficiální zpráva. Já si myslím, že je pravdivá, ale znovu opakuji, v této tíživé situaci si musíme být vždycky naprosto jisti a nemůžeme si dovolit luxus nepřesné informace vydat ji za úplně přesnou a věrohodnou.

Rozumím-li správně vaší odpovědi ...

Já si myslím, že to tak je.

Rozumím-li správně vaší odpovědi, nejde o to shánět důkazy, zda jsou živí či nejsou živí, protože ty věrohodné informace nebo ty informace neoficiální, které jsou k dispozici, jsou tak věrohodné, že jsou téměř stoprocentní.

Ty to nezpochybňují.

Tedy důležité je propuštění, nikoliv důkaz o tom, zda žijí.

Teď nemá, protože jednáme o tom propuštění, to máte pravdu a znovu opakuji, Česká republika není v přímém kontaktu s těmi, v jejichž moci ti lidé jsou.

Podle vašeho náměstka Petra Koláře je, a opět cituji, "únos českých novinářů o Velikonocích součástí koordinované politicky motivované aktivity". Konec citátu. Jednoduchá otázka, jak to můžete tvrdit, když se vám únosci neozvali?

K této úvaze dává důvod skutečnost, že jsou to lidé z určitých, z určitých zemí, a že jsou to lidé, kteří reprezentují, jak jsem řekl, země s jistou angažovaností v Iráku a tedy jenom si dovolím vás opravit v jedné věci, že podle i tedy písemného textu náš náměstek Petr Kolář se pouze domnívá, že únos novinářů je součástí koordinované akce, ale nevyloučil dále ve svém prohlášení možnost jiného pozadí případu. A já prosím, abychom v této věci, která je takto citlivá, vždycky byli úplně přesní, protože mně jde i o příbuzné a nejbližší těch lidí, abychom v této věci vždycky mluvili s úplnou přesností. Takže my se domníváme, že to má politické pozadí. Nevylučujeme, že je jiný důvod. Nevylučujeme to.

Spojené státy americké v úterý oznámily, že se do vyšetřování únosů zapojily americké tajné služby. Můžete, pane ministře, potvrdit či vyvrátit, že se do objasňování únosů v Iráku zapojily české tajné služby? Jednoduchá odpověď.

No, byl by projev naivity a projev naprostého neprofesionálního přístupu, kdybychom nekomunikovali s našimi zpravodajskými službami. Tak od čeho je máme, než aby nám poskytovaly informace. To snad je naprosto pochopitelné. To znamená, že především s naším Úřadem pro zahraniční styky a informace jsme v kontaktu, s panem ředitelem jsem se já několikrát osobně setkal, jeho pracovníci komunikují u nás na ministerstvu. To je naprosto pochopitelné, stejně tak zpravodajské služby vojenské poskytují informace. To je samozřejmé naprosto.

Potřeboval jsem si ověřit to, že se mi teď nepokusíte, lidově řečeno, vykroutit z následující otázky. Ta otázka je velmi jednoduchá. Jaké máte k dispozici od zpravodajských služeb vysvětlení pro to, že se únosci zatím neozvali?

Pro situaci, která je v Iráku, máme několik verzí, verzí, které opíráme o informace, které jsou nám k dispozici, ale já vám ty verze nepopíšu. Znovu odpovídám, že nemohu, nemohu je popisovat, protože, znovu opakuji, nám jde o to, abychom jednali.

Irácký ministr kultury při prozatímní správě Mufíd Džazajrí s odvoláním na své zdroje tvrdí, že třem pohřešovaným českým novinářům se nic nestane. Máte jako vicepremiér a ministr zahraničí stejné informace k dispozici?

Máme tytéž informace, co máte vy, ujištění verbální, to znamená slovní, že to tak bude. Já jsem pevně přesvědčen, že se tak stane, přejeme si to a znovu ale opakuji, jsme v zemi, kde je násilí, jsme v zemi, kde není bezpečno, jsme v zemi, kde operují různé polovojenské milice, které jsou v rukou určitých politických skupin, jak bychom to mohli říct, protože v Iráku zkrátka není stabilní situace.

Už jsme to oba konstatovali, že počet pohřešovaných cizinců v Iráku se pohybuje kolem čtyřiceti ze dvanácti zemí světa. Existuje nějaká koordinovaná aktivita mezi ministry zahraničí, že by při objasňování únosu dané země úžeji spolupracovali? Je taková aktivita, jejíž vy jste součástí jako ministr zahraničí České republiky?

Takže samozřejmě, že to s nejbližšími spojenci a samozřejmě i se zeměmi, které jsou angažovány v Iráku, pravidelně konzultujeme. To pravda je.

Nejen konzultujete, koordinovaná činnost, která by ...

Konzultujeme naše přístupy, ale, znovu opakuji, pohybujeme se v terénu, kde já nemohu mluvit víc, protože, bohužel, vás, nás neposlouchají pouze pokojní a mírumilovní občané České republiky, ale může nás poslouchat i někdo, kdo nemá tyto dobré úmysly, takže jak jsem jinak otevřený a sdílný, tak v této oblasti já teď moc sdílný nebudu.

Doufejme, že budete sdílný v odpovědi na další otázku. Budu citovat slova vašeho náměstka Petra Koláře. Teď doslovný citát: "Našimi vlastními cestami se snažíme s únosci navázat kontakt, abychom začali jednat." Konec citátu. Irácký ministr kultury při prozatímní správě Mufíd Džazajrí řekl před čtyřiadvaceti hodinami BBC, že únos je s největší pravděpodobností, jeho motivem může být stažení cizích jednotek z Iráku. Jednoduchá otázka. Jste jako ministr zahraničí ochoten diskutovat s únosci o stažení českých vojáků z Iráku?

Takže v přímém kontaktu s únosci není a nebyla žádná země, ani ta země, jejíž občané byli propuštěni.

To jsem neříkal. Citoval jsem náměstka Koláře.

Já říkám k vaší otázce a ten kontakt je v rukou Iráčanů a to je potřeba, aby komunikovali především Iráčani, a aby tam byla co nejmenší angažovanost jiných zemí v tom přímém kontaktu s těmi, kteří mají v ruce a v moci ty unesené občany a znovu opakuji, konzultace probíhají, jsme v pravidelném styku. To znamená, že je tady samozřejmě vůle k úzké součinnosti, ale to je všechno, co vám k tomu mohu říct.

Promiňte, ta otázka byla jednoznačná, jestli v případě, že by došlo na požadavek možnosti stažení českých vojáků z Iráku, kterých je zhruba osmdesát, bavíme-li se o vojenských policistech, zda byste vůbec byl ochoten diskutovat o tomto?

Já vám odpovídám, že na tuto otázku vám neodpovím.

Proč ne?

Protože je to otázka, co by bylo kdyby a v této situaci nemohu na tu otázku odpovědět. Dokonce bych tím mohl naše lidi ohrozit.

Promiňte, není to, ale co by bylo kdyby. Jestliže Mufíd Džazajrí říká, že s největší pravděpodobností jde o stažení těch cizích jednotek z Iráku, tak to není, co by bylo kdyby.

Říká to se stejnou přesností, jako že budou dneska propuštěni ti, o kterých mluvíme.

Americký prezident George Bush označil ze středy na čtvrtek rostoucí násilnosti v Iráku za pokus vyhnat Američany vedenou koalici ze země. Podle jeho slov je proto nezbytné, aby byl splněn termín předání moci do rukou Iráčanů, tedy do 30. června letošního roku.

George BUSH (zvukový záznam): Třicátého června, až bude vztyčena vlajka svobodného Iráku, převezmou iráčtí představitelé plnou odpovědnost za jednotlivé vládní úřady.

Řekl doslova americký prezident George Bush a pokračoval:

Ten den začne bezezbytku platit zákon přechodné správy, včetně v arabském světě dosud nevídaného dodatku o lidských právech. Spojené státy a všechny země naší koalice navážou normální diplomatické vztahy s iráckou vládou.

Konec citátu slov amerického prezidenta George Bushe. Počítáte s tím, že by Česká republika měla být vojensky přítomná po předání moci do rukou Iráčanů?

Co bude 30. 6., to uvidíme, protože se situace také vyvíjí velice rychle v Iráku. Náš mandát, který máme od Parlamentu České republiky, je mandát na celý rok.

To znamená, že bude-li to zapotřebí z bezpečnostních důvodů, není důvod nevyužít mandát?

Ptejte se mě 30. 6.

Promiňte, já se vás ptám teď, protože americký prezident George Bush něco naznačil, tak se ptám, zda po předání moci, když Američané počítají s termínem do konce června, zda Česká republika zůstane?

Vidíte, že jak jsem jinak člověk sdílný, tak se takhle zase vracíte k té své původní otázce, co by bylo kdyby, a protože já nemohu a nechci předjímat nic, co se týká našich únosců, nevyjadřuji se naprosto záměrně k tomu, co budeme dělat 30. 6. Teď chceme pomoci našim lidem, takže jakákoliv spekulace může být pouze návodná a já nechci dát jakýkoliv návod těm, kteří ...

Promiňte, ale já jsem se teď vůbec neptal na únosce a to téma jsem opustil. Ptám se na vojenskou situaci v Iráku. Stejně tak americký prezident George Bush naznačil, že Severoatlantická aliance se bude moci zapojit například do ochrany iráckých hranic. To znamená, že vy ani nemůžete odpovědět na otázku, zda Česko by mohlo uvažovat o tom, že by se zapojilo do ochrany iráckých hranic v rámci Severoatlantické aliance, jak naznačuje Bush? To by také mohlo ohrozit?

My jsme součást Severoatlantické aliance. Bude-li Severoatlantická aliance o této otázce rozhodovat, bude rozhodovat o nějakém mandátu. Jestli bude otázka mandátu ochrana vnějších hranic, tak se jistě Česká republika rozhodne v tu chvíli, až to bude zapotřebí. Ale teď sdělovat do Iráku, jaké máme úmysly s naší vojenskou přítomností, je návodná odpověď na chování těch, kteří mají v moci naše občany. Znovu opakuji, my neměníme naše mandáty, my jsme přítomni, ale co budeme dělat nebo nebudeme dělat, odmítám sdělovat, protože to může být návodné pro ty, kteří mají v moci naše lidi.

Vy se bojíte v Poslanecké sněmovně té diskuse, která přijde a kterou chtějí rozpoutat komunisté?

Já z té debaty nemám vůbec obavu. Já osobně ale odmítám, a to říkám naprosto jasně, odmítám se tady vnitropoliticky hádat, to nemyslím teď tady u vás, protože našeho dialogu si velmi vážím, ale odmítám se politicky hádat v Poslanecké sněmovně, přetahovat se před volbami do Evropského parlamentu nebo před volbami do krajů, kdo je větší hrdina a zapomenout na to, že to všechno může ublížit našim lidem v Iráku.

Myslíte si, že komunisté to záměrně dělají?

To se zeptejte komunistů. Já jsem byl rád, že nakonec stáhli ten návrh zařadit tady ten bod, ale byli schopni a podle mě je to hyenismus, opakuji, je to hyenismus si to hned první den tady rozdávat politicky a to může někdo sledovat a brát to jako bernou minci pro chování těch, kteří mají v moci naše občany. Teď musíme jednat a musíme dělat všechno pro to, aby se ti lidé dostali do České republiky zpátky a každá hádka tady je projev absolutní ubohosti.

Rusko oznámilo, že začne evakuovat své občany z Iráku. Jde o osm stovek lidí, které v oblasti pracují. Pokud necháme stranou diplomaty, vojenské policisty, tak Česká republika má v oblasti zhruba deset lidí. Počítáte s jejich evakuací?

Vím o rozhodnutí Ruské federace. Naši lidé, kteří jsou na zastupitelském úřadu, to je osm pracovníků, a potom tam máme příslušníky toho útvaru rychlého nasazení, což je osmnáct lidí, a experty v té provizorní koaliční správě, tak pokud jsou tam, tam zůstávají. Zatím nikdo nerozhoduje o stažení kohokoliv a jenom ti experti, kteří teď jsou na dovolené v České republice, se zatím nevracejí do Iráku a doporučuji našim občanům, aby tam necestovali. Ale nerozhodujeme o žádném stahování nebo evakuaci našich lidí, ne.

Tým humanitární společnosti Člověk v tísni, který nyní je v jihoirácké Basře se má přesunout do Kuvajtu. Na cestě budou zřejmě součástí britského ozbrojeného konvoje. Kromě humanitární společnosti Člověk v tísni máte jako ministerstvo zahraničí ještě informace o těch dalších lidech, kteří nejsou součástí diplomatického sboru nebo ozbrojených složek?

Máme tam ještě třicet, devadesát tři příslušníků vojenské policie v Basře, na jihu, kde je ovšem větší klid a větší bezpečí, a dva až tři lidé z nadace Člověk v tísni a ti zřejmě odletí mimo území Iráku. Jinak všichni experti v té provizorní koaliční správě by měli být mimo Irák, povětšinou jsou v České republice.

Další téma - koncepce směřování České republiky v Evropské unii. Šestnáctého března se dopisem premiéru Vladimíru Špidlovi ostře proti dokumentu vyslovil prezident Václav Klaus. Teď s podobnou kritikou přichází Občanská demokratická strana. Tady jsou slova prvního místopředsedy, stínového ministra zahraničí Jana Zahradila.

Jan ZAHRADIL (zvukový záznam): ODS se domnívá, že tento vládní návrh vyjadřuje pouze úzký a jednorozměrný pohled stávající vládní koalice na evropskou integraci a nemůže proto představovat dlouhodobé stanovisko České republiky, dokonce snad přesahující do dalších volebních období. ODS podporuje zahájení široké vnitropolitické diskuse na toto téma a diskuse nad nejproblematičtějšími formulace z toho vládního návrhu. Ovšem má-li mít taková diskuse smysl, není možné ji ukončit smysluplně a zodpovědně do konce dubna, jak plánuje vláda.

Oznámil ve středu první místopředseda, stínový ministr zahraničí Jan Zahradil. Je ministr zahraničí a vicepremiér Cyril Svoboda ochoten dokument na základě připomínek prezidenta a ODS přepracovat?

Takže především by mě překvapilo, kdyby názor ODS a i pana prezidenta byl pozitivní na tento dokument. To bych považoval za převratný zlom v dějinách České republiky. Za druhé, tento dokument jsme dali k dispozici poslancům v lednu tohoto roku.

To znamená, že ODS měla k dispozici se k němu vyjádřit, neučinila tak?

V lednu, v lednu tohoto roku již dostali, to ještě ani neviděla vláda, to bylo ještě neoficiální. Poté, co to vláda projednala a ještě neschválila, tak jsme v březnu to poslali znovu písemně, máme ještě dopisy, kterými to doprovázíme. A teď přichází ODS a říká nemáme čas, musíme ...

Vy jste nedostal od Jana Zahradila ani jednu připomínku?

Já dokončím ...

Ano.

... dokončím. Zároveň jsme zorganizovali řadu seminářů a byl jsem na semináři, kde byl i Jan Zahradil a to, co říká tady do toho mikrofonu, neříkal tam o nějaké jednorozměrnosti tohoto dokumentu, protože mluvil se znalci a ti, co rozumí věci, tak těm se nemůžou takhle ploché komentáře, se nemohou sdělovat, to v žádném případě ne. Zkrátka ODS vidí, že to je dílo vlády, proto je špatné. To je jediný důvod. Žádný jiný důvod tam není. My argumenty, které vyšly z té diskuse, která probíhala řadu týdnů a mezi odborníky i politiky a samozřejmě i bereme připomínky pana prezidenta republiky, tak některé připomínky bereme a zapracujeme do toho dokumentu samozřejmě, ale ODS měla mnoho času a upozorňuji ještě na jednu věc. Tento dokument je pro připravené a pro znalce. Ti nepotřebují měsíce na to, aby řekli k tomu stanovisko, protože doufáme, že i pan Zahradil, a já o tom nepochybuju, rozumí věci, takže může se velmi rychle vyjádřit ke klíčovým tématům, které v tom dokumentu jsou. Na to podle mě nepotřebuje půl roku.

Počkejte, ale to on neřekl, že potřebuje půl roku. Vy jste nedostal od Jana Zahradila žádnou připomínku?

Já jsem to slyšel. Jan Zahradil ústně komentoval ten dokument, když jsme ho probírali na ministerstvu zahraničních věcí na semináři, kde byla taky akademická obec. Měl k tomu nějaké obecné připomínky, ale do dnešního dne jsem od něj žádné konkrétní námitky k tomu textu nedostal, kromě tiskové konference, kde tvrdí o tom, že to, co vláda stvořila, je nepoužitelné. Já opakuji, jsme jediná země, myslím si, z těch přistupujících, která má podobný dokument a ten dokument je hodný vážné debaty, nikoliv tiskových konferencí tohoto typu.

Počkejte, občanští demokraté ústy Jana Zahradila k možnosti přijetí dokumentu do konce května uvedli:

Jan ZAHRADIL (zvukový záznam): Pokud by přesto vláda tento materiál schválila do konce dubna, bude to pro nás jasné znamení, že se nejedná o žádnou koncepci, ale že se jedná pouze o vládní propagandu před nadcházejícími evropskými volbami. V takovém případě bychom museli zmíněný materiál odmítnout respektovat, museli bychom odmítnout se jím řídit a museli bychom odmítnout považovat jej za závazný pro tvorbu české zahraniční a evropské politiky jak nyní, tak v budoucnu.

Konstatuje první místopředseda, stínový ministr zahraničí Jan Zahradil. Předpokládáte, že bude dokument do konce května, do konce dubna schválen, ano, nebo ne?

Proč by nebyl? Vždyť to Jan Zahradil a další poslanci mají od ledna a od ledna, to si troufnu říct, pro znalce je dostatek času se vyjádřit. Dosud od Jana Zahradila nepřišly připomínky typu "chtěl bych, aby se to, aby se zapracovaly moje připomínky" a je to dokument, který má dvacet sedm stran. Sice tam nejsou žádné obrázky, je to plný text, ale troufnu si říct, že se to dá přečíst za tu dobu ...

To znamená, že ...

... a znalci by měli dávno k tomu hned říct nějaké stanovisko. Zkrátka to je politický postoj. Jestli někdo z toho dělá předvolební boj, tak z toho dělá ODS normální předvolební boj, protože to označuje za nepřijatelný dokument. Proč? Protože se obrací k občanům, kteří ten text nikdy nečetli, no a těm se to snadno říká, že to je nepoužitelné, když to nečetli. Znalci ...

Podle vás je to tedy součást předvolebního boje? Velmi stručná odpověď.

O tom nepochybuji ani minutu.

A prezident se do toho předvolebního boje také zapojil, protože přede mnou jsou tři strany jeho připomínek. Které nezapracujete, které jsou pro vás nepřijatelné, z těch připomínek, které vám dal Klaus?

Pan prezident samozřejmě v tom textu, jak napsal, tak z něho čiší samozřejmě velmi kritický postoj k Evropské unii. Já tady mám před sebou dokument, kde máme rozebránu jednu připomínku pana prezidenta republiky za druhou a z těch dvaceti sedmi připomínek, jak jsme je my z toho vyčetli a vidíte, že jsme to velmi detailně studovali, každé slovo, tak některé akceptujeme a na některé máme argumenty ...

Jako například?

... proč nemusíme, že neakceptujeme. Například že bereme text, že není dobré nebýt blíže tvrdého jádra, neznamená být na periferii evropského dění, tak tuto otázku jsme akceptovali. To bychom mohli vzít ten text. Já bych tady mohl přečíst, co akceptujeme, ale na řadu ...

Můžete říci zásadní? Je toho víc, co akceptovat nebudete?

Já znovu opakuji, to chci, abychom mluvili o tom textu, abychom věděli, jaký byl text, protože opět posluchač si neudělá obrázek, o co jde. Já jenom tady říkám naprosto vážně, že ...

Do konce dubna bude schválen?

... že většinu připomínek, na většinu připomínek pana prezidenta máme vážné argumenty, proč je nelze akceptovat, ale některé bereme jako dobré připomínky a ty zapracujeme.

Do konce dubna vláda dokument schválí?

Nepochybně. Není důvod, proč by tak neučinila.

Velmi stručně ještě poslední téma. Václav Klaus směřuje do Číny. Komunikoval a konzultoval s vámi Václav Klaus jako prezident, jakou roli budou hrát v jeho návštěvě lidská práva?

V podkladech je ta otázka lidských práv, protože s Čínou máme pasivní obchodní bilanci a platí pravidlo, že míra angažovanosti v lidských právech nemá vážný vliv na vzájemný obchod s Čínou.

To znamená, že jste doporučili Václavu Klausovi, aby upozorňoval na lidská práva?

Je naprosto jasné, že potřebujeme změnit vztahy ekonomické výrazně, ale zatím se neukázala, neukázala žádná, žádný přímý vliv angažovanosti v lidských právech na otázku vzájemných obchodních a ekonomických vztahů.

Měl by ji akcentovat tedy, tuto problematiku?

Já jsem přesvědčen, že každý demokrat by to měl zmínit, protože demokraté jsou oddáni lidským právům.

Konstatuje vicepremiér, ministr zahraničí Cyril Svoboda, který byl třicet minut hostem Interview BBC. Děkuji za čas, který jste věnoval této rozhlasové stanici. Někdy příště na shledanou.

S potěšením. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Pátrání po českých novinářích stále neúspěšné

Právo, 15. 4. 2004 - Skupina tří českých novinářů unesených v neděli v Iráku zůstávala i včera v zajetí dosud neznámých ozbrojenců. Nenaplnila se tak úterní optimistická předpověď iráckého ministra kultury Mufída Džazáirího, který avizoval možnost jejich propuštění už na včerejší den.

"Přišly do toho nové momenty. Třeba to, že byl zatčen francouzský zpravodaj či nějací Němci, kteří jsou také ze zemí, které tady nemají vojska. Zřejmě někteří nebudou propuštěni, když další zůstanou zatčeni," řekl včera Džazáirí ČTK.

"Je třeba čekat, uklidňuje nás však fakt, že se prozatím nikomu nic nestalo, ani těm, kteří jsou ze zemí, jež v Iráku mají svá vojska," uvedl irácký ministr.

Také ministr zahraničí Cyril Svoboda se včera distancoval od optimistických předpovědí.

"Naším úkolem není vzbuzovat naděje, ale dělat všechno pro to, aby se naši občané živi a zdrávi co nejdříve vrátili do České republiky. Naším úkolem není říkat, jestli to bude ve čtyři hodiny nebo zítra," řekl v rozhovoru pro BBC.

Džazáirí, který je bývalým manželem redaktorky ČRo Pavly Jazairiové a otcem zpravodaje ČT Martina Jazairiho (u iráckého politika se používá fonetický přepis arabského jména, pozn. red.), vyslal již v úterý do oblasti Fallúdže svého zmocněnce, aby kontaktoval únosce.

"Na případu pracuje několik zaangažovaných týmů," řekl včera ČRo český velvyslanec v Bagdádu Martin Klepetko.

"Výsledky od nich chodí velmi sporadicky, takže nemůžeme v tuto chvíli říci, že bychom byli nějak hodně blízko řešení." Svoboda připustil, že Praha s únosci přímý kontakt nemá.

"My nejsme v přímém kontaktu s těmi, v jejichž moci naši občané jsou. Všechno nasvědčuje, že jsou naživu, ale musíme být trochu jako nevěřící Tomáši. Dokud si nesáhneme a dokud nevidíme, tak nemůžeme říci stoprocentní jistotu," prohlásil Svoboda.

Vzápětí však dodal, že indicie jsou natolik věrohodné, že není potřeba žádat důkazy, že jsou čeští žurnalisté vůbec naživu.

Džazáirí naznačil, že únosci zajali Michala Kubala a Petra Klímu z České televize a Víta Pohanku z Českého rozhlasu v domnění, že jde o Poláky, tedy občany země, která má silné zastoupení v okupačních silách v Iráku.

Z desítek rukojmích byli zatím propuštěni především Rusové a Číňané, včera vyšel na svobodu i zmíněný francouzský novinář - tedy občané států, které na rozdíl od ČR vystupovaly proti snahám o vojenské svržení diktatury Saddáma Husajna.

"Občané některých států byli propuštěni, to ale ještě nemusí být nějaký signál," reagoval na tento argument Svoboda. Posléze však dodal, že unášeni bývají "lidé z určitých zemí a že jsou to lidé, kteří reprezentují země s jistou angažovaností v Iráku". Domnívám se, že to má politické pozadí, nevylučujeme ale i jiný důvod, dodal.

Svobodův náměstek Petr Kolář včera před novináři řekl, že rychlejší postup nabourává i skutečnost, že v dotyčné části Iráku se zcela zhroutila nově budovaná státní správa, a je tudíž nutné spoléhat na tradiční struktury. "Podle neověřených informací se za ty unesené i platí, takže to zakládá určitý předpoklad k nějakým našim dalším úvahám," řekl dále.

Írán slíbil pomoc Podle středečního prohlášení amerického mluvčího v Bagdádu Dana Senora je v Iráku zadržováno na 40 lidí ze 12 zemí. Italský ministr zahraničí Franco Frattini včera řekl, že jeho íránský protějšek Kamál Charází přislíbil diplomatickou pomoc Teheránu při jejich osvobozování.

"Delegace na vysoké úrovni, kterou vyslala íránská vláda, směřuje do Iráku, aby se pokusila navázat kontakty nezbytné k přesvědčení (únosců), aby osvobodili rukojmí," řekl Frattini, z jehož země pocházejí čtyři zadržovaní. Íránská agentura IRNA včera informovala, že k jednání s okupačními silami i místními vůdci včera do Bagdádu odjel šéf odboru Perského zálivu ministerstva zahraničí Hosejn Sádekí.

Teherán, který vytrvale kritizuje politiku USA v Iráku, má dobré kontakty zejména mezi iráckými šíitskými politiky a veliteli, kteří za Saddámova režimu zhusta užívali exilu v Íránu.

Včera byla podle pracovníka amerického ministerstva zahraničí západně od Bagdádu nalezena čtyři těla "zohavená za hranici identifikovatelnosti", patřící asi cizincům. Jde zřejmě o Američany pohřešované od útoku na konvoj s benzínem z minulého týdne.

Včera byli také zajati další dva občané Japonska, z nichž jeden je novinář. V rukou iráckých únosců je už tedy pět Japonců. Potvrdil to japonský poslanec. Moskva už vysílá evakuační letadla.

Arabské televize odvysílaly videozáznam uneseného řidiče Thomase Hamilla. Ozbrojenci pohrozili jeho zabitím, pokud Američané neukončí blokádu Fallúdže.

Rusko včera oznámilo záměr stáhnout z Iráku stovky svých občanů. Stalo se tak dva dny po únosu osmi pracovníků ruské energetické firmy. Mluvčí ministerstva pro mimořádné situace v Moskvě řekl, že do Bagdádu pro ně počínaje dneškem odletí šest letounů, jeden je má vyzvednout v Kuvajtu.

Celkem má být takto evakuováno 553 Rusů a 263 občanů ostatních zemí SNS. V Bagdádu má zůstat jen 37 ruských diplomatů.

Klaus dnes zahajuje pobyt v Číně

Právo, 15. 4. 2004 - Jedenáctidenní oficiální návštěvu Číny dnes zahajuje v Pekingu prezident Václav Klaus, který z Prahy do čínské metropole odletěl včera pozdě večer.

Jde o první cestu hlavy samostatného českého státu do nejlidnatější země světa. Klausův předchůdce Václav Havel návštěvu komunistické Číny nikdy nepodnikl a systematicky poukazoval na porušování lidských práv v této zemi.

Klaus je připraven silně podpořit vzájemný obchod, i když se nevyhýbá ani otázkám lidských práv. K nim se však výrazně promluvit zjevně nechystá.

Podle svého tajemníka Ladislava Jakla totiž nechce "stokrát větší Čínu školit v dobrém chování". Podle včerejších slov ministra zahraničí Cyrila Svobody v BBC Klaus v podkladech z resortu téma lidských práv má.

S prezidentem neletí žádný člen vlády. Doprovází ho však choť Livia.

Klaus se v Pekingu setká se všemi čelnými politiky hostitelské země - prezidentem Chu Ťin-tchaem, premiérem Wen Ťia-paem a předsedou čínského parlamentu Wu Pang-kuoem.

Podnikatelé čekají dobré obchody Navštíví také bývalou britskou kolonii Hongkong a někdejší portugalskou kolonii Macao, které jsou dnes součástí Číny a mají zvláštní status.

Na závěr své cesty Klaus vystoupí na mezinárodní konferenci Bo'ao Forum for Asia na čínském ostrově Chajnan.

Českého prezidenta doprovází také početná podnikatelská delegace - přes dvacet představitelů půldruhé desítky firem zabývajících se energetikou, strojírenstvím, technologiemi pro ochranu životního prostředí a zdravotnickou technikou.